Jak na předražené ubytovny

Od Jaromír Drábek

Téma předražených ubytoven a zneužívání doplatku na bydlení je vděčným tématem, zvláště pokud se blíží jakékoli volby. Před pár dny se ho dotkl v rozhovoru pro Mf DNES i senátor Jaroslav Zeman.

Pokud se tímto tématem zabývá, měl by si však zjistit základní fakta. Doplatek na bydlení byl zaveden zákonem z roku 2006, který byl v parlamentu schválen ještě za sociálně demokratické vlády Jiřího Paroubka. Těžko jsem ho tedy mohl předkládat já, jak tvrdí senátor Zeman, když jsem nastoupil do vlády až v roce 2010.

Naopak, v roce 2012 byl v parlamentu projednáván můj návrh na zrušení doplatku na bydlení a příspěvku na bydlení, tedy dvou existujících dávek se stejným účelem, a jejich nahrazení jednou dávkou, kde by riziko zneužití bylo odstraněno. Poslanci ODS, za kterou je pan Zeman senátorem, však zrušení doplatku na bydlení nepodpořili, ač se pár měsíců před tím k tomu ODS v koaliční dohodě zavázala. Kritika senátora Zemana by tedy měla směřovat do vlastních řad.

Tolik upřesnění historických souvislostí na základě veřejně dostupných faktů. Ale co tedy s tím dnes? Změna zákona je zdlouhavý proces. A přitom je k dispozici okamžité řešení. Podle zákona přiznává úředník úřadu práce doplatek na bydlení ve výši obvyklého nájemného. Přesnými slovy zákona: „…do výše, která je v místě obvyklá.“ Jakmile tento postup začnou úředníci úřadu práce důsledně uplatňovat, bude po problému s předraženými ubytovnami.

Neschopnost současného vedení celostátního úřadu práce i ministerstva práce a sociálních věcí zajistit dodržování zákona je do očí bijící a stojí nás všechny kromě devastace morálních hodnot i desítky milionů korun každý měsíc.

Jaromír Drábek, exministr práce a sociálních věcí
vyšlo v Mladé frontě DNES, 25. 9. 2014, rubrika: Kraj Liberecký, str. 4
Aktuální dění

Otázky Václava Moravce

Od Jaromír Drábek

Nestálý penzijní systém

Václav MORAVEC, moderátor
Národ stárne, důchodců přibývá. Lidí, kteří na penze přispívají každý měsíc ze své mzdy či platu, naopak ubývá. Posledních pět let se tak schodek důchodového systému propadá do čím dál hrozivějších červených čísel. V roce 2010 činil rozdíl mezi vybraným pojištěním a vyplacenými důchody přes 35,5 miliardy korun. O rok později už víc než 45 miliard. A vloni deficit překročil hranici 50 miliard korun. Jde o necelé jedno a čtvrt procenta hrubého domácího produktu, což třeba podle předsedy Asociace penzijních společností a spoluautora minulých pokusů o reformy Vladimíra Bezděka není nijak tragický výsledek. Nemáme se čeho bát, pokud se ovšem bude dál zvyšovat věk odchodu do důchodu. Obavy z toho, že státní penze nebude stačit, a zároveň snaha o zavedení běžných komerčních praktik vedly ke vzniku další varianty.

Václav MORAVEC, moderátor
V polovině 90. let tak začalo fungovat vedle prvního pilíře, do kterého přispívá každý v produktivním věku, ještě penzijní připojištění.

Václav KLAUS, tehdejší premiér /ODS/ /6. 12. 1994/
K prohloubení sociální jistoty občanů ve stáří jsme připravili zákon o dobrovolném penzijním připojištění se státním příspěvkem, podle něhož již zahájily svou činnost první penzijní fondy. U dalších probíhá schvalovací řízení.

Václav MORAVEC, moderátor
Na začátku existence penzijního připojištění přesáhl počet fondů hranici 40. Po čase jich zůstalo devět. A na nezájem lidí si nemohly stěžovat. Ke konci roku 2012 počet účastníků penzijního připojištění se státním příspěvkem, tedy takzvaného třetího pilíře, překročil pět milionů lidí. V lednu roku 2013 spustila Nečasova vláda penzijní reformu. Ta spočívala především v zavedení druhého pilíře. Lidé si mohli přesměrovat tři procenta odvodů z veřejného důchodového systému, tedy z pilíře prvního, do pilíře druhého, na své účty u penzijních společností. Částku ve výši dvou procent odvodů museli přidat ze svého. Premiér Petr Nečas i další členové jeho kabinetu šli příkladem. O druhý pilíř ale neměla veřejnost takový zájem, jak kabinet očekával. Dílem kvůli kompromisním podmínkám spoření. Dílem kvůli zásadní kritice opozice.

Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/ /7. 9. 2012/
Chtěl bych také varovat všechny občany, aby nevstupovali do druhého pilíře.

Petr NEČAS, tehdejší premiér a předseda strany /ODS/ /21. 5. 2013/
Druhý pilíř je předmětem tak špinavé antikampaně politicky motivované, že nemůžeme být zase úplně překvapeni.

Václav MORAVEC, moderátor
V současnosti je v takzvaném druhém pilíři tuzemského důchodového systému přibližně 83 tisíc lidí. Nynější kabinet sociálních demokratů, hnutí ANO a lidovců se zavázal v koaliční smlouvě, že druhý pilíř zruší. I když ministr financí Andrej Babiš několikrát nad závazkem v koaliční smlouvě nahlas zapochyboval.

Andrej BABIŠ, ministr financí a předseda hnutí /ANO/ /3. 6. 2014/
Byla škoda, že se zrušil ten druhý pilíř. A nevím, jestli v rámci koalice ještě to nezvedneme, protože podle mě to bylo špatně propagováno.

Bohuslav SOBOTKA, premiér a předseda strany /ČSSD/ /3. 6. 2014/
Nejlepší cestou k tomu, aby vláda měla výsledky, je nezpochybňovat koaliční smlouvu.

Václav MORAVEC, moderátor
Podle nejnovějších návrhů politicko-expertní důchodové komise by lidé měli přestat odvody, respektive své peníze do fondů v druhém pilíři posílat od ledna roku 2016. Do konce září téhož roku by měli po výzvě penzijním společnostem oznámit, jak chtějí vklady dostat zpátky. Měli by je pak dostat do konce roku. Buď by jim dorazily na účet, nebo by se přesunuly do třetího pilíře, tedy do dobrovolného spoření na penzi dřívějšího penzijního připojištění. Dalšími hosty Otázek jsou po čtvrt roce předseda odborné komise pro důchodovou reformu Martin Potůček, stínový ministr práce a sociálních věcí Miroslav Opálka z KSČM. A bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Pánové, vítejte po čase v Otázkách. Hezký dobrý den.

Martin POTŮČEK, vedoucí, Odborná komise pro důchodovou reformu
Dobré odpoledne.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobré odpoledne.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Hezkou neděli.

Václav MORAVEC, moderátor
Pane profesore, jak velké riziko, že když jste, a slyšel jste pana premiéra, který řekl: budeme držet doporučení důchodové komise, rychlejší rušení druhého pilíře, tedy rok 2016. Jaké je riziko, že se budou na stát obracet klienti, že vlastně byli uvedeni v omyl, a přišli o budoucí zisky?

Martin POTŮČEK, vedoucí, Odborná komise pro důchodovou reformu
Ano, to riziko nelze úplně vyloučit, ale mohu se zaručit za to, že naše odborná komise udělala v tom krátkém čase, který měla k dispozici, maximum pro to, aby toto riziko minimalizovala.

Václav MORAVEC, moderátor
Jak ho minimalizovala, Miroslave Opálko?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Tak velkorysostí státu, že převedené peníze nebudou kráceny. Předpokládám, že takhle ten zákon bude znít.

Václav MORAVEC, moderátor
To znamená, když nebudou kráceny peníze, tak se tím vyloučí případné stížnosti, nebo domáhání se škod od těch klientů, těch 83 tisíc, kteří díky Jaromíru Drábkovivstoupili do druhého pilíře, a teď o něj přijdou?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já jsem přesvědčen, že nevyloučí se to riziko. To riziko zůstane. A navíc tam.

Václav MORAVEC, moderátor
A to, že je minimalizováno?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Navíc tam vznikne další riziko, které je srovnatelné s kuponovou privatizací. A to rád potom vysvětlím v druhé hodině.

Václav MORAVEC, moderátor
Přepněte si na zpravodajskou ČT 24, kde pokračujeme v diskuzi o penzích a také o zastropování odchodu věku do důchodu. Na ČT 24 za pár okamžiků po stručných zprávách.

Nestálý penzijní systém

Václav MORAVEC, moderátor
A vstoupili jsme do druhé hodiny dnešních Otázek, ještě jednou vítejte na zpravodajské ČT 24. V úvodu dokončíme diskusi o změnách v tuzemském penzijním systému. Sedm let v krizi je světová ekonomika. Nebo to není krize, ale skutečná proměna společenského a ekonomického systému? Jde o přeměnu. „Návrat není možný. Přežijí jen ti, kteří se dokáží přizpůsobit a využít nových realit,“ tvrdí profesor ekonomie Fordham University v New Yorku Milan Zelený. Bude hostem další části tohoto pořadu. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit? Čtvrt miliarda korun českých, na tuto částku vyčíslilo šest penzijních fondů své náklady spojené se vznikem i zánikem druhého pilíře tuzemského důchodového systému. Druhý pilíř má zaniknout v roce 2016. Premiér Bohuslav Sobotka však nepočítá s tím, že by stát uhradil penzijním společnostem vynaložené náklady na druhý pilíř. Zastropování hranice odchodu věku do důchodu. Prosazuje ji část členů odborné komise k penzijní reformě. Například podle odborů by měl být odchod do důchodů zastropován u mužů i u žen na 65 letech.

Vít SAMEK, místopředseda ČMKOS, člen důchodové komise
Pro odbory je to dost významné to učinit, protože lidé zejména v tom věku blízkém důchodovému věku dneska vidí, že jejich šance na trhu práce je malá.

Václav MORAVEC, moderátor
Dnes platí v Česku vzorec pravidelné posouvání hranice věku odchodu do penze. Nejistoty evropské ekonomiky, podle významné části analytiků jich přibývá. Na začátku října proto chtějí lídři Evropské unie na mimořádném summitu řešit nejen hospodářský růst a investice, ale i zaměstnanost. Připomínám, že hosty Otázek zůstávají předseda odborné komise pro penzijní reformu Martin Potůček, stínový ministr práce a sociálních věcí Miroslav Opálka z KSČM a exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Ještě jednou, pánové, vítejte na ČT 24.
Jaromíre Drábku, jak jste to myslel s těmi následky, týkající se kuponové privatizace, když tady děláte paralelu s možným rušením druhého pilíře?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
My si samozřejmě pamatujeme všichni velmi dobře ten slibovaný desetinásobek, jistota desetinásobku při kuponové privatizaci, a podle toho, co tady před chvílí padlo, tak si můžeme velmi podobně říci: Vláda tady nabízí jistotu 2,5 násobku. Ve chvíli, kdy se rozhodne o zrušení druhého pilíře a ve chvíli, kdy tam bude ještě nějaká doba, než ten druhý pilíř skončí, tak pro každého je velmi výhodné v tu chvíli do toho druhého pilíře vstoupit, rok v něm pobýt a dostat při průměrné mzdě přibližně 10 tisíc korun od státu cash na ruku.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy myslíte, že to rozhodnutí povede k tomu, že lidé se budou do toho druhého pilíře ještě hlásit, těch pár měsíců, které budou mít k dispozici v roce 2005?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak proto dávám tu paralelu s kuponovou privatizací, protože tam také přišlo několik různých schopných, kteří nabídli, že to za lidi zařídí a že jim vyplatí ten desetinásobek. Pokud se někdo takový akční a schopný najde, tak samozřejmě toto riziko pro státní rozpočet je poměrně významné. Já jsem tím jenom chtěl ukázat na to, že to samotné rušení druhého pilíře není zase tak jednoduché a skutečně ta rizika tam jsou. Nejen ta, o kterých se mluví, ale jsou i další.

Václav MORAVEC, moderátor
Pane profesore, jak tomuto riziku zabráníte?

Martin POTŮČEK, vedoucí odborné komise pro důchodovou reformu
Ano, v žádném z našich dosavadních návrhů na podobu ukončení druhého pilíře, není řečeno, že těm stávajícím účastníkům má být zabráněno v tom, byť se zpožděním, se vrátit se svými penězi do pilíře prvního. Takže to je jedna z možností, se kterou uvažujeme od samotného začátku, a pro ty, kteří by se rozhodli se nevrátit do prvního pilíře, tak musí počítat s tím, že jejich penze z prvního pilíře budou adekvátním způsobem kráceny. Takže to není čistý výnos, to co čeká ty, o kterých tady hovořil pan drábek. Bohužel v denním tisku se občas dozvídáme, že něco takového možné je a bude, ale bohužel je to neúplná informace, poněvadž stávající účastníci druhého pilíře nejsou dotováni státem, jak se někde uvádí a například i v tomto článku MfDNES paní Vlkové se uvádí, to jsou jejich 3 %, která by jinak platili do prvního pilíře, ale vzhledem k tomu, že se rozhodli vstoupit do pilíře druhého, tak přecházejí do druhého pilíře, ale se snížením jejich nároků v tom pilíři prvním.

Václav MORAVEC, moderátor
Pane poslanče.

Miroslav OPÁLKA, místopředseda stínové vlády pro strategii, resort práce a sociálních věcí /KSČM/
Já musím říct, že musíme počítat s tím, že vstup do toho druhého pilíře nebyl vždy racionální. My tam máme rozdíl dva až tři tisíce klientů, kteří jsou evidováni na České správě sociálního zabezpečení. Jsou to většinou lidé v takzvané vyloučené době nezaměstnání a tady je vidět, že ti dealeři, kteří jsou honorováni za to, kolik získají těch klientů, tak nabírali kdekoho. Takže tady tento problém samozřejmě je. Co se týká řešení způsobu, jakým způsobem vyvázat lidi z druhého pilíře, tak vlastně v té komisi zazněly čtyři návrhy a ten většinový dostala vláda. Ne každý má třetí pilíř a ne každý má povinnost si ten třetí pilíř zřídit, takže tady je i životní pojištění a jiné formy zabezpečení se na stáří, takže to může být i vyplácení na účet případně přes pokladnu jako hotové peníze. Těch možností je více.

Václav MORAVEC, moderátor
Premiér Bohuslav Sobotka se vůbec poprvé zcela přihlásil k tomu vašemu návrhu i k té většinové shodě v rámci Potůčkovy odborné komise. Já už jsem zmiňoval ty náklady, poprvé vyčíslené pro dnešní Otázky od prezidenta Asociace penzijních fondů Vladimíra Bezděka. Zmiňme tedy čtvrt miliardu, náklady na zavedení i zrušení, to odhaduje Asociace penzijních společností, desítky milionů zaplatili i všichni daňoví poplatníci prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení a Generálního finančního ředitelství. Další desetitisíce milionů spolyká pak zrušení systému celkově, tak podle asociace penzijních společností může jít právě o čtvrt miliardu, když necháme stranou ty budoucí zisky, o které mohly být klienti penzijních společností připraveni. Pane profesore Potůčku, jak se dořešili tu věc, která se týká rušení nákladů. Je ten odhad 50 milionů pro penzijní společnosti, pro penzijní fondy jako náklad, která vnímáte jako realistický?

Martin POTŮČEK, vedoucí odborné komise pro důchodovou reformu
To nedokážu posoudit, ale co vám mohu odpovědět, je, že jsme skutečně pečlivě a dokonce s vyžádáním tří posudků ústavních právníků zjišťovali, který způsob bude nejméně rizikový z hlediska případných žalob. A posuzovali jsme to například z hlediska ochrany vlastnického práva, dále z hlediska práva na podnikání, dále legitimity cíle právní úpravy z hlediska zásady přiměřenosti a vyloučení rizika retroaktivity. Takže to naše posuzování bylo skutečně velmi pečlivé a já bych jen na závěr zdůraznil, že listina základních práv a svobod, která je v tomto smyslu tím nejdůležitějším ústavním dokumentem, zaručuje právo na podnikání, ale nezaručuje právo na zisk. V okamžiku, kdy vstupujete jako podnikatelský subjekt, tak samozřejmě očekáváte výnos, očekáváte zisk, ale nikdo vám nezaručí, že nakonec to vaše podnikání může skončit i v minusu.

Václav MORAVEC, moderátor
Když se podíváme teď na obavu penzijních společností, podle nich to vaše snažení jako odborné komise může vést ke zrušení druhého pilíře, což se tedy stane s největší pravděpodobností, ale nemusí vést k vylepšení pilíře třetího, aby ty věci šly ruku v ruce. Podle Vladimíra Bezděka je přitom důležité, aby druhý a třetí pilíře byly v této souvislosti brány jako spojité nádoby. Tady jsou Bezděkova slova.

Vladimír BEZDĚK, prezident Asociace penzijních společností ČR
A tady já mám trošku obavu, aby se to pak zejména v té politicko-rozhodovací sféře v průběhu toho příštího roku neoddělilo, a aby se nejelo na plný plyn z hlediska rušení druhého pilíře a třetí pilíř, aby nebyl upozaděn. Takže to je taková primární naše obava a budeme se snažit třeba i rozhovorem tohoto typu to neustále zkoušet spojovat.

Václav MORAVEC, moderátor
Líčí obavy v rozhovoru pro dnešní Otázky prezident Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk. Jak daleko jste, vy pane poslanče s tou kultivací třetího pilíře a nemůže se nakonec stát to, o čem mluví Vladimír Bezděk?

Miroslav OPÁLKA, místopředseda stínové vlády pro strategii, resort práce a sociálních věcí /KSČM/
Já si myslím, že ne, protože jedna pracovní skupina má oba dva úkoly, jak druhý tak třetí pilíř, ale chtěl bych říci, že já považuji ten druhý pilíř vlastně za bratříčka toho třetího, že se tak nějak dočasně vyloupil a z mého pohledu bychom nemuseli rušit druhý pilíř. Stačilo by zastavit vstup nových klientů a zastavit vyvádění z prvního pilíře a vzhledem k tomu, že tam je malý počet klientů, tak po čase by ty bankovní společnosti samy usoudily, že je to pro ně neefektivní a vyvarovaly by se.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy už jste o tom tady mluvil minule, ale bylo by to asi pro lidi nepřehledné, protože už tak je složité jako vysvětlovat první, druhý a třetí pilíř a to jsme tady zažili při té vaší poslední diskusi.

Miroslav OPÁLKA, místopředseda stínové vlády pro strategii, resort práce a sociálních věcí /KSČM/
Já tomu rozumím, většinový názor byl jiný. Já si myslím, že je s větším rizikem, ale pokud ho vláda předloží do Poslanecké sněmovny, nebudeme mít problém ho podpořit.

Václav MORAVEC, moderátor
Měly být ruku v ruce, pane profesore Potůčku, ty kroky, právní kroky, rušit druhý pilíř a kultivovat třetí pilíř? Garantujete, že půjdou ruku v ruce?

Martin POTŮČEK, vedoucí odborné komise pro důchodovou reformu
Ano, tady se kolega Bezděk probíjí skutečně do otevřených dveří, poněvadž ruku v ruce s návrhy na ukončení druhého pilíře už na půdě pracovního týmu, který vede pan doktor Samek, byly dvakrát dokonce diskutovány podklady, které se týkají možných úprav třetího pilíře, takže my se snažíme maximálně vyhovět tomu legitimnímu nároku politiků i odborníků na to, že skutečně jde o dva sourozence, ale nebude to samozřejmě jednoduché, to jsou velmi komplikované změny, poněvadž ten zákon, jak víte, má několik desítek stránek, ten zákon o druhém pilíři.

Václav MORAVEC, moderátor
Je klíčová ta garance za vás jako za odborného zástupce i vlády, jestli půjdou ruku v ruce? Jestli se nejdřív nezruší to, co říkal Vladimír Bezděk, zruší se druhý pilíř a třetí zůstane v současném stavu?

Martin POTŮČEK, vedoucí odborné komise pro důchodovou reformu
Uvědomme si, že ta odborná komise je postavena na půdorysu diskuse odborníků, představitelů všech politických stran, představitelů sociálních partnerů a dalších přizvaných odborníků a pracovníků veřejné správy, takže ta diskuse je nesmírně složitá a nemohu v tuto chvíli zaručit, že se v nějaké fázi nezadrhne, my se o to můžeme pokusit, ale je otázka, jak se ten proces bude dále vyvíjet. Ještě jednu poznámku. Myslím si, že zraje takové řešení, že může nastat situace, kdy ve vztahu k třetímu pilíři připravíme cosi jako malou důchodovou reformu, to znamená, ty změny, které jsou víceméně nasnadě a kde ta legislativní změna nebude příliš náročná, ale nevylučoval bych ani velkou důchodovou reformu, kdybychom se zgruntu vrátili k doplňkovým fondovým systémům sociálního, důchodového pojištění v České republice, a tady bych zmínil téma, které je docela žhavé a docela důležité a to je účast zaměstnavatelů na tom třetím pilíři.

Václav MORAVEC, moderátor
O tom bude řeč, protože to je i věc, kterou chtějí právě odbory, místopředseda odborů a člen poradního týmu odborné penzijní komise, už zmíněný Vít Samek, vysvětluje v rozhovoru pro otázky, o jakých změnách toho třetího pilíře by především měla být řeč.

Vít SAMEK, místopředseda ČMKOS, člen důchodové komise
Zjednodušeně řečeno, hledáme změny, které budou se týkat jak penzijních společností, to znamená, usnadní a umožní i zlevnit práci penzijních společností a na druhé straně opaření ve prospěch účastníků. Máme určité návrhy, které vypracovalo ministerstvo financí, který nyní procházíme jeden za druhým, další návrhy přinesla Asociace penzijních společností a s dalšími přijdeme my jako odbory a všechny směřují stejným cílem, to znamená, aby systém byl administrativně jednoduchý, levně spravovatelný. Tam dneska jsou poměrně významné náklady. Na druhé straně aby nezatěžoval zbytečně povinnostmi, které nepotřebuje. Tam už některé návrhy jsme projednali a z našeho pohledu, aby tam přišla třeba motivace státním příspěvkem v nové podobě.

Václav MORAVEC, moderátor
Dodává v rozhovoru pro Otázky místopředseda nejsilnější odborové centrály v zemi Vít Samek, pane exministře, když tedy se budete muset smířit s tím, že druhý pilíř bude zrušen a bude docházet ke kultivaci toho třetího pilíře, co podle vás za existence té změny, kterou jste prosadili v Nečasově vládě, se ukázalo, že není zcela dobré v tom třetím pilíři a bylo by dobré ho poopravit, ať už v rámci malé či větší reformy.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
To je otázka, která by si zasluhovala skutečně širokou diskusi, protože na to není úplně jednoduchá a jednoznačná odpověď a vidíte, že nyní přicházejí další a další návrhy jak ten třetí pilíř změnit, ale já vidím jeden zásadní problém a to se nakonec odrazilo v té diskusi, nepochopení toho rozdílu mezi druhým pilířem a třetím pilířem. Ten druhý, nově zaváděný pilíř, já to jenom připomenu, měl tu ambici, že po dvaceti, pětadvaceti letech, to znamená, v dlouhodobém horizontu napraví ten důchodový systém tak, aby byl dlouhodobě udržitelný. Kdežto třetí pilíř vyžaduje trvalé každoroční dotace státu. A pokud má někdo ambici posilovat třetí pilíř, tak také zároveň s tím musí říci, že bude posilovat účast státu na těch dotacích do třetího pilíře. A zvláště, když pan Samek.

Václav MORAVEC, moderátor
Promiňte, účast zaměstnavatelů, tady jste slyšel, a to je něco jiného. Zaměstnavatel není, no je stát, ale.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Zvláště když pan Samek říká, že to má být pro některé kategorie zaměstnanců povinné nebo některé kategorie zaměstnavatelů, jinými slovy, je tam ambice vrátit se ke kategorizaci zaměstnání, to já považuji za velmi nebezpečné, skutečně velmi nebezpečnou myšlenku, vracet se k tomu, že stát bude určovat, které kategorie zaměstnanců jsou lepší než ty jiné. To skutečně musí být záležitost kolektivní smlouvy, kolektivního vyjednávání, dohody, třeba i vyšších kolektivních smluv, ale v zásadě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. A co se týká účasti státu, tak zatím nepadlo, jestli je to myšleno tak, že tu část povinností, které má dnes stát doplňovat ten objem peněz, přejde na zaměstnavatele. Jinými slovy, chce se tím říct, že se zvýší zatížení práce, pokud jsme my z mezinárodního pohledu kritizováni,že máme vysoké zatížení práce, tak ta cesta je ještě zvýšit zatížení práce, to znamená, nařídit zaměstnavatelům, že budou platit vyšší sociální pojištění?

Václav MORAVEC, moderátor
Když si to budou moci odečíst z daní, tak to nemusí být zatížení práce, promiňte.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Jednou z nejrizikovějších oblastí konkurenceschopnosti České republiky je procentuálně vysoké zatížení práce. Já vím, že komunisté řeknou, že to tak není, že máme nejlevnější pracovní sílu téměř v Evropě, ale já mluvím o procentuálním zatížení práce a to procentuální zatížení práce je skutečně velký handicap, který nepodporuje růst české ekonomiky. Pokud chceme, aby česká ekonomika dlouhodobě rostla, tak naopak musíme hledat cesty, jak snížit zatížení práce, nikoliv jak ho ještě zvýšit.

Miroslav OPÁLKA, místopředseda stínové vlády pro strategii, resort práce a sociálních věcí /KSČM/
Tak tady jsme ve velkém rozporu, protože ano, procentuálně velké zatížení, ale z minimálního základu. Protože kdyby tomu tak bylo, jak říkal pan kolega, tak by se Evropská unie nebránila při počátku našeho vstupu do Evropské unie, že zamezuje vstup pracovní síly na evropský trh, prostě jsme levnější, proto také některé výroby přešly do České republiky, a v tomto případě musím říci, že ta pracovní síla je pořád levná, samozřejmě čím dál na Východ je levnější. Ale k tomu třetímu pilíři, já si myslím, že by se tam měly narovnat především tyto věci: za prvé, aby státní příspěvek, pokud má být a musím říci, že podpora třetího pilíře je na rozdíl od jiných států v České republice největší, protože pro lobbování tehdejšího penzijního připojištění se státním příspěvkem šlo jak na možnosti přispívání státu, tak fyzické osoby, státní příspěvek a sleva na dani, čili snížení z daňového základu a ještě výnosy nebyly zatíženy úroky. Čili tady si myslím, že jsme daleko vepředu a hledat další pobídky je pro státní rozpočet neuvážené.

Václav MORAVEC, moderátor
To znamená, nezvyšoval byste státní příspěvek?

Miroslav OPÁLKA, místopředseda stínové vlády pro strategii, resort práce a sociálních věcí /KSČM/
Státní příspěvky, je otázka, jestli ano nebo ne, jestli tedy.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy byste dokonce rušil státní příspěvek?

Miroslav OPÁLKA, místopředseda stínové vlády pro strategii, resort práce a sociálních věcí /KSČM/
Já neříkám, že bych je rušil, já bych je převedl třeba na podporu toho třetího pilíře. A já jsem žádal na komisi, aby bylo srovnání s Evropskou unií, kde je jaká podpora, tak musím říct, že u nás je nejvyšší. Takže si pak musíme říci, jestli státní rozpočet na to má, aby tu podporu dále zvyšoval a budeme tedy nad poměrem té Evropské unie.

Václav MORAVEC, moderátor
A má podle vás na ni nebo nemá?

Miroslav OPÁLKA, místopředseda stínové vlády pro strategii, resort práce a sociálních věcí /KSČM/
Podle mě by měl se starat především o první pilíř. Ten třetí pilíř je především pro ty, kteří mají na odloženou spotřebu.

Václav MORAVEC, moderátor
Takže byste tu státní podporu pro třetí pilíř převedl do prvního pilíře? 

Miroslav OPÁLKA, místopředseda stínové vlády pro strategii, resort práce a sociálních věcí /KSČM/
Je to jedna z možných variant, netvrdím, že to tak musí být, ale naše záměry do roku 2100, jak byly projednávány v takzvané první Bezděkové komisi, uvažovaly i s touto parametrickou změnou. A co se týká toho třetího pilíře, já si myslím, že jsou profese, které jsou problematické, ať už v hornictví, hutnictví, těžké chemii. Tak tady bych si dovedl představit, že zaměstnavatel má povinnost přispívat do třetího pilíře tak, aby vznikla možnost předdůchodu, ne předčasného důchodu, ale předdůchodu bez ztráty takzvané kytičky, když člověk dospěje do věku starobního důchodu, aby se mu vypočítával bez těch redukcí. Jestli to bude i v jiných profesích, ta možnost už je dneska, tak to je věcí těch kolektivních smluv a vyjednávání. Ale dneska je třetí pilíř diskriminační, protože dává podporu pouze těm, kteří dávají do systému měsíčně víc než 500 korun. Ti ostatní, kteří na to nemají, tak ti bohužel nedostanou od státu nic.

Václav MORAVEC, moderátor
Pane profesore, co s tím státním příspěvkem ve třetím pilíři, který byl motivační, ale jak jste slyšel od Miroslava Opálky, je to až příliš velkorysé množství těch státních podpor tomu třetímu pilíři jako takovému.

Martin POTŮČEK, vedoucí odborné komise pro důchodovou reformu
Jako bývalý prognostik si troufám předpovědět, že určitě v běhu dalších diskusí, alespoň jako návrhy pro vládu, vznikne návrh na určité změny ve státní podpoře třetího pilíře. A já bych jako takový balónek do budoucí diskuse, poněvadž na půdě odborné komise jsme to ještě nediskutovali, nabídl tezi, že ty státní příspěvky dnes podporují především vyšší a vysoce příjmové kategorie účastníků tohoto pilíře. Ve světě existují opačné přístupy. Ve světě, tam kde jde zákonodárcům a politikům o to, aby i ti sociálně a ekonomicky slabší měli šanci se účastnit toho fondového připojištění, tak tam se státní příspěvky naopak maximalizují, tam kde těch příspěvků, kde výše těch příspěvků je minimální a pak z vyšších příspěvků účastníka se ten státní příspěvek snižuje. Čili to je jedna z možných alternativ.

Václav MORAVEC, moderátor
Chápu to správně, tak vy byste uvažoval o tom, že ti co mají nižší příjmy, by dostávali vyšší státní příspěvek a byl by státní příspěvek odepřen. Co říkáte, Miroslave Opálko?

Miroslav OPÁLKA, místopředseda stínové vlády pro strategii, resort práce a sociálních věcí /KSČM/
Že tak to v podstatě bylo, než došlo k reformě toho třetího pilíře. Já se přiznám, že s tím státním příspěvkem, to je šest miliard zatím ročně.

Martin POTŮČEK, vedoucí odborné komise pro důchodovou reformu
Pozor, to je víc. Až deset. 

Miroslav OPÁLKA, místopředseda stínové vlády pro strategii, resort práce a sociálních věcí /KSČM/
Někde se uvádí osm, ale nám v tom třetím pilíři trošku poklesl i počet účastníků. A kdybychom eliminovali to, že důchodci upgradují v tom systému peníze uspořené vlastně na další spoření, tak bychom se dostali asi k jinými číslům. Prostě chce to opravdu rozvahu, rozpočtovou zodpovědnost a priority, který pilíř vlastně stát bude podporovat a který umožní.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já myslím, že to je potřeba vysvětlit. Tady padlo něco, co teď vypadá, jakože jsme na tom jinak než v jiných zemích. Je potřeba ale k tomu říct, že je to způsobeno především tím, že náš první pilíř, to znamená, ten státní důchod, je velmi rovnostářský, nakonec konstatoval i ústavní soud, kvůli kterému proběhla takzvaná malá důchodová reforma, kdy tedy byl změněn vzorec výpočtu. To znamená v jiných zemích, kde je ta diferenciace důchodů mnohem větší, kdy je ta zásluhovost naplněna mnohem více, tak tam samozřejmě je dobrý důvod pro to podporovat více ty, kteří mají malý důchod, aby si tím připojištěním dorovnali důchod na nějakou standardní životní úroveň. U nás je ta situace úplně opačná. U nás je velmi dobrá ta solidární složka důchodu, to co berou takzvaně všichni stejně a je malé to ocenění za zásluhy, to vychází z nálezu Ústavního soudu. A proto také druhý pilíř, ale i třetí pilíř mají zásadní funkci v tom, že zajišťují tu stoprocentní zásluhovost. To znamená, ta výše té doplňkové penze se odvíjí od toho, kolik bylo do toho systému vloženo. Tohle samozřejmě je určité vyvážení celého toho systému a pokud dnes někdo říká, že to vyvážení je potřeba přehodit, tak je potřeba upozornit, že zároveŃ také říká, penze ze státního pilíře, ty nízké, budou ještě nižší.

Miroslav OPÁLKA, místopředseda stínové vlády pro strategii, resort práce a sociálních věcí /KSČM/
Já myslím, že tak to není. Nejnižší důchod je něco nad 4 tisíce, nejvyšší nad 50 tisíc. Takže nedá se říct, že jsme rovnostářští. Co se týká toho srovnávání důchodů, víte, to je přesně v tom trendu, aby svět přecházel z nerovnosti, která je dána určitou zásluhovostí k nesouměřitelnosti, protože přeci není možné, abychom převáděli do důchodového systému takové extrémní rozdíly, že jsou profese, které jsou mnohasetnásobně honorovány než většina společnosti. Prostě když jsme diskutovali ten problém se švýcarskými zástupci, tak nám řekli, že po druhé světové válce se rozhodli, že na solidaritu a čokoládu jim nikdo nesáhne a já myslím, že bychom ten trend mohli držet i v České republice.

Václav MORAVEC, moderátor
Když jsme u toho třetího pilíře, tak jednou z možných změn, kterou navrhuje ministerstvo financí a vlastně s ní souhlasí i část účastníků komise pana profesora Potůčka, tak je to, že do toho třetího pilíře dnes, nemýlím-li se, vstupují lidé starší 18 let. A ministerstvo financí jako jeden z podkladů říká, že by nemělo být omezení věkem, kdo by se stal účastníkem toho třetího pilíře. Šéf té jedné z pracovních skupin, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek k tomu v rozhovoru pro dnešní Otázky říká.

Vít SAMEK, místopředseda ČMKOS, člen důchodové komise
Jestli neumožnit spořit v penzijním připojištění, v tom doplňkovém penzijním spoření dříve, než od 18 let dneska, poněvadž se ukázalo, že je poměrně významná část rodin, které si mohou dovolit spořit za lidi, své příslušníky, kteří nemají vlastní pracovní příjem, je to zajímavé například, je-li žena na mateřské dovolené čili může někdo za ní, rodiče za své děti, prarodiče za vnuky, takže přišla idea, jestli nesnížit provokativně až na nulu. To znamená, narozené dítě do kolébky může dostat smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Zdá se, že racionální je na tom několik tezí. Jednak to, že by se umožnilo založit ty smlouvy, a usadit pak to později rozhodování, ten osmnáctiletý člověk by získal již svoji smlouvu, měl by na ní již úspory, které by mu k důchodu směřovaly a současně by byl vybídnut, aby v tom tedy pokračoval. Druhá věc, kterou tam vidíme jako docela pozitivní, že se výrazně prodlužuje spořící fáze, protože u celkového vytváření důchodových úspor hraje doba. Čili není vhodné, aby vstupovali do systému, jak se kolikrát v minulosti říkalo, lidé ve třiceti, ve čtyřiceti letech, čím dříve, tím lépe, protože dlouhodobé spoření umožňuje podstatným způsobem navyšovat ty kapitálové výnosy, to znamená, čím déle si spoří, tím větší, dlouhodobější investice se mohou dělat a klasicky narůstá váha takzvaných výnosů z výnosů, to znamená, lidi stojí pozdější důchodový nárok daleko méně prostředků, než kolik by je stál, kdyby začali spořit ve 40 letech.

Václav MORAVEC, moderátor
Přibližuje jeden z návrhů, jak změnit třetí pilíř tuzemského důchodového systému místopředseda nejsilnější odborové centrály v zemi Vít Samek. Pane profesore Potůčku, souhlasil byste s tím návrhem, ať se nezastropovává vstup do třetího pilíře 18-tým rokem věku?

Martin POTŮČEK, vedoucí odborné komise pro důchodovou reformu
Je to jeden z návrhů, o kterých budeme určitě ještě diskutovat, poněvadž ono nelze ty návrhy posuzovat izolovaně. My bychom měli dát dohromady alespoň tedy v tom, čemu říkám malá reforma třetího pilíře, těch návrhů více, tak aby si navzájem neprotiřečily.

Václav MORAVEC, moderátor
Je to omezení věku a jeho zrušení jedno z nich?

Martin POTŮČEK, vedoucí odborné komise pro důchodovou reformu
Ano, jako my se v diskusi na půdě odborné komise nebráníme vůbec žádnému návrhu. Teď jde o to, aby prošel ohněm diskuse a jaksi ta diskuse ještě není uzavřena.

Václav MORAVEC, moderátor
Prošel by tento návrh ohněm diskuse za TOP 09?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já si myslím, že to je zaměřování se na problémy, které neexistují a jsem k tomu velmi skeptický. Vezměte si, kolik a jak velká je skupina příjmově, jak velká je skupina rodin, které kromě toho, že financují růst dětí, jejich vzdělávání, výchovu, případně jejich první bydlení, pokud s tím ta rodina finančně pomáhá, tak které ještě by byly schopny ukládat ve věku těch dětí.

Václav MORAVEC, moderátor
Nemyslíte tedy, že by se zvýšil výrazně počet lidí v tom třetím pilíři, protože jsme ukazovali divákům, jak klesl v uplynulých měsících počet lidí ve třetím pilíři?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Osobně si myslím, že to má víc rizik než předností, vezměme si, jaké jsou praktické problémy dnes po změně občanského zákoníku, například se spravováním stavebního spoření u dětí do 18 let. To znamená, tohle by bylo potřeba také vyřešit a ten přínos já skutečně, tím neříkám, že to nemůže nastat. Jistě je možné taková pravidla uvolnit, ale nevidím v tom žádný velký přínos pro dlouhodobou stabilitu penzijního systému.

Václav MORAVEC, moderátor
A komunisté, pane poslanče.

Miroslav OPÁLKA, místopředseda stínové vlády pro strategii, resort práce a sociálních věcí /KSČM/
Dvě poznámky. Jednak čím delší spoření, tím samozřejmě větší riziko a to riziko musí nést ti občané. Ne, aby je potom zajišťoval stát, protože když to tak řeknu s nadsázkou, za 50 let má roztát na severu zeměkoule ledová čepička a my nevíme, co bude zítra na Ukrajině. Tím chci jenom naznačit, že každá tato činnost má vliv na světové finance. Ta druhá poznámka, víte, jak to chodilo v minulosti, když bylo penzijní připojištění se státním příspěvkem. Přišel za vámi finanční poradce /nesrozumitelné/ a řekl: „Já vám nabízím penzijní připojištění.“ Vy jste řekl: „Já mám.“ A on se zeptal: „A má vaše maminka, váš tatínek, vaše tchyně, váš tchán“ a byl ochoten pojistit tyto lidi, když vy tam budete dávat peníze, protože smlouva o dědictví umožňovala, že tato úspora se nebude týkat dědictví, ale uvedeného občana ve smlouvě. Takže jeden člověk vlastně šetřit i na pět lidí se státním příspěvkem, proto mám takový problém s tím státním příspěvkem, i když vím, že je to motivace pro řadu lidí, protože bez státního příspěvku toto spoření není lukrativní.

Václav MORAVEC, moderátor
Věk odchodu do penze a jeho zastropování, to je věc, kterou bude muset ta komise také vyřešit a tím jsme se při vaší poslední diskusi před čtvrt rokem nedostali. Za pár okamžiků se podíváme na ta data, která vypovídají o říká se tomu nekonečný Drábkův vzoreček, odchodu do penze, jak platí v současnosti a Česká republika je v tom unikátní a teď jsou tady dva hlasy. Jeden pro zastropování reprezentovaný Vítem Samkem, místopředsedou odborů a druhý proti Vladimírem Bezděkem, který vedl dvě předchozí důchodové komise. Pane profesore Potůčku, k jaké z těch dvou variant se kloníte, protože odboráři říkají: Zastropovat věk odchodu do penze na 65 letech rovných pro muže i pro ženy, to znamená, neohlížet se na počet dětí u žen, zastropovat 65 letech. 

Martin POTŮČEK, vedoucí odborné komise pro důchodovou reformu
Je to jeden z parametrů prvního pilíře, který a už bych se opakoval, omlouvám se, vlastně souvisí s dalšími parametry toho prvního pilíře. Je málo známo ve veřejnosti a díky pořadům jako je ten váš, se to veřejnost postupně dozvídá, je, že od roku 2009 do roku 2019 rostl věk ty takzvané započítané doby, které jsou druhou podmínkou pro odchod do důchodu z 25 na 35 let. Existují i další podmínky, které musí občan splňovat, aby získal nárok na odchod do důchodu. Další problém, který velmi souvisí s růstem věku odchodu do důchodu je, že dnes a to se také málo ví, dnes 23 % důchodců pobírajících důchod v prvním pilíři, jsou osoby, které odešly do důchodu předčasně. Proč? Pro většinu z nich proto, poněvadž už nenalezli uplatnění na trhu práce. Takže tady je veliký konflikt mezi tím, jak si můžeme představovat vývoj důchodového systému a mezi tím, jak se bohužel docela negativně vyvíjí situace na trhu práce v České republice.

Václav MORAVEC, moderátor
A máte tedy propočítáno, že ideální by bylo zastropovat to na těch 56-ti letech odchod do penze.

Martin POTŮČEK, vedoucí odborné komise pro důchodovou reformu
To je otázka, kterou bych si dovolil trochu pozměnit. Zatím pokud jde o vývoj věku odchodu do důchodu u mužů, tak bych s tím problém neměl, druhá věc je, že pokud jde o věk odchodu do důchodu žen, tak tady stále vlastně existuje to dědictví z dob komunismu, že když se podíváte na věk odchodu do důchodu u žen v jiných srovnatelných zemích a u nás, tak ženy odcházejí do důchodu díky tomu nižšímu věku dříve, a to znamená, že tam je pak velký nepoměr mezi délkou pobírání důchodů u mužů a u žen. U žen je to až 23 let podle posledních dat, kdežto u mužů.

Václav MORAVEC, moderátor
Chápu to správně, že ženy by podle vás měly odcházet později než muži?

Martin POTŮČEK, vedoucí odborné komise pro důchodovou reformu
Neříkám později, ale že bychom to měli vzít jako další parametr do úvahy. Rozhodně ne. Nemůžeme si dovolit diferencovat věk, dlouhodobě, věk odchodu do důchodu mezi muži a mezi ženami.

Václav MORAVEC, moderátor
Řešil byste to jednotnou hranicí?

Martin POTŮČEK, vedoucí odborné komise pro důchodovou reformu
Jednotná hranice, víte co, to je zase otázka, na kterou je více odpovědí. Třeba sousední Slovensko.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale promiňte, kdybyste, pane profesore, za to nesl politickou odpovědnost, o to mi jde, protože to, že existují různé varianty, kterou vy považujete za nejlepší pro český důchodový systém.

Martin POTŮČEK, vedoucí odborné komise pro důchodovou reformu
Ano, kdybych byl postaven před to politicky se rozhodnout, tak bych a teď se nesmějte, ale vybavil bych odbornou komisi dalšími zdroji na další analýzy a prognózy, poněvadž my teď se postupně, byť pracujeme velmi pilně, si myslím, už jsme měli celkem asi 25 zasedání, když do toho zahrnu i zasedání pracovních týmů, tak narážíme na to, že pro to doporučení politikům a to je live motiv naší komise, nemáme k dispozici dostatek analytických podkladů.

Václav MORAVEC, moderátor
Takže zatím je nemáte, abyste tu věc vyřešil.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Promiňte, pane Moravče, ale tohle je potřeba říct přece jasně a bez vytáček. Vůči dnešním dvaceti nebo třicetiletým je potřeba říct jasně, jestli vám dnes se někdo snaží slibovat, že půjdete do důchodu v 65, tak mu prostě nevěřte. Půjdete do důchodu v roce 2070, 2080. V tu dobu bude úplně jiná střední délka života a je potřeba se podívat na ta čísla. V období budování rozvinuté socialistické společnosti mezi rokem 1960 a 1990, klesla střední doba života, tedy naděje dožití u mužů o třetinu roku. Za prvních 22 let od roku 1990 do roku 2012, demokratické společnosti. Vzrostla střední délka života, tedy naděje dožití u mužů o 7,4 roku, O 7,4 roku. Je jasné z jiných zemí, že ten trend bude pokračovat v následujících letech. Jestli dnes někdo tvrdí, že dnešní dvacetiletí nebo třicetiletí půjdou do důchodu v 65, tak prostě buď je odborně nevzdělán, anebo se snaží lakovat narůžovo.

Václav MORAVEC, moderátor
Závěrečné slovo Miroslava Opálky.

Miroslav OPÁLKA, místopředseda stínové vlády pro strategii, resort práce a sociálních věcí /KSČM/
Jednak musím říci, že jsem měl dneska o půl sedmé telefonát nějakého občana, vzbudil mě a už jsem neusnul, který mi kladl na srdce, ať sdělím, jak je to problematické, když nezaměstnaný nesežene práci a musí jít na předčasný důchod, který má trvale krácený, že stát by mu měl zajistit ty podmínky. Tak chci říci, že každé prodlužování věku, pokud máme vysokou nezaměstnanost, vrhá další ročníky do té nezaměstnanosti. Vedle toho jsme umožnili tedy práci důchodcům, kterých pracuje více než 155 tisíc, dalších 100 tisíc studentů, dalších 100 tisíc zahraničních dělníků. Čili máme tady určité parametry, které nám ovlivňují celý ten proces. Druhá poznámka, já už jsem předložil tento rok na výboru pro sociální politiku návrh na zastropování, ale neprošel, že to má napřed prodiskutovat komise. Šlo o to, že vlastně ten cílový stav se týká roku 1937, tedy pardon 2037. Tak. My dneska řešíme problém, který se může řešit v roce 2030. To je prostě psychologický moment těm občanům říci: „Ano, tady se někdo zastavil.“ A pak můžeme udělat revizi, jaká je situace. Když se podíváte na dnešní děti, kterých se to bude týkat, tak vidíme, že je tam řada nemocí, které budou provázet a uvrhat do invalidity ve velkém procentu, obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka a tak dále a tak dále. Takže ono to není tak jednoduché říci, že lidé budou pracovat, protože nevíme, v jakém zdraví se budou toho vysokého věku dožívat.

Václav MORAVEC, moderátor
Jak byste vy tedy ten nekonečný vzoreček vyřešil?

Miroslav OPÁLKA, místopředseda stínové vlády pro strategii, resort práce a sociálních věcí /KSČM/
Já bych to na těch 65 do toho roku, pro ten ročník 72 zastropoval, v roce 2037 se jich to týká a v roce 2033 bych udělal revizi tak, jak jsme to navrhovali ve svém materiálu, který visí na webových stránkách odborné komise a myslím si, že pokud jsme se bavili, že chodily ženy dříve v minulosti, ale ony nahrazovaly třeba ty jesle. Dneska hledáme princip, jak má být člověk důchodově zabezpečen, když pečuje o osobu blízkou, oni šly dříve do předčasného důchodu a stát nemusel vynakládat peníze na tolik jeselských zařízení.

Václav MORAVEC, moderátor
Děkuji dalším hostům Otázek, kterými byli předseda odborné komise pro penzijní reformu Martin Potůček, stínový ministr práce a sociálních věcí Miroslav Opálka z KSČM a exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Věřím, že se budeme k těmto diskusím opět vracet. Děkuji a na shledanou.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Pěkné nedělní odpoledne.

Martin POTŮČEK, vedoucí odborné komise pro důchodovou reformu
Na shledanou.

Miroslav OPÁLKA, místopředseda stínové vlády pro strategii, resort práce a sociálních věcí /KSČM/
Na shledanou. Tak teď se nám to seklo, aniž jsme to čekali, že?

Aktuální dění

Otázky Václava Moravce

Od Jaromír Drábek

Důchodový systém v dluzích

Václav MORAVEC, moderátor
Tři pilíře. Je to pro důchodový systém moc, anebo tak akorát? Každá vláda si myslí něco jiného, takže ze současných tří zbudou opět jenom dva. První pilíř, tedy systém státních penzí, a třetí pilíř, tedy soukromé důchodové připojištění. Jenže, jenže v prvním nejsou peníze, a ve třetím si lidé spoří průměrně sto koruny. Až odejdou do penze, přilepší si možná tak o tisícovku měsíčně. Dnešní střední generace přispívá nemálo do státního průběžného systému, ale vůbec není jisté, z čeho bude na stará kolena živa.

Jiří ŠATAVA, ekonom, Idea při CERGE-EI
Český důchodový systém je neudržitelný zejména proto, že populace stárne, tím máme víc a víc důchodců a nemáme už tolik pracujících, kteří by vydělávali na důchodce, na důchody těch současných důchodců. Proto se prví pilíř dostává dlouhodobě do deficitů.

Václav MORAVEC, moderátor
Řeč čísel je varující. Celkový deficit důchodové ho systému překročil od roku 1996 hranici 250 miliard korun. To je pro představu víc než trojnásobek schodku státního rozpočtu za loňský rok.

Jiří ŠATAVA, ekonom, Idea při CERGE-EI
Ty deficity nejsou fatální, že bysme k jistému datu zjistili, že nejsme schopni vyplácet důchody. Na druhou stranu se neustále kumulují a my je musíme neustále splácet a splácet. A je otázka, jestli je to efektivní, a jestli opravdu chceme takto štědře dotovat ten první pilíř.

Václav MORAVEC, moderátor
Budoucnost dnes existujících tří pilířů penzijního systému řeší už několik týdnů komise expertů a politiků ustavená Sobotkovou vládou. Má šest úkolů. Prvním z nich je příprava přesného postupu zrušení druhého penzijního pilíře.

Martin POTŮČEK, poradce ČSSD, předseda důchodové komise /22. 5. 2014/
Tam nás trochu tlačí čas, poněvadž podle programového prohlášení vlády by měl být tento pilíř, jeho činnost ukončena ke konci příštího roku. A tam je samozřejmě dlouhý legislativní proces.

Václav MORAVEC, moderátor
Od loňska je totiž možné část odvodů přesměrovat do vlastního spoření. Využilo toho asi 83 tisíc lidí.

osoba /zdroj: Informační kampaň vlády k důchodové reformě/
Odkládejte si stranou třeba 500 korun na důchodové spoření, a stát vám k tomu každý měsíc přidá dalších 750.

Jiří ŠATAVA, ekonom, Idea při CERGE-EI
Pokud chceme druhý pilíř zrušit, a chceme zvýšit, nebo zvětšit třetí pilíř, co nám to navíc přinese? Je to, protože tím snižujeme důvěru občanů v nějakou dlouhodobou, dlouhodobou stabilitu toho systému. Třetí pilíř nás také něco stojí, stejně jako druhý pilíř.

Václav MORAVEC, moderátor
Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové by lidé po zrušení druhého pilíře o své peníze přijít neměli.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně MPSV /ČSSD/ /30. 1. 2014/
Protože náš samozřejmě náš zájem v žádném případě není tyto lidi nějak poškodit.

Michal ŠPERLING, podnikatel z Prahy /13. 5. 2014/
Připadá mi to absolutně nefér, že stát nejdřív motivuje lidi, aby něco udělali. A za rok úplně mění pravidla.

Václav MORAVEC, moderátor
Počítá se s tím, že si lidé částku převedou do pilíře třetího. Tedy do současného dobrovolného penzijního připojištění. I na to se má komise zaměřit, aby se posílilo a víc se do něj zapojili zaměstnavatelé.

osoba /zdroj: Informační kampaň vlády k důchodové reformě/
A víte co? V důchodu nám dojde šťáva všem.

Václav MORAVEC, moderátor
Politici a experti mají vymyslet také nový model valorizace penzí, přehodnotit stanovení hranice důchodového věku a přijít na to, jak by se do výše penze mohla víc promítnout zásluhovost a počet vychovávaných dětí. Pozvání k diskuzi přijali předseda odborné komise pro důchodovou reformu Martin Potůček, vítejte, hezký dobrý den.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Dobré odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor
Vítám i stínového ministra práce a sociálních věcí, poslance KSČM Miroslava Opálku, vítejte po čase v Otázkách. Hezký dobrý den.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Dobrý den a děkuji za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor
A pozvání přijal i bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Vítejte po čase, hezký dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Pěkné nedělní odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor
Začněme u vás, pane profesore Potůčku. Co budete považovat za úspěch práce důchodové komise, kterou vedete?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Ano, obecně bych řekl, že za úspěch budu považovat, pokud politici až ty své návrhy zformulujeme, vezmou ty naše návrhy opravdu vážně, a některé z nich se dočkají, doufám, že většina, i realizace. Poněvadž ty předchozí pokusy bohužel nedopadly právě takto.

Václav MORAVEC, moderátor
No, právě v souvislosti s tou zkušeností zde přítomný poslanec KSČM Miroslav Opálka, který je členem vaší komise, tak koncem týdne v rozhovoru pro Haló noviny řekl, cituji: “ Osobně jsem skeptický k tomu, že tak velké těleso, kde se střetávají různé pohledy, může připravit konzistentní politické rozhodnutí pro vládu“. Tedy proto ta úvodní otázka.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Ano, já samozřejmě nemám jistotu, ale mám důvěru, že tentokrát se to podařit může, poněvadž ta naše komise je postavena na půdorysu nejenom politiků koaličních stran, ale i politiků opozičních stran, odborníků, zástupců sociálních partnerů a zástupců různých zájmových skupin. To zaprvé. Takže pokud dospějeme k nějakému řešení, tak se zdá, že by mělo být politicky průchodnější nakonec. V Parlamentu i ve vládě. A druhý aspekt, a tady chápu netrpělivost pana Opálky, je, že taková komise, která má 30, přes 30 členů, samozřejmě není příliš dělná. Ale proto jsme už tento týden přistoupili k rozčlenění tady těchhle těch úkolů. A dostanou je za úkol jednotlivé pracovní týmy, které samozřejmě budou mnohem dělnější, než takový rozkošatělý orgán. Ale ten orgán by to měl potom samozřejmě také posoudit vcelku, poněvadž ten systém je poměrně složitý. A jde o to, aby ta jednotlivá opatření na sebe navazovala.

Václav MORAVEC, moderátor
Co budete, pane poslanče, vy považovat za úspěch té komise?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Kdyby se podařilo vyřešit aspoň zastropovat věk odchodu do důchodu, stanovit valorizační vzorec a odbourat druhý pilíř. Nevím, jestli z těch šesti úkolů, které si stanovila vláda v tom svém programovém prohlášení, a těmi pověřila tuto pracovní skupinu … činnosti.

Václav MORAVEC, moderátor
Když se splní tedy polovina těch úkolů, tak to budete považovat za velkých úspěch?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Ano.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy, pane exministře?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak já bych považoval za velký úspěch, kdyby se panu Potůčkovi jako předsedovi té odborné komise podařilo udržet práci komise na odborné úrovni tak, aby její výstupy nebyly vůči veřejnosti lživé nebo zastírající skutečnost.

Václav MORAVEC, moderátor
A o tom bude řeč v další části Otázek. Přepněte si na zpravodajskou ČT 24. Řeč bude o prvním pilíři penzijního systému v České republice, jeho zkvalitnění, společném důchodovém pojištění manželů, o druhém pilíři, jeho budoucnosti. Zda rušit či ho nějak modifikovat. A o třetím pilíři. Přepněte si na ČT 24, pokračujeme po stručných zprávách.

Ukončení druhého pilíře důchodové reformy

Václav MORAVEC, moderátor
Vstoupili jsme do druhé hodiny dnešních Otázek, ještě jednou vítejte na zpravodajské ČT24. V úvodu dokončíme diskusi o změnách v tuzemském penzijním systému. Největší spotřeba náměstků, ministerstvo spravedlnosti. Po pěti měsících úřadování se tento týden poroučel Pavel Štern. Byl ovšem doporučen sociální demokracií, takže premiér směrem k ministryni varovně vztyčil prst. Co se děje v resortu spravedlnosti? Je možné rozsoudit, kdo má pravdu a zbývá uprostřed dohadování ještě čas například na přípravu důležitých zákonů? Hostem bude první náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán a o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit?
Společné důchodové pojištění manželů je podle ekonoma Jiřího Šatavy jeden z kroků, který by mohl zpřehlednit první pilíř tuzemského důchodového systému, připomeňme, že změny penzijního systému probírá nová odborná komise, kterou ustavila Sobotkova vláda. Zpoždění kvůli personálním změnám, ministerstvo spravedlnosti podle informací Otázek požádá vládu o prodloužení lhůty pro vznik nového zákona o státním zastupitelství i novely občanského zákoníku. Obě normy přitom mělo podle legislativního plánu předložit ministerstvo spravedlnosti do konce června. Kvůli personálním výměnám je tento termín nereálný.

Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/
Je tady celá řada praktických otázek, kterým by se mělo ministerstvo a jeho vedení velmi intenzivně věnovat a podle mého názoru jakékoliv takto ostré personální spory, tak nepomáhají dobrému veřejnému obrazu ministerstva spravedlnosti.

Václav MORAVEC, moderátor
Boj za zrušení svěřenských fondů. Hodlá jej vést první náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán. Kritizovaný institut svěřenských fondů, který je součástí nového občanského zákoníku a platí od ledna, by se mohl zrušit. Už existující svěřenské fondy by se pak musely přeměnit v nadace nebo nadační fondy.
A připomínám, že hlavními hosty dnešních Otázek zůstávají předseda odborné komise pro důchodovou reformu profesor Martin Potůček, stínový ministr práce a sociálních věcí, poslanec KSČM Miroslav Opálka a bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Pánové, ještě jednou vítejte na zpravodajské ČT 24. Teď spojíme diskusi o druhém a třetím pilíři. Třetí pilíř je to dnešní důchodové připojištění, když to hodně zjednoduším, druhý pilíř něco, co prosadila Nečasova vláda a co navrhoval zde přítomný Jaromír Drábek, jste ochoten, pane exministře připustit, že i ta komise řeší problémy, které jste způsobil i vy a vláda Petra Nečase?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak já si myslím, že především ty problémy byly způsobeny dlouhodobou nečinností politické reprezentace, protože v jiných zemích se tento typ důchodové reformy prováděl v druhé polovině 90. let v obdobných zemích s obdobným vývojem jako je Česká republika a my jsme prostě tu ideální dobu propásli. Zavádět důchodovou reformu v období, kdy je ekonomická krize, znamená samozřejmě přivodit si na sebe problémy, přesto si myslím, že to bylo lepší, než nedělat nic.

Václav MORAVEC, moderátor
A ještě jste to dorazili tím, že jste to prohlasovali jedním hlasem a teď výsledek je zhruba 80 tisíc lidí v tom druhém pilíři, který bude ta komise rušit.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
My tady nemáme přímého zástupce sociální demokracie jako tehdejší hlavní opoziční strany a pokud hlavní opoziční strana říká, že jakmile se dostane k moci, tak takový pilíř zruší, tak pak samozřejmě se nedá příliš předpokládat úspěch. My jsme se snažili velmi trpělivě vyjednávat napříč i s opozičními stranami, ale musím říct, že to mělo poloviční úspěch. My jsme se velmi dobře dohodli například na systému předdůchodu. Velmi dobře jsme se dohodli například na změně třetího pilíře na těch změnách, které proběhli celkem konsensuálně, ale je pravda, že sice jsme respektovali požadavek sociální demokracie, aby ten druhý pilíř byl nepovinný, ale přestože jsme tento požadavek respektovali,tak sociální demokracie se k tomu postavila, řekl bych, čistě populisticko-politicky a řekla. Že nic takového a v podstatě na tom dělala politické body.

Václav MORAVEC, moderátor
Nechtěl něco namítnout Miroslav Opálka?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Já bych chtěl říci, že to bylo dobře, že jsme byli až poslední se Slovinskem, kteří na Světovou banku a jiné mezinárodní instituce neslyšely tak rychle, protože příklady ze Slovenska, Maďarska a Polska nám časem ukázaly, že ten systém není takový, jaká byla představa, že se zachrání důchodový systém a pak jsem strašně rád, že pan exministr Drábek zde zmínil to prohlášení dneska premiéra Sobotky, ale stejné prohlášení učinil Vojta Filip jako předseda mé strany, kdy varoval všechny instituce bankovní, že pokud půjdou do tohoto systému, tak jdou na vlastní riziko. Tudíž je to jeden z předpokladů případné ústavní stížnosti nebo soudních sporů, že šly do toho samy a o tom riziku věděly.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale znepřehlednilo to ty dva systémy, respektive dva ty pilíře, druhý pilíř a třetí pilíř. Podívejme se teď na data. Lidí, kteří spoří na penzi v tom takzvaném třetím pilíři, tedy v penzijním připojištění ubývá. Penzijní připojištění se státním příspěvkem mělo na konci letošního března 4 miliony a 810 tisíc lidí. To je o 72 tisíc méně než na konci roku 2013. A ve srovnání s předloňským rokem jde o úbytek 320 tisíc střadatelů. Stát přitom na penzijní připojištění jen za letošní první čtvrtletí přispěl částkou víc než jedné a půl miliardy korun, zatímco lidé vložili téměř osm miliard, průměrný měsíční příspěvek účastníka nepatrně klesl proti konci roku 2013 o 4 koruny na 564 koruny. Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu roku 2012. Od ledna roku 2013 ho nahradilo doplňkové penzijní spoření. Co teď tedy s tím druhým a třetím pilířem, pane poslanče. Je pravděpodobné, že se ti lidé z druhého pilíře přelijí do toho třetího nebo?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
To je samozřejmě předmětem úvah, je to jedna z možných cest.

Václav MORAVEC, moderátor
Je vámi upřednostňovaná?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Já bych se vyhnul nějakým sporům o zmařenou investici a úložky, tak se přiznám, že bych šel raději tou cestou, že bychom zastavili příchod dalších účastníků druhého pilíře a zastavili ten ob-out, to znamená, vyvádění peněz z toho prvního pilíře a ono z těch 83 tisíc ani nevíme, kolik je solventních, protože máme informace, že řada lidí je v náhradních dobách a že byli získáváni do toho pilíře i lidi v nezaměstnanosti.

Václav MORAVEC, moderátor
Jinak řečeno, vy byste nechal ten druhý pilíř jako KSČM existovat s tím, že by byl úplně zmražen?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Přesně tak, a nakonec by ty správcovské společnosti samy nabízely jiné produkty včetně toho třetího pilíře pro klienty druhého pilíře a tím samozřejmě bychom se vyhnuli případným soudním sporům. Je to jedna z možných cest. Dokážu tady říct i další, to znamená, zastavit druhý pilíř, kdo má třetí, převést peníze do třetího, kdo nemá třetí, ať si to poukáže,kde chce. Pak jsme v otázce, jestli vracet peníze do prvního pilíře z toho druhého nebo si je nechat. Když si je nechají, jsme u krácení výměry za ty roky a tak dále.

Václav MORAVEC, moderátor
Která cesta je nejpravděpodobnější, pane profesore?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Než vám odpovím, tak bych rád tady ukázal na ten náš současný systém. Dnes lidé v České republice mají k dispozici celkem 4 způsoby, vlastně tři způsoby, jak si spořit na důchod. Dokonce roku 2002 to byly jen tady tyhle ty dva.

Václav MORAVEC, moderátor
Důchodové pojištění a penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Přesně tak, a od prvního ledna roku 2003 tady tento už byl vlastně ukončen, takže máme vlastně teprve.

Václav MORAVEC, moderátor
13. o je to, co jsem zmiňoval.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Třináct, takže máme první pilíř, druhý pilíř a třetí pilíř a to všechno v situaci vlastně, kterou už tady pan Drábek zmínil, jakési přetrvávající ekonomické krize jak ve světě, tak u nás, takže.

Václav MORAVEC, moderátor
A co teď s tím doplňkovým, tedy důchodovým spořením, a doplňkovým penzijním připojištěním. Tady Miroslav Opálka říká, že by nechal ten druhý pilíř existovat, ale úplně by ho zamrazil. To znamená, těch 83 tisíc klientů by v něm zůstalo.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Ano, těch možností není zase tak mnoho, ale několik variant existuje a tady bych předbíhal vývoj situace, poněvadž my bychom měli právě na půdě naší odborné komise dospět k nějakému, pokud možno, konsensuálnímu řešení.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale ta nejsmysluplnější varianta, aniž byste předjímal, když se na to podíváte, jak se vyhnout těm sporům, o nichž mluví Miroslav Opálka, co a jak menší zmatky v celém tom penzijním systému ještě učinit, protože lidé po všech těch změnách tomu si přestávají i rozumět.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Přesně tak. Jako ten budoucí systém by měl být rozhodně srozumitelnější občanům a aby byl takto srozumitelnější, tak je třeba skutečně ten druhý pilíř vlastně z toho systému takhle odejmout, stejně tak jako se před rokem 2013 odejmul ten původní třetí pilíř a velmi rychle je třeba dospět k řešení, které bude stavět opět jen na dvou pilířích, že to nebude jednoduché, o tom už tady mluvil pan Opálka.

Václav MORAVEC, moderátor
A to zamražení vám přijde jako smysluplná varianta?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Je to jeden z úkolů naší komise. Navrhnout způsob, jak ukončit fungování druhého pilíře a tohle je jedna z možných cest.

Václav MORAVEC, moderátor
Pane exministře, když už jste byl v situaci a teď u ní jsme, že většina ve sněmovně říká zrušit druhý pilíř. Jakou cestou byste šel, aby to způsobilo co nejméně škod?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já jsem jednoznačně přesvědčen, že druhý pilíř má smysl a že dokonce má být povinný. Je to jediný způsob, jak dnešní generaci 20-letých, 30-letých zajistit to, aby ten důchodový systém pro ně měl vůbec smysl. To znamená, já vám opravdu, jakože vám odpovídám na všechny otázky, tak na otázku, jak zrušit druhý pilíř, i když si myslím, že naopak by se měl posílit a stát se povinným, tak jako TOP 09 na začátku požadovala, a jen z důvodů politických vyjednávání přistoupila na to, aby ten druhý pilíř byl dobrovolný, alespoň dejme tomu tedy dočasně, tak opravdu na to není jiná odpověď a neodpovím vám na otázku, jak zrušit druhý pilíř. Naopak říkám, stejně nějaká další reprezentace politická, která přijde a bude chtít zajistit dnešním mladým lidem, aby v důchodu měli vůbec nějaký důchod, který by byl adekvátní jich příjmu, tak bude muset něco takového zavést znovu. Ten třetí pilíř je sice.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy tedy ukazujete lidem, že pokud by strany, promiňte, strany typu TOP 09 zvítězily ve volbách, tak by zase druhý pilíř zaváděly? Pokud ho teď většina ve sněmovně a v Senátu zruší?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Naprosto jednoznačně, protože to doplňkové penzijní připojištění, které se tedy označuje třetím pilíř, je skutečně doplňkové, to nikdy nemůže být tím zásadním pilířem, penzijního systému. A když se podíváme na prognózy roku 2050, 2060, to znamená, období, kdy dnešní třicátníci budou odcházet do důchodu, tak ten průběžný systém jim zajistí tak akorát tu základní sociální dávku, aby přežili.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale otázkou je, i při těch konzervativních modelech toho druhého systému, tak je tam poměrně velké riziko, které souvisí s akciovými trhy, s finančními produkty, které ani po té finanční krizi nebylo odstraněno a ta námitka trvá, takže vy byste i s tímto rizikem zase zaváděl něco, co teď chtějí ti, kteří jsou ve většině ve sněmovně i Senátu zrušit?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Naprosto jednoznačně. Česká republika není ostrov pustém oceánu. Je potřeba se dívat na jiné zkušenosti také než je Polsko, Maďarsko nebo Slovensko. Je potřeba se dívat na zkušenosti zemí, kde takový systém funguje desítky let a funguje i nadále a to i po té finanční krizi.

Václav MORAVEC, moderátor
Ministryně práce a sociálních věcí Michale Marxová dala zadání komisi, že chce, aby druhý pilíř byl zrušen k 1. lednu roku 2016, tedy za rok a půl. Tady jsou slova Michaely Marksové.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/ /13. 5. 2014/
Jeden časový horizont se týká toho zrušení druhého pilíře, protože tam se bavíme o tom datu 1. ledna 2016 a co se týče potom nastavení těch dalších parametrů na důchody, tak se domnívám, že je to práce i na další rok, to znamená, že je to ten první půlrok, dokonce letošní roku se nastaví parametry zrušení druhého pilíře a potom během toho roku dalšího bychom se měli shodnout na těch dalších věcech.

Václav MORAVEC, moderátor
Tvrdí ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Pane poslanče, dá se ten termín stihnout?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Dal by se stihnout jedině tehdy, když by vznikla nějaká rychlá dohoda a dal by se do sněmovny poslanecký návrh, který by se projednával ve zkrácené lhůtě, čili podle takzvaného § 90 jednacího řádu a prošlo by to zrychlením.

Václav MORAVEC, moderátor
A je taková věc na takové zrychlené projednávání?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Já jenom uvádím, že toto je jedna z možných reálných možností. Ale klasicky legislativní proces, který by měl projít všemi připomínkovými řízeními a třemi čteními případně i čtyřmi v Poslanecké sněmovně, Senátu a podpisem prezidenta, tak to už není možné.

Václav MORAVEC, moderátor
Takže nevěříte už tomu termínu 1. leden 2016.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Nevěřím, protože musíme počítat, že tam jsou také nějaké lhůty, se kterými se musí vypořádat ty správcovské společnosti, obeslat klienty, to není zase tak jednoduché.

Václav MORAVEC, moderátor
Není reálnější, pane profesore, 1. leden 2017?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Jedna věc je navrhnout jakýsi design toho, jak by se celý ten systém měl změnit. Druhá otázka je, jak to samozřejmě potom převést do legislativní podoby a případně vlastně protáhnout celým tím známým procesem a jsou zde v tuto chvíli jakési dvě představy. Jedna představa je, že by nebylo tak obtížné ukončit vyvádění peněz z prvního pilíře do druhého pilíře, proto jsem tam také ten druhý pilíř namaloval jako ukusující část těch zdrojů, které jdou z toho prvního.

Václav MORAVEC, moderátor
To znamená, udělat první mezikrok, jestli to chápu správně, to co navrhoval Miroslav Opálka, že by se velmi rychle zastavil příliv těch klientů, kterých ale už mnoho nepřibývá, ale byla by tady zákonná stopka převádění z prvního do druhého pilíře.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
A pak jako druhý krok skutečně vypracovat design pro ten budoucí třetí pilíř. Druhá varianta je, že vlastně se to takto oddělovat vlastně ani dost dobře nedá.

Václav MORAVEC, moderátor
Tak která varianta je reálnější a racionálnější? Když vám Michaela Marksová jako ministryně řekla, že by ráda chtěla, aby druhý pilíř nějakým způsobem skončil k 1. lednu 2016?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Ano, politické zadání pro naši odbornou komisi zní přesně tak jak jste teč vedl. Na našem posledním jednání tento čtvrtek ale zdá se, převažuje zatím názor všech zúčastněných, že by se to mělo dělat vlastně v souvislostech, takže uvidíme, jak se situace vyvine. Já nemohu vyloučit, že naše komise nakonec doporučí způsob, který vlastně může se odchylovat od toho politického zadání, takový je život.

Václav MORAVEC, moderátor
A zdá se, že je to velmi pravděpodobné?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Ne, to si netroufám.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy jste zatím moderátorem a nechcete logicky jako člověk, který jen předsedá a neměl by vyjevovat asi příliš autoritativně svůj názor, ale z toho, jak vás tak mezi řádky čtu, tak se kloníte k tomu, aby to bylo celistvé řešení, nikoliv ve dvou fázích, ale pak platí to, co říká Miroslav Opálka, že se to stihnout nedá.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Tak je to vaše čtení mých myšlenek.

Václav MORAVEC, moderátor
A je správné?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Ne úplně, poněvadž já si myslím, že lze pracovat i v těch fázích i za tu cenu, že vlastně nějaká fáze bude připravena lépe a druhá v obrysech, které už se nebudou příliš měnit v tom dalším procesu.

Důchodový systém v dluzích

Václav MORAVEC, moderátor
Když se podíváme na další data. Na penze jde rok od roku stále větší balík peněz. Loni to oproti roku 1996 byl téměř trojnásobek, zároveń ale rostou výdaje hlavně v posledních letech. Jen pětkrát za posledních sedmnáct let byl rozdíl mezi příjmy a náklady v plusu. V roce 1976 to bylo přes 4 miliardy korun. Nejvíc bezmála 10 miliard zbylo na účtu důchodového pojištění v roce 2007. V přebytku byl účet ještě v krizovém roce 2008, pak začaly razantně narůstat schodky. Například v roce 2009 se výdaje na penze meziročně zvedly bezmála o 30 miliard a to kvůli mimořádnému zvýšení důchodů o 470 korun a kvůli nárůstu počtu důchodců. Také slevy na pojistném a ekonomická stagnace se podepsaly na tehdejším téměř 40 miliardovém deficitu. Ten se loni prohloubil až na 55 miliard korun. Jak byste, Jaromíre Drábku, tedy řešil v budoucnu, v těch dalších letech, valorizace,protože vám je vytýkáno to, že právě byla ta valorizace zastropována, respektive snížena kvůli tomu, že stát chtěl snížit schodky státního rozpočtu.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Na jednu stranu je potřeba říct, že byť to bylo nepříjemné a samozřejmě bylo to nepopulární opatření, takže ta snížená valorizace byla nezbytná proto, aby se právě ten schodek alespoň dočasně stabilizoval a druhý pohled, který je potřeba říci, no právě proto vznikal druhý pilíř, aby i s tím horizontem 25 let, tak aby právě se vyřešil ten problém narůstajícího schodku. Když se dnes podíváte na podklady té odborné komise, kterou pan Potůček vede, tak tam pracovníci Vysoké školy ekonomické, pan Fiala a paní Langhamová jednoznačně ukazují, že pokud ten systém zůstane takový, jaký je dnes, takže ten deficit v roce 2050 bude kolem 130 miliard korun a to je přece důvod, proč musí vzniknout něco, jako dnes existující druhý pilíř, i když ho dnešní reprezentace zruší. Protože druhá možnost je jediná, že ty důchody prostě budou klesat, a že budou na úrovni nějaké základní životní potřeby zajišťující sociální dávky.

Václav MORAVEC, moderátor
Je to, pane profesore, v těch podkladech, o kterých mluví Jaromír Drábek?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Ano, je, je to jako jedna z evidencí, se kterými samozřejmě pracujeme, víme, že těch evidencí mže být i více, samozřejmě. Těch dat je více, ale já bych si dovolil tady nesouhlasit s panem bývalým ministrem Drábkem v tom smyslu, že vlastně nemůžeme mluvit jen o výdajích. Pojďme také mluvit o příjmech toho prvního pilíře. Já bych tady uvedl další graf, který jsem si dnes připravil. To je vývoj průměrného důchodu a průměrné čisté mzdy v okamžiku, kdy bychom rok 1989 měli za základ, za 100 % a ukazuje se, že za těch 24 let průměrná mzda vyskočila už skoro přes 150 %, kdežto průměrný důchod jenom na 110 % toho základu v roce 1989 a navíc se podstatným způsobem změnily životní podmínky.

Václav MORAVEC, moderátor
Co tím jenom, pane profesore, aniž bych vás chtěl přerušovat, tak co tím chcete říci? Že by se měly zvýšit odvody?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Mimo jiné budeme muset v budoucnu promyšleně a odpovědně zvyšovat i odvody, ale nejen takhle to říci obecně. Já tady mám připravený další takový velmi zajímavý analytický podklad, který ukazuje, že v naší zemi osoby samostatně výdělečné činné přispívají do důchodového pojištění v průměru jenom 35 % toho, co přispívají zaměstnanci a zaměstnavatelé. Zatímco ve světě je ten poměr tak 80, 85 až 90 %, takže to je obrovský a příkrý nepoměr, který vytváří veliké deficity v tom průběžném systému.

Václav MORAVEC, moderátor
A jakým způsobem byste to řešil, protože tady všechny ty pokusy o zavedení minimálních odvodů o samostatně výdělečně činných byly kritizovány, to znamená, jak to řešit jinak, protože byste nesahal na odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů, protože to je naopak kritizováno i institucemi typu Evropské komise, že v Česku máme příliš vysoké zdanění práce. Nepředpokládám, že byste chtěl práci zdaňovat víc.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Pojďme zase postupně po jednotlivých krocích. Tohle je krok, který bych považoval z hlediska příjmů důchodového systému za prioritní, pokud jde o první.

Václav MORAVEC, moderátor
Zvýšit odvody osobám samostatně výdělečně činným.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Já vám řeknu, jak to vzniklo. Když se podíváte na statistiku od roku 1993 až 1994, tak ono to po celých těch více než 20 let fluktuovalo někde mezi 28 až skoro 40 %. Na začátku 90. let bych to chápal, poněvadž bylo potřeba podnikatelům vytvořit příznivé podmínky pro aktivity, které dříve vlastně, se kterými neměli zkušenosti. Ale po dvou, po třech, po čtyřech letech už se měly ty sazby postupně zvyšovat. To je skutečně věc, která samozřejmě asi nepotěší.

Václav MORAVEC, moderátor
Zavedl byste tedy minimální odvody OSVČ?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Vždyť už jsou. Jde jenomže ty minimální jsou ještě, když se podíváte tady na ten průměrný vyměřovací základ 9 tisíc, tak ten minimální je asi 6 tisíc. Takže mnozí OSVČ jsou i na tom minimálním odvodu a co to znamená? To neznamená jen velký vír v důchodovém pojištění, ale znamená to také, že mnozí tito OSVČ, tito živnostníci po 20 až 25 letech odejdou do důchodu a spláčou nad výdělkem, poněvadž ty jejich důchody budou velmi, velmi nízké.

Václav MORAVEC, moderátor
A tak se vás tedy ptám jak byste to tedy řešil?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Postupně asi ne. Nárazem, ale postupně je skutečně velmi potřeba prodiskutovat pečlivě a postupně zvyšovat tady nebo snižovat tady tenhle ten nepoměr, který po mém soudu po 25 letech od přechodu do kapitalistické ekonomiky je nezdůvodnitelný.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Já bych chtěl říci, že ten propad v důchodovém účtu je zapříčiněn především legislativními změnami, čili úpravami parametru. Když vrátíme ty parametry před tu dobu změny, tak samozřejmě ten propad nebude tak velký. Za druhé je to samozřejmě důsledek krize, které já doufám, také odezní, protože my máme dneska v předčasných důchodech 250 tisíc důchodců. 250 tisíc lidí nenašlo na trhu práce své místo odešli do důchodu a přestali platit a začali dříve vybírat, čili stát vlastně řešil nezaměstnanost na úkor toho solidárního důchodového systému. Dneska je v důchodu 54 tisíc lidí, kteří by mohli ještě vzhledem k věku ekonomicky pracovat. To jsou ty zásadní propady. Pak zavedení stropu, do určité částky se neodvádí, pak nekolidující zaměstnání, kde se také neodvádí, z nízkých příjmů se neodvádí, čili to všechno jako s tím souvisí. Já bych neviděl tu tragédii, v současné době stačí napravit parametry. Ten problém dozní, až odejdou ty baby ročníky do důchodu a nastane tedy demografický problém. A tam se budeme muset opravdu podívat na to, jestli se spravedlivě přerozděluje ten vytvořený nový zisk, jestli tedy do tohoto systému nepřidáme něco ať už prostřednictvím pojištění anebo různě zdrojového financování tak jak je to běžné v zahraničí. Jestli tedy stát zahrnul do zákona o nároku na důchod také rodičovskou dovolenou, část nezaměstnanosti a tak dále, ale nikdo za ty doby neplatí, tak to musí jít z daní a jde to teďka z těchto daní. Takže považuji, že to je normální. Víte, ale zajímavé je to, ale ono to asi nebude vidět, že vždycky za vlád pravice to je tady tato tabulka, došlo k tomu propadu do toho důchodového pojištění. Před rokem 1993 se odvádělo do systému 27,2 %, pak se to snížilo na 26 % a systém se dostal do propadu. Pak se to zvýšilo na 28 %, a najednou jsme byli v přebytcích a ty přebytky byly v podstatě vytunelovány tím, že se nastavily ty parametry, které ten důchodový účet oslabily a ten druhý pilíř, který je vlastně bratříčkem toho třetího pilíře, kvůli mně ať je to druhý, třetí, čtvrtý, pátý, mně to je jedno, ale ať se nedotýká toho prvního pilíře, tak vlastně jsme léčili, já tomu říkám finanční homeopatie, snižováním prostředků. V prvním pilíři jsme vlastně stabilizovali důchodový systém. To se mi zdá nelogické a nedělal bych fetiš z toho druhého pilíře vůbec.

Václav MORAVEC, moderátor
Jak posílit příjmy toho prvního pilíře, Jaromíre Drábku, když tady Martin Potůček jasně ukázal tu disproporci tedy 35 % průměru odvodů zaměstnance jenom u osob samostatně výdělečně činných jít do toho prvního pilíře.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak rozhodně je velmi špatnou cestou zvyšování odvodové zátěže. Jak jste sám řekl, tak celkově odvodová zátěž v České republice patří k jedněm z nejvyšších a je potřeba ji spíše snižovat.

Václav MORAVEC, moderátor
To se ale týká spíš zaměstnanců, to už jsem zmiňoval. Promiňte.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Nechte mě domluvit druhou větu a hned se k tomu dostanu. Co se týká těch několika set tisíc živnostníků, těch opravdových živnostníků, nikoliv těch skoro milionu registrovaných, kteří to mají třeba jako přivýdělek při svém zaměstnání. Ale těch několik málo set tisíc živnostníků, kteří nemají žádný jiný příjem než své živnostenské podnikání. Tak já bych velmi varoval předtím, zvyšovat jejich odvodovou i daňovou zátěž. To jsou lidé, kteří nepotřebují takové zajištění jako zaměstnanec a nemají na ně nárok, kteří sami ručí za veškeré chyby, které sami udělali i svým majetkem na rozdíl od zaměstnance a za to samozřejmě a to bylo skutečně nastaveno už na začátku 90. let, zato samozřejmě mají také některá zvýhodnění a jedno z těch zvýhodnění je také zvýhodnění v odvodové oblasti. Ale pokud to vezmeme izolovaně a zvýšíme odvodovou zátěž pro živnostníky, tak to bude mít velmi negativní dopad na národní hospodářství České republiky. Já samozřejmě říkám, že pokud se na to podíváme jako izolovaný problém, tak ten argument je pravdivý, ale když se na to podíváme z celospolečenského hlediska, tak ano, je možné otevřít tuto diskusi, ale je potřeba říci, jaké jiné výhody tedy budou příslušet těm, kteří se starají sami o sebe, vydělávají na sebe, nepotřebují od státu například většina z nich nemocenskou, mají potom nízký důchod, protože odváděli málo, to je přece ten argument je trošku v rozporu. Živnostníci tedy zase nezatěžují tolik ten důchodový systém, když potom mají malý důchod.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
To není pravda.

Václav MORAVEC, moderátor
To je technická poznámka obou.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ale je potřeba se na to dívat skutečně v celém komplexu, protože pokud vytrhneme jenom tu otázku důchodového pojištění, tak skutečně můžeme nadělat mnohem více škody než užitku.

Václav MORAVEC, moderátor
Jaké technické poznámky jste měli, pane profesore a pane poslanče.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Já musím se ohradit k tomu, že je u nás drahá pracovní síla. Víte, to se i ve srovnání Eurostatu a OECD.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já jsem nic takového neřekl. Já jsem mluvil o odvodové zátěži.

Václav MORAVEC, moderátor
Zdanění práce. Nemluví se.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Dobře, ale toho nejnižšího základu. To znamená, v součtu ta cena pracovní síly je někde 30 až 70 % vůči E15. Rozumíte, takže když budou vyšší mzdy, tak nám stačí i menší odvody. Ale pokud jsou tak nízké mzdy jaké jsou, že skoro nezabezpečují toho člověka i ve státní správě, aby měl takový příjem, že nemá nárok na státní sociální podporu, tak je někde chyba.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Dvě poznámky, za prvé, pane Drábku, zkuste mi vysvětlit, čím to je, že živnostníci v Rakousku a v Německu mají tyto odvody skutečně na úrovni přes 80 %, to znamená, více než dvakrát vyšší než čeští živnostníci, a přitom se nezdá, že by Rakousko a Německo trpěly a zejména živnostníci nějakou jaksi existenciální krizí, to za prvé.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Pokud pan moderátor dovolí odpovídat i na otázky někoho jiného než moderátora.

Václav MORAVEC, moderátor
Určitě. Jenom odpovězte, pane exministře. Určitě.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, samozřejmě a to je přesně to, o čem jsem mluvil. Vysvětlím to velmi jednoduše. Je třeba se podívat, jaké podmínky pro svoji činnost mají živnostníci v Rakousku a v Německu. Ano, mají jiné výhody než úlevu na sociálním pojištění. Proto velmi varuji nad tím izolovaně zvyšovat odvodovou zátěž u živnostníků a nedělat k tomu další kroky, protože tím naše živnostníky postavíte do naprosto nekonkurenceschopného postavení a ještě jen krátkou repliku na tu výši ceny práce. Já jsem nemluvil o ceně práce. Já jsem mluvil o odvodové zátěži. Ano, až bude naše ekonomika konkurenceschopnější, budou mzdy vyšší a budou také v absolutní míře ten odvod vyšší. Já jsem mluvil o odvodové zátěži a pokud zvýšíte odvodovou zátěž, tak se k té vyšší konkurenceschopnosti rozhodně nedostanete dříve.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Ano, jaké výhody mají rakouští a němečtí živnostníci ve srovnání s našimi, prosím.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Pane profesore, nejsme tady u zkoušky na vysoké škole. Přesto vám na tu otázku odpovím. Například mají velmi silné zázemí v povinné hospodářské komoře, která jim poskytuje řadu služeb, které jsou placené kromě jejích uznatelných daňových příspěvků také státem. Například. A řada samozřejmě jednotlivých dalších položek.

Václav MORAVEC, moderátor
To je relevantní argument, pane profesore?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Řekl bych, že z hlediska té disproporce procentní, o které jsme mluvili, je to možná takový drobných pár procent by se dalo říci, že skutečně by se dalo dát na tu jednu stranu závaží.

Budoucnost penzijního systému

Václav MORAVEC, moderátor
Poslední věc ještě společné důchodové pojištění manželů. To je podle ekonoma Jiřího Šatavy jeden z kroků, který by mohl zpřehlednit první pilíř tuzemského důchodového systému, když se právě o tom prvním pilíři bavíme. Tady jsou slova Jiřího Šatavy z odborného pracoviště CERGE při Univerzitě Karlově

Jiří ŠATAVA, ekonom, IDEA při CERGE-EI
Společné důchodové pojištění manželů je určitě zajímavé téma i z hlediska zjednodušení důchodového systému. Jelikož to by umožnilo zrušit vdovské důchody, které zase mají relativně složitý mechanismus vypočítávání, je tam několikero variant podle toho v jaké situaci je ten pozůstalý a v jaké situaci byl ten zemřelý a tím pádem většina lidí pravděpodobně tomu systému nerozumí. Je překvapena. Jaké jsou potom ty vdovské důchody a tak dále. Tudíž by bylo asi velmi rozumné udělat společné důchodové pojištění manželů a tím systém zjednodušit. Navíc by to určitě pomohlo jistým genderovým nerovnostem mezi manžely, které můžou být aktuální, typicky, pokud v rodině dochází k nějaké specializaci v práci, například muž pracuje, manželka se stará o domácnost a těsně před důchodem se rozvedou. Důchodové pojištění společné důchodové pojištění by narovnalo ty vztahy mezi nimi.

Václav MORAVEC, moderátor
Slova ekonoma Jiřího Šatavy z institutu CERGE. Uvažujete v rámci té penzijní komise, že byste i přicházeli s těmi věcmi, jako je třeba společné penzijní pojištění manželů?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
V tom politickém zadání máme jako jednu úlohu narovnání vztahu mezi rodinou a společností. Je mnoho důvodů se domnívat, že právě rodiny s dětmi na současné podobě důchodového systému výrazným způsobem tratí a nevylučuji, že se to může odrážet i v té nízké porodnosti, která pak zpětně zatěžuje celý důchodový systém. Pokud jde o tento konkrétní námět, tak zatím jsme se tak daleko nedostali,ale určitě ho budeme zvažovat jako jednu z možností.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Já bych chtěl říci, že také jsem pro společný vyměřovací základ, protože to je potom gendru, jak hovořil předchůdce, ale to nemá nic společného s vdovskými ale i vdoveckými důchody. To by rozhodně nerušil. Prostě ten společný vyměřovací základ ocení i tu práci v domácnosti a nastolí určitou spravedlnost třeba opravdu, když se tak dva roky před důchodem ti dva rozejdou, a takhle aspoň bude mít jistotu jeden z těch partnerů, který se více věnoval rodině a domácnosti, že nebude ošizen, ale nároky na vdovské a vdovecké důchody jsou úplně o něčem jiném.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy byste byl pro tento institut v rámci toho prvního pilíře, jeho změny?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Odpověď je jednoduchá, TOP 09 byla jedinou parlamentní stranou, která má společné důchodové pojištění manželů ve svém volebním programu. My budeme velmi rádi, když se k nám další politické strany přidají a určitě budeme pro. My to považujeme za jeden z důležitých prorodinných prvků, protože je skutečně potřeba ocenit to soužití, kdy si manželé navzájem vypomáhají i ekonomicky a je velmi vhodné to přenést právě i do té oblasti důchodového zajištění.

Václav MORAVEC, moderátor
Děkuji za tuto věcnou diskusi třem hlavním hostům dnešních Otázek, kterými byli předseda odborné komise pro důchodovou reformu Martin Potůček, stínový ministr práce a sociálních věcí poslanec KSČM Miroslav Opálka a bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 a doufám, že se brzy nad tímto tématem znovu potkáme a budeme diskutovat i o dalších změnách českého penzijního systému. Díky a na shledanou.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Hezkou neděli.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Hezkou neděli.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Děkuji.

Vysíláno v neděli 22. června 2014.

Aktuální dění

Exministr Jaromír Drábek přichází vzkázat Andreji Babišovi…

Od Jaromír Drábek

ROZHOVOR Druhý pilíř důchodové reformy našel začátkem týdne nečekaného zastánce, ale o den později už ministr financí Andrej Babiš o jeho zachování uvažovat nemínil. Naopak exministr práce Jaromír Drábek o jeho prospěšnosti nadále nepochybuje, i když se stal jedním ze symbolů prohry bývalé koalice. Dalším bylo zvyšování hranice pro odchod do důchodu, ale to Evropská komise v těchto dnech paradoxně označila ještě za příliš pomalé.

Zaznamenal jste pondělní vyjádření pana Babiše, že bylo chybou domluvit se v koaliční smlouvě na zrušení druhého pilíře důchodové reformy, a pokud ano, lahodilo to vašemu sluchu?
Samozřejmě. že jsem to zaznamenal. Na to platí hezké české přísloví „Pozdě bycha honit“. Než podepíšu nějakou smlouvu, tak si mám rozmyslet, co podepisuji.

Nepřekvapilo Vás to právě od Andreje Babiše, jemuž tvrdá kritika předchozí koaliční vlády přinesla takový politický úspěch?
On svůj politický úspěch postavil také na tom, že se snaží přesvědčit lidi, že není politik a nebude politik. No a jak je vidět, tak je to chiméra. A jde jenom o to, za jak dlouho to lidé zjistí.

O den později ale Andrej Babiš své výroky korigoval, a tím ten druhý pilíř zřejmě definitivně odepsal. Nebo mu ještě nějakou šanci na existenci dáváte?
Tak to je otázka na dnešní koaliční politiky. Ale pro mě je podstatné, že jsem zatím neslyšel žádný návrh, jak se s tím vypořádat. Zrušit něco, zbourat něco, to je samozřejmě velmi snadné. Ale postavit nějaký systém, který bude dlouhodobě udržitelný, to je samozřejmě mnohem obtížnější úloha.

Kritici opírají své argumenty proti druhému pilíři o to, že se do něj přihlásilo asi jen 84 tisíc zájemců. Nemyslíte si, že při takhle malém počtu ten druhý pilíř opravdu význam nemá?
Účast je naprosto jednoznačně ovlivněna tím, že pan předseda Sobotka mnohokrát před volbami řekl, že jakmile se sociální demokracie dostane k moci, tak druhý pilíř zruší. To bylo jasné, a tak není nic divného na tom, že se lidé nechtějí hlásit do něčeho, co nemá jasnou stabilní budoucnost. Ale ten druhý pilíř nebyl konstruován pro to, aby byl úspěšný po roce nebo po dvou letech. To je něco, co doplňuje stabilitu důchodového systému na desítky let dopředu. To znamená, kolik lidí se do toho pilíře přihlásilo v prvním, druhém nebo třetím roce, není až tak podstatné. Pokud by nějaká prozíravá politická reprezentace přišla na to, na co přišel v pondělí pan Babiš, že je hloupost druhý pilíř rušit, tak v tu chvíli by o něj byl samozřejmě také mnohem větší zájem.

Ten nízký zájem však způsobil, že by se penzijní fondy musely sloučit do jednoho, protože zákon jim ukládá, aby měly do konce letošního roku alespoň 50 tisíc klientů. Zůstal by tak jen jeden a kam by se poděla konkurence mezi fondy, o které jste také mluvili?
Ale to jsou všechno záležitosti nastavení parametrů na dlouhou dobu dopředu. Ve chvíli, kdy se vytvořila taková politická atmosféra, že sociální demokracie vehementně přesvědčovala lidi, aby se tam nehlásili, protože to stejně zruší, tak potom očekávaná čísla dosáhnout nelze. Nevidím to jako velký problém. Jestli je hranice padesát tisíc, tak tam je nějaký časový test. Jestli má ten časový test být rok, nebo pět let, to je samozřejmě jenom technické nastavení parametrů.

Když jsem mluvil o pondělním výroku Andreje Babiše s bývalým předsedou odborů panem Zavadilem, tak mi říkal, že odbory měly zpracovanou vlastní důchodovou reformu, a to bez druhého pilíře. Vy sám jste mu prý dokonce řekl, že je dobrá, ale že by k jejímu prosazení chyběla politická vůle. Když byla dobrá, tak proč by se nenašla?
To úplně přesně tak není. Diskutovali jsme mnoho různých variant a já jsem skutečně řekl – a za tím si stojím – že odborné podklady, které předkládala ČMKOS, jsou po odborné stránce skutečně na vysoké úrovni. Na tom nemám co měnit. Nicméně byl to jeden z materiálů a mohl se částečně projevit při těch diskuzích, ale byl přijat konsensuální výsledek, se kterým ale ani já, ani TOP 09 jako strana nejsme úplně spokojeni. Ale to je vždy věcí politického kompromisu. Pro nás by byl nejlepší povinný druhý pilíř, protože to je způsob, jak zajistit stabilitu důchodového systému na desítky let dopředu. Dopadlo to ale kompromisem, který má i své nevýhody, ale k tomu už nemá cenu se vracet. Pokud nějaká politická nebo polopolitická komise bude vymýšlet další postup, tak to je na tuto platformu, aby diskutovala, co s tím dál. Ale pouhé zrušení bez toho, aby se řeklo, co tedy zajistí dlouhodobou stabilitu penzijního systému, to je samozřejmě chybný krok.

Koalice, v níž jste byl ministrem práce a sociálních věcí, zpomalila valorizaci důchodů, ta nynější ji vrací do původních kolejí. Nepovažujete tenhle krok s odstupem času za svou chybu?
Nepovažuji. Snížení valorizace bylo nutné, v rámci konsolidace veřejných rozpočtů a také udržitelnosti důchodového systému byl ten krok nezbytný. To, že dnešní koalice tu sníženou valorizaci o rok zkrátila – původně byla plánovaná na tři roky – je věc jejího rozhodnutí. Nicméně ty dva roky snížené valorizace se projevily přesně tak, jak se měly projevit. Je zcela jednoznačné, že zastabilizoval schodek důchodového systému, když to vezmeme v hrubých číslech, tak už třetí rok schodek důchodového účtu významně neroste. A to je to podstatné, čeho mělo být dosaženo. Také je potřeba vzít v úvahu, že dnešní koalici se o zkrácení snížené valorizace rozhoduje mnohem lépe při té míře inflace, která dnes je. To je naprosto jednoznačné.

Ale když už bylo zapotřebí šetřit, a to i na důchodcích, mělo vůbec smysl zvyšovat penze meziročně o nějakých čtyřicet korun při nákladech, které s tou úpravou byly spojené?
Při tehdejším koaličním vyjednávání takové hlasy také byly, aby se důchody úplně zmrazily, ale já jsem jako ministr práce a sociálních věcí naprosto jednoznačně prosazoval, aby alespoň nějaká valorizace byla. Tuto variantu jsem považoval za lepší než úplné zmrazení důchodů. Když někdo říká, že nějakých čtyřicet korun nehraje roli, tak to může být jeho osobní pocit. Ale když se na to podíváte z odborného hlediska, tak je potřeba si uvědomit, že i tohle zvýšení vytváří základnu pro valorizaci v dalších letech. To znamená, že těch čtyřicet korun není jenom na jeden rok, ale je to navždy dopředu. Tak myslím, že ten postup byl zvolen správně.

Za vaší éry se zvýšil věk pro odchod do důchodu, což vyvolalo velkou nevoli ve společnosti a levicová opozice toho proti vám hojně využívala. Teď ale vydala Evropská komise doporučení, aby Česká republika ještě zrychlila zvyšování věku odchodu do důchodu, než jste nastavili vy. Máme to chápat tak, že jste byli v tomhle směru ještě málo razantní?
Je potřeba si velmi pečlivě přečíst, co Evropská komise doporučuje. Ona totiž souhlasí s tím zvyšováním věku odchodu do důchodu v dlouhodobém horizontu, ale kritizuje, že ve střednědobém horizontu je to prodlužování věkové hranice příliš pomalé. My jsme udělali změnu, která se projeví od roku 2018. Názor Evropské komise respektuji, nicméně si na druhou stranu myslím jako český občan, že lidé mají mít nějakou jistotu ve střednědobém výhledu. Určitě bych proto nechtěl postupovat tak jako v některých jiných zemích, že se skokově zvedá věk odchodu do důchodu, že se zvedá pro lidi, kterým je třeba 55, a ti tak najednou zjistí, že budou pracovat ne – dejme tomu – ještě sedm let, ale dvanáct let. To si myslím, že by bylo špatně. Z tohoto pohledu bych s takovým postupem, který doporučuje Evropská komise, naprosto zásadně nesouhlasil. I když rozumím tomu odbornému pohledu, ale ze společenského pohledu by ten postup byl nepřijatelný. To, že jsme nastavili zvyšování věku pro odchod do důchodu bez horní hranice, bylo jednoznačně zdůvodněno, byť se to hodně mediálně zneužívalo. A když se podíváte na předpoklad vývoje střední doby života, tak i pro dnešní dvacetileté ta hranice věku odchodu do důchodu velmi přesně odpovídá tomu, jaký je předpoklad střední doby dožití.

Ale neznamená to, že se věková hranice pro odchod do důchodu ve střednědobém horizontu zvyšuje pomaleji, než by si představovala Evropská komise, že našemu důchodovému systému hrozí v nejbližších letech problémy?
Nehrozí. Těmi kroky, které jsme provedli, byť byly nepopulární a hodně kritizované, jsme naprosto jednoznačně zajistili stabilitu důchodového systému v horizontu několika desítek let. Nicméně když se na to podíváte pohledem zvenčí, to znamená zvenčí České republiky, tak je pravda, že v řadě evropských zemí mají dnes výrazně vyšší hranici odchodu do důchodu. Při tomto srovnání je ta replika celkem pochopitelná, nicméně v tomto ohledu bych se s ní neztotožnil.

 

zdroj: parlamentnilisty.cz

Aktuální dění

Jak to bylo na ministerstvu práce

Od Jaromír Drábek

(Reakce na článek Stát platil 45 milionů měsíčně, ale nesměl se ptát za co a proč, zveřejněný v Hospodářských novinách dne 7. 2. 2014)

V pátečních Hospodářských novinách jsme si mohli přečíst další díl drábkobijeckého seriálu o informačních systémech na ministerstvu práce a sociálních věcí z pera Vojtěcha Blažka. V záchvatu investigativní vášně však autor opominul některá významná fakta a tím zásadně zpochybnil objektivitu svého článku.

Firma OKsystem, která od 90. let provozovala systém na výplatu nepojistných sociálních dávek, inkasovala v roce 2011 od ministerstva za tuto činnost cca 480 milionů korun. Zakázka byla po mnoho let zadávána prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění, tedy bez řádné soutěže.

Firma Fujitsu, která tuto agendu zpracovávala v roce 2012, byla řádně vysoutěžena ministerstvem vnitra, ministerstvo vnitra s ní také podepsalo prováděcí smlouvu včetně všech dodatků, které se týkaly provozování systému na výplatu sociálních dávek, ale i mnoha dalších částí informačního systému ministerstva práce a sociálních věcí. Tedy nikoli Drábkova zakázka bez soutěže, jak se drábkobijci stále snaží dokola opakovat, ale řádně vysoutěžený smluvní vztah uzavřený ministerstvem vnitra. To nakonec potvrdil i Úřad na ochranu hospodářské soutěže, který sice zakázku zastavil pro překročení rozsahu rámcové smlouvy, jak je obecně známo, ale pokutu za to uložil pouze ministerstvu vnitra, nikoli ministerstvu práce a sociálních věcí.

Pokud jde o peníze, tak jen za první tři čtvrtletí roku 2012, kdy jsem byl ještě ministrem, byla úspora nákladů na systém výplaty na systém nepojistných sociálních dávek 70 milionů korun. To je prokazatelné dokumenty ministerstva z doby po mém odchodu z ministerstva. Jestli se k tomu dnes nikdo z ministerstva nehlásí, mělo by autora článku zajímat, jakým je to vedeno záměrem.

Soudný čtenář si jistě položí otázku, proč Hospodářské noviny hájí zájmy monopolního dodavatele, proč opírají článek o informace pouze z jedné strany, proč nečerpají informace například ze státního závěrečného účtu, proč opomíjejí celkové úspory státního rozpočtu v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí za rok 2012 ve výši 10 miliard korun (potvrzené např. serverem demagog.cz), které by bez změny dodavatele informačního systému nebyly realizovatelné. Třeba jim odpověď na tyto otázky v některém z dalších dílů seriálu redaktor Blažek aspoň naznačí.

Aktuální dění

Nebudu kandidovat do Evropského parlamentu

Od Jaromír Drábek

Vedení TOP 09 bude v příštím týdnu rozhodovat o kandidátce strany pro volby do Evropského parlamentu. Toto rozhodování je součástí nominačního procesu, kdy kandidáty navrhují místní a regionální a krajské organizace. Dovolte mi, abych poděkoval všem členům i organizacím strany, které mě na kandidátku navrhli či mou kandidaturu podporovali.

V roce 2009 jsem byl spoluzakladatelem TOP 09 a po čtyři roky jsem byl jejím místopředsedou. Celou tu dobu jsem se snažil o naplňování konzervativního programu TOP 09. Jako ministr práce a sociálních věcí jsem v letech 2010-12 prosadil zásadní úsporná opatření, která napomohla stabilizovat veřejné rozpočty a výrazně snížit jejich schodek. Kroky, které k tomu vedly, byly nepopulární, ale byly nezbytné. Podařilo se to, co bylo cílem. Systémovými opatřeními sociální reformy se jen v roce 2012 ušetřila na výdajích státního rozpočtu částka 10 miliard korun, zároveň s tím se nejen nezvýšila, ale dokonce snížila míra ohrožení chudobou z 9,8 % na 9,6 %. Podařilo se udržet vynikající nízkou úroveň míry ohrožení chudobou, kdy jsme v tomto ukazateli i nadále nejlepší v Evropě.

Tyto kroky však nebyly bezbolestné. Úsporná opatření obsahovala také tvrdý postup proti černé práci zavedením veřejné služby či důsledné kontroly, což bylo bolestivé pro ty, kteří sociální systém zneužívali. Úsporná opatření v provozních výdajích ministerstva byla bolestivá pro ty, kteří dlouhodobě vysávali státní rozpočet prostřednictvím zbytečně drahých zakázek. Z ministerstva jsem odešel z vlastního rozhodnutí po obvinění náměstka ministra z podplacení dodavatele. Ani po 15 měsících od mého odchodu z ministerstva však není soudem projednáno, zda a čeho se obviněný náměstek dopustil. A na ministerstvu už je opět jeden monopolní dodavatel na systém výplaty sociálních dávek, bez výběrového řízení, které už se mělo uskutečnit v minulém roce.

I po 15 měsících od mého odchodu z ministerstva práce a sociálních věcí se snaží Bohuslav Sobotka namluvit občanům, že snad za všechno, co je v této zemi špatné, může Drábek, jak jsme toho byli svědky při jeho vystoupení v poslanecké sněmovně v tomto týdnu. Přitom máme čtvrtou nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii po Rakousku, Německu a Lucembursku. Čtvrtou nejnižší faktickou nezaměstnanost podle evropské metodiky, která sleduje občany, kteří skutečně mají zájem pracovat. Takových nezaměstnaných bylo na přelomu roku 355 tisíc. Úředně evidovaných nezaměstnaných však bylo téměř 600 tisíc a vláda na to žádnými konkrétními kroky nereaguje. Veřejnou službu, kterou zrušil Ústavní soud ČR, dnes zavádějí na Slovensku.

Nechci, aby se další díl mediálně vděčných polemik o mém působení na ministerstvu práce a sociálních věcí, často založený na nepravdivých či zkreslených informacích, stal předmětem volební kampaně před volbami do evropského parlamentu a zastínil tak důležitá věcná témata, o kterých je třeba vést diskusi a která TOP 09 musí ve volební kampani otevřít. Proto jsem se rozhodl, že v evropských volbách kandidovat nebudu.

Aktuální dění

Ani stokrát opakovaná lež se nestane pravdou

Od Jaromír Drábek

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ohledně zakázky na informační systémy MPSV opět otevřelo diskusi o dva roky starém rozhodnutí MPSV nepřipustit další ovládání ministerstva monopolním dodavatelem. Ten působil na ministerstvu téměř 20 let bez toho, aby prošel výběrovým řízením. Postupně se od první poloviny devadesátých let minulého století rozsah jeho působení na ministerstvu rozšiřoval, až v roce 2011 dosáhl téměř půl miliardy korun. Ministerstvo platilo nejen za provoz systému výplaty nepojistných sociálních dávek, ale zvlášť i za každou úpravu softwaru. Bez úprav například při změně zákona nebylo možné dávky vyplácet. A tak ministerstvo muselo platit tolik, kolik si monopolní dodavatel řekl.

Nově nastavený smluvní vztah od počátku roku 2012 byl založen na tom, že ministerstvo platí výhradně za poskytnutou službu. Za vývoj či úpravy softwaru neplatí nic. Podařilo se tak jen za první tři čtvrtletí roku 2012 uspořit 70 milionů korun. Po přechodném období, kdy z důvodu doběhu výplaty dávek přiznaných v minulých letech na starém systému ministerstvo platilo paralelně dva systémy, byla plánovaná úspora ve výši 200 milionů korun ročně. Nic na tom nemění ať záměrně či z neznalosti mylná interpretace výsledků kontroly NKÚ, že nový systém je údajně dražší. Není. V kontrolní zprávě NKÚ se totiž hovoří o nákladech na IT v celém resortu, nikoli o nákladech na výplatu nepojistných sociálních dávek. Porovnání nákladů na IT v celém resortu v roce 2012 s náklady na výplatu sociálních dávek v roce 2011 je samozřejmě naprosto zavádějící.

Od začátku roku 2012 platilo MPSV dodavateli systému nepojistných sociálních dávek na základě řádně vysoutěžené rámcové smlouvy Ministerstva vnitra s firmou Fujitsu. Prováděcí smlouvu včetně dodatků uzavíralo též Ministerstvo vnitra. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl, že prováděcí smlouva překročila rámec rámcové smlouvy. Opírá se přitom o znalecký posudek. Jiný znalecký posudek však tvrdí, že prováděcí smlouva nepřekročila rámec rámcové smlouvy. Za administrativní pochybení uložil ÚOHS pokutu ministerstvu vnitra ve výši půl milionu korun, což je pokuta v podstatě symbolická, hluboko pod maximální možnou výší sankce. Původně ÚOHS uložil pokutu i Ministerstvu práce a sociálních věcí, tu však následně zrušil a jednoznačně tím dal najevo, že MPSV chybu neudělalo.

Ano, jednodušší a populárnější je nedělat nic. V takovém případě by dál MPSV platilo monopolnímu dodavateli jím nadiktované ceny. Jen úprava softwaru při legislativních změnách na počátku roku 2012 by stála státní rozpočet několik set milionů korun. Jenže TOP 09 šla do vlády proto, aby stát hospodařil odpovědně a úsporně. Změnou systému sociálních dávek se jen v roce 2012 ušetřilo 10 miliard korun, zároveň s tím se podle oficiálních údajů Eurostatu míra ohrožení chudobou v naší zemi nejen nezvýšila, ale dokonce snížila. Restrukturalizace úřadů práce v roce 2011 ušetřila daňovému poplatníkovi stovky milionů korun ročně, jak konstatuje NKÚ. Zrušení monopolního postavení dodavatele, který mnoho let působil na ministerstvu bez výběrového řízení, umožnilo čerpat potřebné prostředky z evropských fondů a ještě ušetřilo desítky milionů korun. Výsledky jsou tedy jasné. A ani stokrát opakovaná lež o údajně předražených informačních systémech to nemůže změnit.

Aktuální dění

Chceme být uvnitř EU, ne proti ní

Od Jaromír Drábek

„V EU toho chceme co nejvíce vyjednat, ale nechceme Českou republiku stavět proti ní,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro EurActiv bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který na probíhajícím sněmu strany vystoupil s projevem k programu TOP 09 pro nadcházející evropské volby. V posledních měsících se o něm hovoří jako o horkém kandidátovi strany na křeslo europoslance.

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg na probíhajícím sněmu řekl, že volby do Evropského parlamentu, které nás čekají na jaře příštího roku, budou pro stranu velmi důležité. Mezi voliči TOP 09 jsou totiž lidé, kteří se zajímají o Evropu a jsou proevropsky naladěni. O Vás se již delší dobu ví, a ostatně jste o tom i hovořil ve svém projevu na sněmu, že se chcete ve volbách angažovat. Váš mediální obraz není ale vzhledem k Vašemu předchozímu působení v roli ministra práce a sociálních věcí nejlepší. Neobáváte se, že může Vaše angažmá celou stranu ve volbách ohrozit?

Musíme si uvědomit, jak probíhají volby – rozhodují v nich voliči té které strany. Pokud je TOP 09 strana, která reálně oslovuje 17 % nebo 12 % voličů a jejíž ambicí je konzervativním programem oslovovat řádově 20 % voličů, tak je zbytečné se nechávat rozptylovat mediálními hrátkami, které stavějí na tom, co zajímá 40-60 % lidí. Ti volí jiné strany a vadí jim něco jiného, než voličům TOP 09, a zase naopak.

Voličům TOP 09, doufejme, nevadí, pokud naplňujeme svůj volební program. Voliči jiných stran to třeba mají jinak a nestarají se o to, že volební program je jen vějička, která je hned po volbách opuštěna. Myslím, že v parlamentních volbách jsme to prokázali. 

Zůstaňme u Vašeho angažmá při přípravě strany na volby do Evropského parlamentu. Před malou chvílí jste ve svém projevu na sněmu TOP 09 hovořil o tom, že se chcete věnovat tvorbě programu. Co můžeme očekávat?

Jasně jsem deklaroval, že se chci v následujících měsících evropské tématice věnovat naplno a to také udělám. A nesouvisí to s tím, jak bude sestavena kandidátka, protože tu schvaluje výkonný výbor. Přirovnal bych to k situaci, která byla před volbami do Poslanecké sněmovny, kdy jsem předem ohlásil, že nebudu kandidovat, přesto jsem jako místopředseda programové rady intenzivně pracoval na volebním programu a také na volební kampani ve věcné části. Tedy v části, kdy bylo potřeba vysvětlovat, argumentovat, hledat formulace apod. Stejnou úlohu chci sehrát i v následujícím období před evropskými volbami.

Vnímáte se tedy jako jakýsi garant programu pro evropské volby?

Nikoliv, v žádném případě. Během následujících 24 hodin vyprší můj mandát místopředsedy strany, a poté se stanu řadovým členem TOP 09. Své straně nabízím ochotu s nasazením pracovat, aby strana ve volbách co nejlépe uspěla.

V médiích se hovoří o Vaší kandidatuře na poslance Evropského parlamentu. Můžete potvrdit, že máte o tuto práci zájem? Nebo je zatím předčasné se takto ptát?

Není to předčasné, protože mé stanovisko je naprosto jednoznačné. Na závěr svého dnešního vystoupení na sněmu jsem ho i formuloval. Jsem připraven pomoct své straně k tomu, aby ve volbách uspěla. Co se týká sestavování kandidátky, tak to považuji jen za jednu z dílčích částí, která je v kompetenci výkonného výboru. Ten bude zítra nově zvolen. Předpokládám, že kandidátku do voleb do Evropského parlamentu bude projednávat někdy v lednu.

Máte šance na nominaci?

Nominace od některých krajů již mám, ale bude záležet na výkonném výboru, jak kandidátku sestaví.

Poslední otázku věnujme volebnímu programu, který TOP 09 nyní připravila. V čem se chcete odlišit od další pravicové strany ODS? Z toho, co jste ve svém projevu na sněmu říkal, se spíše zdá, že Vaše témata jsou s ODS podobná – důraz na vnitřní trh a jeho fungování, úspory na úrovni EU, zmiňoval jste také otázku subsidiarity ve věci investic do výzkumu a vývoje nebo rozvoje venkova…

Nechceme se odlišit za každou cenu. TOP 09 staví na konzervativním programu, ale naší základní zásadou, kterou jsem také jasně deklaroval, je, že chceme být aktivní uvnitř EU. Tím jsme odlišní, ale ne proto, že bychom chtěli, ale proto, že to tak vnímáme a chováme se tak. Tak jsme se chovali jako ministři v předchozí vládě a tak se také chováme uvnitř EPP.

V EU toho chceme co nejvíce vyjednat, ale nechceme Českou republiku stavět proti EU.

S Jaromírem Drábkem si povídal Jan Vitásek.
zdroj: euractiv.cz

Aktuální dění

Projev na sněmu TOP 09

Od Jaromír Drábek

Vážené delegátky, vážení delegáti,

sešli jsme se po dvou letech, abychom zhodnotili práci strany za uplynulé období a vytyčili cíle na další 2 roky. TOP 09 je stále ještě mladou stranou, nicméně ze čtyř a půl roku své činnosti jsme byli 3 roky vládní stranou. Bezpochyby se podařilo za tu dobu naplnit řadu bodů našeho programu. Dokázali jsme našim voličům, že naše volební sliby nejsou plané, že se snažíme je naplňovat a také je naplňujeme.

Ve velmi obtížné ekonomické situaci jsme dokázali snížit deficit veřejných financí pod 3 % HDP. Opatření, která k tomu byla nutná, nebyla populární, ale to jsme od počátku věděli a počítali s tím. Přesto je třeba stále připomínat, že naše země má nejnižší míru ohrožení chudobou ze všech rozvinutých zemí na světě. A po provedené restrukturalizaci sociálních dávek se současně s dosaženými úsporami státního rozpočtu míra ohrožení chudobou ještě snížila. Nezaměstnanost je šestá nejnižší v Evropské unii. Stabilizace veřejných rozpočtů proběhla bez výrazného zvýšení složené daňové kvóty, tím jsme vytvořili předpoklad pro růst české ekonomiky v dlouhodobém horizontu.

Po čtyřech letech své existence se TOP 09 připravuje na volby, kterými ještě neprošla, tedy volby do Evropského parlamentu. Je to pro TOP 09 příležitost získat po komunální, regionální a národní úrovni také vliv na celoevropské dění. Samozřejmě i na celoevropské úrovni bude TOP 09 prosazovat konzervativní program.

Připravujeme se sice poprvé na volby do Evropského parlamentu, nicméně evropskou agendu jsme již řešili ve Vládě ČR a také jsme se aktivně zapojili do práce Evropské lidové strany. Můžeme tedy navázat na naše dosavadní zkušenosti a využít je nejen při stanovení cílů, ale i při diskusi o způsobu prosazování našeho programu.

Pro účinné prosazování našeho programu je důležité nejen získat vliv prostřednictvím našich poslanců v Evropském parlamentu, ale také prostřednictvím důsledné koordinace našich aktivit v národním parlamentu, komunikace se Stálým zastoupením v Bruselu a s úředníky v národní i evropské exekutivě. Evropská legislativa významně ovlivňuje legislativu českou. Mít účinný vliv na tvorbu evropské legislativy znamená účastnit se její tvorby hned od počátku. A v závěru dohlédnout na to, aby si český úředník při transpozici zbytečně, svévolně a aktivisticky nepřidával něco, co evropská pravidla nepožadují.

Máme výhodu v tom, že Evropská lidová strana je nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu. Pokud se nám podaří navázat na naše dosavadní aktivní působení v Evropské lidové straně, můžeme své cíle prosazovat nejen prostřednictvím europoslanců za TOP 09, ale i prostřednictvím jiných poslanců Evropského parlamentu, kteří jsou členy našich partnerských politických subjektů v rámci Evropské lidové strany.

Ve sněmovních dokumentech jste obdrželi návrh programu TOP 09 pro volby do Evropského parlamentu, které se budou konat v květnu příštího roku. Návrh programu vyjadřuje základní postoje TOP 09, které zdůrazňují náš přístup k evropským tématům. Chceme, aby TOP 09 byla aktivním hráčem na evropském poli. Chceme, aby TOP 09 prosazovala své cíle uvnitř Evropské unie, nikoli vůči Evropské unii. Chceme, aby Česká republika byla hrdým členem Evropské unie, nikoliv bezvýznamným potížistou. Toho dosáhneme jen stanovením konkrétních cílů, které budeme sebevědomě prosazovat. I proto chceme, aby se ČR připojila k fiskálnímu paktu, aby se mohla účastnit důležitých jednání o budoucnosti eurozóny, byť zatím není jejím členem.

Je pro nás důležité, aby Evropská unie pokračovala v naplňování základních principů a svobod, na kterých byla založena. Idea jednotného hospodářského prostoru a jednotného vnitřního trhu již nezpochybnitelně pomohla rozvoji českého hospodářství. Jednotný vnitřní trh však není dokončen a nefunguje bez chyby. Je naším úkolem zasazovat se o naplnění skutečného jednotného vnitřního trhu a skutečné volnosti pohybu osob i podnikatelských aktivit našich firem na území všech členských států Evropské unie.

Podporujeme rozvoj celounijních informačních systémů jako podporu rozvoje ekonomiky. Vycházíme totiž z dobré zkušenosti z tuzemského podnikatelského prostředí, kdy obchodní rejstřík s dálkovým přístupem či živnostenský rejstřík včetně jednotného kontaktního místa, sloužícího jako administrativní přístupový bod pro finanční úřad, správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny a řadu dalších státních institucí, významně snižuje administrativní zátěž podnikatelských subjektů a přispívá tak k růstu ekonomiky.

Není jistě překvapením, že chceme prosazovat úspory v hospodaření Evropské unie stejně naléhavě, jako jsme to dělali a budeme nadále dělat v České republice. Také je setrvalým postojem naší strany, že v oblasti přímých daních a v záležitostech týkajících se sociálních systémů podporujeme vzájemnou diskusi členských států a případnou koordinaci, ale trváme na plné národní suverenitě v těchto oblastech.

V programu je řada bodů, které podle mého názoru vyžadují ještě detailní diskusi či preciznější formulaci. Kupříkladu jistě podporujeme výdaje na podporu hospodářského růstu a tvorby pracovních míst, jak je v návrhu programu napsáno, nicméně bylo by vhodné tuto pasáž formulovat přesněji, aby bylo zřejmé, že chceme především podporovat rozvoj infrastruktury a vzdělanosti. V návrhu programu píšeme, že se opíráme se o svrchované právo státu rozhodovat, koho vpustí na své území, ale touto formulací jistě nechceme zpochybňovat schengenská pravidla. Deklarujeme podporu exportu, ale neříkáme, jak to chceme udělat. Je nepochybné, že chceme posilovat podporu vědy a výzkumu či infrastruktury. Chceme však opravdu posilovat evropské investiční prostředky na podporu venkova, energetiky či životního prostřední, nebo je efektivnější o takových investicích rozhodovat na národní úrovni?

Chceme v oblasti zemědělství podporovat finančními intervencemi produkci nebo perspektivní ekonomické aktivity? Máme z evropských fondů podporovat regionální potraviny, nebo je to záležitost národní či regionální? Chceme vyjednat dostatečný objem prostředků na modernizaci zemědělství, nebo spíše prosazovat úsporné hospodaření Evropské unie? Chceme výslovně podporovat nízkouhlíkovou ekonomiku, nebo se chceme zaměřit na aktuální palčivé problémy životního prostředí? Máme mít v programu do evropských voleb podrobnou teritoriální politiku vůči jednotlivým částem světa, nebo stačí zdůraznit důležitost euroatlantických vztahů a vztah EU k nejbližším sousedům a důležitým obchodním partnerům.

Návrh programu považuji za vhodný podklad pro detailní diskusi o jednotlivých krocích. Jak jsem již zmínil, některé body by bylo dobré ještě detailně prodiskutovat a formulačně dopracovat, případně doplnit o konkrétní nástroje, jak jednotlivých cílů dosáhnout. Z toho důvodu doporučuji sněmu, aby schválil návrh programu TOP 09 pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014 jako základní programový dokument a uložil jeho dopracování výkonnému výboru strany.

Dovolte mi poděkovat všem, kteří se na formulování návrhu volebního programu TOP 09 pro volby do Evropského parlamentu podíleli. Také bych chtěl poděkovat všem, kteří mě v minulém období podporovali při prosazování reformních kroků ve funkci ministra, a jmenovitě kolegům místopředsedům za výbornou a lidsky příjemnou spolupráci.

Děkuji také za opětovnou nominaci na funkci místopředsedy strany. Po 4 letech v této funkci jsem se však rozhodl již nekandidovat ani na místopředsedu strany ani na žádnou jinou stranickou funkci. Chci se v následujícím období plně věnovat evropské problematice a využít při tom zkušeností z minulých 10 let, tedy nejen z funkce ministra, ale i z působení ve funkci prezidenta Hospodářské komory ČR či předsedy Mezinárodní obchodní komory v ČR. Děkuji těm krajům, které mě navrhly na lídra kandidátky pro volby do Evropského parlamentu. Pokud se nově zvolené vedení strany rozhodne mé zkušenosti využít, slibuji plné nasazení a usilovné naplňování našeho programu.

Přeji nám všem úspěšné jednání sněmu a hodně sil do další práce.

Jaromír Drábek, 7. 12. 2013

Aktuální dění

Kompenzace za sKarty

Od Jaromír Drábek

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Dost obtížně se dá najít v nedávné minulosti jasnější případ toho, jak série politických rozhodnutí připravila daňové poplatníky o stovky milionů korun, aniž by cokoliv přinesla. Případ se jmenuje sKarty a jeho kouzlo spočívá v tom, že si ho stát vymyslel, společně s Českou spořitelnou rozjel, zhruba po roce zrušil a náklady vyčíslil na 80 milionů korun. Své náklady ale vyčíslila i banka. A pak je tu otázka, kdo může za to, že po akci zbyla jen hromada plastových kartiček? Dobrý večer.
204 milionů korun, Česká spořitelna takto vyčíslila náhradu škody za zrušený systém sKaret. Ministerstvo práce ale zatím částku nepotvrdilo. Projekt by měl definitivně skončit 30. dubna příštího roku.

Radek KŘÍŽ, redaktor
Ambiciozní projekt po 16 měsících končí. Se sociální kartou se rozloučí čtvrt milionu lidí a stát zřejmě přijde o desítky milionů korun.

Helena MATUSZNÁ, mluvčí České spořitelny
Na základě nezávislého odborného posouzení požadujeme částku zhruba 204 milionů korun. Jde o náklady, které jsou nezbytně nutné pro zajištění služeb požadovaných na základě smlouvy s ministerstvem.

redaktor /citace – Petr SULEK, mluvčí, MPSV, Zdroj: MPSV, Zdroj: Události 14. 11. 2013/
„Dnes došlo k jednání mezi ministrem práce a sociálních věcí Františkem Koníčkem a generálním ředitelem České spořitelny Pavlem Kysilkou.“

Radek KŘÍŽ, redaktor
Kdy se obě strany sejdou příště, se zatím nedohodly. Obhájce projektu bývalého ministra práce a sociálních věcí jednání České spořitelny nepřekvapuje.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Rozhodnutí zrušit sKarty nebylo správné a pokud se bude platit nějaká kompenzace ze strany státu, tak je to jednoznačně odpovědnost těch poslanců a senátorů, kteří hlasovali pro zrušení sKaret.

Tereza SCHEJBALOVÁ, redaktorka
Zrušení sKaret odhlasovali poslanci v srpnu letošního roku. Jednání předcházely dlouhé koaliční spory.

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /TOP 09/ /7. 4. 2013/
Žádný rozumný hospodář, když je potřeba něco opravit, tak to neudělá tak, že to vyhodí z okna.

Zbyněk STANJURA, bývalý ministr dopravy /ODS/ /7. 4. 2013/
Nevidím jediný důvod, proč by v tom projektu měl stát pokračovat.

Tereza SCHEJBALOVÁ, redaktorka
Oprava projektu se ale nepodařilo. O tom, kdo sporný projekt nakonec zaplatí, se začalo mluvit už v dubnu.

Ludmila MÜLLEROVÁ, bývalá ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/ /7. 4. 2013/
Já se budu velmi bránit tomu, aby případné kompenzace šly za ministerstvem práce a sociálních věcí.

Helena MATUZSNÁ, mluvčí České spořitelny /10. 4. 2013/
Otázka kompenzací je zatím velmi předčasná.

Tereza SCHEJBALOVÁ, redaktorka
Po šesti měsících je představa České spořitelny jasnější – 204 miliony jako výchozí částka pro jednání. Radek Kříž a Tereza Schejbalová, Česká televize.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
A v Událostech, komentářích místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš a také bývalý ministr práce a sociálních věcí za TOP 09 Jaromír Drábek. Dobrý večer, pánové.

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
Dobrý večer.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Musím na úvod říct, že Události, komentáře dnes oslovily současného ministra práce a sociálních věcí Františka Koníčka i zástupce České spořitelny, ale obě strany dnes pozvání odmítly. Pojďme si nejdřív ujasnit vaše postoje k penězům, myslím tím k penězům, které chce Česká spořitelna. Měl by stát bance vyplatit o něco málo více než 200 milionů korun, pane Dolejši?

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
To je především věcí platné smlouvy. Stát, tedy ministerstvo práce a sociálních věcí, je smluvní stranou, stejně jako Česká spořitelna. A pokud tato smlouva umožňuje, že za ten pomník, který tady po panu ministru Drábkovi zůstal, bude muset být vyplacena nějaká kompenzace, tak to bude nutné. Ale smlouva to je právní záležitost, nepochybně se o tom bude vyjednávat. A je povinností pana ministra v demisi, aby ty ztráty, které by z toho vzešly, minimalizoval.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Vy to nevíte, jestli to smlouva umožňuje?

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
Ta smlouva o tom, o tom nepochybně mluví, to vím. Ale myslím si, že o podmínkách té smlouvy nepochybně bude jednání, a já si myslím, že obě strany by mohly být radši, když se to vyřeší dohodou, než aby se to řešilo soudně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
No, dobře. A to apriori znamená, že když se to bude řešit dohrou, o čemž mimochodem mluví i generální ředitel České spořitelny pan Kysilka, že by chtěl věc chtěl řešit dohodou, tak to automaticky znamená, že stát nebude nic platit?

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
Ne, nepochybně. Ale budou se prokazovat náklady, které jsou doložené a které jsou spojené s tím projektem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Dobře, tomu rozumím. Ptal jsem se, pane místopředsedo, na to, jestli principiálně si myslíte, že by potom, co se stalo s sKartami, měl samozřejmě s přihlédnutím k tomu, co je napsáno ve smlouvě, český stát nějakou kompenzaci té bance vyplatit? To je celé.

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
A já znovu říkám, jestli je smlouva platná a jsou v ní takové ustanovení, které by vedly k úhradě některých nákladů, neříkám jak velkých a jakých, no, tak samozřejmě je to nepříjemný důsledek toho, že ten projekt byl špatný a že ho předchozí vláda nezvládla.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pane Drábku, jak vy se díváte na ten moment, že by stát měl vyplatit nějaké peníze jako, řekněme, kompenzaci České spořitelně?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Tak je to skutečně věc jednání mezi ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou spořitelnou. Neznamená to, že český stát by měl zaplatit tu částku, kterou si takzvaně Česká spořitelna řekne, ale určitě by bylo férové, aby pokud stát rozhodl o tom, že ten projekt nebude pokračovat, no, tak aby se k tomu postavil čelem a vyjednával o tom, jak tu situaci napravit. Ta smlouva byla uzavřena na 12 měsíců. Ten celý proces uzavírání smlouvy výběrového řízení byl naprosto transparentní a dodnes je možné se o tom přesvědčit na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. A pokud politické rozhodnutí bylo takové, že v tom projektu, který měl přinést 3 miliardy úspor, se nebude pokračovat, no, tak samozřejmě s tím také v ruku v ruce jde to, že je potřeba se chovat vůči České spořitelně, která měla ten závazek na 12 let, férově.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pane Drábku, vy říkáte, že to automaticky neznamená, že by stát měl zaplatit tu částku, kterou si řekla Česká spořitelna. Ona minimálně ve své tiskové zprávě tvrdí, že to je částka, ke které došla po pečlivém, teď cituji slova České spořitelny, po pečlivém zkoumání nezávislého, řekněme, experta či auditora. Nevěříte v tom bance?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Nic takového jsem neřekl. Dokonce jsem nic takového nechtěl ani naznačit. Nicméně ta smlouva stanoví smluvní pokuty a smluvní závazky ve chvíli, kdyby jedna ze smluvních stran porušila tu smlouvu. Smluvní strany jsou dvě, na jedné straně je Česká spořitelna, na druhé straně ministerstvo práce a sociálních věcí. A já jsem přesvědčen, že ministerstvo práce a sociálních věcí za žádného z těch ministrů, který přišli po mně, tak neporušilo tu smlouvu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
No, a já se od začátku ptám na to, že teď je ta situace nastavena tak, že současné ministerstvo práce a sociálních věcí, respektive ministr vyčíslil ze svého pohledu náklady na sKarty na nějakých 80 milionů korun, k tomu dnes Česká spořitelna říká, my bychom chtěli, asi v ideálním případě, zhruba 204 milionů korun. Tak se vás ptám, pane Drábku, protože předpokládám, že vy jako autor celého nebo spoluautor celého projektu víte, jak je ta smlouva koncipována a co je v ní psáno, jestli a co mají daňoví poplatníci očekávat? Bude stát platit, řekněme, nějakou kompenzaci v řádu těch 200 milionů?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Tak jenom k těm uvedeným číslům je potřeba dodat také to, že za dobu běhu projektu na byly úspory na provozních nákladech ministerstva více než 40 milionů korun, to je potřeba odečíst od těch 80 milionů. A v těch 80 milionech jsou…

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Dlužno podotknout, že dnešní vedení ministerstva práce a sociálních věcí říká, že ty úspory byly ve výšce 38 milionů.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
A to byla čísla k srpnu a dnes máme polovinu listopadu a každý měsíc nabíhá řádově částka několika milionů korun, takže to je potřeba samozřejmě zohlednit a je potřeba to zohlednit také v ty následující měsíce do konce běhu projektu. A také je potřeba připomenout, že těch sKaret byla vydaná čtvrtina původně plánovaného množství. Takže ty úspory jsou čtvrtinové oproti tomu, jaké v reálu měly být.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak, když bychom, pane místopředsedo Dolejši, přišli nejdříve k politické odpovědnosti. Kdo z vašeho pohledu za tu situaci, která teď nastala, to znamená, že k dubnu příštího roku ten projekt skončí, pravděpodobně budou placeny nějaké kompenzace, o tom, jaké budou, se ještě povede řeč, tak kdo za to nese politickou zodpovědnost?

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
Je zajímavé, že teď představitelé TOP 09 se snaží svalit vinu na ty, kteří nepovedený projekt zrušili. Ale přece problém je na začátku. Jestliže pan ministr v roce 2012 přišel s reformou, která jejíž součástí byla tato karta, a jestliže se ukázalo při startu, při přípravě a startu tohoto projektu, že to je špatně připravené, že jsou tam spory o smlouvě, že jsou tam spory o systém, o dodavatele systému, dodavatele karet, že je problematické i rozhodnutí uzavřít smlouvu, bohužel asi platnou smlouvu, s Českou spořitelnou, tyto všechny kroky jsou přece na margo politického rozhodnutí a politické odpovědnosti předchozí vlády Petra Nečase, která připravila nepřipravený projekt. A je pravdou, že dokonce i premiér té vlády se v kritické chvíli, kdy ta kritika sílila a nebyla jenom ze strany opozice, ale i občanských a profesionálních sdružení, tak se od toho odtáhl a ta TOPka v tom zůstala sama. Vždyť koneckonců o návrhu Senátu v srpnu letošního roku o zrušení sKarty, tak se hlasovalo, a pokud si pamatuji, tak proti zrušení bylo jenom 39 poslanců a tuším, že to vesměs byli pánové z TOP 09.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak, to je názor místopředsedy KSČM. Pane Drábku, jde tedy politická odpovědnost za tu celou věc za vládou, které jste byl členem?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Nejde o to politické odpovědnosti, za co hovoříme. Politickou odpovědnost za nastartování toho projektu tu mám jednoznačně já a já se k tomu hlásím. Ten projekt byl skutečně ojedinělý, byl naprosto transparentní a měl ušetřit tři miliony, tři miliardy korun provozních nákladů za těch 12 let. Myslím si, že když si…

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pardon, pardon, pane Drábku, malá vsuvka. Vy jste teď slyšel pana Dolejše, vy jste teď slyšel pana Dolejše, jak říkal, že už ten začátek, ke kterému vy se hlásíte už nějakou dobu samozřejmě, byl špatně připravený.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Ale to jsou, ale to jsou klišé, která vůbec nemají oporu v realitě. Podívejte se na web ministerstva práce a sociálních věcí, v červnu 2011 bylo vypsáno řádné výběrové řízení, které dokonce přezkoumával Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Na základě toho přezkoumání teprve byla uzavírána smlouva. Ta byla uzavřena v lednu 2012, tedy poté, co byla přijata příslušná legislativa, pro kterou zdaleka nehlasovali jenom poslanci za TOP 09. To znamená, celý ten postup byl naprosto transparentní, naprosto přehledný a každý má možnost a měl možnost se s ním seznámit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Dobře. Kdo nese politickou odpovědnost za to, že teď bude debata mezi státem a Českou spořitelnou o tom, jak a případně pokud se budou, pokud a jak vysoké se budou vyplácet kompenzace? To znamená, že bude, řekněme, odliv nějakých veřejných peněz.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Tak z mého pohledu poté, co většina poslanců v Poslanecké sněmovně hlasovala pro zavedení karet, no, tak největší odpovědnost mají ti, kteří nejprve zvedli ruku pro to, aby se ten projekt rozběhl a za několik měsíců nato zvedli ruku pro to, aby se ten projekt zastavil.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
A to jsou konkrétně kteří, pane Drábku?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
No, to jsou jednoznačně poslanci, především poslanci ODS a bývalí poslanci Věcí veřejných, kteří nejprve hlasovali pro zavedení sKarty a poté hlasovali pro zrušení toho projektu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak to jsou dva názory na politickou odpovědnost. Je tady, pane místopředsedo, nějaká odpovědnost, řekněme, osobní za to, že projekt byl nějak rozběhnut, nějak běžel, nějak bylo rozhodnuto o jeho ukončení, a výsledkem s velkou pravděpodobností bude, že abych tak řekl, erár přijde o nějaké peníze. Je za to možno vyvodit osobní odpovědnost?

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
No, tak nepochybně pod jednotlivými fázemi projektu a pod uzavřenými smlouvami je někdo podepsaný, čili někdo to připravoval, někdo to podepisoval. Je poměrně známo, že i pan náměstek Špička…

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Máte na mysli pana náměstka Šišku.

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
Pardon, se omlouvám, omlouvám se i panu bývalému náměstku, nemají se jména deformovat. Že na něj byla podána trestná, trestná žaloba. Pravdou je, že nakonec to skončilo jenom správním deliktem. Ale těch chyb tam byla celá řada. A upřímně řečeno i ta smlouva pro Českou spořitelnu, která na 12 let vlastně natvrdo nastavila určitý, dalo by se říct, obchod pro Českou spořitelnu, aniž by ta smlouva byla nějak korigovatelná, tak i v tom se skrývá určitý kus odpovědnosti. Čili já si myslím, že…

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pardon, pane místopředsedo…

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
…hledejme ty odpovědné na straně vlády a na straně podřízených úředníků. To, že se některé dílčí kauzy uzavřely negativně, pan bývalý ministr tady zmiňoval například Úřad na ochranu osobních údajů nebo Úřad na ochranu hospodářské soutěže, to ještě neznamená, že v jiných souvislostech tato kauza nemůže být znovu otevřena.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Já se vlastně ptám celou dobu na to, jestli tu případnou osobní odpovědnost za to, že nějaké peníze jaksi z veřejných rozpočtů půjdou pryč k soukromému subjektu, řekněme, jako kompenzace za něco, co se stalo, tak jestli tu osobní odpovědnost přikrývá ta politická, jestli prostě se tady o osobní odpovědnosti v podstatě už mluvit nebude.

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
Já si myslím, že by se mělo už z toho důvodu, že ve volbách celá řada ať již starých, nebo nových parlamentních subjektů mluvila o tom, že by se měla daleko důsledněji vyžadovat jak hospodářská, tak politická odpovědnost konkrétních činitelů. Takže pokud ty své volební sliby myslely vážně, tak se mohou k této kauze vrátit a znovu hledat, kdo za čím stál.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pane Drábku, jak vy to vidíte s osobní odpovědností za ty kroky, které teď pravděpodobně povedou k zaplacení nějakých kompenzací?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Tak musíme rozdělit, za které kroky má kdo nést politickou odpovědnost. Jak už jsem řekl, já se stoprocentně hlásím k politické odpovědnosti za rozběh toho projektu, za vyhlášení výběrového řízení, za to, že Česká spořitelna byla vybrána ve férovém výběrovém řízení, které se zúčastnily, kterého se zúčastnily tři největší banky v České republice. Ty kroky, které nastaly po mém odchodu z ministerstva, tak za ty opravdu politickou odpovědnost nést nemohu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak, a já se ptám už teď na tu další, na tu osobní odpovědnost. Je podle vašeho názoru někdo osobně odpovědným, měl by být někdo osobně odpovědný za to, že to teď vypadá, že bude stát platit nějaké kompenzace soukromé bance?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
No, tak ústavní princip České republiky jednoznačně stanoví, že hlasování v Poslanecké sněmovně i v Senátu Parlamentu České republiky je trestně a odpovědnostně nepostižitelné, to si myslím, že je správné. Nicméně když bych to měl říct trochu v nadsázce, tak by bylo férové, kdyby ti poslanci a senátoři, kteří rozhodli o zrušení karty, tak kdyby se na ty kompenzace České spořitelně složili.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Proč se tomu smějete, pane místopředsedo?

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
Ne, protože to je úžasné, jak se tady snaží schovávat v podstatě jeden z viníků celé kauzy za rozhodnutí, kterou tu ostudu ukončilo. A po ukončení té ostudy opravdu volali mnozí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
A to ukončení, to je to hlasování v Poslanecké sněmovně?

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
To je samozřejmě ukončení, to je ten návrh Senátu, o kterém rozhodla i sněmovna a podepsal prezident republiky, tedy že ten nepovedený projekt končí, protože ten byl nejenom předražený, obtěžoval klienty, byl mnohokrát měněný a redukovaný, původně to mělo i dokonce sloužit i na výplaty, výplaty důchodu, mělo to sloužit jako platební karta pro klienty a tedy platební karta spravovaná Českou spořitelnou. To všechno byly parametry, o kterých někdo rozhodl, a ty parametry se ukázaly jako velmi sporné. A já si myslím, že pokud tady někteří představitelé TOP 09 říkají, že ta škoda vznikla až poté a že tedy jde za těmi takzvanými rušiteli, tak si myslím, že to není pravda, že spravit nespravitelné by se mohlo ukázat jako mnohem dražší.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pane Drábku, ještě vaše reakce, prosím.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
No, tak pokud se máme bavit o tak lživých argumentech, jakože ten projekt byl předražený, když každý si může ve smlouvě přečíst, že Česká republika neplatila České spořitelně a neplatí České spořitelně ani korunu, no, tak potom skutečně se dostáváme do emocionální roviny a nemá smysl mluvit o argumentech.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
I tak oběma díky za komentáře. Hezký večer, na shledanou.

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
Hezký večer.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Děkuju za pozvání, pěkný večer.

Události, komentáře, ČT24, 14. 11. 2013
zdroj: top09.cz

Aktuální dění
Design based on Blue Taste Theme created by Jabox