Otázky Václava Moravce

Od Jaromír Drábek

Důchodový systém v dluzích

Václav MORAVEC, moderátor
Tři pilíře. Je to pro důchodový systém moc, anebo tak akorát? Každá vláda si myslí něco jiného, takže ze současných tří zbudou opět jenom dva. První pilíř, tedy systém státních penzí, a třetí pilíř, tedy soukromé důchodové připojištění. Jenže, jenže v prvním nejsou peníze, a ve třetím si lidé spoří průměrně sto koruny. Až odejdou do penze, přilepší si možná tak o tisícovku měsíčně. Dnešní střední generace přispívá nemálo do státního průběžného systému, ale vůbec není jisté, z čeho bude na stará kolena živa.

Jiří ŠATAVA, ekonom, Idea při CERGE-EI
Český důchodový systém je neudržitelný zejména proto, že populace stárne, tím máme víc a víc důchodců a nemáme už tolik pracujících, kteří by vydělávali na důchodce, na důchody těch současných důchodců. Proto se prví pilíř dostává dlouhodobě do deficitů.

Václav MORAVEC, moderátor
Řeč čísel je varující. Celkový deficit důchodové ho systému překročil od roku 1996 hranici 250 miliard korun. To je pro představu víc než trojnásobek schodku státního rozpočtu za loňský rok.

Jiří ŠATAVA, ekonom, Idea při CERGE-EI
Ty deficity nejsou fatální, že bysme k jistému datu zjistili, že nejsme schopni vyplácet důchody. Na druhou stranu se neustále kumulují a my je musíme neustále splácet a splácet. A je otázka, jestli je to efektivní, a jestli opravdu chceme takto štědře dotovat ten první pilíř.

Václav MORAVEC, moderátor
Budoucnost dnes existujících tří pilířů penzijního systému řeší už několik týdnů komise expertů a politiků ustavená Sobotkovou vládou. Má šest úkolů. Prvním z nich je příprava přesného postupu zrušení druhého penzijního pilíře.

Martin POTŮČEK, poradce ČSSD, předseda důchodové komise /22. 5. 2014/
Tam nás trochu tlačí čas, poněvadž podle programového prohlášení vlády by měl být tento pilíř, jeho činnost ukončena ke konci příštího roku. A tam je samozřejmě dlouhý legislativní proces.

Václav MORAVEC, moderátor
Od loňska je totiž možné část odvodů přesměrovat do vlastního spoření. Využilo toho asi 83 tisíc lidí.

osoba /zdroj: Informační kampaň vlády k důchodové reformě/
Odkládejte si stranou třeba 500 korun na důchodové spoření, a stát vám k tomu každý měsíc přidá dalších 750.

Jiří ŠATAVA, ekonom, Idea při CERGE-EI
Pokud chceme druhý pilíř zrušit, a chceme zvýšit, nebo zvětšit třetí pilíř, co nám to navíc přinese? Je to, protože tím snižujeme důvěru občanů v nějakou dlouhodobou, dlouhodobou stabilitu toho systému. Třetí pilíř nás také něco stojí, stejně jako druhý pilíř.

Václav MORAVEC, moderátor
Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové by lidé po zrušení druhého pilíře o své peníze přijít neměli.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně MPSV /ČSSD/ /30. 1. 2014/
Protože náš samozřejmě náš zájem v žádném případě není tyto lidi nějak poškodit.

Michal ŠPERLING, podnikatel z Prahy /13. 5. 2014/
Připadá mi to absolutně nefér, že stát nejdřív motivuje lidi, aby něco udělali. A za rok úplně mění pravidla.

Václav MORAVEC, moderátor
Počítá se s tím, že si lidé částku převedou do pilíře třetího. Tedy do současného dobrovolného penzijního připojištění. I na to se má komise zaměřit, aby se posílilo a víc se do něj zapojili zaměstnavatelé.

osoba /zdroj: Informační kampaň vlády k důchodové reformě/
A víte co? V důchodu nám dojde šťáva všem.

Václav MORAVEC, moderátor
Politici a experti mají vymyslet také nový model valorizace penzí, přehodnotit stanovení hranice důchodového věku a přijít na to, jak by se do výše penze mohla víc promítnout zásluhovost a počet vychovávaných dětí. Pozvání k diskuzi přijali předseda odborné komise pro důchodovou reformu Martin Potůček, vítejte, hezký dobrý den.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Dobré odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor
Vítám i stínového ministra práce a sociálních věcí, poslance KSČM Miroslava Opálku, vítejte po čase v Otázkách. Hezký dobrý den.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Dobrý den a děkuji za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor
A pozvání přijal i bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Vítejte po čase, hezký dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Pěkné nedělní odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor
Začněme u vás, pane profesore Potůčku. Co budete považovat za úspěch práce důchodové komise, kterou vedete?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Ano, obecně bych řekl, že za úspěch budu považovat, pokud politici až ty své návrhy zformulujeme, vezmou ty naše návrhy opravdu vážně, a některé z nich se dočkají, doufám, že většina, i realizace. Poněvadž ty předchozí pokusy bohužel nedopadly právě takto.

Václav MORAVEC, moderátor
No, právě v souvislosti s tou zkušeností zde přítomný poslanec KSČM Miroslav Opálka, který je členem vaší komise, tak koncem týdne v rozhovoru pro Haló noviny řekl, cituji: “ Osobně jsem skeptický k tomu, že tak velké těleso, kde se střetávají různé pohledy, může připravit konzistentní politické rozhodnutí pro vládu“. Tedy proto ta úvodní otázka.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Ano, já samozřejmě nemám jistotu, ale mám důvěru, že tentokrát se to podařit může, poněvadž ta naše komise je postavena na půdorysu nejenom politiků koaličních stran, ale i politiků opozičních stran, odborníků, zástupců sociálních partnerů a zástupců různých zájmových skupin. To zaprvé. Takže pokud dospějeme k nějakému řešení, tak se zdá, že by mělo být politicky průchodnější nakonec. V Parlamentu i ve vládě. A druhý aspekt, a tady chápu netrpělivost pana Opálky, je, že taková komise, která má 30, přes 30 členů, samozřejmě není příliš dělná. Ale proto jsme už tento týden přistoupili k rozčlenění tady těchhle těch úkolů. A dostanou je za úkol jednotlivé pracovní týmy, které samozřejmě budou mnohem dělnější, než takový rozkošatělý orgán. Ale ten orgán by to měl potom samozřejmě také posoudit vcelku, poněvadž ten systém je poměrně složitý. A jde o to, aby ta jednotlivá opatření na sebe navazovala.

Václav MORAVEC, moderátor
Co budete, pane poslanče, vy považovat za úspěch té komise?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Kdyby se podařilo vyřešit aspoň zastropovat věk odchodu do důchodu, stanovit valorizační vzorec a odbourat druhý pilíř. Nevím, jestli z těch šesti úkolů, které si stanovila vláda v tom svém programovém prohlášení, a těmi pověřila tuto pracovní skupinu … činnosti.

Václav MORAVEC, moderátor
Když se splní tedy polovina těch úkolů, tak to budete považovat za velkých úspěch?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Ano.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy, pane exministře?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak já bych považoval za velký úspěch, kdyby se panu Potůčkovi jako předsedovi té odborné komise podařilo udržet práci komise na odborné úrovni tak, aby její výstupy nebyly vůči veřejnosti lživé nebo zastírající skutečnost.

Václav MORAVEC, moderátor
A o tom bude řeč v další části Otázek. Přepněte si na zpravodajskou ČT 24. Řeč bude o prvním pilíři penzijního systému v České republice, jeho zkvalitnění, společném důchodovém pojištění manželů, o druhém pilíři, jeho budoucnosti. Zda rušit či ho nějak modifikovat. A o třetím pilíři. Přepněte si na ČT 24, pokračujeme po stručných zprávách.

Ukončení druhého pilíře důchodové reformy

Václav MORAVEC, moderátor
Vstoupili jsme do druhé hodiny dnešních Otázek, ještě jednou vítejte na zpravodajské ČT24. V úvodu dokončíme diskusi o změnách v tuzemském penzijním systému. Největší spotřeba náměstků, ministerstvo spravedlnosti. Po pěti měsících úřadování se tento týden poroučel Pavel Štern. Byl ovšem doporučen sociální demokracií, takže premiér směrem k ministryni varovně vztyčil prst. Co se děje v resortu spravedlnosti? Je možné rozsoudit, kdo má pravdu a zbývá uprostřed dohadování ještě čas například na přípravu důležitých zákonů? Hostem bude první náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán a o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit?
Společné důchodové pojištění manželů je podle ekonoma Jiřího Šatavy jeden z kroků, který by mohl zpřehlednit první pilíř tuzemského důchodového systému, připomeňme, že změny penzijního systému probírá nová odborná komise, kterou ustavila Sobotkova vláda. Zpoždění kvůli personálním změnám, ministerstvo spravedlnosti podle informací Otázek požádá vládu o prodloužení lhůty pro vznik nového zákona o státním zastupitelství i novely občanského zákoníku. Obě normy přitom mělo podle legislativního plánu předložit ministerstvo spravedlnosti do konce června. Kvůli personálním výměnám je tento termín nereálný.

Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/
Je tady celá řada praktických otázek, kterým by se mělo ministerstvo a jeho vedení velmi intenzivně věnovat a podle mého názoru jakékoliv takto ostré personální spory, tak nepomáhají dobrému veřejnému obrazu ministerstva spravedlnosti.

Václav MORAVEC, moderátor
Boj za zrušení svěřenských fondů. Hodlá jej vést první náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán. Kritizovaný institut svěřenských fondů, který je součástí nového občanského zákoníku a platí od ledna, by se mohl zrušit. Už existující svěřenské fondy by se pak musely přeměnit v nadace nebo nadační fondy.
A připomínám, že hlavními hosty dnešních Otázek zůstávají předseda odborné komise pro důchodovou reformu profesor Martin Potůček, stínový ministr práce a sociálních věcí, poslanec KSČM Miroslav Opálka a bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Pánové, ještě jednou vítejte na zpravodajské ČT 24. Teď spojíme diskusi o druhém a třetím pilíři. Třetí pilíř je to dnešní důchodové připojištění, když to hodně zjednoduším, druhý pilíř něco, co prosadila Nečasova vláda a co navrhoval zde přítomný Jaromír Drábek, jste ochoten, pane exministře připustit, že i ta komise řeší problémy, které jste způsobil i vy a vláda Petra Nečase?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak já si myslím, že především ty problémy byly způsobeny dlouhodobou nečinností politické reprezentace, protože v jiných zemích se tento typ důchodové reformy prováděl v druhé polovině 90. let v obdobných zemích s obdobným vývojem jako je Česká republika a my jsme prostě tu ideální dobu propásli. Zavádět důchodovou reformu v období, kdy je ekonomická krize, znamená samozřejmě přivodit si na sebe problémy, přesto si myslím, že to bylo lepší, než nedělat nic.

Václav MORAVEC, moderátor
A ještě jste to dorazili tím, že jste to prohlasovali jedním hlasem a teď výsledek je zhruba 80 tisíc lidí v tom druhém pilíři, který bude ta komise rušit.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
My tady nemáme přímého zástupce sociální demokracie jako tehdejší hlavní opoziční strany a pokud hlavní opoziční strana říká, že jakmile se dostane k moci, tak takový pilíř zruší, tak pak samozřejmě se nedá příliš předpokládat úspěch. My jsme se snažili velmi trpělivě vyjednávat napříč i s opozičními stranami, ale musím říct, že to mělo poloviční úspěch. My jsme se velmi dobře dohodli například na systému předdůchodu. Velmi dobře jsme se dohodli například na změně třetího pilíře na těch změnách, které proběhli celkem konsensuálně, ale je pravda, že sice jsme respektovali požadavek sociální demokracie, aby ten druhý pilíř byl nepovinný, ale přestože jsme tento požadavek respektovali,tak sociální demokracie se k tomu postavila, řekl bych, čistě populisticko-politicky a řekla. Že nic takového a v podstatě na tom dělala politické body.

Václav MORAVEC, moderátor
Nechtěl něco namítnout Miroslav Opálka?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Já bych chtěl říci, že to bylo dobře, že jsme byli až poslední se Slovinskem, kteří na Světovou banku a jiné mezinárodní instituce neslyšely tak rychle, protože příklady ze Slovenska, Maďarska a Polska nám časem ukázaly, že ten systém není takový, jaká byla představa, že se zachrání důchodový systém a pak jsem strašně rád, že pan exministr Drábek zde zmínil to prohlášení dneska premiéra Sobotky, ale stejné prohlášení učinil Vojta Filip jako předseda mé strany, kdy varoval všechny instituce bankovní, že pokud půjdou do tohoto systému, tak jdou na vlastní riziko. Tudíž je to jeden z předpokladů případné ústavní stížnosti nebo soudních sporů, že šly do toho samy a o tom riziku věděly.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale znepřehlednilo to ty dva systémy, respektive dva ty pilíře, druhý pilíř a třetí pilíř. Podívejme se teď na data. Lidí, kteří spoří na penzi v tom takzvaném třetím pilíři, tedy v penzijním připojištění ubývá. Penzijní připojištění se státním příspěvkem mělo na konci letošního března 4 miliony a 810 tisíc lidí. To je o 72 tisíc méně než na konci roku 2013. A ve srovnání s předloňským rokem jde o úbytek 320 tisíc střadatelů. Stát přitom na penzijní připojištění jen za letošní první čtvrtletí přispěl částkou víc než jedné a půl miliardy korun, zatímco lidé vložili téměř osm miliard, průměrný měsíční příspěvek účastníka nepatrně klesl proti konci roku 2013 o 4 koruny na 564 koruny. Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu roku 2012. Od ledna roku 2013 ho nahradilo doplňkové penzijní spoření. Co teď tedy s tím druhým a třetím pilířem, pane poslanče. Je pravděpodobné, že se ti lidé z druhého pilíře přelijí do toho třetího nebo?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
To je samozřejmě předmětem úvah, je to jedna z možných cest.

Václav MORAVEC, moderátor
Je vámi upřednostňovaná?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Já bych se vyhnul nějakým sporům o zmařenou investici a úložky, tak se přiznám, že bych šel raději tou cestou, že bychom zastavili příchod dalších účastníků druhého pilíře a zastavili ten ob-out, to znamená, vyvádění peněz z toho prvního pilíře a ono z těch 83 tisíc ani nevíme, kolik je solventních, protože máme informace, že řada lidí je v náhradních dobách a že byli získáváni do toho pilíře i lidi v nezaměstnanosti.

Václav MORAVEC, moderátor
Jinak řečeno, vy byste nechal ten druhý pilíř jako KSČM existovat s tím, že by byl úplně zmražen?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Přesně tak, a nakonec by ty správcovské společnosti samy nabízely jiné produkty včetně toho třetího pilíře pro klienty druhého pilíře a tím samozřejmě bychom se vyhnuli případným soudním sporům. Je to jedna z možných cest. Dokážu tady říct i další, to znamená, zastavit druhý pilíř, kdo má třetí, převést peníze do třetího, kdo nemá třetí, ať si to poukáže,kde chce. Pak jsme v otázce, jestli vracet peníze do prvního pilíře z toho druhého nebo si je nechat. Když si je nechají, jsme u krácení výměry za ty roky a tak dále.

Václav MORAVEC, moderátor
Která cesta je nejpravděpodobnější, pane profesore?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Než vám odpovím, tak bych rád tady ukázal na ten náš současný systém. Dnes lidé v České republice mají k dispozici celkem 4 způsoby, vlastně tři způsoby, jak si spořit na důchod. Dokonce roku 2002 to byly jen tady tyhle ty dva.

Václav MORAVEC, moderátor
Důchodové pojištění a penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Přesně tak, a od prvního ledna roku 2003 tady tento už byl vlastně ukončen, takže máme vlastně teprve.

Václav MORAVEC, moderátor
13. o je to, co jsem zmiňoval.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Třináct, takže máme první pilíř, druhý pilíř a třetí pilíř a to všechno v situaci vlastně, kterou už tady pan Drábek zmínil, jakési přetrvávající ekonomické krize jak ve světě, tak u nás, takže.

Václav MORAVEC, moderátor
A co teď s tím doplňkovým, tedy důchodovým spořením, a doplňkovým penzijním připojištěním. Tady Miroslav Opálka říká, že by nechal ten druhý pilíř existovat, ale úplně by ho zamrazil. To znamená, těch 83 tisíc klientů by v něm zůstalo.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Ano, těch možností není zase tak mnoho, ale několik variant existuje a tady bych předbíhal vývoj situace, poněvadž my bychom měli právě na půdě naší odborné komise dospět k nějakému, pokud možno, konsensuálnímu řešení.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale ta nejsmysluplnější varianta, aniž byste předjímal, když se na to podíváte, jak se vyhnout těm sporům, o nichž mluví Miroslav Opálka, co a jak menší zmatky v celém tom penzijním systému ještě učinit, protože lidé po všech těch změnách tomu si přestávají i rozumět.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Přesně tak. Jako ten budoucí systém by měl být rozhodně srozumitelnější občanům a aby byl takto srozumitelnější, tak je třeba skutečně ten druhý pilíř vlastně z toho systému takhle odejmout, stejně tak jako se před rokem 2013 odejmul ten původní třetí pilíř a velmi rychle je třeba dospět k řešení, které bude stavět opět jen na dvou pilířích, že to nebude jednoduché, o tom už tady mluvil pan Opálka.

Václav MORAVEC, moderátor
A to zamražení vám přijde jako smysluplná varianta?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Je to jeden z úkolů naší komise. Navrhnout způsob, jak ukončit fungování druhého pilíře a tohle je jedna z možných cest.

Václav MORAVEC, moderátor
Pane exministře, když už jste byl v situaci a teď u ní jsme, že většina ve sněmovně říká zrušit druhý pilíř. Jakou cestou byste šel, aby to způsobilo co nejméně škod?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já jsem jednoznačně přesvědčen, že druhý pilíř má smysl a že dokonce má být povinný. Je to jediný způsob, jak dnešní generaci 20-letých, 30-letých zajistit to, aby ten důchodový systém pro ně měl vůbec smysl. To znamená, já vám opravdu, jakože vám odpovídám na všechny otázky, tak na otázku, jak zrušit druhý pilíř, i když si myslím, že naopak by se měl posílit a stát se povinným, tak jako TOP 09 na začátku požadovala, a jen z důvodů politických vyjednávání přistoupila na to, aby ten druhý pilíř byl dobrovolný, alespoň dejme tomu tedy dočasně, tak opravdu na to není jiná odpověď a neodpovím vám na otázku, jak zrušit druhý pilíř. Naopak říkám, stejně nějaká další reprezentace politická, která přijde a bude chtít zajistit dnešním mladým lidem, aby v důchodu měli vůbec nějaký důchod, který by byl adekvátní jich příjmu, tak bude muset něco takového zavést znovu. Ten třetí pilíř je sice.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy tedy ukazujete lidem, že pokud by strany, promiňte, strany typu TOP 09 zvítězily ve volbách, tak by zase druhý pilíř zaváděly? Pokud ho teď většina ve sněmovně a v Senátu zruší?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Naprosto jednoznačně, protože to doplňkové penzijní připojištění, které se tedy označuje třetím pilíř, je skutečně doplňkové, to nikdy nemůže být tím zásadním pilířem, penzijního systému. A když se podíváme na prognózy roku 2050, 2060, to znamená, období, kdy dnešní třicátníci budou odcházet do důchodu, tak ten průběžný systém jim zajistí tak akorát tu základní sociální dávku, aby přežili.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale otázkou je, i při těch konzervativních modelech toho druhého systému, tak je tam poměrně velké riziko, které souvisí s akciovými trhy, s finančními produkty, které ani po té finanční krizi nebylo odstraněno a ta námitka trvá, takže vy byste i s tímto rizikem zase zaváděl něco, co teď chtějí ti, kteří jsou ve většině ve sněmovně i Senátu zrušit?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Naprosto jednoznačně. Česká republika není ostrov pustém oceánu. Je potřeba se dívat na jiné zkušenosti také než je Polsko, Maďarsko nebo Slovensko. Je potřeba se dívat na zkušenosti zemí, kde takový systém funguje desítky let a funguje i nadále a to i po té finanční krizi.

Václav MORAVEC, moderátor
Ministryně práce a sociálních věcí Michale Marxová dala zadání komisi, že chce, aby druhý pilíř byl zrušen k 1. lednu roku 2016, tedy za rok a půl. Tady jsou slova Michaely Marksové.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/ /13. 5. 2014/
Jeden časový horizont se týká toho zrušení druhého pilíře, protože tam se bavíme o tom datu 1. ledna 2016 a co se týče potom nastavení těch dalších parametrů na důchody, tak se domnívám, že je to práce i na další rok, to znamená, že je to ten první půlrok, dokonce letošní roku se nastaví parametry zrušení druhého pilíře a potom během toho roku dalšího bychom se měli shodnout na těch dalších věcech.

Václav MORAVEC, moderátor
Tvrdí ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Pane poslanče, dá se ten termín stihnout?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Dal by se stihnout jedině tehdy, když by vznikla nějaká rychlá dohoda a dal by se do sněmovny poslanecký návrh, který by se projednával ve zkrácené lhůtě, čili podle takzvaného § 90 jednacího řádu a prošlo by to zrychlením.

Václav MORAVEC, moderátor
A je taková věc na takové zrychlené projednávání?

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Já jenom uvádím, že toto je jedna z možných reálných možností. Ale klasicky legislativní proces, který by měl projít všemi připomínkovými řízeními a třemi čteními případně i čtyřmi v Poslanecké sněmovně, Senátu a podpisem prezidenta, tak to už není možné.

Václav MORAVEC, moderátor
Takže nevěříte už tomu termínu 1. leden 2016.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Nevěřím, protože musíme počítat, že tam jsou také nějaké lhůty, se kterými se musí vypořádat ty správcovské společnosti, obeslat klienty, to není zase tak jednoduché.

Václav MORAVEC, moderátor
Není reálnější, pane profesore, 1. leden 2017?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Jedna věc je navrhnout jakýsi design toho, jak by se celý ten systém měl změnit. Druhá otázka je, jak to samozřejmě potom převést do legislativní podoby a případně vlastně protáhnout celým tím známým procesem a jsou zde v tuto chvíli jakési dvě představy. Jedna představa je, že by nebylo tak obtížné ukončit vyvádění peněz z prvního pilíře do druhého pilíře, proto jsem tam také ten druhý pilíř namaloval jako ukusující část těch zdrojů, které jdou z toho prvního.

Václav MORAVEC, moderátor
To znamená, udělat první mezikrok, jestli to chápu správně, to co navrhoval Miroslav Opálka, že by se velmi rychle zastavil příliv těch klientů, kterých ale už mnoho nepřibývá, ale byla by tady zákonná stopka převádění z prvního do druhého pilíře.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
A pak jako druhý krok skutečně vypracovat design pro ten budoucí třetí pilíř. Druhá varianta je, že vlastně se to takto oddělovat vlastně ani dost dobře nedá.

Václav MORAVEC, moderátor
Tak která varianta je reálnější a racionálnější? Když vám Michaela Marksová jako ministryně řekla, že by ráda chtěla, aby druhý pilíř nějakým způsobem skončil k 1. lednu 2016?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Ano, politické zadání pro naši odbornou komisi zní přesně tak jak jste teč vedl. Na našem posledním jednání tento čtvrtek ale zdá se, převažuje zatím názor všech zúčastněných, že by se to mělo dělat vlastně v souvislostech, takže uvidíme, jak se situace vyvine. Já nemohu vyloučit, že naše komise nakonec doporučí způsob, který vlastně může se odchylovat od toho politického zadání, takový je život.

Václav MORAVEC, moderátor
A zdá se, že je to velmi pravděpodobné?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Ne, to si netroufám.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy jste zatím moderátorem a nechcete logicky jako člověk, který jen předsedá a neměl by vyjevovat asi příliš autoritativně svůj názor, ale z toho, jak vás tak mezi řádky čtu, tak se kloníte k tomu, aby to bylo celistvé řešení, nikoliv ve dvou fázích, ale pak platí to, co říká Miroslav Opálka, že se to stihnout nedá.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Tak je to vaše čtení mých myšlenek.

Václav MORAVEC, moderátor
A je správné?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Ne úplně, poněvadž já si myslím, že lze pracovat i v těch fázích i za tu cenu, že vlastně nějaká fáze bude připravena lépe a druhá v obrysech, které už se nebudou příliš měnit v tom dalším procesu.

Důchodový systém v dluzích

Václav MORAVEC, moderátor
Když se podíváme na další data. Na penze jde rok od roku stále větší balík peněz. Loni to oproti roku 1996 byl téměř trojnásobek, zároveń ale rostou výdaje hlavně v posledních letech. Jen pětkrát za posledních sedmnáct let byl rozdíl mezi příjmy a náklady v plusu. V roce 1976 to bylo přes 4 miliardy korun. Nejvíc bezmála 10 miliard zbylo na účtu důchodového pojištění v roce 2007. V přebytku byl účet ještě v krizovém roce 2008, pak začaly razantně narůstat schodky. Například v roce 2009 se výdaje na penze meziročně zvedly bezmála o 30 miliard a to kvůli mimořádnému zvýšení důchodů o 470 korun a kvůli nárůstu počtu důchodců. Také slevy na pojistném a ekonomická stagnace se podepsaly na tehdejším téměř 40 miliardovém deficitu. Ten se loni prohloubil až na 55 miliard korun. Jak byste, Jaromíre Drábku, tedy řešil v budoucnu, v těch dalších letech, valorizace,protože vám je vytýkáno to, že právě byla ta valorizace zastropována, respektive snížena kvůli tomu, že stát chtěl snížit schodky státního rozpočtu.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Na jednu stranu je potřeba říct, že byť to bylo nepříjemné a samozřejmě bylo to nepopulární opatření, takže ta snížená valorizace byla nezbytná proto, aby se právě ten schodek alespoň dočasně stabilizoval a druhý pohled, který je potřeba říci, no právě proto vznikal druhý pilíř, aby i s tím horizontem 25 let, tak aby právě se vyřešil ten problém narůstajícího schodku. Když se dnes podíváte na podklady té odborné komise, kterou pan Potůček vede, tak tam pracovníci Vysoké školy ekonomické, pan Fiala a paní Langhamová jednoznačně ukazují, že pokud ten systém zůstane takový, jaký je dnes, takže ten deficit v roce 2050 bude kolem 130 miliard korun a to je přece důvod, proč musí vzniknout něco, jako dnes existující druhý pilíř, i když ho dnešní reprezentace zruší. Protože druhá možnost je jediná, že ty důchody prostě budou klesat, a že budou na úrovni nějaké základní životní potřeby zajišťující sociální dávky.

Václav MORAVEC, moderátor
Je to, pane profesore, v těch podkladech, o kterých mluví Jaromír Drábek?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Ano, je, je to jako jedna z evidencí, se kterými samozřejmě pracujeme, víme, že těch evidencí mže být i více, samozřejmě. Těch dat je více, ale já bych si dovolil tady nesouhlasit s panem bývalým ministrem Drábkem v tom smyslu, že vlastně nemůžeme mluvit jen o výdajích. Pojďme také mluvit o příjmech toho prvního pilíře. Já bych tady uvedl další graf, který jsem si dnes připravil. To je vývoj průměrného důchodu a průměrné čisté mzdy v okamžiku, kdy bychom rok 1989 měli za základ, za 100 % a ukazuje se, že za těch 24 let průměrná mzda vyskočila už skoro přes 150 %, kdežto průměrný důchod jenom na 110 % toho základu v roce 1989 a navíc se podstatným způsobem změnily životní podmínky.

Václav MORAVEC, moderátor
Co tím jenom, pane profesore, aniž bych vás chtěl přerušovat, tak co tím chcete říci? Že by se měly zvýšit odvody?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Mimo jiné budeme muset v budoucnu promyšleně a odpovědně zvyšovat i odvody, ale nejen takhle to říci obecně. Já tady mám připravený další takový velmi zajímavý analytický podklad, který ukazuje, že v naší zemi osoby samostatně výdělečné činné přispívají do důchodového pojištění v průměru jenom 35 % toho, co přispívají zaměstnanci a zaměstnavatelé. Zatímco ve světě je ten poměr tak 80, 85 až 90 %, takže to je obrovský a příkrý nepoměr, který vytváří veliké deficity v tom průběžném systému.

Václav MORAVEC, moderátor
A jakým způsobem byste to řešil, protože tady všechny ty pokusy o zavedení minimálních odvodů o samostatně výdělečně činných byly kritizovány, to znamená, jak to řešit jinak, protože byste nesahal na odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů, protože to je naopak kritizováno i institucemi typu Evropské komise, že v Česku máme příliš vysoké zdanění práce. Nepředpokládám, že byste chtěl práci zdaňovat víc.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Pojďme zase postupně po jednotlivých krocích. Tohle je krok, který bych považoval z hlediska příjmů důchodového systému za prioritní, pokud jde o první.

Václav MORAVEC, moderátor
Zvýšit odvody osobám samostatně výdělečně činným.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Já vám řeknu, jak to vzniklo. Když se podíváte na statistiku od roku 1993 až 1994, tak ono to po celých těch více než 20 let fluktuovalo někde mezi 28 až skoro 40 %. Na začátku 90. let bych to chápal, poněvadž bylo potřeba podnikatelům vytvořit příznivé podmínky pro aktivity, které dříve vlastně, se kterými neměli zkušenosti. Ale po dvou, po třech, po čtyřech letech už se měly ty sazby postupně zvyšovat. To je skutečně věc, která samozřejmě asi nepotěší.

Václav MORAVEC, moderátor
Zavedl byste tedy minimální odvody OSVČ?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Vždyť už jsou. Jde jenomže ty minimální jsou ještě, když se podíváte tady na ten průměrný vyměřovací základ 9 tisíc, tak ten minimální je asi 6 tisíc. Takže mnozí OSVČ jsou i na tom minimálním odvodu a co to znamená? To neznamená jen velký vír v důchodovém pojištění, ale znamená to také, že mnozí tito OSVČ, tito živnostníci po 20 až 25 letech odejdou do důchodu a spláčou nad výdělkem, poněvadž ty jejich důchody budou velmi, velmi nízké.

Václav MORAVEC, moderátor
A tak se vás tedy ptám jak byste to tedy řešil?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Postupně asi ne. Nárazem, ale postupně je skutečně velmi potřeba prodiskutovat pečlivě a postupně zvyšovat tady nebo snižovat tady tenhle ten nepoměr, který po mém soudu po 25 letech od přechodu do kapitalistické ekonomiky je nezdůvodnitelný.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Já bych chtěl říci, že ten propad v důchodovém účtu je zapříčiněn především legislativními změnami, čili úpravami parametru. Když vrátíme ty parametry před tu dobu změny, tak samozřejmě ten propad nebude tak velký. Za druhé je to samozřejmě důsledek krize, které já doufám, také odezní, protože my máme dneska v předčasných důchodech 250 tisíc důchodců. 250 tisíc lidí nenašlo na trhu práce své místo odešli do důchodu a přestali platit a začali dříve vybírat, čili stát vlastně řešil nezaměstnanost na úkor toho solidárního důchodového systému. Dneska je v důchodu 54 tisíc lidí, kteří by mohli ještě vzhledem k věku ekonomicky pracovat. To jsou ty zásadní propady. Pak zavedení stropu, do určité částky se neodvádí, pak nekolidující zaměstnání, kde se také neodvádí, z nízkých příjmů se neodvádí, čili to všechno jako s tím souvisí. Já bych neviděl tu tragédii, v současné době stačí napravit parametry. Ten problém dozní, až odejdou ty baby ročníky do důchodu a nastane tedy demografický problém. A tam se budeme muset opravdu podívat na to, jestli se spravedlivě přerozděluje ten vytvořený nový zisk, jestli tedy do tohoto systému nepřidáme něco ať už prostřednictvím pojištění anebo různě zdrojového financování tak jak je to běžné v zahraničí. Jestli tedy stát zahrnul do zákona o nároku na důchod také rodičovskou dovolenou, část nezaměstnanosti a tak dále, ale nikdo za ty doby neplatí, tak to musí jít z daní a jde to teďka z těchto daní. Takže považuji, že to je normální. Víte, ale zajímavé je to, ale ono to asi nebude vidět, že vždycky za vlád pravice to je tady tato tabulka, došlo k tomu propadu do toho důchodového pojištění. Před rokem 1993 se odvádělo do systému 27,2 %, pak se to snížilo na 26 % a systém se dostal do propadu. Pak se to zvýšilo na 28 %, a najednou jsme byli v přebytcích a ty přebytky byly v podstatě vytunelovány tím, že se nastavily ty parametry, které ten důchodový účet oslabily a ten druhý pilíř, který je vlastně bratříčkem toho třetího pilíře, kvůli mně ať je to druhý, třetí, čtvrtý, pátý, mně to je jedno, ale ať se nedotýká toho prvního pilíře, tak vlastně jsme léčili, já tomu říkám finanční homeopatie, snižováním prostředků. V prvním pilíři jsme vlastně stabilizovali důchodový systém. To se mi zdá nelogické a nedělal bych fetiš z toho druhého pilíře vůbec.

Václav MORAVEC, moderátor
Jak posílit příjmy toho prvního pilíře, Jaromíre Drábku, když tady Martin Potůček jasně ukázal tu disproporci tedy 35 % průměru odvodů zaměstnance jenom u osob samostatně výdělečně činných jít do toho prvního pilíře.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak rozhodně je velmi špatnou cestou zvyšování odvodové zátěže. Jak jste sám řekl, tak celkově odvodová zátěž v České republice patří k jedněm z nejvyšších a je potřeba ji spíše snižovat.

Václav MORAVEC, moderátor
To se ale týká spíš zaměstnanců, to už jsem zmiňoval. Promiňte.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Nechte mě domluvit druhou větu a hned se k tomu dostanu. Co se týká těch několika set tisíc živnostníků, těch opravdových živnostníků, nikoliv těch skoro milionu registrovaných, kteří to mají třeba jako přivýdělek při svém zaměstnání. Ale těch několik málo set tisíc živnostníků, kteří nemají žádný jiný příjem než své živnostenské podnikání. Tak já bych velmi varoval předtím, zvyšovat jejich odvodovou i daňovou zátěž. To jsou lidé, kteří nepotřebují takové zajištění jako zaměstnanec a nemají na ně nárok, kteří sami ručí za veškeré chyby, které sami udělali i svým majetkem na rozdíl od zaměstnance a za to samozřejmě a to bylo skutečně nastaveno už na začátku 90. let, zato samozřejmě mají také některá zvýhodnění a jedno z těch zvýhodnění je také zvýhodnění v odvodové oblasti. Ale pokud to vezmeme izolovaně a zvýšíme odvodovou zátěž pro živnostníky, tak to bude mít velmi negativní dopad na národní hospodářství České republiky. Já samozřejmě říkám, že pokud se na to podíváme jako izolovaný problém, tak ten argument je pravdivý, ale když se na to podíváme z celospolečenského hlediska, tak ano, je možné otevřít tuto diskusi, ale je potřeba říci, jaké jiné výhody tedy budou příslušet těm, kteří se starají sami o sebe, vydělávají na sebe, nepotřebují od státu například většina z nich nemocenskou, mají potom nízký důchod, protože odváděli málo, to je přece ten argument je trošku v rozporu. Živnostníci tedy zase nezatěžují tolik ten důchodový systém, když potom mají malý důchod.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
To není pravda.

Václav MORAVEC, moderátor
To je technická poznámka obou.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ale je potřeba se na to dívat skutečně v celém komplexu, protože pokud vytrhneme jenom tu otázku důchodového pojištění, tak skutečně můžeme nadělat mnohem více škody než užitku.

Václav MORAVEC, moderátor
Jaké technické poznámky jste měli, pane profesore a pane poslanče.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Já musím se ohradit k tomu, že je u nás drahá pracovní síla. Víte, to se i ve srovnání Eurostatu a OECD.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já jsem nic takového neřekl. Já jsem mluvil o odvodové zátěži.

Václav MORAVEC, moderátor
Zdanění práce. Nemluví se.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Dobře, ale toho nejnižšího základu. To znamená, v součtu ta cena pracovní síly je někde 30 až 70 % vůči E15. Rozumíte, takže když budou vyšší mzdy, tak nám stačí i menší odvody. Ale pokud jsou tak nízké mzdy jaké jsou, že skoro nezabezpečují toho člověka i ve státní správě, aby měl takový příjem, že nemá nárok na státní sociální podporu, tak je někde chyba.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Dvě poznámky, za prvé, pane Drábku, zkuste mi vysvětlit, čím to je, že živnostníci v Rakousku a v Německu mají tyto odvody skutečně na úrovni přes 80 %, to znamená, více než dvakrát vyšší než čeští živnostníci, a přitom se nezdá, že by Rakousko a Německo trpěly a zejména živnostníci nějakou jaksi existenciální krizí, to za prvé.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Pokud pan moderátor dovolí odpovídat i na otázky někoho jiného než moderátora.

Václav MORAVEC, moderátor
Určitě. Jenom odpovězte, pane exministře. Určitě.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, samozřejmě a to je přesně to, o čem jsem mluvil. Vysvětlím to velmi jednoduše. Je třeba se podívat, jaké podmínky pro svoji činnost mají živnostníci v Rakousku a v Německu. Ano, mají jiné výhody než úlevu na sociálním pojištění. Proto velmi varuji nad tím izolovaně zvyšovat odvodovou zátěž u živnostníků a nedělat k tomu další kroky, protože tím naše živnostníky postavíte do naprosto nekonkurenceschopného postavení a ještě jen krátkou repliku na tu výši ceny práce. Já jsem nemluvil o ceně práce. Já jsem mluvil o odvodové zátěži. Ano, až bude naše ekonomika konkurenceschopnější, budou mzdy vyšší a budou také v absolutní míře ten odvod vyšší. Já jsem mluvil o odvodové zátěži a pokud zvýšíte odvodovou zátěž, tak se k té vyšší konkurenceschopnosti rozhodně nedostanete dříve.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Ano, jaké výhody mají rakouští a němečtí živnostníci ve srovnání s našimi, prosím.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Pane profesore, nejsme tady u zkoušky na vysoké škole. Přesto vám na tu otázku odpovím. Například mají velmi silné zázemí v povinné hospodářské komoře, která jim poskytuje řadu služeb, které jsou placené kromě jejích uznatelných daňových příspěvků také státem. Například. A řada samozřejmě jednotlivých dalších položek.

Václav MORAVEC, moderátor
To je relevantní argument, pane profesore?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Řekl bych, že z hlediska té disproporce procentní, o které jsme mluvili, je to možná takový drobných pár procent by se dalo říci, že skutečně by se dalo dát na tu jednu stranu závaží.

Budoucnost penzijního systému

Václav MORAVEC, moderátor
Poslední věc ještě společné důchodové pojištění manželů. To je podle ekonoma Jiřího Šatavy jeden z kroků, který by mohl zpřehlednit první pilíř tuzemského důchodového systému, když se právě o tom prvním pilíři bavíme. Tady jsou slova Jiřího Šatavy z odborného pracoviště CERGE při Univerzitě Karlově

Jiří ŠATAVA, ekonom, IDEA při CERGE-EI
Společné důchodové pojištění manželů je určitě zajímavé téma i z hlediska zjednodušení důchodového systému. Jelikož to by umožnilo zrušit vdovské důchody, které zase mají relativně složitý mechanismus vypočítávání, je tam několikero variant podle toho v jaké situaci je ten pozůstalý a v jaké situaci byl ten zemřelý a tím pádem většina lidí pravděpodobně tomu systému nerozumí. Je překvapena. Jaké jsou potom ty vdovské důchody a tak dále. Tudíž by bylo asi velmi rozumné udělat společné důchodové pojištění manželů a tím systém zjednodušit. Navíc by to určitě pomohlo jistým genderovým nerovnostem mezi manžely, které můžou být aktuální, typicky, pokud v rodině dochází k nějaké specializaci v práci, například muž pracuje, manželka se stará o domácnost a těsně před důchodem se rozvedou. Důchodové pojištění společné důchodové pojištění by narovnalo ty vztahy mezi nimi.

Václav MORAVEC, moderátor
Slova ekonoma Jiřího Šatavy z institutu CERGE. Uvažujete v rámci té penzijní komise, že byste i přicházeli s těmi věcmi, jako je třeba společné penzijní pojištění manželů?

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
V tom politickém zadání máme jako jednu úlohu narovnání vztahu mezi rodinou a společností. Je mnoho důvodů se domnívat, že právě rodiny s dětmi na současné podobě důchodového systému výrazným způsobem tratí a nevylučuji, že se to může odrážet i v té nízké porodnosti, která pak zpětně zatěžuje celý důchodový systém. Pokud jde o tento konkrétní námět, tak zatím jsme se tak daleko nedostali,ale určitě ho budeme zvažovat jako jednu z možností.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Já bych chtěl říci, že také jsem pro společný vyměřovací základ, protože to je potom gendru, jak hovořil předchůdce, ale to nemá nic společného s vdovskými ale i vdoveckými důchody. To by rozhodně nerušil. Prostě ten společný vyměřovací základ ocení i tu práci v domácnosti a nastolí určitou spravedlnost třeba opravdu, když se tak dva roky před důchodem ti dva rozejdou, a takhle aspoň bude mít jistotu jeden z těch partnerů, který se více věnoval rodině a domácnosti, že nebude ošizen, ale nároky na vdovské a vdovecké důchody jsou úplně o něčem jiném.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy byste byl pro tento institut v rámci toho prvního pilíře, jeho změny?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Odpověď je jednoduchá, TOP 09 byla jedinou parlamentní stranou, která má společné důchodové pojištění manželů ve svém volebním programu. My budeme velmi rádi, když se k nám další politické strany přidají a určitě budeme pro. My to považujeme za jeden z důležitých prorodinných prvků, protože je skutečně potřeba ocenit to soužití, kdy si manželé navzájem vypomáhají i ekonomicky a je velmi vhodné to přenést právě i do té oblasti důchodového zajištění.

Václav MORAVEC, moderátor
Děkuji za tuto věcnou diskusi třem hlavním hostům dnešních Otázek, kterými byli předseda odborné komise pro důchodovou reformu Martin Potůček, stínový ministr práce a sociálních věcí poslanec KSČM Miroslav Opálka a bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 a doufám, že se brzy nad tímto tématem znovu potkáme a budeme diskutovat i o dalších změnách českého penzijního systému. Díky a na shledanou.

Miroslav OPÁLKA, stínový ministr práce a sociálních věcí /KSČM/
Hezkou neděli.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Hezkou neděli.

Martin POTŮČEK, předseda odborné komise pro důchodovou reformu
Děkuji.

Vysíláno v neděli 22. června 2014.

Aktuální dění

Exministr Jaromír Drábek přichází vzkázat Andreji Babišovi…

Od Jaromír Drábek

ROZHOVOR Druhý pilíř důchodové reformy našel začátkem týdne nečekaného zastánce, ale o den později už ministr financí Andrej Babiš o jeho zachování uvažovat nemínil. Naopak exministr práce Jaromír Drábek o jeho prospěšnosti nadále nepochybuje, i když se stal jedním ze symbolů prohry bývalé koalice. Dalším bylo zvyšování hranice pro odchod do důchodu, ale to Evropská komise v těchto dnech paradoxně označila ještě za příliš pomalé.

Zaznamenal jste pondělní vyjádření pana Babiše, že bylo chybou domluvit se v koaliční smlouvě na zrušení druhého pilíře důchodové reformy, a pokud ano, lahodilo to vašemu sluchu?
Samozřejmě. že jsem to zaznamenal. Na to platí hezké české přísloví „Pozdě bycha honit“. Než podepíšu nějakou smlouvu, tak si mám rozmyslet, co podepisuji.

Nepřekvapilo Vás to právě od Andreje Babiše, jemuž tvrdá kritika předchozí koaliční vlády přinesla takový politický úspěch?
On svůj politický úspěch postavil také na tom, že se snaží přesvědčit lidi, že není politik a nebude politik. No a jak je vidět, tak je to chiméra. A jde jenom o to, za jak dlouho to lidé zjistí.

O den později ale Andrej Babiš své výroky korigoval, a tím ten druhý pilíř zřejmě definitivně odepsal. Nebo mu ještě nějakou šanci na existenci dáváte?
Tak to je otázka na dnešní koaliční politiky. Ale pro mě je podstatné, že jsem zatím neslyšel žádný návrh, jak se s tím vypořádat. Zrušit něco, zbourat něco, to je samozřejmě velmi snadné. Ale postavit nějaký systém, který bude dlouhodobě udržitelný, to je samozřejmě mnohem obtížnější úloha.

Kritici opírají své argumenty proti druhému pilíři o to, že se do něj přihlásilo asi jen 84 tisíc zájemců. Nemyslíte si, že při takhle malém počtu ten druhý pilíř opravdu význam nemá?
Účast je naprosto jednoznačně ovlivněna tím, že pan předseda Sobotka mnohokrát před volbami řekl, že jakmile se sociální demokracie dostane k moci, tak druhý pilíř zruší. To bylo jasné, a tak není nic divného na tom, že se lidé nechtějí hlásit do něčeho, co nemá jasnou stabilní budoucnost. Ale ten druhý pilíř nebyl konstruován pro to, aby byl úspěšný po roce nebo po dvou letech. To je něco, co doplňuje stabilitu důchodového systému na desítky let dopředu. To znamená, kolik lidí se do toho pilíře přihlásilo v prvním, druhém nebo třetím roce, není až tak podstatné. Pokud by nějaká prozíravá politická reprezentace přišla na to, na co přišel v pondělí pan Babiš, že je hloupost druhý pilíř rušit, tak v tu chvíli by o něj byl samozřejmě také mnohem větší zájem.

Ten nízký zájem však způsobil, že by se penzijní fondy musely sloučit do jednoho, protože zákon jim ukládá, aby měly do konce letošního roku alespoň 50 tisíc klientů. Zůstal by tak jen jeden a kam by se poděla konkurence mezi fondy, o které jste také mluvili?
Ale to jsou všechno záležitosti nastavení parametrů na dlouhou dobu dopředu. Ve chvíli, kdy se vytvořila taková politická atmosféra, že sociální demokracie vehementně přesvědčovala lidi, aby se tam nehlásili, protože to stejně zruší, tak potom očekávaná čísla dosáhnout nelze. Nevidím to jako velký problém. Jestli je hranice padesát tisíc, tak tam je nějaký časový test. Jestli má ten časový test být rok, nebo pět let, to je samozřejmě jenom technické nastavení parametrů.

Když jsem mluvil o pondělním výroku Andreje Babiše s bývalým předsedou odborů panem Zavadilem, tak mi říkal, že odbory měly zpracovanou vlastní důchodovou reformu, a to bez druhého pilíře. Vy sám jste mu prý dokonce řekl, že je dobrá, ale že by k jejímu prosazení chyběla politická vůle. Když byla dobrá, tak proč by se nenašla?
To úplně přesně tak není. Diskutovali jsme mnoho různých variant a já jsem skutečně řekl – a za tím si stojím – že odborné podklady, které předkládala ČMKOS, jsou po odborné stránce skutečně na vysoké úrovni. Na tom nemám co měnit. Nicméně byl to jeden z materiálů a mohl se částečně projevit při těch diskuzích, ale byl přijat konsensuální výsledek, se kterým ale ani já, ani TOP 09 jako strana nejsme úplně spokojeni. Ale to je vždy věcí politického kompromisu. Pro nás by byl nejlepší povinný druhý pilíř, protože to je způsob, jak zajistit stabilitu důchodového systému na desítky let dopředu. Dopadlo to ale kompromisem, který má i své nevýhody, ale k tomu už nemá cenu se vracet. Pokud nějaká politická nebo polopolitická komise bude vymýšlet další postup, tak to je na tuto platformu, aby diskutovala, co s tím dál. Ale pouhé zrušení bez toho, aby se řeklo, co tedy zajistí dlouhodobou stabilitu penzijního systému, to je samozřejmě chybný krok.

Koalice, v níž jste byl ministrem práce a sociálních věcí, zpomalila valorizaci důchodů, ta nynější ji vrací do původních kolejí. Nepovažujete tenhle krok s odstupem času za svou chybu?
Nepovažuji. Snížení valorizace bylo nutné, v rámci konsolidace veřejných rozpočtů a také udržitelnosti důchodového systému byl ten krok nezbytný. To, že dnešní koalice tu sníženou valorizaci o rok zkrátila – původně byla plánovaná na tři roky – je věc jejího rozhodnutí. Nicméně ty dva roky snížené valorizace se projevily přesně tak, jak se měly projevit. Je zcela jednoznačné, že zastabilizoval schodek důchodového systému, když to vezmeme v hrubých číslech, tak už třetí rok schodek důchodového účtu významně neroste. A to je to podstatné, čeho mělo být dosaženo. Také je potřeba vzít v úvahu, že dnešní koalici se o zkrácení snížené valorizace rozhoduje mnohem lépe při té míře inflace, která dnes je. To je naprosto jednoznačné.

Ale když už bylo zapotřebí šetřit, a to i na důchodcích, mělo vůbec smysl zvyšovat penze meziročně o nějakých čtyřicet korun při nákladech, které s tou úpravou byly spojené?
Při tehdejším koaličním vyjednávání takové hlasy také byly, aby se důchody úplně zmrazily, ale já jsem jako ministr práce a sociálních věcí naprosto jednoznačně prosazoval, aby alespoň nějaká valorizace byla. Tuto variantu jsem považoval za lepší než úplné zmrazení důchodů. Když někdo říká, že nějakých čtyřicet korun nehraje roli, tak to může být jeho osobní pocit. Ale když se na to podíváte z odborného hlediska, tak je potřeba si uvědomit, že i tohle zvýšení vytváří základnu pro valorizaci v dalších letech. To znamená, že těch čtyřicet korun není jenom na jeden rok, ale je to navždy dopředu. Tak myslím, že ten postup byl zvolen správně.

Za vaší éry se zvýšil věk pro odchod do důchodu, což vyvolalo velkou nevoli ve společnosti a levicová opozice toho proti vám hojně využívala. Teď ale vydala Evropská komise doporučení, aby Česká republika ještě zrychlila zvyšování věku odchodu do důchodu, než jste nastavili vy. Máme to chápat tak, že jste byli v tomhle směru ještě málo razantní?
Je potřeba si velmi pečlivě přečíst, co Evropská komise doporučuje. Ona totiž souhlasí s tím zvyšováním věku odchodu do důchodu v dlouhodobém horizontu, ale kritizuje, že ve střednědobém horizontu je to prodlužování věkové hranice příliš pomalé. My jsme udělali změnu, která se projeví od roku 2018. Názor Evropské komise respektuji, nicméně si na druhou stranu myslím jako český občan, že lidé mají mít nějakou jistotu ve střednědobém výhledu. Určitě bych proto nechtěl postupovat tak jako v některých jiných zemích, že se skokově zvedá věk odchodu do důchodu, že se zvedá pro lidi, kterým je třeba 55, a ti tak najednou zjistí, že budou pracovat ne – dejme tomu – ještě sedm let, ale dvanáct let. To si myslím, že by bylo špatně. Z tohoto pohledu bych s takovým postupem, který doporučuje Evropská komise, naprosto zásadně nesouhlasil. I když rozumím tomu odbornému pohledu, ale ze společenského pohledu by ten postup byl nepřijatelný. To, že jsme nastavili zvyšování věku pro odchod do důchodu bez horní hranice, bylo jednoznačně zdůvodněno, byť se to hodně mediálně zneužívalo. A když se podíváte na předpoklad vývoje střední doby života, tak i pro dnešní dvacetileté ta hranice věku odchodu do důchodu velmi přesně odpovídá tomu, jaký je předpoklad střední doby dožití.

Ale neznamená to, že se věková hranice pro odchod do důchodu ve střednědobém horizontu zvyšuje pomaleji, než by si představovala Evropská komise, že našemu důchodovému systému hrozí v nejbližších letech problémy?
Nehrozí. Těmi kroky, které jsme provedli, byť byly nepopulární a hodně kritizované, jsme naprosto jednoznačně zajistili stabilitu důchodového systému v horizontu několika desítek let. Nicméně když se na to podíváte pohledem zvenčí, to znamená zvenčí České republiky, tak je pravda, že v řadě evropských zemí mají dnes výrazně vyšší hranici odchodu do důchodu. Při tomto srovnání je ta replika celkem pochopitelná, nicméně v tomto ohledu bych se s ní neztotožnil.

 

zdroj: parlamentnilisty.cz

Aktuální dění

Jak to bylo na ministerstvu práce

Od Jaromír Drábek

(Reakce na článek Stát platil 45 milionů měsíčně, ale nesměl se ptát za co a proč, zveřejněný v Hospodářských novinách dne 7. 2. 2014)

V pátečních Hospodářských novinách jsme si mohli přečíst další díl drábkobijeckého seriálu o informačních systémech na ministerstvu práce a sociálních věcí z pera Vojtěcha Blažka. V záchvatu investigativní vášně však autor opominul některá významná fakta a tím zásadně zpochybnil objektivitu svého článku.

Firma OKsystem, která od 90. let provozovala systém na výplatu nepojistných sociálních dávek, inkasovala v roce 2011 od ministerstva za tuto činnost cca 480 milionů korun. Zakázka byla po mnoho let zadávána prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění, tedy bez řádné soutěže.

Firma Fujitsu, která tuto agendu zpracovávala v roce 2012, byla řádně vysoutěžena ministerstvem vnitra, ministerstvo vnitra s ní také podepsalo prováděcí smlouvu včetně všech dodatků, které se týkaly provozování systému na výplatu sociálních dávek, ale i mnoha dalších částí informačního systému ministerstva práce a sociálních věcí. Tedy nikoli Drábkova zakázka bez soutěže, jak se drábkobijci stále snaží dokola opakovat, ale řádně vysoutěžený smluvní vztah uzavřený ministerstvem vnitra. To nakonec potvrdil i Úřad na ochranu hospodářské soutěže, který sice zakázku zastavil pro překročení rozsahu rámcové smlouvy, jak je obecně známo, ale pokutu za to uložil pouze ministerstvu vnitra, nikoli ministerstvu práce a sociálních věcí.

Pokud jde o peníze, tak jen za první tři čtvrtletí roku 2012, kdy jsem byl ještě ministrem, byla úspora nákladů na systém výplaty na systém nepojistných sociálních dávek 70 milionů korun. To je prokazatelné dokumenty ministerstva z doby po mém odchodu z ministerstva. Jestli se k tomu dnes nikdo z ministerstva nehlásí, mělo by autora článku zajímat, jakým je to vedeno záměrem.

Soudný čtenář si jistě položí otázku, proč Hospodářské noviny hájí zájmy monopolního dodavatele, proč opírají článek o informace pouze z jedné strany, proč nečerpají informace například ze státního závěrečného účtu, proč opomíjejí celkové úspory státního rozpočtu v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí za rok 2012 ve výši 10 miliard korun (potvrzené např. serverem demagog.cz), které by bez změny dodavatele informačního systému nebyly realizovatelné. Třeba jim odpověď na tyto otázky v některém z dalších dílů seriálu redaktor Blažek aspoň naznačí.

Aktuální dění

Nebudu kandidovat do Evropského parlamentu

Od Jaromír Drábek

Vedení TOP 09 bude v příštím týdnu rozhodovat o kandidátce strany pro volby do Evropského parlamentu. Toto rozhodování je součástí nominačního procesu, kdy kandidáty navrhují místní a regionální a krajské organizace. Dovolte mi, abych poděkoval všem členům i organizacím strany, které mě na kandidátku navrhli či mou kandidaturu podporovali.

V roce 2009 jsem byl spoluzakladatelem TOP 09 a po čtyři roky jsem byl jejím místopředsedou. Celou tu dobu jsem se snažil o naplňování konzervativního programu TOP 09. Jako ministr práce a sociálních věcí jsem v letech 2010-12 prosadil zásadní úsporná opatření, která napomohla stabilizovat veřejné rozpočty a výrazně snížit jejich schodek. Kroky, které k tomu vedly, byly nepopulární, ale byly nezbytné. Podařilo se to, co bylo cílem. Systémovými opatřeními sociální reformy se jen v roce 2012 ušetřila na výdajích státního rozpočtu částka 10 miliard korun, zároveň s tím se nejen nezvýšila, ale dokonce snížila míra ohrožení chudobou z 9,8 % na 9,6 %. Podařilo se udržet vynikající nízkou úroveň míry ohrožení chudobou, kdy jsme v tomto ukazateli i nadále nejlepší v Evropě.

Tyto kroky však nebyly bezbolestné. Úsporná opatření obsahovala také tvrdý postup proti černé práci zavedením veřejné služby či důsledné kontroly, což bylo bolestivé pro ty, kteří sociální systém zneužívali. Úsporná opatření v provozních výdajích ministerstva byla bolestivá pro ty, kteří dlouhodobě vysávali státní rozpočet prostřednictvím zbytečně drahých zakázek. Z ministerstva jsem odešel z vlastního rozhodnutí po obvinění náměstka ministra z podplacení dodavatele. Ani po 15 měsících od mého odchodu z ministerstva však není soudem projednáno, zda a čeho se obviněný náměstek dopustil. A na ministerstvu už je opět jeden monopolní dodavatel na systém výplaty sociálních dávek, bez výběrového řízení, které už se mělo uskutečnit v minulém roce.

I po 15 měsících od mého odchodu z ministerstva práce a sociálních věcí se snaží Bohuslav Sobotka namluvit občanům, že snad za všechno, co je v této zemi špatné, může Drábek, jak jsme toho byli svědky při jeho vystoupení v poslanecké sněmovně v tomto týdnu. Přitom máme čtvrtou nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii po Rakousku, Německu a Lucembursku. Čtvrtou nejnižší faktickou nezaměstnanost podle evropské metodiky, která sleduje občany, kteří skutečně mají zájem pracovat. Takových nezaměstnaných bylo na přelomu roku 355 tisíc. Úředně evidovaných nezaměstnaných však bylo téměř 600 tisíc a vláda na to žádnými konkrétními kroky nereaguje. Veřejnou službu, kterou zrušil Ústavní soud ČR, dnes zavádějí na Slovensku.

Nechci, aby se další díl mediálně vděčných polemik o mém působení na ministerstvu práce a sociálních věcí, často založený na nepravdivých či zkreslených informacích, stal předmětem volební kampaně před volbami do evropského parlamentu a zastínil tak důležitá věcná témata, o kterých je třeba vést diskusi a která TOP 09 musí ve volební kampani otevřít. Proto jsem se rozhodl, že v evropských volbách kandidovat nebudu.

Aktuální dění

Ani stokrát opakovaná lež se nestane pravdou

Od Jaromír Drábek

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ohledně zakázky na informační systémy MPSV opět otevřelo diskusi o dva roky starém rozhodnutí MPSV nepřipustit další ovládání ministerstva monopolním dodavatelem. Ten působil na ministerstvu téměř 20 let bez toho, aby prošel výběrovým řízením. Postupně se od první poloviny devadesátých let minulého století rozsah jeho působení na ministerstvu rozšiřoval, až v roce 2011 dosáhl téměř půl miliardy korun. Ministerstvo platilo nejen za provoz systému výplaty nepojistných sociálních dávek, ale zvlášť i za každou úpravu softwaru. Bez úprav například při změně zákona nebylo možné dávky vyplácet. A tak ministerstvo muselo platit tolik, kolik si monopolní dodavatel řekl.

Nově nastavený smluvní vztah od počátku roku 2012 byl založen na tom, že ministerstvo platí výhradně za poskytnutou službu. Za vývoj či úpravy softwaru neplatí nic. Podařilo se tak jen za první tři čtvrtletí roku 2012 uspořit 70 milionů korun. Po přechodném období, kdy z důvodu doběhu výplaty dávek přiznaných v minulých letech na starém systému ministerstvo platilo paralelně dva systémy, byla plánovaná úspora ve výši 200 milionů korun ročně. Nic na tom nemění ať záměrně či z neznalosti mylná interpretace výsledků kontroly NKÚ, že nový systém je údajně dražší. Není. V kontrolní zprávě NKÚ se totiž hovoří o nákladech na IT v celém resortu, nikoli o nákladech na výplatu nepojistných sociálních dávek. Porovnání nákladů na IT v celém resortu v roce 2012 s náklady na výplatu sociálních dávek v roce 2011 je samozřejmě naprosto zavádějící.

Od začátku roku 2012 platilo MPSV dodavateli systému nepojistných sociálních dávek na základě řádně vysoutěžené rámcové smlouvy Ministerstva vnitra s firmou Fujitsu. Prováděcí smlouvu včetně dodatků uzavíralo též Ministerstvo vnitra. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl, že prováděcí smlouva překročila rámec rámcové smlouvy. Opírá se přitom o znalecký posudek. Jiný znalecký posudek však tvrdí, že prováděcí smlouva nepřekročila rámec rámcové smlouvy. Za administrativní pochybení uložil ÚOHS pokutu ministerstvu vnitra ve výši půl milionu korun, což je pokuta v podstatě symbolická, hluboko pod maximální možnou výší sankce. Původně ÚOHS uložil pokutu i Ministerstvu práce a sociálních věcí, tu však následně zrušil a jednoznačně tím dal najevo, že MPSV chybu neudělalo.

Ano, jednodušší a populárnější je nedělat nic. V takovém případě by dál MPSV platilo monopolnímu dodavateli jím nadiktované ceny. Jen úprava softwaru při legislativních změnách na počátku roku 2012 by stála státní rozpočet několik set milionů korun. Jenže TOP 09 šla do vlády proto, aby stát hospodařil odpovědně a úsporně. Změnou systému sociálních dávek se jen v roce 2012 ušetřilo 10 miliard korun, zároveň s tím se podle oficiálních údajů Eurostatu míra ohrožení chudobou v naší zemi nejen nezvýšila, ale dokonce snížila. Restrukturalizace úřadů práce v roce 2011 ušetřila daňovému poplatníkovi stovky milionů korun ročně, jak konstatuje NKÚ. Zrušení monopolního postavení dodavatele, který mnoho let působil na ministerstvu bez výběrového řízení, umožnilo čerpat potřebné prostředky z evropských fondů a ještě ušetřilo desítky milionů korun. Výsledky jsou tedy jasné. A ani stokrát opakovaná lež o údajně předražených informačních systémech to nemůže změnit.

Aktuální dění

Chceme být uvnitř EU, ne proti ní

Od Jaromír Drábek

„V EU toho chceme co nejvíce vyjednat, ale nechceme Českou republiku stavět proti ní,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro EurActiv bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který na probíhajícím sněmu strany vystoupil s projevem k programu TOP 09 pro nadcházející evropské volby. V posledních měsících se o něm hovoří jako o horkém kandidátovi strany na křeslo europoslance.

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg na probíhajícím sněmu řekl, že volby do Evropského parlamentu, které nás čekají na jaře příštího roku, budou pro stranu velmi důležité. Mezi voliči TOP 09 jsou totiž lidé, kteří se zajímají o Evropu a jsou proevropsky naladěni. O Vás se již delší dobu ví, a ostatně jste o tom i hovořil ve svém projevu na sněmu, že se chcete ve volbách angažovat. Váš mediální obraz není ale vzhledem k Vašemu předchozímu působení v roli ministra práce a sociálních věcí nejlepší. Neobáváte se, že může Vaše angažmá celou stranu ve volbách ohrozit?

Musíme si uvědomit, jak probíhají volby – rozhodují v nich voliči té které strany. Pokud je TOP 09 strana, která reálně oslovuje 17 % nebo 12 % voličů a jejíž ambicí je konzervativním programem oslovovat řádově 20 % voličů, tak je zbytečné se nechávat rozptylovat mediálními hrátkami, které stavějí na tom, co zajímá 40-60 % lidí. Ti volí jiné strany a vadí jim něco jiného, než voličům TOP 09, a zase naopak.

Voličům TOP 09, doufejme, nevadí, pokud naplňujeme svůj volební program. Voliči jiných stran to třeba mají jinak a nestarají se o to, že volební program je jen vějička, která je hned po volbách opuštěna. Myslím, že v parlamentních volbách jsme to prokázali. 

Zůstaňme u Vašeho angažmá při přípravě strany na volby do Evropského parlamentu. Před malou chvílí jste ve svém projevu na sněmu TOP 09 hovořil o tom, že se chcete věnovat tvorbě programu. Co můžeme očekávat?

Jasně jsem deklaroval, že se chci v následujících měsících evropské tématice věnovat naplno a to také udělám. A nesouvisí to s tím, jak bude sestavena kandidátka, protože tu schvaluje výkonný výbor. Přirovnal bych to k situaci, která byla před volbami do Poslanecké sněmovny, kdy jsem předem ohlásil, že nebudu kandidovat, přesto jsem jako místopředseda programové rady intenzivně pracoval na volebním programu a také na volební kampani ve věcné části. Tedy v části, kdy bylo potřeba vysvětlovat, argumentovat, hledat formulace apod. Stejnou úlohu chci sehrát i v následujícím období před evropskými volbami.

Vnímáte se tedy jako jakýsi garant programu pro evropské volby?

Nikoliv, v žádném případě. Během následujících 24 hodin vyprší můj mandát místopředsedy strany, a poté se stanu řadovým členem TOP 09. Své straně nabízím ochotu s nasazením pracovat, aby strana ve volbách co nejlépe uspěla.

V médiích se hovoří o Vaší kandidatuře na poslance Evropského parlamentu. Můžete potvrdit, že máte o tuto práci zájem? Nebo je zatím předčasné se takto ptát?

Není to předčasné, protože mé stanovisko je naprosto jednoznačné. Na závěr svého dnešního vystoupení na sněmu jsem ho i formuloval. Jsem připraven pomoct své straně k tomu, aby ve volbách uspěla. Co se týká sestavování kandidátky, tak to považuji jen za jednu z dílčích částí, která je v kompetenci výkonného výboru. Ten bude zítra nově zvolen. Předpokládám, že kandidátku do voleb do Evropského parlamentu bude projednávat někdy v lednu.

Máte šance na nominaci?

Nominace od některých krajů již mám, ale bude záležet na výkonném výboru, jak kandidátku sestaví.

Poslední otázku věnujme volebnímu programu, který TOP 09 nyní připravila. V čem se chcete odlišit od další pravicové strany ODS? Z toho, co jste ve svém projevu na sněmu říkal, se spíše zdá, že Vaše témata jsou s ODS podobná – důraz na vnitřní trh a jeho fungování, úspory na úrovni EU, zmiňoval jste také otázku subsidiarity ve věci investic do výzkumu a vývoje nebo rozvoje venkova…

Nechceme se odlišit za každou cenu. TOP 09 staví na konzervativním programu, ale naší základní zásadou, kterou jsem také jasně deklaroval, je, že chceme být aktivní uvnitř EU. Tím jsme odlišní, ale ne proto, že bychom chtěli, ale proto, že to tak vnímáme a chováme se tak. Tak jsme se chovali jako ministři v předchozí vládě a tak se také chováme uvnitř EPP.

V EU toho chceme co nejvíce vyjednat, ale nechceme Českou republiku stavět proti EU.

S Jaromírem Drábkem si povídal Jan Vitásek.
zdroj: euractiv.cz

Aktuální dění

Projev na sněmu TOP 09

Od Jaromír Drábek

Vážené delegátky, vážení delegáti,

sešli jsme se po dvou letech, abychom zhodnotili práci strany za uplynulé období a vytyčili cíle na další 2 roky. TOP 09 je stále ještě mladou stranou, nicméně ze čtyř a půl roku své činnosti jsme byli 3 roky vládní stranou. Bezpochyby se podařilo za tu dobu naplnit řadu bodů našeho programu. Dokázali jsme našim voličům, že naše volební sliby nejsou plané, že se snažíme je naplňovat a také je naplňujeme.

Ve velmi obtížné ekonomické situaci jsme dokázali snížit deficit veřejných financí pod 3 % HDP. Opatření, která k tomu byla nutná, nebyla populární, ale to jsme od počátku věděli a počítali s tím. Přesto je třeba stále připomínat, že naše země má nejnižší míru ohrožení chudobou ze všech rozvinutých zemí na světě. A po provedené restrukturalizaci sociálních dávek se současně s dosaženými úsporami státního rozpočtu míra ohrožení chudobou ještě snížila. Nezaměstnanost je šestá nejnižší v Evropské unii. Stabilizace veřejných rozpočtů proběhla bez výrazného zvýšení složené daňové kvóty, tím jsme vytvořili předpoklad pro růst české ekonomiky v dlouhodobém horizontu.

Po čtyřech letech své existence se TOP 09 připravuje na volby, kterými ještě neprošla, tedy volby do Evropského parlamentu. Je to pro TOP 09 příležitost získat po komunální, regionální a národní úrovni také vliv na celoevropské dění. Samozřejmě i na celoevropské úrovni bude TOP 09 prosazovat konzervativní program.

Připravujeme se sice poprvé na volby do Evropského parlamentu, nicméně evropskou agendu jsme již řešili ve Vládě ČR a také jsme se aktivně zapojili do práce Evropské lidové strany. Můžeme tedy navázat na naše dosavadní zkušenosti a využít je nejen při stanovení cílů, ale i při diskusi o způsobu prosazování našeho programu.

Pro účinné prosazování našeho programu je důležité nejen získat vliv prostřednictvím našich poslanců v Evropském parlamentu, ale také prostřednictvím důsledné koordinace našich aktivit v národním parlamentu, komunikace se Stálým zastoupením v Bruselu a s úředníky v národní i evropské exekutivě. Evropská legislativa významně ovlivňuje legislativu českou. Mít účinný vliv na tvorbu evropské legislativy znamená účastnit se její tvorby hned od počátku. A v závěru dohlédnout na to, aby si český úředník při transpozici zbytečně, svévolně a aktivisticky nepřidával něco, co evropská pravidla nepožadují.

Máme výhodu v tom, že Evropská lidová strana je nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu. Pokud se nám podaří navázat na naše dosavadní aktivní působení v Evropské lidové straně, můžeme své cíle prosazovat nejen prostřednictvím europoslanců za TOP 09, ale i prostřednictvím jiných poslanců Evropského parlamentu, kteří jsou členy našich partnerských politických subjektů v rámci Evropské lidové strany.

Ve sněmovních dokumentech jste obdrželi návrh programu TOP 09 pro volby do Evropského parlamentu, které se budou konat v květnu příštího roku. Návrh programu vyjadřuje základní postoje TOP 09, které zdůrazňují náš přístup k evropským tématům. Chceme, aby TOP 09 byla aktivním hráčem na evropském poli. Chceme, aby TOP 09 prosazovala své cíle uvnitř Evropské unie, nikoli vůči Evropské unii. Chceme, aby Česká republika byla hrdým členem Evropské unie, nikoliv bezvýznamným potížistou. Toho dosáhneme jen stanovením konkrétních cílů, které budeme sebevědomě prosazovat. I proto chceme, aby se ČR připojila k fiskálnímu paktu, aby se mohla účastnit důležitých jednání o budoucnosti eurozóny, byť zatím není jejím členem.

Je pro nás důležité, aby Evropská unie pokračovala v naplňování základních principů a svobod, na kterých byla založena. Idea jednotného hospodářského prostoru a jednotného vnitřního trhu již nezpochybnitelně pomohla rozvoji českého hospodářství. Jednotný vnitřní trh však není dokončen a nefunguje bez chyby. Je naším úkolem zasazovat se o naplnění skutečného jednotného vnitřního trhu a skutečné volnosti pohybu osob i podnikatelských aktivit našich firem na území všech členských států Evropské unie.

Podporujeme rozvoj celounijních informačních systémů jako podporu rozvoje ekonomiky. Vycházíme totiž z dobré zkušenosti z tuzemského podnikatelského prostředí, kdy obchodní rejstřík s dálkovým přístupem či živnostenský rejstřík včetně jednotného kontaktního místa, sloužícího jako administrativní přístupový bod pro finanční úřad, správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny a řadu dalších státních institucí, významně snižuje administrativní zátěž podnikatelských subjektů a přispívá tak k růstu ekonomiky.

Není jistě překvapením, že chceme prosazovat úspory v hospodaření Evropské unie stejně naléhavě, jako jsme to dělali a budeme nadále dělat v České republice. Také je setrvalým postojem naší strany, že v oblasti přímých daních a v záležitostech týkajících se sociálních systémů podporujeme vzájemnou diskusi členských států a případnou koordinaci, ale trváme na plné národní suverenitě v těchto oblastech.

V programu je řada bodů, které podle mého názoru vyžadují ještě detailní diskusi či preciznější formulaci. Kupříkladu jistě podporujeme výdaje na podporu hospodářského růstu a tvorby pracovních míst, jak je v návrhu programu napsáno, nicméně bylo by vhodné tuto pasáž formulovat přesněji, aby bylo zřejmé, že chceme především podporovat rozvoj infrastruktury a vzdělanosti. V návrhu programu píšeme, že se opíráme se o svrchované právo státu rozhodovat, koho vpustí na své území, ale touto formulací jistě nechceme zpochybňovat schengenská pravidla. Deklarujeme podporu exportu, ale neříkáme, jak to chceme udělat. Je nepochybné, že chceme posilovat podporu vědy a výzkumu či infrastruktury. Chceme však opravdu posilovat evropské investiční prostředky na podporu venkova, energetiky či životního prostřední, nebo je efektivnější o takových investicích rozhodovat na národní úrovni?

Chceme v oblasti zemědělství podporovat finančními intervencemi produkci nebo perspektivní ekonomické aktivity? Máme z evropských fondů podporovat regionální potraviny, nebo je to záležitost národní či regionální? Chceme vyjednat dostatečný objem prostředků na modernizaci zemědělství, nebo spíše prosazovat úsporné hospodaření Evropské unie? Chceme výslovně podporovat nízkouhlíkovou ekonomiku, nebo se chceme zaměřit na aktuální palčivé problémy životního prostředí? Máme mít v programu do evropských voleb podrobnou teritoriální politiku vůči jednotlivým částem světa, nebo stačí zdůraznit důležitost euroatlantických vztahů a vztah EU k nejbližším sousedům a důležitým obchodním partnerům.

Návrh programu považuji za vhodný podklad pro detailní diskusi o jednotlivých krocích. Jak jsem již zmínil, některé body by bylo dobré ještě detailně prodiskutovat a formulačně dopracovat, případně doplnit o konkrétní nástroje, jak jednotlivých cílů dosáhnout. Z toho důvodu doporučuji sněmu, aby schválil návrh programu TOP 09 pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014 jako základní programový dokument a uložil jeho dopracování výkonnému výboru strany.

Dovolte mi poděkovat všem, kteří se na formulování návrhu volebního programu TOP 09 pro volby do Evropského parlamentu podíleli. Také bych chtěl poděkovat všem, kteří mě v minulém období podporovali při prosazování reformních kroků ve funkci ministra, a jmenovitě kolegům místopředsedům za výbornou a lidsky příjemnou spolupráci.

Děkuji také za opětovnou nominaci na funkci místopředsedy strany. Po 4 letech v této funkci jsem se však rozhodl již nekandidovat ani na místopředsedu strany ani na žádnou jinou stranickou funkci. Chci se v následujícím období plně věnovat evropské problematice a využít při tom zkušeností z minulých 10 let, tedy nejen z funkce ministra, ale i z působení ve funkci prezidenta Hospodářské komory ČR či předsedy Mezinárodní obchodní komory v ČR. Děkuji těm krajům, které mě navrhly na lídra kandidátky pro volby do Evropského parlamentu. Pokud se nově zvolené vedení strany rozhodne mé zkušenosti využít, slibuji plné nasazení a usilovné naplňování našeho programu.

Přeji nám všem úspěšné jednání sněmu a hodně sil do další práce.

Jaromír Drábek, 7. 12. 2013

Aktuální dění

Kompenzace za sKarty

Od Jaromír Drábek

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Dost obtížně se dá najít v nedávné minulosti jasnější případ toho, jak série politických rozhodnutí připravila daňové poplatníky o stovky milionů korun, aniž by cokoliv přinesla. Případ se jmenuje sKarty a jeho kouzlo spočívá v tom, že si ho stát vymyslel, společně s Českou spořitelnou rozjel, zhruba po roce zrušil a náklady vyčíslil na 80 milionů korun. Své náklady ale vyčíslila i banka. A pak je tu otázka, kdo může za to, že po akci zbyla jen hromada plastových kartiček? Dobrý večer.
204 milionů korun, Česká spořitelna takto vyčíslila náhradu škody za zrušený systém sKaret. Ministerstvo práce ale zatím částku nepotvrdilo. Projekt by měl definitivně skončit 30. dubna příštího roku.

Radek KŘÍŽ, redaktor
Ambiciozní projekt po 16 měsících končí. Se sociální kartou se rozloučí čtvrt milionu lidí a stát zřejmě přijde o desítky milionů korun.

Helena MATUSZNÁ, mluvčí České spořitelny
Na základě nezávislého odborného posouzení požadujeme částku zhruba 204 milionů korun. Jde o náklady, které jsou nezbytně nutné pro zajištění služeb požadovaných na základě smlouvy s ministerstvem.

redaktor /citace – Petr SULEK, mluvčí, MPSV, Zdroj: MPSV, Zdroj: Události 14. 11. 2013/
„Dnes došlo k jednání mezi ministrem práce a sociálních věcí Františkem Koníčkem a generálním ředitelem České spořitelny Pavlem Kysilkou.“

Radek KŘÍŽ, redaktor
Kdy se obě strany sejdou příště, se zatím nedohodly. Obhájce projektu bývalého ministra práce a sociálních věcí jednání České spořitelny nepřekvapuje.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Rozhodnutí zrušit sKarty nebylo správné a pokud se bude platit nějaká kompenzace ze strany státu, tak je to jednoznačně odpovědnost těch poslanců a senátorů, kteří hlasovali pro zrušení sKaret.

Tereza SCHEJBALOVÁ, redaktorka
Zrušení sKaret odhlasovali poslanci v srpnu letošního roku. Jednání předcházely dlouhé koaliční spory.

Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí /TOP 09/ /7. 4. 2013/
Žádný rozumný hospodář, když je potřeba něco opravit, tak to neudělá tak, že to vyhodí z okna.

Zbyněk STANJURA, bývalý ministr dopravy /ODS/ /7. 4. 2013/
Nevidím jediný důvod, proč by v tom projektu měl stát pokračovat.

Tereza SCHEJBALOVÁ, redaktorka
Oprava projektu se ale nepodařilo. O tom, kdo sporný projekt nakonec zaplatí, se začalo mluvit už v dubnu.

Ludmila MÜLLEROVÁ, bývalá ministryně práce a sociálních věcí /TOP 09/ /7. 4. 2013/
Já se budu velmi bránit tomu, aby případné kompenzace šly za ministerstvem práce a sociálních věcí.

Helena MATUZSNÁ, mluvčí České spořitelny /10. 4. 2013/
Otázka kompenzací je zatím velmi předčasná.

Tereza SCHEJBALOVÁ, redaktorka
Po šesti měsících je představa České spořitelny jasnější – 204 miliony jako výchozí částka pro jednání. Radek Kříž a Tereza Schejbalová, Česká televize.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
A v Událostech, komentářích místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš a také bývalý ministr práce a sociálních věcí za TOP 09 Jaromír Drábek. Dobrý večer, pánové.

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
Dobrý večer.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Musím na úvod říct, že Události, komentáře dnes oslovily současného ministra práce a sociálních věcí Františka Koníčka i zástupce České spořitelny, ale obě strany dnes pozvání odmítly. Pojďme si nejdřív ujasnit vaše postoje k penězům, myslím tím k penězům, které chce Česká spořitelna. Měl by stát bance vyplatit o něco málo více než 200 milionů korun, pane Dolejši?

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
To je především věcí platné smlouvy. Stát, tedy ministerstvo práce a sociálních věcí, je smluvní stranou, stejně jako Česká spořitelna. A pokud tato smlouva umožňuje, že za ten pomník, který tady po panu ministru Drábkovi zůstal, bude muset být vyplacena nějaká kompenzace, tak to bude nutné. Ale smlouva to je právní záležitost, nepochybně se o tom bude vyjednávat. A je povinností pana ministra v demisi, aby ty ztráty, které by z toho vzešly, minimalizoval.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Vy to nevíte, jestli to smlouva umožňuje?

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
Ta smlouva o tom, o tom nepochybně mluví, to vím. Ale myslím si, že o podmínkách té smlouvy nepochybně bude jednání, a já si myslím, že obě strany by mohly být radši, když se to vyřeší dohodou, než aby se to řešilo soudně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
No, dobře. A to apriori znamená, že když se to bude řešit dohrou, o čemž mimochodem mluví i generální ředitel České spořitelny pan Kysilka, že by chtěl věc chtěl řešit dohodou, tak to automaticky znamená, že stát nebude nic platit?

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
Ne, nepochybně. Ale budou se prokazovat náklady, které jsou doložené a které jsou spojené s tím projektem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Dobře, tomu rozumím. Ptal jsem se, pane místopředsedo, na to, jestli principiálně si myslíte, že by potom, co se stalo s sKartami, měl samozřejmě s přihlédnutím k tomu, co je napsáno ve smlouvě, český stát nějakou kompenzaci té bance vyplatit? To je celé.

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
A já znovu říkám, jestli je smlouva platná a jsou v ní takové ustanovení, které by vedly k úhradě některých nákladů, neříkám jak velkých a jakých, no, tak samozřejmě je to nepříjemný důsledek toho, že ten projekt byl špatný a že ho předchozí vláda nezvládla.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pane Drábku, jak vy se díváte na ten moment, že by stát měl vyplatit nějaké peníze jako, řekněme, kompenzaci České spořitelně?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Tak je to skutečně věc jednání mezi ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou spořitelnou. Neznamená to, že český stát by měl zaplatit tu částku, kterou si takzvaně Česká spořitelna řekne, ale určitě by bylo férové, aby pokud stát rozhodl o tom, že ten projekt nebude pokračovat, no, tak aby se k tomu postavil čelem a vyjednával o tom, jak tu situaci napravit. Ta smlouva byla uzavřena na 12 měsíců. Ten celý proces uzavírání smlouvy výběrového řízení byl naprosto transparentní a dodnes je možné se o tom přesvědčit na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. A pokud politické rozhodnutí bylo takové, že v tom projektu, který měl přinést 3 miliardy úspor, se nebude pokračovat, no, tak samozřejmě s tím také v ruku v ruce jde to, že je potřeba se chovat vůči České spořitelně, která měla ten závazek na 12 let, férově.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pane Drábku, vy říkáte, že to automaticky neznamená, že by stát měl zaplatit tu částku, kterou si řekla Česká spořitelna. Ona minimálně ve své tiskové zprávě tvrdí, že to je částka, ke které došla po pečlivém, teď cituji slova České spořitelny, po pečlivém zkoumání nezávislého, řekněme, experta či auditora. Nevěříte v tom bance?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Nic takového jsem neřekl. Dokonce jsem nic takového nechtěl ani naznačit. Nicméně ta smlouva stanoví smluvní pokuty a smluvní závazky ve chvíli, kdyby jedna ze smluvních stran porušila tu smlouvu. Smluvní strany jsou dvě, na jedné straně je Česká spořitelna, na druhé straně ministerstvo práce a sociálních věcí. A já jsem přesvědčen, že ministerstvo práce a sociálních věcí za žádného z těch ministrů, který přišli po mně, tak neporušilo tu smlouvu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
No, a já se od začátku ptám na to, že teď je ta situace nastavena tak, že současné ministerstvo práce a sociálních věcí, respektive ministr vyčíslil ze svého pohledu náklady na sKarty na nějakých 80 milionů korun, k tomu dnes Česká spořitelna říká, my bychom chtěli, asi v ideálním případě, zhruba 204 milionů korun. Tak se vás ptám, pane Drábku, protože předpokládám, že vy jako autor celého nebo spoluautor celého projektu víte, jak je ta smlouva koncipována a co je v ní psáno, jestli a co mají daňoví poplatníci očekávat? Bude stát platit, řekněme, nějakou kompenzaci v řádu těch 200 milionů?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Tak jenom k těm uvedeným číslům je potřeba dodat také to, že za dobu běhu projektu na byly úspory na provozních nákladech ministerstva více než 40 milionů korun, to je potřeba odečíst od těch 80 milionů. A v těch 80 milionech jsou…

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Dlužno podotknout, že dnešní vedení ministerstva práce a sociálních věcí říká, že ty úspory byly ve výšce 38 milionů.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
A to byla čísla k srpnu a dnes máme polovinu listopadu a každý měsíc nabíhá řádově částka několika milionů korun, takže to je potřeba samozřejmě zohlednit a je potřeba to zohlednit také v ty následující měsíce do konce běhu projektu. A také je potřeba připomenout, že těch sKaret byla vydaná čtvrtina původně plánovaného množství. Takže ty úspory jsou čtvrtinové oproti tomu, jaké v reálu měly být.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak, když bychom, pane místopředsedo Dolejši, přišli nejdříve k politické odpovědnosti. Kdo z vašeho pohledu za tu situaci, která teď nastala, to znamená, že k dubnu příštího roku ten projekt skončí, pravděpodobně budou placeny nějaké kompenzace, o tom, jaké budou, se ještě povede řeč, tak kdo za to nese politickou zodpovědnost?

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
Je zajímavé, že teď představitelé TOP 09 se snaží svalit vinu na ty, kteří nepovedený projekt zrušili. Ale přece problém je na začátku. Jestliže pan ministr v roce 2012 přišel s reformou, která jejíž součástí byla tato karta, a jestliže se ukázalo při startu, při přípravě a startu tohoto projektu, že to je špatně připravené, že jsou tam spory o smlouvě, že jsou tam spory o systém, o dodavatele systému, dodavatele karet, že je problematické i rozhodnutí uzavřít smlouvu, bohužel asi platnou smlouvu, s Českou spořitelnou, tyto všechny kroky jsou přece na margo politického rozhodnutí a politické odpovědnosti předchozí vlády Petra Nečase, která připravila nepřipravený projekt. A je pravdou, že dokonce i premiér té vlády se v kritické chvíli, kdy ta kritika sílila a nebyla jenom ze strany opozice, ale i občanských a profesionálních sdružení, tak se od toho odtáhl a ta TOPka v tom zůstala sama. Vždyť koneckonců o návrhu Senátu v srpnu letošního roku o zrušení sKarty, tak se hlasovalo, a pokud si pamatuji, tak proti zrušení bylo jenom 39 poslanců a tuším, že to vesměs byli pánové z TOP 09.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak, to je názor místopředsedy KSČM. Pane Drábku, jde tedy politická odpovědnost za tu celou věc za vládou, které jste byl členem?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Nejde o to politické odpovědnosti, za co hovoříme. Politickou odpovědnost za nastartování toho projektu tu mám jednoznačně já a já se k tomu hlásím. Ten projekt byl skutečně ojedinělý, byl naprosto transparentní a měl ušetřit tři miliony, tři miliardy korun provozních nákladů za těch 12 let. Myslím si, že když si…

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pardon, pardon, pane Drábku, malá vsuvka. Vy jste teď slyšel pana Dolejše, vy jste teď slyšel pana Dolejše, jak říkal, že už ten začátek, ke kterému vy se hlásíte už nějakou dobu samozřejmě, byl špatně připravený.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Ale to jsou, ale to jsou klišé, která vůbec nemají oporu v realitě. Podívejte se na web ministerstva práce a sociálních věcí, v červnu 2011 bylo vypsáno řádné výběrové řízení, které dokonce přezkoumával Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Na základě toho přezkoumání teprve byla uzavírána smlouva. Ta byla uzavřena v lednu 2012, tedy poté, co byla přijata příslušná legislativa, pro kterou zdaleka nehlasovali jenom poslanci za TOP 09. To znamená, celý ten postup byl naprosto transparentní, naprosto přehledný a každý má možnost a měl možnost se s ním seznámit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Dobře. Kdo nese politickou odpovědnost za to, že teď bude debata mezi státem a Českou spořitelnou o tom, jak a případně pokud se budou, pokud a jak vysoké se budou vyplácet kompenzace? To znamená, že bude, řekněme, odliv nějakých veřejných peněz.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Tak z mého pohledu poté, co většina poslanců v Poslanecké sněmovně hlasovala pro zavedení karet, no, tak největší odpovědnost mají ti, kteří nejprve zvedli ruku pro to, aby se ten projekt rozběhl a za několik měsíců nato zvedli ruku pro to, aby se ten projekt zastavil.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
A to jsou konkrétně kteří, pane Drábku?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
No, to jsou jednoznačně poslanci, především poslanci ODS a bývalí poslanci Věcí veřejných, kteří nejprve hlasovali pro zavedení sKarty a poté hlasovali pro zrušení toho projektu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak to jsou dva názory na politickou odpovědnost. Je tady, pane místopředsedo, nějaká odpovědnost, řekněme, osobní za to, že projekt byl nějak rozběhnut, nějak běžel, nějak bylo rozhodnuto o jeho ukončení, a výsledkem s velkou pravděpodobností bude, že abych tak řekl, erár přijde o nějaké peníze. Je za to možno vyvodit osobní odpovědnost?

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
No, tak nepochybně pod jednotlivými fázemi projektu a pod uzavřenými smlouvami je někdo podepsaný, čili někdo to připravoval, někdo to podepisoval. Je poměrně známo, že i pan náměstek Špička…

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Máte na mysli pana náměstka Šišku.

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
Pardon, se omlouvám, omlouvám se i panu bývalému náměstku, nemají se jména deformovat. Že na něj byla podána trestná, trestná žaloba. Pravdou je, že nakonec to skončilo jenom správním deliktem. Ale těch chyb tam byla celá řada. A upřímně řečeno i ta smlouva pro Českou spořitelnu, která na 12 let vlastně natvrdo nastavila určitý, dalo by se říct, obchod pro Českou spořitelnu, aniž by ta smlouva byla nějak korigovatelná, tak i v tom se skrývá určitý kus odpovědnosti. Čili já si myslím, že…

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pardon, pane místopředsedo…

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
…hledejme ty odpovědné na straně vlády a na straně podřízených úředníků. To, že se některé dílčí kauzy uzavřely negativně, pan bývalý ministr tady zmiňoval například Úřad na ochranu osobních údajů nebo Úřad na ochranu hospodářské soutěže, to ještě neznamená, že v jiných souvislostech tato kauza nemůže být znovu otevřena.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Já se vlastně ptám celou dobu na to, jestli tu případnou osobní odpovědnost za to, že nějaké peníze jaksi z veřejných rozpočtů půjdou pryč k soukromému subjektu, řekněme, jako kompenzace za něco, co se stalo, tak jestli tu osobní odpovědnost přikrývá ta politická, jestli prostě se tady o osobní odpovědnosti v podstatě už mluvit nebude.

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
Já si myslím, že by se mělo už z toho důvodu, že ve volbách celá řada ať již starých, nebo nových parlamentních subjektů mluvila o tom, že by se měla daleko důsledněji vyžadovat jak hospodářská, tak politická odpovědnost konkrétních činitelů. Takže pokud ty své volební sliby myslely vážně, tak se mohou k této kauze vrátit a znovu hledat, kdo za čím stál.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pane Drábku, jak vy to vidíte s osobní odpovědností za ty kroky, které teď pravděpodobně povedou k zaplacení nějakých kompenzací?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Tak musíme rozdělit, za které kroky má kdo nést politickou odpovědnost. Jak už jsem řekl, já se stoprocentně hlásím k politické odpovědnosti za rozběh toho projektu, za vyhlášení výběrového řízení, za to, že Česká spořitelna byla vybrána ve férovém výběrovém řízení, které se zúčastnily, kterého se zúčastnily tři největší banky v České republice. Ty kroky, které nastaly po mém odchodu z ministerstva, tak za ty opravdu politickou odpovědnost nést nemohu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak, a já se ptám už teď na tu další, na tu osobní odpovědnost. Je podle vašeho názoru někdo osobně odpovědným, měl by být někdo osobně odpovědný za to, že to teď vypadá, že bude stát platit nějaké kompenzace soukromé bance?

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
No, tak ústavní princip České republiky jednoznačně stanoví, že hlasování v Poslanecké sněmovně i v Senátu Parlamentu České republiky je trestně a odpovědnostně nepostižitelné, to si myslím, že je správné. Nicméně když bych to měl říct trochu v nadsázce, tak by bylo férové, kdyby ti poslanci a senátoři, kteří rozhodli o zrušení karty, tak kdyby se na ty kompenzace České spořitelně složili.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Proč se tomu smějete, pane místopředsedo?

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
Ne, protože to je úžasné, jak se tady snaží schovávat v podstatě jeden z viníků celé kauzy za rozhodnutí, kterou tu ostudu ukončilo. A po ukončení té ostudy opravdu volali mnozí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
A to ukončení, to je to hlasování v Poslanecké sněmovně?

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
To je samozřejmě ukončení, to je ten návrh Senátu, o kterém rozhodla i sněmovna a podepsal prezident republiky, tedy že ten nepovedený projekt končí, protože ten byl nejenom předražený, obtěžoval klienty, byl mnohokrát měněný a redukovaný, původně to mělo i dokonce sloužit i na výplaty, výplaty důchodu, mělo to sloužit jako platební karta pro klienty a tedy platební karta spravovaná Českou spořitelnou. To všechno byly parametry, o kterých někdo rozhodl, a ty parametry se ukázaly jako velmi sporné. A já si myslím, že pokud tady někteří představitelé TOP 09 říkají, že ta škoda vznikla až poté a že tedy jde za těmi takzvanými rušiteli, tak si myslím, že to není pravda, že spravit nespravitelné by se mohlo ukázat jako mnohem dražší.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pane Drábku, ještě vaše reakce, prosím.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
No, tak pokud se máme bavit o tak lživých argumentech, jakože ten projekt byl předražený, když každý si může ve smlouvě přečíst, že Česká republika neplatila České spořitelně a neplatí České spořitelně ani korunu, no, tak potom skutečně se dostáváme do emocionální roviny a nemá smysl mluvit o argumentech.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
I tak oběma díky za komentáře. Hezký večer, na shledanou.

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
Hezký večer.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, Liberec
Děkuju za pozvání, pěkný večer.

Události, komentáře, ČT24, 14. 11. 2013
zdroj: top09.cz

Aktuální dění

Hledá se důkaz. S vypětím sil

Od Jaromír Drábek

Článek na Neviditelném psu informuje o dalším průběhu kauzy bývalého náměstka Vladimíra Šišky. Uvedené důkazy nevypadají příliš přesvědčivě.

Článek zde.

Aktuální dění

Kdo může za drahé vyplácení dávek?

Od Jaromír Drábek


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Stačilo osm dodatků k prováděcí smlouvě a cena systému výplaty sociálních dávek hned poskočila z původně nasmlouvaných 400 milionů na 2 miliardy. Bývalý ministr Drábek, Jaromír Drábek je ale spokojen. "Já ušetřil," tvrdí. Proč tedy současné vedení ministerstva chce tendr zrušit? A je nutné takto neustále hazardovat s lidmi, kteří dávky prostě potřebují? Začínají Události, komentáře, dobrý večer. Až pětinásobně se proti původnímu plánu prodražil nový mechanismus výplaty dávek. Tvrdí to Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo práce a sociálních věcí ho spustilo loni za vedení Jaromíra Drábka.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
Příběh systému, který měl být revolucí ve vyplácení dávek, píše další kapitolu. Tentokrát je autorem Nejvyšší kontrolní úřad. Ten totiž posuzoval efektivitu sloučení 77 úřadů práce a uvedení programu do praxe.

redaktorka
Rychlý start systému.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
Podle kontrolního úřadu jedna z hlavních slabin.

Olga MÁLKOVÁ, mluvčí NKÚ
Ministerstvo práce a sociálních věcí například smluvně nezajistilo proškolení uživatelů těch aplikací.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
Podle exministra Drábka by ale zdržení přineslo komplikace.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
By nedošlo k tomu efektu, který jsme potřebovali všichni, to znamená v roce 2012 úspora řádově 10 miliard korun.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
Na úřady práce ale vloni přinesl chybový systém nervozitu. Lidem se nelíbilo čekání.

Helena IZEROVÁ, žadatelka o sociální dávku /30. 1. 2012/
Zítra je posledního na zaplacení nájmu, pak budeme mít penále, a to musíme zase zaplatit my.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
Úředníci zase pracovali kvůli zpomalenému systému i o víkendech. Zpráva kontrolorů ukazuje právě i na přesčasové hodiny. V roce 2011 jich zaměstnanci měli 21 tisíc, o rok později vyskočilo číslo skoro na čtvrt milionu. I když se situace na úřadech uklidňuje, přesto dnes nejede systém na 100 %.

Petr JANÍČEK, ředitel ÚP Zlínského kraje
Je pravdou, že je to o něco pomalejší než ty dřívější systémy.

redaktorka
Smlouvy na informační systém.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
Původně je Nejvyšší kontrolní úřad prověřovat nechtěl. Na popud Senátu se ale zaměřil i na ně. Závěr? Původně smlouva počítala s náklady 435 milionů korun za služby i licence, jenže osmi dodatky se cena vyšplhala až na dvě miliardy.

Olga MÁLKOVÁ, mluvčí NKÚ
Cena služeb nakonec pětinásobně převyšuje cenu samotných licencí.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Došlo tam k výraznému navýšení objemu plnění a zároveň s tím samozřejmě došlo také k navýšení ceny.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
Navíc jsou podle Drábka výdaje na provoz stejné, jako byly v roce 2011. Jenže podle současného ministra se teď musí využívat dva dodavatelé systému - původní i nový.

František KONÍČEK, ministr práce a sociálních věcí v demisi /nestr./
Souběh dvou nekompatibilních systémů po mém odhadu bude stát ročně tak jako tak někde kolem miliardy.

redaktorka
Další osud programu.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
Podle ministerstva práce a sociálních věcí reálně hrozí, že se celý systém prodraží ještě víc. Ministr totiž připravuje novou koncepci a v ní počítá s vypsáním nového výběrového řízení na dodavatele IT systému.

František KONÍČEK, ministr práce a sociálních věcí v demisi /nestr./
Počínaje rokem 14 soutěžit, soutěžit, aby k 1. 1. 2016 byl plně integrovaný systém.

Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
Kromě Nejvyššího kontrolního úřadu se o systém vyplácení dávek zajímá i antimonopolní úřad a také policie. Ta prověřuje možné uplácení v souvislosti se zadáním zakázky. Redakce a Vladimír Keblúšek, Česká televize.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
My jsme do studia zvali prezidenta NKÚ Miroslava Kalu, ten pozvání odmítl, a zvali jsme také ministra práce a sociálních věcí v demisi Františka Koníčka. Ani ten si na nás neudělal čas. Čas si ale udělal Jaromír Drábek, bývalý ministr práce a sociálních věcí, dobrý večer, pane ministře, nebo exministře.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Dobrý večer.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pane exministře, nezpytujete trochu svědomí, že jste ten systém vůbec měnil?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Víte, pro tu změnu systému byly velmi dobré důvody. 20 let, v podstatě 20 let na ministerstvu fungoval systém, který v poslední době byl zastaralý, ale hlavně měl jednoho monopolního dodavatele. A pokud jsme chtěli snížit cenu za provoz toho systému, tak nebylo jiné zbytí.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
No ale fungoval, proč bylo potřeba měnit něco, co funguje?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Bylo to potřeba právě z cenových důvodů za prvé. A za druhé proto, že ten systém pracoval systémem lokálně uložených dat, což je velmi rizikové a velmi nebezpečné pro ta uložená data.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Tak ale mluvíte o cenových důvodech a právě ty jsou vám vytýkány. K těm se dostaneme. Nejdřív se pojďme podívat na to, jak jste nový systém hájil, když jste byl ještě ministrem.

Jaromír DRÁBEK, tehdejší práce a sociálních věcí /TOP 09/ /Otázky Václava Moravce, 5. 2. 2012/
Ten hlavní cíl ušetřit více než jednu miliardu korun na provozních nákladech ročně, to si myslím, že je obrovské číslo, tak ten cíl je plněn. To, že převedení více než 1600 pracovníků z obcí, to, že nástup nových informačních systémů, protože jsme se po 17 letech zbavili monopolu jedné firmy, to jsou samozřejmě okolnosti, které vytvářejí takovou situaci, která není příjemná, není jednoduchá.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Tak jste mluvil před rokem a půl, řekl jste nepříjemná a nejednoduchá situace. Jenže tato slova v zásadě, pokud to tak mohu říct, používá nyní Nejvyšší kontrolní úřad. Kde jste udělal chybu?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Co je tou chybou? Řekněte nejdřív, co je ta chyba a potom já vám můžu nějakým způsobem komentovat. Já jsem slyšel ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Tak já myslím, že Nejvyšší kontrolní úřad to řekl dneska poměrně jasně - předražená zakázka, pojďme to nazývat předražená zakázka.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Tak nic takového zpráva kontrolního úřadu neříká. Něco takového možná lze vyvozovat z tiskové zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, ale přílohou té tiskové zprávy je kontrolní nález a ten nic takového neříká. Tady dokonce v úvodu ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Dobrá, tak pojďme citovat, pojďme citovat ze zprávy NKÚ, když říkáte, že nic takového tam neříká, já nemám možnost mít tu celou zprávu, koneckonců nikdo.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Ne, ta je prosím přílohou, je na webu NKÚ.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ano, nicméně z té tiskové zprávy, z toho, co má veřejnost možnost jaksi mít k dispozici, se jasně říká: "Uzavřením dodatku k prováděcí smlouvě se cena zvýšila o 365 % a cena služeb ve znění dodatku 1 až 8 převyšuje cenu licence o 410 %." Chápu to špatně, že tam došlo k nějakému navýšení té původní částky?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Došlo k výraznému navýšení původní částky, stejně tak jako došlo k výraznému navýšení objemu služeb, které ministerstvo nakupovalo, to je přece ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Proč?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
... celkem normální, že pokud chcete po dodavateli výrazně větší objem služeb, tak mu také musíte více zaplatit. Proč? Je to z jednoduchého důvodu. V době, kdy byla uzavírána prováděcí smlouva, to znamená někdy po polovině roku 2011, tak zdaleka ještě nebylo jasné, jakým způsobem bude vypadat legislativa, která byla přijímána až na podzim a byla schvalována až v listopadu 2011. Teprve na základě té schválené legislativy mohla být dokončena ta práce na tom v uvozovkách zasmluvnění, i když je to ošklivé slovo, takže proto ty dodatky. Myslím si, že je to jednoduše vysvětlitelné.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Promiňte, já teda nechápu, to znamená, že vy jste tu smlouvu uzavírali naslepo? Vy jste vlastně nevěděli, co bude následovat?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Nikoliv, nikoliv. V prováděcí smlouvě byly jasně specifikovány ty záležitosti, které bylo možné v té době specifikovat a tak, jak je to normální, tak jednotlivé dodatky potom doplňovaly další služby ve chvíli, kdy bylo možné je přesně specifikovat. To je přece normální postup při uzavírání smluvního vztahu.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Dobrá. Ale proč jste už tehdy neříkal nebo nemluvil o tom, že zatím tady máme tuto smlouvu a možná se nám to prodraží o 100, 200, 365, 410 %.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Neprodraží. Prosím, pokud i v tom příspěvku na začátku bylo uvedeno, že ty náklady byly pětkrát větší než plánované, tak to je prosím lež, to je nehorázná lež. Žádné takové plánované náklady, které by byly pětinou těch skutečných, tak nebyly.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Nezlobte se na mě, ale lež, lež, tím nenarážíte ani na mě, ani na mého kolegu, ale narážíte na NKÚ.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Ne, já jenom říkám ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Říkáte, že NKÚ lže?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Ne, já jenom říkám, že kontrolní zpráva obsahuje něco, tisková zpráva obsahuje něco posunutého a výstupy médií obsahují ještě něco mnohem posunutějšího. Kontrolní zpráva NKÚ ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Dobrá. Já tady tu zprávu mám a jasně jsem z ní citoval.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Kontrolní zpráva NKÚ říká, že prováděcí smlouva byla uzavřena v nějakém objemu, že potom byly uzavřeny dodatky a že celková suma je přibližně řádově dvě miliardy korun.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Jak tedy rozumíte slovu navýšení? Navýšení o 365 %, navýšení o 410 %?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Navýšení znamená zvýšení objemu a zvýšení ceny, ale ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
A proč jste museli zvyšovat objem a cenu? Nemohlo to být tak, že jste od počátku počítali s nějakou sumou, řekněme, sumou práce nebo sumou věcí, které budete potřebovat tak, abyste se vyhli tomu, aby ta smlouva se pak následně rozrůstala do obrovských výší?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
No v žádném případě. Když se podíváte na postup uzavírání těch jednotlivých dodatků, jenom podotýkám, že o tom si nemohlo ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodnout samo, protože ty dodatky podepisovalo ministerstvo vnitra, tak si myslím, že je z toho naprosto jasné, a nakonec již mnoho měsíců to přezkoumává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že ty dodatky teprve byly tím důležitým pro vymezení například systému výplaty nepojistných sociálních dávek, a schválně říkám například, protože ty smlouvy, o kterých mluví NKÚ a o kterých velmi nepřesně a zavádějícím způsobem mluví tisková zpráva NKÚ, tak zdaleka nebyly jenom na výplatu dávek, na ten systém výplat těch dávek, ale ještě na řadu dalších systémů.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Nebudeme zabíhat asi do podrobností, to znamená, ta smlouva ministerstvu vnitra, proč jste to dělali tímto způsobem, o tom se popsaly stohy jaksi kritik na vás, že jste uzavírali tu smlouvu tímto způsobem a nedělali jste transparentní, jaksi transparentní výběrové řízení, ale mě by zajímalo, proč si tedy myslíte, že vás NKÚ kritizuje? Říkáte, je to kritika, dokonce dnes jste použil slovo, že to je politický útok nebo něco takového, myslíte si, že opravdu NKÚ by mělo a proč by mělo mít vlastně smysl a důvod vás jakým způsobem politicky ničit?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
To se ptejte ale pana prezidenta Kaly.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Já se ptám vás, proč si to myslíte? Vy to říkáte, vy jste to použil.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
No byl bych rád, kdyby ... vy jste sám říkal, že pan prezident Kala odmítl účast ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
To jsem řekl.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Asi nevím z jakých důvodů.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Už s tím nic neudělám.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Já znovu říkám, že ten vlastní nález, ten vlastní kontrolní závěr je relativně korektní, ale ta tisková zpráva, která ho doprovází, tak ta má titulek, který je prostě lživý. A já doufám, že pan prezident Kala si udělá pořádek v rámci NKÚ a že se mi za ten lživý titulek omluví.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Lživý titulek znamená, že vy říkáte, NKÚ lže.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Já říkám, že NKÚ v titulku své tiskové zprávy lže.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
A proč to dělá?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
To se zeptejte NKÚ.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ne, já se ptám vás. Proč říkáte, že lžou?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Netuším, netuším.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Mají nějaký důvod?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Netuším. Tak každého napadnou dva důvody. Buď je to tak nehorázná neodbornost, anebo jsou to politické zájmy těch, které vedou NKÚ.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Proč by měl NKÚ politický cíl vás nějakým způsobem zničit?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Podívejme se, kdo je ve vedení NKÚ. Je tam bývalý poslanec ČSSD, bývalý poslanec ODS.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Počkejte, ale to nic neznamená, máte důkazy nějaké?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
V žádném případě. Já jenom říkám, že člověka napadá ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ne, vy tady říkáte, vy tady na veřejnosti říkáte, že lžou a že mohou být za tím politické tlaky.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Ne, já jsem jasně řekl, že ten titulek tiskové zprávy, který dnes NKÚ vydalo, tak je lživý. A na tom si stojím. Vy se mě ptáte, jaké pro to NKÚ mohlo mít důvody.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ne, já se ptám, jaké máte důkazy, že říkáte, že za tím jsou politické tlaky.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
To já jsem nic takového neřekl, že to tak je.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Mluvil jste o politické ...

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Já jsem říkal, že člověka musí napadnout, když si to zvažuje, že je to buď nehorázná neodbornost, anebo že je to nějaký politický tlak. To je celé.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Dobrá. Pojďme se posunout dát. Mimo jiné jste mluvil dnes o úsporách. Vy jste říkal, že jaksi ten celý systém je v pořádku, protože ušetřil spoustu peněz.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Nic takového jsem neřekl, posunujete ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ve své tiskové zprávě jste řekl, že to ušetřilo peníze.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Ano, jistě, ale vy jste řekl, že jsem řekl, že je v pořádku. Já jsem řekl ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ne, já jsem říkal ... dobře, řekl jste, že se ušetřili peníze.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Já jsem řekl, že nasazení toho systému bylo velmi obtížné, protože bylo ve velmi krátkém časovém intervalu, že jsme byli pod velkým časovým tlakem, nicméně že jsem měl možnost se rozhodnout buď nasazení toho systému odložit a tím odložit také důsledky všech těch legislativních změn, anebo prostě jít do toho rychlého nasazení systému s těmi riziky, která byla, která byla z velké míry eliminována velkým nasazením lidí jak na ministerstvu, tak zejména na úřadu práce, a to se podařilo.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
A nebyla to chyba? A nebyla to chyba?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
A to se podařilo, protože všechny sociální dávky byly vypláceny v zákonných termínech a za rok 2012 se provedenou sociální reformou podařilo ušetřit řádově 10 miliard korun a snížila se míra ohrožení chudobou. Co je lepší výsledek?

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Takže nebyla chyba, že jste ...

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Co je lepší výsledek toho kroku než to, že se ušetřilo 10 miliard korun a snížila se míra ohrožení chudobou? Ano, můžete říct ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Takže bylo to v pořádku, bylo to v pořádku a podle vás celý ten systém, to, že jste se rozhodli pro ten ...

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Politicky prozíravější by bylo, kdybychom to odložili na někdy, o půl roku nebo o rok, nesnížila by se míra ohrožení chudobou, neušetřilo by se 10 miliard korun. Ano, je možné, že je lepší se chovat podle zlatého pravidla, kdo nic nedělá, nic nezkazí. Já jsem s tím do té funkce nešel.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Já se ptám na ty peníze proto, protože opět budu citovat, tentokrát mluvčí Kateřinu Beránkovou, úřadu práce, která mi dnes jasně řekla, že: "My v tuto chvíli nedokážeme vyhodnotit výši úspor." Říká: "Pokud k nim došlo, protože celý ten systém běží."

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Nerozumím tomu vyjádření.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Já tomu rozumím poměrně dobře. Říkají, že neví, odkud ty vaše čísla pramení a nejsou schopni vyhodnotit, zda zavedení toho systému ušetřilo peníze.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Tak já mám oficiální dokument ministerstva práce a sociálních věcí vyhotovený několik měsíců po mém odchodu, který říká, že za prvních devět měsíců roku 2012 se na provozu informačních systémů pro výplatu nepojistných sociálních dávek ušetřilo 70 milionů korun.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Je zvláštní, že to nemá mluvčí Kateřina Beránková úřadu práce. Překvapuje mě, že jste jediný, který o tom v tuto chvíli mluví.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Tak já příště ten list podepsaný oficiálně ministerstvem přinesu klidně ukázat. Je zajímavé, že tisková mluvčí úřadu práce takovou informaci nemá.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Tak, necháme to na příště ten dokument. A v tuto chvíli se k nám připojuje Jan Rovenský, Odborový svaz státních orgánů a organizací, dobrý večer.

Jan ROVENSKÝ, předseda, Odborový svaz státních orgánů a organizací
Dobrý večer.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Dobrý večer. Tak, pane Rovenský, vy jste to slyšel, jak to na vás působí? Máte pocit, že se systém zavedl, zavedl se správně, že všechno je v pořádku?

Jan ROVENSKÝ, předseda, Odborový svaz státních orgánů a organizací
No tak já mám názor poněkud opačný nebo odlišný od toho, co říká pan exministr. Podle mého názoru, a my jsme to vždycky prezentovali, ten systém byl zavedený překotně, bez jakýkoliv přípravy. Problém je, já jenom uvedu několik dat. 15. března 2011 byl schválen v parlamentu, bylo přehlasováno veto prezidenta k tomuto zákonu. Od 1. dubna byla účinnost tohoto zákona. Došlo k redukci pracovních sil o tisíc pracovníků nebo o tisíc pracovních míst na úřadech práce. Pan ministr tady uved sám, že teprve v listopadu 2011 byla schválena legislativa. Celý systém se spustil od 1. ledna 2012. K tomuto datu se převádělo nebo mělo převést 1964 zaměstnanců z obcí na nepojistný sociální dávky. Lidi nebyli proškolení téměř vůbec, došlo ke kolapsům, další problém, který tam byl, klienti, kteří byli odkázaní na tento systém, zejména matky samoživitelky, tak měli v předcházejícím období stanovený termín výplaty dávek, na to byly zavedený i jejich další platby. Od 1. ledna 2012 se dávky vyplácely podle zákona do posledního pracovního dne v měsíci. Ty předcházející termíny padly. Navíc bylo stanoveno podle zákona, že výplatou příslušných dávek se rozumí jejich převod do jednotného výplatního místa, čili to nebyla záruka, že ty lidi to dostávali aspoň do toho konce měsíce. Byly tam týdenní i delší skluzy. Navíc v prvním čtvrtletí zejména pracovali 10 i víc hodin denně, pracovali o sobotách, o nedělích, protože tady šlo o to, aby vůbec se k těm lidem ty peníze dostaly, čili hlavní problém byl nepřipravenost systému, špatný proškolení a jeho nastartování, protože obvykle při těchto změnách, který se dotýkají zejména těch nízkopříjmových skupin obyvatel, tak se tyto změny připravují minimálně s půlročním předstihem.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pane Drábku, slyšel jste to.

Jan ROVENSKÝ, předseda, Odborový svaz státních orgánů a organizací
Takhle se to dělalo v polovině 90. let u státní sociální podpory.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ano. Pane Drábku, slyšel jste to, neproškolení, kolaps, přesčasy, prostě obrovská chyba systému.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Tak pojďme jeden ten termín po druhém a můžeme si je vysvětlovat. Znova jenom zopakuji a s tím souhlasím, s tím co říkal pan Rovenský, ten systém byl zaváděn skutečně velmi rychle. Samozřejmě bylo pro to potřeba ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Překotně.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Bylo, tak jak říkám, velmi rychle, bylo pro to potřeba skutečně maximální lidí jak na ministerstvu, tak na úřadu práce. To maximální úsilí bylo vynaloženo, já jsem za to mnohokrát poděkoval všem, kteří se na tom podíleli, velmi si toho vážím, že se v tak krátkém termínu, ano, pan Rovenský má pravdu, normální doba by byla o několik měsíců delší, ale já jsem vysvětloval, proč jsem k takovému rozhodnutí přistoupil a myslím si, že bylo správné. A je to jednoduché, ano, mělo to svoje náklady, mělo to svoje rizika, ale myslím si, že to bylo lepší řešení, než čekat dalšího půlroku nebo rok, to znamená nedosáhnout snížení míry ohrožení chudobou a nedosáhnout úspor, které byly nutné.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pane Rovenský, co bylo vaše nebo co by bylo podle vás lepší řešení? Zavést, nebo čekat?

Jan ROVENSKÝ, předseda, Odborový svaz státních orgánů a organizací
No, víte, tady to je otázka trošku složitější. Podle mého názoru by bylo lepší ve vztahu kvalitě těch vyplácených dávek, ve vztahu ke klientům a ve vztahu k pracovním podmínkám ten systém odložit o těch půl roku. Pokud tady pan ministr hovoří o úsporách, víte, jestliže se vám změní celý ten systém, změní se systém sociálních dávek, udělají se některý kombinace mezi státní sociální podporou a nepojistnými sociálními dávkami, jako se to například udělalo u příspěvku na bydlení, pak je těžký zpětně hodnotit, jakých bylo dosaženo úspor a podobně. Ale jednoznačně se domnívám, že ten systém měl být delší časový období na jeho přípravu.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pane Drábku.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Co se týká těch úspor, kdyby tohle říkal pan Rovenský v polovině roku 2012, tak mi nezbyde, než pokývat a říci ano, je to možné, že dnes ještě ty úspory neumíme vyhodnotit, ale dnes jsme v září 2013 a existuje státní závěrečný účet za rok 2012, kde jsou ty úspory ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Touto debatou jsme prošli před malým okamžikem.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Kde jsou ty úspory jasně a nezpochybnitelně vyčísleny.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pojďme ještě, tam přesně zaznělo a ty peníze, tam špatně jaksi proškolení pracovníci a přesčasy tam zaznělo, jak je možné, že za rok 2012 bylo 233 tisíc přesčasových hodin úředníků, což stálo 38 milionů korun, což je o 10 %, teda desetkrát tolik, co byl rok před tím, to přesně také říká zpráva NKÚ.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Zkuste, zkuste se podívat do jakékoliv velké organizace a úřad práce má přes 8 tisíc zaměstnanců. Do takto velké organizace, která mění svojí organizační strukturu, mění kompletně ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ano, desetkrát víc?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Mění kompletně informační technologie.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Desetkrát větší náklady, ze 3 milionů na 38 milionů korun?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Větší náklady na přesčasy, nikoliv větší mzdové náklady. Uvědomte si, že zároveň ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ne, na přesčasy. Ale to jsou peníze, které musí být vyplaceny.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
No samozřejmě, ale zároveň s tím se nám podařilo také ušetřit 3 tisíce pracovních míst, které bychom jinak platili.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Já se omlouvám, ale to byly, to byly, a vy jste to sám uznal, to byly, nebo velká část toho byly i místa, která byla prázdná tabulky, to bylo v rámci ...

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
To ale není pravda, protože to, co říkal pan Rovenský, více než 1500 lidí se převádělo z obcí a dalších, dalších, další významná část míst se rušila, to znamená to, co odboráři kritizují, tak to já považuji za úspěch. Jestli před tím převedením výplaty dávek z obcí na úřady práce byl stejný počet zaměstnanců na úřadech práce v podstatě jako po tom převedení, to znamená ten počet lidí se výrazně zmenšil, z 11 tisíc na 8 tisíc lidí, to já považuju skutečně za velký úspěch. A proti tomu několik tisíc přesčasových hodin je skutečně zanedbatelná položka. Jestli jsme ušetřili ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pane Rovenský, souhlasíte?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Jestli jsme ušetřili na mzdových nákladech několik set milionů korun, řádově 600 nebo 800 milionů korun, tak proti tomu 30 nebo 35 milionů na přesčasech je skutečně zanedbatelná položka.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pane Rovenský, vy jste tam kroutil hlavou, souhlasíte s tím?

Jan ROVENSKÝ, předseda, Odborový svaz státních orgánů a organizací
Já s tímhle tím nesouhlasím. Ano, došlo tam k úspoře těch pracovních sil, to má pan exministr naprostou pravdu, ale za jakou cenu? V současný době, a táhne se to od loňska a my jsme to několikrát řekli, z úřadu práce se podařilo udělat sociální účtárnu, která vyplácí dávky, byla absolutně potlačená jakákoliv funkce kontroly jako takový a úřady práce absolutně nejsou schopný vykonávat aktivní politiku zaměstnanosti, čili podle mýho názoru se zbavili dvou základních funkcí, který by měli zároveň plnit. To byl důsledek toho překotnýho zavedení systémů, snížení 3 tisíc lidí dolů, jejich přesuny na pracoviště, který nebyly připravený, to s sebou bohužel tato rychlost, kterou pan exministr samozřejmě musí obhajovat, to s sebou přineslo.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Vy se smějete, pane ministře, teda exministře, pardon, /nesrozumitelné/.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
No tak samozřejmě já nepředpokládám, já nepředpokládám, že by mě šéf odborů chválil za to, že jsme ušetřili 3 tisíce pracovních míst.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Počkejte, ale já tam z jeho slov cítím něco jiného. Já cítím to, že on mluví, že tam prostě ty úřady byly paralyzovány, a to podle mě není k smíchu.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Myslíte si, že když dávky byly vypláceny v zákonných termínech, podívejte se ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
No, o tom, jak byly vypláceny dávky, o tom ...

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Podívejte se na jiné státní systémy při takto razantní změně, jakým způsobem se chovaly. Když se v roce 2009 měnil systém ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ale teď se tady ...

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Nechte mě, prosím, domluvit jednu větu.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Dobrá, dobrá.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Když se v roce 2009 měnil systém výplaty nemocenské, drobná změna systému, tak ještě v dubnu bylo 10 % dávek vypláceno po zákonném termínu a za první tři měsíce radši ani statistiky nejsou k dispozici.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Nezlobte se na mě, ale to přece není argument říkat, že jinde to fungovalo hůř.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
A já říkám, a já říkám, že se nám podařilo, podařilo dodržet to, že všechny dávky byly vypláceny v zákonných termínech.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Proč tedy v tuto chvíli například současný ministr v demisi mluví o tom, že ten systém je předražený, že se vyplácí víc, mluví o tom, že v tuto chvíli to stojí miliardu, zatímco předtím to stálo 450 milionů, plus minus 500 milionů, že v tuto chvíli jedou paralelně dva systémy, které jsou nekompatibilní, to přece, to přece na mě nepůsobí tak, jako že je všechno v pořádku.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Kdyby ty dva systémy, kdyby ty dva systémy, které jedou paralelně od 1. ledna 2012 byly nekompatibilní, tak by nejspíš ty dávky nebyly vypláceny v zákonném termínu. A co se týká nákladů na provoz, tak znova říkám, i při souběhu těch dvou systémů za první tři čtvrtletí roku 2012 se ušetřilo 70 milionů korun. Jestli chce ministr Koníček platit za správu těch systémů miliardu, je to jeho ministerská odpovědnost.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Tam je problém v tom, že on má teď dva systémy, které musí běžet zároveň, protože část dávek se vyplácí z jednoho systému, část dávek se vyplácí z druhého systému.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Ale tak to přece bylo i v roce 2012 a přesto se podařilo za první tři čtvrtletí ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ano, ale v roce 2010 to například nebylo a platilo se jenom 450 milionů korun, v tuto chvíli se podle ...

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Jenom? Jenom?

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
... pana ministra v demisi Koníčka platí miliarda.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
V roce 2011 se platilo, tuším, 477 milionů korun, nevím to přesně, bylo to něco těsně pod půl miliardy.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Tady to už hapírujeme s drobnými

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
A jestli se v roce 2012 proti tomu podařilo udělat úsporu 70 milionů korun, tak opravdu nevím, jak dojít k částce jedné miliardy.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Tak 70 milionů, když budu brát ...

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
477 minus 70.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
70 milionů a miliarda, respektive 500 milionů a jedna miliarda, tak těch 70 milionů je tam opravdu, to jsou drobné, to se na mě nezlobte. Jestli v tuto chvíli ministerstvo platí ...

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Úspory 70 milionů, úspory oproti těm 477 milionům.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ano, já to nezpochybňuji, ale v tuto chvíli, a říká to ministr v demisi Koníček, musí platit za ten souběh jednu miliardu korun, zatímco předtím se platilo 500.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Ale tak se ho zeptejte, kde na to číslo přišel, proč sem nepřišel a neřekne, kde na to číslo přišel?

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Takže co, tak si vymýšlí?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Ale já nevím, já říkám, že v roce 2012 se platilo méně než v roce 2011 a v roce 2011 se platilo méně než půl miliardy. Tak nevím, jak z roku 2012 na rok 2013 by se ty náklady mohly více než zdvojnásobit, opravdu tomu nerozumím.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
No protože běží ty dva systémy. Ale zeptáme se i pana Rovenského.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Ty dva systémy běžely úplně stejně i v roce 2012.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ale v roce 2011 ne, a to je ten, o čem my hovoříme. Pane Rovenský, vy to sledujete, jak to je tedy?

Jan ROVENSKÝ, předseda, Odborový svaz státních orgánů a organizací
Já se těžko můžu vyjádřit k těm nákladům, protože my jsme k nim neměli přístup, ani to odborům nepřísluší. My jsme jednou poukázali, a to bylo loni v únoru, kdy nám bylo sděleno, protože jsme mimo jiné požadovali v tý kritický době, aby se alespoň na přechodnou dobu jsme se vrátili k původnímu OK systému, bylo nám sděleno, že to nemůže být a že náklady na OK systém byly ve výši 400 milionů korun ročně. Na to jsme měli vyjádření oficiálního představitele OK systému, že 400 milionů korun nečiní ani jejich roční obrat, čili na to jsme poukázali a žádali jsme ministerstvo o odpověď, konkrétně jsme tedy jednali s prvním náměstkem Šiškou. Nebylo nám na to zodpovězeno. Ale já bych se chtěl ještě krátce vyjádřit k tomu, co pan exministr uved, to srovnání s výplatou nemocenskýho. Pane Drábku, to byla ale úplně jiná situace a vy to možná dobře víte. Předtím než došlo ke změně výplatě nemocenský, byl snížený počet zaměstnanců o řádově 500 jako takových, problémy ve výplatě nemocenskýho nebyly plošně po celý republice, byly to v několika krajích a hlavně byly problémy v Praze, protože v Praze je největší sídlo firem se sídlem plátcovy pokladny a tam byly ty největší problémy, a pak se v tichosti, aniž se o tom hovořilo, přijímala víc než polovina zaměstnanců zpátky, aby se ty několikaměsíční skluzy vrátily do normy.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
No vidíte, a to se při té záměně systému za nový u výplaty nepojistných sociálních dávek nestalo.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pan Rovenský říkal, že se to nedá srovnávat. Pane exministře, není ...

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Tak já si myslím, že tam srovnání ... já jenom musím se vrátit k těm číslům, která tady říkal pan Rovenský. Znova říkám, ta čísla jsou doložitelná a byla zveřejněná. V roce 2011 stál systém na výplatu nepojistných sociálních dávek, jeho provoz, něco mezi 470 až 480 miliony korun. Při souběhu těch dvou systémů v roce 2012 za první tři čtvrtletí úspora 70 milionů. To znamená, dnes je nesmysl říkat, že to má stát dvakrát tolik.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pane exministře, vy jste, když jste hájil sKarty a když jste plánoval sKarty, říkal jste, bude spousta peněz, spousta milionů, 200 milionů, 250 milionů úspory, nakonec výsledek - 38 milionů se ušetřilo, 83 milionů stály čtečky a poštovné a tak dále, takže stát je minus 50 milionů korun, není to trochu příliš drahé ve vašem působení?

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Dobře, půjdeme do jiného tématu, půjdeme do sKaret. Samozřejmě pokud někdo rozhodne o roce běhu nějakého projektu, kde já jsem říkal, že cílová roční úspora ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Já se ptám na to, jestli nebude tohle to stejná blamáž jako sKarty.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Prosím, to bylo velmi nekorektní to, co jste teď řekl. Jestli mluvíte o sKartách jako blamáži, tak si mě pozvěte na téma sKaret, protože já toto označení velmi zjednodušující nemohu přijmout. sKarty měly ambici ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Já jsem použil čísla.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
... ušetřit na provozních nákladech 250 milionů korun ročně. Ty úspory byly jasně doložitelné, protože 250 milionů korun ročně jsme platili jako ministerstvo České poště za distribuci nepojistných sociálních dávek. Tyto náklady mohly být nulové, tak zněla smlouva se spořitelnou.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Výsledek je ale minus 50 milionů korun.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Samozřejmě, protože vždycky každý projekt má nějaké počáteční náklady a když ho nenecháte ani doběhnout do toho stavu, kdy je naplněn a zrušíte ho nějakým politickým rozhodnutím, tak samozřejmě nemůžete po mně ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ano, to je otázka, jestli toto není stejný případ v tuto chvíli s těmi systémy.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Tak, jestli to je závěr, tak si myslím, že je potřeba říci, že u těch systémů ta čísla mluví také jasně a doporučuji ke studiu všem zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, protože je zveřejněna na webu NKÚ, také státní závěrečný účet, protože ta čísla hovoří jasně.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Děkuji vám mnohokrát za vaší návštěvu, díky.

Jaromír DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Děkuji za pozvání.

Aktuální dění
Design based on Blue Taste Theme created by Jabox