Stát a jeho podpora zaměstnavatelů

Od Jaromír Drábek

Rozhovor s Jaromírem Drábkem v Hospodářských novinách, 15. 6. 2011

Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace; při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů. (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)

Státní správou v oblasti státní politiky zaměstnanosti je pověřeno Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Úřadem práce České republiky. Zákon o zaměstnanosti k tomu dodává: Ministerstvo řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Přitom zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce, zaujímá stanoviska k návrhům ovlivňujícím státní politiku zaměstnanosti, které zpracovávají jiné ústřední orgány státní správy, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce a k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v České republice a přijímá opatření k usměrňování pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a pracovních sil do zahraničí…

V této souvislosti a ve vazbě na ocenění Zaměstnavatel roku 2011, nad nímž MPSV převzalo záštitu, se ptáme ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka:

Cílem státní politiky zaměstnanosti je mimo jiné dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách a produktivní využití zdrojů pracovních sil, tedy úspěšní zaměstnavatelé a spokojení zaměstnanci. Zaměřme se na zaměstnavatele: jakou podporu či pobídky jim stát v rámci své politiky poskytuje?

Mezi opatření, kterými stát podporuje zaměstnanost, patří zejména investiční pobídky, tedy podpora tvorby nových pracovních míst a podpora školení a rekvalifikace zaměstnanců. Investiční pobídky jsou obecně zaměřeny na podporu high-tech výroby a dovoz kapitálu. V současné době je soustředěno poskytování investičních pobídek v gesci MPSV na územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 procent vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Výše hmotné podpory činí 50 000 Kč na nové pracovní místo a 25 procent z nákladů na rekvalifikaci. Případné navýšení je možné podle velikosti podniku a podle toho, zda rekvalifikovaný zaměstnance spadá do některé „rizikové“ skupiny. Dále se jedná o příspěvky, které poskytuje Úřad práce ČR na základě posouzení regionální situace na trhu práce a možností uplatnění konkrétního uchazeče o zaměstnání. Příjemcem příspěvků je zaměstnavatel, který přijme do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Jedná se zejména o společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování, překlenovací příspěvek apod. Obecně řečeno – jedná se o zřizování nových pracovních míst a vyhrazování současných míst pro konkrétního uchazeče o zaměstnání. Příspěvky poskytuje Úřad práce na základě písemné dohody se zaměstnavatelem. Při rozhodování o poskytnutí příspěvku a jeho výši vycházíme z konkrétní situace na trhu práce, tzn. z počtu a struktury uchazečů o zaměstnání a z počtu a struktury volných pracovních míst, z dalších možností uplatnění konkrétního uchazeče apod. Jedná se o příspěvky na mzdové náklady nebo o příspěvky na nákup vybavení potřebného pro vytvoření nového pracovního místa.

Jaký zájem o státem nabízené příspěvky a pobídky projevují sami zaměstnavatelé? O které je zájem nejvyšší? Je něco, co by zaměstnavatelé jako podporu uvítali, ale zatím nebylo realizováno nebo se chystá?

Největší zájem ze strany zaměstnavatelů je o nástroj „společensky účelné pracovní místo vyhrazené“. Důvodem je minimální administrativní náročnost při získávání tohoto příspěvku. Od ledna 2011 do dubna 2011 bylo vyhrazeno 1842 těchto pracovních míst. Jedná se o příspěvek na mzdové náklady zaměstnanců. V současné době MPSV rozjíždí projekt „Vzdělávejte se pro růst!“, jehož cílem je zvyšování kompetencí, odborných znalostí a dovedností zaměstnanců v oborech, ve kterých lze bezprostředně nebo v nejbližším období očekávat růst poptávky po pracovní síle, a podpora podniků v odvětvích s předpokladem růstu. Podporována budou následující odvětví: strojírenství, stavebnictví, nezávislý maloobchod, pohostinství a gastronomie, terénní sociální služby, odpadové hospodářství. Projekt umožní vybraným podnikům získat finanční příspěvky na vzdělávání či rekvalifikaci svých zaměstnanců. Současně budou zaměstnavateli hrazeny mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců, a to po dobu jejich vzdělávání (po tuto dobu totiž nemůže zaměstnavatel využít zaměstnance na jinou práci).

Předmětem diskusí jsou už nějaký čas stravenky a jejich daňové zvýhodnění. Nestojí úmysl zrušit tuto výhodu proti záměrům aktivní politiky zaměstnanosti?

V případě stravenek se jedná o benefit ze strany zaměstnavatelů ke svým zaměstnancům. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti umožňují podporu zaměstnavatelů, kteří uchazečům o zaměstnání vytváří vhodná pracovní místa. Mezi těmito instituty tedy není žádná přímá souvislost.

MPSV poskytlo záštitu soutěži Zaměstnavatel roku. Jak tuto soutěž hodnotíte a v čem vidíte její hlavní přínos?

Díky celkovému pojetí, ale i co do rozsahu je soutěž Zaměstnavatel roku potřebná a užitečná. Je jedině dobře, že v ČR existuje subjekt, který oceňuje personální politiku jednotlivých společností, které můžou a dokážou inspirovat ty ostatní. Právě v tom spatřuji jednoznačný přínos soutěže a její důležitost. I proto Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR převzalo nad tímto oceněním záštitu.


autor: Zdena Bočarova

zdroj: top09.cz

Aktuální dění
Design based on Blue Taste Theme created by Jabox