Veřjené práce přednostně pro dlouhodobě nezaměstnané

Od Jaromír Drábek

Lidé, kteří po mnoha letech přišli o práci, se zatím nemusejí bát, že by hned od třetího měsíce nezaměstnanosti museli nastoupit na takzvané veřejné práce bez nároku na mzdu.

A to přesto, že schválená novela od ledna 2012 zpřísňuje dosavadní pravidla pro čerpání podpory. Uchazeč o zaměstnání, který odmítne nabídku veřejné služby od úřadu práce, přijde nejen o podporu v nezaměstnanosti, ale také o dávky v hmotné nouzi. Dostal by jen částku existenčního minima.

Ministr Jaromír Drábek z TOP 09 totiž v nejbližších dnech vydá metodický pokyn, podle něhož půjdou na veřejnou službu přednostně dvě skupiny lidí. Ti, kteří čerstvě přišli o dlouholetou práci, mezi nimi nejsou. Počet míst ve veřejné službě, spočívající nejčastěji v péči o veřejné prostranství a obecní budovy, se však má během příštího roku výrazně zvýšit. „Plánujeme, že z nynějších průměrně 15 tisíc až na 50 tisíc míst,“ říká Drábek v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz.

Cílíme na dvě skupiny

Veřejná služba se ani po Novém roce zdaleka nedotkne každého nezaměstnaného, tolik míst zatím obce nenabízejí. Podle čeho tedy budou úřady vybírat, koho pošlou na úklid chodníků a další veřejně prospěšné činnosti?
Připravujeme k tomu metodický pokyn pro úřady práce. Už je v podstatě hotov, zveřejníme jej v první polovině prosince společně s prováděcími vyhláškami k novele zákona, kterou v tomto týdnu podepsal prezident republiky. Podle toho pokynu by úřady měly přednostně nabízet veřejnou službu dvěma skupinám lidí. Jednak dlouhodobě nezaměstnaným a jednak těm, u nichž je předpoklad zneužívání systému

U dlouhodobě nezaměstnaných se tedy teoreticky nic nezmění proti dosavadnímu stavu, ti musí případnou nabídku veřejné služby přijmout už nyní…
Ano, jde o ty nezaměstnané, kteří už vyčerpali podporu v nezaměstnanosti a nyní pobírají jen takzvané sociální dávky. Chceme postupovat od těch, kteří jsou nejdéle bez práce, a postupně je střídat tak, aby se dostalo na ty, kteří jsou bez zaměstnání už dva roky nebo rok. Když je více zapojíme do veřejné služby, mohou si obnovit pracovní i určité životní návyky.

V praxi se tedy veřejná služba rozšíří hlavně o tu druhou skupinu. Můžete uvést příklad těch, kteří jsou sice na podpoře teprve kráce, ale je u nich „předpoklad zneužívání systému“?
Obecně jde hlavně o pasivní přístup k hledání vlastního uplatnění nebo výkon práce na černo. Příkladem je člověk, který se nechává pravidelně a úmyslně zaměstnávat jen na letní sezónu, typicky ve stavebnictví. A v zimě pak má v podstatě prázdniny placené státem právě díky podpoře v nezaměstnanosti. Proti těmto případům musíme mít účinný nástroj. Takový člověk pak bude tlačit na svého zaměstnavatele, aby si ho nechal ve stavu po celý rok, protože nebude chtít v zimě vykonávat veřejnou službu. Ostatně je to tak normální, ten zaměstnavatel prostě u takového druhu práce musí počítat s nějakými sezónními výkyvy.

Obcím to zjednodušíme

Zájem měst a obcí o využívání veřejné služby se zatím hodně liší. V průměru ji podle říjnového výzkumu Úřadu práce ČR využívá osm procent obcí. Registrujete už teď nějaký výrazný nárůst jejich zájmu?
Od Nového roku to obcím chceme usnadnit. Dosud jsou to ony, kdo veřejné práce organizují. Od 1. ledna je zajistí úřad práce. Řada starostů, hlavně malých obcí, nám doteď říkala: Ano, máme zájem o veřejné práce, ale nemáme kapacitu na zajišťování těch administrativních záležitostí, nemáme na to, abychom si najali nějakého organizátora… Starostové přitom dávají najevo, že když to všechno zajistí stát, tedy úřad práce, tak tu nabídku veřejných prací rádi využijí. Prostě pak budou moci jen přijít a říci, že potřebují v obci udělat tohle a tohle, a úřad práce jim někoho vybere. Pomůže to i dlouhodobě nezaměstnaným v té konkrétní obci, protože budou mít nějaký normálnější životní rytmus. A samozřejmě že v obcích, kde to dobře funguje už dosud, chceme pokračovat v té dobré spolupráci, přestože to formálně přejde pod úřad práce.

Máte už nějaký odhad, o kolik víc lidí se do veřejné služby zapojí oproti současnému stavu?
Dnes je ve veřejné službě průměrně 15 tisíc míst. V příštím roce to chceme výrazně zvýšit, já mám cílové číslo na 50 tisíc míst. Ale pozor, jde o místa, nikoliv lidi – těch se zapojí více díky tomu, že se na jednom místě během roku vystřídají.

Zákaz přivýdělku nezrušíme

Už v první vlně zpřísnění podpory v nezaměstnanosti, která platí od letošního ledna, jste zrušili možnost přivýdělku. Předtím si šlo k podpoře vydělat až polovinu minimální mzdy, tedy až 4000 korun měsíčně, nově ani korunu. Neukázal se tento paušální zákaz jako příliš přísný vůči těm, co jej nezneužívali? Nepřehodnotíte ho?
Naopak, nám se to opatření velmi výrazně osvědčilo. Samozřejmě uznávám některé argumenty kritiků, ale ten absolutní zákaz má více výhod než nevýhod.

Podle čeho hodnotíte, že se to „velmi výrazně osvědčilo“?
Po tomto zpřísnění zaznamenaly úřady práce určitý pohyb lidí, kteří najednou přestali být uchazeči, tedy příjemci podpory, a stali se zaměstnanci. A na druhou stranu se uvolnila pracovní místa, která byla mnohdy poněkud neefektivně obsazena. Někteří lidé, kteří při podpoře pracovali na malý úvazek, vlastně v praxi zabírali to místo někomu, kdo by tam mohl nastoupit normálně.

Kritici argumentují i tím, že kvůli tomuto zákazu přijdou o podporu v nezaměstnanosti i lidé, kteří přijmou nabídku veřejně prospěšných prací. Ty jsou, na rozdíl od zmíněné veřejné služby, placené – ale často hůře, než kolik by činila podpora.
Myslím, že to v praxi není problém. Na veřejně prospěšné práce jdou totiž většinou stejně až lidé, kteří už vyčerpali období pro podporu v nezaměstnanosti, a dostávají tedy jen sociální dávky. Takže kvůli tomuto přivýdělku už o podporu nepřijdou.

Takže nějaké zmírnění nechystáte?
Ne, v tomto bodě neplánujeme žádnou změnu.

 

zdroj: aktualne.cz, top09.cz

Aktuální dění
Design based on Blue Taste Theme created by Jabox