Veřejná práce – otrokářství, nebo chvályhodná pomoc obci?

Od Jaromír Drábek

Nemají zaměstnání, jsou na podpoře či dávkách, a pokud je úředníci vyberou, musí nastoupit na veřejné práce. Budou uklízet obec, pomáhat v archivu, pořádat kulturní akce… bez nároku na mzdu.

Tak tohle teda dělat nebudu. To je otrokářská práce. Odhlašuji se z pracáku a pojištění za mě bude platit manžel,“ bouchla dveřmi obecního úřadu v Kamýku nad Vltavou žena, která tu týden pracovala v archivu formou veřejné služby. Starosta Petr Halada jen krčí rameny. „Je to škoda, pracovala dobře, systematicky,“ posteskne si a dodává: „Ale i takovou radikální reakci má nová podoba veřejné služby vyvolat – snížit počet lidí pobírajících sociální dávky.“ A pak je ještě jejím cílem omezit nelegální práci a u některých nezaměstnaných obnovit pracovní návyky.

Na povinnou veřejnou práci musí nastoupit každý nezaměstnaný, kterého úředníci vyberou. Bez nároku na mzdu. Odměnou je podpora v nezaměstnanosti nebo u lidí, kteří jsou bez práce delší dobu, úhrada sociálního a zdravotního pojištění. O pomocníky v rámci veřejné služby mohou žádat obce i sociální instituce, nemocnice… Jedinou jejich povinností je zajistit pro nezaměstnané pracovní pomůcky a pojistit je na odpovědnost za škody způsobené na majetku nebo zdraví.

Chceme jen ty dlouhodobě nezaměstnané
Starosta Kamýku Petr Halada zatím požádal o obsazení celkem třinácti pozic. „Je to úklid veřejných prostranství, práce v archivu obecního úřadu, dále nějaké dělnické činnosti a také hledáme člověka, který bude organizovat kulturní akce,“ vyjmenovává první muž tisícové obce na břehu Vltavy.

Své požadavky v březnu zapsal do speciálně připraveného počítačového systému ministerstva práce a sociálních věcí. Hned se zobrazily v počítači pracovnice středočeského úřadu práce, která během pár dní vybrala vhodné kandidáty.
„Domluvili jsme se s úřednicemi, že pro nás budou vybírat nezaměstnané přímo z Kamýku nebo blízkého okolí a že to budou lidé, kteří jsou v evidenci úřadu práce už dlouho a nedaří se jim najít zaměstnání. Je nesmyslné, aby na veřejné práce chodili ti, kteří dostali výpověď před dvěma měsíci,“ podotýká Petr Halada, který veřejnou službu považuje za správnou myšlenku. „Stát nezaměstnaným pomohl tím, že jim poskytl sociální dávky, a oni mu to teď splácejí svou prací. Nevidím v tom problém. Ale je řada lidí, kteří to považují za návrat k feudalismu. Řešili jsme to nedávno na sněmu starostů. Mnoho z nich veřejnou službu odmítá,“ dodává Halada.

Snažím se, abych našel nové místo
Najít člověka ochotného nastoupit na dobrovolnou práci ale vůbec není jednoduché. Zatím bylo pro veřejné práce v Kamýku vybráno pět kandidátů. Jeden muž na úklid nenastoupil vůbec, aniž se omluvil. Jedna paní na administrativu zase v den nástupu vzkázala, že je nemocná. Třetí práskla dveřmi, čtvrtý má nastoupit tento týden. A tak v tuto chvíli pracuje pro obec pouze jediný muž.

„Dostal jsem práci na měsíc a už mi to končí. Zajišťuji úklid veřejných prostranství každý den čtyři hodiny dopoledne tak, aby to dávalo požadovaných 20 hodin týdně. A je to docela v pohodě, nevadí mi zametat pro sousedy. Dokonce mě řada z nich chválí,“ říká Karel Majer, původně vyučený zedník, který je už dva roky nezaměstnaný. „Měl jsem živnostenský list a pracoval na sebe, ale nějak to nešlo. Pak jsem sehnal místo v jedné firmě, která dodávala díly do automobilového průmyslu. To byly skvělé tři roky – byl jsem zaměstnanec, každý měsíc jsem dostal mzdu a nemusel jsem se o nic starat. Jenže pak ta společnost zkrachovala a já zůstal na dlažbě. Teď už jsou to dva roky,“ vypráví třiatřicetiletý muž. Na úřadu dostane každý den plán práce a s potřebnými pomůckami vyrazí do terénu. „Snažím se pracovat co nejlépe, aby si toho pan starosta všiml a případně mi nabídl místo v technických službách. Zřejmě se tam v blízké době nějaké uvolní. O tu pozici bych hodně stál,“ svěřuje se Karel Majer. Podle něj je velmi těžké sehnat v okolí Příbrami a Sedlčan pořádnou práci. Zkoušel to mnohokrát, ale nikdy neuspěl. A do Prahy se mu dojíždět nechce. „To bych dal všechny vydělané peníze za benzin. A navíc máme malou holčičku a střídáme se se ženou v hlídání,“ vysvětluje Majer.

Každý desátý nezaměstnaný půjde pracovat
Novou podobu veřejné služby popisuje novela zákona o zaměstnanosti, která platí od ledna 2012. Celkem se má do veřejné služby letos zapojit až 50 tisíc nezaměstnaných, což je zhruba každý desátý. Jen za první tři měsíce roku nastoupilo na tyto práce 16 055 lidí, což je stejný počet jako za celý loňský rok. Nejčastěji šlo o lidi, kteří jsou v evidenci úřadů práce dva až pět let. Těch bylo zhruba 6 300. Přes 5 000 bylo těch, kdo jsou „na pracáku“ déle než jeden rok nebo kratší dobu opakovaně v posledních třech letech. Přes 2 000 lidí je z kategorie více než pět let bez práce a 1 600 patří mezi opakovaně nezaměstnané minimálně 365 dní za tři roky.

Celkem o pomoc nezaměstnaných požádalo 2 305 subjektů, nejčastěji městské a obecní úřady, sociální instituce, nemocnice.

„Veřejná služba se od začátku roku nabízí zejména těm, kteří jsou bez práce dlouho nebo opakovaně. To jsou ti, kteří již dávno nejsou na podpoře v nezaměstnanosti, ale lidé, kteří jsou víceméně závislí na sociálních dávkách,“ vysvětluje tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová. „Pokud je chtějí i nadále pobírat a bude jim nabídnuta veřejná služba, pak ji musí přijmout. Jestliže odmítnou, budou jim sociální dávky i podpora v nezaměstnanosti odebrány, a to na půl roku,“ upozorňuje Plívová.

 

26. 4. 2012, MF Dnes

Aktuální dění
Design based on Blue Taste Theme created by Jabox