Populace ve světě stárne a stárnout bude i nadále, což víme již několik desetiletí. Čili není to věc nová, ukazuje to celá řada průzkumů. Záleží jen na každé společnosti, co si z probíhajících demografických změn odnese. Ne náhodou vyhlásila Evropská komise letošní rok jako Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, který má upozornit veřejnost na přínos seniorů pro společnost. V jeho rámci se koná řada akcí, z nichž zde mohu zmínit například 11. světovou konferenci IFA (International Federation on Ageing) o stárnutí, která se nedávno uskutečnila v Praze.
Podle demografických predikcí se bude v České republice zhruba od 20. let tohoto století snižovat podíl osob mladších 15 let v důsledku poklesu porodnosti, výrazně se bude snižovat podíl tzv. ekonomicky aktivních osob a naopak výrazně vzroste podíl osob starších 65 let, který bude důsledkem prodlužující se délky života.
Jednou z nejdiskutovanějších otázek současnosti je, jak se na tyto a související změny připravit. Skutečnost, že se lidé dožívají vyššího věku a zároveň delší dobu žijí ve zdraví, je výsledkem vědomého snažení všech společností a svědčí o dosaženém pokroku. Prodlužující se seniorský věk tak představuje stále důležitější fázi lidského života, která nabízí mnoho možností k aktivnímu zapojení seniorů ve společnosti. Abychom potenciálu demografických změn v naší společnosti využili co nejlépe, bude potřeba přijmout účinná opatření v řadě oblastí lidského života. V prvé řadě však musí být seniorům poskytnuta adekvátní sociální ochrana.
Při nárůstu počtu důchodců víme, že dnešní mladou generaci ve srovnání s dneškem čekají nižší státní důchody. Penze od státu budou v celé Evropě nižší než dnes a budeme je dostávat až ve vyšším věku. Abychom budoucím generacím zajistili v důchodu potřebnou životní úroveň, je důležité vytvářet pro budoucnost úspory na financování penzí. Hlavní důvody pro reformu penzí jsou proto demografické a ekonomické. Již nyní činí schodek důchodového účtu v ČR asi 40 miliard korun ročně.
Po reformě penzí se v Česku volá už zhruba dvacet let. Až současná vláda realizovala kroky, jejichž výsledkem jsou již schválené reformní zákony. Samozřejmě lze diskutovat o jednotlivostech, ale jádro a smysl nastavených změn jsou jednoznačně správné: umožnit lidem, kteří se nechtějí spoléhat pouze na v budoucnu nižší státní důchod, spořit si s velmi nízkými náklady na penzi ve více pilířích, doplnit svůj důchodový příjem, a rozložit tak případná rizika zajištění tohoto příjmu. Zvolením vhodné investiční strategie mohou navíc vložené prostředky zajímavě zhodnotit.
Vedle úsilí o zajištění slušné penze starším občanům a zvyšování jejich životní úrovně je samozřejmě i nadále potřeba odstraňovat další všemožné bariéry, které těmto občanům brání v politické, ekonomické a sociální participaci ve společnosti.
Dr. Ing. Jaromír Drábek
ministr práce a sociálních věcí
zdroj: mpsv.cz
Vážený pane ministře, rozumím tomu, že penze budou nižší a každý budoucí důchodce se bude muset postarat sám o sebe. Nerozumím však Vašemu vyjádření, nebo návrhu o zvyšování platů politikům a soudcům o desetitisíce měsíčně. Jak to jde dohromady s vládními úsporami a – jak píšete – se schodkem důchodového účtu v současné době?
Mám pocit, že už Vás nelze brát příliš vážně. Je to škody. Fandil jsem Vám.
S úctou
Karel Dušek, Bechyně
Vážený pane Dušku,
můj návrh je reakcí na rozhodnutí Ústavního soudu. Na platech soudců se prý nesmí šetřit. Vzhledem k tomu, že plat soudce se vypočítává ze stejného základu jako platy ústavních činitelů, je nutné zvyšovat oboje společně. I přes toto zvýšení budou platy (v poměru k reálné mzdě) nižší, než byly před loňským snížením.
Velice mě mrzí ztráta Vaší důvěry. O to víc mě mrzí, že je na mě házena odpovědnost za návrhy, které jsem schopen ovlivnit v minimální míře.
S pozdravem
Jaromír Drábek