Občanský důchod – řešení pro 21. století

Od Jaromír Drábek

Koronavirová krize ovlivnila v roce 2020 zásadním způsobem českou ekonomiku. Dopady krize budou pokračovat i v roce 2021 a budou se postupně stále výrazněji přelévat i do sociální situace českých občanů, přičemž pokles ekonomiky ovlivní jako vždy nejcitlivěji nízkopříjmové domácnosti.

Stávající vláda si vybrala pro řešení dopadů koronavirové krize cestu expanzivní fiskální politiky prováděné především prostřednictví daňového systému. Zásadním krokem v tomto směru je schválení tzv. daňového balíčku v prosinci 2020. Tento postup je jistě legitimní volbou, nicméně expanzivní fiskální politika může mít různé formy a používat různé nástroje
s různou mírou efektivity.

Cílem tohoto článku je nastínit možnost zavedení občanského důchodů jako výrazně efektivnějšího nástroje, než je tzv. daňový balíček, efektivnějšího jak po stránce procesní (snížení administrativní zátěže občanů, zaměstnavatelů i státu), tak i po stránce fiskální (směřování fiskálního stimulu výrazněji do nízkopříjmových domácností).

Občanský důchod má charakter základního nepodmíněného příjmu, směřovaného ke každému občanu trvale žijícímu na území státu.

Zavedení občanského důchodu

Občanský důchod bude nepojistnou sociální dávkou, která bude vyplácena všem občanům ČR (EU) trvale žijícím na území ČR. Při zavedení občanského důchodů se navrhuje jeho výše na úrovni základní výměry starobního či invalidního důchodu (pro rok 2021 je to 3550 Kč měsíčně). Základní výměra důchodu je stanovena jako 10 % průměrné mzdy za předminulý kalendářní rok, je tedy vypočítána pro každý kalendářní rok na základě údajů Českého statistického úřadu a není závislá na aktuálním politickém rozhodnutí.

Občanský důchod bude dávkou nahrazující různé daňové úlevy a sociální dávky, které směřují k zajištění základních životních potřeb občana. Tyto dávky a úlevy jsou různým občanům přiznávány či vypláceny v různé výši, která v daňové oblasti často nezohledňuje jejich potřebnost. Daňové úlevy a sociální dávky jsou pro občany nepřehledné, pro většinu občanů nesrozumitelné, takže je často nevyužívají ti, kteří se v daňovém a sociálním systému nevyznají či úlevy a dávky nevyužívají systematicky. Jako typický příklad lze uvést daňovou slevu na manželku/manžela, o které mnoho mladých rodin ani neví, případně neví, jak úlevu uplatnit. Dalším příkladem, tentokrát z oblasti dávek, je přídavek na dítě, u kterého dokládání příjmu všech členů domácnosti každé tři měsíce odrazuje ty rodiny, které se raději zaměří na jiný způsob získání dodatečného příjmu než shánění potvrzení od zaměstnavatelů a návštěv úřadu práce.

Zjednodušení daně z příjmu

Zavedení občanského důchodu umožní výrazně zjednodušit pravidla pro výběr daně z příjmu fyzických osob a nastavit rovné podmínky pro občany bez ohledu na výši příjmu tak, aby systém daňových úlev neznevýhodňoval občany s nízkými příjmy.

Zároveň se zavedením občanského důchodu bude zrušena základní sleva na poplatníka, která byla do roku 2020 ve výši 24.840 Kč za rok, tedy 2070 Kč měsíčně, přičemž se pro roky 2021 a 2022 počítá s jejím postupným zvyšováním. Zavedení občanského důchodu ve výši 10 % průměrné mzdy bude mít obdobný dopad na příjmy ekonomicky činného občana jako zvýšení základní slevy na poplatníka na 42.600 Kč ročně.

Dále bude zrušena sleva na manželku/manžela s příjmy do 68.000 Kč za kalendářní rok, která byla v roce 2020 ve stejné výši jako základní sleva na poplatníka, tedy 24.840 Kč za rok. V případě manžela/manželky se zdravotním postižením se sleva zvyšuje na dvojnásobek. Zrušení slevy je v tomto případě třeba řešit nikoli prostřednictvím daňového systému, ale prostřednictvím systému sociálních dávek tak, aby chybná koncepce úlevy nevedla, jak je tomu ve stávajícím nastavení, k vyšší finanční podpoře vysokopříjmových než nízkopříjmových zdravotně postižených občanů.

Bude také zrušeno daňové zvýhodnění na dítě, které bylo v roce 2020 ve výši 15.204 Kč ročně na první dítě, 19.404 Kč na druhé dítě a 24.204 Kč na třetí a další dítě ve společné domácnosti. Nahrazení tohoto daňového zvýhodnění občanským důchodem bude znamenat navýšení podpory státu na každé dítě na 42.600 Kč ročně.

Výše uvedené změny daně z příjmu budou znamenat výrazné zjednodušení výběru daně, znatelné snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů i finančních úřadů a zpřehlednění daně z příjmu pro občany. Zaměstnavatelé nebudou muset sepisovat s každým zaměstnancem každoročně prohlášení poplatníka, zaměstnavateli odpadne roční zúčtování daně zaměstnanců, mzdová agenda se oprostí od účtování slev na dani a od různých potvrzení zatěžujících zaměstnavatele i zaměstnance jako potvrzení o neuplatňování daňového zvýhodnění na dítě druhým z manželů, potvrzení o příjmu druhého z manželů či předkládání potvrzení o studiu dětí. Zároveň se odstraní některé možnosti zneužívání daňového systému.

Zefektivnění sociálního systému

Často se objevuje argument, že zavedení nepodmíněného příjmu sníží motivaci k hledání práce a že nepodmíněný příjem vede k pasivitě občanů na pracovním trhu. Je to však lichý argument nejméně proto, že již dnes stát garantuje prostřednictvím sociálního systému každému občanu příjem nutný k uspokojení základních životních potřeb. Nicméně stanovení i administrace výše sociální podpory jsou velmi složité, ať už co do typu podpory (životní minimum, existenční minimum), tak co do výše dávky (odstupňování podle věku a počtu členů společné domácnosti). Se zavedením občanského důchodu bude možné zrušit některé nepojistné sociální dávky, které budou občanským důchodem nahrazeny, a tím výše uvedené nedostatky sociálního systému napravit.

Především bude možné zrušit příspěvek na živobytí, který dosud zajišťuje základní životní potřeby občana v případě, kdy pro jejich uspokojení nemá dostatečný zdroj příjmu. Zavedení občanského důchodu nastaví rovný přístup k příjmu zajišťujícímu základní životní potřeby bez jakékoli dodatečné administrativní zátěže, tedy zejména bez stávajícího dokládání příjmů všech členů společné domácnosti každé tři měsíce. Příspěvek na živobytí byl v roce 2020 vyplácen u dětí ve výši až 2770 Kč měsíčně a u dospělých ve výši až 3850 Kč měsíčně, přičemž u vícečetných domácností byla maximální dávka 3550 Kč, pouze u jednočlenných domácností bylo možné dosáhnout dávky 3850 Kč. Zavedení občanského důchodu ve výši 3550 Kč měsíčně tedy nahradí příspěvek na živobytí u dětí, a to i v souběhu s přídavkem na dítě, přičemž občanský důchod bude ve všech případech vyšší než
dosavadní dávky. U dospělých, kteří žijí ve vícečetné společné domácnosti je také výše občanského důchodu vyšší nebo stejná jako maximální výše příspěvku na živobytí. Pouze u jednočlenných domácností vznikne disproporce ve výši 300 Kč měsíčně, kterou je případně třeba řešit prostřednictvím jiného instrumentu sociálního systému, než se výše občanského důchodu zvýší nad úroveň životního minima pro jednočlennou domácnost.

Dále bude možné zrušit přídavek na dítě, který byl v roce 2020 vyplácen ve výši 630 až 1080 Kč měsíčně podle věku dítěte a dalších podmínek. Zavedení občanského důchodu ve výši 3550 Kč bude i v tomto případě vždy vyšší finanční podporou než dosavadní součet daňového zvýhodnění na dítě (max. 2017 Kč měsíčně) a příspěvku na dítě (max. 1080 Kč měsíčně) nebo součet příspěvku na živobytí a příspěvku na dítě (viz výše).

Uvedené změny nepojistných sociálních dávek významně sníží administrativní zátěž na straně státu (uvolní kapacity úřadu práce), na straně občanů (dokládání příjmů všech členů domácnosti každé čtvrtletí) i na straně zaměstnavatelů (vydávání potvrzení o příjmech zaměstnanců každé čtvrtletí). Dále odpadne čtvrtletní složité posuzování příjmů společné domácnosti a možnost zneužití sociálního systému uváděním nepravdivých údajů o členech společné domácnosti či jejich příjmech. Nejdůležitějším efektem však bude, že každému občanu bude zajištěn základní příjem bez ohledu na jeho případná sociální znevýhodnění. Bude také napravena situace, kdy občan žijící ve společné domácnosti s nespolupracujícími osobami (které např. nedodají včas potvrzení o příjmu), ztrácí nárok na podporu státu, přestože si ji objektivně zaslouží a potřebuje ji.

Fiskální výdaje
Fiskální dopady jsou vyčísleny orientačně podle parametrů daňového a sociálního systému pro rok 2020. Výdaje státního rozpočtu jsou uvedeny podle propočtu založeného na veřejně dostupných údajích ministerstva financí, ministerstva práce a sociálních věcí a Českého statistického úřadu.

V České republice žilo v roce 2020 cca 10,7 mil. obyvatel, z toho cca 0,6 mil. cizinců, z nichž je asi 150 tis. občanů jiných členských zemí EU. Občanský důchod bude vyplácen občanům ČR či EU trvale žijícím na území ČR, kteří podají žádost a splní případné další podmínky, jako např. nepřetržitý pobyt na území ČR ve stanovené délce. Při fiskálně velmi konzervativním odhadu bude vypláceno cca 10 mil. občanských důchodů, pravděpodobně jich bude méně. V tomto počtu je však již zahrnuto 2,9 mil. důchodců, kterým je vyplácen starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchod, přičemž základní výměra důchodu je vyplácena jen jednou i při souběhu více důchodů a tak tomu bude i po zavedení občanského důchodu.

Dále je třeba odečíst cca 0,5 mil. dětí do 4 let, které jsou finančně zajištěny rodičovským příspěvkem. Rodičovský příspěvek se vyplácí v souhrnné výši 300 tis. Kč na jedno dítě, což znamená pro dobu 4 let průměrnou částku 6250 Kč měsíčně, část rodičovského příspěvku tedy může být nahrazena občanským důchodem.

V celkovém součtu to znamená, že občanský důchod by při jeho zavedení byl vyplácen nejvýše 6,7 mil. občanů, což představuje při základní výměře důchodu v roce 2020 ve výši 3490 Kč měsíčně částku 281 mld. Kč za rok.

Základní slevu na poplatníka uplatňuje cca 5,2 mil. zaměstnaných. Vzhledem k tomu, že v roce 2020 byla základní sleva na poplatníka ve výši 24.820 Kč ročně, která byla plně uplatnitelná i při výdělku ve výši minimální mzdy, je pravděpodobné, že naprostá většina zaměstnaných (ekonomicky aktivních) ji uplatnila v plném rozsahu. Navíc i někteří ekonomicky neaktivní na tuto slevu mohou dosáhnout (kapitálové příjmy, příjmy z pronájmu, ostatní příjmy). Zrušení základní slevy na poplatníka tedy při výše uvedeném počtu ekonomicky aktivních přinese cca 129 mld. Kč.

Daňové zvýhodnění na dítě je uplatňováno formou slevy na dani nebo daňového bonusu. Průměrné zvýhodnění na dítě je možné odhadnout na cca 18 tis. Kč. Počet nezaopatřených dětí, na které je možné uplatnit slevu, lze odhadnout na cca 2,5 mil., z toho reálně může být uplatněna sleva při fiskálně opatrném odhadu na cca 2 mil. dětí (bez dětí, u nichž ani jeden z rodičů nepracuje, tedy na ně daňové zvýhodnění nemůže být uplatněno). Fiskální dopad zrušení daňového zvýhodnění na dítě lze tedy odhadnout na 36 mld. Kč.

Celkem tedy zrušení základní slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na dítě zajistí zvýšení příjmů státního rozpočtu o 165 mld. Kč.

Výdaje státního rozpočtu na příspěvek na živobytí a přídavek na dítě lze podle dosavadního vývoje výdajů na výplatu těchto dávek pro rok 2020 odhadnout na částku cca 9 mld. Kč.

Fiskální náročnost zavedení občanského důchodu je tedy odhadována na 107 mld. Kč ročně.

Zajištění výplaty občanského důchodů

Výplata občanského důchodu může být prováděna prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) za použití standardních postupů uplatňovaných při výplatě starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů. Výplata bude stejně jako u ostatních důchodů zahájena na základě žádosti občana o přiznání občanského důchodu, ke které doloží občanství ČR (EU) a trvalý pobyt na území ČR, pokud tato skutečnost nebude vyplývat z údajů, které má ČSSZ k dispozici ze základních registrů (např. údaje z evidence obyvatel).

ČSSZ vyplácela v roce 2020 každý měsíc více než 3 mil. důchodů. Navýšení počtu výplat o dalších cca 6 mil. důchodů je při dnešní úrovni automatizace vyplácení důchodů proveditelné bez významných nároků na technické vybavení, zvláště s přihlédnutím k tomu, že prostřednictvím jednotného výplatního místa ministerstva práce a sociálních věcí jsou vypláceny i nepojistné sociální dávky, z nichž výplata příspěvku na živobytí a přídavku na dítě bude při zavedení občanského důchodu zrušena.

Při zachování současných pravidel platných pro starobní, invalidní a pozůstalostní důchody, kdy lze o důchod požádat zpětně, lze občanský důchod zavést i bez významných problémů v oblasti lidských zdrojů. Pro příjem žádostí je možné využít pro většinu občanů již existující agendy. Pro zaměstnance jsou to evidenční listy důchodového pojištění, pro OSVČ přehledy OSVČ o příjmech a výdajích. Tyto formuláře lze v rámci každoroční aktualizace doplnit o žádost o přiznání občanského důchodu a tu pak zpracovat v rámci standardní každoroční agendy. Navíc je možné pro zavedení občanského důchodů využít pracovníků uvolněných z úřadu práce v souvislosti se zrušením agendy příspěvku na živobytí a přídavku na dítě.

Shrnutí:

Občanský důchod bude jednotná nepojistná sociální dávka vyplácená měsíčně každému občanu ČR (EU) trvale žijícímu na území ČR.

Výše občanského důchodu se rovná aktuální základní výměře důchodů (pro rok 2021 je to částka 3550 Kč měsíčně).

Občanský důchod nahradí u daně z příjmu fyzických osob základní slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění na dítě a slevu na manžela/manželku, v oblasti nepojistných sociálních dávek nahradí občanský důchod příspěvek na živobytí a přídavek na dítě.

Fiskální náročnost zavedení občanského důchodu je cca 100 mld. korun ročně, je srovnatelná s fiskální náročností tzv. daňového balíčku schváleného v prosinci 2020.

Zavedení občanského důchodu zlepší efektivitu sociálního a daňového systému a zjednoduší přístup nízkopříjmových skupin obyvatel k finanční podpoře státu.

Článek byl v mírně zkrácené a mírně upravené verzi publikován v Hospodářských novinách dne 29. 1. 2021. Vládní daňové změny? Ne, raději občanský důchod. Místo úlev i dávek dejme každému 3550 korun | Hospodářské noviny (iHNed.cz)

Aktuální dění
Design based on Blue Taste Theme created by Jabox