Tisková zpráva: Analýzy podle RIA je třeba zachovat

Od Jaromír Drábek

Dnes již téměř polovina všech vládních návrhů zákonů pochází na základě výlučných a sdílených kompetencí z dílny Evropské komise a má implementační charakter. Lze předpokládat, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost bude nadále toto procento vzrůstat. Oblastí, do nichž budou moci evropské orgány zasahovat, bude i nadále přibývat.

Růst kvantity evropských norem by však neměl být na úkor kvality. A ta je do značné míry odvislá od toho, jakým způsobem budeme schopni na národní úrovni překovat evropské směrnice do podoby jednotlivých zákonných norem. Nedílnou součástí je posuzování dopadů na podnikatelské prostředí. Nezastupitelnou úlohu v tomto procesu vedle klasického připomínkového řízení hraje systém RIA, který byl přijat vládou v roce 2007. Byl to úspěšný výsledek snahy podnikatelské veřejnosti po co nejprůhlednějším vyčíslení nákladů, které ta která regulace může přinést. Dnes bohužel vláda přichází s návrhem, aby právě z oblasti evropské legislativy systém RIA vypadl.
Z posuzování dopadů na podnikatelské prostředí by tak vypadla významná část připravované legislativy. U evropských směrnic přitom existuje poměrně významná míra určité volnosti či výběru způsobu implementace, samozřejmě při zachování závazného cíle. K jednomu cíli lze tak dojít více cestami. My bychom si vždy měli vybrat tu nejlevnější a nejefektivnější. K tomu však potřebujeme znát náklady každé z možných variant. Že nejde o zbytečnost, se ukázalo již častokrát v minulosti. Mediálně známá je například kauza s nesmyslným zaváděním bezdotykových baterií, které nemají ani v daleko bohatších a ekonomicky vyspělejších státech západní Evropy. A to je jen vrcholek ledovce. Nutnost zachování RIA i v oblasti evropské legislativy vyniká o to více na pozadí stále přetrvávající hospodářské krize. Každá konkurenční výhoda, kterou můžeme získat při co nejšetrnější implementaci evropských směrnic, znamená v konkrétním dopadu zachování či vytvoření pracovních míst, a s tím i související daňové výnosy. Systém RIA tak sehrává i roli pozitivního protikrizového opatření. Jeho zrušení by naopak vedlo naprosto proti smyslu vládních protikrizových opatření, která mají snížit deficit veřejných financí.
Sporné je i zdůvodnění, s nímž vláda přichází. Jistě, o něco by se možná zkrátil legislativní proces v přípravné exekutivní fázi, o to delší diskuse by se ale vedla na půdě parlamentu. To vše jsou pádné důvody pro to, aby vláda své stanovisko ještě v průběhu meziresortního připomínkového řízení, které právě probíhá, přehodnotila.

Jaromír Drábek
místopředseda TOP 09

Aktuální dění
Design based on Blue Taste Theme created by Jabox