Archive

For Červenec, 2010

Jaromír Drábek: Práci načerno nelze tolerovat (Právo)

No Comments

V rozhovoru pro deník Právo, hovořil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek o plánovaných historických změnách v současné struktuře úřadů práce, která by se od příštího roku měla přizpůsobit krajskému uspořádání našeho státu s cílem zefektivnit jejich řízení a posílení kontrolní činnosti. „Mimo jiného i proto, že vysokou míru práce načerno není možné v Česku nadále tolerovat“, řekl Drábek.
Právo, 28. 7. 2010

Úřady práce čeká od začátku příštího roku zásadní proměna jejich fungování. Proč se právě ony ocitly na předním místě seznamu změn, které na vašem ministerstvu chystáte?

Smysl změn je jednoznačný – současná struktura úřadů práce neodpovídá potřebám uchazečů o práci ani struktuře obcí. Zlepšit se musí řízení těchto úřadů i jejich kontrolní činnost. I proto, že vysokou míru práce načerno není možné v Česku nadále tolerovat.

Jak se chystané změny konkrétně projeví?

Současná struktura úřadů, kterých je v Česku na 77, je zbytečně složitá, obtížně řiditelná. Struktura úřadů práce by se od začátku příštího roku měla proto přizpůsobit krajskému uspořádání našeho státu. V praxi to bude znamenat, že bude krajský úřad práce a pod něj budou patřit jednotlivá kontaktní místa. V každé obci třetího typu by pak mohlo být kontaktní místo úřadů práce. Zruší se i současná právní subjektivita každého úřadu.

Každá změna přináší i otázku, co se současnými 77 řediteli a osmi tisíci zaměstnanců úřadů práce. Nerozšíří řady nezaměstnaných?

Určité přeskupení zaměstnanců bude nutné, ale uplatnění se najde pro každého schopného pracovníka.

Přispěje nová struktura úřadů práce i k tomu, aby se zpřísnily nynější liberální podmínky pro zaměstnávání cizinců?

Situace, kdy každý, kdo dostane živnostenské oprávnění, získá prakticky automaticky i povolení k pobytu v ČR, skutečně vyžaduje změny. Ale řešení problémů se zaměstnáváním cizinců není jen v resortu mého ministerstva. Na řešení se musejí podílet i ministerstva vnitra a průmyslu. Určitě velmi rychle vyvolám jednání, aby se změnila k lepšímu i tato oblast.

Ministr práce Drábek: vdovské ani sirotčí důchody rušit nebudeme (iDnes)

No Comments

Nový ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek stojí v čele resortu, který spravuje 40 % výdajů státu. Stát však nyní musí šetřit, a tak Čechy čekají razantní změny ve výplatě sociálních dávek, podpor v nezaměstnanosti a penzí. Vdovské ani sirotčí důchody se však rušit nebudou, ujistil čtenáře v on-line chatu ministr.
iDnes, 27. 7. 2010

O rušení těchto důchodů se mluvilo v souvislosti s důchodovou reformou, kterou musí po 20 letech odkladů nový ministr připravit. Přichystat ji musí proto, že současnému penzijnímu systému hrozí kvůli stárnutí obyvatel kolaps, neboť státu nebudou za pár let stačit peníze na průběžné vyplácení důchodů z mezd zaměstnaných lidí.

Podle ministra se však vdovy ani sirotci nemusejí obávat, že by o peníze na živobytí přišli. Ačkoliv stát teď musí kvůli snižování rozpočtového deficitu razantně šetřit, se zrušením právě těchto důchodů se v příštích dekádách nepočítá.

„S rušením vdovských důchodů i sirotčích důchodů se nepočítá. Tato mediální fáma vznikla tím, že po provedení důchodové reformy nebudou vdovské ani sirotčí důchody potřeba, protože naspořené prostředky v kapitálovém pilíři budou součástí dědictví. To je ale vize toho, co bude někdy za 30 let,“ uklidňoval čtenáře v on-line rozhovoru Drábek.

Kdo má stavební spoření, nemá na dávku na živobytí nárok

Ministr již dříve avizoval, že jeho prvním úkolem bude zamezit zneužívání dávek, které mají dostávat jen lidé, kteří je skutečně potřebují. Podle něj by úřady měly důkladněji prověřovat informace, které lidé uvádějí v dotaznících, i to, zda nezaměstnaný nepracuje načerno či zda peníze určené například na živobytí nevyužívá jinak. Podle něj je tak naprosto správné, když úřady prověřují žadatele o sociální dávku, zda nemají zároveň zřízeno stavební spoření.

„U žadatelů o sociální dávky se má přihlížet ke všem možnostem zajistit si prostředky na živobytí jinak než pomocí od státu. Pokud někdo sociální dávku nepotřebuje a je schopen ji investovat, je její vyplácení v rozporu s účelem sociální dávky,“ napsal v chatu bývalý šéf Hospodářské komory ČR.

Jaromír Drábek: Mezi českými podnikateli je stále více cizinců (ČT 24)

No Comments

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek v rozhovoru pro relaci Ekonomika na ČT 24, hovořil mj. o zpřísnění podmínek vydávání živnostenských listů pro cizince ze třetích zemí, kterých jen za poslední rok v ČR přibylo o více jak 10 tisíc.
ČT 24, 26. 7. 2010

Moderátor (Přemysl Čech):
V Česku již podniká skoro devadesát tisíc cizinců, konkrétně 89 500 osob převážně z Vietnamu a Ukrajiny. Za poslední rok jich přibylo téměř šest tisíc. V řadě případů si tím ale jen legalizují pobyt v tuzemsku. Získat živnostenský list je totiž dnes jednodušší, než je tomu u pracovního povolení. Ministerstva práce a vnitra již navrhuje změny.

Redaktor (Redaktor):
Podnikání jako pojistka pobytu. Jen za poslední rok přibylo v Česku 10 tisíc zahraničních živnostníků převážně z Vietnamu a Ukrajiny. Často jde ale jen o fintu jak ušetřit a přelstít emigrační politiku. MV už proto navrhlo změny.

Host (Hana Malá, mluvčí ministerstva vnitra):
Novela zákona se snaží eliminovat případy, kdy cizinci, kteří na našem území podnikají, opravdu tuto činnost vyvíjeli a nesloužilo jim to k legalizaci pobytu. Pro příklad můžeme uvést, že pouze čtvrtina cizinců ze třetích zemí odvádí daně.

Redaktor (Redaktor):
Noví zájemci o podnikání v Česku se budou muset připravit na kontrolní pohovory v češtině s konzulárními úředníky nebo podmínku minimálně dvouletého pobytu. Platit by mohly začít na konci roku, ale musí je schválit nová vláda. Na podnikání cizinců se chce zaměřit nový ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který tak hodlá především ochránit český pracovní trh.

Host (Viktorie Plívová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí):
Zároveň jsme doporučovali úřadům práce, aby prodlužovali pracovní povolení jen těm cizincům ze třetích zemí, kteří pracují na místech, která jsou těžko obsaditelná Čechy.

Redaktor (Redaktor):
Zaměstnáváním cizinců z třetích zemí se zabývá i Evropská komise, která dává dohromady nová pravidla pro sezónní pracovníky, bez nichž se podle komisařky pro vnitřní záležitosti Cecilie Malmströmové evropský pracovní trh neobejde.

Moderátor (Přemysl Čech):
A víc po telefonu Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, dobrý večer.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Dobrý večer.

Moderátor (Přemysl Čech):
Vy jste se už minulý týden vyslovil pro zpřísnění podmínek pro vydávání živnostenských listů, měl jste na mysli obecně nebo jenom pro cizince?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Určitě se to opatření bude týkat cizinců ze třetích zemí, nebude se týkat občanů ČR ani občanů jiných zemí EU, protože tam jsou ty podmínky nastaveny dobře. Nicméně jak padlo v předchozím příspěvku, je tady závažný problém, že prostřednictvím získání ŽL je mnohem jednodušší přístup do ČR než prostřednictvím získání pracovního povolení a v současné ekonomické situaci si tento způsob pronikání na trh v ČR podle mého názoru nemůžeme dovolit.

Moderátor (Přemysl Čech):
Můžete nám říct, jaké konkrétní zpřísnění máte na mysli, jak by ta úprava mohla vypadat v praxi?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Já o tom budu komunikovat velmi pečlivě jak s ministrem vnitra tak s ministrem průmyslu a jak bylo vidět v reportáži, tak je zřejmé že aktivity jdou paralelně na několika ministerstvech. Jde totiž o to, aby se naplnila určitá potřebnost získání živnostenského listu u konkrétního člověka, který u ní žádá z ciziny – tedy ze 3. země, nikoli z EU – protože mám za to, že pokud u žadatele o pracovní povolení, pokud někdo chce pracovat v ČR, prochází poměrně složitou procedurou, kdy se musí prokázat, že takové místo není obsaditelné českým občanem nebo občanem EU a teprve na základě toho je vydáno pracovní povolení. U ŽL žádný takový postup není a přitom řada živnostníků zde pracuje bez zaměstnanců tzn., je to v podstatě nikoli zaměstnanecký poměr ale způsob samostatné výdělečné činnosti, který je velmi obdobný tím, že ten člověk pracuje sám. Zaměstnává sám se, sám si hledá práci, ale tím ubírá pracovní možnosti někomu jinému z ČR nebo z EU a tady se na to musíme podívat stejným způsobem, stejným prizmatem jako u pracovních povolení.

Moderátor (Přemysl Čech):
Musí se na to podívat 3 ministerstva, máte signály, že se domluvíte, že to půjde?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Ano, myslím, že ano, protože jak s ministrem vnitra, který tu problematiku začíná řešit pohledem z druhé strany, nicméně řeší tutéž problematiku, tak ministr průmyslu a obchodu, který má na starosti živnostenské podnikání, tak si myslím, že ty argumenty musíme položit na stůl a najít nejjednodušší a nejrychlejší řešení.

Moderátor (Přemysl Čech):
Děkuji za komentář, na shledanou.

Jaromír Drábek: Chci zjednodušit zaměstnávání lidí (MF Plus)

No Comments

Úprava výpovědní lhůty, pružnější zaměstnávání na dobu určitou či zpřísnění kontrol práce načerno, to jsou jen některé záměry, o kterých krátce hovořil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek v rozhovoru pro MF Plus, v rámci chystaných změn v zákoníku práce.
MF Plus, 23. 7. 2010

Podle koaliční smlouvy chcete v zákoníku práce zkrátit výpovědní lhůty při propouštění ze zaměstnání. Na kdy tuto změnu plánujete?

Zatím jde o koncept, o kterém budu vyjednávat se sociálními partnery, tedy zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Neztíží například situaci lidí v předdůchodovém věku, kterých by se chtěli zaměstnavatelé zbavit?

Určitě ne. Jedná se o opatření, jež by se naopak vázalo na lepší zaměstnávání těch, kteří hledají práci. Jde o to, aby zaměstnavatelé neměli obavu vytvářet nová pracovní místa. Zvlášť v nynější ekonomické krizi se totiž ve firmách bojí přijímat zaměstnance do pracovního poměru na dobu neurčitou. Pokud by ale nový zaměstnanec třeba po půlroce odešel a vztahovala by se na odchod kratší výpovědní lhůta, bylo by zaměstnávání nových lidí jednodušší.

Nyní má člověk při dvouměsíční výpovědní lhůtě většinou nárok na tříměsíční odstupné. Vy chcete jeho výši odstupňovat podle odpracovaných let v konkrétním podniku. Jak by na tom byl třeba člověk, který by byl propuštěn do jednoho roku?

Předběžná dohoda je taková, že pokud by byl někdo zaměstnán méně než rok, měl by nárok na jednoměsíční odstupné. Pokud méně než dva roky, měl by nárok jen na dvouměsíční odstupné.

Firmám chcete poskytnout volnější podmínky při nabízení smluv na dobu určitou. Nebyl by tím zaměstnanec v nejistotě třeba tím, že by neměl při propuštění nárok na odstupné?

V nejistotě by jistě být mohl. Nicméně získání pracovní příležitosti na dobu určitou je jistě lepší než varianta, že člověk nedostane žádnou nabídku na práci, protože možnosti pracovního poměru na dobu určitou dnes nejsou tak flexibilní. Navíc každý má přece právo se svobodně rozhodnout, zda na takovou nabídku přistoupí, nebo ne.

Uvedl jste: „Namísto plošných škrtů ode mě v první linii čekejte nastavení kontrolních mechanismů.“ Jakým směrem kontroly půjdou?

Krátkodobě se chci zaměřit na dvě položky. Na zaměstnávání načerno, které nám ubírá společné prostředky a mělo by být tvrdě postihováno. Ten, kdo pracuje načerno, neplatí daně. Ty za něj pak musí zaplatit někdo jiný, kdo kvůli tomu musí být zdaňován víc. Způsobuje to navíc špatné konkurenční prostředí. Ten, kdo pracuje načerno, má logicky nižší nároky na plat, protože není zatížen daní.

Platily by postihy pro ty, kdo lidi načerno zaměstnávají, i pro ty, kteří takovou práci vykonávají?

Ano, zákon porušují obě tyto strany.

A druhá položka, kterou chcete kontrolovat?

Tou je vyplácení dávek ze sociální sítě. Tam žadatel vyplňuje řadu údajů o příjmu, případně o majetku. Je tedy potřeba postupovat důsledněji v kontrole skutečného stavu – jestli fakta uváděná do formulářů odpovídají skutečnému stavu.

Až se takové kontroly uskuteční, chcete podle zjištěných výsledků měnit legislativu?

Určitě ano.

Koaliční smlouva obsahuje i škrty. Třeba snížení měsíčního příspěvku pro lidi s postižením prvního stupně z 2000 na 800 korun. Je nutné šetřit zrovna na skupinách, které pomoc státu potřebují?

Tohle je vůbec nejbolestivější oblast, chci o tom proto jednat s organizacemi hendikepovaných. Nicméně dnešní systém je neudržitelný. Počet lidí pobírajících příspěvek v prvním stupni je obrovský – a možnosti státního rozpočtu malé.

Citlivějším řešením by mohly být spíš kontroly případného zneužívání v konkrétních případech než plošné snížení příspěvku.

O tom budeme velmi intenzivně jednat.

Délku rodičovské půjde při jejím vybírání měnit

No Comments

ekonomika.iDNES.cz , 18. 7. 2010, rubrika: Domácí ekonomika

Škrty, které připravuje nová vláda, dopadnou také na rodiny s dětmi. Ale ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek jim chce vyjít i vstříc. Třeba tím, že si kratší rodičovskou za více peněz budou moci zvolit i lidé s nižšími příjmy.

Úspory, k nimž se zavázala vládní koalice, se dotknou hned několika dávek, na něž mají nyní nárok. „Chceme změny zavést už od ledna 2011,“ říká nový ministr Jaromír Drábek (TOP 09). Jednou z nejvýraznějších změn je to, že třináctitisícové porodné by napříště měly pobírat jen rodiny s příjmy nižšími než 2,4násobek životního minima – tedy ty, které mají nárok na rodičovské přídavky.

Pro představu: životní minimum například pro rodinu s dvěma předškoláky je necelých osm tisíc korun. Vláda navíc chce bez náhrady zrušit sociální příplatek, který pobíraly nejméně majetné rodiny.

Délka rodičovské půjde měnit

Na druhé straně mnohem vstřícnější než dosud má být systém dvou-, tří- až čtyřleté rodičovské. „Chceme, aby bylo možné i v jejím průběhu měnit délku s tím, že by rodič mohl část peněz doplatit nebo by je naopak dostal od státu,“ uvedl ministr Drábek. „To vítám, protože já jsem si zvolila dvouletou variantu a pak mi bylo líto, že se tak brzy vracím do práce,“ popisuje Kateřina Vaňková z Prahy. V novém systému by si mohla rodičovskou třeba o rok prodloužit, ale musela by doplatit rozdíl.

Jiní rodiče se zase dostali do situace, že se do práce vrátit chtěli, ale museli být ještě rok či dva doma. Novinkou pak má být rovněž už od příštího roku možnost, aby si nejkratší, dvouletou s vyšší rodičovskou dávkou mohli zvolit i rodiče s příjmem nižším než 16 000 korun hrubého měsíčně, což byla dosud nutná podmínka. Drábek naznačil, že podle něj je takový postup diskriminační.

Dosud bral rodič na dvouleté rodičovské 11 400 korun měsíčně a to byl hlavní argument pro to, že na ni nemohou jít lidé s malou mzdou – mohli by tak brát více než v zaměstnání. „Pokud změnu zavedeme, budeme muset pravděpodobně jinak nastavit i výši rodičovské,“ připustil ministr.

Ve hře zůstává možnost, že by se matka a otec na rodičovské mohli vystřídat, méně pravděpodobné už je to, že by šlo rodičovskou třeba na rok přerušit a pak se na ni zase vrátit.

Čtyřletá rodičovská se sníží

Počítá se však s tím, že pokud bude někdo chtít zůstat doma s dítětem čtyři roky, bude mít o něco méně než nyní. Ministr Drábek záměr obhajuje tím, že takový rodič dnes v součtu dostane zhruba stejně peněz jako rodič s nejkratší variantou, který se mnohem dříve vrátí do práce, začne platit daně a stát za něj už nemusí platit pojištění.

V tomto volebním období se moc nedá počítat s tím, že by politici prosadili takzvanou otcovskou dovolenou – tedy placené volno na to, aby mohl muž po narození dítěte zůstat nějaký kratší čas (mluvilo se o týdnu) doma s rodinou. Výše mateřské, kterou žena pobírá první měsíce po narození dítěte a která se vypočítává z příjmu, by se oproti letošnímu roku měnit neměla.

Mnohem těžší než dosud by to podle představ nového ministra měly mít podnikající ženy, které se snažily získat co nejvyšší mateřskou tím, že si v době před porodem náhle začaly platit vysoké sociální pojištění či si nechaly vyplácet vyšší plat. „Budeme přísně postupovat proti každému, kdo zneužívá systém. Pokud někdo osm let platí nízké odvody a najednou je zvýší na pětinásobek, je to jasná spekulace,“ říká ministr, podle něhož musí takové případy sledovat Česká správa sociálního zabezpečení.

To může být problém, protože úředníci v posledních letech mnohde nestíhali ani včas posílat mateřskou. „Osm a půl tisíce úředníků správy se musí vyrovnat s úkoly, které na ně klade stát,“ komentoval to ministr.

Školky podpoříme, nové jesle ne

Rodinám mohou pomoci daňové úlevy pro firmy, které zaměstnají rodiče na částečný úvazek. Srážky z daní mají podpořit rovněž vznik soukromých a firemních školek. Méně nadšeně už se nastupující ministr práce za TOP 09 dívá na koncesované chůvy, které měla v programu ODS.

Podle něj je třeba jasně nastavit kritéria, jak mají vypadat zařízení péče o děti a jaké nároky musí splňovat lidé, kteří se o ně starají. ODS přitom chůvy prosazovala mimo jiné i jako možnost pro ženy v předdůchodovém věku, které přijdou o práci.

Ministr by rád zajistil dostatek míst ve školkách, do nichž se v posledních letech rok co rok nedostane více než deset tisíc dětí, ale rozhodně nemá v úmyslu podporovat další rozvoj jeslí – podle něj nejsou potřeba.

Superdávky bude za pár let vyplácet superúřad

No Comments

Mladá fronta DNES, 19. 7. 2010, rubrika: Ekonomika

Rrozhovor

Nový ministr práce Jaromír Drábek je smířený s tím, že nebude populární. Má totiž za úkol seškrtat dávky o 11miliard korun. Pomoc státu tak nebude dostávat každý druhý, ale jen každý desátý.

* Koalice oznámila, že bude snižovat porodné, rodičovskou i příspěvek pro postižené. Už máte vyčísleny škrty u jednotlivých položek?

Zatím máme jednoduché zadání ušetřit 11 miliard v povinných výdajích a snažíme se do toho čísla dostat.

* TOP 09 před volbami kritizovala, že nějakou dávku dnes bere každý druhý občan. Kolik jich skutečně pomoc potřebuje?

Do sociální sítě by mělo podle mého názoru patřit 10 až 15 procent občanů. Pokud jich je více, tak o ty, co to skutečně potřebují, není stát schopen se postarat, protože dávka je příliš malá.

* Dnes může některé dávky získat i majitel nemovitosti, pokud nevykazuje dostatečné příjmy. Zvažujete, že byste všechny dávky postavili na testování majetku?

Touto otázkou se budeme zabývat. Chtěl bych dojít k cílovému stavu jedné superdávky. Vyplácela by se z jednoho místa a vypočítávala na základě více kritérií. Zohlední příjmové, majetkové záležitosti, případně tělesný nebo mentální handicap a sociální situaci žadatele. A bude také kontrolovaná z jednoho místa. Jeden člověk na úřadě bude zodpovídat za to, že dávka odpovídá nouzi občana. V horizontu několika málo let se asi nepodaří dosáhnout jedné superdávky, ale sjednotit je do tří nebo čtyř považuji za realistické.

* Takže vznikne jakýsi protějšek k Jednotnému inkasnímu místu, které má sloužit pro výběr daní a sociálního a zdravotního pojištění?

Ano. Název tomu ještě budeme muset vymyslet. Není to nové. Už za ministra práce Petra Nečase (2006 až 2009, pozn. red.) tady byl vypracován projekt sociálně-pracovních úřadů. Pod jednu střechu se měly sjednotit správy sociálního zabezpečení a úřady práce.

* Jediné, na čem nechcete šetřit, jsou důchody, ty budete příští rok valorizovat podle pravidel – tedy o výši inflace plus třetinu růstu reálné mzdy. Mluvilo se o tom, že pravidlo se změní a bude se valorizovat jen o inflaci.

Bude to součástí důchodové reformy, teď nemá cenu to narychlo měnit.

* Proč jste se v koaliční smlouvě nedohodli na překlopení přídavku na děti do slevy na dani? Mělo to motivovat rodiče k práci. V programu to měla ODS i TOP 09.

Nepodařilo se to v koalici vyjednat. Proč to nešlo? Nechci odkrývat jednání v koalici. Věřím, že se k tomu ještě vrátíme.

* Pojďme ke změnám v zákoníku práce. Chystáte se zrušit možnost přivydělat si brigádně k podpoře v nezaměstnanosti (až 4 000 Kč měsíčně), což se dnes zneužívá k práci načerno. Proč se to neosvědčilo?

Je dobrou myšlenkou motivovat nezaměstnané, aby si něco přivydělali, ale v českém prostředí pravděpodobně některé dobré myšlenky nejsou aplikovatelné, protože jsou masově zneužívány.

* Úřady práce při kontrole práce načerno blokuje také skutečnost, že nejsou propojeny se systémem správy sociálního zabezpečení a nemohou tak některé věci ověřit. Co s tím?

To považuji vedle důchodové reformy za svůj základní úkol. Restrukturalizovat systém sociální sítě. Dnes jsou dávky vypláceny ze třech různých zdrojů – prostřednictvím úřadů práce, správy sociálního zabezpečení a obecních úřadů. Hlavní problém je zbytečná pracnost na straně státu a zaměstnavatelů. Dávek je asi 18 a každá z nich má svůj formulář a musí se zpracovávat z pohledu buď příjmů, nebo majetku, nebo obojího. Je to zbytečně složité.

* Chcete také zvýšit počet hodin u dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin ročně. Jaký to má smysl, když ani dnes nikdo nedokáže uhlídat, kolik hodin pracovník skutečně dělá? Často se tím maskují běžné pracovní poměry, protože z dohody se neodvádí sociální a zdravotní pojištění.

Přinese to větší pružnost u jednorázových prací, na které se zaměstnavatelům nevyplatí najímat nové pracovníky. Zároveň s tím však razantně zvýšíme kontrolu u tohoto typu pracovního poměru. Budeme prověřovat, jestli jde skutečně o jednorázovou práci, u které je jasně definováno, kde začíná a končí. Ne pracovní činnost rozplánovaná na půl roku nebo na rok, kdy se na každý měsíc napíše 20 hodin. Už žádné dohody o provedení práce od 1. ledna do 31. prosince a další rok to samé.

* Dosud bylo možné řetězit smlouvy na dobu určitou u jedné firmy jen třikrát po sobě a nejdéle během dvou let. Vy chcete toto pravidlo uvolnit, aby se firmy nebály lidi zaměstnávat. Kam se posune nové omezení?

Jasno mám, ale ještě o tom budu vyjednávat s odboráři. Nechceme zbytečně omezovat uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Zároveň chceme zamezit tomu, aby firma obnovovala smlouvu každé dva měsíce, to považuji za obcházení zákona.

* Jak byste tedy nově nastavil pravidla, aby se to nezneužívalo?

Ať si každý uzavře pracovní poměr, na jak dlouho chce. Ale pokud někdo v krátké době počtvrté za sebou uzavře pracovní poměr na dobu určitou, je to obcházení zákona a bude potrestán. Nesmí se tím zakrývat pracovní poměr na dobu neurčitou.

* Omezíte tedy počet úvazků v rámci nějakého období?

Například. Zatím nejsme dohodnuti.

* Šetření postihne i firmy – od ledna mají svým nemocným zaměstnancům platit nemocenskou tři týdny místo dvou a stát jim už nebude polovinu těchto nákladů vracet jako dosud. Kolik tím stát ušetří?Měl jste jako bývalý šéf hospodářské komory problém s tímto opatřením?

Předběžně to vypadá na úsporu kolem šesti miliard. I když z pohledu rozvoje ekonomiky nejsem nadšený, je to nejméně špatné řešení. Alternativou bylo zvýšení firemních daní.

* Budete chtít řešit výši odvodů na sociální pojištění u živnostníků, respektive OSVČ? Kritici upozorňují, že podmínky jsou pro ně příliš měkké a v porovnání se zaměstnanci odvádějí na důchodovém pojistném relativně méně, než následně čerpají.

Bráním se proti jednoduché formulaci, že živnostníci platí méně. Pokud si živnostník platí nízký vyměřovací základ, dostává také nízký důchod.

* Ale živnostník vypočítává sociální pojištění jen z poloviny hrubého příjmu, ne z celého jako zaměstnanec, navíc může ovlivnit svůj vyměřovací základ. Takto ušetřené peníze může využít čistě pro sebe, místo aby je poslal do státního systému k přerozdělení.

A to je správné. Živnostník se musí také rozhodovat, kolik z těch peněz investuje do rozvoje podnikání, má větší riziko získávání zakázek. Ale nedá se říci, že méně přispívá.

* Takže současnou výši odvodů na důchodové pojištění pro OSVČ necháte zcela beze změn?

Hýbat se s tím bude. Určitě nebudu navrhovat zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky, dřív než je bude navrhovat ministerstvo financí v rámci vzniku Jednotného inkasního místa a sjednocení vyměřovacího základu pro daň z příjmu a pro sociální a zdravotní pojištění.

Jaromír Drábek: Změna v koncepci rodičovské dovolené (ČT 2)

No Comments

O změnách v koncepci rodičovské dovolené či výše peněžité pomoci v mateřství anebo také o osudu tzv. otcovské dovolené společně diskutovali ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a prezidentka Sítě mateřských center Rút Kolínská na ČT 2.
ČT 2, 23. 7. 2010

Moderátor
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, vítejte ve studiu komentovaných Událostí, dobrý večer.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Dobrý večer.

Moderátor
Pane ministře, když se rodiče rozhodnou změnit délku rodičovské, když se tedy rozhodnou pro tu jinou variantu už v průběhu jejího čerpání, bude se za to něco platit? Mluví se o nějakých mírných doplatcích nebo náhradě.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Jde o to, že pokud se někdo rozhodne z té původní rychlejší varianty přejít do té pomalejší varianty, tak to vlastně znamená, že v tu chvíli změny vyčerpal více, než kolik by byl jeho nárok, kdyby si původně zvolil tu delší variantu, takže tam prostě bude muset vrátit ten přeplatek, který by odpovídal té zvolené variantě. To znamená, že pokud někdo například bude čerpat tu dvouletou mateřskou dovolenou, další mateřskou dovolenou a po prvním roce čerpání se rozhodne, že přejde do toho volnějšího tempa, no tak samozřejmě bude muset vrátit ty peníze, které jsou nad hranicí toho, co by měl dostávat kdyby tu volbu už udělal na začátku.

Moderátor
Nebude to příliš administrativně náročné?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já doufám, že ne, nicméně pro mě ta možnost volby pro možnost přechodu z jednoho druhu čerpání do druhého je ne tolik zásadní, tak jak poslouchám od rodičů jejich zkušenosti, že si myslím, že to stojí i za tu trochu zvýšené administrativy s tím případným vrácením přeplatku.

Moderátor
O kolik přesně se sníží příspěvek té nejdelší čtyřleté varianty, teď je to 3800 korun měsíčně?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak jak bylo řečeno v tom příspěvku, tam se jedná o stokoruny, nám jde o to, aby ta celková vyplacená suma byla stejná jako u těch ostatních variant. Nicméně vy víte, že v té čtyřleté variantě jsou dvě výše příspěvku, po určité době se ten příspěvek snižuje, takže musíme ještě přesně dopočítat ta čísla v té první fázi a v té druhé fázi.

Moderátor
Nově budou moct o dvouletou rodičovskou žádat všechny matky nebo otcové, nejen ti s největšími příjmy. Příspěvek se bude vyměřovat podle výše mzdy nebo všichni dostanou stejně těch 11400?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tam platí ta částka 11400 korun, ale bude tam jeden limit, jedno omezení, že nikdy nebude moci být ten příspěvek státu vyšší než předchozí čistý výdělek, aby prostě nenastala taková situace, že někdo bude na té další mateřské dovolené mít větší příjem, než měl předtím, když pracoval. To by nebylo správné.

Moderátor
Pak ale nebude ten celkový balík mateřské a rodičovské pro všechny stejné, za dva roky rodič s nižším příjmem a tedy s nižším příspěvkem vyčerpá míň, než ten s vyššími příjmy?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ano. V tomto ohledu bude výjimka, ale bude to samozřejmě na volbě toho rodiče, aby si zvážil, zda chce vstoupit do té dvouleté mateřské nebo do té tříleté a bude to prostě jeho výběr. Bude samozřejmě znát předem ty částky, které obdrží v jednotlivých druzích čerpání další mateřské dovolené.

Moderátor
Takže to nepovažujete za nefér?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já si myslím, že je to mnohem méně nefér, než ten dnešní stav, kdy si dvouletou mateřskou dovolenou nemohou zvolit někteří rodiče jenom proto, že třeba nedosahují o stokoruny toho předepsaného příjmu.

Moderátor
Z Brna se k nám teď připojí zakladatelka mateřských center Rut Kolínská, dobrý večer.

Rut Kolínská, prezidentka, Síť mateřských center:
Dobrý večer.

Moderátor
Paní Kolínská, vy tu změnu, že si rodiče budou moci popřípadě měnit délku rodičovské už v běhu vítáte? Dělal ten stávající stav, kdy to měnit nešlo, rodičům nějaké velké potíže?

Rut Kolínská, prezidentka, Síť mateřských center:
Tak já se přiznám, že nevím jak dalece byla ta rodičovská dovolená čerpána, ta kratší. Myslím si, že většina rodičů stejně nebo aspoň dvě třetiny rodičů stejně zůstávaly u té čtyřleté nebo tříleté rodičovské dovolené, ale ta možnost větší flexibility a toho střídání, když zjistíte, že to vaše dítě třeba není schopno jít ve dvou letech do jeslí nebo být hlídáno cizí paní, tak je to určitě pro ty rodiče šikovnější.

Moderátor
Pane ministře, peněžitá pomoc v mateřství se letos vrátila na loňskou úroveň a zpětně se doplatky začnou vyplácet od října. Ale kvůli mezeře v zákoně o doplatek za červen přijdou matky, které a to radši odcituji přesně: „Nastoupily na mateřskou před letošním červnem a jejichž nárok na mateřskou trvá i po tomto datu.“ Není toto nefér?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
My tu situaci řešíme, já v tuto chvíli ještě neumím říct výsledek, ale ten výsledek bychom měli mít během několika dnů nebo týdnů. Prostě máte pravdu, je to určitá mezera, která vznikla legislativní činností, ano, připadá mi to nefér, když mám odpovědět na vaši otázku, nicméně prostě tu situaci je potřeba nějakým způsobem vyřešit.

Moderátor
Takže ty matky nepřijdou o 2 až 4 tisíce za červen, tu mezeru se pokusíte vyřešit?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já to v tuto chvíli nechci slibovat, nicméně pokusíme se to vyřešit tak, aby to nebylo nefér.

Moderátor
Paní Kolínská, týká se to mnoha matek, máte o tom představu?

Rut Kolínská, prezidentka, Síť mateřských center:
Představu nemám. Vím, že teď se rodí více dětí, než se rodilo dříve, ale jsem vlastně ráda, že jsem zaslechla od pana ministra, že i on to považuje za nefér, tak doufám, že se to vyřeší.

Moderátor
Pane ministře, znovu snižovat mateřskou o pětinu, jak to bylo podle Janotova úsporného balíčku, se nechystáte ani v dalších letech?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Koaliční shoda je jednoznačně na tom, že s výší peněžité pomoci v mateřství se hýbat nebude..

Moderátor
Jak dlouho?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
.. Kromě té drobné úpravy při čtyřletém čerpání. Jak dlouho? Tak dlouho, dokud bude platit koaliční dohoda. Ta koaliční dohoda je uzavřena na jedno funkční období, to znamená na 4 roky.

Moderátor
Žádné výjimky tam nejsou, žádné chytáky?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Žádné chytáky v koaliční dohodě nejsou.

Moderátor
Ani rodičovský příspěvek, jeho výše se tedy plošně snižovat nebude, jak jste plánovali, takže ta 100% mateřská bez rodičovského definitivně padla, rozumím tomu dobře?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Nic takového, nakonec se mohou všichni podívat, nic takového v koaliční dohodě není, ani nic takového nepřipravuji do programového prohlášení.

Moderátor
Slibovaná týdenní otcovská nebude, přijít by mohla zhruba na půl miliardy ročně, to přece není až zas tak moc?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
To není až tak moc, jenže v současné době, kdy musíme škrtat sociální pomoc v řadě oblastí a někdy je to velmi bolestivé, tak si myslím, že zavádět další pomoc, další podporu by bylo a teď použiji znovu to slovo, které už tady padlo několikrát, by bylo nefér vůči těm, kteří dnes tu pomoc skutečně potřebují. My v tuto chvíli prostě nebudeme zvyšovat ten standard, ve chvíli, kdy na to budou rozpočtové prostředky, tak si myslím, že bude jednoznačná shoda na tom, že můžeme k takovému kroku přistoupit.

Moderátor
A dovedl byste si třeba představit nebo odhadnout, kdy by to mohlo být, kdy tedy budou prostředky na to, aby ten slib mohl být splněn?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já si myslím, že je reálné, že za dva nebo za tři roky bychom se mohli pustit do diskuse, zda peníze na tento účel věnovat či zda je potřeba ty peníze věnovat v sociální oblasti na něco jiného.

Moderátor
Paní Kolínská, přivítala byste otcovskou dřív?

Rut Kolínská, prezidentka, Síť mateřských center:
Já myslím, že určitě, my jsme se o to snažili už s panem Nečasem, aby otcovská dovolená byla a je hrozná škoda, že vlastně pro to není pochopení. Myslím si, že by se dalo leckde ušetřit, aby to bylo možné, není to mnoho peněz.

Moderátor
Tak nedalo by se někde ušetřit, aby otcovská mohla být, ta týdenní otcovská dovolená po narození dítěte?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tady přece nejde o pochopení, to myslím si, že všichni chápeme a všichni tu myšlenku podporujeme, ale my jsme se přece shodli na tom, že nechceme například zabrzdit výplatu důchodů, respektive valorizaci důchodů, že příští rok budou valorizovány důchody. Nechceme nějakým výrazným způsobem škrtat v sociální síti státu. Ano, já jsem jasně vyhlásil, že chci, aby ta pomoc byla mnohem více směřována, aby bylo mnohem více kontrolováno, že sociální síť slouží opravdu těm, kteří ji potřebují. Ale v tuto chvíli skutečně, když musíme škrtat v jednotlivých položkách, tak zavádět novou položku si myslím, že by bylo nezodpovědné a že to musí všichni pochopit.

Moderátor
Paní Kolínská, otcové se zapojují do mateřských center, podle vás by se rádi ve větším zapojili právě i do péče o ty malé, úplně nejmenší děti?

Rut Kolínská, prezidentka, Síť mateřských center:
Já si myslím, že dnešní otcové se opravdu zapojují jak do činnosti mateřských center, tak i více do rodin, my se o to snažíme naší kampaní Táta dneska frčí a věřím tomu, že ta motivace mít možnost týdenní dovolené, že by jim to ještě více pomohlo. A skutečně bych byla docela ráda, kdyby se podařilo dnešním představitelům vlády najít tu půlmiliardu, aby se to podařilo.

Moderátor
Takže na vládě táta nefrčí?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
To tak není.

Moderátor
Jestli by se opravdu nedalo ušetřit půl miliardy?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já si myslím, že budu doporučovat všem zaměstnavatelům, aby umožnili čerpání týdne řádné dovolené zatím do té doby, než si stát bude moct dovolit tu dovolenou platit z jiných zdrojů.

Moderátor
Nebude ani plošné porodné. Řekněte, tak si TOP 09 představuje prorodinnou politiku nebo podle TOP 09 není taková politika potřeba?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, takto si představuje TOP 09 prorodinnou politiku, protože my máme za to, že dávky, které jsou vypláceny průběžně jsou mnohem důležitější, než jednorázová dávka, která navíc přichází několik týdnů po narození dítěte. To znamená ta dávka je zpětně, je administrativně poměrně náročná a skutečně si myslíme, že mnohem důležitější jsou ty dávky v průběhu prvních měsíců a prvních let věku dítěte.

Moderátor
Tam se ale pro rodiče nic nezvýší, takže jak se jim vlastně to chybějící porodné vykompenzuje?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, nezvýší, nevykompenzuje. Já jsem to tady už několikrát říkal, řeknu to znova, my v tuto chvíli musíme některé položky státní podpory škrtat a pokud musíme některé položky škrtat, tak například já dám ty dvě možnosti, buď budeme muset sáhnout do peněžité pomoci v mateřství anebo zrušíme anebo částečně omezíme jednu jednorázovou dávku. Já si myslím, že je mnohem odpovědnější omezit tu jednu jednorázovou dávku, než se snažit snižovat tu dávku, která zajišťuje příjmy té rodiny nebo toho dítěte po dobu těch prvních měsíců věku dítěte.

Moderátor
Mimochodem zruší se i pohřebné?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, pohřebné se zruší, ono i dnes to není plošná dávka, je tam řada různých omezení, ta omezení nejsou příliš přesvědčivě definována a já si myslím, že tohle je skutečně záležitost obcí a měst, aby v případě sociální potřebnosti těm, kteří žádají o pohřebné, aby jim pomohli.

Moderátor
Ano a zpět k porodnému, to tedy zůstane jen někomu, těm s nejnižšími příjmy. Paní Kolínská, bude porodné rodinám chybět nebo je to opravdu nesystémová dávka, bez které se většina obejde?

Rut Kolínská, prezidentka, Síť mateřských center:
Tak samozřejmě každá koruna je dobrá, když člověk má dítě, ale souhlasím s panem ministrem, že je to jednorázová dávka. Na druhou stranu tady zrovna bych viděla, že když se někde ušetří, tak se může těm tatínkům na tu dovolenou přidat. Ale vím, že teda porodné pro ty sociálně nebo ekonomicky slabé rodiny určitě chybět bude a jinak věřím tomu, že nebudou-li tyto dávky, tak aspoň zůstane ta rodičovská.

Moderátor
Nešlo by z porodného ušetit na otcovskou dovolenou?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Znova. Je to poněkolikáté, prostě musíme škrtat.

Moderátor
Zkuste to jinak.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ne. Já to nemůžu ani zkusit jinak, protože je to prostě pořád tentýž problém, my někde ty miliardy ušetřit musíme a zvolili jsme podle našeho názoru, podle mého osobního názoru to sociálně a rodinně nejšetrnější řešení. Samozřejmě, že můžeme diskutovat o tom, jestli to rozložení mělo být nějaké jiné, jestli jsme měli škrtat někde jinde a přidat někde jinde, já si myslím, že ten postup, který jsme navrhli a který dnes se vlastně vyjadřuje programovým prohlášením vlády a ten postup, který chceme v resortu práce a sociálních věcí zvolit, takže je skutečně ten nejšetrnější.

Moderátor
Paní Kolínská, co vůbec rodičům na mateřské a rodičovské dělá dnes největší problémy, myslím tedy v oblasti, kterou může vláda ovlivnit legislativně? Podpora částečným úvazkům, hlídání dětí a podobně.

Rut Kolínská, prezidentka, Síť mateřských center:
Tak já si myslím, že největší problém je právě to ono časté skloňované slaďování pracovního a rodinného života, protože myslím si, že by vláda mohla pobízet zaměstnavatele, aby víc nabízeli částečné úvazky, práci z domova, různé alternativní formy práce a pak samozřejmě v mnohých místech, ale to samozřejmě není záležitost vlády, ale obcí, ale možná by se nějaká motivace také našla i směrem od vlády, že někde není dost míst pro děti předškolního věku jak ve školkách, tak i v dalších zařízeních. Já bych očekávala, že ještě bude to, co bylo v tom původním Nečasově prorodinném balíčku, i ty možnosti péče o děti alternativními osobami nebo jinými osobami než rodičovskými nebo ta rodičovská vzájemná výpomoc. To si myslím, že chybí nejvíce.

Moderátor
Pane ministře, co tedy udělá vláda pro podporu částečných úvazků, částečný úvazek je pořád v Česku chudý příbuzný?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, v tuto chvíli máme připravenou variantu postupu, že bychom zvýhodnili částečné úvazky právě tam, kde se to týká malých dětí anebo péče o handicapované nebo o seniory, abychom alespoň částečně motivovali k uzavírání částečných úvazků. Já jsem byl odpůrcem toho, abychom plošně podporovali částečné úvazky, protože by to bylo velmi drahé řešení pro stát a navíc by tam byl velký prostor pro zneužívání, ale myslím si, že u těch malých dětí, u handicapovaných, u starších osob, tam že si to můžeme dovolit. Druhá věc, které se paní Kolínská dotkla, to jsou miniškolky a podobná zařízení a tam připravujeme ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, protože to má v gesci živnostenský zákon, tak připravujeme řešení v této oblasti a já si myslím, že brzo dojdeme ke konkrétnímu výsledku, který budeme moci představit veřejnosti.

Moderátor
Paní Kolínská, vy jste před osmi lety Respektu řekla, že ženy na mateřské patří k postiženým, ohroženým skupinám, platí to stále?

Rut Kolínská, prezidentka, Síť mateřských center:
Částečně ano, pořád to není vyřešeno, ale nezáleží to tedy jenom na opatření, které učiní vláda, ale záleží to i na celkové atmosféře ve společnosti a právě si myslím, že kdyby vláda vyšla vstříc rodinám, matkám s dětmi daleko víc, tak by možná i ta společnost cítila, že rodina, matka s dítětem má velký význam pro tuto společnost.

Jaromír Drábek: Zaměřit se na rodiče, jejichž děti nechodí do školy, hodlá nový ministr práce a sociálních věcí (Radiožurnál)

No Comments

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, v rozhovoru pro Radiožurnál, hovořil o chystaných změnách v systému sociálních dávek a podmínek nároku na jejich pobírání, které by bylo možné vázat na povinnost rodičů, zajistit řádnou docházku svých dětí do škol a jejich výchovu.
Radiožurnál, 20. 7. 2010

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Přísnější metr na rodiče, kteří neposílají své děti do školy, chystá ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Přijít by mohli o sociální dávky. Docházku mají ministerstvu hlásit ředitelé škol. Nápad se nelíbí například šéfovi senátorského klubu sociální demokracie Petru Víchovi. Podle něj se tím nic neušetří a v důsledku by byly trestány děti, které mají na dávky nárok. Ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09 jsem se zeptala, o jaké sociální dávky by hříšníci mohli přijít.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
To je velmi široká otázka, protože těch dávek dnes je celá řada. My se budeme snažit o to, abychom postupně zavedli do legislativy tento parametr u všech sociálních dávek, které se týkají rodiny, ale s tím souvisí i dlouhodobá koncepce, kdy chceme výrazně zúžit ten počet sociálních dávek a podpor, protože dnešní systém je nepřehledný a neefektivní jak z pohledu státu, tak ale i z pohledu klientů. Takže ruku v ruce by mělo jít i zjednodušování a zpřehledňování sociálních dávek tak, aby pro klienty byly dosažitelnější a přehlednější.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
A pak, pokud by tedy došlo i k tomuto zpřehlednění, by se mohlo stát, že rodiče, kteří nedbají na pravidelnou docházku svých dětí, tak že by mohli přijít o sociální dávky úplně?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Úplně určitě ne. Je to stejné, jako ve všech ostatních pomocích státu. Samozřejmě, je potřeba zajistit životní minimum i pro ty, kteří svoje povinnosti neplní, ale tak, jak to vyjadřuji, mělo by se skutečně jednat o životní minimum.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Tam je otázka, na kterou poukazují někteří kritici tohoto návrhu, zda by nejvíc neuškodilo opatření dětem, které mají nárok na podporu od státu.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Já to vnímám opačně, já si myslím, že pokud budeme od těch rodičů požadovat, aby plnili svoje úkoly, to znamená, aby zajistili, že jejich děti chodí do školy, tak si myslím, že to je velmi dobrá motivace,a by toto ti rodiče vzali na zřetel a nemyslím si, že by se objevovaly případy, kdy někdo ztratí nárok na sociální pomoc státu jenom proto, že se nezodpovědně chová ve výchově svých dětí.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Například šéf senátorského klubu ČSSD Petr Vícha upozorňuje, že toto opatření by nepřineslo do rozpočtu v podstatě žádné peníze. On tvrdí, že by se tím nic neušetřilo. Souhlasíte s tím?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
S tím naprosto souhlasím. Také motivací toho opatření není to, abychom ušetřili finanční prostředky, ale abychom motivovali rodiče k tomu, aby jejich děti dosáhly vzdělání takového, jaké si zaslouží. Aby prostě to nebylo tak, že stát vyplácí nějakou sociální pomoc, ale přitom ho nezajímá, zda v té rodině jsou předpoklady pro řádnou výchovu dětí.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Je už jasné, kdy by ta změna mohla začít platit?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tak, my tu změnu pravděpodobně provedeme ve dvou fázích. V první fázi budeme chtít, aby bez změny legislativy ten žadatel o sociální podporu svým podpisem jednak ztvrdil to, že tu sociální dávku, nebo sociální pomoc od státu skutečně potřebuje a také aby svým podpisem stvrdil, že skutečně plní ty povinnosti, vzhledem k výchově dětí, to znamená, že jeho děti řádně navštěvují školu i bez té legislativní úpravy potom máme možnost kontrolou přímo v rodině zjistit, zda ty dávky jsou vypláceny oprávněně a až v druhém kroku bude přijato případné legislativní upřesnění těchto povinností.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
To by bylo zřejmě až od příštího roku.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
To v každém případě. Je otázka, jestli ten legislativní proces budeme schopni ve všech těch krocích projít tak, aby to platilo už od prvního ledna. Ale tady není žádný tlak na to, aby takovéto podmínky museli platit konkrétně od prvního ledna, tedy je možné je zavést i o několik měsíců později. Ale já bych chtěl zdůraznit, že my přistoupíme k těm věcným krokům co nejdříve a to legislativní řešení bude probíhat paralelně s tím.

Dvacet minut Radiožurnálu s Martinem Veselovským o koaličních jednáních a sociálních dávkách

No Comments

ČRo – Radiožurnal, 12. 7. 2010, pořad Dvacet minut Radiožurnálu zde

Spolupráce koalice se stínovou vládou ČSSD

No Comments

ČT24, 14. 7. 2010, pořad: Události, komentáře zde

Blue Taste Theme created by Jabox