Jaromír Drábek

O důchodové reformě se toho již řeklo a napsalo mnohé. Rád bych zmínil některé důležité prvky, o nichž se příliš nehovoří, ačkoli to bude mít pro budoucnost všech občanů ČR zcela zásadní vliv.

Jde především o důsledky, které bude mít vyvedení tří procent ze sociálního pojištění, které jsou dnes v průběžném systému, do kapitálového pilíře, a zároveň jeho posílení o další dvě procenta. Nejprve však musím znovu podotknout a zdůraznit, že systém, tak jak je plánován, je postaven na dobrovolné účasti v kapitálovém pilíři, tedy ten, komu vyhovuje čerpání ze současného průběžného pilíře není ničím a nikým nucen k spoření v penzijních fondech.

Každý, kdo zná situaci ve státech, kde se staly penzijní fondy významnou částí ekonomiky země, potvrdí jejich význam jakožto jednoho z největších institucionálních investorů. V penzijních fondech se soustřeďují významné finanční objemy, které budou moci penzijní fondy vrhnout na trh v podobě investic. Dnes existuje řada oborů, které by se bez účasti institucionálních investorů neobešly. Jedná se přitom často o obory s vysokou přidanou hodnotou, týkající se například výzkumu a zavádění nejmodernějších technologií. Český průmysl tak může díky investicím, které do něj poplynou z penzijních fondů, získat potřebný stimul v rámci tolik potřebné restrukturalizace. České republice chybí náročná odvětví s vysokou přidanou hodnotou, taková, která by zvýšila produktivitu práce a umožnila české ekonomice stát se skutečně konkurenceschopnou v celoevropském i celosvětovém srovnání. Stát sice může stimulovat základní vědecký a technologický výzkum, nemůže si však uzurpovat roli významného institucionálního investora. Takovou roli mohou sehrát právě penzijní fondy. Ty se tak mohou stát významným doplňkem dosud neuspokojivého vývoje kapitálového trhu. Díky těmto investicím tak nejenom získají prostředky na důchody účastníci systému, ale zbohatne celá společnost.

V této souvislosti je potřeba zmínit ještě jeden pozitivní efekt, který účast v penzijních fondech přinese jednotlivým účastníkům. Penzijní fondy se mohou stát tím, čím se mohly stát investiční fondy vzniklé z kupónové privatizace. Tedy možností každého občana spolupodílet se svými úsporami na kapitálovém trhu. Tehdejší pokus nevyšel. Je však licoměrností tvrdit, že stejný osud, jaký potkal drobné akcionáře některých investičních fondů, potká i budoucí penzijní fondy. Dnes opravdu dávno nejsme v divokých devadesátých letech, stát má dostatečné zkušenosti s regulatorními standardy, které zabezpečí, aby peníze budoucích důchodců nebyly vytunelovány, jako se to dělo v případě investic do kupónové privatizace. Povinnost setrvat v druhém pilíři zároveň vytvoří vyšší odolnost ekonomiky či přímo jednotlivých firem vůči nejrůznějším externím nárazům, ať vůči hospodářskému cyklu či nejrůznějším spekulativním útokům.

Samozřejmě, že nikdy nelze zcela odstranit jakékoli riziko. Určitým rizikem je ovšem také průběžný systém, jak se ukázalo ve chvíli, kdy krize dramaticky ztenčila výběr sociálního pojištění. Ostatně pro konzervativní účastníky kapitálového pilíře zde bude připraven program státních dluhopisů. I v tom vidím obrovský pozitivní význam. Občané se tak svým způsobem stanou skrze penzijní fondy akcionáři státu. Budou mít tedy eminentní zájem na tom, aby politická reprezentace zodpovědně přistupovala k veřejným financím.

Rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem
ČRo, 22. 3. 2011, Pořad: Ozvěny dne

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ta změna je nutná pro to, že potřebujeme zlevnit administrativu státu. Dnes je ten systém nastaven tak, že je velmi složitý, probíhá řada paralelních agend, několik různých posuzování zdravotního stavu a řada těch dávek je posuzována na základě jednotlivých žádostí, které jdou sloučit do větších celků a potom náklady státu na tuto agendu budou mnohem menší. V žádném případě nedojde k omezení prostředků, které jdou směrem ke zdravotně postiženým. To je prostě nesmysl, není to pravda, jde o to, ušetřit administrativní náklady na straně státu.

Jan BUMBA, moderátor
Ty peníze ale, které dostávají nebo mají dostávat sami zdravotně postižení lidé, tak ty se, ručíte za to, že ty se nezmenší tedy?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Samozřejmě, ten objem prostředků zůstane stejný, jde o to, uspořit na administrativních nákladech státu. To je cílem celé té reformy, zprůhlednit rozhodování, ztransparentnit, zavést lepší procesní mechanismy, v žádném případě nedojde k tomu, že by byla snížena ta částka nebo snížena pomoc, která jde směrem ke zdravotně postiženým.

Jan BUMBA, moderátor
Nedojde ani k tomu, o čem mluvil pan Hutař, tedy že by byla zrušena výplata příspěvku na péči přímo klientům?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
No, tak tam je skutečně řada, řekl bych, mediálních negativních zpráv, které bohužel zapříčinily i to svolání dnešní demonstrace. A já musím říct, že jsem velmi nerad, že místo toho, abychom mohli konstruktivně jednat o způsobech, jak převést ten systém na efektivnější, tak že se zplošťuje na jednotlivé titulky, které jsou absolutně nepravdivé. Nikdy v tom návrhu nebylo to, že by měly zmizet takzvané mimořádné výhody spojené s průkazkami ZTP. V žádném případě to není tak, že by někdo musel do 5. následujícího měsíce, jak bylo uvedeno v tom příspěvku, dávat nějaké vyúčtování. Není to tak, že by se rušil příspěvek na auto, bude součástí toho sjednoceného příspěvku na mobilitu. To jsou jenom takové základní příklady toho, jakým způsobem je možné napadat ten celkový koncept sociální reformy tím, že si buď někdo vymyslí nepravdivou informaci a proti té potom vehementně protestuje, anebo pokud vytrhne nějakou větu z kontextu a neřekne už tu druhou a třetí větu, tak potom to vypadá, jako kdyby ministerstvo práce a sociálních věcí připravovalo nějaký zásah na osoby se zdravotním postižením. To tak prostě není.

Jan BUMBA, moderátor
A jak to je, nebo jak to má být s těmi průkazkami ZTP? Protože evidentně, jak říkal pan Hutař, to je věc, která zneklidnila spoustu lidí, kteří ty průkazky dnes využívají.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Průkazy ZTP mají být převedeny na nový nosič, to znamená, dosavadní papírové průkazky by měly být během 2 let nahrazeny kartou, která bude víceúčelová, bude mít možnost ten zdravotně postižený na to čerpat nejenom ty dosavadní výhody, to znamená, různé slevy, vyhrazená parkovací místa, slevy nebo zdarma dopravu, ale bude moci na to čerpat i další služby. Jde o to, abychom zase sjednotili tu agendu, abychom neměli několik paralelních agend vedle sebe, protože dnes jsou zdravotně postižení obsluhováni z několika různých míst různými slevovými systémy. Jde o to, aby ten průkaz ZTP byl sjednocen i s ostatními průkazy a identifikačními kartami, které slouží pro jiné účely.

Jan BUMBA, moderátor
Říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

zdroj: top09.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek poskytl krátký rozhovor pro deník Právo, ve kterém hovořil o důvodech plánovaných opatření v rámci sociální reformy 2011 v souvislosti s nesouhlasným postojem ze strany Národní rady osob ze zdravotním postižením.
Právo, 19. 3. 2011

Národní rada osob se zdravotním postižením chystá na 22. března před budovou ministerstva práce a sociálních věcí protest proti nové sociální reformě. Měl by být největším projevem nesouhlasu handicapovaných osob za posledních 20 let. Proč situace musela dojít až tak daleko, na to jsme se zeptali ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09).

Proč ministerstvo včas a intenzivněji nekomunikovalo s těmi, kterých se reforma týká?

Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci připomínkového řízení k balíku zákonů první etapy sociální reformy, které probíhá do konce března, pořádá kulaté stoly s jednotlivými sociálními partnery, neziskovými organizacemi nebo občanskými sdruženími. Již minulý týden došlo k dohodě s Chartou sociálního podnikání o úpravách navrhovaných změn v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zachována tedy zůstane možnost tzv. náhradního plnění, ale v podobě, která zamezí jeho zneužívání, zejména odběru zboží od firem zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením víceméně pouze fiktivně. Charta a ministerstvo dospěly k dohodě v otázce podpory na pracovní místa v provozu chráněné dílny. Další jednání probíhají kontinuálně až do konce měsíce.

Sociálně a zdravotně handicapovaní vás ale kritizují, že se chystáte snížit podporu, která jim byla dosud určena. Skutečně to zachrání státní rozpočet?

Především to není pravda, celkový objem vynakládaných prostředků zůstává téměř beze změn. Pro ilustraci: v roce 2010 bylo na tuto oblast z rozpočtu ČR vynaloženo téměř 66 miliard korun, v roce letošním to je 64 miliard a v roce příštím je plánováno opět 66 miliard. Ministerstvo hledá úspory na straně administrace celého systému, který je nepřehledný, neefektivní a drahý.

Chystáte se prý ale také zrušit průkazky TP, ZTP a ZTP/P, na něž jsou vázány dílčí výhody a úlevy, které handicapovaným alespoň částečně kompenzují jejich znevýhodnění

Tato informace se naprosto nezakládá na pravdě, MPSV průkazy ZTP a ZTP/P neruší, stejně jako výhody a úlevy s nimi spojené. Dochází pouze k obměně nosiče těchto výhod, průkazy budou nahrazeny novými typy, a to navíc v průběhu dvou let, tedy s dostatečnou časovou rezervou, po kterou budou platit oba typy průkazek.

zdroj: mpsv.cz

Důchodová reforma a její základní body byla hlavním tématem diskuse mezi ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem a jeho stínových protějškem Zdeňkem Škromachem za ČSSD v pořadu Nedělení partie na Prima TV.
Prima TV, 20. 3. 2011

Spory při úpravě důchodové reformy

Moderátor
Dobrý den. Při kreativních úpravách důchodové reformy se vládní politici přeli o spoustě věcí. V jenom ale měli jasno prakticky od začátku, že se vládě jaksi nedaří vysvětlit, co a proč vlastně navrhuje. Další příležitost dostane zástupce kabinetu právě dnes. Ve studiu vítám ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, dobrý den.

Jaromír Drábek , ministr práce a sociálních věcí:
Pěkné nedělní dopoledne.

Moderátor
A místopředsedu sociální demokracie Zdeňka Škromacha, dobrý den.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Dobrý den.

Moderátor
Pojďme začít sjezdem sociální demokracie, který probíhal včera a předevčírem v Brně. V čem teď bude vaše strana jiná?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Já myslím, že na počasí je to vidět, Nečas skončil v sobotu a vyšlo dneska pěkně oranžové sluníčko.

Moderátor
Nastavujete humoristickou vlídnější tvář? To je ta změna?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Ne, ne, ne. Já myslím, že byl dokončen takový ten proces po volbách loni na jaře, kdy odstoupil předseda Jirka Paroubek, kdy bylo potřeba dotáhnout do konce vlastně vedení strany, reprezentaci a zároveň se zaměřit i na programové směřování. Určitě to bude otázka větší otevřenosti, bude to o určité semknutosti vůči vládě, jako správná opoziční strana. Samozřejmě hledání alternativ, které budou řešením, čili nejenom kritika, ale i způsoby řešení.

Moderátor
Ve vedení sociální demokracie zůstala polovina lidí, kteří byli už v tom předchozím. Myslíte, že to je dostatečný signál nějaké výraznější změny?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Já myslím, že sociální demokracie má poměrně hodně osobností, které nakonec hodně soutěžili, měli jsme 17 kandidátů na místopředsedy, měli jsem dva kandidáty na předsedu, to z mnohé strany si nemohou dovolit ani takovýto luxus a jsme přesvědčen o tom, že určitá návaznost musí v té straně existovat.

Moderátor
Pane Dienstbiere budete dále používat na to lákání voličů a potom ho, až uspěje, zase odstavíte na vedlejší kolej?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Ne, já myslím, že to je nastupující nová generace, kteří budou muset tvrdě pracovat a zapojit se do stranické práce a já myslím, že Jirka Dientsbier poté, co vyhraje volby, obnoví naší většinu v Senátu na těch 41 senátorů, že se bude velmi intenzivně věnovat práci pro sociální demokracii a samozřejmě i pro občany, protože to je cílem naší práce.

Moderátor
Tak tolik reklamní kampaň na novou sociální demokracii. Pane Drábku, znamená pro vládu nějakou výraznější změnu nebo posun to, že má teď sociální demokracie vedení se svým mandátem?

Jaromír Drábek , ministr práce a sociálních věcí:
Jednak já bych chtěl upřímně poblahopřát Zdeňku Škromachovi, protože jednak se mu podařilo obhájit místopředsednickou pozici, ale pro mě je důležité, že to je člověk, se kterým sice máme velmi různé názory na řadu věcí, ale je to férový politický protivník, člověk, se kterým můžeme o různých věcech diskutovat, klást argumenty a diskuse je normální, není konfrontační v řadě případů nebo alespoň většinou…

Moderátor
Uvidíme dneska.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Je více o argumentech než o nějakých lidských animozitách. Co se týká celkové pozice sociální demokracie, tak já bohužel musím říci, na rozdíl od toho, co jsem řekl v předchozích větách, že sociální demokracie potvrdila do svého čela Bohuslava Sobotku, tak je, bohužel opačný znak. Je to vidět naprosto jednoznačně v posledních měsících. Úřadující předseda sociální demokracie se v minulých měsících jednoznačně vymezoval jako člověk, který vede sociální demokracii cestou populistických výkřiků, konfrontačního stylu politiky a bude velmi těžké dohodnout se na některých záležitostech, na kterých by bylo vhodné se dohodnout.

Moderátor
Já se přiznám, že tomu moc nerozumím. Vy mluvíte o tom, že v rámci resortu, který řídíte, máte opozičního partnera, se kterým se dá diskutovat, který podle všeho přichází s nějakými návrhy. Současně mluvíte o tom, že táž strana přichází s nějakými populistickými výkřiky. Necítíte v tom rozpor?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
V žádném případě. Já jsem mluvil o dvou úrovních, a tak to také já cítím. Vy jste se mě ptal na moje vnímání, co se týká resortní záležitosti, protože Zdeněk Škromach zastával několik let stejnou pozici, jakou zastávám teď já, to je velmi dobrým východiskem proto, že můžeme o těch konkrétních problémech resortu práce a sociálních věcí, ať už se to týká kterékoliv oblasti, tak velmi úspěšně a účelně diskutovat a hledat řešení bez ohledu na politický pohled, který mohou být dlouhodobě udržitelná. Jenže, taková dohoda nebo takové jednání vždycky musí skončit na takové nejvyšší úrovni, na té úrovni předsedů politických stran a tam já mám obavu, že bude velmi těžké i při těch způsobech prezentací, jaké nakonec zazněly na sjezdu, například vůči penzijní reformě, bude velmi těžké společné dohody dosáhnout.

Moderátor
Jak to Jaromír Drábek popisuje, to skoro zní, jakoby jste pravidelně diskutovali o důchodové reformě. Je to tak?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Určitě o tom diskutujeme, ale z toho pohledu, když pan ministr má určitou představu, já mám určitou představu, kterou prezentujeme, představy našich politických seskupení a řekněme, v mnoha věcech se neshodujeme. Někde říkáme, tady by bylo možné najít nějaké řešení. Na druhé straně musím trošku oponovat i s té strany nového předsedky Slávka Sobotky, protože je teď někdy těžké, jestliže třeba naposledy minulý týden ve sněmovně vládní koalice smetla hned v prvním čtení vlastně myslím, že osm návrhů sociální demokracie, které směřovaly jak do oblasti sociální, tak do oblasti boje proti korupci, například majetková přiznání a podobně. To se špatně vede diskuse, když vlastně vždycky se odvolá, ale vláda s tím přijde. Tady já myslím, že je jasné, že vláda má v Poslanecké sněmovně možná těch 118, jestli už bude mít o dva, tři poslance více, jak se jeví, že tam dochází k nějakým posunům, ale každopádně by ten prosto měl být využit, třeba parlamentní k vedení diskuse. Nevím, k čemu je dobré, když se zákony zamítají už v prvním čtení jenom proto, …

Moderátor
Takže, diskutujete spolu jako ministr a stínový ministr, ale ve sněmovně se příliš nebavíte?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Myslím obecně, protože to není jenom v resortu ministerstva práce, je o i v jiných oblastech.

Moderátor
Já bych rád zůstal u tohoto resortu, protože jinak se nám ta diskuse rozběhne příliš do široka, což vy velmi dobře umíte.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Jestli bych mohl využít ten příklad, který kolega Škromach uvedl, tak to si myslím, že je typický příklad – majetková přiznání. Ano, vymýšlet další systém agendy, drahé agendy, která už dnes je naprosto jednoznačně zachycená daňovým řádem, systémem práce finančních úřadů, to jsou právě ty oblasti, ve kterých se prostě neshodneme a je potřeba to férově říci. V těch se shodnout nemůžeme a není to žádné, vy nám zamítáte v prvním čtení všechny návrhy, prostě ano, pokud přijdete s tím, že navrhnete majetkové přiznání, což je agenda, která je navíc, zbytečná, protože finanční úřady dnes mají dostatek kompetencí, mohou si samozřejmě vyžádat dokladování příjmů, to je ten základní argument. Prostě, pokud přicházíte s agendami, které budou zatěžovat dále státní administrativu, množství agend, které stát bude dělat, tak vždycky to bude oblast, ve které se neshodneme.

Moderátor
Teď se hezky začneme vracet k té důchodové reformě, každý jste si řekl své k tématu, o kterém jsme nechtěli diskutovat. Pane Škromach, kdy tedy sociální demokracie začne představovat ty vlastní pozitivní alternativy, protože Bohuslav Sobotka už minulý týden připustil, že vlastně nic moc spočítaného nemáte

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Ale to přeci není pravda.

Moderátor
Počkejte, takže váš tehdy úřadující předseda, dnes předseda tedy neříkal pravdu, že nemáte spočítanou žádnou variantu důchodové reformy?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Já nevím, co říkal, jak to myslel.

Moderátor
Myslel možná, že nemáte spočítané vlastní varianty důchodové reformy?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
To přeci není pravda. Navíc je potřeba říci, že důchodová reforma je proces, to není stav, který je a který se změní tím, že se tady schválí teď. Ta důchodová reforma probíhá od roku 1995, mezitím byla sociální demokracie 8 let ve vládě, museli jsme dělat postupně kroky tak, aby ten důchodový systém byl udržitelný. Nakonec na konci naší vlády v roce 2006 byl důchodový účet v mírném přebytku. Dokonce jsme nechali Topolánkově vládě v reservě ještě v rozpočtu asi 80 mld. Kč, protože pak tehdejší úspěšný ministr financí dokázal rozpustit a pak říkal, jak má nízký deficit, ale to, co je podstatné, je, že samozřejmě máme naši představu. My jsme řekli základní parametry, které jsou pro nás důležité, pro jednání, aby důchodové připojištění bylo nepovinné, aby se peníze nevyváděli z toho základního systému, který už dneska díky vývoji, díky některým opatřením, které udělal ještě předchůdce pana ministra pan Nečas, dnešní premiér v oblasti sociálního pojištění, vedli k tomu, že už ten stávající důchodový systém je v deficitu. Pokud jde o další vývoj, tak tady je potřeba si říci, že to je pro nás podmínka, aby se nešlo cestou, že se vyvedou peníze ze stávajícího důchodového systému, dají se do kapitálového spoření, navíc z nejasnosti toho, co bude za 20, 30 let, až ty penzijní fondy se budou vyplácet a my samozřejmě nejsme vládní stranou, reagujeme na návrhy vlády s vědomím toho, že vláda má svých 118 poslanců a byli bychom velmi rádi, kdyby právě ten rámec toho dalšího kroku, říkám dalšího kroku důchodové reformy, byl schvalován například formou nějakého ústavního zákona, který by musel projít oběma komorami parlamentu.

Moderátor
Teď začínám chápat, proč jste naznačoval, že do vládního tábora možná míří další dva poslanci, to už by stačilo na ústavní většinu?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Já jsem neříkal, že míří do, ale z, protože pokud jsme registroval, tak myslím, že dva nebo tři poslanci naznačovali, myslím, že to bylo z Věcí veřejných, ale jsou to vládní poslanci, že prostě se neztotožňují například s pohledem na důchodovou reformu, ale i a některé jiné věci. Při té převaze 18 poslanců nadpoloviční většinu, tak samozřejmě to dává vládě stále silnou pozici, kterou ale bohužel ne vždycky zcela využívá.

Moderátor
Tomu rozumíme.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Pojďme se vrátit k realitě, pyšnit se tím, že v roce 2006 v době 5 %, 6 % růstu ekonomiky byl důchodový účet v přebytku, to samozřejmě chvályhodné, nicméně na druhou stranu vyčítat, že dnes je důchodový účet v deficitu, když jsme si prošli ekonomickou krizí, která zamávala s téměř všemi státy na světě, to si myslím, že je poměrně laciný argument. Souhlasím s tím, že důchodová reforma se tu dělá už řadu let a je potřeba pokročit dál, na tom asi panuje všeobecná shoda, samozřejmě pohledy budou rozdílné, jakým způsobem pokračovat. Ty parametrické změny současného systému, tam si myslím, že přes všechny různé výkřiky, že panuje shoda, do velké míry napříč politickým spektrem. Co se týká té důchodové reformy, ve smyslu zavedení dalšího spořícího pilíře…

Moderátor
Ono záleží na tom, co myslíte těmi parametrickými změnami, protože Bohuslav Sobotka tady minulý týden mluvil o tom, že parametrické změny ano, ale že současně nesouhlasí s dalším posouváním věku odchodu do penze nad 65 let, kam zatím ta trajektorie míří, takže ona ta shoda až tak silná nebude, jak tady teď říkáte.

Jaromír Drábek , ministr práce a sociálních věcí:
Za prvé, posouvání věku důchodu do důchodu nad 65 let přijde, přichází na řadu po roce 2035, přesto si myslím, že by občané měli vědět, jaká ta trajektorie bude nebo jaká je předpokládaná i po roce 2035. Prostě, jestli někdo chce takovými lacinými argumenty působit na veřejnost, tak to je samozřejmě jeho mediální cesta. Demografický vývoj je naprosto jasný. Za posledních 20 let se střední doba dožití zvýšila o 6 let a pokud má být důchodový systém stabilní, tak prostě musí zůstat zachovaná alespoň řádově průměrná doba pobírání důchodu, takže nezbývá nic jiného, každé politické reprezentaci, než přiměřeně tomu faktu zvyšovat věk odchodu do důchodu a přesně tak, jak říkal kolega Škromach, to se ale přeci děje už řadu let.

Moderátor
Opravdu nezbývá a počítá sociální demokracie někde v skrytu duše, aniž by to říkala nahlas, že se penzijní věk odchodu do penze v dlouhodobém horizontu, to znamená někdy za rokem 2035, bude dále zvyšovat?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
My říkáme, že na to je v tuto chvíli čas podle toho, jak skutečně se bude vyvíjet ta situace, protože vláda také tvrdila, že demografický vývoj není příznivý a najednou se ukázalo, že na základě studií, které k tomu v poslední době vyšly, tak se demografický vývoj výrazně zlepšil. Já tím neříkám, že to je chyba vlády, ale že to je věc, která se vyvíjí a jestliže tak, jak říkal pan ministr, toto se týká období 2035, máme prakticky na to určitý čas, mezitím bude několik vlád, které budou muset s fenoménem věku odchodu do důchodu se vyrovnat. Možná se ukáže, že ty další ročníky, že ten věk se nebude takhle rychle zvyšovat, jako se zvyšoval v posledních letech a pravda je, že v posledních několika letech ten nárůst není už zdaleka takový, jak bylo uváděno.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Lidé v mé věkové kategorii určitě chtějí vědět, v kolika letech půjdou do důchodu…

Moderátor
Vy to víte, ne?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Samozřejmě, že ne, protože pokud jde o věk odchodu do důchodu v roce 2030 nebo po roce 2035, tak to je v historických souvislostech za chvilku a já si myslím, že není vhodné, aby nějaká další politická reprezentace …

Moderátor
Teď jste mě zaskočil, pane ministře, nevypadáte na 40…

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Je mi 46 let. stejně jako například v Řecku nebo ve Francii, aby potom najednou se řešil problém toho, jestli se má skokově zvýšit věk odchodu do důchodu o rok nebo o dva nebo o pět let, to si myslím, že by bylo neférové vůči naším občanům a já velmi kvituji to, co tady už padlo, že už několik let postupně dochází k tomu, že se drobnými krůčky upravuje věk odchodu do důchodu. Je to určitě mnohem lepší a mnohem zodpovědnější, než ty změny potom dělat jednorázově. Já jenom říkám, ano, pojďme v tomto odpovědném trendu pokračovat tak, aby bylo jasné, že po malých krůčcích věk odchodu do důchodu zvyšujeme přiměřeně tomu, jak se zvyšuje věk dožití na nějaké další politické reprezentaci, která to potom bude muset řešit skokově. Ano, ve chvíli, kdy se zjistí, že se zastavuje věk dožití, tak v tu chvíli politická reprezentace samozřejmě musí rozhodnout o tom, aby se tomu přizpůsobil věk odchodu do důchodu.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Ona pak souvisí další věc. Jedna věc je administrativní věk odchodu do důchodu, druhý je skutečný a třetí je možnost předčasného odchodu do důchodu a tady například, když už se bavíme o představě sociální demokracie, my říkáme, že by kromě nepovinného pojištění tady mělo být povinné připojištění, ale u takových těžkých kategorií, jako jsou horníci, hutníci a možná další…

Moderátor
A platit by je měl zaměstnavatel?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Kde by zaměstnavatel těmto lidem přispíval na to, aby mohli odejít do před důchodu třeba pět let před dosažením důchodového věku. Je to spravedlivé, nakonec on využívá jejich zdraví a mělo by být umožněno, aby do toho předčasného důchodu odejít mohli. To je jedna z našich představ.

Moderátor
Pojďme se vrátit k průběžnému pilíři, protože ten argument, který stojí v pozadí penzijní reformy, je zajistit, aby ten průběžný pilíř, ze kterého nadále bude čerpat většina lidí podstatnou část svých příjmů v penzi, byl dlouhodobě finančně udržitelný. Máte na ministerstvu spočítáno po provedení penzijní reformy tak, jak ji má teď vláda nastavenou, při jakém hospodářském růstu, při jaké nezaměstnanosti a v jakém časovém horizontu bude ten pilíř plus, minus na nule? To znamená, že nebude vytvářet deficit?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já to jenom upřesním, všichni lidé, kteří ve starobním důchodu pobírat ten příspěvek z průběžného pilíře, to znamená dnešní dosavadní formu důchodu, tak pro všechny lidi to bude převážná část příjmu. Dnes je to 95 %. Cílem důchodové reformy v té fázi zavedení spořícího pilíře je to, abych těch 90 % se snížilo o něco méně, aby tam skutečně byla možnost volby a možnost rozdělit ty příjmy na několik segmentů, to je vždycky výhodné z toho systémového pohledu tak, aby lidé měli větší jistotu, ale vždycky to bude převažující příjem. Co se týká té dlouhodobé perspektivy, ano, ty parametrické úpravy, o kterých jsme mluvili, tak mají za cíl, aby deficit důchodového účtu v průběhu 30, 40 let tak, aby nedosáhl hodnoty, která by byla pro stát velkou zátěží, tedy pro občany, tedy pro ekonomiku, tak aby se nerozevírali nůžky mezi požadavky důchodového systému…

Moderátor
Tím říkáte, že navzdory tomu bude nadále důchodový systém v nějakém deficitu, ale nebude tak velký, aby to stát položilo?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, naprosto jednoznačně, protože to, že je důchodový účet v deficitu, to je z demografického pohledu jasné na několik desítek let dopředu a když se podíváte na srovnání s řadou evropských států nebo se všemi evropskými státy, tak je to standardní způsob, protože pokud by měl být důchodový účet v tom demografickém vývoji v následujících desítkách let vyrovnaný, tak by to znamenalo příliš velkou zátěž na pracovní místo a ekonomika by se dostávala do nekonkurenceschopného postavení. To je přirozený jev. Nicméně je důležité, aby ten deficit důchodového účtu zůstával v určitém rozmezí, které je pro tu ekonomiku unesitelné, a to je právě cíl a ty propočty jednoznačně vycházejí, že pokud otevřeme důchodový systém tomu spořícímu pilíři, pokud mu dáme možnost spořit si na důchod, kromě toho základního průběžného systému, takže ten deficit může zůstat v té oblasti, která je optimální z hlediska ekonomiky.

Moderátor
Takže tím, že z toho systému vyvedete nějaké peníze, to znamená, že jich tam bude méně, bude menší deficit?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
To bude pouze po určitou dobu, tomu se říká tzv. transformační náklady, protože po té době transformace se ten systém dostane do stabilního stavu tím, že sice část těch příjmů bude použita na spoření, ale o to nižší bude ten důchod, který bude vyplácen ze spořícího pilíře. To je právě účelem celé té operace.

Moderátor
Zdeněk Škromach tady po mé levici usilovně kroutí hlavou.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Mně to připadá totiž jako nesmyslné, to je jako se škrábat takhle přes hlavu za uchem, protože přeci, jestliže a pana ministrova vláda to říká, potřebujeme 20, 30 mld. Kč dát každoročně do budoucnosti důchodového systému, tak je vyvedeme nejdříve z toho průběžného důchodového systému, do kapitálového spoření, kde první důchody budou za 20, 30 let možná, pokud vůbec ten systém bude fungovat a tam je otázka nejenom dobrovolný vstup, ale možnost i z toho systému za nějakých podmínek vystoupit, když ten fond, pro který se rozhodnu, prostě nebude fungovat, jak bych si představoval.

Moderátor
Zatím je tam jediná možnost úmrtí tedy…

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
To není pravda, je naprosto jednoznačné, že kdykoliv bude možné změnit jak penzijní společnost, tak typ toho spořícího fondu, to je naprosto jasné.

Moderátor
To není vystoupit ze systému, můžete přecházet z fondu do fondu.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Není možné připustit vystoupení z toho systému.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Já bych to jenom dokončil, jestli můžu. Proto říkáme ano, jestliže i tato vláda počítá s tím, že chce investovat ročně 20, 30 mld. Kč do důchodového systému, takže platí to, že nestačí jenom převést peníze, ale že je potřeba je zúročit, tak se bavíme o tom, ať zůstane ten základní systém naopak možná posílit, aby byl vyrovnaný. Já myslím, že pokud by se dneska zvýšilo pojištění o 1,5 %, že to není nic dramatického a jenom chci říci, že tak, jak často je používaný argument, že to zdražuje náklady pracovní síly v podnikatelské sféře. Pane ministře, ta situace, kdy v Česku jsou mzdy na úrovni třetiny toho, co je průměr Evropské unie, to, co je v Rakousku, Německu několikanásobně, tak 1 %, 2 % určitě nevytvoří nějaké riziko nekonkurenceschopnosti našich firem za situace, kdy je tady volný prostor, takže naopak, ty nízké příjmy jsou dány pingem.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ne, ne, ne, to je naprosto …

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Já osobně nechápu a jedním z takových příjmů by mohlo být například i zvyšování minimálně mzdy, protože nejlepší sociální politikou je dobrá práce, dobře zaplacená práce…

Moderátor
Na to vám asi pravicový politik nepřistoupí.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Jenom to dokončím. My tady neřešíme ještě jednu věc, protože dnes existují penzijní fondy. Naše představa víceméně vychází z toho, jsou-li tady finanční prostředky, pak se bavme o tom, jestli nemá smysl naopak ty stávající fondy, ve kterých si dneska spoří skoro 4 miliony lidí už dnes, co s nimi bude? Otázka je, jestli je nestabilizovat a nevyužít právě, když už ty peníze, říká i vláda, že jsou, k tomu další podpoře vlastně penzijní připojištění, navíc ze situace…

Moderátor
Tak, to už jste dokončil těch myšlenek příliš mnoho, pane Škromachu, já už si to nestíhám ani poznamenávat. Začněme tím, proč není možné opouštět systém do 65 let?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Pojďme postupně, nejdříve o těch vedlejších nákladech práce. Vedlejší náklady práce jsou v České republice nejvyšší ze všech zemí srovnatelné ekonomiky. Vedlejší náklady práce jsou nejvyšší ze všech srovnatelných zemí, dokonce vyšší než ve Francii…

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
To nemůžu souhlasit.

Moderátor
Já bych vás to nechal rád vysvětlit, ale vy teď přesně vedete tu mimoběžnou diskusi, kdy Zdeněk Škromach mluví o celkových nákladech práce a rovnávám znovu úroveň a vy mluvíte o vedlejších nákladech práce a budete se teď tlouci argumenty, aniž byste se poslouchali…

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Kdybyste mě nechal domluvit druhou větu, tak celková výše, celkových nákladů práce není vůbec podstatná z hlediska konkurenceschopnosti ekonomiky, protože pokud máme nižší produktivitu práce, tak máme samozřejmě nižší celkové náklady práce, ale důležitý je ten poměr mezi náklady práce a vedlejšími náklady práce. Nejspíše naše ekonomika ani po 20 letech není dostatečně konkurenceschopná v řadě oblastí, protože jinak samozřejmě by ty mzdové náklady byly mnohem vyšší. Přeci vy víte, že to sbližování, vy dobře víte, že ta rychlost sbližování je poměrně vysoká, že nemůžete najednou takové ty Komárkovské myšlenky, jakože nastavíme marku na 3 Kč. Myslím si, že jasně se ukázaly, že jsou úplně nesmyslné a také například východní Německo experimentem došlo k tomu, že to není ten nejlepší způsob. To postupné sbližování je standardní, to je naprosto jasné, co se týká vystoupení ze systému, ten systém, aby byl stabilní, tak potřebuje nějakou dlouhodobou udržitelnost a představte si, že jednou za 20 let přijde ekonomická krize tak, jako například přišla před 2,5 lety a v tu chvíli se zjistí, že na akciových trzích akce klesají, že v tu chvíli není vhodné investovat a vezměte si, že z toho systému najednou 80 % lidí vystoupí. Samozřejmě, že v tu chvíli ten systém by byl absolutně nestabilní, takovou situaci není možné připustit. Pokud dnes někdo operuje tím, že penzijní fondy a tím předcházím další argument, že penzijní fondy málo vydělávají, ano, poslední dva roky jsme měli ekonomickou krizi a žádný fond nevydělával, ale přeci ty prostředky ty jsou určené pro výplatu důchodů. Ty prostředky se spoří 20 let, 30 let, 40 let, optimálně od těch 35 let více než 30 let a tam je potřeba právě maximálně uzpůsobit ten systém tak, aby byl schopen překonat různé výkyvy ekonomiky. Ve chvíli, kdy by bylo možné připustit tu populistickou myšlenku, že z toho systému je možné vystoupit, tak to nahrává velmi výrazné nestabilitě a do takového systému bych se ani já nezapojil.

Moderátor
To je otázka a myslím, že k tomu směřoval Zdeněk Škromach původně, pokud v tuhle chvíli máme jakési dobrovolné důchodové fondy, kam si posílám peníze a stát mi k tomu podle nějakého klíče přidává peníze, proč je potřeba vytvářet další důchodové a stát mi k tomu bude podle nějakého klíče bude přidávat další peníze, to jsou ta 3 %, která se vyvedou ze systému sociálního pojištění?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Protože za prvé je potřeba to portfolio rozšířit, za druhé ten systém penzijního připojištění, byť zůstane v té formě i nadále, tak není úplně ideální, například v tom, že je možné ty peníze vybrat jednorázově, a to není ten vhodný způsob zajištění na stáří, protože když je možné v 60 letech vybrat všechny peníze najednou, tak to samozřejmě nedává žádný předpoklad nebo udržitelnost toho systému.

Moderátor
Pane ministře, já nechápu jednu věc, proč pravicový politik se chová takhle partenalisticky směrem k lidem? To je přeci moje vlastní rozhodnutí, jakým způsobem naložím se svými úsporami, proč mi má někdo, jakýsi moudrý ministr práce a sociálních věcí říkat, jak mám nakládat se svými penězi?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Však pravicový politik říká, že vás nikdo nenutí, nabízí vám pouze další způsob, jak si vytvořit dostatečné zdroje na důchod. Pravicový politik říká, že pokud chcete, tak do tohoto systému se zapojit nemusíte, můžete použít systém penzijního připojištění, můžete použít systém individuálního investování, ať už do akcií nebo do nemovitostí nebo kamkoliv jinam. Nicméně, pro většinu občanů je potřeba, aby ten sytém byl průhledný, transparentní, jednoznačný a řada občanů nebo valná většina občanů například nemá vaše schopnosti investování na akciových trzích, tak se raději rozhodne pro státem podporovaný a státem kontrolovaný, a to třikrát zdůrazňuji, státem kontrolovaný systém. To si myslím, že je úloha pravicového politika, nikoliv říkat, vy něco musíte, ale říkat, vy tady máte takovou příležitost, rozhodněte se zodpovědně.

Moderátor
Pojďme pokračovat v té pravicové argumentaci, která by měla směřovat k tomu, že teď na trhu nějakých investičních nástrojů vytváříte další s výraznou státní podporou, když se na to podívám optikou toho, že si někam posílám peníze, tak je to roční zhodnocení 150 %, protože vy tam přisypáváte tu částku plus nějaká procenta, to je nefér nástroj ke všem ostatním?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ne, přeci tady padla jedna důležitá věta, přiměřeně tomu bude potom ten člověk čerpat nižší důchod z průběžného pilíře, tečka, žádná 150% podpora.

Moderátor
Přiměřeně, dobře. Sociální demokraté předpokládám tu variantu nadále preferovat nebudou, ale pokud by šlo o to, co vy jste naznačoval, to znamená transformace stávajících důchodových fondů a jejich úprava tak, aby mohli volněji investovat, byl tam oddělený majetek akcionářů od majetku střadatelů, to by byla cesta, na kterou sociální demokracie by byla ochotná přistoupit?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Je to něco mezi, je to otázka jednání. Jedna výhoda třeba tohoto systému je, že díky státnímu příspěvku se do tohoto systému dostávají i lidé s méně než průměrnými výdělky, protože každé to připojištění, protože ti lidé, kteří mají nejnižší výdělky a to, co tady mnohdy člověk slyší z médií, že budou také připojišťovat. Člověk, který bere 8 tis. Kč hrubého, tak asi nemá už na to, aby se připojistil. Ten musí být zjištění z toho základního důchodového pilíře, který je solidární směrem k nižším příjmům. To byl problém té ústavní stížnosti, která není řešena zcela ideálně podle naší představy. My samozřejmě si nemyslíme, že by se měly zvyšovat důchody na úkor těch lidí s nižšími důchody, ale do toho systému mírně investovat, ale na druhé straně je potřeba, a to je dobře, že se teď shoduje i vládní reprezentace na tom, že prostě vyšší důchody nebo zajištění důchodového systému nestačí jenom k zvyšování důchodového věku, že chceme-li udržet určitou životní úroveň, že do toho systému je potřeba dát další finanční prostředky a teď je otázka, jakým způsobem se na tom shodneme. Když se oddělí to spojování s daňovou reformou a je věcí každé vlády, z které skupiny bude do toho daňového, do toho daněmi čerpat, naše představa je, že by se měly spíše zvýšit progrese daní a nebo že by se měly mírně zvýšit daně firemní, ale vláda to chce řešit zase jiným způsobem. Ale to je věc daňových změn, ale nikoliv důchodového systému. Spojovat to s důchodovým systémem, považujeme za velmi špatné, protože to samozřejmě potom vyvolává celkový odpor vůči jakýmkoliv změnám důchodového systému.

Moderátor
Není tedy svým způsobem už nefér už teď, letos se vytváří ten důchodový systém, pokud beru příjmy ze sociálního pojištění a výdaje na penze, schodek nějakých 32 mld. Kč, tak je evidentní, že se ten systém dorovnává z nějakých jiných daní. Koneckonců, je věcí každé vlády, jestli jde cestou nepřímých daní nebo cestou danění příjmu, to je asi celkem jedno, pokud byste se dokázali shodnout na tom základním, na té základní logice, tak tam asi nějaký kompromis najít můžete?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, jednoznačně, ale je potřeba k tomu říci, za prvé, že progrese daní, co se týká daní z příjmů, tak je dostatečná, je velmi výrazná, je zajištěná tou základní slevou na dani, takže progresi není třeba zvyšovat, protože je dostatečná. Druhá věc je, a to je samozřejmě věc ideového pohledu, samozřejmě, že já, jako konzervativní politik budu vždycky říkat, že je lépe zdaňovat nepřímou daní, protože je to daň ze spotřeby, než přímou daní, protože přímá daň nemotivuje k ekonomické aktivitě. To je standardní střet. Já prostě říkám, že …

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Byly doby, kdy se dávaly daně na zálohu, že bude platit 500 Kč, jestli má 8 tis. Kč nebo 80 tis. Kč, to také není asi spravedlivé.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
To asi také není spravedlivé, to je extrémní přístup, nicméně vždycky je lepší danit spotřebu, než danit ekonomickou aktivitu, protože to je prostě způsob, který potom, pokud příliš daníme ekonomickou aktivitu, tak to vede k tomu, že lidé odcházejí do zahraničí a nebo raději,když to řeknu velmi jednoduše, pracují na zahrádce, než aby vytvářeli ekonomickou aktivitu. Co se týká důchodů, tak znovu je potřeba jednoznačně zdůraznit, nikomu se důchody nebudou snižovat, jedná se o nový vzorec výpočtu. To, že Ústavní soud nějakým způsobem rozhodl, to prostě je fakt, já jsme povinen jako ministr české vlády respektovat nález Ústavního soudu. to, že jsem navrhl nový vzorec výpočtu důchodu, který je velmi málo odlišný od toho dosavadního a má za cíl jednoznačně vymezit tu solidární část důchodu a tu zásluhovou část důchodu, to si myslím, že je správně a za tím návrhem stojím. Samozřejmě, můžeme diskutovat o tom, jaké parametry mají být u toho výpočtu, ale to, že konečně bude jasné, kolik je ta solidární část důchodu, na kterou se skládají všichni společně a kolik je ta zásluhová část, která oceňuje každou korunu vloženou do toho systému, to si myslím, že je velmi významné a já si myslím, že to bude základ proto, aby ve spojení s tím dalším spořícím pilířem, aby ten systém byl maximálně transparentní.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Ještě jedna věc a říkal to váš kolega Kalousek, vy matete i veřejnost. Říkáte, tam dojde k propadu 60 Kč a my to zohledníme valorizací důchodů k novému roku. To přeci není pravda a vy víte velmi dobře, že valorizace důchodů se provádí tak, že se provádí v reakci na zpětný vývoj životních nákladů a na základě toho se…

Jaromír Drábek , ministr práce a sociálních věcí:
A růstu mezd.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Ano, samozřejmě, ten růst není…

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Růst je růst mezd, je to spolupodíl na zbohatnutí společnosti…

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Já jsem vás také nechal domluvit, ale to, co je podstatné, vy říkáte, protože ten důchod by se valorizoval tak nebo tak, ale v té valorizaci důchodu není zohledněno, pokud bude valorizováno jenom podle zákona, tak tam není zohledněn ten nárůst, který nastane například zvýšením daně z přidané hodnoty od nového roku, ať už to bude 14 nebo 17,5 %, to není důležité a projeví se to až v dalším roce, a to jenom polovinou roku a v dalším roce dalším navýšením, takže vlastně důchody, pokud budou valorizované tak, jak navrhujete vy, budou valorizovány zpětně…

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Nikoliv, nikoliv.

Moderátor
Počkejte, pane místopředsedo, to jenom popisujete zákon, vždycky ty důchody zohledňují ty náklady zpětně.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Přesně tak.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Ale, jestliže vláda může předvídat a ona předvídá a říká to i tady, o kolik procent naroste spotřeba například domácnosti seniorů, tak už to může a má to v pravomoci ze zákona, proto tam ta pravomoc je, aby to zohlednila tak, aby ty důchody, aby ty důchodci z vlastních důchodů nefinancovali díry ve státním rozpočtu…

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ale to tak přeci vůbec není.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Je, pane ministře.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Každý rok dochází, až na výjimku, každý rok dochází k valorizaci důchodů, každý rok v posledních letech dochází k valorizaci důchodů řádově o 3 %…

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Ale zpětně.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tam není žádné zpětně.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Pak vám to mírně zvýšíme a zase budete platit.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ne, ne, to není žádné zpětně, to je stejným způsobem, jako kdybyste říkal, že se zpětně zvyšují mzdy. To není pravda. Přeci valorizační vzorec je založen na tom, jak průběžně …

Moderátor
Pane Škromachu, říkal jste, že umíte nechat domluvit, tak nechte domluvit.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Omlouvám se.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
…, jak průběžně rostou ceny, tak se také průběžně zvyšují důchody. Pokud máme predikci, že letos bude inflace 2,1 %, příští rok bude 2,6 %, tak přeci je z tohoto čísla naprosto jednoznačné, je absolutní nesmysl dělat nějaký mimořádný krok, to jsou predikce ministerstva práce a sociálních věcí, a protože jste byl dost dlouho ministrem, tak dobře víte, že predikce ministerstva práce a sociálních věcí jsou bez ohledu na to, která politická reprezentace zrovna vede ten resort, tak jsou velmi férové a vždycky byly.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Ale vy tam nemáte započítané to zvýšení těch daní.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Samozřejmě, že ano.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
Samozřejmě, že ne.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Samozřejmě, že ano. Letos inflace 2,1 %, příští rok inflace… Analytický odbor ministerstva práce a sociálních věcí fungoval úplně stejně za vás, jako za mě.

Moderátor
V každém případě funguje velice rychle, pokud dokáže během týdne propočítat dopady těchto změn.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
To je skutečně špičkové pracoviště, špičkově pracuje řadu let, pracovalo tak za kteréhokoliv ministra a skutečně dokáže během pár dnů takovou věc propočítat.

Moderátor
Tak se nám povedl hezký oblouček od reklamy na novou sociální demokracii, po reklamu na analytické zázemí ministerstva práce a sociálních věcí. Taková byla nedělní Partie se Zdeňkem Škromachem a Jaromírem Drábkem. Pánové, děkuji, že jste přišli, na shledanou.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, místopředseda strany, stínový ministr práce:
To už je všechno?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Děkuji za pozvání, pěknou neděli.

Moderátor
Ano, už je to všechno. já se na vás těším opět příští neděli v 11 hodin tady na Primě.

zdroj: mpsv.cz

V mediálním humbuku ostrých slov už málokoho zajímá, zda je argumentace kritiků oprávněná, či zda nemá jen vytvářet silnější tlak na vládu, či jednotlivé resorty, aby od svých záměrů odstoupily.

Od svého nástupu je současná koaliční vláda v neustálé palbě kritiky za realizované reformní kroky nejenom ze strany parlamentní opozice i odborů, ale dokonce od některých profesních či zájmových sdružení. Čím hlasitěji se buší do stolu, tím více je médiím a veřejnosti podsouváno, že se v dané věci děje cosi nepřístojného. V nastalém mediálním humbuku ostrých slov pak už málokoho zajímá, zda je argumentace kritiků oprávněná, či zda náhodou nemá pouze vytvářet silnější tlak na vládu, či jednotlivé resorty, aby od svých záměrů odstoupily. Přesně do tohoto schématu zapadá i demonstrace plánovaná Národní radou osob se zdravotním postižením na 22. března před budovou MPSV. A to kvůli dvěma legislativním návrhům, které se týkají zdravotně postižených osob.

Mrzí mne, že zmíněná organizace tímto neadekvátním způsobem vyhrocuje situaci, aniž by k tomu byl faktický důvod. Pokud její představitelé tvrdí, že se budou snižovat dosavadní částky, mohu jenom zopakovat, že to není pravda. Jedinou parametrickou změnu, kterou je snížení příspěvku v první kategorii postižení, už parlament schválil v rámci vládního úsporného balíčku. To, co dnes Ministerstvo předkládá, jsou pouze administrativní a metodické změny, které na výši dávek nebudou mít žádný vliv. S vedením Rady a konkrétně s jejím předsedou Václavem Krásou se pravidelně stýkám, takže velmi dobře ví, o co mi v obou předkládaných normách jde. Státní podpora zdravotně postižených je prioritou jak celé vlády, tak mou osobní. Odmítám jakékoli nařčení, že chci nějakým postranním způsobem jejich nelehkou životní situaci zhoršovat. Podsouvání mi údajného názoru, že zdravotně postižení jsou pouhými „roboty a ekonomickými jednotkami“ staví diskusi mimo rámec férové argumentace. To, o co mi jde, a co je skutečným výsledkem činnosti MPSV, je zjednodušení celého administrativního procesu, který je s přiznáním dávek spojen, a zpřehlednění metodiky při posuzování zdravotního stavu klientů. Nezastírám, že zjednodušení administrace bude mít ještě jeden významný pozitivní efekt, a tím je eliminace současných možností zneužití, jako je to v případě průkazů ZTP. Změny tak reagují na legislativní pochybení, která jsou obsažena v současném znění zákona. Praxe ukazuje, že z dobře míněného záměru dokázaly tato pochybení udělat rozpočtovou černou díru. Již dnes jsou náklady na trojnásobné úrovni oproti původním odhadům, a pokud bychom nešlápli na brzdu nyní, problémy by začaly ještě akcelerovat. Jako zodpovědný politik se nemohu tvářit, že se nic neděje, a proto musím přijmout adekvátní opatření. S tím, že náprava bývalých chyb nemůže být na úkor těch, pro něž je zákon určen. Nic takového se ale přijetím navrhovaných norem nestane.

Jednou z klíčových změn, které MPSV v rámci legislativních úprav navrhuje, je i mimo jiné přizpůsobení praxe při posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu standardnímu modelu podle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disabilit a zdraví, jejíž aplikace je v ČR od roku 2010 závazná. Dosavadní metodika hodnocení vycházela z pojetí, jež vzniklo před dvaceti lety. Od té doby se ale mnohé změnilo, a tehdy přijatá měřítka jsou dnes již zastaralá. Redukce dosavadních 36 úkonů v pouhých deset je krok správným směrem, protože zmizí zbytečné duplicity, které zatěžovaly všechny, který se zákon týká. Z věcného pohledu budou všechny úkony brány v potaz jako doposud, jen budou jinak definovány. Jsem přesvědčen, že všechny dnes předkládané legislativní úpravy týkající se zdravotně postižených jsou oprávněné, a že budoucnost potvrdí jejich opodstatněnost. I ku prospěchu těch, které pan Krása reprezentuje.

Vážení,

návrh sociální reformy, který předložilo v minulých týdnech Ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení, vzbudil mnohé reakce, často emotivní, v některých případech založené na mýtech a nepravdách, jindy oprávněné. Od samého začátku jsem deklaroval připravenost vést o jednotlivých návrzích otevřenou diskuzi a zapracovat připomínky, které budou podloženy relevantními argumenty. V řadě případů se tak skutečně stalo. Upravili jsme některá opatření podle připomínek, které vzešly z jednotlivých diskuzí a kulatých stolů. Došlo například k dohodě s Chartou sociálního podnikání o úpravách navrhovaných změn v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zachována tedy zůstane možnost tzv. náhradního plnění, ale v podobě, která zamezí jeho zneužívání, resp. odběru zboží od firem zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením pouze fiktivně. Charta a MPSV dospěly k dohodě v otázce podpory na pracovní místa v provozu chráněné dílny. Obsáhlé a detailní diskuze, mj. opakovaně také s Národní radou zdravotně postižených, v rámci probíhajícího připomínkového řízení přineslo i další úpravy materiálů. Zde jsou vypsány některé z nich, stejně jako nejčastější mýty, které se v souvislosti s předkládaným návrhem novel zákonů stále objevují:

Dochází ke snižování státní podpory sociálně a zdravotně handicapovaným

Není to pravda, celkový objem vynakládaných prostředků zůstává téměř beze změn. Pro ilustraci: v roce 2010 bylo na tuto oblast z rozpočtu ČR vynaloženo téměř 66 mld. Kč, v roce letošním to je 64 miliard Kč a v roce příštím je plánováno opět 66 miliard korun. MPSV hledá úspory na straně administrace celého systému, který je nepřehledný, neefektivní a drahý.

Likvidace průkazek TP, ZTP a ZTP/ P

Tato informace se naprosto nezakládá na pravdě, MPSV průkazy ZTP a ZTP/P neruší, stejně jako výhody a úlevy s nimi spojené. Dochází pouze k obměně nosiče těchto výhod, průkazy budou nahrazeny novými typy, a to navíc v průběhu dvou let, tedy s dostatečnou časovou rezervou, po kterou budou platit oba typy průkazek.

Rušení příspěvku na nákup motorového vozidla

Příspěvek na nákup motorového vozidla se stejně jako několik dalších dílčích dávek (dnes vyplácených jednotlivě) transponuje do dvou agregovaných celků – příspěvku na mobilitu a příspěvku na kompenzační pomůcky. Nejde tedy o zrušení možnosti čerpání na nákup motorového vozidla. V rámci probíhajícího připomínkového řízení se hledá společné řešení, jakou částku bude možné na nákup vozidla z nově zaváděného příspěvku na mobilitu od státu získat. V rámci příspěvku na kompenzační pomůcky pak bude možné i nadále čerpat prostředky na úpravu motorového vozidla.

Zhoršení dostupnosti kompenzačních pomůcek

K žádnému Zhoršení dostupnosti pomůcek rozhodně nedochází. Jde o účelové tvrzení založené na výše popsané agregaci, která neznamená snížení podpory, ale pouze zjednodušení systému. Dochází ke slučování několika jednotlivých dávek, které se dosud posuzují samostatně, jde o neefektivní, nákladné a zbytečně složité řešení jak pro příjemce, tak pro stát, který je správcem těchto dávek. Po vzájemné dohodě se sociálními partnery dospělo MPSV k zavedení spoluúčasti klienta na pořizování kompenzační pomůcky, která má dosahovat maximálně desetiny nákupní ceny.

Rušení příspěvku na péči pro děti od 1 do 3 let

Příspěvek na péči bude vyplácen od jednoho roku věku dítěte. Tato úprava předložených návrhů vzešla z probíhajících jednání v rámci připomínkového řízení.

Kritika nově navrženého systému posuzování příspěvku na péči

Dnes se při hodnocení stupně závislosti u příspěvku na péči hodnotí 130 jednotlivých činnosti a aktivit žadatele. Zkoumané úkony jsou často duplicitní, systém je nevyhovující a na jeho nastavení si nakonec stěžují i sami pacienti. V některých případech zdravotního omezení je jeho dostupnost velmi snadná, na druhé straně jsou případy, kdy i skutečně potřebný má problém obhájit svůj nárok na příspěvek na péči. Navrhovaná změna přinese popis deseti základních životních potřeb žadatele, jde o objektivnější a spravedlivější posouzení jeho stavu a také popisnější podklad pro posudkového lékaře. Seznam životních potřeb byl formulován na základě dlouhodobě uznávaného a mezinárodně využívaného systému hodnocení ADL (aktivity denního života) a iADL (instrumentální aktivity denního života).

Jaromír Drábek
ministr práce a sociálních věcí
V Praze dne 18. 3. 2011

Představitelé vládní koalice se na včerejším jednání dohodli, že dojde ke zvýšení daňové slevy na dítě o 150 korun měsíčně v souvislosti s plánovanými změnami v DPH. A právě podpora rodin s dětmi ve formě daňových slev byla hlavním tématem rozhovoru s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem, který byl hostem v pořadu Radiofórum na Radiožurnálu.
Radiožurnál, 17. 3. 2011

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Daňová sleva na dítě se zvýší o 150 korun měsíčně. Shodly se na tom špičky vládní koalice. Vláda tak chce rodinám s dětmi vykompenzovat zdražení vyplývající ze zvýšení dolní hranice sazby DPH z 10 na 14 procent. Rok následující se sazby dokonce sjednotí na hranici 17,5 %. Co rodiče zaplatí navíc na zvýšeném DPH, by se jim mělo vrátit na daňové slevě. Vláda naopak nepočítá s mimořádným navýšením důchodů, kromě jejich standardní valorizace. Jak jste vypočítali, že ona daňová sleva na dítě by měla být příští rok vyšší právě o 150 Kč?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Vycházíme z odhadů MPSV, který je pečlivým propočtem na základě dlouholetých analýz a v té analýze je celkem jasně vypočítáno, že dopad na rodiny s dětmi, pokud je kompenzován slevou na dani na dítě, tak by se měl pohybovat v tom nejhorším konzervativním pohledu mezi 120 a 150 Kč ročně a právě proto zvolila koalice tu výši 150 Kč, která je výrazně nad hranicí toho, co je očekáváno v tom nejpravděpodobnějším scénáři. Znamená to posílení podpory rodin s dětmi a já předpokládám, že to skutečné navýšení nákladů rodin s dětmi bude výraznější.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Kdyby to vláda neudělala, myslíte si, že by to mělo výrazné dopady, tedy myslím zvýšení DPH do rodinných rozpočtů rodin, které mají více dětí?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Nemělo by to nijak výrazné dopady, protože ten inflační impuls je oproti běžné inflaci, která je z roku na rok a z měsíce na měsíc, poměrně zanedbatelná. Nicméně je to za prvé způsob zvýšení podpory rodin s dětmi a já chci v této souvislosti jenom připomenout, že podpora rodin s dětmi je v naší zemi nejvyšší ze všech zemí OECD, tedy ze všech vyspělých zemí. A zároveň je to jistota, taková pojistka proti tomu, pokud by skutečně celé to zvýšení DPH u např. potravin bylo promítnuto do cen, tak aby skutečně nebyly žádné pochyby o tom, že by na to mohly rodiny s dětmi doplatit.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
VV také prosazovaly, aby se zvedla ta daňová úleva právě na 150 Kč nebo jste měli jiný záměr, jiný návrh?

Host (Michal Babák, poslanec VV):
VV prosazovaly maximální úlevu, respektive kompenzaci dopadu. Náš vyjednávací tým začal na nějakých 180 Kč. Nicméně čísla ministerstva práce a sociálních věcí nás přesvědčily, že těch 150 korun je opravdu maximální hranice.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Říkáte, že nejdřív vaše strana žádala až 180 Kč, myslíte si tedy, že dopadne zvýšení DPH na rodiny víc než se předpokládá nebo citelně?

Host (Michal Babák, poslanec VV):
Já si nemyslím. Myslím spíš, že tady ta suma se dá velice těžko spočítat vzhledem k určité elasticitě, v tuto chvíli nevíme přesně, jak zareaguje trh atd., ale já jsem přesvědčen o tom, že až se podíváme zpětně někdy za rok do minulosti na ten první kvartál roku 2012, tak opravdu to nepřesáhne to vyměřené číslo 150 Kč.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Na druhou stranu, neměla by být vláda adresnější v tom, komu pomáhat zvládat zvýšení DPH? Protože jsou určitě rodiny s dětmi, které mají velmi napjaté rozpočty a těch se dotkne každé takové opatření citelně a pak jsou také rodiny s dětmi, které jsou ale velmi dobře zajištěné a ty by třeba nepotřebovaly žádné daňové úlevy, přemýšleli jste o tom?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Určitě ano, a to je součástí 2. části té dohody, to je plánované životního minima od 1. ledna příštího roku, které také promítne ty kroky a je potřeba říci, že zvýšení životního minima má vliv na úroveň dávek hmotné nouze a to je právě směřováno k těm rodinám, které jsou nízko příjmové a tam je právě využito tohoto druhého principu, této druhé možnosti tzn., zvýšení dávek sociální pomoci.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Ale ta daňová úleva bude pro všechny děti i z těch bohatších rodin?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Samozřejmě, to je princip daňové úlevy a je to velmi výrazně směrováno proto, že ta daňová úleva je použitelná pro všechny, kteří mají zdanitelný příjem tzn. je to jiná forma, než je základní sociální podpora, to je potřeba odlišit, základní sociální podpora je směřována k těm, kteří z ekonomických důvodů tu pomoc potřebují. Tato plošná podpora rodin je jasným signálem státu, že podporuje to, aby rodiny vychovávaly další generaci, která bude zajišťovat společnost v budoucnosti, pokud to vezmu z tohoto čistě ekonomického pohledu.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Co si myslí VV o tom, že nebude žádná mimořádná valorizace důchodů? Souhlasili jste nakonec s tím, že to není třeba, že ceny se přece jen nebudou zvedat zase až o tolik, aby i penzisté, kteří mají zaručenou pravidelnou valorizaci, potřebovali nějaký zvláštní příspěvek?

Host (Michal Babák, poslanec VV):
Já jsem z té prognózy byl překvapený, každopádně není to jen prognóza MPSV ale včera jsme probírali tyto dopady s panem profesorem Švejnarem, který podporuje myšlenku pana ministra nebo resp. MPSV a tady tu analýzu, že opravdu dopad na důchodce bude minimální.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Vás tedy přesvědčil pan profesor Švejnar, dá se říct?

Host (Michal Babák, poslanec VV):
Nás přesvědčil jak pan profesor, tak studie MPSV, takže myslím si, že oba tyto subjekty nás přesvědčily o tom, že prognóza toho dopadu bude minimální a pokud by nebyla, tak my stále říkáme, pokud bychom náhodou zjistili, že jsme se odchýlili nějak radikálně od toho dopadu, tak VV určitě budou bojovat o to např. zpětnou valorizaci.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Myslíte si, že to zpětně jde?

Host (Michal Babák, poslanec VV):
Myslím, že z účetního hlediska můžeme dopočítat někdy začátkem dubna např. 1Q roku 2012, když už budeme vidět první čísla a pokud se budou lišit od studií a prognóz, tak si myslím, že VV budou usilovat o to, aby to vyrovnání bylo napraveno.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Vidíte vy tam prostor ještě k nějakým takovým větším kompenzacím, pokud by se ukázalo, že dopady na penzisty jsou větší?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Valorizace důchodů je nastavená zákonem, ten mechanismus je naprosto jasný. Pokud by inflace překročila určitou hodnotu, tak automaticky dojde k mimořádné valorizaci důchodů, nicméně ta predikce inflace na rok 2011 je v hodnotě 2,1 %, na rok 2012 je výhled 2,6 %, na rok 2013 1,8 %, to jsou skutečně čísla, která jsou naprosto standardní v posledních letech a ten valorizační mechanismus, který je ze zákona, tak tomuto postupu, těmto číslům naprosto jasně odpovídá.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Děkuji pánové, na shledanou

zdroj: mpsv.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl jedním z hostů v pořadu Studio Stop na ČRo 6, kde diskutoval o důvodech přijetí reformy penzijního systému.
ČRo 6, 17. 3. 2011

Moderátor (Jana Šmídová):
Příjemný večer, vážení, i dnes je pro vás připraveno interview Studia Stop. Od mikrofonu se opět hlásí Petr Holub a Jana Šmídová. V atmosféře velmi intenzivních debat o důchodové reformě a ve světle rozhodnutí Ústavního soudu přijal pozvání do studia ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Dobrý večer, pane ministře.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Pěkný večer.

Moderátor (Petr Holub):
Ústavní soud tedy zrušil balíček sociálních škrtů, které platí od letošního ledna, ale dal vládě šanci k jeho novému přijetí správným způsobem. Ten termín, kdy je možné zákony znovu přijmout, je až dokonce letošního prosince, tudíž ten balíček nadále platí. Ministerstvo práce a sociálních věcí tedy zákon znovu předloží sněmovně. Ústavní soud dal zapravdu návrhu ČSSD, podle kterého vládní většina prosadila škrty neústavním způsobem. Právě ta procedura musí být napodruhé v pořádku. Pochopitelně úřadující předseda ČSSD verdikt přivítala.

Host (Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD):
Ústavní soud se postavil důrazně na ochranu čistoty legislativního procesu. Jeho rozhodnutí je také důležité z hlediska ochrany práv parlamentní menšiny, to znamená parlamentní opozice. Je možné také konstatovat, že Nečasova vláda do značné míry zneužila stav legislativní nouze. A podle mého názoru by se měl premiér Nečas za počínání vládní koalice opozici omluvit. Zdá se tedy, že to, jakým způsobem vláda premiéra Nečase zneužila stav legislativní nouze, byl poslední kapkou, která motivovala Ústavní soud k tomu, aby se vyslovil pro přísnější a restriktivnější úpravu stavu legislativní nouze v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Ukazuje se, že bude nutná novela jednacího řádku a sociální demokracie v každém případě je připravena takovouto novelu podpořit.

Moderátor (Jana Šmídová):
Uvedl po pondělním vynesením verdiktu Ústavního soudu předseda ČSSD, Bohuslav Sobotka. A hned se ptáme našeho hosta, ministra práce a sociálních věcí, Jaromíra Drábka. Vy jste také hned reagoval? Okamžitě jste měl brífink s tím, že rozhodnutí soudu plně respektujete? Nadšen asi pochopitelně nejste. Nakolik Vám to rozhodnutí Ústavního soudu komplikuje život?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Ústavní soud nějak rozhodl a já, jako člen vlády, jsem povinen respektovat názor, stanovisko, nález Ústavního soudu. Ale to samozřejmě udělám. Já si myslím, že je potřeba ale připomenout také k těm slovům, které říkal pan Sobotka, že vláda požádala o vyhlášení stavu legislativní nouze právě proto, že politická opozice zneužila toho časového tlaku a jednoznačně nastoupila cestu obstrukčních kroků. A skutečně hrozilo, že ty zákony, které byly navrhovány tak, že se nestihnou projednat. Tedy, je potřeba znova připomenout, že tím důvodem pro vyhlášení stavu legislativní nouze bylo především to, že opozice chtěla obstrukčním jednáním zabránit projednání těch zákonů.

Moderátor (Jana Šmídová):
A teď na to máte tři čtvrtě roku. Vy už jste taky prezentoval takový krizový plán. Vy první kroky chystáte tak, že do konce roku to dáte všechno dle verdiktu Ústavního soudu do pořádku.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tak já myslím, že to, co jsem uvedl, tak je i možná jeden z důvodů, proč Ústavní soud zrušil ty napadené zákony k 31. prosinci letošního roku. Aby vytvořil dostatečný prostor pro nové projednání těch zákonů v parlamentu. A já samozřejmě tak, jak jsem uvedl hned po vyhlášení nálezů Ústavního soudu, tak předložím znovu vládě i Poslanecké sněmovně ty zákony tak, jak byly zpracovány. Samozřejmě s vypuštěním těch opatření, která se týkaly pouze roku 2011.

Moderátor (Jana Šmídová):
Ústavní soud mohl rozhodnout lecjak. Teď to nebudeme nějak zvlášť rozebírat. Ale mohl to všechno třeba zamítnout. Vy jste už před rozhodnutím Ústavního soudu varoval, že by nastal obrovský zmatek, kdyby tedy Ústavní soud zvolil tu variantu, která by pro vás byla krajně nepříznivá. Tak, teď řekněte občanům, jaký zmatek by hrozil a co by se všechno dělo, kdyby tedy byla na stole ta varianta, která je pro vás tak nepříznivá?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
No ano, já jsem skutečně konstatoval, a byly to odpovědi na otázky novinářů, konstatoval jsem, že situace by byla velmi vážná a administrativně velmi těžko uchopitelná. Zejména v oblasti vyplácení nemocenských dávek. Protože například od 1. ledna platí to, že zaměstnavatelé náhradu mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti vyplácejí po dobu 3 týdnů. A pokud by Ústavní soud a hypoteticky, pokud by Ústavní soud zrušil ty zákony od počátku účinnosti, tak by to znamenalo návrat zpět, za ty 2 a půl měsíce přepočítávat všechny nemocenské, což by nebyl problém jenom České správy sociálního zabezpečení. Ta by se s tím nějakým způsobem vyrovnala. Ale byl by to problém i na straně všech zaměstnavatelů, kteří za první 2 a půl měsíce vyplatili náhrady mezd v tom období 3 týdnů. A museli by je zpětně přepočítávat na 14 dnů. Ten 3. týden by doplácena Správa sociálního zabezpečení. A takhle podobně bychom museli postupovat i v ostatních agendách. A bylo by to skutečně velmi náročné na administrativní objem těch prací.

Moderátor (Petr Holub):
Ten sociální balíček z konce minulého roku obsahoval řadu, jak se dnes říká nepopulárních opatření. Tam byla omezení dostupnosti porodného. Bylo tam zrušení sociálního příspěvku. Bylo tam omezení dávek v sociální péči. Byly tam přísnější pravidla pro nemocenskou pro živnostníky. Tudíž, je tady dost zájmových skupin, které mohou zase bránit přijetí těchto norem. Myslíte si, že koalice bude dostatečně pevná, aby nereflektovala na ty tlaky zvenčí?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Důležité je říci, že již jsme o pár měsíců dál a provádíme druhý krok těch opatření, která mají za cíl napravit veřejné rozpočty. My dnes připravuje systémové změny. To znamená, už ne v nějakém snižování laťky sociálních transferů, ale v tom administrativním zpracování tak, abychom slučovali tam, kde to jde, dávky, které jsou vypláceny paralelně, abychom snižovali administrativu Abychom, například, nepřipustili situaci, kdy paralelně je vypracováváno několik lékařských posudků pro účely různých dávek. Jde o to, abychom v tom druhém kroku nastavili levnější systém administrativy ze strany státu, ale také uživatelsky přívětivější administrativu vůči klientům. Tím chci říci, že ten první krok, ten byl skutečně takový, aby se stihl k 1. 1. 2011. A tam nešlo jít jinou cestou než parametrickou úpravou. V tom druhém kroku už děláme systémová opatření. A v tuto chvíli my prostě nemáme jinou možnost, podle mého názoru, než ten balíček úsporných opatření, ten parametrický balíček, znovu schválit, protože jinak bychom vlastně bourali tu další cestu toho druhého kroku těch systémových opatření.

Moderátor (Jana Šmídová):
Takže, jestli tomu dobře rozumím, tak zas to bude tedy celkový balíček. A s tím tedy půjdete do sněmovny.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Ano. Naprosto jednoznačně, alespoň já preferuji tu cestu, protože je potřeba znovu jasně říci, že to je balíček parametrických úprav, na který navazuje další balík opatření, která se týkají systémových úprav. A není možné to dělat nějakým obráceným způsobem. Prostě, v první řadě bylo nutné udělat parametrické úpravy. A nyní je nutné udělat systémové změny, které zefektivní běh státní administrativy.

Moderátor (Jana Šmídová):
A Studio Stop debatuje s ministrem práce a sociálních věcí, Jaromírem Drábkem.

Moderátor (Petr Holub):
Vy jste po 20 letech tím ministrem práce a sociálních věcí, který předkládá skutečně velkou reformu penzí. Česká republika je vlastně jedinou z východoevropských zemí, která tuto velkou reformu za těch posledních 20 let neudělala. Takže je to věc, na kterou se opravdu čekalo s velkým napětím. Ovšem logicky, čím větší očekávání, tím větší kritika, když tedy přišel první návrh. A vláda, respektive její reformní návrh, už slevil ze dvou cílů reformy. Vstup do druhého pilíře penzijního systému není povinný. A zvýšení dolní sazby daně z přidané hodnoty nebude 20 procent, jak se původně počítalo, ale zastaví se roce 2013 na 17,5 procentech. Tady jsem se chtěl zeptat, jestli už tedy teď jde o návrh, pod který by se podepsali všichni představitelé koalice, nebo se můžeme dočkat takovýchto výrazných změn?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Vy jste to sám řekl. Je to po dlouhém období návrh, na kterém panuje nějaká shoda. V tuto chvíli na úrovni koalice. A já musím říct, že jsem rád, že se podařilo ty diskuse dotáhnout do takového stavu, že máme nějaký závěr. Máme shodu na konceptu důchodové reformy. To, že odborníci, jak z takzvaných Bezděkových komisí, tak z Národní ekonomické rady vlády, doporučovali upřednostnit povinný systém, tomu já z odborného hlediska naprosto rozumím. Ale já jsem hned na začátku těch vyjednávání jednoznačně řekl, že pro mě základní prioritou je dlouhodobá udržitelnost toho nastaveného, nového důchodového systému. A pokud byly naprosto jasné signály, jak ze strany sociální demokracie jako největší opoziční strany, tak, například, ze strany sociálních partnerů, že ten povinný systém by byl nepřijatelný, tak v takovém případě, prostě, je potřeba upřednostnit tu dlouhodobou stabilitu penzijního systému před řešením, které by byť bylo vhodnější z hlediska odborného, ale nezaručovalo by tu dlouhodobou stabilitu. To není nějaký ústup od principů penzijní reformy. To je prostě fakt, ke kterému je potřeba přihlédnout. A já si myslím, že to zvolené řešení bylo správné. Úplně jiná otázka je záležitost doprovodných opatření. Ať už se to týká daně z přidané hodnoty, tak, to chci zdůraznit, otázky řešení vedlejších nákladů práce, a tam já zase se odkážu na to, že napříč různými názory ekonomičtí odborníci dlouhodobě říkají, že vedlejší náklady práce, zatížení práce je u nás velmi vysoké. Vyplývá to naprosto jednoznačně ze statistik. A doporučili spojit s těmi kroky důchodové reformy také snížení vedlejších nákladů práce. To znamená snížení zatížení práce těmi vedlejšími odvody. A proto já jsem také navrhoval úpravu v tom objemu 20 miliard korun. To znamená zrušení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zrušení odvodů na úrazové pojištění a přesunutí této zátěže do nepřímé daně, tedy do daně z přidané hodnoty. To, že takové, zase, velmi odborně prosazované řešení, neprošlo politickým vyjednávání, i když až na druhý krok, to je z odborného pohledu škoda, mě to mrzí, nicméně je lepší dohoda na nějakém stabilním řešení než potom vracet se k nějakému rozhodnutí, které již bylo učiněno. To, že se nepodařilo dohodnout na snížení vedlejších nákladů práce, to nás může mrzet všechny, byť je to nepopulární opatření, protože na druhé straně by bylo potřeba zvýšit daň z přidané hodnoty, tak by to bylo opatření, které by zvýšilo prorůstové možnosti ekonomiky, posílilo by možnost vytvářet nová pracovní místa. Ale je to prostě tak, že koaliční vyjednávání je vyjednávání tří stran, které všechny tři se shodnout na tom řešení, byť ta dohoda byla trochu krkolomná a byla až na druhý pokud, tak je prostě potřeba respektovat výsledky té dohody.

Moderátor (Jana Šmídová):
No počkejte. Při tom prvním pokusu jste se tvářil, jak jste se úžasně dohodli. Kolem toho potom byla spousta mediálních hrátek. Víme, jak tedy se vyvíjel duel, když to nazvu eufemisticky ministra financí Kalouska s šéfredaktory vlivných médií. Do kritiky vstoupil samozřejmě i prezident Klaus. A vy jste se báli právě jeho výhrad, či eroze koaliční vlády. Znamená to, že ten první kompromis, nebo ta první dohoda, nebyla postavena na pevných základech? Jakmile jste se dohodli a ztvrdili to, nikoliv krví, ale před televizními obrazovkami, tak hned s původním kompromisem nebyly například Věci veřejné. Tak nám to vysvětlete. To byla taková předdohoda? To byl takový předskok? A potom teprve to bylo ono pravé ořechové, jak se říká?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
To musím říct, že je otázka na představitele Věcí veřejných. Ano, my jsme po tom prvním kole vyjednávání jsme se dohodli na tom, že ten koncept důchodové reformy je uzavřen. A i na tom následném jednání, kdy Věci veřejné prohlásily, že nejsou schopny držet tu uzavřenou dohodu, tak, jak TOP 09, tak ODS jednoznačně se přihlásily k tomu, že ty závěry pro ně platí a jsou připraveny je držet. To, že, s ohledem na schopnosti Věcí veřejných, prosadit uvnitř své strany ty závěry, na kterých jsme se shodli, to, že nebyly připraveni nebo nebyly schopni ty závěry dodržet, to mě samozřejmě mrzí, nicméně Cimrmanovsky řečeno, to je tak všechno, co s tím mohu dělat. Já jsem tu první uzavřenou dohodu považoval za optimální. To, že jsme museli v druhém kole vyjednat jiné podmínky, odstoupit od snížení vedlejších nákladů práce, to považuji za dlouhodobě horší řešení pro občany České republiky. Nicméně, prostě, je to fakt. A mě, musím říci v této souvislosti, velmi mrzí postoj prezidenta republiky. Kdyby byl prezident republiky svojí odborností vzdělání humanitního, tak bych to dokázal pochopit. Ale tak zkušený a erudovaný ekonom, který nevezme v úvahu to, co bylo naprosto jednoznačně deklarováno, že snížení vedlejších nákladů práce, které se vázalo na jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty ve výši 20 procent, bylo nahrazeno kompromisním řešením, kdy to snížení vedlejších nákladů práce uskutečněno nebude, a odpovídajícím způsobem k tomu se snížila jednoduchým výpočtem, který je transparentní, úroveň daně z přidané hodnoty na 17,5 procenta, tak pokud toto je označováno jako nějaký překotný ústup z původní dohody nebo neopřené o jasné argumenty měnění původních dohod, tak toto hodnocení mě skutečně velmi mrzí. Tak, jak jsem to vysvětlil, prostě, pokud jeden z koaličních partnerů není připraven tu dohodu dodržet, no tak my jsme měli dvě možnosti. Buď rezignovat na způsob koaličního vládnutí, a nebo přistoupit na to, že některou pasáž je potřeba dohodnout znovu. Co je pro mě velmi důležité a považuji za naprosto zásadní, že koncept důchodové reformy jako takové, nebyl změněn ani v jednom jediném písmenu. Že to, co bylo změněno, tak to se týká doprovodných opatření, která mají za cíl nenalézt prostředky na transformační náklady. A na ta doprovodná opatření, o kterých jsem mluvil. To, že to druhé jednání, nebo ten druhý závěr, měl některé jiné parametry, to je samozřejmě důležité, nicméně ještě důležitější je, že vlastní koncept důchodové reformy nebyl změněn ani v jednom bodě.

Moderátor (Jana Šmídová):
Takže je dobře, že premiér Nečas, v podstatě, spojil osud tohoto návrhu s osudem vlády. Je to tak zásadní věc, že kdyby teď ještě někdo zase, dejme tomu, měl výhrady, teď myslím z koaličních partnerů, tak by kabinet Petra Nečase ztratil smysl své existence?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Ano. Já to považuji za velmi vhodné řešení. Nakonec, všichni členové té vrcholné vyjednávací skupiny, která je nazývána K9, tak toto řešení podpořili. A já si myslím, že je to jasný signál, že pokud spojíme s tímto návrhem hlasování o důvěře vládě, tak prostě toto je dohoda, na které trváme a ke které už nemá smysl se vracet nějakými dalšími argumenty, zpochybňujícími to uzavřené řešení.

Moderátor (Petr Holub):
Vy říkáte, že vaše reforma stojí na odborných argumentech. Ovšem, také z odborných kruhů zaznívá nesouhlas. Třeba někteří experti z Národní ekonomické rady vlády, tedy z NERVu, si ztěžují, že jste nereflektovali jejich připomínky. A dokonce se táží po smyslu existence Národní ekonomické rady vlády, my radíme, oni nás neposlouchají. Její člen Miroslav Zámečník řekl našemu rádiu.

Host (Miroslav Zámečník, ekonom a publicista, člen NERV):
Prostě nechápu, jaký je smysl naší existence na zemi, když výsledkem je tohle, což nemá tyhle prvky, jo, prostě. A to jsou prvky, který jsou opravdu v zájmu toho národa, když už chcete, aby se ti lidi připojišťovali. Navíc, kdo se trochu zabývá tím, čemu se říká behaviorální ekonomie, tak vám řekne, že to má fungovat tak, že automaticky vstupujete, protože jste v ročnících, na které se to vztahuje, pokud neřeknete ne. Ten rozdíl je dvojnásobný. Místo toho jsme tady připustili systém, který není dobře nastavený. Tohle jsou přinejmenším tři úplně zásadní chyby. Výsledkem bude velmi málo participujících, podle mně, protože se proti tomu nese nenávistná kampaň, ať už dobře, nebo velmi amatérsky argumentovaná. Já jsem z toho nešťastný, no.

Moderátor (Jana Šmídová):
Takže NERV, skupina renomovaných ekonomů, všechno toto řekla kompetentním ministrům a ti Vás vyslechli?

Host (Miroslav Zámečník, ekonom a publicista, člen NERV):
To se probíralo na velkým NERVu. Výsledkem je jako hybridní řešení, který ze dobrý nedovede považovat absolutně nikdo. A jestli takhle má vypadat kompromis, tak já říkám ne. Udělejme parametrickou změnu prvního pilíře, pořádně předělejme třetí pilíř, aby tam nemohlo fungovat to zvěrstvo, A než to mít takhle, tak to nedělejme.

Moderátor (Jana Šmídová):
Řekl Českému rozhlasu 6 ekonom, Miroslav Zámečník.

Moderátor (Jana Šmídová):
Tak, pane ministře, jak si všechno toto vysvětlujete? Tak, NERV radí, co může a vy je neberete vůbec v úvahu? Pan Zámečník byl velmi rozezlen.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Já si velmi vážím toho, co odpracovala Národní ekonomická rada vlády, ale už jsem v předchozích odpovědích vysvětloval, proč jsme došli k tomu rozhodnutí a k tomu konceptu, který nakonec byl uzavřen v rámci vyjednávání v koalici. A já těm odborným argumentům naprosto rozumím. Však já taky jsem předkládal v té základní variantě na základě doporučení NERVu a Bezděkových komisí tu variantu povinného spoření. Nicméně, znovu musím zdůraznit, že základním předpokladem pro to, aby penzijní reforma byla úspěšná, je její dlouhodobá stabilita. Pokud bychom se dostali do pozice některých jiných států, kdy po nějakých dalších volbách je zásadním způsobem koncept penzijního systému měněn, kdy jsou zásadním způsobem měněny jeho parametry, tak to je ještě horší, než pokud od začátku přijmeme řešení, které z teoretického pohledu není optimální. Ano, to tak je. Z teoretického pohledu není optimální, nicméně je to řešení, které je dlouhodobě stabilní. A k těm konkrétním výtkám, co se týká úprav parametrů průběžného systému, tak ty přece provádíme. Ty, jednak se provádějí už několik let, a nyní je v legislativním procesu další, velmi podstatná úprava parametru průběžného pilíře, která jde přesně tím směrem, o kterém pan Zámečník mluvil. Co se týká třetího pilíře, tak ten zůstane v tom systému beze změny, to znamená včetně příspěvku státu těm jednotlivým střadatelům. Ale já nemohu souhlasit s tím, že nemá smysl v takovém případě, kdy je zvolen dobrovolný systém, vytvářet systém penzijního spoření v penzijních společnostech, kde část toho příspěvku jde od státu a část toho příspěvku jde od jednotlivých střadatelů. Ten systém je trochu jiný než systém penzijního připojištění. Důležité je, že je to skutečné zabezpečení na stáří. Že na rozdíl od systému penzijního připojištění tam není možnost jednorázového výběru. To znamená, vždycky je to příspěvek k důchodu, který je integrální součástí toho státního průběžného pilíře, respektive čerpání z něho, a toho příspěvku z naspořených peněz. Takže, já mám zato, že ten systém tak, jak byl zvolen, tak ano, uznávám, není optimální z hlediska teoretického, ekonomického, nicméně je mnohem lepší variantou, než kdybychom nedělali nic.

Moderátor (Jana Šmídová):
Tak to je v té atmosféře odborné debaty. Ale pan Zámečník také říká, že se to jaksi mediálně nezvládlo. A je fakt, že z celé té reformy vždycky unikaly takové úryvky a probíraly se tedy, v postatě velmi nenávistně v médiích. Tak to nazval ostatně pan Zámečník. Zvládli jste to mediálně, pane ministře?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tak to samozřejmě je na posouzení jiných. To já nemohu hodnotit. Já jsem trpělivě a pečlivě vysvětloval jednotlivé kroky návrhu. Současná situace v mediálním světě je taková, že není možné říci, teď nebudeme dlouho nic říkat a potom představíme komplexní řešení. Vy víte, že se o důchodové reformě, když to vezmu jenom v historii této vlády, tak že se velmi intenzivně diskutuje. Diskutuje se několik měsíců. Já jsem představoval jednotlivé koncepty tak, jak šly do vyjednávání. Já si myslím, že to je férové vůči občanům, aby věděli s čím do toho vyjednávání jdeme. Na druhou stranu to, že v řadě médií převládá touha po atraktivitě, a že raději vytrhávají jednotlivé věci z kontextu, na kterých se potom dá vytvořit nějaký negativní headline, nějaký negativní mediální titulek. To je prostě dnešní mediální realita. To, nakolik se tím občané nechají přesvědčit, nebo nenechají přesvědčit, to je věc individuální. Já si ale myslím, že v tuto chvíli je potřeba říci, že je přijat koncept důchodové reformy. V tuto chvíli se zahajují práce na vypracování jednotlivých paragrafů, jednotlivých zákonů. O těch samozřejmě bude ještě hluboká diskuse. To bude to místo a ten časový prostor, kdy vysvětlovat jednotlivé úpravy. Jakým způsobem budou zřizovány penzijní společnosti, jakým způsobem bude vymezeno jejich působení, jakým způsobem se občan bude moci rozhodnout o vstupu, nebo nevstupu do toho dobrovolného pilíře. Jakým způsobem si vybere svoji investiční strategii. Jak bude ochráněn proti tomu, aby penzijní společnost nemohla zneužít těch jeho naspořených prostředků. Na druhou stranu, jaké dopady bude mít to, pokud zůstane pouze v průběžném pilíři, jaký bude jeho budoucí důchod, jakým způsobem musí počítat se svým zajištěním na stáří. A jakým způsobem třeba také kombinovat to svoje zajištění na stáří nejenom v tom státním pilíři, ať už v průběžném nebo v tom doplňkovém, ale také nějakou formou individuálního spoření. Ta škála je velmi široká a je potřeba jasně říci, že to bude do velké míry odpovědnost každého individuálně, jakým způsobem se rozhodne. Ale vždy zůstane ta základní jistota. Průběžný státní pilíř, který zajistí alespoň základní životní úroveň každého, kdo bude v takzvaně poproduktivním věku.

Moderátor (Jana Šmídová):
A s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem stále debatujeme o konceptu důchodové reformy.

Moderátor (Petr Holub):
Vy jste říkal, že ta reforma dělá kompromisy, aby byla trvale udržitelná. Ale z kontextu vyplývalo, že by měla být trvale politicky udržitelná. Teď jde o to, jestli třeba z ekonomického či finančního výhledu takovou bude. Nedávno se právě ke konceptu reformy vyjádřil Mezinárodní měnový fond. A tam byla docela tvrdá slova, která by šla interpretovat tak, že vlastně bude nutné provést další reformu v nejbližších letech. To znamená, že to, co navrhujete, ještě není ta velká reforma, na kterou čekáte. Rozuměl jste Mezinárodnímu měnovému fondu také tak?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Ne. Toto stanovisko, které je přísné a trošku učitelské, tak takto přijmout nemohu. Já bych v žádném případě se nechtěl dostat do stavu, do kterého se dostalo například Polsko nebo Maďarsko. A byly to země, které vyhověly právě těm, řekl bych učitelským pohledům. Nejenom Mezinárodního měnového fondu, to já nechci z toho obviňovat jenom Mezinárodní měnový fond. Ale tam právě převládly takové ty teoretické přístupy bez ohledu, tak, jak jste přesně řekl, na dlouhodobou finanční udržitelnost toho systému. Já jsem v tomhle velmi opatrný. A to je také důvod, proč nakonec i ty způsoby provedení penzijní reformy, které v zásadě doporučovala původní Bezděkova komise, to znamená masivním způsobem vyvést z průběžného pilíře prostředky a převést je na spořící pilíř, tak já jsem v žádném případě nechtěl tak masivní úkon provést, protože je potřeba postupovat velmi obezřetně. Myslím si, že to řešení, které bylo zvoleno z těch 28 procent, které jsou odváděny na důchodové pojištění, připustit individuální rozhodování, to prosím vyvedení není úplně přesné slovo, individuální rozhodování o 3 procentech z tohoto objemu. K tomu je ale potřeba také říci, byť možná to nebude úplně srozumitelné, lepší by to bylo kreslit na tabuli, že z toho důchodového pojištění, z těch 28 procent, jenom 20 procent přibližně z těch 28, jde na starobní důchody. Ty ostatní části výběru důchodového pojištění jsou na invalidní důchody, pozůstalostní důchody a tak dále. Takže, když z těch 20 procent vyvedeme 3 procenta, tak už to samotné vyvedení takové části, přibližně jedné sedminy těch prostředků, je podle mně ta optimální hranice, kterou si můžeme dovolit, kterou je možné pokrýt v následujících desetiletích z jiných zdrojů. A dosáhnout toho, že řádově za 30 až 40 let se ten systém dostane opět do stavu, kdy nebude potřeba, po té transformaci, už do něj přispívat nějakými mimořádnými prostředky.

Moderátor (Jana Šmídová):
Hovoříme o finanční udržitelnosti. Zmínili jsme i politickou udržitelnost. Tak, pane ministře, stromy vaší koaliční vlády samozřejmě nerostou do nebe. Příští volební období tady může být u moci ČSSD, která je zatím kritická k těm všem vašim návrhům. Navíc, vlivný člen této strany, hejtman středočeský pan Rath řekl, že pokud přijdou socialisté k moci, tak by mohli třeba znárodnit některé fondy, což se tedy stalo například v Maďarsku. Tak, v jakém tónu jedná dnes s nejsilnější opoziční stranou? A jak to dítě, dlouho tedy odkládané, nyní tedy velmi hýčkané, jaký bude mít osud, až se ujme moci ČSSD?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Za prvé, ta politická stabilita je skutečně základním předpokladem. Za druhé, jednotlivé mediální výkřiky, byť, jak jste říkala, důležitého člena sociální demokracie, já nemůžu přijmout jako etalon. To, že v nějaké rozhovoru řekne, že by také mohlo dojít k té situace, že by, kdyby, a ještě navíc to spojil s tím povinným systémem penzijního spoření, to je také potřeba zase říci, tak toto pro mě prostě není důležitá zpráva. Nakonec, viděli jste, že i ostatní představitelé sociální demokracie se k tomuto výroku zachovali velmi obezřetně. Zatřetí, sociální demokracie přece avizovala svůj, naprosto jednoznačný přístup k penzijní reformě, alespoň v tom celkovém koncepčním pohledu. Za prvé, a to je důležité, že ten systém je potřeba reformovat. Protože i rozumní sociální demokraté, kteří té problematice rozumí, tak věcí, že ten současný systém bez reforem, nemá šanci za 30, za 40 let umožnit dostatečný životní standard důchodcům. To znamená ti, kteří jsou zodpovědní ze sociálních demokratů a dívají je nejenom na příští volební období nebo na toto volební období, ale na horizont 30, 40 let, tak samozřejmě uznávají, že ten systém je potřeba zreformovat. A poslední, důležitá věc. Jasně zaznělo ve stanoviscích sociální demokracie, že prostě pro ně je nepřekročitelná ta podmínka, že systém nesmí být povinný. A to, že jsme nakonec, i pod vlivem tohoto jasného signálu, zvolili řešení, které, znovu opakuji, možná teoreticky není úplně optimální, ale z praktického pohledu dlouhodobé politické udržitelnosti dá ten předpoklad, to si myslím, že je velmi vstřícné gesto vůči sociální demokracii. A samozřejmě, když se na to mám podívat z obecnějšího pohledu, ano, tato vláda řekla, že bude dělat i nepopulární kroky, pokud budou dlouhodobě prospěšné pro občany České republika. Já si za tím stojím. Myslím si, že v mém resortu to platí dvojnásob. Protože je prostě řada kroků, které se mi nedělají lehce a které nejsou populární. Rozhodně nejsou populistické. Nicméně, je potřeba je udělat. Je potřeba je udělat proto, abychom za 5 let se měli všichni lépe, aby bohatství celé společnosti bylo vyšší. A abychom tím pádem měli větší prostor pomáhat těm, kteří tu pomoc skutečně potřebují. Takže je to o nějakém obecném pohledu, samozřejmě střídání politických garnitur je naprosto přirozená věc a právě proto je tak důležitá nejenom finanční, ale i politická stabilita toho řešení.

Moderátor (Petr Holub):
Tato základní námitka sociálních demokratů, jak jí rozumím, tak ta se shoduje i s námitkami Mezinárodního měnového fondu. Zní asi takto. Jedním z úkolů reformy je zajistit důstojné penze příštím generacím, a to ze státního pilíře. I když si nebudu spořit, tak nebudu úplně chudý. A tudíž ten státní pilíř by měl být po reformě stabilnější než je dnes. Vy ovšem děláte to, že ta 3 procenta, o kterých jste mluvil, převádíte do soukromých fondů, tudíž ten pilíř je méně stabilní.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
To je do velké míry hra s čísly. Protože přece principiálně, zase by bylo mnohem lepší to kreslit na tabuli, ale principiálně je přece úplně jedno, jestli výnos z nepřímé daně použijete na dotování spořícího pilíře nebo, zda ho použijete na dotování průběžného pilíře. To je skutečně jenom hra s čísly. Důležité jsou ty parametrické změny průběžného pilíře. Důležité je to, co dnes není nijak zpochybňováno. A já věřím, že to nebude zpochybňováno ani při projednávání v legislativním procesu. Ten legislativní proces je na začátku. To znamená, byť nepopulární, tak ale nutné zvyšování hranice věku odchodu do důchodu tak, aby průměrná doba pobírání starobního důchodu zůstávala zachována. Tak, jak se zvyšuje velmi razantně střední věk dožití, tak prostě tomu musíme přizpůsobit věk odchodu do důchodu právě proto, abychom zachovali dlouhodobou stabilitu průběžného pilíře. Právě proto, abychom byli schopni i za 30, za 40 let všem občanům České republiky zajistit určitý životní standard, byť ne nadstandard, ale určitý životní standard z průběžného pilíře.

Moderátor (Petr Holub):
Tady by se ale dala jedna věc namítnout. Máte pravdu, že DPH vyrovnává ten výpadek na penzijním pojistném. Když jeho část odvedu soukromým fondům. Ale právě tady se ta stabilita trochu oslabuje. Protože, když lidé platí na penzijní pojištění, tak ty peníze na těch penzích skončí. Když to jde přes DPH, tak se může stát během 10 let, že přijde nějaká nová vláda a řekne, ano, důchody jsou důležité, ale naše země musí třeba investovat do svého dalšího rozvoje.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
A to je přesně právě ten důvod, proč jsou prováděny ty změny v průběžném pilíři, které mají posílit tu jistotu. A já si myslím, že jedním ze základních rozhodnutí, o kterém se příliš mnoho nediskutuje, je zrušení pravomoci vlády stanovovat výši důchodu. Automatický valorizační vzorec, který respektuje inflaci v plné míře, a který respektuje růst mezd, takže promítá třetinu růstu mezd do toho valorizačního vzorce. Ten je velmi důležitý, z mého pohledu naprosto stěžejní. Protože nastavuje, já věřím, že to projde legislativním procesem, nastavuje ten automatismus. To znamená, ten systém je velmi dobře predikovatelný. Ten systém, je možné vypočítat, předpokládat, jaký bude vývoj. A právě to velmi výrazně omezuje riziko nějakých politických zásahů.

Moderátor (Jana Šmídová):
A s tímto automatickým systémem by ČSSD souhlasilo? Máte nějaké signály?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
V tomto ohledu není spor, respektive, nezaznamenal jsem žádný spor.

Moderátor (Jana Šmídová):
Uvidíme ve sněmovně.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
To je přesně to, co jsem chtěl říci, samozřejmě, opoziční strana ve sněmovně nikdy nebude souhlasit s tím, co předkládá vláda, respektive, možná se to v nějaké výjimečné situaci stane. Nepředpokládám, že by se to stalo v současné době. Ale to jsou opatření, která jsou skutečně velmi výrazně zaměřena na stabilitu průběžného pilíře. Tedy, mohou proti tomu být nějaké, řekl bych, slovní výpady. Ale po věcné stránce si myslím, že každý, kdo tomu systému alespoň trochu rozumí, tak se k tomu musí jednoznačně přihlásit.

Moderátor (Petr Holub):
Je tady ještě druhá námitka, která přichází z jiné strany. A to je fakt, že Česká republika do značné míry následuje model, který předtím vyzkoušelo cirka 8 východoevropských států, které jsou rovněž členy Evropské unie. A řada z těch 8 zemí zjistila, že najednou na tyto systémy nemají peníze. Už jsme hovořili o tom faktickém znárodnění v Maďarsku, Bulharsku. Omezení povinných příspěvků soukromým fondům v Polsku. Proč si myslíte, že v Česku to bude fungovat jinak? A že se vyhneme těm potížím, kterým se nevyhnuly ty 3 zmíněné země?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Ze dvou důvodů. Zaprvé proto, a je to dobře, že už máme zkušenost z toho přibližně 10letého běhu nových penzijních systémů v zemích střední a východní Evropy. A zadruhé proto, že při diskusi o tom konceptu důchodové reformy v České republice jsem skutečně se snažil předložit řešení, která jsou velmi obezřetná. Když si porovnáte ty parametry provedených penzijních reforem v jiných zemích, tak je mi možné vyčítat, že ty návrhy jsou málo odvážné. Ale záměrně. Ty návrhy jsou skutečně záměrně málo odvážné v tom smyslu nepřehnat to, tak, abychom se za pár let nedostali do systému finanční stability. Já to vysvětlím na číslech. Pokud jsme zvolili ten systém 3 plus 2, tak ten má skutečně jednu obrovskou výhodu, že ta 3 procenta, která jsou ze státního rozpočtu, tak jsou ufinancovatelná. To není nijaká razantní částka, se kterou by se státní rozpočet, i s tou úpravou daně z přidané hodnoty nebo, když ji vezmu v úvahu, tak, že by se s ní nebyl schopen vypořádat. Když si to porovnáte s jinými zeměmi, kde došlo k 5, 8, dokonce 9procentnímu tomuto parametru, vlastně vyvedení státních prostředků, tak je to nesrovnatelně obezřetnější postup. Na druhou stranu, tím, že jsme řekli, že ten člověk, který do toho dobrovolného systému půjde, tak si musí k tomu dát nejméně 2 procenta ze mzdy ze svého, tak to naplňuje ten druhý základní předpoklad, že i teoretičtí ekonomové říkají, že na 5 procentech těch vlastních úspor je hranice efektivity. To znamená, že minimálně 5 procent ze mzdy je potřeba spořit tak, aby ten systém přispořování do důchodu byl efektivní. A ten systém 3 plus 2 přesně toto naplňuje.

Moderátor (Petr Holub):
A můžete uvést nějaký vzor, který, narozdíl od těch třech zmíněných, vyšel? Nebo, budeme my ti, kteří to konečně dokážou? Podle Vašeho názoru.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Víte, ta otázka stojí černobíle. Tak černobílá samozřejmě není. A vždycky se učíte ze vzorů, i těch pozitivních, ale i těch negativních. Na druhou stranu, existuje ve světě řada různých systémů, ať už z povinným spořením, nebo s dobrovolným spořením. Já jsem se snažil, abychom využili ty pozitivní zkušenosti. Abychom, v tom dobrém slova smyslu, využili i ty negativní zkušenosti. A já si za tím konceptem skutečně stojím. A považuji ho za optimální, právě z pohledu toho, jakým rizikům se vyhnout a jaké výhody využít.

Moderátor (Petr Holub):
Ale které jsou ty pozitivní. Protože, abych citoval, Vám jistě známého pana profesora Vostatka, tak ten říká, model, který navrhuje naše vláda, nevyšel nikde na světě. Je tedy známo, že něco podobného funguje v Estonsku. Ale nevím s jakým úspěchem.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Já se na to nechci odkazovat, protože tam není dlouhodobá zkušenost. Nicméně, to, co navrhují někteří lidé, tak při této kritice zároveň prosazují modely, které vůbec nejsou vyzkoušené. Modely, které by byly naprosto zásadním zlomem v tom celém systému. Ať už se to týká návrhu na nějaký jednotný důchod, návrhu na, v podstatě, opuštění povinného průběžného pilíře. To jsou návrhy, které jsou zajímavé pro teoretickou diskusi, ale jsou absolutně nepoužitelné v praxi. Nejenom České republiky, ale i jiných zemí. Pokud bychom se dostali k těm jednotlivým systémům, tak samozřejmě bych ukázal proč. Ale je potřeba, například, říci, že lidé, kteří navrhují nebo prosazují nebo předkládají takovéto modely, tak, například, vůbec nepočítají s tím, že existuje něco jako invalidní důchody. Tečka. Já si myslím, že jako, jako příklad toho, jak daleko je teorie od něčeho, co má dlouhodobě fungovat v praxi, tak si myslím, že to je exemplární příklad.

Moderátor (Petr Holub):
No, jedním z těch návrhů, který se uvádí, je takzvaný NDC systém. To je průběžný systém, který je ovšem více zásluhový a je doplněn nějakým minimálním důchodem. Dokonce existuje nějaké, ne snad doporučení, ale analýza evropské komise, že by v Česku tento systém zavést šel. Funguje ve Švédsku. Do určité míry je tedy vyzkoušen. I vůči němu platí ta Vaše kritika?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Jednoznačně, tam jsme vázáni nálezem Ústavního soudu. Pokud bychom chtěli přecházet na takový model, tak bychom na něj museli přecházet v řádu několika desetiletí s cílem někde, nikoliv na 30 nebo 40 letech toho horizontu, tak, jak ji má to řešení, které je přijaté, ale s horizontem nějakých 80 let. A to je řešení, které já předkládat nebudu z jednoduchých důvodů, že to řešení je natolik dlouhodobé a znamenalo by to zásadní překopání celého toho systému, tak, jak jsem o tom mluvil, například invalidních důchodů, ale například i navázání věku dožití na věk odchodu do důchodu nějakou průběžnou metodou. To je podle mně základní nevýhoda pro občany té země, v které to rozhodnutí udělali. A v současné době už jsou velké diskuse o tom, zda od takového řešení neustoupit.

Moderátor (Petr Holub):
A tím myslíte verdikt Ústavního soudu z loňského března?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Ano, naprosto jednoznačně. Protože my se pohybujeme v nějaké časové realitě. A pokud já musím respektovat nález Ústavního soudu, který řekl, že dosavadní vzorec pro výpočet nově přiznávaných důchodů není dostatečně zásluhový, tak já v souvislosti s tím velmi těžko mohu navrhovat snížení zásluhovosti dosavadního systému.

Moderátor (Jana Šmídová):
A Studio Stop stále debatuje s ministrem práce a sociálních věcí, Jaromírem Drábkem. Už jsme, pane ministře, se o tom trochu zmínili. Tak, jak chce vláda penzijní reformu vysvětlovat občanům? Bude to dlouhodobý proces? Bude procházet legislativním procesem jako takovým. Znamená to, že zahájíte nějakou kampaň? Protože samotné slovo fond má v Česku velmi špatnou pověst. Jak je možné takového průměrného Čecha, či Češku přesvědčit? Protože oni mají neblahé zkušenosti z privatizace 90. let. Ale to asi nejsou ti 20letí a 30letí, na které vy míříte.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tak, na jednu stranu je pravda, že slovo fond je u nás velmi zprofanované. Ale na druhou stranu je zajímavé, že zastoupení občanů, nebo aktivita občanů v penzijních fondech, v tom systému penzijního připojištění, je velmi vysoká. Takže, já bych z toho skutečně obavu neměl. My máme před sebou, tak, jak jsem řekl, fázi zpracování těch konkrétních legislativních předloh. To bude také vhodný prostor pro vysvětlování, pro diskusi o těch jednotlivých parametrech. Máme před sebou přibližně rok času na to, abychom právě v rámci přípravy těch jednotlivých konkrétních kroků ty kroky vysvětlovali všeobecné veřejnosti. A nejenom prostřednictvím médií. Samozřejmě, že půjdou i příručky, půjdou letáky. Na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí už dnes jsou ty základní dostupné informace, kde si každý může v klidu pročíst, prostudovat, jaké jsou předpokládané další kroky. Ale takovým milníkem zásadním, podle mého názoru, bude polovina příštího roku, kdy budou dokončeny všechny legislativní kroky. Kdy bude jasné, do detailu, jakým způsobem bude nastavována ta další, řekl bych „provozní“ fáze. A v 2. pololetí 2012 by jednak mělo dojít k licencování penzijních společností, ale také k rozhodnutí občanů starších 35 let o tom, zda se zapojí do toho dobrovolného spoření, či nikoliv. A to si myslím, že je ten základní milník. V polovině příštího roku musí být všechno jasné. Občané musí mít dostatek informací pro to, aby se mohli zodpovědně rozhodnout. A pak už bude skutečně jenom na nich, aby přemýšleli o tom, v případě, že si vyberou to dobrovolné spoření, jakou investiční strategii zvolí, jakým způsobem se individuálně rozhodnou. Ale důležité je, že budou mít tu volbu. Volbu, zda vstoupit do toho spořícího pilíře a také volbu, kdykoliv změnit svoji investiční strategii. A kdykoliv změnit penzijní společnost, která je bude obsluhovat.

Moderátor (Petr Holub):
Teď jste mě trochu překvapil. Já myslel, že ten zákon, který zavede penzijní reformu, tak, že bude schválen ještě do konce roku.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Ano. Já s tím počítám. Ten postup by měl být takový, že do poloviny roku, přibližně, by měly být napsány všechny zákony v paragrafovém znění. Poté je bude projednávat parlament. Já bych byl rád, kdyby na přelomu roku, nebo v prvních měsících roku 2012, byly všechny zákony v platnosti. Tedy, to znamená, že budou schváleny a budou vyhlášeny ve Sbírce zákonů. V průběhu roku 2012 budou nabývat účinnosti postupně tak, jak ta opatření budou potřeba, aby nabyly účinnosti. A od 1. ledna 2013 by měla nastoupit ta provozní fáze nového systému. Ano. To znamená, že přibližně na přelomu letošního a příštího roku bychom měli vědět, jaký je platný právní stav. A poté teprve těm, kteří se budou chtít zodpovědně rozhodovat, tak je možné předkládat relevantní informace. Do té doby je to odborná diskuse. Je to vysvětlování principů. Je to vysvětlování toho, jaké kroky připravujeme. Ale relevantní informace pro rozhodnutí budou k dispozici v první polovině příštího roku.

Moderátor (Petr Holub):
Z toho, co zatím zaznělo jako návrh to vypadá, že ty soukromé penzijní fondy se vyplatí spíše lidem, kteří mají vyšší příjmy. To už tak zůstane, že, řekněme, 50 procent lidí s nižšími platy, že by tam chodit neměli.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Obecně platí to, že vzhledem k tomu, že průběžný systém má určitou nezanedbatelnou míru solidarity, tak platí to, že pro velmi nízko příjmové kategorie občanů, je výhodnější průběžný systém než ten spořící. To bude platit vždycky. Kde je ta hranice, od které už je výhodné spořit v tom dobrovolném systému, to záleží skutečně na velmi detailních propočtech, které se, například, odvíjejí i od způsobu hospodaření penzijní společnosti, výše poplatků, od toho, jakým způsobem se bude vyvíjet inflace, jakým způsobem se bude vyvíjet návratnost investování na trhu. Takže, ta hranice nejde říct přesně ani dnes. Dokonce nebude možné ji přesně říci ani za rok, dokonce ani za 5 let. Nicméně, když se podíváte na to portfolio názorů a různých propočtů, tak ta hranice toho, kdy už je výhodné investovat do spořícího pilíře, tak se pohybuje někde mezi polovinou průměrné mzdy a průměrnou mzdou. Já si osobně myslím, že to bude spíše někde k té dolní hranici. Zvlášť u některých typů spořících příležitostí. Myslím tím těch způsobů investování. Ale tu přesnou hranici, tu vám nikdo nezaručí ani nyní, ani v budoucnu.

Moderátor (Jana Šmídová):
Říká host dnešního interview Studia Stop, ministr práce a sociálních věcí, Jaromír Drábek. Tak děkujeme za vyčerpávající informace a zase někdy se sejdeme, až to s penzemi a s celou reformou bude možná jasnější.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Děkuji za pozvání a rád zase přijdu.

Moderátor (Jana Šmídová):
Techniku měla na starosti Helena Málková, režii Dana Pohnánová. A od mikrofonu se loučí Petr Holub a Jana Šmídová. Na slyšenou.

zdroj: mpsv.cz

Už příští rok by měla odstartovat důchodová reforma, v níž si lidé zvolí, zda zůstanou u státního důchodu nebo část peněz vyvedou do soukromého penzijního fondu. Na otázky k důchodové reformě odpovídal čtenářům iDNES.cz ministr práce Jaromír Drábek.
11. 3. 2011

OTÁZKA: Dobrý den, souhlasíte s názorem, který volá po zrušení povinného důchodového pojištění? Lidé by se tak mohli na stáří za ušetřené peníze zajistit dle svého uvážení… Dnešní socialistický model, je časovanou bombou, která patří do 20.století. Děkuji
lancik.blog.idnes.cz
ODPOVĚĎ: Dobrý den, v evropských zvyklostech je zajištění přiměřené míry solidarity. I já jsem zastáncem tohoto modelu, společnost by se měla postarat o ty, kteří se z objektivních důvodů nemohou o sebe postarat sami. Nesmí se to však na druhou stranu přehnat tak, aby lidé přestali mít motivaci postarat se o sebe sami. Takže je velmi důležité správně vyvážit solidaritu a zásluhovost.

OTÁZKA: Dobrý den pane ministře . Doposud činí výše průměrného důchodu cca 40 % průměrřného platu – kolik to bude činit v dalších letech po reformě ? Srovnejte prosím průměrnou výši důchodů ve všech zemích EU přepočtenou na EURA s důchodem českých občanů – kde najdu nějakou srovnávací tabulku ? Kolik procent z HDP jde v ČR na důchody a kolik procent v zemích EU – údajně v Polsku 12,5% oproti našim 8 % – je tomu tak skutečně ? Děkuji Petr Had
NERATHRATHA
ODPOVĚĎ: Dobrý den, statitika je ošidná věc. Je vhodnější srovnávat tzv. náhradový poměr než absolutní částky. A teké jde o to, co všchno do té statistiky započítáte. Relevantní údaje i v mezinárodním srovnání jsou k dosažení na stránkách Eurostatu. Poměr mezi výší důchodu a předchozím výdělkem se v nejbližších letech měnit nebude, v horizontu 30 – 40 let je však potřeba počítat se snížením tohoto poměru. Proto je tak důležité uskutečnit důchodovou reformu co nejdříve, aby měli budoucí důchodci možnost zajistit si vyšší důchod prostřednictvím spořicího pilíře.

OTÁZKA: Dobrý den, podle aktualizované demograficke prognózy vědců Univerzity Karlovy se počet produktivních k postproduktivním změní v příštích 70 letech z 2,9:1 na 2,8:1. Proč nám TOP 09 lže, že na 1 penzistu bude 1 pracující? Děkuji za odpověď.
JUDr. madqwert
ODPOVĚĎ: V současné době připadá na 1 důchodce 1,8 ekonomicky aktivního. To jsou čísla ministerstva, za kterými si stojím. Za 40 let prognozujeme tento poměr na 1,2.

OTÁZKA: Dobrý den pane Drábku, dne 26. 10. 2010 server ČT24 uvedl, cituji: „Resort českých financí hodlá propojit projekty dluhopisů pro občany s financováním důchodové reformy, prohlásil Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí.“ Podle statistiky MF ČR má například státní dluhopis 58. emise v objemu 67 miliard vydaný v roce 2009 a splatný za 25 let, kupon 5,70 %. To znamená, že kdybyste mi jako občanovi umožnili dnes nakoupit dluhopisy dejme tomu za 1 milion Kč, za 25 let bych je měl zhodnocené na cca 4 miliony korun, a kdyby mi zdraví vydrželo a šel bych do důchodu ještě o deset let později, tak skoro na 7 milionů korun a může se dál zhodnocovat až do konce života (všechny peníze najednou neutratím). Nic dalšího od Vás na důchod nepotřebuji. Otázka zní, kdy a jakým způsobem bude tento projekt uveden v život?
masoreti
ODPOVĚĎ: Dobrý den, abyste viděl reálnou hodnotu, musíte zohlednit inflaci. Provozní fáze důchodové refirmy bude bežet od 1. 1. 2013.

OTÁZKA: Dobrý den, četl jste analýzu Jana Kubíčka z ČNB? V ní spočítal, že přechod na fondový systém neřeší demografický problém, neboť velikost transakčních nákladů se rovná objemu peněz nutných k dofinancování průběžného systému. Proč se tedy vláda lživě ohání demografickým problémem, když jen nahrává penzijním fondům? Děkuji za odpověď.
JUDr. madqwert
ODPOVĚĎ: Dobrý den, doporučuji k prostudování závěry tzv. Bezděkových komisí, jsou na webovských stránkách MPSV, tam je to podrobně vysvětleno.

OTÁZKA: Dobrý den, situace dnes: dám své peníze penzijnímu fondu a stát mi dá příspěvek. Po reformě: dám své peníze penzijnímu fondu a stát mi sníží sociální pojištění. V čem je změna, kromě toho, že z nového systému nebudu moci vystoupit a vše bude o 10 % dražší? Děkuji za odpověď.
JUDr. madqwert
ODPOVĚĎ: Dobrý den, systém penzijního připojištění se státním příspěvkem zůstane zachován. Můžete si tedy svobodně vybrat, co považujete za výhodnější. To považuji za zásadní přednost navrženého konceptu.

OTÁZKA: Dobrý den, proč nás stát nenechá hospodařit se svými penězi tak, jak uznáme za vhodné? Nechci od státu žádný důchod, chci jen, aby mě nechal být a nenutil mě financovat cizí důchody… Ať se každý stará sám o sebe, jak je to běžné ve svobodné zemi…
Aneta Durmanová
ODPOVĚĎ: Dobrý den, v civilizované Evropě je normální, že se společnost přiměřeně postará o ty, kteří se ne vlastní vinou o sebe postarat nemohou. I já osobně takový systém podporuji.

OTÁZKA: Dobrý den, stát věnuje peníze z průběžného systému soukromým penzijním fondům, aby si je od nich následně s úrokem půjčoval, přičemž tyto úroky zaplatí opět občané. Kromě soukromých penzijních fondů, je to pro všechny nevýhodné. Proč tuto zrůdnost podporujete a je vaším konečným cílem zlikvidovat průběžný systém? Děkuji za vysvětlení.
JUDr. madqwert
ODPOVĚĎ: Dobrý den, jak jsem již vysvětlil v jedné z předchozích odpovědí, průběžný systém je nezbytné doplnit o spořicí pilíř. Tento spořicí pilíř je dobrovolný, nikdo Vás tedy nenutí, abyste do něj vstoupil. Ti, kdo se rozhodnou do něj vstouupit, bodou mít důchod z průběžného pilíže menší úměrně jejich mešímu odvodu do průběžného pilíře. Likvidace průběžného pilíře tedy opravdu nehrozí. Stát penzijním fondům nic nevěnuje. Možnost investovat prostředky do státních dluhopisů považuji za správnou, ale opět záleží na individuální volbě občana.

OTÁZKA: V druhém pilíři se počítá s ryze státním fondem, nakupujícím pouze státní dluhopisy ČR. Jaké může mít takový fond náklady, když jeho správa bude mít pouze evidenční charakter, a zvládl by ji kdokoli, kdo umí ovládat Excel? Předpokládám, že státní fond bude nakupovat dlouhodobé dluhopisy s poměrně vysokým výnosem – máme i 7 % kupony z 15-letých dluhopisů. Mohu z těchto dvou premisí logicky usuzovat (levná správa + vysoký výnos z dluhopisů), že investice do státních dluhopisů bude velmi atraktivní? Děkuji za odpovědi.
masoreti
ODPOVĚĎ: Ano, předpokládám, že investice do státních dluhopisů bude velmi atraktivní. Vymezení podmínek pro penzijní společnosti připravuje ministerstvo financí.

OTÁZKA: Dobrý den, lobbisté penzijních fondů (Bezděk, Rusnok, Gellová) sdružení v Bezděkové komisi zcela logicky navrhli podpořit soukromé penzijní fondy. Proč vláda podlehla penzijní lobby, nahrává penzijním fondům, místo aby podporovala diverzifikaci rizika při zajištění na stáří – stavební spoření, hypotéky, přímý prodej dluhopisů občanům, investice do akcií, zlata, komodit? Proč jen a jen soukromé penzijní fondy? To není reforma, natožpak diverzifikace rizik!!! To je velká malá domů penzijní lobby. Děkuji za odpověď.
JUDr. madqwert
ODPOVĚĎ: Dobrý den, fondové spoření je jen jednou z mnoha možností, jak se zajistit na stáří. Kromě státem vymezeného penzijního připojištění, které bude pokračovat, máte přece možnost využít i další instrumenty, o kterých píšete – stavební spoření, hypotéky, přímý prodej dluhopisů občanům (snad za pár měsíců) či individuální investice.

OTÁZKA: Dobrý den, rád bych se zeptal na malou penzijní reformu. 1. Proč ji mají zaplatit chudí a střední třída, kterým se sníží penze? Pokud US řekl, že penze mají více odrážet zásluhovost, pak jednoduchým řešením by bylo zavést progresivní sazby daně z příjmu a z vybraných cca 6 miliard zafinancovat malou penziní reformu. Takto opět jen nahráváte bohatým a odíráte chudé a bezbranné! 2. Proč jsou do malé penzijní reformy vpašovány další asociální opatření, která s výrokem US vůbec nesouvisí? Mám na mysli drastické zvyšování věku odchodu do penze pro ženy (protirodinná politika) či prodloužení rozhodovacího období na celoživotní (reálně to znamená dramatické snížení základu pro výpočet penzí). Děkuji za odpověď.
JUDr. madqwert
ODPOVĚĎ: Dobrý den, nikomu se penze nesníží, to je nepravdivé mediální zkreslení. Na základě nálezu ustavního soudu jsem předložil návrh na nový vzorec výpočtu, který jasně odděluje solidární část důchodu a zásluhovou část důchodu. jednou pro vždy se tak snad zbavíme zbytečných diskusí o redukčních hranicích a různém započítávání rúzných částí výdělku. Nikoho neodíráme, to je naprosto nepravdivé nařčení, byť pro novináře velmi populární. Daň z příjmu má poměrně vysokoiu progresivitu zuajištěnou vysokou odpočitatelnou položkou, návrat k více sazbám daně považuji za nevhodný, byl by to negativní impuls pro ekonomiku. Zvyšování věku odchodu do důchodu je nezbytné z pohledu demografického vývoje, není to vpašováno, ale vyplývíá to z nálezů ústavního soudu. Není možné ani vhodné držet nižší věk odchodu do důchodu pro ženy, přestože se dožívají vyššího věku než muži. Prodloužení rozhodného období na celoživostní považuji za spravedlivé, k žádnému snížení základu pro výpočet nedojde, protože základ je vždy příslušně valorizován.

OTÁZKA: dobrý den, v mnoha afrických zemích žádné důchody nejsou a lidé tam spokojeně pracují klidně až do srmti, nebo se o ně v případě nutnosti postarají děti. Proč tomu tak nemůže být i u nás? Proč přenášet odpovědnost za naše životy na stát? děkuji
Stateless society
ODPOVĚĎ: Dobrý den, může to tak být i u nás, nicméně to nepovažui za vhodné řešení, raději žiji v evropských civilizačních zvyklostech, kde se společnost přiměřeně postará o ty, kteří toho z objektvních důvodů nejsou schopni. Více v předchozích odpovědích.

OTÁZKA: Dobrý den, proč nám vláda lže, že soukromý penzijní fond, jehož portfoliem budou státní dluhopisy bude bezpečný? Soukromý s nulovou diverzifikací, rozhodně synonymem jistoty není. Naopak zajímavou alternativou by byl státní penzijní fond, který by měl diverzifikované portfolio po celém světě jako to má norský státní fond. Diverzifikace rizika ve spojení s minimálními provozními náklady (na rozdíl od soukromých penzijních fondů) by byla jistě zajímavá pro celou řadu občanů. Proč vláda podobný fond nezřídí? Protože by tím soukromé penzijní fondy přišly o snadný výdělek? Děkuji za odpověď.
JUDr. madqwert
ODPOVĚĎ: Dobrý den, ohrazuji se proti tomu, že vláda lže. Ten, kdo bude chtít jistotu státní garance, bude moci investovat do státních dluhopisů. Nic víc řečeno nebylo. Vámi navrhovaný fond je určitě zajímavá varianta. Nikoli však pro stát, stát nemá být podle mého názoru investorem. Státem řízené hospodářství už jsme si vyzkoušeli a nejsem zastáncem toho, abychom tuto zkušenost opakovali. Tekrát přece také bylo základní zdůvednění, že stát bude řídit ekonomiku levněji a lépe, že.

OTÁZKA: Dobrý den, Česká republika vydává na penzijní systém asi 8 % HDP. Průměr zemí EU je přitom 12 % HDP. Jaký podíl výdajů na penze vzhledem k HDP je cílem připravované reformy? Nikde jsem toto číslo nenašel, přitom je naprosto klíčové, abychom si řekli, jak chceme, aby náš penzijní systém vypadal. Děkuji za odpověď.
JUDr. madqwert
ODPOVĚĎ: Dobrý den, výdaje na penze musí odpovídat schopnostem ekonomiky. Když se podíváte na mezinárodní srovnání jednmotlivých zemí, je to z toho naprosto zřejmé. Právě z uvedeného důvodu je třeba rozšířit možnosti získávání zdrojů pro výplatu penzí. Aby se mohl zvýšit podíl výdajů na penzijní systém. V dobrovolém systému spoření však není možné určit jednoznačně cílové číslo, upřednostněna je individuální volba občana.

OTÁZKA: Dobrý den, pane minitsře. Jedna poměrně zásadní věc, která se tu neřeší. Až se levice dostane k moci, může opt-out zrušit. Tím se ostatně netají, zřejmě to udělá. Co se potom ale stane s mými penězi ve fondech? Budu mít jistotu, že je dostanu okamžitě zpět? Budou smlouvy klientů s fondy muset být postaveny tak, aby mi peníze byly vyplaceny?
Kaja99
ODPOVĚĎ: Dobrý den, neobávám se takového scénáře. Jednak levice dala podmínku, že systém spoření nesmí být povinný, což bylo splněno, a za druné i levice si je vědoma toho, že reforma systému je nezbytná. Ano, podmínky je třeba připravit tak, aby bylo zajištěno, že o dvé nároky za žádných okolností nepřijdete.

OTÁZKA: Dobrý den, podle plnění státního rozpočtu za měsíce leden a únor 2011 je schodek státního rozpočtu 22,8 miliardy. To je nejvíce v samostatné historii ČR! To si říkáte vláda rozpočtové odpovědnosti? Výsledek je dán zejména propadem ve výběru DPH, který je o 9 % nižší než loni. Dochází tak na slova odborníků, kteří varovali před škrty v sociální oblasti a mezd ve veřejném sektoru. Snížení o 10 % způsobilo nižší výběr DPH o 9%. To jste skutečně takoví amatéři, že jste nevěděli, že k něčemu takovému dojde, nebo vás jen ministr Kalousek napálil jako v roce 2009 a předložil zcela nereálný státní rozpočet, který si chtěl narychlo vylepšit zvýšením DPH v říjnu letošního roku? Děkuji za odpověď.
JUDr. madqwert
ODPOVĚĎ: Dobrý den, to je opravdu otázka na ministra financí, nikoli na mě.

OTÁZKA: Dobrý den, má vláda analýzy, jak zbrzdí růst HDP zvýšení DPH? Pokud ano, mohl byste nám sdělit přesné číslo a říci nám, proč tyto analýzy nejsou zveřejněny? Nebo je vláda nemá a celá její reforma je prováděna metodou pokus-omyl? Děkuji za odpověď.
JUDr. madqwert
ODPOVĚĎ: Dobrý den, jak jsem již uvedl, výstupy tzv. Bezděkových komisí jsou k dispizici na webu MPSV.

OTÁZKA: Dobrý den, v roce 2006, na konci vlády ČSSD byla míra ohrožení chudobou v ČR okolo 4 %. Nyní je 8,6 %. Povedlo se vám ji tedy zdvojnásobit. Proč se tím chlubíte jako úspěchem, když je to obrovské selhání neoliberální politiky vaší vlády? Děkuji za odpověď.
JUDr. madqwert
ODPOVĚĎ: Dobrý den, děkuji za poučení, byť si nemyslím, že Vaše číslo je správné, přesto si myslím, že být v tomto ohledu nejlepší v Evropě není vůbec špatné. Do politiky jsem vstoupil v roce 2009, takže pohyb mezi roky 2006 a 2008 jsem opravdu nijak neovlivnil.

OTÁZKA: Je verze na zvýšení DPH na 17,5 procenta opravdu finální?
Kaja99
ODPOVĚĎ: Snad ano, když jsme s tím spojili hlasování o důvěře vládě. To snad našeho koaličního partnera přiměje k tomu, aby měl stabilnější názory.

OTÁZKA: Dobrý den část1 Dobrý den 1. Pane Drábku, skupina NERV navrhovala zřízení fondu- penzijního účtu např. u ČNB,, pan Zámečník“ to zmínil. Bohužel veřejnost o tomto není dostatečně informovaná… Můžete nám sdělit více informací. 2. Prý nebudu moci měnit druh fondu. Mám tomu rozumět, tak že pokud si od počátku vyberu např. ,,akciový“, již nikdy to nebudu moci změnit na dluhopisový. Pokud je tohle pravda, tak to ale nemá moc logiku. Je výhodnější ,, vzhledem k zhodnocení“ ve 30letech investovat do rizikovějších fondů a s přiblížením k důchodovému věku cca na 10 let je dobré přejít např. do dluhopisového… Přece není problém, 1x za 5 let udělit možnost přejít k lepšímu fondu. ,, mám pocit, že mne stát budete v budoucnu převádět i přes silnici“
mmmm1
ODPOVĚĎ: Dobrý den, NERV navrhovala zřízení státního fondu za předpokladu povinného fondového spoření, podrobněji je to na webovských stránkách ministerstva. Budete moci samozřejmě kdykoli změnit jak penzijní společnost, tak typ fondu.

OTÁZKA: Myslíte,že je správné začínat reformu tím, že zvednete daně? Nebylo by lepší zjednodušovat, zpřesnit a zpřehledňit zákony, zacpat díry, kudy peníze utíkají ve zpackaných výběrových řízeních a státních zakázkách? Proč je dnes tak složité si třeba spočítat mzdu? Umíte to sám? Víte jaké je celkové zatížení lidí? Proč když si vydělám peníze u zaměstnavatele, musí za mě odvést daně zaměstnavatel, pak musím já platit zdravotní a sociální „pojištění“ (je to daň jen pojmenovaná jako pojištění) a následně zaplatím DPH, když z toho postavím dům,zaplatím daň z nemovitosti. Není to několika násobné zdanění zbytečné a nepřehledné (a neústavní)?
Tyqua
ODPOVĚĎ: Nezbývá nám nic jiného než dělat několik věcí paralelně. Jdu tím směrem, který navrhujete, od 30. 9. se výrazně zjednoduší výpočet důchodů, protože budou zrušeny redukční hranice, které určovaly různé procento pro započtení příjmu. Spočítat mzdu umím, protože jsem to řadu let ve své firmě dělal, ale právě proto vím, že je to zbytečně složité a budu usilovat o zjednodušení. Zdanění přímou daní z příjmu a poté nepřímou daní ze spotřeby není neústavní, spíše je potřeba diskutovat o tom, jaká má být výše přímého a nepřímého zdanění. Děkuji všem čtenářům za otázky, omlouvám se těm, na které se z časových důvodů nedostalo (bral jsem je poctivě od nejstarších a žádnou jsem nevynechal a snažil jsem se psát co nejrychleji a nejstručněji), a přeji všem pěkný víkend. Jaromír Drábek

zdroj: idnes.cz

Reakce ministra práce a sociálních věcí na rozhodnutí Ústavního soudu ČR.

Ministerstvo práce a sociálních věcí respektuje rozhodnutí Ústavního soudu o rušení platnosti souhrnu zákonů zejména ze sociální oblasti, které přijal Parlament ČR v závěru loňského roku. Důvody, které vedly k projednání této legislativy v režimu legislativní nouze, nicméně podle MPSV demokratické principy respektovaly a jejich provedení bylo oprávněné zejména s ohledem naléhavosti prováděných rozpočtových opatření od roku 2011.

„S rozhodnutím Ústavního soudu se nelze než smířit a další kroky Ministerstva práce a sociálních věcí mu podřídit. Za nutností udržet tyto již jednou schválené zákony v praxi si stojím. Ačkoli se může v některých případech jednat o opatření nepopulární a rozhodně nepopulistická, první měsíce tohoto roku prokázaly, že nemají negativní vliv na úroveň sociální sítě, a to v žádné z dotčených oblastí. Jejich prospěch vůči státnímu rozpočtu je nezvratný a nezpochybnitelný. Resort proto předloží legislativní návrh tak, aby platnost zákonů zůstala zachována i po 31. 12. 2011,“ říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

Seznam opatření, která byla předmětem sociálních zákonů

Oblast nemocenského pojištění

Zachování náhradového poměru nemocenského pojištění na úrovni roku 2010, tj. na 60 % po dvou měsících nemoci

Prodloužení doby poskytování náhrady mzdy (platu) a odměny na prvních 21 (namísto dosavadních 14) kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), nemocenské se proto bude poskytovat na místo od 15. až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), což bude platit po dobu 3 let; následně dojde k navrácení stavu, který je platný v roce 2010

Oblast pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Zachování sazby pojistného na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele na 25 % i od 1. ledna 2011, tj. nedojde k jejímu snížení na 24,1 %

Zrušení možnosti zaměstnavatele odečíst si polovinu náhrady mzdy poskytnuté za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od pojistného na sociální zabezpečení, které má zaměstnavatel odvádět za jednotlivé kalendářní měsíce (podle dosud platné úpravy mělo dojít od 1. ledna 2011 ke snížení sazby pojistného se zrušením této refundace, s výjimkou refundace u zaměstnanců se zdravotním postižením)

Provázání účasti osob samostatně výdělečně činných na důchodovém pojištění s účastí na nemocenském pojištění a pojistného placeného na nemocenské pojištění s pojistným na důchodové pojištění. Osoba samostatně výdělečně činná si může určit vyšší měsíční základ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění, než odpovídá jejím příjmům, jestliže si určí měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění minimálně ve stejné výši nebo vyšší.

Zavedení refundace poloviny z náhrady mzdy vyplácené za období do 21. dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény), resp. v období po roce 2013 do 14. dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény), pro tzv. malé zaměstnavatele (do 25 zaměstnanců), pokud se tito přihlásí do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění se sazbou pojistného o jeden procentní bod vyšší (zvýší se z 2,3 % na 3,3 %).

Zachování maximálního vyměřovacího základu pro placení pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými pro rok 2011 na úrovni roku 2010, tj. ve výši 72násobku průměrné mzdy (pozn.: již nebude předkládáno)

Oblast státní sociální podpory

Zrušení sociálního příplatku (opatření se projeví v systému dávek hmotné nouze HN).

Omezení dávky rodičovského příspěvku celkovou částkou 216 tis. Kč; přitom rodič může volit a měnit výši dávky a délku čerpání rodičovského příspěvku až do vyčerpání uvedené celkové částky nebo do 4 let věku dítěte s účinností od 1.4.2011. Zrušení krácení rodičovského příspěvku při péči o dítě, kterému náleží příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách (pozn.: jde o původní návrh MPSV).

Zúžení okruhu osob, které mají nárok na porodné, na osoby, kterým se narodilo první živé dítě, jestliže žijí v rodinách s příjmem rodiny pod 2,4 násobek životního minima rodiny. V případě, že se první dítě narodilo při vícečetném porodu, bude náležet porodné ve výši 19 500 Kč.

Oblast zaměstnanosti

Rozšíření důvodů pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání

Vyloučení možnosti souběhu pobírání podpory v nezaměstnanosti a výkonu nekolidujícího zaměstnání

Snížení procentní sazby podpory v nezaměstnanosti v případě uchazečů, kteří předchozí zaměstnání bez vážného důvodu ukončili sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu

Zavedení překlenovacího příspěvku, který může být na základě dohody poskytnut osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání

Zpřísnění podmínek poskytování podpory v nezaměstnanosti v tom smyslu, že se podpora poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného nebo odchodného, které přísluší uchazeči o zaměstnání

Oblast sociálních služeb

Snížení stávající výše příspěvku na péči z 2 000 Kč na 800 Kč měsíčně při současném zrušení způsobu výplaty příspěvku zčásti nepeněžní formou, který měl být zaveden od 1. ledna 2011

zdroj: pralamentnilisty.cz, top09.cz