Jaromír Drábek

Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. I tak by se dalo parafrázovat jednání odborářů na poslední tripartitě, kdy předčasně odešli z jednání.

Od počátku, kdy se současná koalice chopila vládních otěží, se poctivě snaží s odbory jednat. Tripartita se schází pravidelně, jednají odborné komise, vláda vede zcela zodpovědně sociální dialog.

Ke každému dialogu ale patří i to, že si obě strany navzájem naslouchají, a že se snaží nalézt přijatelný kompromis. Na každý záměr, který s odbory konzultujeme, ale slyšíme v odpověď pouze pověstné chruščovovské – nět, nět, nět… Je přitom signifikantní, že zatímco vláda pravidelně seznamuje své sociální partnery, ale především veřejnost, se svými návrhy, o jakýchkoli konstruktivních námitkách odborů, které by byly kvalifikovanou oponenturou vládních záměrů, je ticho po pěšině. Místo toho jsme pouze svědky neustálého strašení občanů, že na reformy doplatí především ti nejchudší. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Pokud nebudou reformní kroky provedeny, doplatí na to právě ti nejpotřebnější. Bohatší si vždycky i v nejhorší situaci poradí, neblahé zkušenosti z Řecka, Maďarska či Portugalska ukazují, že jsou to ti nejpotřebnější, kterých se vynucená ozdravná kúra dotkne nejcitelněji. Vidět ale můžeme i příklad Německa, kde došlo, i přes odpor odborů, k potřebným reformám na trhu práce a v sociální oblasti. Odměnou je našemu největšímu sousedovi růst, který táhne celou Evropskou unii.

Jsem přesvědčen, že odborovým předákům nejde o to, korigovat reformní kroky konstruktivními a věcnými připomínkami, ale o to, rozbít jakékoli pokusy o potřebné změny ať již v sociální, daňové či penzijní oblasti. Zároveň je zcela evidentní, že odboroví předáci už dávno opustili platformu toho, co jim ve skutečnosti přísluší, a stali se kvazipolitickými mluvčími, kteří chtějí korigovat hospodářskou politiku státu. Tato kompetence jim ale nepřísluší. Svědčí o tom ostatně i dehonestující a posměšné narážky šéfa ČMKOS Jaroslava Zavadila, že vláda nemá údajně morální právo k tomu, aby tak důležité reformy, které budou znamenat nevratné kroky, prosazovala, a aby je prosadila proti vůli většiny lidí v této zemi. Chtěl bych pan Zavadilovi připomenout, že vláda tří politických stran, které tvoří koalici, získala svůj mandát v parlamentních volbách, a že reformní volební programy podpořila většina voličů. Zlehčování tohoto faktu je urážkou všech občanů, kteří ve svobodných volbách dali hlasy stranám současné vládní většiny. Z podobných prohlášení jasně plyne, že odbory se stávají spíše politickou stranou než obhájci zájmu zaměstnanců. Pokud chtějí odboráři zasahovat do politických rozhodnutí, nechť si založí vlastní politickou stranu, a s ní ať vstoupí do volební arény.

Pan Zavadil navíc přímo v televizním přenosu potvrdil, že ještě před zahájením pléna
tripartity bylo vedení odborářských organizací dopředu domluveno, že jednání přeruší, ať už by se vyvíjela jakkoli. Pokud tohle má být bráno jako seriózní vystupování, tak jsme se ocitli za hranou toho, co je v parlamentní demokracii chápáno vždycky jako striktní oddělení politických stran a zájmových sdružení. Ani jakýkoli nátlak ale nezpůsobí, že by vláda zastavila přípravu reformních kroků. To neznamená, že nejsme ochotni jednat. Pouze nejsme ochotni se nechat vydírat.

zdroj: parlamentnilisty.cz

Včera se zavřely dveře úřadů za novými ministry a zřejmě zatím i za koaliční krizí. Vládní strany teď mají jistý, i když asi omezený čas se nadechnout a dokázat veřejnosti, že jejich spolek stojí za to udržovat pohromadě. Premiér Petr Nečas upřesnil, že v červnu s žádostí vlády o důvěru předloží kabinet část reformy důchodů, sociálních výdajů a zdravotnictví, daně, pak také druhý pilíř důchodové reformy a změny na vysokých školách prý přijdou na řadu do konce roku, anebo počátkem roku příštího.
Český Rozhlas – Rádio Česko, 22. 4. 2011

Na lince bychom měli mít ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Dobré odpoledne.

Pěkné odpoledne.

Pane ministře, vypadá to tedy, že ta důchodová reforma se bude schvalovat nadvakrát. Co přesně má být hotové v té první fázi do června?

Ano, to tak je. A to už je dnes realita, protože už dnes je v Poslanecké sněmovně v projednávání první část důchodové reformy, která za cíl za prvé reagovat na nález Ústavního soudu, který k 30. září letošního roku zrušil dosavadní výpočet důchodů. To znamená, od tohoto data musí být zákonem stanovený nový výpočet nově přiznávaných důchodů. A zároveň jsou v souvislosti s tím navrženy některé úpravy dnešního systému důchodů.

To znamená, že do června nás, promiňte, že vás přerušuji, nás čeká jenom ta malá důchodová reforma, která už vlastně se ve sněmovně projednává, nebo k tomu přidáte ještě něco dalšího?

Ano, přesně tak. A v druhém kroku a v tuto chvíli připravujeme jak na ministerstvu financí, tak na ministerstvu práce a sociálních věcí paragrafové znění té další části důchodové reformy, která se týká rozšíření možností důchodového systému o ten takzvaný spořící pilíř. A tyto předlohy by měly jít vládě k projednávání na přelomu pololetí, to znamená na přelomu června a července. A poté by se měly dostat také do Poslanecké sněmovny a do Senátu.

A vy tedy připravujete paragrafové znění. Jak jste tedy daleko? Podle našich informací zatím vláda nedostala na stůl ani věcný záměr zákona. Stihnete to do té poloviny roku?

To si myslím, že jsou ne úplně přesné informace, protože vláda schválila už koncept pokračování důchodové reformy. To znamená, my máme podklad, který jasně říká, jakým způsobem máme postupovat při přípravě jednotlivých paragrafů.

Možná od toho konceptu přímo k paragrafovanému znění je ještě poměrně dlouhá cesta, ne?

Tak dlouhá nikoliv, protože řada těch prací byla už odvedená v minulosti v té přípravné fázi. Je to samozřejmě velmi intenzivní a velmi náročná práce na obou ministerstvech. Nicméně já jsem přesvědčen, že ten termín, který jsme si sami dali usnesením vlády, že do 30. 6. předložíme vládě paragrafové znění, takže splníme.

A u kterých bodů ale předpokládáte největší diskusi v koalici? A teď pořád mluvíme tedy o té druhé fázi důchodové reformy. Věci veřejné v případě toho důchodového pilíře požadují jeden státem garantovaný fond, ovšem vaše strana to údajně odmítá. Pokud je to pravda, proč a dokážete se na tom dohodnout?

Tak ty diskuse jsou velmi obtížné, protože pokud jste se zmínil o Věcech veřejných, tak se často stává, že jeden týden prosazují něco a druhý týden prosazují zase něco jiného. Já považuji za velmi důležité, že jsme se shodli na tom konceptu a že ho i formálně potvrdila vláda. To znamená, my máme základní parametry, podle kterých můžeme vypracovávat paragrafové znění. Samozřejmě budou o tom dál pokračovat diskuse i na úrovni koalice, o jednotlivých aspektech. A pokud se ptáte konkrétně na zřízení jednoho státního fondu, tak já jsem přesvědčen, že to zřízení jednoho státního fondu mělo smysl ve chvíli, kdy v tom základním konceptu byla povinná účast ve spořícím pilíři. V dobrovolné variantě podle mého názoru ten státní fond není tak důležitý. Je to jedna z možností, nicméně já jsem přesvědčen o tom, že varianta povinného profilu investování do státních dluhopisů u jednotlivých penzijních společností je vhodnější než jeden státem organizovaný fond.

Říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Děkujeme, na shledanou.

Pěkné odpoledne, na shledanou.

zdroj: top09.cz

Komentář ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka
Právo, 22. 4. 2011, Rubrika: Trhy a ekonomika, str. 15

Nejsem zastáncem kvót, které by zvýhodňovaly kohokoli – ať už pro jeho barvu pleti, věk, pohlaví, velikosti bot, či délku vlasů. Jsem přesvědčen o tom, že všichni mají mít rovné podmínky – možnosti uplatnění, stejnou startovní čáru. V tomto směru si myslím, že jsme v mnoha směrech dlužni ženám, respektive matkám, které se snaží vedle osobního života prosadit i v tom profesním. Mluvím o ženách, byť by v tomto případě bylo korektnější hovořit o rodiči.

Jakkoli jsou u nás na rodičovské „dovolené“ stále ještě v naprosté převaze ženy (98 %), i ona dvě procenta mužů, která se rozhodla věnovat se svým potomkům v nejranějším věku na rodičovské dovolené, si pochopitelně podporu státu při návratu do zaměstnání zasluhují. Na ministerstvu práce a sociálních věcí jsme v duchu tohoto zadání dokončili legislativní návrh, kterým by se v nejbližších týdnech měla zabývat vláda.

Zatímco dnes se rodiče musejí rozhodnout pro to, zda půjdou na rodičovskou dovolenou na dva, tři nebo čtyři roky, v budoucnu budou moci tyto varianty pružně měnit, a to i opakovaně.

Málokdo má přesnou představu o tom, jak se bude jeho život odvíjet v horizontu několika let, rozhodovat tedy o době čerpání rodičovského příspěvku bývá přinejmenším komplikované. V průběhu mateřské dovolené se může objevit jedinečná příležitost zapojit se do pracovního procesu dříve, než bylo původně plánováno. Rodiči by nemělo nic bránit v tom, tuto příležitost beze zbytku využít.

A naopak – mohou se objevit určité komplikace, ať již u plánovaného návratu do zaměstnání, či v osobním, rodinném životě. I na to by měl stát pamatovat a umožnit rodinám, aby nastalou situaci přizpůsobily nečekaným událostem. Počítáme také se zavedením principu jednotné částky rodičovského příspěvku, a to bez ohledu na délku rodičovské dovolené. Předběžně MPSV navrhuje 220 tisíc korun, ale je pravděpodobné, že o konkrétní částce se ještě povede politická diskuse.

Počítám s tím, že navrhované změny v případě schválení vládou a parlamentem vstoupí v platnost až počátkem příštího roku. Pro nový systém se ale budou moci rozhodnout už i ženy, které budou rodičovskou pobírat letos. Věřím, že navrhované změny uvítají jak rodiče, tak zaměstnavatelé. Významnou novinkou, která rovněž reaguje na co nejflexibilnější škálu pracovních příležitostí, bude možnost dát dítě starší dvou let do jeslí nebo školky a nepřijít přitom o rodičovský příspěvek, ačkoli tam bude chodit na celý den. Samozřejmě za podmínky, že si rodiče ještě nevyčerpali celkovou výši příspěvku.

Vzhledem k tomu, že si řada rodičů oprávněně stěžuje na nedostatek volných kapacit v těchto zařízeních, připravuje MPSV rozvoj alternativních zařízení rodinné péče. Dokončované paragrafové znění obsahuje nové typy služeb, které budou sloužit těmto účelům.

Od takzvané dětské skupiny (služba dlouhodobé péče o děti poskytovaná na komerčním i nekomerčním základě v zařízení péče o děti, která by měla řešit situaci, kdy je pro potenciálního zřizovatele, například zaměstnavatele nebo obec, vzhledem k poptávce v rámci dané věkové kategorie dětí neúčelné zřizovat jesle nebo mateřskou školu) až po podporu služeb péče o děti v oblasti živnostenského podnikání (nově jsou upraveny požadavky na odbornou způsobilost podnikatele a osob, které o děti přímo pečují, v rámci vázané živnosti apod.) a zavedení daňové uznatelnosti nákladů zaměstnavatele v souvislosti s poskytováním služeb péče o děti jeho zaměstnanců.

Předpokládám, že se tyto změny podaří schválit a aplikovat v praxi skutečně již s 1. lednem příštího roku a že mnohým rodičům usnadní profesní i soukromý život.

Jaromír Drábek,
ministr práce a sociálních věcí

zdroj: top09.cz

Rozhovor s ministrem Jaromírem Drábkem
Český rozhlas 1 – Radiožurnál, 20. 4. 2011

Jan BUMBA, moderátor
Lidé, kteří pracují v domovech důchodců nebo ústavech sociální péče určitě nepatří mezi nejlépe placené zaměstnance v Česku. Spíš naopak. Postoj vlády ke zvyšování mezd v jakémkoliv oboru, kde zaměstnance platí stát, není vzhledem k napjatému stavu veřejných financí nutné dlouze komentovat. Odbory ale dnes varovaly, že finanční podmínky pracovníků v sociálních službách ohrožují kvalitu péče a žádají zvýšení platů o 10 procent. Můžete se do naší debaty také zapojit na mailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz. Ve studiu je předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Dobrý den.

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Dobrý večer posluchačům.

Jan BUMBA, moderátor
A po telefonních linkách je naším hostem ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Pěkný večer.

Jan BUMBA, moderátor
Paní Žitníková, podle vás, jestli jsem to správně četl, není možné zajistit kvalitní péči za současných platových podmínek?

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
My jsme jako odborový svaz upozorňovali na to, že v sociálních službách je v současné době málo financí. A pro letošní rok se ten objem financí ještě snížil o 900 milionů korun. A na všech těch jednáních jsme vyslovovali obavy, že dojde k tomu, že se sníží velmi nízké platy pracovníků v sociálních službách. Ty platy jsou opravdu jedny z nejnižších v České republice a ta náročnost té profese v žádném případě neodpovídá platovému ohodnocení. Abyste měli představu, takový pracovník v sociálních službách má měsíčně zhruba od 10 do 12 tisíc korun čistého.

Jan BUMBA, moderátor
Předpokládám, že i lidé odcházejí kvůli nízkým platům.

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Ona ta situace je poměrně dost složitá, samozřejmě, že když ti lidé najdou nějakou jinou práci, tak odejdou, ale v určitých regionech, kde je třeba nezaměstnanost, tak v té práci samozřejmě zůstávají a také zůstávají tam i proto, protože tu práci dělat chtějí, pro spoustu z nich je to srdeční záležitost a není to práce, ale je to pro ně poslání.

Jan BUMBA, moderátor
Pane ministře, nemáte obavu, že z domovů důchodců nebo ústavů sociální péče odejdou kvalifikovaní lidé, protože ty platy budou prostě příliš nízké.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak já bych chtěl nejprve říci, že si velmi vážím práce v sociálních službách, je to práce skutečně náročná a zodpovědná a připravované kroky, které nyní děláme v rámci sociální reformy, tak právě jdou tím směrem, abychom zefektivnili všichni činnosti, abychom vytvořili prostor pro efektivnější využívání prostředků, to že státní rozpočet v tuto chvíli neumožňuje nějaké výrazné zvýšení financování sociálních služeb, to si myslím, že je každému jasné, já bych jenom chtěl upřesnit to číslo, snížení objemu dotací ze strany státu do sociálních služeb z minulého roku na letošní rok bylo o 600 milionů korun, respektive o 700 milionů korun, byl to přesně desetiprocentní pokles, tak jako v jiných oblastech, s tím se prostě musíme vyrovnat, byť mně jako resortnímu ministrovi to samozřejmě není příjemné, ale právě proto připravujeme systémové kroky tak, abychom dokázali ušetřit jinde, dokázali ušetřit na administrativě, na obslužných procesech tak, aby do té přímé sociální mohlo jít více peněz.

Jan BUMBA, moderátor
Takže když nyní odbory říkají, že by se měly platy zvýšit o 10 procent, tak, pane ministře, vaše odpověď bude rozhodné ne.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ne, moje odpověď nebude rozhodné ne, moje odpověď bude – pojďme společně hledat cestu, jak zefektivněním jiných činností, obslužných činností dosáhnou takového stavu, aby byl možný takový nárůst mezd. Já bych velmi podporoval, aby lidé, kteří pracují v sociálních službách, tak aby dostali přidáno, ale tak jako v jiných oblastech, a vidíme to například ve zdravotnictví, prostě ty peníze nelze tisknout dál a dál. My musíme uspořit na jiných obslužných administrativních procesech tak, abychom mohli dát více peněz přímo do té práce, která se týká sociálních služeb.

Jan BUMBA, moderátor
Paní Žitníková, budete s panem ministrem Drábkem hledat cestu, jak najít peníze?

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
My se nebráníme žádné konzultaci, já s panem ministrem Drábkem jsme opakovaně o té situaci jednali, ono to, co říká teď, že opakovaně uznal, že pracovníci v sociálních službách jsou dlouhodobě platově podhodnocení, tak my jsme to od něho slyšeli několikrát, ale otázka je, kde ty peníze najít a jak ty peníze do sociálních služeb dostat. A my si myslíme, že ty reformy tak, jak jsou v současné době navrhované, tak pokud se spustí, tak ušetří zase na jiných sociálně potřebných. A tady ty reformy celkem vlastně nám nepřijdou, že by, když se ušetří na jedněch sociálně potřebných, tak se přidá druhým sociálně potřebným jako reformy správným směrem, a právě proto jsme i jako odbory proti těm odborům poměrně dost razantně spolu s ostatními subjekty, které se pohybují v oblasti sociálních služeb, vystoupili.

Jan BUMBA, moderátor
A těch 10 procent na platy navíc, to je nějaký ultimativní požadavek, to chcete v letošním roce?

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Těch 10 procent na platy navíc je v podstatě dneska téměř situace, kterou umožnila novela nařízení vlády, kterou udělal pan ministr Drábek, kdy zavedl v sociálních službách takzvané pásmové odměňování. My jsme upozorňovali na to, že v souvislosti se zavedením tady této novinky je možné, že zaměstnavatelé přistoupí ke snížení platů těm zaměstnancům v sociálních službách.

Jan BUMBA, moderátor
A to se stalo.

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
A v podstatě dneska se to začíná dít, takže ti lidé, když už jsem tady řekla jednou těch 10, 12 tisíc, když se jim sníží o 10 procent, tak je to pro ně 1000 korun, 1200 korun a pro ty lidi s těmi nízkými příjmy je to zásadní, zásadní částka, která je ohrožuje bezprostředně na jejich existenci. Takže my opravdu chceme upozornit na tu situaci, chceme jednat s panem ministrem a chceme, aby se ty peníze našli.

Jan BUMBA, moderátor
Pane ministře, nezhoršily některé vaše kroky ještě více platové podmínky v domovech důchodců, sociálních službách?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já znovu musím zdůraznit, že ty kroky, které nyní připravujeme v rámci sociální reformy, tak nemají snížit objem prostředků, které jdou, ať už do sociálních služeb nebo do pomoci například zdravotně postižených, jde skutečně o to zlevnit administrativní a obslužné procesy, to si myslím, že je potřeba velmi zdůraznit. Co se týká již provedených kroků, v minulém roce, na přelomu loňského a letošního roku, tak tam skutečně bylo nutné udělat některé parametrické úpravy, které zajistily úsporu ve státním rozpočtu tak, abychom prostě naplnil to, co jsme slíbili, když jsme jako vláda vstupovali v červenci do vládnutí …

Jan BUMBA, moderátor
Ale to tedy znamená, že kvůli těmto změnám ti lidé dostanou třeba o 12 stovek méně na výplatě?

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Ne, ne, ne, to je právě to, co se mně podařilo prosadit, a já si myslím, že i s odstupem 4 měsíců, že je naprosto jasné, že ten krok byl oprávněný a správný. Já jsem nechtěl přistoupit k tomu, abychom plošně snižovali tarify, abychom plošně všem stejně snížili platy tak jako se tomu stalo například v ozbrojených složkách. Proto jsem navrhl ten postup, aby každý zaměstnavatel měl možnost zvážit, jak kdo pracuje efektivně a také ale sám se podílet na tom, aby zajistil více financí. Já v téhle té, v tomhle tom musím říci, že přece stát není jediný, kdo financuje sociální služby, stát je výrazným přispěvatelem v dotacích pro sociální služby, ale rozhodně není jediný, na tom se podílejí finančně kraje, obce, podílejí se na tom další subjekty, to znamená, je samozřejmě potřeba jednat o tom, jak ze strany státu zajistit co nejlepší podmínky, ale není jenom stát, který k těm podmínkám přispívá.

Jan BUMBA, moderátor
Paní Žitníková, četl jsem také, že chcete, aby pro pracovníky v sociálních službách platila mzdová tabulka jako pro zdravotníky, pokud je to správná informace, tak proč, k čemu by to bylo dobré?

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Bylo by to dobré k tomu, že by se narovnaly vlastně zásahy do celého toho systému z minulosti. V sociálních službách před rokem 2006 nepracovali pracovníci v sociálních službách, ale pracovali tam převážně zdravotničtí pracovníci. To znamená, že tu přímou obslužnou péči vykonávali vesměs sanitáři nebo ošetřovatelky a ti měli právě ten zdravotnický tarif. A protože už v té době nebyly finance, tak se přistoupilo k tomu, že se vytvořila nová kategorie zaměstnanců, takzvaných pracovníků v sociálních službách.

Jan BUMBA, moderátor
Přičemž ta práce samotná mnohdy jednodušší není.

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
… a přitom ta práce zůstala úplně stejná, ti lidé vykonávají naprosto stejné činnosti, jak je vykonávali před rokem 2006, ale s tím, že jsou dneska zařazeni jako pracovníci v sociálních službách a mají vlastně tabulku, která je daleko nižší.

Jan BUMBA, moderátor
Pane ministře, prosím vaši reakci, alespoň krátce, je možné uvažovat o tom, že by pro pracovníky v sociálních službách platily tabulky nebo tarify jako pro zdravotníky.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, toto je návrh, o kterém je možné jednat, předpokládá samozřejmě podrobnou diskusi o jednotlivých profesích a vymezení těch profesí, ale obecně je to návrh, který je možný pro jednání.

Jan BUMBA, moderátor
A mohlo by to, pane ministře, podle vás zvýšit platy pro lidi, kteří pracují třeba v domovech důchodců, zajistilo by to tento krok?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Samozřejmě, že ano, nicméně znovu upozorňuji na to, že možnosti financování ze strany státu mají určité limity, jsou omezené celkovým hospodařením státu, a my především musíme hledat úspory uvnitř systému, nikoliv v tom vlastním výkonu, ale ve všech těch doprovodných, doprovodných záležitostech.

Jan BUMBA, moderátor
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Děkuji za rozhovor, na shledanou.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Děkuji za pozvání. Pěkný večer.

Jan BUMBA, moderátor
A ve studiu byla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Děkuji, že jste přišla, děkuji za rozhovor.

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Pěkný večer posluchačům. Dobrou noc.

zdroj: top09.cz

Reakce na prezentaci „6 lží Jaromíra Drábka“ (prezentace zveřejněna na internetových stránkách Českomoravské konfederace odborových svazů)

Ministerstvo práce a sociálních věcí je nuceno důrazně se ohradit proti prezentaci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), která zveřejnila na svých stránkách materiál, v němž uvádí šest údajných lží ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09). V tomto případě se ČMKOS zaměřily na navrhovanou reformu penzí.

ČMKOS často používá ideologické a věcně nepodložené soudy, s nimiž lze v racionální rovině jen komplikovaně polemizovat. Na heslovité, samoúčelné a prvoplánové výroky („ohlupující kampaň na podporu byznysu vlády“, „vláda straší“, „uvržení do masové chudoby“ apod.) se velmi špatně reaguje, neboť chybí logická souvislost mezi definovanou „lží“ a komentářem či textem. Pokusili jsme se alespoň v nejzákladnějších obrysech popsat skutečný stav věcí, a to v komentářích k jednotlivým tvrzením odborů.

1. Vládní důchodová reforma uchrání české penzisty před masovou chudobou.

ODBORY TVRDÍ:

– Teorii, že privatizace povede ke zvýšení důchodů, prosazovala v polovině 90. let také Světová banka. Teorie se v praxi nepotvrdila.

– Přesto česká vláda počítá s vyvedením pojistného z průběžného důchodového systému do privátních penzijních fondů.

– Vlády v západní Evropě, levicové i pravicové, jsou proti privatizaci penzí imunní. Světová banka přiznala chybnou teorii a dosavadní učení označila za mýty.

– Vládní reforma, která spočívá v privatizaci penzí, neochrání seniory před masovou chudobou, spíše je do ní uvrhne.

SKUTEČNOST:

Současný důchodový systém dnes velmi dobře ochraňuje seniory před chudobou a ČR je v tomto ohledu na špici statistik EU. Tak velkou míru solidarity dokonce loni Ústavní soud shledal jako protiústavní a rozhodl, že míra zásluhovosti musí být posílena. Jinými slovy rozhodl, že se musí více zohlednit, kolik peněz člověk v průběhu života do důchodového systému odvedl na sociálním pojištění ze svých příjmů.

Důchodců bude přibývat a důchody se budou snižovat. Pokud by existoval pouze státní průběžný systém vyplácení důchodů, cíl ochrany před chudobou bude stále obtížnější naplnit. S posílením zásluhovosti (požadavkem, aby lidé s vyššími příjmy měli poměrně vyšší důchody, než je tomu nyní) to bude nemožné. Vytvoření druhého fondového pilíře umožní zásluhovost z velké části do tohoto pilíře přesunout a umožní zachovat v prvním průběžném pilíři jeho cennou roli ochrany před chudobou lépe.

Teoretické názory Světové banky a jejich případné vývojové korekce jsou jistě zajímavým tématem pro odbornou debatu, ale za důchodovou reformu v posledních dvaceti letech je odpovědná vláda, respektive celá politická reprezentace ČR. Po celou dobu přípravy české penzijní reformy to bylo tak, že byly vstřebávány a citlivě vnímány nejrůznější teoretické názory jednotlivých mezinárodních institucí i praktické zkušenosti ze zahraničí. Je proto naivní si myslet, že navržená důchodová reforma je jednostranným či účelově prováděným manévrem.

2. Náš veřejný průběžně financovaný důchodový systém je neudržitelný.

ODBORY TVRDÍ:

– Stát by měl být vždy v plné míře hlavním pilířem a garantem důchodového systému.

– Proč vláda i média tají, že ve všech okolních státech západní Evropy, v Německu, ve Francii, v severských státech, si vlády na hlavní pilíř nenechaly sáhnout?

– Dosud tomu tak bylo i u nás a cožpak se za poslední století náš systém někdy zhroutil?

– Vláda straší, že současný systém je neudržitelný, aby se lidé báli a uvěřili, že jedinou záchranou je vládní reforma.

SKUTEČNOST:

Současný důchodový systém se bude v příštích přibližně dvaceti letech potýkat s vážnou nerovnováhou. Zjednodušeně řečeno, slibuje o zhruba jednu čtvrtinu až třetinu vyšší dávky dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům, než bude ve skutečnosti schopen vyplácet. Proto potřebuje změny. Ale i po důchodové reformě bude zcela převažovat tzv. první průběžně financovaný státní pilíř. V navržené důchodové reformě se vyvedou na osobní účty jen tři procenta pojistné sazby z celkem dvaceti osmi, které se dnes na sociální pojištění odvádějí. Nejde o to lidi „strašit, aby se báli“, ale vláda má povinnost odpovědně a trpělivě vysvětlovat a upozorňovat s dostatečným předstihem na možné problémy důchodového systému.

Pokud jde o situaci jiných důchodových systémů je nepochybné, že význam soukromých aktivit (ať již dobrovolných či povinných) v zabezpečení na stáří v Evropské unii i ve světě vzrůstá. Úspory na stáří představují v zemích OECD v průměru 67 % HDP, v ČR jen 6 %.

Země, které lze považovat za vyspělé v tomto ohledu (např. Nizozemí, Velká Británie, Irsko, Švédsko, Švýcarsko), rozvíjejí kapitálové systémy celá desetiletí. Země, které k reformám nepřikročily, čelí rostoucí občanské nespokojenosti, protože státní penze snižují (typickými příklady jsou Francie, Německo). K reformám přikročily i státy střední a východní Evropy a pobaltské státy. Současný důchodový systém v ČR se dosud nezhroutil mimo jiné také proto, že už předchozí vlády za posledních dvacet let prováděly jeho nutné parametrické úpravy – často navzdory postojům ČMKOS.

3. Bez vládní reformy vznikne v současném důchodovém systému dluh a nebude na penze.

ODBORY TVRDÍ:

– Další výmysl ohlupující kampaně na podporu byznysu vlády.

– Není přece náhoda, že se za poslední čtyři roky šestkrát snížilo sociální pojistné odváděné do důchodového systému.

– Deficit na důchodovém účtu způsobují záměrné zásahy pravicové vlády zvenčí, mnohem méně pak krize, nezaměstnanost a už vůbec není příčinou deficitu samotný princip solidárního důchodového systému.

SKUTEČNOST:

Jak už bylo řečeno, současný důchodový systém se bude během asi dvaceti let potýkat s vážnou nerovnováhou. Beze provedení potřebných změn naroste deficit do 40 let na 5 % HDP.

Hodnota pojistného na sociální zabezpečení je dnes vyšší než v první polovině devadesátých let. Od roku 1993 do roku 1995 to bylo 27,2 %, do roku 2003 byla hodnota 26 % a nyní je pojistné na hodnotě 28 %, od roku 2008 je rovněž zaveden tzv. strop pojistného. V současné době je tedy sazba pojistného nejvyšší za posledních dvacet let, strop přináší výpadek menší než 1 % pojistné sazby a nemá velký vliv. Přesto není pojistné schopno pokrýt náklady důchodového systému. Nákladnost důchodového systému tedy průběžně narůstá (z důvodů prodlužování průměrného věku dožití a nárůstu počtu důchodců v souladu s všeobecně známými demografickými trendy).

4. Privátní penzijní fondy výhodně zhodnotí vaše úspory.

ODBORY TVRDÍ:

– Úspory na stáří v privátních penzijních fondech jsou dlouhodobě málo výnosné. Navíc manažeři a akcionáři fondů nenesou žádná investiční rizika.

– V rozporu se selským rozumem v plné míře toto riziko nesou pouze budoucí senioři.

SKUTEČNOST:

Úspory v privátních penzijních fondech v zahraničí opakovaně potvrzují očekávání na solidní zhodnocení. Pouze v některých případech s nevhodnou regulací vykazují horší výnosy. Je to i případ České republiky, kde by penzijní fondy z důvodu každoroční garance vkladů čelily hrozbě miliardových kapitálových injekcí od akcionářů, jak se například stalo v roce 2008 a 2009. Důležitá je úspory investovat dlouhodobě, případné krátkodobé výkyvy ve výnosech (např. v době krize) se tak postupně vyrovnají. V případném druhém pilíři budou samozřejmě navíc zakotveny nejrůznější kontrolní mechanismy.

Mluví-li se o riziku spoření si na důchod, tak je nutné zdůraznit, že průběžný systém v současné podobě je rovněž rizikem. Je zavádějící prezentovat současný převažující státní systém jako bezproblémový či bezrizikový. Budoucí senioři již dnes nesou značné riziko toho, že průběžný pilíř bude částečně neufinancovatelný. Každý pokrok v medicíně (vidíme ho např. v léčbě rakoviny) zvýší kvalitu jejich stáří. Ale na druhé straně sníží jejich důchody, protože se budou vybrané daně rozdělovat více důchodcům (kteří se budou dožívat vyššího věku). Je jasné, že každý důchodový systém lze charakterizovat výčtem pozitivních i negativních faktorů. Důležité je vyvážit rizika průběžného i fondového systému tak, aby se vzájemně snížila na co nejnižší míru.

5. Vaše úspory na stáří jsou v privátních penzijních fondech v bezpečí.

ODBORY TVRDÍ:

– Nejsou. Globální krize v roce 2008 odčerpala v USA 26 %, v Irsku dokonce 37 % hodnoty úspor z penzijních fondů.

– Na Slovensku, kde došlo k povinnému odstátnění 50 % důchodového pojištění, vláda doplácí do kapitalizačního pilíře jednu miliardu eur ročně!

– Maďarsko bylo nuceno privátní penzijní fondy v podstatě znárodnit.

SKUTEČNOST:

Jak už bylo zmíněno dříve, úspory v privátních penzijních fondech nejsou z dlouhodobého hlediska nijak zásadně ohroženy. Důležitá je právě dlouhodobost investice, která je schopna případné negativní vlivy (způsobené např. krizí) korigovat. V případném druhém pilíři budou samozřejmě navíc zakotveny nejrůznější kontrolní mechanismy.

Informace o poklesu hodnoty úspor v soukromých penzijních fondech v desítkách procent v roce 2008 je nutné doplnit informací o nárůstu hodnoty v desítkách procent v roce 2009 a 2010, jinak je to účelová lež.

Příklad Slovenska není příkladem ohrožení úspor v penzijních fondech. Slovensko je příkladem ohrožení státního rozpočtu, protože reforma vyvedla příliš velké procento z hrubé mzdy (9 %) na soukromé účty. V ČR to bude třikrát nižší (3 %).

Maďarsko také zvolilo příliš vysoké vyvedení pojistného (8 %). Je také ukázkovým příkladem chaosu ve státních financích. Výdaje na státní penze překračují příjmy o 80 mld. Kč, neregulované hypotéky v cizích měnách při rostoucím státním dluhu a pádu kurzu uvrhly statisíce rodin i velké banky do problémů. To, že maďarská vláda místo odpovědné politiky sáhla po naspořených penězích, odnesou, bohužel, budoucí důchodci.

6. Odbory jen kritizují, ale vlastní návrh nemají

ODBORY TVRDÍ:

– Pro ČMKOS má smysl jen taková reforma, která nabídne pojištěncům, a to současným i budoucím, slušné důchody, jimiž budou ve stáří bez problémů krýt zvýšené životní náklady. Takový návrh důchodové reformy ČMKOS předložila
na tripartitě.

– ČMKOS odmítá oslabování průběžného důchodového pojištění a nesouhlasí s vytvořením nového soukromého pilíře s podporou státu, když jeden takový dnes již existuje: penzijní připojištění se státním příspěvkem. ČMKOS doporučuje reformovat existující připojištění tak, aby zajistilo výrazně vyšší soukromé důchody.

– Zaměřuje se i na vytvoření podmínek pro vznik zaměstnaneckých penzijních plánů, umožňujících předčasný odchod do starobního důchodu, a zvýšení důchodů u zaměstnanců, kteří vykonávají namáhavé a rizikové práce.

SKUTEČNOST:

Dosavadní aktivita odborů se vyznačovala především trvalým odmítáním stabilizovat současný průběžný důchodový systém v reakci na demografický vývoj (např. zvýšením důchodového věku).

Návrhy zvyšující důchodové dávky bez nalezení zdroje financování nebo zvyšující již tak vysokou pojistnou sazbu nejsou akceptovatelné a poslaly by ČR na trajektorii rychle rostoucího dluhu se všemi důsledky. Obtížně se také polemizuje s kritikou návrhu vzniku důchodového fondového systému s dobrovolnou účastí, když ČMKOS sama navrhuje vznik dobrovolného fondového systému v rámci tzv. třetího pilíře. Poněkud logicky nepochopitelné je i to, že odborový svaz kritizuje penzijní fondy a princip spoření (nelze vyloučit krátkodobý pokles hodnoty úspor), ale na druhé straně prosazuje fondy na zaměstnanecko-zaměstnavatelské bázi. I tento typ spoření je přece vystaven investičnímu riziku.

Zaměřit se na třetí soukromý pilíř nestačí, protože u spoření ryze z vlastních prostředků nelze vyloučit předčasné výběry. A těch není málo. Druhý fondový pilíř oproti tomu přináší záruku, že prostředky budou k dispozici při odchodu do důchodu.

Spíše než předčasný odchod do důchodu u namáhavých profesí (kterých však bude postupně v souvislosti s vědeckotechnickým pokrokem ubývat) je nutno se zaměřit na zlepšení pracovních podmínek a zamezení možnosti poškození zdravotního stavu pracovníka. Následně je vhodné, třeba pomocí rekvalifikace, upřednostnit uplatnění ve zdraví nepoškozujícím zaměstnání.

Debata o výsledné podobě důchodové reformy však ještě není definitivně uzavřena a je jasné, že nalezení širšího politické a celospolečenské shody je základním předpokladem pro dlouhodobou stabilitu a udržitelnost důchodového systému na desetiletí dopředu. Bylo by velkou chybou prosazovat změny s vědomím, že je někdo jiný za pár let odmítne. K tomu je však nutný věcný dialog s opozicí, zaměstnavateli i odbory, nikoliv automatický nesouhlas s jakýmkoliv návrhem.

zdroj: top09.cz, MPSV

Rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem
Český rozhlas 1 Radiožurnál, 12. 4. 2011

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Po zpočátku nesmiřitelných rozdílech v pohledu na řešení vládní krize ustupují ze svých pozic ODS i Věci veřejné. Částečně je uspokojil nabídnutý odchod ministra obrany Alexandra Vondry. Ve hře zůstává taky varianta, že VV podpoří vládu Petra Nečase, i když přijdou o ministerská křesla. A pracuje se na doplnění koaliční smlouvy. Údajně už s novými jmény na seznamu členů vlády. Jediná, které se ministerské rošády zřejmě vyhnou, je TOP 09. Já zvu do vysílání jejího místopředsedu a ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Pěkné poledne.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Pane ministře, je definitivní, že vaše strana o žádného ministra během současné přestavby kabinetu nepřijde, ani o Miroslava Kalouska, jehož hlavu žádají Věci veřejné?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Náš poslanecký klub i předsednictvo TOP 09 se k této otázce vyjádřilo naprosto jasně. My jsme v tuto chvíli jedinou stranou v koalici, která není postižena nějakými aférami. V tuto chvíli nevidíme žádný důvod, abychom jednali o nějakých personálních změnách ministrů za TOP 09.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Kdyby už bylo všechno domluvené a celé by to záviselo na tom, jestli zůstane, nebo odejde ministr financí Miroslav Kalousek, potom by TOP 09 za těchto předpokladů byla ochotna ustoupit a říct ano, Miroslav Kalousek ve vládě nebude?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak ta otázka nestojí a také ani nemůže stát. Jak jsem řekl, tak v tuto chvíli se řeší základní problém. A to je to možné propojení soukromé firmy s politickou stranou. A my prostě nebudeme u toho, abychom sledovali, jakým způsobem jsme v koalici nikoli s politickou stranou, ale se soukromou firmou. To byl ten základní důvod, proč se politická situace začala řešit. A v tuto chvíli skutečně na straně TOP 09 nevidíme žádný důvod, proč rozehrávat nějaké další personální hry. V tuto chvíli přes tu složitou politickou situaci ministři za TOP 09 pracují velmi intenzivně, ať už se to týká reformních kroků v oblasti daňové, v oblasti zdravotnictví, v oblasti sociálních věcí. A my v tuto chvíli přes tu turbulentní situaci pokračujeme v práci, předkládáme návrhy zákonů a nevidíme žádný důvod, proč zatahovat tu celkovou politickou turbulentní situaci do konkrétní práce jednotlivých ministerstev.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Máte informace, na jaké změny bychom se tedy v rámci kabinetu měli připravit?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
To bude otázkou dalších jednání. To je samozřejmě záležitost premiéra, aby představil svoje vize, svoje návrhy pro pokračování kabinetu. To je záležitost koaličního jednání na vrcholové úrovni, ale tak jak jsem řekl, je potřeba oddělit tu obranu proti rizikům privatizace veřejné moci a od toho oddělit tu běžnou práci jednotlivých ministrů ve svých resortech.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Myslíte si, pane ministře, že by to mohlo celé skončit u toho, že odejde Alexandr Vondra, Vít Bárta, pak další ministři za Věci veřejné jako pan Dobeš a pan John a tím to celé ukončí rošádu na politických seznamech, anebo se může stát, že získá ODS posty, které teď mají Věci veřejné?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
V tuto chvíli na tu otázku, předpokládám, neumí nikdo odpovědět. Jinak by ta koaliční jednání postrádala smysl. Toto jsou skutečně otázky, které patří na nejvyšší koaliční úroveň. A já si myslím, že v nejbližších dnech se o těchto otázkách bude jednat a že to rozuzlení přijde ve velmi krátké době.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Teoreticky kdyby ODS získala nějaká další křesla, potom by TOP 09 žádala také nějaké resorty kvůli vyvážení sil?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Takhle ta otázka nestojí nebo alespoň já jako místopředseda TOP 09 ji takto nevnímám. My jsme uzavřeli před tři čtvrtě rokem koaliční dohodu, která byla z našeho pohledu jednoznačně směřovaná. Směřovaná k odpovědnosti za hospodaření se státními financemi, směřovaná k vyšší transparentnosti, ať ve veřejných zakázkách nebo v celém veřejném sektoru. Já musím říct velmi jasně, že jak já osobně na ministerstvu práce a sociálních věcí, tak mí kolegové za TOP 09 prostě děláme kroky pro transparentnější systém, zveřejňujeme smlouvy a to ostatní, to je záležitost skutečně koaličních dohod, ale nemůžeme, a znova to opakuju, protože to je strašně důležité, ale nemůžeme do toho zatahovat odpovědnost jednotlivých ministrů. Co se týká nějakého přeskupování sil, já si myslím, že v tuto chvíli to není na pořadu dne. Samozřejmě tak se ta situace může vyvinout, ale v tuto chvíli TOP 09 určitě nebude tím, kdo bude vyvolávat nějaké změny, co se týká rozdělení resortů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Dodává ministr práce a sociálních věcí a místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek. Děkuji za váš čas, na shledanou.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Pěkné odpoledne.

zdroj: top09.cz

Poté co, penzijní reforma dostala své hlavní obrysy v únoru tohoto roku, objevily se zákonitě ihned otázka „Co pro občana penzijní reforma konkrétně znamená?“ a z ní vyplývající otázka „Vyplatí se do reformy zapojit?“

MPSV proto sestavilo kalkulačku, jejíž propočet má na tyto otázky odpovědět. A je velmi dobře, že prezentovaná kalkulačka je okamžitě diskutována, každá zpětná vazba na srozumitelnost informací poskytovaných k důchodové reformě je cenná a dává nám příležitost osvětu k důchodové reformě dále rozvíjet.

Důkladně se zhodnocení kalkulačky věnoval např. ekonom Sobíšek v HN 7. 4. 2011. S většinou jeho názorů souhlasím, některé bych ale rád uvedl na pravou míru.

Je nezpochybnitelné, že vstup do druhého pilíře se nevyplatí úplně všem. Cílem reformy je vytvořit dodatečný příjem pro cca 60 % obyvatel, které v budoucnu bez reformy čeká velmi vysoký pokles životního standardu při přechodu do důchodu. Reforma se vyplatí vyšším a středním příjmovým kategoriím. Souhlasím také s tím, že středním příjmovým kategoriím se vyplatí za předpokladu, že akceptují určité riziko při investování. Není to ale neobvyklé, úspory na stáří se vždy investují v podstatné míře i do akcií, například zpráva OECD z počátku tohoto roku uvádí, že v zemích OECD bylo v roce 2009 investováno 40 % úspor na stáří do akcií.

Tvrzení, že pro starší občany se středním příjmem se reforma již nevyplatí, také nelze rozporovat. Opravdu, při spoření na 5-10 let nikomu investiční profil s vysokým podílem akcií doporučovat nebudeme. Je ale nutné si uvědomit, že pro tyto občany není zapojení do reformy nutností, příštích 20 let nebude ztráta státního důchodového systému rychle růst a důchody budou podobné jako dnes. Souhlasím i s tím, že propočet doživotní penze za 20 či 40 let má v sobě určitou nejistotu. Jak ale správně uvádí i Pavel Sobíšek, pokud se prodlouží lidský věk rychleji, než očekáváme, bude to mít dopad i na státní důchody, tedy nejen na ty z dobrovolného systému.

Nemohu ovšem přistoupit na kritiku, že je celkový důchod z druhého pilíře skrytě nadhodnocený. Ano, do výpočtu vstupují také dodatečná dvě procenta ze mzdy dodaná účastníkem z jeho čistých příjmů. Jejich příspěvek k důchodu ale není skryt, je názorně ve vypočteném výsledku uveden. Důchodová kalkulačka prostě vychýlená není, objektivně porovnává scénáře vstupu do reformy se scénářem setrvání v důchodovém systému.

Pokud si budete chtít vyzkoušet důchodovou kalkulačku MPSV, kterou naleznete zde: www.mpsv.cz/duchodovakalkulacka, raději předem bych Vás rád upozornil, že důchodová kalkulačka:
1. poskytuje orientační výpočet budoucího důchodu
2. budoucí důchod přepočítá tak, aby výsledná částka odpovídala cenám a mzdám roku 2010
3. počítá výnos v jednotlivém fondu (který si uživatel zvolí) jako výnos čistý, tedy takový, který by byl dosažen po odečtení poplatků za správu aktiv a že
4. poplatek za převod naspořených prostředků do doživotní anuity (důchodu) je ve výpočtu zohledněn.

Vládní koaliční partneři našli shodu na parametrech penzijní reformy. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek je s podobou návrhu spokojen.
Pojistný obzor, 1. 4. 2011, Rubrika: Z domova, str. 31

Vládní koalice se dohodla na podobě důchodové reformy, mohl byste, pane ministře, popsat, jaké změny nás tedy konkrétně čekají?

Návrh důchodové reformy počítá s možností dobrovolného vstupu do druhého pilíře. To v praxi znamená, že jednotlivec, kterému dnešní systém vyhovuje a například si již v rámci penzijního připojištění sám nějak spoří nad rámec zákonem daných odvodů, nemusí měnit nic. Systém stávajících dobrovolných úspor na stáří se státním příspěvkem bude zachován. Na druhou stranu ti, kteří mají pocit, že dnešní spoření jim stačit nebude a chtějí se na stáří zabezpečit lépe, budou mít tuto šanci. Z dnes odváděných 28 % do průběžného systému budou odvádět pouze 25 % vyměřovacího základu mzdy, zbývající tři procenta plus další dvě (jako nutná podmínka pro vstup do dobrovolného systému) pak budou posílat do penzijního fondu, který si sami vyberou.

Koalice chce sjednotit sazbu daně z přidané hodnoty na 20 procentech, jak vnímáte tento krok?

Poslední zvýšení DPH v roce 2008 predikovalo při zvýšení dolní sazby z 5 na 9 % inflaci 1,5 %, skutečnost byla taková, že ceny stouply zhruba o jedno procento. Dnešní prognózy se velmi různí, a to z pochopitelných důvodů. Zřejmé je, že zvýšení ceny bude mít na různé rodiny s různými spotřebitelskými návyky a potřebami rozdílné dopady. Lze také předpokládat na základě předchozích zkušeností, že zvýšení DPH se rozmělní mezi spotřebitele a prodejce. Stejně jako většina analytiků, kteří se k této problematice vyjadřovali, se kloníme k názoru, že očekávatelný dopad na výdaje domácností se bude pohybovat kolem dvou procent. V případě, že dojde ke zvýšení výdajů domácnosti o 425 Kč měsíčně, jak například předikuje analýza myšlenkového centra IDEA Jana Švejnara, pak my v průměrné rodině navyšujeme slevu na dani o 500 Kč měsíčně. Dopad by tedy měl být minimální.

Mohl byste popsat, jak bude vypadat důchod těch, kteří budou část peněz posílat soukromým fondům? Pomůže to Čechům zvýšit ve stáří životní úroveň, nebo to budou jen drobné navíc?

Nerad bych sliboval nemožné, ale zcela realisticky je třeba říci, že rozložení odvodů spolu s očekávatelnou výnosností fondů je skutečně zárukou vyšších výnosů v důchodu. Do jisté míry bude záležet i na formě výplaty, kterou si občan zvolí, zda to bude formou doživotní penze, nebo formou renty po dobu minimálně 20 let.

Jak vnímáte názory, podle kterých nebude navržený systém důchodové reformy pro spoustu lidí atraktivní a jež tvrdí, že masivní zvýšení DPH poslouží spíše k navýšení příjmů státního rozpočtu?

Jedni hodnotí návrh důchodové reformy jako příliš odvážný, druzí mu nedostatek odvahy vytýkají. Pro mne je to znamení, že se jedná o rozumný kompromis, který nabízí alternativu pro každého jednotlivce. Nic se nemusí změnit pro toho, komu současný systém vyhovuje, ten, kdo se chce na stáří zajistit lépe, bude mít nyní možnost. Věřím, že v historicky krátkém čase se výhodnost účasti v dobrovolném pilíři prokáže. Zásadní pro mě je, že po sedmi měsících politického vyjednávání máme na stole návrh, za nímž si stojím a kterému věřím. Skeptické hlasy od počátku této vlády vykřikovaly, že tento kabinet není schopen se na důchodové reformě dohodnout. Pochopitelně mě tak těší, že jsme prokázali opak. Po patnácti letech diskuzí o důchodové reformě máme reálnou šanci ji uskutečnit.

zdroj: top09.cz