Jaromír Drábek

Od kritiků reformy penzí slýchám, že většina států od individuálního spoření odchází, neosvědčilo se. Není to pravda. Převážná část států v západní Evropě důchody privatizovat nemusí, neboť tam penzijní fondy, penzijní spoření či soukromé pilíře fungují dlouhodobě.

V zemích Organizace pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (OECD) tvoří úspory na penzi v průměru 67 procent HDP. U nás pouze 6 procent. Spořit si na penzi je normální. Proto i u nás existovalo před únorem 1948 soukromé penzijní pojištění. Návrat k této tradici je nutný – dnešní masivní státní systém založený na průběžném financování nebude díky stárnutí populace schopen garantovat výši důchodů. Soukromé úspory zajišťují princip zásluhovosti a rozložení rizika. Pokud si má někdo na vyšší budoucí důchod přispět z vlastního, je logické, že chce vidět vazbu mezi příspěvkem do systému a budoucí dávkou z něj plynoucí.

Řada států střední a východní Evropy soukromé pilíře zavádí; učinily tak či představily svůj záměr všechny státy regionu, s výjimkou Česka a Slovinska. Není tedy pravda, že další a další země od soukromého spoření na penzi ustupují. Je pravda, že se v poslední době objevily problémy. Nejde však o důsledek krize, jež podle mnohých ukázala nevýhodnost penzijních fondů. V roce 2008 sledoval OECD výnosy fondů ve 29 členských zemích. V průměru ztratily 15 procent, aby hned v roce následujícím zhruba polovinu těchto ztrát umazaly. Vezmeme-li v úvahu, že rok 2008 představoval skutečné zhroucení trhů, vyšly z toho penzijní fondy dobře. Z dlouhodobého hlediska zůstaly vysoce bezpečným nástrojem pro spoření. Důvod potíží některých zemí východní Evropy s penzijními systémy je jiný. V rámci opt-outu iniciovaly vyvedení příliš vysokého procenta z odvodů do fondů, aniž by dostatečně řešily financování výpadku příjmů do průběžného systému. Na Slovensku šlo například o 9 procentních bodů, v Maďarsku o 8, v Polsku o 7,3. V ČR plánujeme 3 procentní body z 28 a financování nákladů přechodu je součástí konceptu reformy.

 

Publikováno v časopisu Týden dne 30. 5. 2011 na straně 61

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek poskytl rozhovor pro deník MF Dnes, ve kterém hovořil o dohodnutém kompromisu mezi MPSV a Národní radou zdravotně postižených v plánovaných změnách systému poskytování dávek pro OZP v rámci sociální reformy I., kterou minulý týden na svém jednání schválila vláda.
MF Dnes, 23.5.2011

Ostré protesty proti změnám, které chystá ministerstvo práce a sociálních věcí, se lidem se zdravotním handicapem vyplatily. Báli se, že přijdou o část výhod. Do návrhu zákona o poskytování dávek postiženým, který minulý týden schválila vláda, se jim podařilo prosadit část požadavků.

„Závěrečné jednání trvalo sedm hodin a výsledkem je korektní kompromis,“ míní ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09.

V jaké oblasti bylo vyjednávání nejobtížnější?
Myslím, že jsme se s představiteli Národní rady zdravotně postižených navzájem nepřesvědčili v jednom ze zásadních ideových sporů. Týká se obecně postoje k handicapovaným lidem.

Jaký je ten váš?
Já prosazuji názor, že příspěvky handicapovaným lidem nemají být kompenzací za jejich zdravotní stav, jak to tvrdí rada, ale za ztížené pracovní uplatnění. Pokud má třeba zkušený právník-vozíčkář nadprůměrné příjmy, nepotřebuje finanční pomoc od státu. Není důvod, aby se na něj ostatní skládali při pořizování pomůcek.

Právě hrozba omezení příspěvku na kompenzační pomůcky vyvolala značný odpor. Jak vypadá kompromis?
My jsme navrhovali, aby si lidé s příjmem vyšším než šestinásobek životního minima sami platili levnější pomůcky do 35 tisíc korun.

Nakonec jsme se dohodli, že se hranice posune na osminásobek minima. To znamená, že ten, kdo vydělá kolem čtyřiadvaceti tisíc, si bude levnější pomůcky hradit sám. Jejich hraniční hodnotu jsme snížili z 35 na 24 tisíc korun.

Mění se něco i u velmi drahých pomůcek, jako je třeba schodišťová plošina pro vozíčkáře?
Ano, ale jen to, že tyhle extrémně drahé věci už nepůjdou do majetku postiženého, ale zůstanou státu. V případě úmrtí pak mohou posloužit zase někomu dalšímu.

Prosazoval jste, aby šel příspěvek na péči tomu, kdo ji poskytuje. Jak to dopadlo?
V tomto bodě jsme poněkud ustoupili. Příspěvek zůstane příjemci, jenom od něj budeme chtít doklad, že si za ty peníze opravdu péči zaplatil. Zdravotně postižený si jednoduchým způsobem nechá potvrdit, komu a kolik za péči dal.

Dalším sporným momentem bylo posuzování zdravotního stavu….
To se zjednoduší. Myslím, že námi navrhovaný systém dokáže plastičtěji popsat i drobné nuance. Dnes se posuzuje 236 bodů formou odpovědí ano a ne. V souladu se zahraničními zkušenostmi jsme navrhli hodnocení v deseti oblastech.

Vaši kritici namítají, že některá specifická postižení lze těžko nějak oznámkovat, například autismus. Bude nový systém řešit i tohle?
Rozhodně umožní míru handicapu zachytit pružněji než dosud. Dnes si třeba odškrtnete, že je dítě schopno zavázat si tkaničku, ale už nepostihnete, že to v některých stavech nedokáže.

Jak si mám těch deset oblastí představit?
Nejprve je bude třeba popsat v prováděcím předpisu. Teprve pak může začít nový systém platit. S Národní radou zdravotně postižených jsme se dohodli, že prováděcí předpis vypracujeme společně.

Lidé se také hodně obávali, že zanikne příspěvek na automobil. Na čem jste se tady dohodli?
Toho se vážně nikdo bát nemusí. Stát bude nadále přispívat na pořízení motorového vozidla. Udělali jsme pouze to, že jsme různé příspěvky na mobilitu, kromě peněz na pořízení auta také na jeho individuální úpravu, benzin a garáž, sloučili do jedné částky.

Pojďme dál. Lidem se nelíbil záměr ministerstva nahradit průkazy ZPP elektronickými kartami, které by měly sloužit i jako karty platební…
V první řadě jsme akceptovali výhrady rady zdravotně postižených k samotnému názvu, který jí zněl pejorativně. Namísto „sociální karty“ to teď bude „karta sociálních systémů“. Postižení nepřijdou o žádnou z výhod spojených s průkazy ZPP a platební funkce karty bude dobrovolná.

Proč vlastně bazírujete na platební funkci karty?
Je to proto, že má být časem jednotná pro všechny sociální systémy. Platební funkci karty potřebujeme kvůli dávkám hmotné nouze, které je třeba účelově vázat. Dnes to řeší různé stravenky a poukázky, které někdo snadno může proměnit za peníze na cigarety nebo alkohol.

Bude mít karta i další funkce?
V druhém kroku chceme rozšířit kartu na všechny důchodce a v třetím ji sloučit se zdravotní kartou, aby byla společná pro zdravotní pojištění a sociální systémy. Ale to je zatím výhled.

zdroj: mpsv.cz

Lidové noviny ve svém středečním vydání zveřejnily informace o výsledcích studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Kromě jiného zde v komentáři autora článku zaznělo tvrzení, že si „stát z důchodového pojistného vytvořil zlatý důl“ (Češi na penzích prodělají, zjistil Švejnarův tým, LN 25. 5.). Rád bych upozornil v této souvislosti na všeobecně známý fakt, že se deficit důchodového účtu ČR pohybuje nad hranicí 30 miliard korun ročně a vzhledem k předpokládanému demografickému vývoji budeme tento schodek v míře spíše větší než nižší i nadále dotovat.

Zpět ale k výsledkům samotné studie. Ta hovoří o tom, že většina lidí narozených po roce 1965 zaplatí na této dani více, než v důchodu získá od státu nazpátek. S tímto tvrzením lze souhlasit. Rozhodně jsou však mimo realitu závěry, podle nichž by v důchodu bylo průměrně vyplaceno pro muže 2,5krát méně a pro ženu 2krát méně, než činí zaplacené pojistné. To by musel být v budoucnu důchodový systém ve velmi vysokém přebytku nebo by muselo dojít k poklesu ekonomicky aktivních občanů na polovinu. Ani jedno z toho není reálný scénář.

Černé penzijní scénáře odmítám

Z publikované zprávy není zřejmé, na jakých předpokladech jsou výpočty poměru zaplaceného pojistného a vyplacených důchodů založeny. Není uvedena předpokládaná doba placení pojistného, ani předpokládaná doba výplaty důchodu, ani například diskontní sazby používané ve výpočtu, údaje o případné valorizaci důchodu chybí apod. Nicméně, jak již jsem uvedl v úvodu, uvedené násobky jsou nereálně vysoké. Lze to demonstrovat například velmi zjednodušeným schématickým odhadem. Z průměrné mzdy (24 tisíc Kč měsíčně) platí zaměstnavatel za zaměstnance pojistné 28 procent, tzn. 6720 Kč měsíčně a 80 640 Kč ročně. Za 40 let pracovní kariéry by tak zaplatil (při zjednodušených předpokladech nezahrnujících do výpočtu růst mezd) celkem 3 225 600 Kč. Doba výplaty důchodu při odchodu do důchodu podle návrhu novely zákona (66 let a 8 měsíců) pro uváděný rok narození 1975 se dá předpokládat podle demografických prognóz u muže asi 17 let a u ženy asi 21 let. Jak se lze jednoduše přesvědčit z důchodové kalkulačky MPSV, pro rok narození 1975 činí výpočet měsíčního důchodu 12 170 Kč, což při 17 letech výplaty pro muže odpovídá cca 2 482 000 Kč, tj. 77 procent zaplaceného pojistného. Při 21 letech výplaty pro ženu 3 067 000 Kč, tj. dokonce 95 procent zaplaceného pojistného.

A v závěru snad jen drobnou poznámku. Navrhované řešení, které v prezentaci studie také zaznělo, a sice sjednotit sazbu DPH na například 20 procent a snížit vedlejší náklady na práci, je čtenářům LN možná povědomé. Ano, jedná se o návrh, který jsem v rámci diskuse o podobě důchodové reformy předkládal původně. Že se dílčí parametry vlivem koaličního jednání změnily, je věc jiná. Nicméně i za kompromisem, který je nabízeným řešením, si stojím a rozhodně odmítám výše vyvrácené černé scénáře a pohádky o státních zlatých dolech důchodového účtu ČR.

publikováno v Lidových novinách dne 27. 5. 2011

ČT 24, 22. 5. 2011, Pořad: Otázky Václava Moravce

Václav MORAVEC, moderátor
Mládí je pryč a do důchodu daleko – oblíbená průpovídka, kterou bychom kvůli záměrům vlád v mnoha evropských zemích zreformovat penzijní systémy mohli aktualizovat na mládí je pryč a do důchodu ještě dál než daleko. Většina zemí podle údajů Evropské komise s tím, jak se prodlužuje průměrná délka života, zvyšuje i hranici pro odchody do penzí. Je to trend, který můžeme pozorovat poslední čtvrt století v Evropě, sami teď už vidíte, jaké jsou aktuální hranice odchodů do důchodu u žen a u mužů ve vybraných státek Evropské unie. U mužů ve většině zemí převládá hranice 65 let a ta se někde už posouvá k 67 letům. U žen se začíná posouvat hranice ze 60 let směrem k 62 letům, jak můžete vyčíst z naší mapy Evropy, která vám názorně ukazuje hranici odchodu do důchodu u žen a u mužů ve vybraných státech evropské „27“. Pozadu nezůstává s posouváním hranice věku odchodu do důchodu ani Nečasova vláda. Poslanecká sněmovna takové změny už schválila, teď je na tahu Senát. O 2 roky kratší život, právě natolik jsou na světě kratší dobu oproti celoevropskému průměru obyvatelé České republiky.

Tomáš KUČERA, demograf, Přírodovědecká fakulta UK /1. 4. 2011/
Přestože v letech posledních řádově 20, 25 let jsme dosáhli velkých úspěchů třeba v oblasti snižování úmrtnosti na kardiovaskulární choroby, tak stále ještě v té Evropě, nebo alespoň ve srovnání s tou západní Evropou jsme na tom velice bídně.

Václav MORAVEC
V celé Evropě narostla průměrná délka života za posledních 50 let o 10 roků, v Česku se třeba u žen prodloužila za 16 let o 4 roky, u mužů pak o 5 let, ale hlavně roste tady kvalita života. Podle demografů je velmi obtížné odhadnout, kdy obyvatelé České republiky průměr Evropské unie doženou, jestli vůbec šanci má, tak jsou to ty nejmenší, tedy děti. Růst průměrné délky života vede vlády v různých zemí evropské „27“ k posouvání hranice věku odchodu do důchodu, Českou republiku nevyjímaje.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/ /26. 4. 2011/
Je potřeba, aby na to reagoval i důchodový systém, abychom už předem jasně řekli, že důchodový systém bude stabilní i na desítek let dopředu, že se nestane to, že by důchodový systém byl neufinancovatelný.

Václav MORAVEC
Z Poslanecké sněmovny zamířil teď do Senátu vládní návrh, který posouvá hranici odchodu do důchodu. Například malé děti, které se rodí dnes, budou mít hodně dlouhý pracovní život. Do důchodu totiž půjdou podle vládního návrhu až v téměř 73 letech, to dnešní dvacátníci a třicátníci na tom budou stále ještě o něco lépe. Třeba osmatřicátník půjde do penze v 66 letech, desetiletí a mladší už ale musejí počítat s tím, že se dřív než v 71 letech důchodu nedočkají.

Tomáš KUČERA
Generace narozených někdy za 15 let, by šla do důchodu v takovém věku, že vlastně ta její naděje dožití by byla možná až o 5 let kratší u mužů v důchodu.

Václav MORAVEC
Nečasův kabinet upozorňuje, že automatické zvyšování hranice věku pro odchod do důchodu můžou budoucí vlády upravit, jinak řečeno, pokud se přestane prodlužovat průměrný věk dožití v České republice, budoucí vlády by se tomu měly přizpůsobit.

Jaromír DRÁBEK
To bude úkolem další politické reprezentace, aby přiměřeně tomu upravila tu hranici odchodu do důchodu.

Václav MORAVEC
Sociální demokraté se už dnes netají tím, že v případě své výhry v dalších sněmovních volbách, vládní návrh upraví.

Bohuslav SOBOTKA, úřadující předseda strany /ČSSD/ /26. 4. 2011/
To je nespravedlivý návrh, protože vláda v tuto chvíli neví, jaká bude průměrná délka dožití v tomto období, vláda neví, jaká v té době bude situace na trhu práce.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka /1. 4. 2011/
Tady je největší problém, že se zde prodlouží lidský život a lidé pro něj nemají náplň.

Václav MORAVEC
Vládní návrh, který začne projednávat horní komora českého parlamentu, počítá se zvyšováním věku odchodu do důchodu pro muže narozené po roce 1965 a pro ženy narozené po roce 1955. U nich se má tempo oddalování důchodového věku zvyšovat o 6 namísto 4 měsíců bez ohledu na počet dětí. Cílem je sjednotit věkovou hranici pro obě pohlaví v roce 2041. V Senátu má nadpoloviční většinu sociální demokracie a vzhledem k výhradám ČSSD na adresu té malé penzijní reformy, o které teď bude řeč, tedy úpravách onoho prvního průběžného pilíře a bude řeč i o tom třetím pilíři, tedy penzijním připojištění, tak je zřejmé, že sociální demokracie malou penzijní reformu, je to tak, Vladimíre Špidlo, že ji vrátíte do Poslanecké sněmovny?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci /ČSSD/
Je to vysoce pravděpodobné.

Václav MORAVEC
Jaké úpravy budete chtít v Senátu jako ČSSD učinit s tou malou penzijní reformou?

Vladimír ŠPIDLA
Ta malá penzijní reforma se odvolává na Ústavní soud a přitom, aniž se to diskutovalo, tak zavádí naprosto zásadní věci jako například celoživotní výpočet důchodu z celoživotního příjmu, což velmi výrazně zasahuje lidi, kteří v nějakém období měli významný výpadek příjmu, a tak dále, a tak dále, první věc. Za druhé zavádí mechanicky prodlužování věku odchodu do důchodu a musíme si vzpomenout na našeho klasika Kollára, který říkal co z nás slávu bude o 100 roků. Prostě není možné na tak dlouhou dobu rozumě předvídat, čili dělat radikální rozhodnutí na toto téma je nesprávné. Je správné pokračovat v prodlužování věku odchodu do důchodu tak, jak je to doposud.

Václav MORAVEC
Jakou formulku byste tam tedy dali?

Vladimír ŠPIDLA
My bychom tam dali formulku, která by vázala prodlužování věku odchodu do důchodu nebo zkracování věku odchodu do důchodu na střední délku života v dobrém zdraví, to je, je to demografický parametr. Chtěl bych ještě uvést jednu věc, ten věk se v průměru prodlužuje, ale například lidé, kteří jsou vyučení a nemají maturitu, tak v posledních 5 letech se jejich věk, jejich střední délka života, čili naděje na dožití zkrátila, čili v tom systému se musí velmi významně, o maličko, ale zkrátila, neprodlužuje se, čili je, v tom systému je velmi důležité, abychom vzali v úvahu, že existují ještě velmi těžké devastující práce, že existují prostě osudy, které nejsou průměrné a které v okamžiku, když se uplatní jenom tento mechanický přístup, tak ti lidé budou nepřiměřeně trpět a pro rovnováhu systému to nemá žádný význam. Poslední poznámka …

Václav MORAVEC
V té malé …, ano.

Vladimír ŠPIDLA
Je rozdíl mezi formálním věkem odchodu do důchodu a je rozdíl mezi skutečným věkem odchodu do důchodu. Německo má 65 let a přitom rozdíl mezi odchodu důchodu mezi námi a Německem jsou asi tak 3, 4 měsíce, čili vidíte, že tato, tato formální hladina nebo tato formální hodnota je velmi otevřená záležitost a nerozhoduje. Rozhoduje, jakým způsobem bude vypadat trh práce, bezpečnost ochrany zdraví při práci, zdravotnictví, vzdělání, propopulační politika a podobné věci.

Václav MORAVEC
Tady ještě jedna otázka na vás, pane ministře, a chtěl jsem se zeptat Vladimíra Špidly, až si upraví mikrofon, v případě, že byste s tím bojoval, tak vám rád pomohu, ale co se týče odchodů, zpřísnění odchodů pro odchod do předčasných penzí, tedy tam byste to měnili a přijdete s tím?

Vladimír ŠPIDLA
To bychom měnili, protože to považujeme za sociálně nepřiměřené a výsledek pro celkovou rovnováhu systému je bezvýznamný. Čili to …

Václav MORAVEC
To znamená, že byste neměnili pravidla tak, jak to je v malé penzijní reformě teď věku …

Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Mám k tomu poznámku.

Vladimír ŠPIDLA
Je to tvrdé a neúčinné.

Václav MORAVEC
Ano, pane ministře.

Jaromír DRÁBEK
Jenom k tomu jednu poznámku, ta úprava předčasných důchodů, ta je naprosto jemná a jde jenom o tom, že se zjemňuje, zjemňují ty schody, ty postupy při prvním, druhém a třetím roku předčasného odchodu. To není žádná významná změna. Pokud v prvním roce je ta v uvozovkách penalizace 0,9 % a ve třetím roce 1,5 %, tak se jenom zavádí mezikrok, aby ten skok mezi prvním a třetím rokem nebyl, nebo druhým a třetím rokem nebyl tak významný, to je skutečně naprosto bezvýznamná změna.

Václav MORAVEC
V rámci té …, ano, ale je to tam, promiňte, je to tam. V rámci té malé penzijní reformy stává se vám to, že teď se houfně lidé chtějí jít do předčasného důchodu, aby nedošlo ke zpřísnění těch pravidel, nebo aby se jich to, nebo aby je to nepostihlo?

Jaromír DRÁBEK
Ne, já si myslím, že to je ovlivněno tím, že přece jenom po 2 letech poměrně vysoké míry nezaměstnanosti, vyšší než byla v minulých letech způsobené ekonomickou krizí, takže samozřejmě řada lidí zvažuje odchod do předčasného důchodu, s těmi úpravami parametrů to z mého pohledu nijak nesouvisí, protože ty jsou skutečně tak jemné, že když si spočítáte, tak se to prostě nevyplatí. Čili do října nebo jít teď do předčasného důchodu, to se prostě nevyplatí.

Václav MORAVEC
Ale je tam výrazný nárůst lidí, kteří chtějí jít do důchodu v současnosti?

Jaromír DRÁBEK
Ano, je, je výrazný nárůst lidí oproti předchozím letům a z našich analýz jednoznačně vyplývá, že je to záležitost toho, že už druhý rok přetrvává vyšší míra nezaměstnanosti, než byla dříve, až nyní v posledních měsících jsme svědky významného poklesu s meziročním očištěním, významného poklesu míry nezaměstnanosti. Ale tady …

Václav MORAVEC
Jak velký byl vzestup těch lidí, kteří teď odcházejí do předčasného důchodu?

Jaromír DRÁBEK
Ta čísla jsou z měsíce na měsíc různá, je to k dosažení na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení, tam je potřeba se podívat na přesná čísla. Tady ale padla velmi zajímavá věta od sociální demokracie, jestli to mohu takhle říci, že ten dosavadní způsob zvyšování věku odchodu do důchodu je přiměřený, no, vždyť ale ten návrh neznamená nic jiného, než po roce 2030 bude to tempo zvyšování věku odchodu do důchodu pokračovat naprosto stejně a já jenom říkám, protože i v debatě v Poslanecké sněmovně zástupci sociální demokracie říkali také – to není potřeba řešit teď, teď to neřešme, počkejme 101 let, počkejme 15 let a potom se podívejme, jestli je potřeba to řešit. A na to já říkám – já přece chci lidem říkat pravdu do očí. Jestli dnes je určena trajektorie věku odchodu do důchodu pro lidi starší než 46 let, tak já říkám, podívejte se přece musíme říct také pětatřicátníkům, také těm, kteří dnes vystupují z vysoké školy nebo ze střední školy, ale také mým dětem, kterým je dneska 18 a 20 let, na jaký ekonomický život se mají připravovat. A pokud moje děti dnes vědí, že půjdou do důchodu mezi 69 a 70 lety, a jestli se změní demografická prognóza, tak se to může o 1, o 2 roky upravit, …

Václav MORAVEC
Co vám na to říkají, že půjdou v 70, to asi si moc nechválí jako tatínka, ne?

Jaromír DRÁBEK
Já si myslím, že každý zodpovědný člověk i ve věku 16, 18, 20 let je raději, když ví, co má před sebou, než když mu někdo lakuje budoucnost narůžovo a říká – no, asi to bude teda 65 nebo 67, no, uvidíme za 15 nebo za 20 let a pak vám možná řekneme.

Václav MORAVEC
Co byste chtěly jako odbory v rámci změny toho prvního pilíře průběžného systému, pane předsedo Zavadile?

Jaroslav ZAVADIL
Jenom dvě poznámky napřed k tomu, co tady teď padlo na závěr z hlediska toho odhadu a z té serióznosti sdělit té svojí mladší generaci, co je vlastně čeká. No, to jste Sybila teda, pane ministře, to vám řeknu, protože vědět, co se stane za 80 let, tak to klobouk dolů, protože, když si představím, že jsem v roce 1960 nevěděl vůbec nic, tak si teda neumím představit, co budete vědět vy, ale to je jenom poznámka spíš humorná. Co jsme …

Jaromír DRÁBEK
Já si taky myslím, že před /nesrozumitelné/ lety bylo velmi nezodpovědné, co slibovala politická reprezentace, věk odchodu do důchodu mezi 53 a 57.

Jaroslav ZAVADIL
Já jsem vám také neskákal do řeči, tak mi neskákejte do řeči. Co jsme chtěli my, a to tady ještě nepadlo, my jsme samozřejmě nechtěli opt-out, my jsme chtěli zachovat ten průběžnej systém, to všichni ví, předali jsme svůj vlastní návrh důchodové reformy, myslím si, že jsme byli jediná instituce, to mi asi Jirka Rusnok potvrdí, která něco takového udělala z těch ostatních možných institucí. Na všech možných konferencích ten návrh byl diskutován a nebyl brán vůbec jako špatný, to je první věc, ale o čem se tady vůbec nemluvilo, o zaměstnavatelsko-zaměstnaneckém pojištění, protože to je jedna, jeden z produktů, který v té Evropě existuje, který je známý, který funguje a právě on může umožňovat to, aby se mohli lidé odhlásit a odejít do toho důchodu dříve, pokud teda by se to tady zavedlo.

Václav MORAVEC
Promiňte, ale to byl, pane předsedo Zavadile, součást třetího pilíře.

Jaroslav ZAVADIL
Ano, ano, no, já bych řekl, ne, ne, ne, to ne, to nemá s třetím pilířem co společného. To je …

Václav MORAVEC
Tak čeho by to byla součást? Já chci mít 3 skleničky.

Jaroslav ZAVADIL
To je …, no, budete mít 4, pokud ten druhej nebo respektive druhej, a říkám to dobře, pan ministr nestáhne. Ale tohle to je doplňkový systém, který funguje a funguje velmi dobře. Já nevím, proč tou cestou nejdeme?

Václav MORAVEC
Jiří Rusnok úpravy toho prvního průběžného …

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů
Především k tomu prvnímu pilíři se vraťme, tady naprosto souhlasím s panem ministrem, znakem vyspělých demokracií je mimo jiné, že tyto věci řeší s velkým předstihem a oznamují svému obyvatelstvu právě proto, aby se na to mohlo postupně rozumně adaptovat. Za Ronalda Reagana v Americe rozhodli o zvýšení důchodového věku, které začíná vstupovat v platnost postupně okolo roku 2020. Vezměte si prosím ten časový rozestup. A v tomto má pan ministr naprostou pravdu. Tady musím s panem předsedou nesouhlasit, to není žádná demagogie, není to hraní si na Sybily, demografie je prostě takovou disciplínou, kde se dělají projekce a prognózy na desítky let dopředu.

Jaroslav ZAVADIL
Před 50 lety byste nevěděl, co se bude odehrávat teď, to mně neříkej, Jirko.

Václav MORAVEC
Ale školíte ministra práce a sociálních věcí, aby vám neskákal do řeči a sám …

Jiří RUSNOK
Já jenom konstatuji toto, takhle to funguje všude na světě. Podívejte se na pojistně-matematické zprávy všech ministerstev práce po celé Evropě, podívejte se na zprávu Evropské komise o stárnutí, která počítá v podstatě s horizonty roků 2090 a podobné, to je normální správný výrobní postup, kdybych použil farmaceutický výraz a na tom není nic špatného. A pokud se ukáže, a pokud vím, ta filozofie za tím návrhem byla taková, že je potřeba zachovat délku života v důchodu, tu, kterou máme dnes, to jest zhruba těch 20 let u žen, možná o něco maličko více, a o něco méně u mužů. A tak byl ten podle demografických projekcí ten návrh postupuje, aby zůstala zachována tato délka života v důchodu, a to je myslím fér a je to seriózní a je to spíše pro mě jaksi velká výjimka, kdy je něco fér od politiků vůči obyvatelstvu směřováno. Pokud jde o ten návrh zajistit pro pracující nebo zaměstnance náročných profesí nebo odvětví nějaké doplňkové připojištění, které by jim umožnilo odcházet dříve, to považuji za velmi racionální, to jsme podle mě zanedbali v této zemi, nicméně já bych nesměřoval ten atak vůči státu, podle mě totiž není primární role státu, stát to má zprostředkovat, ale to je role těch podnikatelů a toho kapitálu, který působí v těchto odvětvích.

Václav MORAVEC
Počkejte, není to ale o vytváření podmínek státu k těmto …

Jiří RUSNOK
Ano, říkám, stát má sehrát roli toho zprostředkovatele, který třeba tu …

Václav MORAVEC
Tudíž stát asi zaspal a zaspala politická reprezentace, protože tady ty podmínky nebyly …

Jiří RUSNOK
To určitě zaspal, ale prostě zaspal v tom smyslu, že nechá tady někoho těžit uhlí, kde je samozřejmě ta konzumace té pracovní síly je podstatně jiná, než když někdo je účetní v kanceláři a přitom ten člověk platí za ty lidi vlastně stejné pojistné jako za ty účetní. Čili tady je samozřejmě problém a podle mě by měli povinně tito zaměstnavatelé vytvářet fond, aby prostě tam bylo možno ty lidi s určitou kompenzací poslat na jiné zaměstnání, protože je jasné, že tam nemůžou být do 65, 70 let.

Václav MORAVEC
Stručné připomínky Davida Marka a Vladimíra Pikory, abychom opustili úpravy toho prvního pilíře, průběžného pilíře penzijního systému v České republice, co tady postrádáte v souvislosti s parametrickými změnami toho průběžného systému? Postrádáte-li něco, Davide?

David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
Já si myslím, že úprava prvního pilíře je naprosto nezbytná. To, co bylo představeno, respektive schválena jako malá důchodová reforma, je krok nevyhnutelný. Mluvil jsem o tom, že stabilizace prvního pilíře je o 3 parametrech, které musí dohromady ladit. Výše sociálního pojistného, výše důchodů a věková hranice pro starobní důchody. Tyhle ty věci …, můžeme si vybrat 2, třetí vyplývá automaticky. To znamená, už máme stanovenou sazbu sociálního pojistného, máme stanovenou nějakou představu o náhradovém poměru, tedy poměru penze a mzdy, museli jsme upravit věkovou hranici pro odchod do starobních penzí. Nerozumím tomu, proč někdo kritizuje malou důchodovou reformu, když sám volá po tom, že by řešil celkovou stabilizaci důchodového systému parametrickými úpravami prvního pilíře, to je nekonzistentní postoj a pokud někdo nechce širší důchodovou reformu, to znamená zavádění druhého pilíře, pak by neměl kritizovat malou důchodovou reformu, to je nekonzistentní postoj. Co bych možná postrádal, ale možná je to moje chyba, neviděl jsem zatím kalkulaci dopadů malé důchodové reformy na budoucí vývoj financování důchodového systému, to znamená, jakým způsobem to ovlivní stabilitu toho prvního pilíře. Možná jsem si toho nevšiml, možná je to příležitost, jak vyzvat pana ministra, aby se k tomu vyjádřil.

Václav MORAVEC
Pane ministře.

Jaromír DRÁBEK
Ano, ty analýzy samozřejmě jsou, ty propočty jsou dosažitelné, na vyžádání je možné je předat na ministerstvu práce a sociálních věcí, samozřejmě jsou velmi hluboké analýzy projektové, i citlivostní analýzy při změně jednotlivých parametrů, samozřejmě bez toho bychom ten návrh nepředložili.

Václav MORAVEC
A můžete nám ta hlavní data říci, abychom všichni nešli teď hromadně od televizních obrazovek k vám na ministerstvo?

Jaromír DRÁBEK
To základní, ne to základní, z čeho ten návrh vychází a o co opírá, je skutečně zachování střední doby pobírání starobního důchodu tak, aby ten systém zůstal dlouhodobě stabilní, to znamená, vyvážení toho růstu, růstu věku dožití tím, jakým způsobem se v tom dlouhodobém horizontu zvyšuje věk odchodu do důchodu i s přihlédnutím právě k tomu, kolik procent lidí nastupuje do předčasného důchodu, jaké jsou změny na poli zaměstnanosti, to znamená procento zaměstnanosti, s tím souvisí i to, co jsme na začátku nějak pominuli, ještě ten vstup z Washingtonu z minulé hodiny, to znamená možnost různých zařízení pro péči o děti, to je součást druhé části sociální reformy, to znamená, mnohem lepší podmínky pro zřizování miniškolek, firemních školek, dětských skupin tak, aby právě všechny tyhle ty parametry nasvědčovaly k lepší udržitelnosti průběžného pilíře a samozřejmě se to týká i zaměstnanosti jako celku. To znamená, ta citlivostní analýza jasně říká, že tak, jak je ten systém navržen, to znamená pokračování v tom trendu zvyšování věku odchodu do důchodu po roce 2030, protože do roku 2030 to máme kodifikováno dnešním právním stavem a zejména to zrychlení věku odchodu do důchodu u žen tak, aby už, a zdůrazňuji už v roce 2041 odcházely ženy a muži ve stejném věku, tak to je právě, to se právě odvíjí od té citlivostní analýzy, která říká – ten systém musí být udržitelný, to znamená to, co se vybere na sociálním pojistném s případným, s případnými hrazenými transformačními náklady, pokud bude možnost, aby si individuálně někdo převzal část odpovědnosti do svých rukou, tak, aby ten systém byl finančně vyvážený.

Václav MORAVEC
Vladimíre Pikoro, vaše připomínky ke změnám toho prvního pilíře?

Vladimír PIKORA
V zásadě já bych řekl, že kolega mi vystřílel veškerou munici, já už nemám moc co doplnit, ale v zásadě bych se vrátil spíš k tomu bodu, jak jsme na začátku o tom mluvili, jak špatně je ta reforma komunikována. To se právě ukázalo na této analýze, že musíme žádat pana ministra, aby nám poslal nějaké podklady. Já si myslím, že to mělo být přesně na webu, každý by si to mohl kdykoliv stáhnout a nemělo by to být jakkoliv tajné, nebo aby se posílaly nějaký e-maily. Jinak k tomu bych měl ještě další poznámku, myslím si, že obecně doteďka kromě Hany Brixi nebylo dostatečně diskutovaná ta otázka ohledně té nízké porodnosti. Já vnímám tu společenskou situaci tak, že nyní je dítě jako obtíž, nikoliv jako radost a ta důchodová reforma tu rodinnou politiku dostatečně nezohledňuje. A dokavad ji nebude zohledňovat, tak samozřejmě to stále bude problém. Další problém ještě je, který bych rád zmínil, na začátku se říkalo o tom, jak ten náš stávající systém je velmi rizikový. Já bych k tomu chtěl říci, pokud se tedy někdo bojí toho, že by stát mohl zbankrotovat podobně jako třeba Řecko a tím pádem by ten průběžný systém mohl padnout, tak bych chtěl říct, že on stále bude teda tady průběžně natýkat, takže se toho tak bát nemusíme, to za a), a za b) pokud by tedy padnul, tak to znamená, že ty státní dluhopisy, které budou vlastněny těmi fondy, budou bezcenné, tím pádem, jako jestli si někdo myslí, že založí ty úspěšné fondy, tak s tím teda vůbec nejsem jistý, že to bude ten efektivní systém, protože v tu chvíli to bude jako v Řecku. Výnosy u tříletýho dluhopisu 26 %, všichni spoléhají na to, že bude restrukturalizace, že tam bude bankrot, takže to není jednoznačné, jednoduché řešení.

Václav MORAVEC
David Marek ještě chtěl.

David MAREK
Já bych chtěl jenom říci, že tohle to je separátní otázka, je to trochu míchání hrušek s jabkami. Já si myslím, že právě to, že jsou penzijním fondům natolik svázány ruce, aby investovaly do našeho státního dluhu, je opravdu kvaziřešení, je to špatné. Dobré řešení je takové, aby v druhém pilíři měly penzijní fondy možnost investovat, pokud možno, mimo naše hranice, to znamená, ne do společnosti, která stárne a která má nějaké problémy, ale aby byla schopna diverzifikovat tato část důchodového systému rizika jinde ve světě. To znamená, že bude případně někdy problém v průběžném financování kvůli tomu, že bude nějaká fiskální krize jako je třeba v Řecku, není možné míchat s tím, že by kvůli tomu nutně musel krachovat potom systém penzijních fondů, pokud bude dobře diverzifikovaný a bude dobře určená regulace a struktura investic těchto fondů ve světě.

Vladimír PIKORA
To by bylo to nejhorší možný řešení, protože to bysme dopadli stejně jako na Islandu. Na Islandu měli problém s měnovým kurzem, ve chvíli, kdy máme vlastní korunu a budeme investovat kamsi, ten kurz se pohne, tak jenom kvůli tomu měnovýmu kurzu můžeme dostat neuvěřitelný ztráty. A právě ve chvíli, kdy …

David MAREK
To je nelogické vyjádření, jakmile mám investice v dolerech nebo v eurech, tak potom se mi to samozřejmě zhodnocuje, to je …

Václav MORAVEC
No, vidíte, pak se mají shodnout s odbory s ministerstvem.

Vladimír PIKORA
Ale tím chci říct, že ten kurz je strašně volatilní.

Václav MORAVEC
Já se jenom omlouvám, tady, pane ministře, abyste se ještě vyjádřil k té rodinné politice.

Jaroslav ZAVADIL
Ale krátce, já bych taky rád.

Václav MORAVEC
Ano, prorodinné politice, ať dokončíme tuto část, to znamená, že opravdu rezignujete na to, aby nedocházelo k takovému demografickému vývoji, jak je tady líčen?

Jaromír DRÁBEK
Já musím jenom jednu poznámku, já jsem přece nemluvil o krachu veřejných financí, já jsem mluvil o tom, že snižování výplat důchodů je reálnou variantou, protože prostě to tak v některých zemích bývá, já jsem nemluvil o krachu celého toho systému. A technická poznámka, na webu ministerstva je důchodová kalkulačka, jsou tam zdůvodněné všechny ty návrhy, to znamená, než budete psát ten mail, prosím podívejte se na webovské stránky ministerstva práce a sociálních věcí, protože tam těch materiálů je skutečně velká spousta. Co se týká rodinné politiky, já jsem to tady řekl, znova to shrnu, za prvé, změnou rodičovského příspěvku chceme velmi výrazně zlepšit to sladění rodinného a pracovního života. Za druhé, rozšířením předškolních zařízení o firemní školky, miniškolky, dětské skupiny chceme dát možnost proto, aby ta rodinná politika mohla být mnohem pružnější. Za třetí …

Václav MORAVEC
A to budete finančně podporovat nebo daňovými úlevami těch produktů?

Jaromír DRÁBEK
Za prvé je to otázka daňových slev, ale hlavně je to otázka legislativy, aby zřizování firemních školek, dětských skupin bylo mnohem jednodušší, než dnes, s menšími náklady, s menšími administrativními potížemi. A za třetí, podpora rodin v tom fiskálním vyjádření, podpora rodin s malými dětmi je v České republice nejvyšší ze všech zemí OECD, nejvyšší ze všech 34 vyspělých zemí na světě. Jediná země na světě je Česká republika, která rodině s malými dětmi, kde je jeden živitel a jeden člen rodiny se stará o ty malé děti, která umožňuje mít negativní daňovou zátěž. To znamená stát fyzicky té rodině vyplácí více, než kolik od ní vybírá na dani. Není žádný jiný takový stát na světě.

Václav MORAVEC
Vladimíre Špidlo, s čím byste přišli vy jako sociální demokracie v rámci té prorodinné politiky?

Vladimír ŠPIDLA
Tak sociální demokracie má několik základních přístupů, první přístup, o kterém jsem hovořil už na začátku, je přijmout, že stárnoucí populace vyžaduje větší výdaje do důchodového systému a pro tento, pro tyto větší výdaje je rezerva. Za druhé je třeba propojit důchodový systém zčásti s propolační politikou. Jedním z principů nejúspěšnější propolační politiky je Francie, klasická maxima Francie je nabyté se neodjímá, čili není správné jednou snižovat porodné, podruhé ho zvyšovat a podobně, protože rodina musí mít jistotu, že když má něco, tak to možná nebude lepší, ale nebude to horší. Za druhé, protože dochází často k tomu, že lidé, kteří se starají o děti, jsou potom ve stáří tím postiženi, čili navrhujeme zaplatit fiktivně těm, kteří se starají o děti, navrhujeme zaplatit do důchodového fondu fiktivní částku, která by jim vyrovnala důchod v případě stáří. Navrhujeme společné zdanění rodin, rodičů s dětmi, tak, jak už se to stalo. Navrhujeme podle počtu dětí mírně snížit odvody na sociální pojištění těm rodinám, které se o tyto děti starají a navrhujeme i řadu dalších dílčích věcí, ale to si myslím, že by bylo velmi složité vysvětlit. Poslední dvě poznámky, je třeba zavést doplňkové systémy pro ty, kteří mají velmi těžká povolání, to je také součást našeho návrhu. A pokud jde o ty věrohodnosti demografických prognóz, když si přečtete Dějiny demografických prognóz, na jednu generaci to jde, protože už znáte počet matek, které jsou na světě, na dvě generace to je možné, ale v roce 1911 předvídat populační vývoj v roce 2011 možné není, to prostě odborně neobstojí.

Václav MORAVEC
Ano.

Jaroslav ZAVADIL
Dvě poznámky bych chtěl k tomu, co tady padlo, panu ekonomovi Markovi bych chtěl vzkázat jednu věc, přece z logiky věci a selským rozumem je jasné, že ať krachne co krachne, jestliže to bude průběžnej systém, tak do toho průběžného systému potom krachu lidé dávaj peníze a hned se můžou vyplácet, v tom se asi shodnem. Jestliže krachne jakýkoliv fond, který musí mít určitý kapitál a on ten kapitál přijde, tak ho musí napřed naakumulovat, a tam bude samozřejmě záležitost dlouhodobější, takže tam ti lidé, protože tam to není tak, že bysme měli to jako je v České republice, že bysme měli 30 let čekat na to, tam se to vyplácí průběžně také, takže to je jenom jedna poznámka. K té malé důchodové novele, já jsem o tom moc nehovořil, ale přece nebylo fér to, co Ústavní soud zjistil, tak řekl – ano, je potřeba udělat nějakou ekvivalenci u výše příjmových, tomu rozumíme, ale přece není možné, aby se okradli všichni ostatní, a to se přesně v té malé důchodové novele stalo. Když by to mělo bejt fiskálně neutrální, to znamená, aby teda těm lidem se nesebrali peníze a dávali se jenom těm výše příjmovým, což my jsme chtěli, tak by to stálo zhruba asi 6 miliard korun, usmolených 6 miliard korun. To je jedna záležitost, která se týká daní například, podnikatelů /nesrozumitelné/, vždyť tam je nulové DPH, tam jsou nulová DPH, nebavím se o těch finančních transakcích, kde je nulové DPH, nebavím se o dani za /nesrozumitelné/, která bude zaplaťpánbůh zavedena až teda ale myslím od příštího roku, tam je 7 miliard. Takže jako co se týče malé důchodové novely, já jsem přesvědčen, že se hodně lidí okradlo a dalo se jenom pouze těm, kteří si to zaslouží, vůbec s tím nemám problém.

Václav MORAVEC
Tak jenom stručně, pane ministře, ať se dostaneme k třetímu pilíři, který bych nerad opomněl.

Jaromír DRÁBEK
Tak o nulové sazbě daně z přidané hodnoty na auta jsem skutečně nikdy neslyšel.

Jaroslav ZAVADIL
Ona se i přeplatí, takže je nulová.

Jaromír DRÁBEK
Nikdy jsem o ničem takovém neslyšel, že by se z aut neplatilo DPH.

Jaroslav ZAVADIL
Tak si běžte koupit Maserati jako podnikatel.

Jaromír DRÁBEK
Nikdy jsem neslyšel o tom nic, že by se DPH neplatilo z aut, to není pravda prostě. Daň z přidané hodnoty se platí z každého zboží.

Václav MORAVEC
Platí, ale jim se pak vrací.

Jaroslav ZAVADIL
Ale jim se vrací prokristapána, to snad víte, ne?

Jaromír DRÁBEK
Tak myslíte, že se neplatí. Jenom k tomu, co říkal doktor Špidla, to …

Jaroslav ZAVADIL
To jsou ty manipulace jo, ono se platí, ale vrátí se to, to je …

Václav MORAVEC
A teď skáčete, skáčete do řeči.

Jaroslav ZAVADIL
Teď si povídám pro sebe.

Václav MORAVEC
Tak s dovolením, jestli si nemusíte povídat.

Jaromír DRÁBEK
No, ne, tak to jsou právě ty manipulace, protože, když pan Zavadil řekne, že z aut se DPH neplatí, tak to vypadá, jako že auta jsou zvýhodněna oproti ostatnímu zboží nebo službám. Není to tak, prostě z aut se platí daň z přidané hodnoty jako z každého jiného zboží, ale já bych se rád vrátil k tomu, co říkal doktor Špidla ohledně té prorodinné politiky. Tady ale ty návrhy v řadě případů jsou vlámáváním se do otevřených dveří, respektive navrhováním něčeho, co už existuje. Přece systém náhradních dob pojištění v tom dnešním průběžném pilíři je velmi komfortní, jeden z nejkomfortnějších ze všech systémů, protože tam není, tam je velmi široké pole pro ty náhradní doby u péče o dítě a u péče o postižené spoluobčany, mnohem širší, než je v řadě jiných zemí, tam jsme skutečně velmi komfortní a započítává se průběžný výdělek té konkrétní osoby v ostatním období, to je jeden z nejkomfortněji nastavených systémů. A v této souvislosti, prosím, jedno prohlášení na kamery, všichni prosím poslouchejte, starobní důchod se nikdy nikomu nevypočítává z průměrné mzdy v národním hospodářství, to znamená, jestli dostáváte různé maily, které říkají, že stát podporuje flákače, protože ten, kdo celý život nepracoval, tak má potom starobní důchod vypočítaný z průměru, není to pravda. Starobní důchod se vždy vypočítává z reálně dosaženého výdělku. Pokud někdo celý život nepracoval, nemá nárok na žádný starobní důchod. Prosím šiřte toto do mailů, ať ty nesmysly, které se rozesílají, tak ať nedemoralizují nás pracovité občany, myslím tím ty, kteří si na ten důchod snažíme splnit podmínky, protože ten, kdo nikdy nepracoval, žádný starobní důchod nedostane.

Václav MORAVEC
Třetí poslední pilíř tedy penzijní připojištění. Jiří Rusnoku, pokud byste měl upravovat tento třetí pilíř, který zatím spravují fondy, které jsou ve vaší asociaci, kdy v těch uplynulých letech došlo k poklesu toho obrovského množství penzijních fondů, jak byste upravoval ten třetí pilíř, aby víc lidí bylo motivovaných ve větších částkách spořit si na své penze?

Jiří RUSNOK
Potřebujeme v tom třetím pilíři těm našim klientům a potenciálním klientům nabídnout více možností podle jejich věku a jejich individuálních také řekněme preferencí. Dneska máme situaci, kdy všichni jsme v jednom penzijním fondu dané společnosti a je to bez ohledu na to, jestli je nám 25 nebo 65. To je něco, co z hlediska dlouhodobého spoření a investování peněz nedává dost dobře smysl, musíme to všechno zprůměrovat, musíme velmi jaksi potom vlastně neoptimálně tyto peníze investovat. Další problém, máme tam takové, takové typicky, jak se tomu říká, otrávené jablko, máme takzvanou garanci, která garantuje každému, že každý rok bude mít kladný výnos v tom penzijním fondu, tak to vypadá pěkně na první pohled jako v té pohádce, nicméně v tom dlouhodobém cíli, který má to spoření mít, je to vlastně věc, která je velmi negativní, velmi kontraproduktivní, protože ty společnosti jsou nuceny udržovat ty investice ve velmi konzervativním tvaru, který zaručuje, že každý rok budeme mít kladný výnos bez ohledu na výkyvy kapitálových trhů, ale to samozřejmě také znamená, protože v životě je vždycky všechno něco za něco, něco za něco, žádný oběd není zadarmo, že máme také relativně velmi nízké výnosy, čímž neplníme ten dlouhodobý účel, abychom byli efektivnější třeba, než ten průměrný systém, který se odvíjí od nějakého vývoje objemu mezd a zaměstnanosti. Čili uvolnit penzijní fondy aspoň částečně pro ty, kteří budou chtít to určité větší riziko nést krátkodobě, uvolnit jim ruce, to by měla ta reforma, ta legislativní změna mimo jiné udělat. Současně je to spojeno s větší jakousi transparencí těch institucí, hovoří se o dělení majetku akcionářů a účastníků. Čili všechny ty kroky, které jsou tady diskutovány už možná 5, 10 let, nakonec byly i v novele, kterou schválila kdysi Topolánkova vláda, ale která díky tomu, že se rozpustila sněmovna, vlastně nebyla projednána. To jsou věci, které potřebujeme udělat bez ohledu na to, jaké změny budou v prvém či potenciálním druhém pilíři, protože tento pilíř tady existuje, řada lidí v něm spoří, má velkou důvěru svých klientů a je to rozumné ho dále rozvíjet.

Václav MORAVEC
Ano, my se můžeme podívat právě ten na třetí pilíř, o kterém teď Jiří Rusnok mluvil a o těch případných změnách. Teď to vidíte sami, do systému dobrovolného penzijního připojištění se zapojilo víc než 70 % práceschopné populace v Česku. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Na trhu zůstalo 10 z původních 44 fondů. Sami vidíte, jak od roku 1998 rostl počet lidí, kteří si zařídili penzijní připojištění. Pane ministře, zůstane penzijní připojištění odpočitatelnou položkou od základu daně?

Jaromír DRÁBEK
To je otázka daňové reformy, kde, které odpočitatelné položky jako výjimky mají zůstat.

Václav MORAVEC
No, pro vás jako pro ministra práce, sociálních věcí, abyste zase ještě nepodsekl ten třetí pilíř, tak vyboxoval jste, aby tato daňová výjimka zůstala zachována?

Jaromír DRÁBEK
Pro mě je to velmi důležitá položka, nicméně daňová reforma ještě není schválena, bude o ní určitě ještě diskutovat, tak já nechci v tuto chvíli říkat žádná závěrečná tvrzení.

Václav MORAVEC
Jak to teď vypadá, odpovězte mi upřímně, vyhrál jste zatím nad Kalouskem, nebo vám zruší tu odpočitatelnou položku?

Jaromír DRÁBEK
Vy dobře víte, že s ministrem financí je potřeba diskutovat velmi věcně a argumentovat jednotlivé cíle, ta shoda je naprosto jasná na tom, že výjimky, které jsou v daňovém systému, tak by měly směřovat skutečně jenom k těm základním a zásadním položkám, jako jedna z nich je třeba spoření si na stáří, takže …

Václav MORAVEC
Takže je to na nejlepší cestě, chápu to správně?

Jaromír DRÁBEK
Nemůžu to tady samozřejmě potvrdit.

Václav MORAVEC
Ale naznačujete?

Jaromír DRÁBEK
Nenaznačuju, nenaznačuju nic, je to věc další politické diskuse a je to také …

Václav MORAVEC
Ale neukazuje to celou tu nepropracovanost reforem, že to souvisí prostě …, ano, Jiří Rusnoku.

Jaromír DRÁBEK
Ne, v žádném případě, je to právě věc toho vyvážení parametrů, protože pokud chceme upravovat parametry v třetím pilíři, tak je samozřejmě musíme upravovat i v závislosti na tom, jaké budou daňové souvislosti, naopak právě proto je potřeba ty reformy přijímat, řekl bych velmi konsolidovaně a v jenom časovém období o nich diskutovat tak, aby bylo jasné, že jsou navzájem provázané a bylo to vidět nakonec i na té souvislosti důchodového systému a sociálního systému prorodinné politiky a totéž se týká i daňového systému.

Jiří RUSNOK
Já vycházím z toho, co deklaroval pan ministr financí, že podpora stáří a ve smyslu jeho finančního zabezpečení je jednou z priorit daňové politiky, čili v tomto směru jsem optimista. Samozřejmě chápu, že může být debata o formách, protože ty formy dneska máme v zásadě dvě, máme státní příspěvek, což je jakási negativní daň a máme daňovou úlevu nad určitou úroveň těch úspor, čili respektuju to, že může být debata o formách, jestli tyto dvě formy mají pokračovat, nebo v jakém rozsahu, nebo jestli se mají nějak integrovat, ale jinak jsem optimista v tom, co jsem slyšel z úst jaksi odpovědných, tak doufám, že jejich slovo má nějakou váhu.

Jaromír DRÁBEK
Tak vidíte.

Václav MORAVEC
Pane ministře, za vás to musí naznačit bývalý ministr, jestli byste mně mohl udělat ještě případně radost či zkazit náladu panu předsedovi Zavadilovi, zaměstnanecké fondy, jestliže se na tom tady tři diskutující shodli včetně ekonomů, tady ukazuje Jaroslav Zavadil, že je to přeci jenom zase jeden z pilířů a teď nepočítejme, jestli druhý, třetí a kolikátý, ale aby tady začal existovat a že k tomu se stát zatím choval macešsky.

Jaromír DRÁBEK
Co se týká zaměstnaneckých fondů, tak já osobně musím říci, že vzhledem k tomu, že tyto fondy v České republice nemají žádnou zavedenou tradici a zaměstnanecké fondy jsou právě založeny na té dlouhodobé tradici, ale také na tom dnes už se trochu měnícím prostředí, kdy ten člověk byl po celý ekonomický život většinou zaměstnán u jedné firmy, nebo u dvou firem, nedocházelo k tak rychlému měnění zaměstnání, profesí a tak dále, tak já si myslím, že ten vliv nebo důraz na zaměstnanecké pojištění se bude spíše snižovat. Já si myslím, že to je otázka skutečně velmi hluboké diskuse, jestli vzhledem k tomu, když tady ta historie není, ta kontinuita není, jestli v tuto chvíli máme zavádět něco, co mělo opodstatnění před 50 lety, ale dnes už má opodstatnění mnohem nižší. Já si myslím, že mnohem lepší cesta je vytvoření systému, který je obecnější, který není vázán na jednoho konkrétního zaměstnavatele a tam si myslím, že to je správné nasměrování. Jinak já těm argumentům, …

Václav MORAVEC
Ano, Jiří Rusnok.

Jiří RUSNOK
Já to urychlím, já to urychlím, mně nešlo o instituce, mně šlo o princip. My můžeme toto zabezpečení těžkých profesí nebo fyzicky náročných profesí udělat velmi dobře v existujících strukturách, uvedu příklad, na Slovensku to tak funguje, na Slovensku je třetí pilíř, a ten je povinný pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají lidi v určitých vyjmenovaných kategoriích.

Václav MORAVEC
Horníky.

Jiří RUSNOK
Například, například, nebo těžký průmysl nějakého typu. Čili existuje obecné řešení pro všechny, které je jinak dobrovolné, je to třetí pilíř, ale pro vyjmenované pracovní pozice, kategorie je povinnost zaměstnavatele ty lidi do toho systému zapojit.

Václav MORAVEC
Předpokládám, Jaroslave Zavadile, že znovu to otevřete teď při těch jednáních v tripartitě?

Jaroslav ZAVADIL
Určitě to otevřeme, ale chtěl bych jenom říct, že opt-out v České republice také nemá žádné historické pozadí.

Václav MORAVEC
No, přesto se někdy začít musí, no, tak tady vám, tady vám možná pan ministr Drábek v rámci třetího pilíře tak, jak říkal Jiří Rusnok, jste ochoten přijít s tím na ta další jednání tripartity, aby určité profese byly …?

Jaromír DRÁBEK
Ano, to je určitě relevantní diskuse takovým způsobem tak, jak to charakterizoval Jiří Rusnok, tak to si myslím, že je cesta, která je velmi vhodná a velmi schůdná. A já jenom budu očekávat, zda odbory ustoupí ze svých /nesrozumitelné/ požadavků, aby to bylo přímo zaměstnavatelsko-zaměstnanecké pojištění a zda se dohodneme na nějaké cestě, která bude obecnější?

Václav MORAVEC
Ustoupíte? Zatím se moc netváříte, pane předsedo Zavadile.

Jaroslav ZAVADIL
Já to nebudu zatím komentovat, protože při těch debatách, které jsme vedli s panem premiérem i s panem ministrem práce, tak vlastně k žádným výsledkům nikdy nedošlo, takže nechci to zatím komentovat, uvidíme, jak se budou chovat dál.

Vladimír ŠPIDLA
Takže naše představa, současný důchodový, současný třetí pilíř není důchodový pilíř, protože jenom 1 % jeho prostředků se používá na důchody, čili on se, ačkoliv dostává velkou podporu ze státu, tak se míjí účinkem, čili zde musíme udělat řadu změn. Ta jedna ze změn byla ta, o které jsem hovořil, to znamená, že v případě, že to nepoužijete jako důchodový systém, ztratíte státní podporu. Za druhé navrhujeme při platbách prémiovat dlouhodobost, to znamená, čím člověk bude v tom systému déle, tak tím bude mít větší státní podporu velmi zjednodušeně řečeno. Za další navrhujeme, což už bylo několikrát diskutováno, zavést povinný doplňkový systém pro těžce pracující lidi, pro prostě kategorie, které devastují zdravotní stav a tuto povinnost uložit zaměstnavatelům, aby do tohoto fondu přispívali.

Václav MORAVEC
Vy uvažujete, pane ministře, o tom, protože jestliže tady sociální demokracie podporuje, a to je poslední otázka na vás, jestliže tady sociální demokracie podporuje právě to účelové zvýhodnění toho třetího pilíře, je to podobné jako u stavebního spoření, jestli se nemýlím, když váš ministr financí Miroslav Kalousek chce zpřísnit a jasně navrhuje účelovost stavebního spoření, tak přijdete s tím právě i u toho třetího připojišťovacího pilíře?

Jaromír DRÁBEK
No, to je právě ta základní otázka, jestli opravdu je možné ten třetí pilíř restrukturalizovat tak účinně, aby skutečně plnil tu svoji zásadní roli rozložení rizika. A já mám za to a vracím se k té diskusi úplně na začátku, že to v nějakém krátkém horizontu není možné a že je lépe zavést ten druhý nebo pseudodruhý pilíř, ten nový, protože můžeme sice postupně parametricky upravovat ten dnešní systém penzijního připojištění, ale do toho cílového stavu bychom se dostali za poměrně dlouhou dobu.

Václav MORAVEC
Děkuji.

Jaromír DRÁBEK
A ještě navíc bychom porušili to, co tady už několikrát padlo. Dnes je tam velká, velká část klientů, kteří předpokládají nějakou kontinuitu, například předpokládají, že si to na konci budou moci vybrat jednorázově, a to mi připadá velmi nevhodné v průběhu zásadně měnit ty parametry, se kterými oni do toho připojištění vstupovali.

Václav MORAVEC
Česká televize vám nabídla první velkou debatu, která se týká vládních reforem, konkrétně penzijní reformy a rozdělení jednotlivých pilířů, jejich případných změn. Děkuji hlavním hostům Otázek.¨

 
zdroj: top09.cz

23.5.2011
Pan Stanislav Stoklasa mi v příspěvku ve čtvrtečním Právu s titulkem Odpovědí mi ministři? klade dotaz týkající se tzv. kapesného pro klienty domovů pro seniory. Reaguji tedy na jeho výzvu a rád odpovím na otázku, která doslova zněla: „Můžete mi vysvětlit, jak to myslíte se zrušením tzv. kapesného, tj. 15 procent z důchodu, které nám zůstanou?“

Takzvané kapesné čili povinný zůstatek z příjmu u klientů pobytových zařízení sociálních služeb je nově pojímáno jako potřeba zajištění ochrany osob, které nemají dostatečné prostředky pro úhradu nákladů za poskytované pobytové služby v plné výši. Zároveň ale nevytváří „strop“ výše úhrad pro ty, kteří jsou ochotni a schopni se ve větší míře podílet na zajištění svých potřeb prostřednictvím sociálních služeb.

Současný systém stanovuje minimální zůstatek příjmu povinně, tedy i v případech, kdy je uživatel nebo jeho rodina schopna se na péči více finančně podílet. Navrhovaná úprava nově do systému úhrad zavádí testování majetkových a příjmových poměrů.

Umožní, aby poskytovatelé pobytových sociálních služeb upravili výši úhrady a ponechali minimální zůstatek příjmu v případech klientů s nižšími příjmy, a to na základě jejich žádosti, a to v současné výši 15 procent z příjmu klientů v domovech pro seniory, osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem a 25 procent z příjmu pro klienty v týdenních stacionářích.

S Národní radou osob se zdravotním postižením jsme se dohodli na kompromisním řešení, kdy o sníženou úhradu poplatků za bydlení a stravu si nově musí uživatel požádat a doložit svou příjmovou a majetkovou situaci. Zajistíme tak pomoc a podporu tomu, kdo finanční úlevu skutečně potřebuje.

 

publikováno v deníku Právo dne 23. 5. v rubrice Publicistika na straně 6

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem v pořadu Radiofórum na Radiožurnálu, kde společně s dalšími hosty diskutoval o vládou schválené I. části sociální reformy, která mj. upravuje například systém poskytování dávek pro OZP či užívání průkazu osob se zdravotním postižením. Cílem reformy je především zjednodušit systém výplaty dávek, snížení administrativní zátěže a lepší zacílení na skutečně potřebné příjemce státní pomoci. Návrhy změn by měly začít platit od 1. ledna 2012.
Radiožurnál, 18.5.2011

Jan Bumba, moderátor:
Vláda dnes kývla na soubor návrhů, připravených ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem, které mají být páteří reformy sociálních zákonů. Řada z ministrových záměrů se ale nelíbí odborům, levicové opozici a proti některým z nich protestovali i zdravotně postižení lidé. Sepsali i petici, kterou dnes donesli na vládu. Před pár dny se přitom zástupci Národní rady osob se zdravotním postižením dohodli s ministrem Drábkem na úpravách reformních zákonů. Já jsem před vysíláním mluvil s Václavem Krásou z Národní rady i s ministrem Jaromírem Drábkem. A pana Krásy jsem se nejprve zeptal, zda má tato petice ještě smysl, když ministr v řadě sporných bodů ustoupil?

Václav Krása, Národní rada osob se zdravotním postižením
Tak my jsme tu petici vyhlásili na manifestaci dvaadvacátého března. Sešlo se nám dvacet osm tisíc podpisů. A vedle toho běžela paralelně petice neslyšících, na kterou bylo nasbíráno celkem dvacet čtyři tisíc podpisů. A bylo by velmi škoda tuto petici nevyužít. my jsme ji předali panu premiérovi s tím, že jsme ho zároveň požádali, aby vláda akceptovala všechny naše návrhy, které jsme dohodli s Ministerstvem práce a sociálních věcí. A pan premiér mi přislíbil, že vláda určitě tyto věci schválí do těch reformních zákonů sociální reformy.

Jan Bumba:
Pane ministře, ty návrhy, se kterými dnes vyslovila souhlas vláda, ty obsahují už ty změny, na kterých jste se dohodli s Národní radou osob se zdravotním postižením?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, tak, jak jsme se dohodli na jednání s Národní radou osob se zdravotním postižením, tak já jsem přesně tak, jak byla formulována ta dohoda mezi ministerstvem a Národní radou, tak přesně tak jsem ty návrhy předložil vládě. A vláda s nimi vyslovila souhlas. A já bych chtěl ocenit tu poslední fázi jednání mezi Národní radou osob zdravotně postižených a ministerstvem, protože nakonec si myslím, že jsme došli k závěrům a ke společným formulacím, které na jedné straně nenarušují celkový koncept sociální reformy a na druhé straně vycházejí vstříc požadavkům zdravotně postižených.

Jan Bumba:
Proč to, pane ministře, bylo takhle na poslední chvíli? Proč jste některé ty změny nezapracoval do svých návrhů už dřív? Protože ty výtky nebo ty námitky byly známy už s předstihem?

Jaromír Drábek:
Tak to není otázka na mě, to je spíše otázka na pana Krásu. My jsme velmi pečlivě vypořádávali ty návrhy jednak z Národní rady, ale samozřejmě i mnoha dalších organizací. Nicméně v prvopočátku ten text nebo ten návrh byl odmítán jako celek. A my jsme se až v konečné fázi dostali k tomu, že jsme z toho vyčlenili body, o kterých jsme velmi podrobně jednali a na kterých jsme potom nalezli shodu.

Jan Bumba:
Pane Kráso, přišli jste skutečně se svými požadavky až na poslední chvíli?

Václav Krása:
Ne, ne. Pan ministr velmi dobře ví, že my jsme, to je pravda, odmítli ten návrh jako celek, protože byl pro nás v té podobě nepřijatelný tak, jak byl předložen. Ale zároveň jsme k tomu návrhu předali i velmi podrobné pozměňovací návrhy. Takže hned jsme chtěli, aby ministerstvo přikročilo k zapracování. A na vypořádání těch připomínek jsme bohužel neuspěli. U toho vypořádání připomínek. A pak se teprve vedla separátní jednání, která nakonec vedla k jakési dohodě. Já musím odmítnout to, že bychom nebyli připraveni na jednání.

Jan Bumba:
Tak určitě důležitý je ten výsledek.

Jaromír Drábek:
Pardon, já do toho vstoupím. Já jsem neřekl nic takového o tom, že by Národní rada nebyla připravená na ta jednání. My jsme řadě těch připomínek vyhověli už v tom prvotním vypořádání připomínek. Nicméně je potřeba říci, že to jednání mezi ministerstvem a zástupci zdravotně postižených, tak se vedlo několik desítek hodin. To znamená, není to tak, že by se vedlo na poslední chvíli. Dokonce i v těch posledních dnech já jsem měl osobně s panem Krásou více než sedm hodin jednání. Takže určitě si to nikdo nemůže představit tak, že jsme se sešli a během půl hodiny nebo hodiny jsme se dohodli na nějakém výsledku. To jednání bylo skutečně velmi dlouhé. Ale já musím říci také velmi konkrétní a s konkrétními argumenty. A já takto si představuji korektní jednání s konkrétním výsledkem.

Jan Bumba:
Tak a pojďme, prosím, k těm konkrétním bodům, ať mají posluchači představu, na čem jste se dohodli. Pane Kráso, můžete, prosím, popsat, co z těch bodů, ve kterých jste uspěli a vymohli jste si jisté ústupky, považujete za klíčové, za zásadní?

Václav Krása:
Já myslím, že klíčová byla vůbec otázka příspěvku na péči. To aby příspěvek na péči šel klientovi tak, jako doposud a ne poskytovatelům služeb. A s tím samozřejmě spojená i úloha sociální karty, kdy klient bude moci říci, že chce příspěvek na péči či jiné dávky přímo na svůj účet, případně v hotovosti. Takže ta, dneska je to karta sociálních systémů. Protože my jsme nesouhlasili s vlastním názvem sociální karta. Takže ta karta sociálních systémů je víceméně, spíš pro nás bude mít úlohu identifikační ne pro některé jiné skupiny. A to si myslím, že byl jeden z klíčových bodů, který jsme potom překonali. Tak pak už ty další návrhy se daly snadněji vyřešit. Toto bych řekl, že je vůbec ten klíčový bod, od kterého jsme se museli odpíchnout. Protože já jsem to přirovnal panu ministrovi, že to je pro nás taková mantra, jako je pro ně třeba, já nevím, tržní hospodářství.

Jan Bumba:
Pane ministře, bylo složité nebo obtížné v tomto bodě nebo v těchto bodech ustoupit?

Jaromír Drábek:
Ano, bylo to obtížné. Ale my jsme nakonec našli společnou cestu. My jsme trvali na tom, že je potřeba, aby příspěvek na péči byl prokazatelně využit na ty účely, na které je vytvořen. To znamená na poskytnutí služby. A nakonec jsme společně došli k výsledku takovému, že pokud bude zajištěna prokazatelnost použití příspěvku na péči, tak ten výsledek je správný. Důležité je, že je zajištěno to, že příspěvek na péči skutečně bude používán k tomu účelu, ke kterému je určen.

Jan Bumba:
A dostane to tedy klient, nikoliv ten poskytovatel. A jak to bude zajištěno, jak to bude kontrolováno, pane ministře?

Jaromír Drábek:
Dostane to klient, ale klient bude mít povinnost na požádání kontrolního orgánu prokázat písemnými dokumenty, jakým způsobem byl ten příspěvek na péči použit.

Jan Bumba:
S tím, pane Kráso, nebude žádný problém?

Václav Krása:
S písemným dokumentem, ministerstvo včera dokonce řeklo, že vydá samo jakýsi dokument, který by měl být vždycky předmětem toho předání nebo zaplacení té služby.

Jan Bumba:
Pokud šlo o tu sociální kartu, tak vy jste, pane Kráso, dokonce mluvil o tom, že to je věc, která by mohla lidi s postižením stigmatizovat. V čem byl ten problém?

Václav Krása:
Tak sociální karta v nás vyvolávala spíš dojem toho, že se jedná o lidi, kteří nechtějí pracovat, kteří se vyhýbají nějak práci. Lidé se zdravotním postižením jsou jiného charakteru, aspoň ve většině případů, ne samozřejmě absolutně. A my jsme chtěli, aby ta sociální karta nebyla tím, řekněme, takovým na první pohled, ne aby ti lidé říkali, no to jsou ty socky.

Jan Bumba:
Pane ministře, a to měla být i taková jaksi platební karta, rozumím tomu dobře?

Jaromír Drábek:
Karta sociálních systémů v sobě sdružuje několik funkcí. A důležité je, že ta karta bude jednotná pro všechny, kteří využívají sociální systém v naší republice. Ta karta má sdružovat funkci identifikační, funkci autentizační. Zároveň také má být volitelně platební kartou. A to volitelně zdůrazňuji. To je, to je princip toho, že kdo bude chtít použít tu kartu na úhradu jakýchkoliv potřeb, tak bude moci. Ale samozřejmě nám to vytváří také možnost vázat účel té výplaty, například u hmotné nouze, tam, kde je potřeba zajistit účelové vydávání peněz. To, co se dnes zajišťuje formou například stravenek nebo poukázek, což není příliš efektivní nástroj. Tak právě bude možné zajistit prostřednictvím elektronické karty.

Jan Bumba:
Pane Kráso, když se na to podíváte teď v celku s tím, když to dopadlo tak, jak to dopadlo. Jsou zapracovány vaše námitky a tak dále. Teď už byste řekl, že ty reformy, ty změny, zákony, které předkládá pan ministr Drábek, jsou krok správným směrem?

Václav Krása:
Já jsem řekl a je to i podepsáno v té naší dohodě, že budeme respektovat tu dohodu. Nemyslím si, že ty zákony nějak významným způsobem posunují nebo zlepšují život lidí se zdravotním postižením. Všechny ty zákony jsou dělané především s hlavním étosem úspor. A myslím si, že zákony by měly být také přijímány proto, aby zlepšovaly postavení lidí nebo měnily jejich situaci k lepšímu. Nemyslím si, že tomu tak je, ale já jsem rád, že jsme se dokázali dohodnout. A tudíž tu dohodu respektuji.

Jan Bumba:
Pane ministře, prosím tedy ještě vaši stručnou reakci. Zlepší tyto zákony, tyto návrhy život lidí se zdravotním postižením?

Jaromír Drábek:
Tak ano, naprosto jednoznačně. Ale nejenom lidí se zdravotním postižením. Ano, je pravda, že základem té reformy je tlak na úsporu administrativních nákladů. To znamená nikoliv snižování toho klientského komfortu, naopak jeho posilování. Ale na druhé straně velmi výrazné zefektivnění činnosti státní správy a tím úspora nákladů na té administrativní a procesní stránce věci.

Jan Bumba:
Říká ministr práce a sociálních věcí, Jaromír Drábek. A naším hostem byl také předseda Národní rady osob se zdravotním postižením, Václav Krása.

 

zdroj: mpsv.cz

Partie, TV Prima, 15. 5. 2011

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Dobrý den, dneska to měla být normální seriózní debata o důchodech. O malé důchodové reformě, kterou poslanci odhlasovali ve středu a hlavně o té velké, kterou vláda teprve dolaďuje, jenomže pak předseda Věcí veřejných Radek John oznámil, že už ho nebaví přetahovaná o složení jeho protikorupčního týmu a že se rozhodl ve vládě skončit, do toho se navíc objevila další tajná nahrávka z véčkařského zákulisí. Jestli to signalizuje blížící se rozpad vlády, kupodivu nikdo pořádně neví, možná pořádně ani samy Věci veřejné. Určitě ale nikdo neví, co ještě tato vláda dokáže prosadit. I o tom bude dnešní Partie. Ve studiu vítám ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drába, dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobré dopoledne.

Jan PUNČOCHÁŘ
A stínového ministra financí za ČSSD Jana Mládka, dobrý den.

Jan MLÁDEK, stínový ministr práce a sociálních věcí za ČSSD
Dobrý den.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pane ministře, rozumíte ještě tomu, co věci veřejné sledují svými kroky?

Jaromír DRÁBEK
Musím přiznat, že za prvé nerozumím a za druhé už snad ani nechci rozumět. Ministři za TOP 09 připravují velmi intenzivně důchodovou reformu, sociální reformu, zdravotnickou reformu, reformu daní a mám dojem, že naše koaliční Věci veřejné se spíše upínají na nahrávání se, machrování a to si myslím, že lze vystihnout skutečně jedním takovým sloganem, který známe z písničky Trapné, trapné, trapné.

Jan PUNČOCHÁŘ
A vy tomu nechcete rozumět proč? Člověk by čekal, že ten osud reforem, na kterých vaši ministři, jak říkáte, intenzivně pracují, je tak trochu závislý na tom, co budou dělat i Věci veřejné.

Jaromír DRÁBEK
Vy jste se mě ptal, jestli tomu rozumím a já po těch peripetiích posledních měsíců říkám, že nerozumím a že už se ani nesnažím tomu porozumět, protože pokud v některé straně převládají skutečně takové aktivity, jakože nahrává jeden druhého a potom to používá buď ve vnistrostranickém nebo v jiném mediálním souboji, tak si myslím, že pojďme se skutečně bavit o té důchodové reformě.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pane Mládku, pro vás to je srozumitelné jako pro opozičního politika?

Jan MLÁDEK
Já, když slyším o tom, co vyvádějí Věci veřejné, tak mám smíšený pocit. Na jedné straně oni překračují absolutně jakékoliv hranice. Oni nám potvrdili ty nejčernější očekávání, které jsme měli, že manipulují svoje hlasování na Internetu, že je to čistý podvod, že předseda je loutkový, že tam masivně nosí černé peníze a vůbec netuší, že existuje zřejmě nějaký zákon o praní špinavých peněz, jinak by ten předseda nebo ten de facto předseda věci neříkal ani v obýváku. To je všechno hrozné. Na straně vládní koalice, byť s tím něco měla dělat, protože to diskredituje nejen Věci veřejné, ale i ostatní strany vládní koalice, které jsou spoluzodpovědné za svého partnera a musím říct, že to bohužel diskredituje politiku jako takovou. To znamená i opoziční strany. Na straně druhé mám obavu z jedné věci, že tady pod tím mediálním kraválem, který tady Věci veřejné nepochybně dělají autenticky, je to přikrytí pro naprosto zásadní reformy, které nám tam vláda podstrkává, které jsou prosazovány poměrně malou menšinou voličů, na to mají mandát, a které jsou fatálních důsledků, přece takzvaná malá penzijní reforma povede k tomu, že moje malé děti půjdou do důchodu ve 72.

Jan PUNČOCHÁŘ
Malá penzijní reforma k té se ještě dostaneme.

Jan MLÁDEK
Počkejte, já nechci mluvit ani o malé ani o velké penzijní reformě. Já tvrdím, že pod tady tou mediální bublinou Věcí veřejných se bohužel zakrývá to, že tady jsou strašně důležité reformy, které můžou doplácet ještě na následujících několik generací, takže bych byl velmi nerad, abychom skotačením kolem všech těch věcí, které nám ještě Věci veřejné předvedou, zapomněli na to, že tady jde o hodně.

Jaromír DRÁBEK
Myslíte, že je to čistě náhoda, byť v té vaší optice, ty mediální záležitosti překrývají nějaké podstatné věci, které se snaží.

Jan MLÁDEK
Já chci věřit, že tam není žádná konspirace, že Věci veřejné dělají ty své problémy autenticky, protože pro pana Bártu platí ono české přísloví: Kdo s čím zachází, s tím také schází. Jestli je postaven svou kariéru na odposlouchávání kdekoho včetně svých spolupracovníků, tak není divu, že potom začnou odposlouchávat a nahrávat také jeho někdo z jeho kolegů. Na straně druhé, když už to probíhá, tak je to velmi efektivně použito pro zakrytí těch zásadních věcí.

Jan PUNČOCHÁŘ
Vnímáte to tak, pane Drábku, že se vám vlastně ten rozruch kolem Věcí veřejných hodí a že si můžete prohlasovávat, co chcete?

Jaromír DRÁBEK
Tak v žádném případě ta situace, která je na politické scéně, tak samozřejmě já s tím naprosto souhlasím s panem Mládkem tak ohrožuje důvěryhodnost koaličních partnerů a nejen koaličních partnerů, samozřejmě i politiky jako celkové. Já si myslím, že skutečně ta úroveň trapnosti té situace už dosáhla míry, kdy je potřeba jasně říct, že politika je o něčem jiném. Proto jsem také mluvil o přípravě reforem. My se samozřejmě nemusíme shodnout v pohledu na ty reformy. V žádném případě to není tak, že bych měl radost z toho, že například schvalování takzvané malé důchodové reformy tento týden média sledovala mnohem méně než před tím první čtení nebo druhé čtení. Nicméně nemyslím si, že by ty aféry nějak zakrývaly věcnou podstatu těch reforem, protože dál bude pokračovat legislativní proces v Senátu, tak jak předseda sociální demokracie avizoval, tak potom zpátky ještě bude projednávána v Poslanecké sněmovně. Těch kroků v legislativním procesu je hodně. To znamená, nějaké zakrytí těch jednotlivých témat, reformních kroků si myslím, že skutečně nehrozí.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pane ministře, já nerozumím tomu, jak můžete jako politici být přesvědčeni o tom, že jako řeknete v televizi nebo na tiskové konferenci, že teď už se budete věnovat reformám a že s tou špínou vlastně nemáte nic společného a současně setrvávat s partnery, které takhle oznámkujete, a prosazovat s nimi jakési reformy, jakou máte důvěryhodnost u veřejnosti, že to myslíte vážně a že to takhle je?

Jaromír DRÁBEK
Podle mého názoru ministři TOP 09 jasně ukazují, že to myslí vážně a ukazují to svými kroky, ne mediálními prohlášeními a nebo nejen mediálními prohlášeními, ale svými kroky. Protože první část důchodové reformy je po projednání v Poslanecké sněmovně, sociální reforma je předložena k projednání vládě, zdravotnická reforma v jednotlivých fázích je také buď v legislativním procesu nebo intenzivně připravovaná, takže já myslím, že když si někdo udělá inventuru, kdo co z ministrů a která koaliční strana, jakým způsobem postupuje, tak na to není potřeba mediální výstup nebo tisková konference. To si volič nebo divák může velmi lehce udělat sám.

Jan PUNČOCHÁŘ
Sociální demokracie v této souvislosti nebo v souvislosti s posledním děním opakovaně říká, že by stálo zato, jako politici rádi říkáte, nově rozdat karty. U vás se mluví o nových nebo předčasných volbách. Je to pořád jediné řešení, které vidíte,

Jan MLÁDEK
Já si myslím, že to je nejlepší řešení a z toho velmi jednoduchého důvodu, protože přece čistý výsledek toho, co předvádí pan Bárta a jeho takzvaná strana, je, že oni de facto podvedli voliče. Ti voliči si mysleli, že ta strana bude nová, nezatížená praktikami jiných politických stran, že bude bojovat s korupcí. Opak je pravdou. Oni podvedli voliče. To znamená, to máte 12 % voličů, kteří hlasovali za něco a dostali něco úplně jiného než chtěli. Máme tam asi 18,8 % voličů, kteří hlasovali za malé strany a jejichž hlasy propadly díky našemu systému a já předpokládám, že tito voliči už chybu opakovat nebudou.

Jan PUNČOCHÁŘ
Takže postupně počítáte, že strany, které dohromady vyhrály volby nebo získaly nejvíc mandátů vlastně nikoho nereprezentují?

Jaromír DRÁBEK
To přece zakrývá úplně realitu. Podívejme se zpátky před třičtvrtě rokem, přece nemáme tak krátkou paměť, abychom věděli, jak to je. Před třičtvrtě rokem valná většina našich občanů skutečně vysoké nadpoloviční procento dalo jednoznačný hlas tomu, že je potřeba udělat reformy, to znamená, jestli dnes tady říkáte, že je potřeba rozdat karty znovu, tak možná proto, že když se dělají reformy, které jsou bolestivé a to jsme řekli na začátku, tak samozřejmě z těch konkrétních kroků není nikdo nadšený. Ale ty kroky jsou prostě nutné.

Jan PUNČOCHÁŘ
Počkejte, pane Drábku, vy máte vážně pocit, že ta důvěra, kterou má vláda u veřejnosti, těch asi 21 % nebo kolik to je, je daná tím, že provádíte nepopulární reformy, které bolí?

Jaromír DRÁBEK
Tak z pohledu TOP 09 ano. To, že někteří koaliční partneři mají některé různé aféry, to je jiná věc, tak jak jsme se tady shodli před chvílí, samozřejmě že to dopadá i na TOP 09 negativně, byť TOP 09 žádné aféry nemá. Ale to už je prostě součást vládnutí a spoluodpovědnost za účast ve vládě. To je naprosto jasné. Já jsem chtěl jenom říci, že není dobré zakrývat to, že při volbách před třičtvrtě rokem voliči jasně dali mandát k tomu, že reformy je potřeba udělat.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pardon, pokud říkáte, že vaši ministři pracují a že to veřejnost vidí a může si to odškrtat, jsou pro TOP 09 případné předčasné volby nějakým strašákem anebo jste přesvědčeni o tom, že své voliče získáte znovu?

Jaromír DRÁBEK
Pro nás to není strašák, nicméně v tuto chvíli to nové rozdání karet tak jako vždycky každé volby, to znamená, zastavení těch reforem minimálně na rok.

Jan PUNČOCHÁŘ
To znamená, říkáte, že autenticky pro TOP 09 je to obava o osud reforem. Ta převažuje nad tím, že máte ve vládě partnera, který se vám jeví jako nedůvěryhodný?

Jaromír DRÁBEK
Naprosto jednoznačně. Já nemám žádnou radost a troufám si říci, že vím, že i ostatní lidé, se kterými já o tom diskutuji v TOP 09, tak samozřejmě že nemají žádnou radost z toho, jakým způsobem Věci veřejné zprofanovali politickou úroveň. To je naprosto jasné. Ale vy jste to řekl přesně. Pokud zvážíme rizika toho, že by v tuto chvíli se odsunuly reformy v podstatě na neurčito, tak pořád ještě ty přednosti udržení koalice jsou vyšší. Ale my o tom průběžně diskutujeme, shodou okolností dnes odpoledne máme mimořádné předsednictvo TOP 09. Samozřejmě, že to není statická záležitost. Samozřejmě, že nejde říci, že to je černobílé.

Jan PUNČOCHÁŘ
Takže odpoledne se může stát, že TOP 09 vystoupí s tím, že preferuje předčasné volby? Jste místopředseda strany a ministr.

Jaromír DRÁBEK
Já nebudu říkat, co se může stát. Já jen avizuji, že o tom velmi hluboce diskutujeme a není to tak, že bychom jednou řekli: preferujeme koalici za jakýchkoliv podmínek, protože vždycky je to lepší než předčasné volby. Já jen říkám, že tu situaci průběžně vyhodnocujeme a že jí považujeme za vážnou a tomu odpovídá také to, že v neděli navečer se schází mimořádné předsednictvo TOP 09.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pane Mládku, máme sociální demokracie alternativní představu?

Jan MLÁDEK
Mohu pochválit pana ministra?

Jan PUNČOCHÁŘ
Tak pochvalte, pana ministra, to je nečekané od opozičního politika.

Jan MLÁDEK
Já musím pochválit pana ministra a TOP 09 za pracovitost. Protože na rozdíl od jiných vládních stran oni pilně pracují. Bohužel problém je v tom, že oni pracují špatným směrem.

Jaromír DRÁBEK
Já věděl, že ta pochvala nebude úplně stoprocentní.

Jan MLÁDEK
Představují bohužel malé procento voličů, protože, když se podíváte, s panem ministrem velmi dobře víme, že důležité je to, co je sto. A když vezmete počet všech občanů, tak je to velmi malé procento a když vezmete jen počet občanů, kteří projevili zájem a přišli k volbám, tak ten program, který vláda dneska dělá, tak je program nejvíce TOP 09, možná ODS, a to rozhodně je menšina, to je tak nějaká třetina voličů. Věci veřejné slibovaly něco úplně jiného než teď dělají. Čili díky té pracovitosti TOP 09, díky tomu, že ty ostatní pracují méně, tak se ta země ubírá směrem, který vlastně většina voličů ani nechce. To je trochu problém, a proto by bylo dobré nové rozdání karet.

Jaromír DRÁBEK
Já děkuji za tu pochvalu. Myslím si, že je to hezké, že i opoziční politik ocenil pracovitost TOP 09. Ale já si myslím, že přece každá strana chce prosadit co nejvíce ze svého programu do toho společného vládnutí. Ale ten princip a znovu to zdůrazňuji, že ten princip, že reformy je potřeba udělat, k tomu se přece přihlásila jasná nadpoloviční většina těch, kteří šli volit, takže nezpochybňujte to, že TOP 09 zastupuje menšinu voličů a tím pádem, že nemá právo prosazovat svůj program. Samozřejmě ano, je to tak, my jsme získali ve volbách 16,5 % hlasů, nicméně koalici vždycky děláte přece průnikem nějakých stranických programů a my jsme samozřejmě se zapojili do koaličních vládnutí s tím, že půjdeme tím směrem, že chceme naplnit ty reformní kroky, ke kterým nám dali občané ve volbách naprosto jednoznačný mandát.

Jan PUNČOCHÁŘ
Tak abychom se teď neutopili v přetahování o tom, co je 100 % a kdo má jaký mandát, pane Mládku, má tedy sociální demokracie představu, jak k těm předčasným volbám přijít ve chvíli, kdy koaliční vlády je odmítají?

Jan MLÁDEK
Samozřejmě ty cesty jsou známé a sociální demokracie nemá v tuto chvíli jinou šanci než očekávat, až se vládní koalice rozsype a to samozřejmě nejspíš bude poměrně významnou dobu a když budou pokračovat, jak to dělají dosud, tak poškodí nejen sami sebe a poškodí bohužel i nás. Tady potom hrozí, že bude obrovský otřes na celé politické scéně, pokud se vládní koalice nevzpamatuje a nezačne vládnout rozumnějším způsobem.

Jan PUNČOCHÁŘ
Říká stínový ministr financí Jan Mládek. Možná největším překvapením minulého týdne je, že ve stejný den, kdy ohlásil Radek John svoji demisi. Sněmovnou hladce prošla takzvaná malá důchodová reforma. Právě o ní teď budeme mluvit. Po technické přestávce zaviněné našimi stroji, pojďme pokračovat. Původně to měla být jen reakce na loňské rozhodnutí Ústavního soudu, ten zrušil takzvané redukční hranice pro výpočet penze, protože jsou podle něj české důchody příliš rovnostářské. Vláda dostala do letošního podzimu čas na to, aby vymyslela spravedlivější systém. Nakonec ale do toho ministři přimíchali i další posun důchodového věku a několik dalších změn. Pane ministře, proč vlastně?

Jaromír DRÁBEK
Přimíchali je trošku silně použité sloveso. Když si přečtete nález Ústavního soudu včetně toho odůvodnění, tak řada těch, jak vy říkáte, přimíchaných bodů tak na ty Ústavní soud jednoznačně upozornil. Ústavní soud dlouhodobě stejně tak jako některé mezinárodní organizace upozorňuje na to, že jsou příliš rozevřeny nůžky mezi věkem odchodu do důchodu u mužů a žen. Upozorňuje také na to, že demografický vývoj jasně říká, že prodlužování věku dožití pokračuje a že je potřeba na to reagovat. To jsou ty hlavní parametrické změny současného důchodového systému, které bylo potřeba podle mého názoru to bylo oprávněné zapracovat do návrhu, tedy nezabývat se jenom tím vlastním vzorcem pro výpočet výše důchodu, ale také uzpůsobit dnešní systém důchodu, ten průběžný pilíř, jak ho nazýváme pro podmínky po roce 2030.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pane ministře, vy jste členem vlády, odpovědným za přípravu něčeho, čemu říkáte velká důchodová reforma. I váš premiér říká, že ta reforma by měla být červnu hotová, připravená do sněmovny. To znamená, že byste měl pracovat s informací,že koncepčnější změny prodlužování důchodového věku, automatická valorizace by měly být součástí nějaké koncepční změny důchodového systému. Já nechápu, proč jakoby reakci na zrušení redukčních hranic spojujete tedy s těmi koncepčními změnami?

Jaromír DRÁBEK
Tak já vám to jednoduše vysvětlím. Důchodová reforma v naší zemi probíhá kontinuálně už od roku 1995. Už od roku 1995 se zvyšuje postupně věk odchodu do důchodu. Naštěstí, protože se potom nedostáváme do problémů jiných zemí, Francie, Řecka, kde se stávkuje kolem toho, jestli se skokově zvýší věk odchodu do důchodu o rok nebo o dva nebo o 15 let.

Jan PUNČOCHÁŘ
To mi vysvětlujete věc, kterou zatím znám.

Jaromír DRÁBEK
To si myslím, že je velmi dobře, že u nás tento proces byl nastartován už polovině 90-tých let. To znamená, pokud ústavní soud řekl, že je potřeba změnit vzorec výpočtu důchodů a upozornil ve svém stanovisku na to, že i další parametry je potřeba upravit, tak je naprosto logické, že toto se udělá v jednom kroku a že druhá část důchodové reformy, která se zabývá nastavením kapitálového spořícího pilíře, tak už nebude zasahovat do prvního pilíře. Já to rozdělení považuji za naprosto logické.

Jan PUNČOCHÁŘ
Takže to není tak, že byste ve skrytu duše až tak moc nevěřil tomu, že ten druhý pilíř nebo ta velká důchodová reforma skutečně sněmovnou projdou a začnou platit?

Jaromír DRÁBEK
V žádném případě, prostě ten první balík, tak jak to novináři nazvali, malá důchodová reforma, se zabývá průběžným pilířem, ten druhý balík, takzvaná velká důchodová reforma se zabývá spořícím kapitálovým pilířem.

Jan PUNČOCHÁŘ
Má sociální demokracie tu malou důchodovou reformu odmítla jako celek. Co vám na ní vadilo kromě toho, že ji s vám koalice nijak neprojednávala?

Jan MLÁDEK
Vy jste tady řekl, pane redaktore, skutečně pan ministr reagoval nejen na nález Ústavního soudu, ale snaží se vytvářet takové napětí, aby snáze prošla ta velká penzijní reforma. Protože ta věc s tím prodlužováním penzijního věku je absurdní. Protože my to máme narýsováno daleko dopředu. A prostě my jsme snad jediná země, která nemá žádný limit. Vždyť, pokud by to náhodou platilo a běželo to pořád, tak lidé narození po roce 2053 půjdou do důchodu někdy v 80.

Jan PUNČOCHÁŘ
To by znamenalo, že předpokládáte, že všechny budoucí politické reprezentace budou tak nesvéprávné, že tam nějaký limit nedají nebo nepřijmou jiný vzorec.

Jan MLÁDEK
Ale pak je otázkou, proč to vůbec dělali v podstatě s osmnáctiletým předstihem, protože pan ministr se tady trošku pasoval do poloboha, že ví, že se bude prodlužovat věk dožití, jak se prodlužoval v posledních 10 nebo 20 letech, tak extrapolace není tak jednoduchá a nemusí to tak být, takže na tohle to přizpůsobení toho penzijního věku je čas v nejbližších 10 letech to řešit. Do konce roku 2020 byl v podstatě termín, to že to tam pan ministr strčil, je čistě ad hoc, protože chtěli zvýšit zřejmě napětí ve společnosti.

Jan MLÁDEK
Já to vysvětlím. To je prostě o tom, jestli se politik chce chovat zodpovědně anebo se chce chovat za každou cenu populisticky. Prostě není to tak. Vy dobře víte, že zvyšování věku odchodu do důchodu u mužů bylo nastaveno nebo je v současné době nastaveno do roku 2030. Zvyšování věku odchodu do důchodu u žen je v současné době nastaveno přibližně do roku 2050. Už to samo přece říká, že je potřeba s tím něco udělat a já jsem neřekl nic jiného než že je potřeba říci, jak se ta křivka bude vyvíjet i po roce 2030. A jestli říkáte, že je to až za 19 let, tak já vám přece říkám, že dnešní člověk v mém věku by měl alespoň řádově vědět, v kolika půjde do důchodu. Přece mu to neřeknete až deset let předtím, než půjde do důchodu. To je přece špatně a já si myslím, že pokud jsme začali ten trend v polovině 90-tých let, že se chováme zodpovědně a nastavujeme tu křivku dlouho dopředu a že je možné samozřejmě ji potom upravit, když se podmínky změní, tak to je velmi správně. Pokud dnes demografický vývoj ukazuje, že se věk dožití stále zvyšuje, tak je to naprosto oprávněné. Pokud tady někdo straší tím, že budou lidé odcházet do důchodu v 73, tak je to strašení. Za prvé, podívejte se zpátky se stejným horizontem do roku 1950, podívejte se do roku 1950 a řekněte, jak by lidé v roce 1950 se dívali na to, kdyby jim někdo řekl, že v roce 2010 až 2011 budou lidé odcházet do důchodu v 62 letech.

Jan PUNČOCHÁŘ
Tak si to odargumentujte sám tedy, pane Mládku.

Jan MLÁDEK
Pane ministře, já nechápu tu určitou snahu, protože přece, jestli o něčem byl minimálně implicitní konsensus a sociální demokracie to minimálně v poslední době nějak nerozporovala, že se onen věk odchodu do důchodu prodlužuje do roku 2030 u mužů, u žen dokonce do pozdějšího věku. V týhle tý chvíli je třeba řešit úplně jiný problém. Ono už tak jak je to nastaveno, tak v některých profesích bude velmi obtížné sehnat práci a pracovat. Takže pokud byste chtěl řešit penzijní problém, tak je potřeba vymýšlet to, co v některých zemích mají, aby byly pracovní místa pro lidi po šedesátce, protože v některých profesích prostě nebudou pracovat. A tohle bychom rádi viděli, protože nám voliči říkají, že i při stávajícím, což jsme vlastně potvrdili implicitně, budou mít problémy jít a ne že se budeme zabývat, co bude po roce 2030.

Jaromír DRÁBEK
To jsou dvě rozdílné věci. U toho prvního trvám na tom, že to je odpovědný postup, prostě není možné u mužů říci, do roku 2030 tak a u žen říci do roku 2050 a neříci, co bude potom alespoň přibližně. Co se týká zaměstnávání osob předdůchodového věku, tam s tím naprosto souhlasím. To je věci aktivní politiky zaměstnanosti, přípravy lidí na to, že už nemůžou počítat s takzvanou jednoprofesní kariérou, příprava na to, aby byli schopni najít zaměstnání v 55 letech, v 60 letech, to je věc úřadů práce, proto jsme také úspěšně provedli reorganizaci úřadu práce, to je jeden z těch zářezů.

Jan PUNČOCHÁŘ
Podle čeho říkáte, že je to úspěšná reorganizace nebo podle čeho to posuzujete?

Jaromír DRÁBEK
Byly takové hlasy z opozice i od jiných představitelů, že je to samoúčelná změna, že to bude změna k horšímu.

Jan PUNČOCHÁŘ
Kolik měsíců poté už říkáte, že to je účelná změna?

Jaromír DRÁBEK
Bude to znamenat zvýšení nákladů. Ano, už 1,5 měsíce poté mohu říci, že žádné z těchto rizikových předpovědí se nijak nepotvrzují. Myslím si, že i 1,5 měsíce je naprosto zřetelná doba k ověření toho, že nepřibývá zaměstnanců, snižují se náklady. To si myslím, že už dne je jasně vidět.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pojďme se vrátit k prvnímu bodu, kterým sněmovnou prošla. To jsou ty redukční hranice. Pane Mládku, sociální demokracie by si představovala jiné řešení toho nálezu Ústavního soudu než přinesla vláda?

Jan MLÁDEK
Ano, sociální demokracie by si představovala jiné řešení, protože faktem je, nějak by musela reagovat na nález Ústavního soudu jakákoliv vláda sociální demokracie by to rozhodně neřešila takovým způsobem na úkor 70 % nově přiznaných důchodů. Jak to děláte na návrh pana ministra. Pokud by to tedy chtělo rozšířit, tak by se snažila dělat něco před tím pilířem, aby tam se zvýšila ta zásluhovost.

Jan PUNČOCHÁŘ
To znamená, že byste zachovali zhruba stejně nespravedlivý průběžný systém nebo jakým způsobem byste ho upravili, když Ústavní soud řekl, že takhle je nespravedlivý?

Jan MLÁDEK
Zhruba stejně nespravedlivý nebo nespravedlivý a jsou také věci, které nerozporujeme třeba jako to snížení stropu sociálního pojištění z 6-ti násobku na 4-násobek. Protože to samozřejmě zvýší ekvivalenci pro ty, které mají plat vyšší než čtyřnásobek.

Jan PUNČOCHÁŘ
To znamená snížení příjmu toho průběžného systému.

Jan MLÁDEK
Ano a tam je třeba říci jako my jsme pro to, aby se hledaly i jiné zdroje pro financování důchodů, protože není možné postupovat v schisofrenní politice vlády, která nám na jedné straně říká, že je třeba snižovat náklady práce včetně odvodů na sociální pojištění a podobné záležitosti a pak když to provede občas, tak pak najednou zjistí, že překvapení, že systém je v deficitu a vykřikuje něco o tom, že tím nejsme schopni ufinancovat důchody.

Jan PUNČOCHÁŘ
Počkejte, vy byste snížil stropy a současně zvýšil příjmy?

Jan MLÁDEK
Musí se to řídit jinými daněmi. To už jsme mnohokrát řekli. Holt do systému budou muset téct jiné peníze. Progresivní zdanění příjmu fyzických osob je jeden z kanálů, zdanění hazardu druhý.

Jaromír DRÁBEK
Tak tady padlo několik důležitých sdělení ze strany sociální demokracie některá trošku překvapivá. Nicméně co se týká zásluhovosti, tak samozřejmě nám nepřísluší ani jednomu z nás hodnotit nález Ústavního soudu. Také mohl Ústavní soud rozhodnout tak, že ta zásluhovost bude zajištěna druhým nebo třetím pilířem a ten první pilíř má být maximálně solidární. Já jsem v tom vzorci navrhl ten systém takový, jaký je navržený právě proto, aby bylo jasné, jaká je ta solidární část a jaká je ta zásluhová část. Tady už nemohly polemiky o tom, jak má být ta křivka zakřivená a kde mají být jaké redukční hranice. To znamená, podle toho nového vzorce je jasné, kolik je ta solidární část důchodu. Tu mají všichni stejnou, protože to je ta solidární úloha důchodového systému, zajistit ochranu proti chudobě a připomínám jenomže v tomto ukazateli jsme nejlepší v Evropě, země s nejnižší mírou ohrožení chudobou u skupiny důchodců, takže ta solidární část tento účel bude plnit, takže co se týká té zásluhové části, tak tam je jednotné procento pro zápočet výdělku. To znamená, každá koruna přinesená do toho systému v minulých letech znamená stejné ocenění v důchodovém nároku. To si myslím, že je průhledné, transparentní, spravedlivé a rozhodně není žádné riziko toho, že by to Ústavní soud jakýmkoliv způsobem mohl napadnout.

Jan PUNČOCHÁŘ
Počkejte, takže sociální demokracie chystá nějaký podnět k Ústavnímu soudu?

Jan MLÁDEK
Ne, já nechci předjímat. Já jen chci říci, že Ústavní soud je suverén, který může rozhodnout na základě podnětů jakkoliv. Nicméně já bych chtěl říct ještě jednu věc. Byl bych docela rád, aby nám zbyl čas na to nejdůležitější a to jest na ten druhý pilíř, protože toto přes všechny problémy je takzvaná parametrická změna, kterou případná nová vláda může nějakým mírným způsobem upravit a není to fatální záležitost, na rozdíl od toho slavného druhého pilíře.

Jan PUNČOCHÁŘ
Jestliže malá důchodová reforma způsobila ve sněmovně malý rozruch, od té velké, pokud se tedy do sněmovny vůbec někdy dostane, se dá čekat ještě víc. Malou ukázku vám nabídnu hned teď.
Ať už budou politikové z kterékoliv strany říkat cokoliv, jedno je jisté. Pokud jste zvyklí na nadprůměrný příjem a půjdete do důchodu, bude to pro vás vždy znamenat jistý finanční propad. Nezbývá proto, než si na penzi našetřit. Stát totiž bude mít tak tak na to, aby zajistil důstojnou životní úroveň těm, kteří si kvůli menšímu výdělku neměli z čeho naspořit. Říkám to v kostce správně, pane ministře?

Jaromír DRÁBEK
Ano říkáte, to v podstatě správně.

Jan PUNČOCHÁŘ
A je to základ, na kterém se shodujete, že tedy průběžný pilíř bude pořád hrát hlavní roli pro zajištění životní úrovně většiny seniorů?

Jaromír DRÁBEK
Je to tak, že první pilíř a já jsem to jen, zopakuji to, co jsem říkal před několika málo vteřinami ten průběžný základní státní pilíř, ten bude vždycky základní ochranou proti chudobě. Pokud jste mluvil o rozdílu mezi příjmy v aktivním věku a příjmy v důchodovém věku, tak tam si prostě postupně musíme zvyknout na to, že to není úloha do takové míry jako dosud státního průběžného pilíře, že to je úloha individuální odpovědnosti každého, aby prostřednictvím například státem podporovaného systému nebo prostřednictvím své vlastní individuální volby, tomu se říká ten třetí pilíř, si dostatečně připravil prostředky na přilepšení průchodu.

Jan PUNČOCHÁŘ
Vidíte to, sociální demokracie stejně a jenom se lišíte v míře, v jaké to mělo být anebo to máte ideologický problém?

Jan MLÁDEK
Já si myslím, ani snad ideologický problém ne, ale problém velmi praktický, jak vzápětí doložím. Já jsem velmi rád, že už se pan ministr i pravice hlásí k tomu, že systém průběžného financování zůstane základem. Nebývalo tomu tak. Byl nám vnucován plně privatizovaný penzijní systém, čili bylo vzorem. Pak se ukázalo, že to má velké problémy tento systém tak sklouzli k teorii více pilířů. To znamená, zavedení povinného druhého pilíře, kam si lidé musí spořit na důchod. Problém je následovný. Já vůbec nezpochybňuji, že je tady potíž s tím, že naši důchodci mají málo aktiv všeho druhu, na rozdíl od důchodců v západní Evropě, které mají nejen našetřeno, ale mají také byty, nemovitosti, případně i akcie, jiná aktiva. Jestli je v něčem důležité sdělení Bezděkovy komise, tak to, aby lidé byli zodpovědní a starali se, aby před důchodem do penze měli naspořeno a měli ty aktiva jako v minulosti vždycky bylo. S čím máme ovšem zásadní problém, je, že stát má nahnat tyto lidi do druhého pilíře a prostě přivést finančním institucím klienty, ze kterých budou vysávat peníze.

Jan PUNČOCHÁŘ
To je v situaci, kdy je ten pilíř dobrovolný, vy to berete tak, že tam stát je nahání.

Jan MLÁDEK
Ne, ne, on je tam stále nahání, protože vládní koalice stále ustoupila z té úplně tvrdé povinnosti, že tam budou muset být všichni od určitého věku a další budou mít ob out k tomu, že tam je dobrovolně, ovšem to je dobrovolnost do té doby, dokud nepodepíšete smlouvu, pak už je to povinné až do smrti. A to je nepřijatelné. Za těch okolností, že prostě nám tady prodávají model, který havaroval ve všech sousedních státech. Havaroval v Polsku, havaroval v Pobaltí, v Maďarsku dokonce pravicově.

Jan PUNČOCHÁŘ
V Maďarsku havaroval tím, že se změnily podmínky pro ten systém.

Jan MLÁDEK
Ne, ne, on byl znárodněn. Víte, co je paradoxem? V Maďarsku tento nezodpovědný experiment prosadili maďarští socialisté a pravicově konzervativní opozice ho nakonec de facto znárodnila.

Jaromír DRÁBEK
Je docela zajímavé, že kolega Mládek argumentuje těmi případy, kde se něco nepovedlo. Bylo by dobré také argumentovat těmi desítkami zemí, kde tento systém standardně funguje a přináší tak jak jste to řekl, důchodcům, dostatek aktivit do budoucnosti. Stát nemá nic nahnat. Stát dává možnost. Dává možnost tak jak jsem řekl, zajistit si ty potřebné prostředky na důchod spořením, kde stát garantuje ten systém jako celek, má možnost samozřejmě se rozhodnout individuálně a spořit jiným způsobem, investovat kamkoliv jinam. Ale pro naprostou většinu lidí je potřeba říci a to potvrzuji, že ten státní průběžný systém je základem a mimochodem to jsou zlé větičky. Nikdy z mé strany nepadla žádná zmínka o tom, že by se důchodový systém měl privatizovat. Nikdy nic takového jsem ani neřekl, ani nenaznačil. To nevím, kde pan Mládek něco takového vzal. To znamená, ten stát musí kromě průběžného pilíře, který v horizontu desítek let nebude stačit všem, musí nabídnout další alternativu, tu nabízí, ta alternativa je seriozní, je vyzkoušená v řadě zemí, v řadě zemí úspěšně funguje. Je to prostě alternativa, ke které se občané mohou přihlásit, nemusí přihlásit, to, že z toho systému se není možné vyvázat potom, to je přece úplně logické, protože to zajišťuje stabilitu toho systému. Vezměte si jen na zkušenosti posledních dvou let. Kdyby už existoval takový pilíř, tak v polovině roku 2009 vznikne panika, a dvě třetiny lidí se z toho systému odhlásí nebo se třetina lidí z toho systému odhlásí a velmi výrazně poškodí ty další dvě třetiny lidí. To je přece obranný mechanismus naprosto standardní používaný v naprosté většině zemí, který naopak má chránit stabilitu toho systému. To znamená prostředky lidí.

Jan PUNČOCHÁŘ
Ale to by šlo řešit nějakou delší výpovědní lhůtou a podobně, která bude delší než standardní fáze krize v rámci ekonomického cyklu.

Jaromír DRÁBEK
Ano, ono těch variant pro hřešení je mnoho. Vždycky vbíráte z variant nějakou optimální, tak jak říkám, tento systém je používán v řadě zemí, není to nic nového, žádný experiment, nic převratného.

Jan MLÁDEK
Můžu také něco k tomu říci? Já bych rád řekl divákům fakta, aby věděli, kolik stál ten maďarský experiment. V Maďarsku díky experimentu zvaný druhý pilíř se státní dluh zvýšil o 16 % HDP. Pak když to pravicový premiér de facto znárodnil, tak se jim ten dluh snížil o 5 %, to znamená, pořád tam byl dluh 6 % způsobený tímto druhým pilířem.

Jan PUNČOCHÁŘ
Já jsem napočítal 9 tedy, jestli se to sčítá nebo 11, z 16 a je rozdíl jedenáct.

Jan MLÁDEK
Počkejte, ne, ne, ne, nechte mě to správně spočítat. Teď mě matete a diváky taky. Stálo to 11 % HDP. Když zabavili ty aktiva v těch fondech, tak se to snížilo na 6 %, jenomže teď je tam také 10 % implicitních závazků, které také převzali. Čili ten dluh, který na tom vyrobili, bylo 16 % HDP. To v českých podmínkách by znamenalo vyhozených 640 miliard korun. To je druhá kuponovka. Tady ještě se pana ministra zeptal, vy říkáte, že jsou dobré příklady, ale kde berete tu odvahu tvrdit, že v Čechách to dopadne jinak než v 90-tých letech, jinak než v sousedních postkomunistických zemích. Máme tady know-how jak tunelovat fondy. Byly to privatizační fondy, ale samozřejmě je otázka, jakou úlohu tam vidíte v tom procesu, jestli chcete být tím Tomášem Ježkem, který to myslel dobře a nějak mu to uteklo pod rukama nebo chcete být tím Dušanem Třískou, který na tom nepochybně vydělal ať už to bereme z jakéhokoliv úhlu.

Jaromír DRÁBEK
Vy jste přece sám řekl, že maďarská socialistická vláda ten druhý pilíř nastavila špatně. Ano,to je prostě pravda. Však také nenavrhujeme v České republice, aby přesun z průběžného ze spořícího pilíře byl 9 %, ale 3 %. To je přece úplně jiná situace a znovu říkám, argumentujte těmi desítkami zemí, kde to naprosto bez problémů funguje. Když se ptáte jestli Ježek nebo Tříska, tak samozřejmě ani jedno z toho. Odpovím vám jednoduše, v České republice už 15 let fungují naprosto bez problémově penzijní připojišťovací fondy. Nikdo je nevytuneloval.

Jan PUNČOCHÁŘ
Bezproblémově jenom nezhodnocují vklady.

Jaromír DRÁBEK
Mají poměrně nízké výnosy, protože mají nastavena velmi přísná kritéria. Je potřeba udělat jednoduché kroky, které zase jsou transparentní a vychází ze zkušeností jiných zemí, oddělit majetek správce a majetek střadatele, v takovém případě můžou ty dnešní penzijní fondy dál fungovat, jakmile se oddělí majetek vkladatele a majetek správce. Není v tom naprosto žádný problém a já nevidím žádné významné riziko v tom, že by takové fondy někdo tuneloval.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pak ale nerozumím jedné věci. Vy jste říkal: Chápeme, že pokud ti bohatší pracující chtějí být bohatší v penzi, tak by si měli spořit a současně tady prezentujete absolutní nedůvěru k jakýmikoliv fondům, kapitálovému trhu.

Jan MLÁDEK
Já vám to vysvětlím, v čem je problém. Problém je v tom, že pan ministr vůbec nebere v úvahu, že byla světová finanční hospodářská krize, že zbankrotoval Lehman Brothers, velká americká investiční banka a mnoho jiných a že se ztratila jakákoliv jistota. Ale co je nejdůležitější, zbankrotovalo Irsko. A proč zbankrotovalo Irsko? Protože Irsko dalo neomezené záruky za vklady v bankách.

Jaromír DRÁBEK
Ale nic takového na rozdíl od některých jiných přece my nenavrhujeme. Přece férově říkáme lidem že ten systém může stát zorganizovat, ale že za ty prostředky ve fondech, které mimochodem zůstanou ve vlastnictví těch lidí, stát prostě garanci nést nemůže, protože nemá tolik peněz. Pokud to někde udělali, tak to bylo prostě hloupé.

Jan MLÁDEK
Jenže to je právě to, co nejste schopni fakticky udělat, protože vy sice můžete nominálně garanci nedat, ale v okamžiku, kdy ten soukromý penzijní fond zkrachuje, tak žádná vláda to neustojí. Neustála to ani Iron Lady, Železná Lady, když jí zbankrotoval Maxellův fond, tak se stejně platilo.

Jaromír DRÁBEK
To je v pořádku.

Jan MLÁDEK
Na tom není vůbec nic v pořádku, protože se platí dvakrát na ty samé penze.

Jaromír DRÁBEK
To je také důvod, proč je potřeba ta kritéria nastavit přísně a přece vy tady vytahujete Lehman Brothers, vytahujete jednu jedinou záležitost a podívejte se na desítky jiných zemí, kde po krizi s odstupem jednoho roku, tak je jasné, že ten trend je takový, že ty penzijní fondy budou dál fungovat úplně naprosto bez problémů. To znamená, vytahujete jednu, dvě, tři záležitosti z tisíce, dvou tisíc, tří tisíc. To není fér vůči našim občanům.

Jan MLÁDEK
Ne, ne, podívejte se, je možné povolit, ať si občané spoří ve třetím pilíři. My to podporujeme v zásadě. Ale je třeba jim také poctivě říci, že stát nedá garanci a je třeba jim to říct i předem, protože když náhodou se propadnou trhy, když zbankrotují některé země, jak se o tom v Evropě mluví, tak budou bezcenné i ty obligace, které drží ty stávající penzijní fondy, případně ve svém portfoliu, čili vy jim to nemůžete zaručit.

Jaromír DRÁBEK
Jsem velmi rád, že se na tomhle shodujeme a že sociální demokracii nikdy nebude vykřikovat nějaké věty o tom, že garantuje nějaké vklady, ať už v bankách nebo v penzijních společnostech. To je výborná zpráva pro naše občany, protože ať koalice nebo opozice tak v tomto ohledu doufám, že budeme občanům říkat pravdu a že kromě toho vládního návrhu, který to říká naprosto jasně, tak se můžeme ideově přít o to, kde je optimální postup. Ale doufám, že to bude korektní diskuse, protože přece závěrem řečeno, to jestli mají být dnešní penzijní připojišťovací fondy posíleny, nebo zda má být zaveden jiný systém ve druhém pilíři, to je ideový spor, ano, různé země postupují různě, obojí má své výhody a nevýhody. Podstatné je to, co už jste tady zmínil, je potřeba říkat pravdu v tom, že ať je ten systém takový nebo takový, tak stát ho může nastavit, může ho kontrolovat, ale nikdy ho nemůže vlastnit a to je to základní, co je potřeba říct.

Jan PUNČOCHÁŘ
Jsem vždycky rád, když nedělní Partie končí konsensem a dnes dokonce i slibem, že politici teď konečně začnou říkat pravdu. Taková byla nedělní Partie s Jaromírem Drábkem a Janem Mládkem. Pánové, děkuji, že jste přišli, na shledanou.

 

zdroj: top09.cz

Návrh důchodové reformy stále vzbuzuje diskuze a dohady o tom, zda se vláda vydala správným směrem, když podpořila koncept předložený ministerstvem práce a sociálních věcí.

Konstruktivní diskuzi vítám, jedná se bezpochyby o jednu z nejzásadnějších norem, které jsou v těchto letech předmětem vládních jednání. Koncept se ale často dostane pod palbu samozvaných kritiků reformy, kteří zpochybňují její dílčí aspekty, mnohdy i ty, o nichž zatím nebylo ani rozhodnuto. Právě z toho důvodu cítím potřebu aktuální návrh vysvětlit a nabídnout pro změnu jeho srovnání s praxí v jiných zemích. Jsou naše záměry obdobné jako u sousedů? Nebo spíše jdeme proti trendům vyspělých zemí? Je k dané problematice dostatek relevantních příkladů ze zahraničí i zkušeností? O penzijních systémech a reformách je k dispozici dostatek kvalitních zdrojů, zde proto předkládám některé z nich.

Počátkem roku vyšlo např. již čtvrté aktualizované vydání souhrnné publikace OECD „Retirement Income Systems in OECD and G20 countries“ do češtiny volně přeloženo: Systémy zajištění příjmu v důchodu v zemích OECD a G20. Kromě všech důležitých čísel o důchodech a penzijních fondech zde může čtenář nalézt i zobecnění nejdůležitějších trendů. Zde jsou také zveřejněna, domnívám se nejzajímavější data a zdroje pro naše rozhodování. Vyplývá z nich, že soukromé spoření na penzi je povinné nebo kvazi-povinné v 17 zemích OECD. Příklady Finska, Islandu, Norska a Švýcarska, Dánska, Nizozemí a Švédska rozhodně nemůžeme považovat za produkty nezralých demokracií. Ve všech těchto zemích jsou penzijní fondy rozvíjeny po řadu desetiletí a jsou běžnou součástí zabezpečení na stáří pro 60 – 80 % obyvatelstva. Vstup je buď povinný, nebo automatický na základě sektorových dohod mezi zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců. Výše příspěvku je určena procentem ze mzdy. Povinný příspěvek zaměstnavatele do penzijních fondů v uvedených zemích není ve své podstatě ničím jiným než rozdělení současného důchodového pojištění v České republice do 1. a 2. pilíře.

Prostředky v penzijních fondech vysoce převyšují 50 % a někdy i 100 % hrubého domácího produktu. Obdobná situace v ČR by znamenala, že účastník penzijního fondu má v průměru naspořenou úctyhodnou částku 500- 800 tisíc Kč. O správu úspor pečují komerční finanční instituce, konkrétně 74 % aktiv v zemích OECD spravují penzijní fondy, 19 % pojišťovny, 4 % jsou spravovány bankami a investičními společnostmi a 3 % přímo podniky ve formě účetních podnikových rezerv. O garanci státu žádná vláda ani neuvažuje, a přesto se nikdo neobává, že o své úspory přijde. Výše citované země nejsou jedinými s rozvinutými úsporami na stáří. I v Austrálii, Kanadě, Spojených státech, velké Británii, přesahují úspory penzijních fondů 60% HDP. Ve 34 zemích OECD činí průměrné úspory 67 % HDP, našich 215 miliard Kč úspor v penzijních fondech (50 tisíc na účastníka) je 11krát méně, jen 6 % HDP.

Důchodové systémy ve světě…

Konstatování, že obyvatelstvo stárne, na veřejné penze chybí prostředky, a proto se snižují, není převratnou informací. Důležitější je přehled strategií, jak se se stárnutím obyvatelstva vlády vyrovnávají. Většina států OECD v různé míře sleduje tři politické cíle: zastavení nebo alespoň zpomalení růstu výdajů na státní důchody, zaměření na nejzranitelnější skupiny důchodců a podpora soukromých úspor, které doplňují snižující se státní důchod. Porovnejme konkrétněji důchodové reformy ve světě s našimi záměry.

Zastavení nebo alespoň zpomalení růstu výdajů na státní důchody

Univerzálním trendem je prodlužování věku odchodu do důchodu. Věk 65 let se stává standardem, nejsou výjimkou rozhodnutí o prodloužení do 67 let. Za své rovněž bere poválečná filozofie, že důchodci se musí podílet na růstu životní úrovně stejně jako všichni ostatní. Valorizace penzí „jen“ na úrovni inflace bez zohlednění růstu reálných mezd není výjimkou. V několika zemích dokonce padlo i paradigma, že jednou přiznané důchody jsou nedotknutelné. Švédsko a Německo, státy proslulé štědrou sociální politikou, svázaly objem prostředků na výplatu penzí s prostředky, které se na penze vyberou v pojistném. Pokud roste počet důchodců rychleji než objem mezd v ekonomice, růst důchodů se zastaví nebo se důchody mohou dokonce snížit. Růst důchodů v Německu mezi roky 2005 až 2008 dosáhl jen 0,41 % ročně, tzn. zdaleka nepokryl inflaci. Ve Švédsku se v roce 2010 důchody dokonce téměř o 2 % snížily. Nelze asi vlády našich vyspělých sousedů vinit z bezohlednosti ke starším spoluobčanům. Rostoucím výdajům ve státním důchodovém musí čelit stejně jako my.

Zaměření na nejzranitelnější

Důchodová reforma, zejména nevyhnutelné snižování průměrného důchodu od státu, vyvolává přirozeně obavy z chudoby důchodců. Záměr přesměrovat 3% pojistného na soukromé účty je vládě vyčítán jako asociální. Přicházejí naopak požadavky na zvýšení důchodového pojištění. Propadnou se naši důchodci díky důchodové reformě do chudoby?
Mezinárodní srovnání nám ukazuje, že hesla o rozpadu průběžného důchodového systému nejsou na místě. Česká správa sociálního zabezpečení na důchody vybírá 28% z mezd zaměstnanců (to je 8,3 % HDP). V OECD nám sazbou pojištění konkuruje jen Itálie, Španělsko a Maďarsko. Průměr 34 zemí OECD činí jen 14,2 % pojistného. Po přesměrování 3 % na soukromé osobní účty bude naše sazba stále vysoce nadprůměrná. S důchodovým pojištěním 25 % z objemu mezd bude státní průběžný důchodový systém i v budoucnu nepochybně zdrojem největší části příjmu důchodců. Nemusíme se obávat, že se zvýší počet důchodců ohrožených chudobou (podle mezinárodních srovnání postihuje jen 2 % našich důchodců). Příklady Nového Zélandu, Holandska či Kanady ukazuji, že i s výrazně nižší sazbou pojistného lze důchodce před chudobou ochránit. Důležitější než sazba pojistného totiž je, jak se důchody rozdělují mezi zaměstnance s vysokým a nízkými příjmy a jaké celkové zdroje se na výplatu důchodů využijí. Prostředky na výplatu budou, jak je to obvyklé v zahraničí, nahrazeny daňovými příjmy. Objem zdrojů na výplatu důchodu a jejich valorizaci nebude ohrožen.

Růst soukromých úspor, které doplňují snižující se státní důchodů

Je zajímavé, jak často jsou v diskuzích o důchodové reformě citovány radikální příklady reforem zemí střední a východní Evropy. Je nám často vyčítáno, že kopírujeme na východě, místo abychom se poučili od vyspělých sousedů na západě. Přitom u nich jsou spořící důchodové systémy velmi rozvinuté. Penzijní fondy již dnes přispívají k důchodovým příjmům v desítkách procent. Veřejné penze (v průměru zajišťují v zemích OECD 60 % příjmů v důchodu), jsou a zůstanou velmi důležité. Ale jako jediný příjem v důchodu nestačí. Delší pracovní kariéra a soukromé úspory postupně více a více doplňují slábnoucí státní důchody.

Je až s podivem, kolik vášnivých diskuzí se odehrává okolo základní otázky spořit či nespořit na penzi. Je s podivem, kolik bezbolestných alternativních řešení důchodové reformy se objevilo. Podle některých stačí zvýšit pojistné, podle jiných odměnit rodiče s dětmi vyšším důchodem. Jsem přesvědčen, že neexistuje jednoduché řešení pouhou daňovou operací. Jsem přesvědčen, že také nemůžeme spoléhat na přístup „nějak to dopadne“. A konečně – jsem přesvědčen, že náš koncept je životaschopnýma pro české podmínky nejvhodnějším řešením.

Kromě dosavadní patnáctiprocentní daně z příjmů by měli zaměstnavatelé odvádět za lidi, kteří pro ně pracují na dohodu o provedení práce, také sociální a zdravotní pojištění. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek změnu hájí, ale zároveň uznává, že se může zvýšit zaměstnávání načerno. „Samozřejmě to hrozí. Ale od toho je kontrola nelegální práce, kterou se snažíme posilovat,“ říká ministr.
Hospodářské noviny, 13. 5. 2011, Rubrika: Česko, str. 5

Rozšiřujete možnost zaměstnávání na dohodu o provedení práce z dosavadních 150 hodin ročně na dvojnásobek. Není to příliš?

Zároveň od příjmu 5000 korun měsíčně navrhuji zatížení sociálním a zdravotním pojištěním. Takto nebudou podmínky zneužívány pro náhradu standardního pracovního poměru, nevznikne prostor k únikům od sociálního a zdravotního pojištění.

Jenže zaměstnavatelé placení nových odvodů kritizují. Podle nich už nemá cenu uzavírat dohody o provedení práce, protože jejich výhoda spočívá právě v tom, že se z nich neplatí pojištění.

Tomu rozumím, ale také musím bránit sociální systém. Tři sta hodin ročně jsou skoro dva měsíce plnohodnotné práce. To není možné dát do konkurence standardnímu pracovnímu poměru a nezatížit to pojištěním.

Proč dohodu o provedení práce zachovávat, když se dostane na roveň dohodě o pracovní činnosti?

To není pravda. U dohody o pracovní činnosti se při nízké úrovni výdělku neplatí sociální a zdravotní pojištění. Dohoda o pracovní činnosti je nějaká trvalá činnost sice menšího rozsahu než standardní pracovní poměr, ale s jasně vymezenými úkoly. Dohoda o provedení práce je institut vymezený pro jednorázovou činnost.

Nemáte obavu z růstu nezaměstnanosti kvůli zvýšení ceny práce? Co studenti? Ti dohodu o provedení práce využívají, ale teď budou dražší…

Tuto obavu nemám. Ty podmínky je třeba narovnat. Co se týká studentů, ti přece mají úlevy, stát za ně platí zdravotní pojištění, z letní brigády neplatí daň. Jsou jiné instrumenty, jak zatraktivnit zaměstnávání studentů.

Jiří Táborský

 

zdroj: top09.cz

Ve 34 zemích OECD činí průměrné úspory 67 procent HDP, v Česku je to 11krát méně, jen šest procent. Návrh důchodové reformy stále vzbuzuje diskuse a dohady o tom, zda se vláda vydala správným směrem, když podpořila koncept předložený ministerstvem práce a sociálních věcí. Konstruktivní diskusi vítám, jedná se bezpochyby o jednu z nejzásadnějších norem, které jsou v těchto letech předmětem vládních jednání.

Koncept se však často dostane pod palbu samozvaných kritiků reformy, kteří zpochybňují její dílčí aspekty, mnohdy i ty, o nichž zatím nebylo ani rozhodnuto. Právě z toho důvodu cítím potřebu aktuální návrh vysvětlit a nabídnout pro změnu jeho srovnání s praxí v jiných zemích.

Počátkem roku vyšlo například již čtvrté, aktualizované vydání souhrnné publikace Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, která detailně popisuje všechna důležitá data a nejnovější trendy v důchodových systémech zemí OECD a G20. Zde jsou také zveřejněny nejzajímavější zdroje pro naše rozhodování. Vyplývá z nich, že soukromé spoření na penzi je povinné nebo kvazipovinné v 17 zemích OECD. Příklady Finska, Islandu, Norska a Švýcarska, Dánska, Nizozemska a Švédska nemůžeme považovat za produkty nezralých demokracií. Ve všech těchto zemích jsou penzijní fondy rozvíjeny po řadu desetiletí a jsou běžnou součástí zabezpečení na stáří pro 60 až 80 procent obyvatelstva. Prostředky v penzijních fondech někdy převyšují i sto procent HDP.

Obdobná situace u nás by znamenala, že účastník penzijního fondu v průměru naspoří úctyhodnou částku 500 až 800 tisíc korun.

O správu úspor pečují komerční instituce, nejčastěji penzijní fondy, pojišťovny a banky. O garanci státu přesto žádná vláda neuvažuje. Ve 34 zemích OECD činí průměrné úspory 67 procent HDP, v Česku je to 11krát méně, jen šest procent HDP.

Fakt, že obyvatelstvo stárne, na veřejné penze chybějí prostředky, a proto se snižují, není převratnou informací. Důležitější je přehled strategií, jak se se stárnutím obyvatelstva vlády vyrovnávají. Většina států OECD v různé míře sleduje tři politické cíle.

Snížení výdajů na důchody

Především jde o zastavení nebo aspoň zpomalení růstu výdajů na státní důchody. Univerzálním trendem je prodlužování věku odchodu do důchodu. Věk 65 let se stává standardem, nejsou výjimkou rozhodnutí o prodloužení do 67 let. Za své rovněž bere poválečná filozofie, že důchodci se musí podílet na růstu životní úrovně stejně jako všichni ostatní. Výjimkou není ani valorizace penzí „jen“ na úroveň inflace bez zohlednění růstu reálných mezd. Švédsko a Německo, státy proslulé štědrou sociální politikou, svázaly objem prostředků na výplatu penzí s prostředky, které se na penze vyberou v pojistném.

Růst důchodů v Německu mezi roky 2005 a 2008 dosáhl jen 0,41 procenta ročně, čili zdaleka nepokryl inflaci. Ve Švédsku se v roce 2010 důchody dokonce o téměř dvě procenta snížily.

Pomoc nejzranitelnějším

Důchodová reforma, zejména nevyhnutelné snižování průměrného důchodu od státu, vyvolává přirozeně obavy z chudoby důchodců. Záměr přesměrovat tři procenta pojistného na soukromé účty je vládě vyčítán jako asociální, neboť narušuje průběžný systém. Mezinárodní srovnání nám ukazuje, že hesla o rozpadu průběžného důchodového systému nejsou na místě. ČSSZ na důchody vybírá 28 procent z mezd zaměstnanců. V OECD nám sazbou pojištění konkuruje jen Itálie, Španělsko a Maďarsko. Průměr 34 zemí OECD činí jen 14,2 procenta pojistného. Po přesměrování tří procent na soukromé osobní účty bude naše sazba stále vysoce nadprůměrná.

Růst soukromých úspor

Veřejné penze (v zemích OECD v průměru zajišťují 60 procent příjmů v důchodu) jsou a zůstanou velmi důležité. Jako jediný příjem v důchodu však nestačí. Delší pracovní kariéra a soukromé úspory postupně více a více doplňují slábnoucí státní důchody.

Je až s podivem, kolik vášnivých diskusí se odehrává okolo základní otázky spořit, či nespořit na penzi. Je s podivem, kolik bezbolestných alternativních řešení důchodové reformy se objevilo. Jsem přesvědčen, že neexistuje jednoduché řešení pouhou daňovou operací, jsem však také přesvědčen, že náš koncept je životaschopným a pro české podmínky nejvhodnějším řešením.

Jaromír Drábek
ministr práce a sociálních věcí