Jaromír Drábek

Nizozemská vláda dokončila v minulých dnech se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů vyjednávání o rozsáhlých změnách v penzijním systému, promítnutí do legislativy je již jen technickou záležitostí. Přestože je tento penzijní systém jeden z nejstabilnějších v Evropě, ukazuje se, že ani on není zcela imunní proti trendu stárnutí populace. Zatímco v 50. letech pobíral muž v Nizozemsku po odchodu do důchodu penzi v průměru 14 let, nyní se tato doba prodloužila o více než polovinu na 23 let. A na to musí penzijní systémy reagovat.

Důchodový věk pro penzi od státu se prodlouží do roku 2020 ze současných 65 let na 66. Každých pět let se pak bude vyhodnocovat, zda je nutný další posun. Pro srovnání, v České republice dosáhneme v roce 2020 u mužů věkové hranice 63 let a 8 měsíců a u žen se dvěma dětmi 61 let a 8 měsíců.

Změny se nevyhnou ani zaměstnavatelskému systému. Doposud garantoval účastníkům příjem procentem ze mzdy a každoroční zvýšení minimálně o inflaci. Pokud v penzijních fondech na pokrytí penzí chyběly prostředky, zvýšily se jednoduše příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů, aby deficit pokryly. Rychlé prodlužování věku dožití ale vytváří příliš vysoké deficity. A není možné neustále zvyšovat příspěvky. Penzijní příslib ze zaměstnavatelských fondů se proto fundamentálně změní – penze již nebude zaručeným procentem mzdy. Jinými slovy, prodlužování věku dožití se promítne buď v posunu věkové hranice, nebo ve výši důchodu.

Nutnost reakce na trend prodlužování života

Dohoda se zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů potvrdila, že v nizozemské společnosti je široce akceptována nutnost reakce na trend prodlužování lidského života. Je akceptována nutnost posunu věkové hranice pro nárok na důchod i oslabení vazby mezi výší mzdy a výší penze ze zaměstnavatelského fondu. Proč lze v Nizozemsku dojít ke konsenzu, a v Česku to nejde?

Svou roli hrají především kulturní rozdíly, Nizozemci jsou zvyklí, že se musí postarat hlavně vlastní iniciativou, na státní paternalismus se zde prostě nespoléhá. Svědčí o tom mimo jiné nízká míra nezaměstnanosti pod pěti procenty, vysoký podíl ekonomicky aktivních obyvatel nad 70 procent i velmi vysoký podíl zkrácených úvazků – raději dvě tři částečná zaměstnání než nic. Nizozemci také nediskutují, kdo se má do spoření na penzi zapojit, v jakém věku, zda dobrovolně či povinně apod. Společnost akceptuje, že automaticky s prvním zaměstnáním vstoupí prakticky každý do penzijního fondu a po celý život si na penzi přispívá. Nikoho nenapadne hovořit o novodobém nevolnictví nebo o vyvedení zdrojů potřebných na státní důchody. Obdobně, když ve Švédsku přesměrovali koncem devadesátých let 2,5 procenta pojistného do povinného spoření (z celkových 18,5 procenta, což je mimochodem mnohem nižší sazba než 28 procent v České republice), žádní politici nehovořili o tunelování průběžného systému, penzijní reforma byla stvrzena dohodou pěti nejsilnějších politických stran.

Čekání na konsenzus

V České republice patrně k podobnému konsenzu bohužel nedospějeme. Nemůžeme si ale dovolit na něj po 15 letech platonických diskusí nadále čekat. Názory demokratické opozice bereme v úvahu a chceme o penzijní reformě seriózně jednat. Nikdo od nás ale nemůže očekávat, že záměr vytvořit II. pilíř zcela opustíme a rezignujeme na dostatečné vytváření úspor na stáří.

Lidové noviny, 28. 7. 2011, Rubrika: Diskuse, str. 9

zdroj: top09.cz

Ve stínu zásadních reformních kroků jako je důchodová či zdravotní reforma přijala Poslanecká sněmovna v prvním čtení i změny Zákoníku práce. Přitom i tato novela přinese řadu zásadních změn, a to jak pro více než čtyři milióny zaměstnanců, tak pro statisíce zaměstnavatelů.

Cílem schválené novely, která by měla začít platit od 1. ledna příštího roku, je zpružnění pracovněprávních vztahů a rovněž reakce na některá ustanovení současné normy, přijaté ještě parlamentní levicí v době vlády ČSSD. Všechny změny povedou nejenom k větší flexibilitě pracovněprávních vztahů a k vyšší motivaci zaměstnavatelů při vytváření nových pracovních míst. Významným prvkem je rovněž přijetí zásady, že při neexistenci či výkladové nejasnosti určitého ustanovení se použije občanský zákoník, což odráží mezitím přijatý nález Ústavního soudu z 12. března 2008. Zaměstnanci i zaměstnavatelé tak získají jasnou oporu při svém rozhodování v případech, které ZP výslovně neřeší. Jasných právních kontur získá určitými zpřesněními i zásada, podle níž „je dovoleno vše, co není zakázáno“. I to přispěje k větším jistotám všech účastníků pracovního trhu.

Osobně za jeden z největších přínosů v rámci zpružnění pracovního trhu považuji větší volnost při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou. Namísto dnešních výjimek z existujících dvou let bude prodloužena možnost zaměstnání na dobu určitou na tři roky, s tím, že případné vyjímky by mohl řešit pouze zvláštní právní předpis. Úprava by měla přinést vyšší ochranu zaměstnance, mělo by však současně dojít ke zpružnění trhu práce. Na dvojnásobek, tedy z dnešních sto padesáti na tři sta se zvýší i rozsah hodin, které je možno odpracovat u jednoho zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce v jednom roce. Obcházení této možnosti pracovního vtahu oproti klasickému pak zabrání změna, podle níž z odměny nad 10 000 Kč měsíčně bude nově odváděno sociální i zdravotní pojištění.

Všechny tyto, i další změny, by měly přispět k tomu, aby Česká republika mohla co nejlépe a nejúčinněji reagovat na možné turbulence ve vývoji světové ekonomiky, a pomohla nastartovat plynulý hospodářský růst. Ostatně i příklady některých okolních zemí EU, především sousedního Německa ukazují, že právě uvolnění doposud rigidních pracovněprávních vztahů umožnilo těmto státům, aby reagovaly na důsledky ekonomické recese úspěšněji, než ty země, které reformy neprovedly.

publikováno 26. 7. 2011 na blog.aktualne.cz
zdroj: top09.cz, parlamentnilisty.cz

Rozhovor Ivy Vokurkové s Jaromírem Drábkem.
tyden.cz, 19. 7. 2011

Sjednocení sazby daně z přidané hodnoty na 19 procentech a k tomu výjimky pro léky, knihy a tiskoviny způsobí inflaci kolem 1,8 procenta. A to je podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka schůdné a snesitelné i pro sociálně slabé občany. Po úterní večerní poradě ekonomických ministrů není jasné, jak vysoká nakonec bude jednotná DPH. TOP 09 chce 19 procent spolu se zachováním výjimek, ODS se na výjimky příliš netváří – a Věci veřejné by se nejraději držely dohodnutých 17,5 procenta. Rozhodnutí má padnout ve středu na zasedání Nečasova kabinetu.

Pane ministře, je možné hledat úspory i jinde než na dopravě a ve školství, jak se domnívají Věci veřejné?
Náklady na provoz a investice se snižují ve všech resortech ve stejné míře, takže pokud někdo tvrdí, že některým resortům je výdajová stránka snižována jinak než ostatním, tak to tak není. Ke všem resortům se přistupuje stejně, vychází se ze schváleného střednědobého rámce.

Spolu se sjednocením DPH na 19 procentech chcete zachovat výjimku pro léky, ale i pro knihy a tiskoviny. Proč by mělo mít výjimku zrovna čtivo a ne třeba zdravotnické pomůcky či základní potraviny?
To je jedna z projednávaných variant, o kterých bude zítra (ve středu) rozhodovat vláda. A diskuse bude probíhat určitě i o výjimkách, co by tam mělo patřit.

Máte propočítáno, jaký by mělo sjednocené DPH na 19 procentech dopad na sociálně slabé vrstvy obyvatel?
Ano, odhady jsou a předpoklad je takový, že pokud by byla zvolena varianta sjednocení většiny položek na 19 procentech DPH s výjimkou na knihy, tiskoviny a léky, znamenalo by to inflační impuls ve výši 1,8 desetiny procenta. S ohledem na běžnou inflaci, která se obvykle pohybuje v hodnotě mnohem vyšší, si myslím, že to je velmi schůdné a unesitelné.

Je průchodný požadavek VV na zachování dvou sazeb DPH, když TOP 09 a ODS mluví o sjednocení DPH?
Považuji to spíše za slovíčkaření, než za jiný systémový přístup. Protože když se diskutuje o variantě dvou sazeb, to znamená 19procentní a 10procentní, tak i tento návrh respektuje systém dvou sazeb DPH.

Proč se nehledají peníze jinde, například rušením úřadů nebo zdaněním finančních služeb a nejde se nejjednodušší cestou, vyšším zdaněním?
Hledáme všechny rezervy, jak co nejvíce snížit provozní výdaje státu. Ale je také třeba vnímat realitu, a pokud některé varianty návrhu rozpočtu na příští rok počítaly až s 25procentním snížením provozních výdajů z roku na rok, tak to je naprosto jasně velmi těžko realizovatelné.

Proč si vláda klade vyšší cíle než původně, tedy namísto schodku 105 miliard „pouze“ 95 miliard?
Podíváme-li se na vývoj v okolních zemích v Evropě, tak se prostě nemůžeme tvářit, že jsme ostrov, který ostatní země neovlivňují. A ve chvíli, kdy vyšleme signál, že Česká republika je naprosto jednoznačně rozhodnutá snižovat schodek státního rozpočtu, tak by to velmi výrazně pomohlo obsluze státního dluhu. Tedy abychom v dalších obdobích nijak výrazně nezvyšovali náklady na jeho obsluhu. To je strašně důležitá zpráva pro investory, ale i pro správce českého státního dluhu.

zdroj: top09.cz, tyden.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl jedním z hostů v pořadu Události a komentáře na ČT 24, kde diskutoval o aktuálním projednávání důchodové reformy v PSP ČR. 
ČT 24, 13.7.2011, Události, komentáře
Záznam pořadu naleznete zde.

Autor
Koalice i opozice se nakonec na jedné věci přeci jen překvapivě shodly – ustavit chtějí ještě 8člennou pracovní komisi, která bude jednat o zavedení předčasného důchodu pro lidi s náročnou profesí a o úpravě věku pro odchod do penze.

Moderátor
A ve Strakově akademii je ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Pane ministře, dobrý večer.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobrý večer.

Moderátor
Vy jste slyšel, co říkala sociální demokracie o tom, pokud bude sestavovat příští vládu? Říkala, že buď zruší jaksi celý ten váš koncept penzijní reformy anebo alespoň jeho zásadní části. Nepřijde vám tedy, že děláte možná trochu zbytečnou práci?

Jaromír DRÁBEK
Tak ta rétorika představitelů sociální demokracie byla skutečně ostrá. A to shrnutí, které vy jste řekli je ještě mnohem ostřejší, než co řekl pan předseda Sobotka. On jasně řekl, že pokud sociální demokracie vyhraje volby, tak že bude korigovat ten systém. Tzn., předpokládám nějakými parametrickými změnami, a pokud právně ekonomické analýzy ukáží, že je to potřeba, tak že ten druhý pilíř zruší. Takže říkejme ty věty celé, tak jak jsou. Samozřejmě je potřeba se podívat všude okolo nás, do jiných zemí, do zemí na jedné straně, jako je např. Portugalsko, Španělsko, Itálie, kde právě proto, že je průběžný systém velmi silný mají dnes velké problémy s průběžným důchodovým systém. Na druhé straně v zemích, jako je Finsko, Švédsko, Dánsko, kde přistoupili zodpovědně k důchodové reformě, tak dnes problém s důchodovým systémem nemají.

Moderátor
Dobře. A teď prosím zůstaňme, pane ministře, v České republice. Vy prostě spoléháte na to, že i přesto, že se nedomluvíte minimálně s Českou stranou sociálně demokratickou na nějakém kompromisním pohledu na penzijní reformu, že nakonec ten penzijní systém tak, jak vy ho nastavíte, plus – minus zůstane. Chápu to správně?

Jaromír DRÁBEK
Tak my jsme připravili penzijní reformu v celkem standardním formátu, tak jak je to zvykem v civilizovaných zemích. A pokud to někdo označuje slovy, jako – loupež, no tak pak je velmi těžké diskutovat věcně o tom, jak ten…

Moderátor
Ne, počkejte, pane ministře, já jsem toto…

Jaromír DRÁBEK
… systém nastavit co nejlépe.

Moderátor
… slovo nepoužil. To použil, tuším, pan poslanec Rath, jestli se nepletu. Ale bavme se o tom, jestli stále ještě platí to, co vaše vláda od svého počátku říkala – důležité věci, jako je např. penzijní reforma, se budeme snažit domlouvat i s opozicí. A tady to minimálně v dnešním prvním čtení v Poslanecké sněmovně vypadalo, že už vám na tom tolik nezáleží.

Jaromír DRÁBEK
Ale my jsme se přece dnes na jednání se sociální demokracií dohodli na tom, že ustavíme expertní skupinu, která bude pracovat na společném řešení v třetím pilíři, která bude pracovat na společném řešení v tzv. před důchodech v obtížných profesí. A to jsou přece velmi důležité prvky reformy. To že sociální demokracie, já bych řekl, z principiálního důvodu, nechce souhlasit s návrhem, který zpracovala vládní koalice. To je samozřejmě právo opozice, dá se to předpokládat, probíhalo to tak např. i na Slovensku a podívejme se, jak po změně poltické reprezentace na Slovensku došlo ke skutečně jenom k velmi kosmetickým úpravám toho systému.

Moderátor
Já vím, pane ministře, já rozumím, ale ty tři zákony, které dnes prošly, které se týkají zejména toho jaksi nového pilíře, toho budoucího pilíře penzijního systému České republiky, tak toho se přece právě té osmičlenné skupiny nebude týkat. Nebo se pletu?

Jaromír DRÁBEK
Bude se týkat, dvou z těch tří zákonů. Skutečně je to tak, že z těch tří zákonů první zákon se týká zřízení toho nového systému spoření. Tam na tom se sociální demokracie podílet nebude, podle jejich vyjádření. Co se týká toho druhého zákona, to jsou právě úpravy dnešního systému penzijního připojištění. Tam jsme se dohodli na společném postupu. A ten třetí zákon, ten je prováděcí, který se týká řady dalších úprav zákonů a navazuje na ty předchozí dva, takže je to tak půl na půl.

Moderátor
Tak jenom, abych tomu a možná i naši diváci úplně rozuměl. Když jsou slyšet zástupci české strany sociálně demokracie, tak říkají – vláda či vládní koalice s námi o penzijní reformě nemluví. Nehodlá se s námi dohodnout, dnes silou koaličních poslanců, celkem logicky v Poslanecké sněmovně ty tři zákony prošly prvním čtením. Je šance, že až budou ve sněmovních výborech, že se na nich něco zásadního ještě změní?

Jaromír DRÁBEK
Tak, podle toho, co si představujeme, pod tím zásadním. Na tom principu

Moderátor
No to bych, pane ministře, pardon. To bych chtěl slyšet od vás.

Jaromír DRÁBEK
Tak já se to pokusím vysvětlit. Na tom principu, na tom se nic zásadního skutečně změnit nemůže, protože ten princip je v podstatě základ celé té úpravy. Dnešní průběžný systém to, co dnes známe jako státní důchodový systém prostě v horizontu 20, 30, 40 let stačit nebude. A čím dříve udělme reformu v tom, že zavedeme další pilíř, který pomůže našim občanům mít další příspěvky v důchodovém období, tak tím lépe. Už v tuto chvíli jsme ve zpoždění řádově 10 let oproti jiným zemím.

Moderátor
Tak ještě poprosím o něco jasnější odpověď, pane ministře práce a sociálních věcí. Řekněte mi, co z těch 3 zákonů, které dnes prošly a které minimálně vládní koalice označuje za řekněme základ té reformy penzijního systému České republiky. Co byste byli ochotni po dohodě se sociálními demokraty změnit?

Jaromír DRÁBEK
Tak pokud by k tomu sociální demokracie byla ochotná, tak my jsme připraveni a to jsme dnes na té schůzce jasně řekli, diskutovat o nastavení toho důchodového systému. Sociální demokracie se s námi dohodla na tom, že tak budeme činit společně u toho dnešního systému penzijního připojištění. Tedy z těch tří zákonů u toho druhého a částečně i u toho třetího. Nicméně že si zachovává svůj rezervovaný a odmítavý postoj k tomu prvnímu a polovině třetího zákona. Tzn., k tomu novému důchodovému spoření.

Moderátor
Pane ministře Drábku, pojďme přibrat do debaty teď zástupce České strany sociálně demokratické, stínového ministra financí Jana Mládka. Dobrý večer.

Jan Mládek, stínový ministr financí /ČSSD/
Dobrý večer.

Moderátor
Zkuste mi říct, pane Mládku, jestli a teď nevím, jestli budete nadále používat tu ostrou rétoriku, která dnes padala z různých stran v Poslanecké sněmovně, ale to je nakonec na vás. Tak mi řekněte, co by chtěli sociální demokraté změnit v rámci těch tří zákonů, které dnes prošly prvním čtením a které se týkají penzijní reformy, aby vás to řekněme uspokojilo.

Jan MLÁDEK
Podívejte se, já bohužel mám tu nevýhodu, že nevím, co přesně říkal pan ministr Drábek

Moderátor
Já vám to budu postupně interpretovat, pane Mládku.

Jan MLÁDEK
Ale jde o to, že sociální demokracie se skutečně dohodla s vládou, že bude jednat o třetím pilíři. Protože máme velké obavy, že by vláda mohla destruovat i ten třetí pilíř, který s problémy, ale funguje. A je zapotřebí pracovat na jeho reformách, ale ty reformy ho nesmí poškodit. Co je pro nás naprosto nepřijatelné je pokračování v tom nápadu druhého pilíře. Já si myslím, že by vláda se měla znovu zamyslet, a od toho neuvěřitelně arogantního nápadu nakonec odstoupit. A zejména ten důvod je velmi praktický. Pokud

Moderátor
Pardon, já se omlouvám, pane Mládku, proč je to arogantní nápad?

Jan MLÁDEK
Proč je to arogantní? Já vám to vysvětlím. Protože kdyby to dělali aspoň před 5 lety, tak bych tomu aspoň do určité míry rozuměl, protože tenkrát ještě byl svět v pořádku a kapitálové trhy fungovaly. Dneska máme obrovskou krizi v EU. Hrozí reálně nejenom default Řeka, ale také Itálie. A co si budou kupovat ty penzijní fondy? Státní cenné papíry, státní obligace Itálie? Proboha, vždyť jaksi o ty peníze by ti důchodci mohli snadno, snadno přijít ti klienti těch penzijních fondů. A oni to nerespektují, oni se chovají, jak Topolánkova vláda, která se potom co vypukla hospodářská krize, tak schválila modré karty pro malokvalifikované cizince, aby je o tři měsíce později se státní podporou odvážela zase do rodných zemí…

Moderátor
Pane Mládku, prosím…

Jan MLÁDEK
… to je velmi podobné chování.

Moderátor
Tak zůstaňme teď u té vaší výtky, že před 5 lety, jak vy jste říkal, byl svět ještě v pořádku. Teď minimálně pro EU kynou velké problémy

Jan MLÁDEK
Ne, on celý svět není v pořádku.

Moderátor
Dobře, pane ministře, vy jste slyšel tu výhradu, protože nad Prahou zuří bouře, která možná ruší, poněkud i naše spojení, ale slyšel jste tu výhradu Jana Mládka, řekněte mi, uvažujete i v intencích toho, že se ony fondy nebo pojišťovny, banky, které by zajišťovaly onen, onen nový pilíř, že se budou pohybovat ve velice turbulentním a nestabilním prostředí?

Jaromír DRÁBEK
Samozřejmě, že ano. Nicméně pan Mládek dobře ví, že ani státní průběžný pilíř není tou 100 % jistotou. To by nedocházelo k tomu, jako např. v Portugalsku, kde musely snížit vyplácené důchody o 15 %. A to, že v průběhu ekonomické krize např. portfolia fondů obvykle poklesly, řádově o 15 %, tak je samozřejmě fakt, ale hned druhý rok na to z té ztráty nejméně polovinu umazali. Tzn., když vyvážíme ta rizika, když se podíváme na to, co je rizikovější a co je méně rizikové, tak v každém případě platí to známé heslo – nedávat všechna vejce do jednoho košíku. Ten dnešní systém je velmi zranitelný tím, že všechna vejce jsou v jednom košíku.

Moderátor
Tak, pane Mládku, prosím ještě mi vysvětlete jednu, jednu věc, která možná jaksi na první pohled vypadá poněkud nelogicky. Na jednu stranu Česká strana sociálně demokratická říká, je to arogantní nápad, nebavíme se s námi vládní koalice, i přestože to slibovala a penzijní reforma prostě není projednána s opozicí. A vedle toho zakládáte osmičlennou pracovní skupinu, která na reformě penzí bude s koalicí nějakým způsobem spolupracovat. Jak to sedí dohromady?

Jan MLÁDEK
Já jsem se to pokusil vysvětlit. Sociální demokracie si stále drží svoji pozici, že odmítá druhý pilíř, tu největší aroganci v tom vládním návrhu. Ale zároveň, protože má zájem na dlouhodobé stabilitě je připravena jednat o tom třetím pilíři, aby mohl, mohl dále fungovat. Já bych rád ještě reagoval na pana, na pana ministra. Je samozřejmě pravda, že ani průběžný systém není bez problémů. Ale to riziko je asi tak 3x, 4x menší, než u toho kapitálového systému. A zejména v těch dnešních dobách, protože pan ministr se mýlí v jedné věci. Ona ta krize neskončila, ona teprve začíná. Tam se podařilo to, že ta krize finančních trhů se přelila do deficitu veřejných rozpočtů, to se nějakou dobu v EU udrželo pod kobercem. A v tuto chvíli už to bohužel vybublává na povrch. Ať už je to Řecko, Portugalsko, Španělsko, Irsko, Itálie. Přece vždyť se podívejme jenom, kam mají právo investovat i ty fondy, které existují toho třetího pilíře. Oni můžou nakupovat všechny státní obligace všech zemí OECD. Tzn., včetně toho jižního křídla. Nedej Bože, aby tam došlo k nějakému většímu problému. Ne v Řecku, tam je ta angažovanost poměrně malá. Ale v těchhle těch větších zemích.

Moderátor
Vhledem k tomu, že minimálně, podle těch novel zákonů a návrhů zákona, který dnes prošel prvním čtením, tak tam je samozřejmě jaksi v tom kodifikován dohled České národní banky nad tím, jak by ony dané fondy, banky či pojišťovny fungovaly, tomu nevěříte?

Jan MLÁDEK
Ne, počkejte, já vůbec nechci zpochybňovat dohled České národní banky, ale zeptejte se občanů na Praze 6 a některých dalších Prahách, které investovali asi půl miliardy do různých cenných papírů. ČNB na to dohlížela. Já teďko nevím, jestli to bylo způsobeno to, že ty peníze tam nejsou buď neschopností pana starosty anebo dohledem ČNB, ale fakt je jednoduchý pro ty občany. Ty peníze tam prostě nejsou a byly. Přece oni nám tady vnucují systém, který ve všech okolních zemích zbankrotoval nebo je ve velkých problémech. Pan ministr není schopen říct jedinou postkomunistickou zemi, kde to funguje. Protože je to velmi jednoduché. Když pan ministr řekne, jaký máme zářní vzor, jestli je to Polsko, Estonsko nebo nedej Bože Maďarsko. On to neví, neumí to. Já vyzývám všechny vládní představitele, ať to řeknou, ať to řeknou lidu, který vzor budeme, podle kterou budeme fungovat. A pak ho budeme zkoumat, budeme se o tom bavit, jak funguje. Oni žádný nemají.

Moderátor
Pane Mládku, možná teď budete vyslyšen. Pane ministře, prosím zkuste odpovědět k jakému, k jakému vzoru se bude vztahovat vaše reforma?

Jaromír DRÁBEK
Já jsem to přece řekl na začátku, my se skutečně

Moderátor
To tady ještě pan Mládek neseděl. Omlouvám se.

Jaromír DRÁBEK
My se skutečně inspirujeme takovými vzory, jako je Švédsko, Finsko, Dánsko, Holandsko. To jsou pro nás vzory. V žádném případě ne země, které to, tu sílu druhého pilíře příliš přehnali, protože prostě byly nezkušené jako např. Maďarsko nebo Polsko. Jenomže my jsme o 10 let dál a můžeme si z toho brát zkušenosti. Ale já musím říct, že argumentace pana Mládka je vnitřně velmi rozporná, protože sociální demokracie na jednu stranu pléduje za to, aby třetí pilíř byl posílen, což jsou investiční fondy. A na druhou stranu říká, že druhý pilíř nemá smysl, což jsou investiční fondy. Tak já se v tom nějak neumím srovnat.

Moderátor
Pane Mládku?

Jan MLÁDEK
Ale to je, to je přece jednoduché. Pan ministr moc dobře ví, že to co, to co zmítá Evropou je tzv. morální hazard. Tzn., to státní záruka. Irsko dneska bankrotuje ne proto, že mělo nezodpovědnou rozpočtovou politiku, ale protože poskytlo záruku za bankovní sektor. A jakmile stát řekne lidem, jděte do druhého pilíře, tak bere chtě nechtě implicitní záruku, že i když tam ty peníze nebudou, tak budou platit daňový poplatníci. A v tom je problém, jako. Kdežto ve třetím pilíři tato záruka není, tam je to dáno pouze regulací. Čili je tam třeba maximální opatrnost, my nevylučujeme diverzifikaci, ale měla by být relativně malá vzhledem k tomu, v jakém stavu jsou kapitálové trhy v současné době.

Moderátor
Tak, pane Mládku, ještě jedna otázka. My jsme o tom na začátku mluvili s panem ministrem, když jste tady ještě nebyl. Sociální demokracie ústavy vašeho předsedy se nějakým způsobem vyjádřila k tomu, co by se dělo, kdyby příště sestavovala vládu, jak by se postavila k té zatím rozjížděné reformě penzijního systému. Tak můžete ti upřesnit? Co byste udělali s tím druhým pilířem?

Jan MLÁDEK
Ano, ano. Já bych, já bych chtěl říct, že bych do určité míry, té vládní aroganci pana ministra Kalouska, především, rozuměl, za předpokladu, že by se mohli domnívat, že ty kroky, které udělají, jsou nevratné. Jenomže oni, jak se ukazuje, oni nevratné nejsou. Minimálně pravicově konzervativní premiér v Maďarsku předvedl, jak se to dělá. Já musím říct, že mi nic takového, co dělal pan Urban, dělat nechceme. My bychom byli zaprvé nejraději, kdyby se vláda vzpamatovala. A do tohoto experimentu nešla. Dobře, ale pokud to, pokud to neudělá a pokud bude pokračovat, už to bylo také deklarováno, bude minimálně uděláme to, co vládě doporučoval NERV. Tzn., založení veřejného fondu, který bude konkurovat těm soukromým, aby náhodou neodírali příliš svoje klienty o poplatky.

Moderátor
Pardon, abych tomu správě rozuměl. Druhý pilířů zůstane, řekněme ten soukromí. A vy budete iniciovat založení veřejného.

Jan MLÁDEK
Pokud nedej, nedej Bože, oni to spustí a já stále doufám, že nikoliv, že se vzpamatují na poslední chvíli, ale pokud to spustí, tak my uděláme všechno pro minimalizaci škod. Což je, což je, což zahrnuje minimálně tyto kroky – veřejný fond, otevření možnosti přestupu, jak mezi těmi fondy ať už těmi soukromými nebo do toho, do toho veřejného tak i zpátky do průběžného systému. Tím sice nevyřešíme úplně problém, ale omezíme ty největší škody. Bohužel největší škoda, která hrozí je, že budou opakovat stejnou chybu, jako v případě třetího pilíře, protože třetí pilíř krvácí na tom, že soukromé fondy naháněly klienty, utratily za to spoustu peněz a dodneška z toho nejsou výnosy. Tak…

Moderátor
Pane Mládku, moc se omlouvám. Pojďme, řekněme to téma penzí ještě o něco posunout, protože dnes také Lidové noviny přinesly, řekněme informaci, že Česku hrozí, že bude muset vyplácet desítky miliard slovenským penzistům, kteří pracovali v dobách Československa u tuzemských podniků. Díky rozhodnutí Ústavního soudu totiž stát dnes doplácí Čechům, kteří pracovali na Slovensku. Evropský soudní dvůr to ale označil za diskriminaci a možnost by měla být, podle něho otevřena občanům celé unie, kteří v Československu pracovali.

Autor
Všichni, kteří pracovali v bývalém Československu, by si mohli říct českému státu o dorovnání důchodu. Nejhorší varianta, kterou si podle Evropského soudního dvora způsobili Češi v podstatě sami. Přibližně 4000 českých penzistů, dříve pracujících na Slovensku, stát totiž dorovnává nižší důchod. A Evropě nepřijde fér, že výhoda platí jen pro Čechy.

Jaromír DRÁBEK
Musíme velmi pečlivě analyzovat, do důsledku veškerá ustanovení toho rozsudku Evropského soudu a na základě toho musíme připravit kroky, jak se s ním rozsudkem vypořádat.

Petr NEČAS, premiér /ODS/
Ta věc je dlouhodobá, velmi vážná a čistě teoreticky v katastrofické variantě by mohla vést až je ztrátám v hodnotách miliard nebo dokonce desítek miliard korun.

Autor
Rozhodnutí leží na Nejvyšším správním soudu, který si právě názor Evropského soudního dvora vyžádal. Jasno by mělo být v srpnu a s tím přijdou změny.

Jaroslav VLAŠÍN, soudce, Nejvyšší správní soud
Můžeme buď to vnitro státní pravidlo aplikovat na všechny pojištěnce, tzn. ty dorovnávací příspěvky přiznávat všem, nebo naopak říct, že tedy se vzhledem k jeho diskriminačnímu charakteru tady toto vnitrostátní pravidlo už uplatňovat nebude a nepřiznat dorovnávací příspěvek nikomu.

Petr GREGER, právník, Europlatforma
To, že se bude muset něco na nálezu Ústavního soudu měnit, nebo na celém tom systému, je už dneska jasné.

Autor
Pokud by nakonec ministerstvo muselo doplácet slovenským penzistům důchody, žádost by si podle prvních odhadů mohlo poslat až stovky tisíc žádostí.

Moderátor
Pane ministře, pokud se úplně správně slyšíme, tak má vláda pro tuto chvíli ještě před rozhodnutím soudu připravený nějaký postup nebo řešení této situace, která se týká Československých důchodů?

Jaromír DRÁBEK
Tak jak jsem řekl dopoledne. My velmi pečlivě analyzujeme ten rozsudek Evropského soudu. Ten rozsudek je velmi složitý, to není záležitost na několik hodin. Nicméně, podle toho prvního posouzení tak tam se skutečně základní problém je v tom, že se dostává do sporu český ústavní soud a evropský soud. To je ten základní problém. A my samozřejmě, tak jak už v té reportáži bylo naznačeno, tak máme několik variant dalšího postupu, z kterých budeme velmi pečlivě vybírat, tak aby to nadělalo co nejmenší škodu.

Moderátor
Ještě bych chtěl vědět, pane ministře, mám v ruce dokument ministerstva práce a sociálních věcí starý 6 let z˙31.3.2005, je to tisková zpráva, ve které je uváděno, že náklady na ten řekněme nejvyšší náklady na postup, kdyby muselo dojít k proplácení nebo dorovnávání oněch důchodů, by se vyšplhali na více než 25 mld. korun. je to korektní informace teď z pohledu roku 2011?

Jaromír DRÁBEK
Z pohledu aktuálního je fakt, že pokud by byla nucena ta varianta doplácet všem, o kterých to rozhodl Evropský soud, že mají být v rovnoprávném postavení, tak skutečně ty náklady by byly v řádu desítek miliard korun. nicméně to je teoretická varianta, která nenastane, protože my budeme dělat kroky takové, abychom se takovému postupu skutečně vyhnuli.

Moderátor
Pane Mládku, jak by z vašeho pohledu měl teď jednat český stát?

Jan MLÁDEK
No, já musím říct, že tady je nedělitelná odpovědnost pana ministra a jeho ministerstva, který musí předložit nějaké racionální řešení, tak aby nebyli poškozeni český důchodci. Protože kdyby náhodou odplynuli ty sumy, které možná budou o něco menší, za těch 6 let, než to co jste uváděl, ale přesto velmi vysoké, vznikla by škoda velkého rozsahu. A bohužel ty peníze by chyběly buď ve veřejných rozpočtech, nebo na důchody českých občanů. Čili úkolem pana ministra je zabránit, aby čeští důchodci nebyli poškozeni, a sociální demokracie podpoří, každé racionální řešení, s kterým pan ministr přijde.

Moderátor
A mimochodem, pokud bychom brali za bernou minci to, že tady dochází ke sporům mezi Evropským soudním dvorem a názorem Ústavního soudu České republiky, tak

Jan MLÁDEK
To já bych bral, jako tak, že to bude ještě nějakou dobu trvat, než se to vyjasní, ale bral bych to velmi vážně tohle, tohle nebezpečí a je nepochybně úkolem pana ministra a jeho lidí na tom intenzivně pracovat. Protože i kdyby to byla jenom teoretická hrozba tak ta hrozba je obrovská.

Moderátor
Tak pánové, oběma, pane ministře vám i pane mládku vám, díky za komentář a přeji hezký večer. Na shledanou.

Jan MLÁDEK
Na shledanou.

Jaromír DRÁBEK
Děkuji za pozvání pěkný večer.

zdroj: mpsv.cz

V pořadu Ozvěny dne na Radiožurnálu byl hostem ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který poskytl rozhovor k aktuálnímu projednávání důchodové reformy v PSP ČR a také mezi zástupci koalice a opozice. „Z pohledu vládní koalice a musím říct i z mého osobního pohledu, ta důchodová reforma je prostě nezbytná. Pokud chceme udržet stabilitu důchodového systému v horizontu 10let, tak tu důchodovou reformu prostě musíme provést,“ řekl ministr Drábek. 
Radiožurnál, 13.7.2011, Ozvěny dne

Jan BUMBA, moderátor
Asi by se musel stát zázrak, aby v den, kdy se dostal návrh důchodové reformy do poslanecké sněmovny najednou našly vláda a opozice společnou řeč. Přesto, že se zástupci vlády sešli s představiteli opoziční ČSSD, potvrdili si jen navzájem, že se neshodnou. Koalice chce zavést tzv. 2. pilíř důchodového systému. Dobrovolné odvody části sociálního pojištění do soukromých fondů. Opozice kategoricky nesouhlasí. Vládní poslanci ale přesto tedy v 1. čtení reformu penzí podpořili. Ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09 jsem se odpoledne zeptal, jaký význam vůbec měla ta dnešní schůzka s opoziční ČSSD.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak na první straně jsme skutečně obě strany potvrdily té schůzky, že pozice jak vládní koalice, tak sociální demokracie jsou jasné, a že ani to setkání na nich nic nemění a ani pravděpodobně nemůže změnit. Tzn., že sociální demokracie vyjádřila, že odmítá ten celkový koncept důchodové reformy, který je předkládaný vládou. Nicméně já musím říct, že jsem nezaznamenal nějaké konkrétní argumenty, kromě toho, že je to nějaké vyvádění peněz toho dnešního průběžného pilíře. Z pohledu vládní koalice a musím říct i z mého osobního pohledu, ta důchodová reforma je prostě nezbytná. Pokud chceme udržet stabilitu důchodového systému v horizontu 10let, tak tu důchodovou reformu prostě musíme provést. Je to vidět i na příkladu řady jiných zemí, které s lepšími či horšími výsledky důchodovou reformu provedly a jde jenom o to, jak dokonale nebo jak dobře nastavíme parametry při formulování důchodové reformy.

Jan BUMBA
A to, že má již o vyvádění části prostředků z průběžného systému, to pro Vás není konkrétní argument?

Jaromír DRÁBEK
Samozřejmě, ale žádný jiný recept není na stole, protože ty transformační náklady dočasné, které jsou po tu dobu, než se důchodový systém po té změně stabilizuje, ty jsou prostě průvodním jevem. Důležité je, že ty transformační náklady jsou skutečně dočasné, kdežto při tom řešení, které navrhují např. sociální demokraté nebo odbory při posílení 3. pilíře a nezavádění 2. pilíře, tak bohužel potom ty náklady státu jsou trvalé a jednoznačně převyšují dlouhodobé schopnosti státu. To je naprosto zřejmé.

Jan BUMBA
Můžete si být takto jistý tím, co říkáte? Není pravda třeba to, že úspěšnost těch soukromých fondů v rámci 2. pilíře bude do velké míry záviset třeba na tom, kolik lidí jim svěří peníze, a to, že nemůžete vědět?

Jaromír DRÁBEK
Tak samozřejmě, že je důležité to nastavení parametrů. Nicméně tím nejdůležitějším parametrem určitě není účast %, účasti občanů. Jde zejména o to, aby byly dobře nastaveny regulační mechanismy. Aby bylo také dobře nastaveno to prostředí. A to je nakonec vidět i na, když se podíváme zpět do historie České republiky, i nastavení dnešního 3. pilíře, tedy toho dnešního systému penzijního připojištění. Protože tam ta regulace je potřeba upravit, protože když se podíváte na čísla za minulé roky, tak zhodnocování prostředků dochází v poměrně malé míře právě proto, že ta regulace je příliš silně nastavená a že pouze méně než 5 % těch aktiv fondů jde do akcií. Ale to dávám jako příklad toho, že skutečně je možná diskuse a vracím se k té dnešní schůzce se sociální demokracií. Je reálná diskuse o nastavení těch parametrů. A my jsme se shodli na tom, že budeme společně diskutovat o nastavení 3. pilíře. Tzn., toho dnešního systému penzijního připojištění. Tam žádný problém v otevření té diskuse není. Tu diskusi zahájíme

Jan BUMBA
Pane ministře, opozici jste o správnosti své cesty nepřesvědčili. Ani ČSSD, ani KSČM nesouhlasí s vytvořením 2. pilíře. Nesouhlasí s tím, aby lidé měli možnost vyvádět část peněz z průběžného systému do soukromých fondů. Myslíte, že jste přesvědčili veřejnost?

Jaromír DRÁBEK
Tak víte, přesvědčit opoziční strany je o něčem, co předkládá vládní koalice, je skutečně velmi obtížné, protože obvykle je to tak, že opoziční strany kritizují a tak je to také v tomto případě. Každý návrh, který vzejde z vládní koalice a tak tomu bylo nakonec i v historii v minulých vládách, ať už byly složené z jakékoliv koaliční skupiny. Tzn., na tom není nic divného ani překvapivého. Důležité je, že jsme se shodli na tématech, na kterých budeme dále spolupracovat tak, aby ten systém byl co nejstabilnější. A z toho vyplývá také důvěryhodnost vůči veřejnosti. Já si myslím, že ta dnešní schůzka je velmi důležitým signálem, protože přesto, že řečnicky nebo vystoupením v médiích opoziční strany velmi vehementně odmítají zřízení 2. pilíře, tak ta situace se možná dá trochu přirovnat k situaci na Slovensku, která byla před několika lety, kde ta rétorika byla podobně ostrá a poté, když se změnila politická reprezentace, tak došlo jenom k velmi drobným úpravám.

Jan BUMBA
Takže nevěříte tomu, co dnes také zaznělo od představitelů ČSSD, že pokud budou sestavovat příští vládu, tak tuto reformu zruší?

Jaromír DRÁBEK
Já jsem nic takového neslyšel. Já jsem slyšel vyjádření předsedy Sobotky, že pokud se dostanou po příštích volbách k vládě, tak předpokládají, že ten systém budou parametricky upravovat. A pokud by jejich právní a ekonomická analýza vedla k tomu, že je potřeba ten systém zrušit, tak že to udělají. To je úplně něco jiného, než zkratkovité vyřčení toho, že sociální demokracie po volbách ten systém zruší.

Jan BUMBA
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Na té dnešní schůzce o reformě důchodů byl také statutární místopředseda ČSSD jihomoravský hejtman a poslanec této strany Michal Hašek. Dobrý den. Vítám Vás.

Michal HAŠEK, místopředseda ČSSD, hejtman Jihomoravského kraje
Hezký podvečer Vám i posluchačům Českého rozhlasu.

Jan BUMBA
Pane Hašku, čekali jste, že by se vám dnes mohlo podařit zablokovat reformu penzí ve Sněmovně?

Michal HAŠEK
Víte, za situace, kdy ta schůzka probíhala fakticky řadu hodin po zahájení diskuse ve Sněmovně, diskuse o návrzích zákonů, které vláda schválila na konci června a nechala opozici pouze 10 dnů na jejich prostudování, tak jsme samozřejmě věděli, že zřejmě jaksi finišem té schůzky nebude to, ž premiér Nečas odejde do jednacího sálu a oznámí, že návrhy těch zákonů stáhne. Nicméně já si toho vážím, že ta schůzka proběhla, protože jak už slyšeli posluchači z úst ministra Drábka, my jsme si potvrdili kategorickou neshodu ve věci zřízení 2. pilíře. Mimochodem ta kritika není pouze “ od opozice“, jak říkal pan ministr Drábek. Ona přišla už v předchozích dnech od expertů vládní vlády NERV a dokonce od České národní banky. Česká národní banka upozornila, že tak jak je napsán dnes ten zákon, tak jak vypadá ten 2. pilíř, tak slovy ekonoma Kohouta je to takový svéráz národní penzijní reformy a podle analýzy České národní banky se vyplatí pouze nejbohatším. Tzn., že na převodu pojistného vydělají lidé s průměrnými příjmy na

Jan BUMBA
Právě. Právě na to jsem se chtěl zeptat, protože ministr Drábek se ohrazoval, proti tomu, že byste říkali, že byste reformu rovnou zrušili. Takže, jak by to bylo, pokud byste vládli v příštím volebním období? Co byste s tou reformou udělali?

Michal HAŠEK
Podívejte, za 1. pokud se dělá takováto reforma, tak ve standardních demokraciích na západ od českých hranic je to výsledkem celospolečenského konsenzu. Tady se používá válcování momentální většinou ve Sněmovně i při vědomí toho, že rozhodující opoziční strana v zemi jasně říká, že nesouhlasí s tím konceptem. Pokud projde ten zákona a zdá se, že i přes případné úpravy senátu, a možná přes veto prezidenta republiky, je pan Nečas a jeho koalice odhodlán, dotáhnout věc do konce a vyvést z toho průběžného systému řádově těch 20 miliard korun, tak ten zákon vstoupí v účinnost v roce 2013. Tzn., fakticky lidé ty kroky budou podnikat v roce 2013. Uvidíme, jestli do té doby Nečasova vláda vydrží. Jestli tu budou nebo nebudou předčasné volby.

Jan BUMBA
A kdyby ta úprava platila, co byste s tím udělali?

Michal HAŠEK
Ale kdyby ta úprava platila, tak samozřejmě podle termínu voleb, tak jak to řekl dnes pan předseda Sobotka, my jsme připraveni okamžitě udělat na základě reálného průběhu, tzn., kolik lidí se přihlásí. Jestli vůbec vzniknou v situaci tohoto velmi zvláštního zákona penzijní fondy. Opakuji opět. Soukromí- ekonomové nebo ekonomové soukromých společnostní říkají, že je otázkou, jestli tady vzniknou nové penzijní fondy. Ti ekonomové říkají, že je ten zákon tak nešťastně napsán, že se v podstatě možná nikomu nevyplatí takový riskantní penzijní fond založit. Uvidíme. To přinesou příští roky.

Jan BUMBA
A rozumím Vám správně, že se to v tuto chvíli jeví tak nejasné, že vlastně ani nevíte, co byste dělali?

Michal HAŠEK
Uvidíme, jak bude ten zákon uveden vládou v život. To za prvé. Ohledně 2. pilíře. Za 2. my samozřejmě si vyhrazujeme právo, jak jsem řekl, na základě ekonomické a právní analýzy pak přistoupit ke škále opatření, od parametrických změn až po úplné zrušení. Samozřejmě přitom budeme dbát ochrany zájmu občanů České republiky a také našeho ústavního pořádku. Já bych to úplné vyloučení nevyloučil, ale není to jediná varianta.

Jan BUMBA
Pane Hašku, prosím už jen velmi krátce, 1, 2 věty. Pokud se podíváte na tu ideu nebo nosnou myšlenku, aspoň tak argumentuje vláda, že je potřeba snížit závislost na státem garantovaném důchodovém systému. To je Vám zcela cizí?

Michal HAŠEK
Podívejte, my dlouhodobě říkáme, že by měl být základem důchodového systému průběžný systém, garantovaný státem. To je nosná věc, kterou sociální demokracie v žádném případě neopustí. Je otázkou, zda se podaří do budoucna zvýšit poměr HDP, který se tady u nás vynakládá na důchody, mimochodem jsme hluboce pod evropským průměrem, a zároveň nám jde o to, aby důchody, které budou vypláceny státem, byly důstojné. Tzn., aby dosáhly alespoň 40% průměrné mzdy.

Jan BUMBA
Jihomoravský hejtman, poslanec ČSSD Michal Hašek. Děkujeme za rozhovor. Nashledanou.

Michal HAŠEK
Já Vám také děkuji a přeji všem hezký večer.

zdroj: mpsv.cz

Rádio Impuls, 18. 7. 2011, Pořad: Impulsy Václava Moravce
Rozhovor ve zvukové podobě naleznete na stránkách rádia Impuls.

Václav MORAVEC, moderátor
Hezký dobrý večer vám všem. Jak vyřešit další hrozící propad státních financí a dodržet plán, že Česká republika bude mít příští rozpočet v deficitu 3,5 procenta hrubého domácího produktu? Problém, který řeší česká vládní koalice. Zástupci občanských demokratů a TOP 09 mluví o možnosti zvýšit daň z přidané hodnoty v následujících dvou letech na 19 procent. Nejmenší vládní strana Věci veřejné to však odmítá. Náměstek ministra financí Ivan Zídek k možnému sjednocení daně z přidané hodnoty na 19 procentech poznamenává:

Tomáš ZÍDEK, náměstek ministra financí
To zvyšování DPH je reakcí teď na stávající ekonomickou situaci a na přípravu státního rozpočtu pro příští rok. Vychází z nižšího výběru daní, než se očekávalo, je prostě někde potřeba ten problém řešit.

Václav MORAVEC
Vysvětluje náměstek ministra financí Tomáš Zídek v rozhovoru pro Rádio Impuls. Věcem veřejným se navíc nelíbí navrhovaná struktura škrtů, kterou ministr financí Miroslav Kalousek předložil ekonomickým ministrům. Dnešní schůzka v takzvaném formátu K9 ale nejspíš definitivní rozhodnutí nepřinese. Nejen o tom bude řeč v dnešních Impulsech, pozvání přijal ministr práce a sociálních věcí, jinak také místopředseda TOP 09, Jaromír Drábek. Vítejte po čase v Rádiu Impuls, přeji hezký dobrý večer, pane ministře.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, místopředseda strany TOP 09
Pěkný podvečer.

Václav MORAVEC
Připomínám, že dnešní Impulsy jsme připravili i díky vám našim posluchačům. Vaše otázky v průběhu dne směřovaly ve formě SMS zpráv na číslo 774999888. Máte-li jakoukoliv otázku na ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, stačí, když ji pošlete k nám sem do rádia Impuls. Číslo pro vaše otázky ve formě SMSek 7749999888. Řečeno slovy vašeho předsedy Karla Schwarzenberga, jak se mají dnes koaliční paka?

Jaromír DRÁBEK
Tak já jsem ta slova nepoužil. Dnes se velmi intenzivně vyjednává…

Václav MORAVEC
Ale je to trefné ne, koaliční paka, pane ministře?

Jaromír DRÁBEK
Každý máme jiný slovník. Já vzhledem ke svému věku si nemohu možná dovolit to, co si může dovolit někdo jiný, který má věk o něco vyšší a může si dovolit slovník, který z jeho pohledu je přiměřený, z mého nakonec taky.

Václav MORAVEC
Chcete tím říci, že Schwarzenbergovi projde všechno a Drábkovi by koaliční paka neprošla?

Jaromír DRÁBEK
Tak já bych si to ani nedovolil vůči svým kolegům, ale celkem rozumím svému předsedovi po těch zkušenostech z některých jednání, že takovéto vyjádření použil.

Václav MORAVEC
Teď k té otázce, tedy jak se mají koaliční paka, protože jste přijel právě z koaličního jednání?

Jaromír DRÁBEK
Tak probíhá jednání vrcholového koaličního uskupení, to znamená takzvané K9, o výchozích parametrech pro sestavování rozpočtu na příští rok. A tady to už padlo v tom úvodním příspěvku, my se v tuto chvíli nacházíme ve velmi obtížné situaci z mezinárodního pohledu. Když zaznamenáte, ono se o tom u nás ještě tak razantně nemluví, ale když zaznamenáte ty zprávy, které jdou v posledních dnech o situaci v Itálii, o situaci ve Španělsku, tak to je skutečně velmi vážný problém, který může dopadnout zprostředkovaně i na Českou republiku a my musíme být velmi obezřetní při přípravě rozpočtu na rok 2012.

Václav MORAVEC
Po těch dvou hodinách jednání, ze kterého jste přijel do Rádia Impuls, dá se říci, že se rýsuje nějaká shoda nebo jste si zatím jen vysvětlovali svá stanoviska?

Jaromír DRÁBEK
Tak my jsme projednávali jednotlivé varianty, jednotlivé propočty, které předložilo Ministerstvo financí. Myslím si, že je potřeba prostě jednat nad čísly, to není nějaká záležitost, která jde říct u stolu a bude to takhle a tihle budou spokojeni a tihle budou nespokojeni. A já k tomu úvodnímu příspěvku, se na to musím podívat z obou pohledů. Zástupci Věcí veřejných na jednu stranu říkají, že jejich ministři mají málo peněz v resortu, na druhou stranu říkají ale ne, není to potřeba nijak řešit. Je to potřeba řešit. Protože pokud chceme dodržet to, co si tato vláda předsevzala, být rozpočtově odpovědná a my musíme dodržet plánovaný rozpočtový schodek na příští rok, jinak bychom byli nedůvěryhodní vůči voličům, nakonec i vůči našim dětem, ale i vůči světu, protože ta takzvaná obsluha státního dluhu, to, co zaplatíme za úroky za státní dluh, to je velmi výrazně závislé na tom, jak jsme důvěryhodní navenek.

Václav MORAVEC
Ministr financí Miroslav Kalousek připravuje státní rozpočet pro příští rok s deficitem 3,5 procenta, což je součást takzvaného konvergenčního programu, tedy plánu snižování deficitů schodků státních rozpočtů do roku 2014. Navrhuje tedy ODS i TOP 09, aby se razantněji zvýšila daň z přidané hodnoty, původně se mluvilo o jednotné sazbě ve výši 17,5 procenta, teď padá hranice 19 procent. To odmítají podle předsedy Věcí veřejných Radka Johna právě Věci veřejné.

Radek JOHN, předseda Věcí veřejných
My opakovaně říkáme, že jsme proti jednotné sazbě DPH 19 procent. Tohle považujeme za velmi podivnou manipulaci, jsme pro dvě sazby DPH, jsme pro to, aby firmy byly zdaněny více o jedno procento, jsme pro to, aby se hledaly úspory a aby se ty peníze složily a neřešilo se to stylem, že na to doplatí sociálně slabí a středně příjmové skupiny obyvatel.

Václav MORAVEC
Vysvětlil před dvěma hodinami Rádiu Impuls před začátkem koaliční schůzky šéf Věcí veřejných Radek John. Pokud by měl ministr práce a sociálních věcí a místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek, který je hostem Rádia Impuls právě dnes, říci a namítnout tu jednoduchou věc, přece zvyšovat daň z přidané hodnoty není jediný recept. Tady jste slyšel, že Věci veřejné přišly na to koaliční jednání s receptem zvýšit o procento korporátní daň, zároveň se nabízejí možná další daňové změny. Proč jít tou nejjednodušší cestou, daní z přidané hodnoty?

Jaromír DRÁBEK
Tak já na začátek musím znovu zopakovat, že ta situace byla vyvolaná především tím, že právě pan předseda John před několika dny prohlásil, že návrh rozpočtu, který by nezvyšoval příjmy státního rozpočtu, že je katastrofický, že není možný, že je potřeba to udělat nějak jinak. A když nyní diskutujeme o variantách, jak to udělat, tak říká, nezvyšujme nepřímé daně, zvyšujme přímé daně a to je cesta, s kterou já absolutně nemohu souhlasit, protože zvlášť v tomto období, kdy jsme těsně po ekonomické krizi, kdy se startuje velmi křehký hospodářský růst, tak každé zvýšení přímých daní, byť to možná může vypadat populárně, tak znamená podseknutí vývoje ekonomiky, znamená to ze střednědobého nebo dlouhodobého hlediska, že bychom se vydali tou přesně špatnou cestou, to znamená cestou, kdy naše ekonomika neporoste tak, jak by mohla, za cenu jenom toho, že prostě některá strana chce být populistická. Ne, není to možné, není možné zvyšovat přímé daně, TOP 09 nikdy na zvyšování korporátní daně nepřistoupí…

Václav MORAVEC
To znamená, že raději se rozpadne vládní koalice, než aby TOP 09 kývla na drobné možná o procento zvýšení korporátní daně. Raději se rozpadne…

Jaromír DRÁBEK
Teď budu mluvit za sebe. Jsou prostě určité mantinely, které jsou nepřekročitelné, stejně tak jako jsme se zavázali vůči voličům, že v roce 2013 bude maximálně tříprocentní schodek státního rozpočtu nebo veřejných rozpočtů a v roce 2016 budou vyrovnané rozpočty, tak aby se náš stát na úkor dalších generací dál nezadlužoval, tak v žádném případě já jako místopředseda TOP 09 nemohu podpořit řešení, které řekne, ano, v tuto chvíli zvýšíme přímé daně, protože tím pádem jednoznačně dáváme signál, investoři nechoďte sem, ti, kdo máte vyšší příjmy, protože jste vzdělaní a intenzivně pracujete, odstěhujte se raději do Mnichova nebo do Bratislavy. To jsou přece přesně ty signály, které v tuto chvíli by byly velmi škodlivé pro českou ekonomiku a dopadly by na všechny občany České republiky.

Václav MORAVEC
Ministerstvo financí slovy náměstka Tomáše Zídka říká, že daň z přidané hodnoty je nutné zvyšovat tedy nejen kvůli penzijní reformě, čímž původně strany vládní koalice ještě na začátku roku odůvodňovaly sjednocení daně z přidané hodnoty a Tomáš Zídek ještě dodává:

Tomáš ZÍDEK
To zvyšování DPH je reakcí teď na stávající ekonomickou situaci a na přípravu státního rozpočtu pro příští rok. Vychází z nižšího výběru daní, než se očekávalo, je prostě někde potřeba ten problém řešit.

Václav MORAVEC
Vysvětluje v rozhovoru pro Rádio Impuls náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Pokud by měl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek říci zcela jasně, myslíte si, že je možné ještě veřejnosti odkomunikovat, jestliže v posledním půlroce máme tři varianty, které se postupně měnily a koalice se na něčem dohodla, naposledy v dodatku koaliční smlouvy je napsaná jednotná daň z přidané hodnoty ve výši 17,5 procent, proč jste tedy souhlasili v dodatku koaliční smlouvy ještě před 14 dny, když se podepisoval, s takovou věcí, když teď se zase mluví o 19procentní sazbě DPH?

Jaromír DRÁBEK
Takzvaný důchodový účet je ve velmi výrazném deficitu. Ten deficit je v letošním roce už více než 30 miliard korun nebo bude v tom celoročním výhledu. A pokud jsme diskutovali před několika málo měsíci o řešení toho, jak pokrýt schodek důchodového účtu tak, abychom mohli udržet úroveň vyplácených důchodů, abychom nemuseli přistoupit k tomu, k čemu přistoupilo například Portugalsko, ke snižování vyplácených důchodů, tak je naprosto jasné, že ten schodek důchodového účtu je potřeba z něčeho krýt. Je potřeba ho krýt z daní. A už tehdy, když se dohadovala výše daně z přidané hodnoty, tak jsem upozorňoval naše koaliční partnery na to, že pokud budou trvat na té úrovni 17,5 procenta DPH, tak je naprosto jasné, že nezbude dostatek peněz na dopravní infrastrukturu, nezbude dostatek peněz na školství. Tenkrát mě naši koaliční partneři Věci veřejné ubezpečovali, že jsou si vědomi toho, jaký dopad na státní rozpočet bude mít jednotná sazba ve výši 17,5 procenta. Pokud v tuto chvíli máme předložený návrh na rok 2012 a pan předseda John se vyjádří v tom smyslu, že je to katastrofa a že nikdo s ničím takovým nepočítal, tak se musím jenom ptát, nevěděli to tenkrát nebo to nevědí teď?

Václav MORAVEC
Ale vy jste jim ustoupili.

Jaromír DRÁBEK
My jsme jim ustoupili, protože…

Václav MORAVEC
Je to podle vás možné ještě veřejně odkomunikovat, že si napíšete do dodatku koaliční smlouvy 17,5, abychom pár týdnů poté probírali zase 19?

Jaromír DRÁBEK
Ale vždyť vy dobře víte stejně jako všichni občané, kteří to sledují, že ta koaliční vyjednávání jsou velmi obtížná, že TOP 09 každý týden zvažuje, zda v takové koalici s takovým koaličním partnerem má ještě smysl setrvávat. Ano, museli jsme…

Václav MORAVEC
Přesto v tom setrváte, ano.

Jaromír DRÁBEK
Museli jsme přistoupit na takový kompromis, protože jinak by prostě nebyl žádný kompromis. Věci veřejné tenkrát postavily sazbu 17,5 procenta jako nepřekročitelnou záležitost, na žádnou jinou dohodu nebyly ochotny jít. V tuto chvíli se zase diví, jaké to má důsledky.

Václav MORAVEC
O kolik by se musely snížit důchody, pokud by se nezvýšila daň z přidané hodnoty na 19 procent? Upřímně, máte takový propočet?

Jaromír DRÁBEK
To je skutečně velmi jednoduchá úvaha, protože pokud v tuto chvíli je deficit takzvaného důchodového účtu něco přes 30 miliard korun, tak je to přibližně desetina všech vyplácených důchodů.

Václav MORAVEC
Tudíž by se o desetinu musely snížit penze?

Jaromír DRÁBEK
K tomu samozřejmě nedojde, protože úroveň důchodů je zaručena zákonem, dokonce i valorizace dnes už je pevně daná zákonem, to považuji za jeden z velkých úspěchů této dosavadní vlády, že se podařilo prosadit, že valorizace důchodů nezávisí na rozhodnutí vlády, ale že je pevně určena zákonem, to znamená, já jsem přesvědčen, že nám nehrozí taková situace, jako například ve jmenovaném Portugalsku, že bychom museli snižovat důchody, ale je potřeba vidět ty souvislosti, je potřeba vidět to, že samozřejmě o co více je potřeba hradit deficit důchodového účtu, o to méně zbývá na ostatní provozní výdaje státu a nebo je potřeba řešit ten třetí vrchol toho trojúhelníka, příjmy státu, mandatorní výdaje a provozní výdaje a udělat něco s těmi příjmy.

Václav MORAVEC
Kolik se vybere navíc, když se zvýší daň z přidané hodnoty o to procento a půl? Tedy původně jste si schválili 17,5 procenta do roku 2013, teď tedy 19 procent.

Jaromír DRÁBEK
To není tak jednoduché říci, protože diskuse určitě bude i dále probíhat o tom, které položky mají být zařazené v případné snížené sazbě či zda to bude jenom jedna sazba bez jakýchkoliv výjimek. Pokud by to byla…

Václav MORAVEC
Počkejte, chápu ale správně, že budete počítat, protože o tom mluví váš šéf poslaneckého klubu Petr Gazdík, že bude snížená sazba a že zůstane desetiprocentní sazba DPH na knihy, na léky a na další věci?

Jaromír DRÁBEK
Pokud by toto byla ta případná dohoda, tak to znamená vyšší výběr státního rozpočtu něco přes 20 miliard korun, to znamená pokrytí výrazné části toho dnešního deficitu důchodového účtu.

Václav MORAVEC
Tedy zvýšená 19procentní sazba by zajistila 20 miliard korun?

Jaromír DRÁBEK
Něco přes 20 miliard korun, znamenalo by to, že bychom velkou část toho deficitu pokryli ze zvýšeného výběru daně z přidané hodnoty a že by nehrozil ten scénář, který musely použít jiné země, že bychom buď museli dotovat důchodový účet z jiných položek, kde potom to brání například rozvoji dopravní infrastruktury nebo rozvoji školství, což je velmi důležité pro další celkový rozvoj ekonomiky a tím české společnosti jako celku, a nebo naopak v tom krajním případě se někde museli rozhodnout k tomu, že snížili vyplácené důchody. Ani jedno z toho podle mě není správná cesta.

Václav MORAVEC
Podle náměstka ministra financí Tomáše Zídka je zvýšení sazby daně z přidané hodnoty z 10 na 19 procent jednou z velmi jednoduchých variant, jak získat peníze, protože daň z přidané hodnoty je nejlépe vybíranou daní. Tady jsou slova Tomáše Zídka:

Tomáš ZÍDEK
Když studují naši situaci, tak doporučují další zásahy do daňového systému, do oblastí, které by celkově zvyšovaly konkurenceschopnost českého průmyslu a to se podle mě na tom bude muset pracovat v dalších letech.

Václav MORAVEC
Vysvětluje v souvislosti s dalšími možnými daňovými změnami náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Pokud by měl ministr práce a sociálních věcí a místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek, který je hostem Rádia Impuls, říci, pane ministře, proč, když neustále tady sledujeme půl roku diskusi o daňových změnách, proč nepřijdete s propracovanou koncepční daňovou změnou, řekněme, daněmi, o nichž mluví Tomáš Zídek a které se týkají životního prostředí, to znamená firmy, které víc znečišťují životní prostředí, že by byly více zatíženy daněmi, že by se zkrátka neměnila jenom daň z přidané hodnoty? Nebylo by to veřejnosti snadněji vysvětlitelné, že se bude vybírat od vícero subjektů, nejen tedy od lidí prostřednictvím DPH?

Jaromír DRÁBEK
Já bych chtěl upozornit na to, že daňová reforma je připravena, respektive ty další kroky daňové reformy, daňová reforma začala tou procesní stránkou, kdy od 1. ledna letošního roku platí nový daňový řád, což je velmi důležitá změna, protože ten starý zákon o správě daní a poplatků, který byl z počátku 90. let, tak už nevyhovoval, takže ta první část daňové reformy, ta byla uskutečněna k 1. lednu. Ty další kroky jsou v tuto chvíli v přípravě, už jsou v připomínkovém řízení, to znamená daňová reforma, pokud tím myslíme změnu zákona o dani z příjmů, tak ta v tuto chvíli vlastně se dostává do té intenzivní diskuse a zároveň s tím samozřejmě je vhodná chvíle pro diskusi o těch širších souvislostech. Ale nemůžeme přehazovat ty jednotlivé kroky, nemůžeme, to by nebylo koncepční, nemůžeme nejprve diskutovat jednu část, potom nezávisle na tom druhou část, potom nezávisle třetí část. daň z příjmů, zákon o dani z příjmů je tím základním kamenem celého daňového systému, když pominu nepřímé daně, ale v té oblasti přímých daní je to prostě ten základní kámen a od té diskuse se musí odvíjet všechny souvislosti. Od toho stranou stojí nepřímé daně, tedy typicky daň z přidané hodnoty, kde na rozdíl od přímých daní jsme vázáni evropskou legislativou, v oblasti daně z přidané hodnoty máme, když to řeknu velmi zjednodušeně, možnost diskutovat o tom, jaká komodita má mít jakou sazbu, ale nemáme příliš volnosti v tom, kde která sazba může být zařazena, nemůžeme si pružně nebo podle našeho vlastního uvážení volit příliš například rozsah těch položek, které patří do snížené sazby daně. To znamená u daně z přidané hodnoty ta diskuse, která nyní probíhá, tak je v rámci těch možností, které máme a považuji tu diskusi za velmi důležitou. To, že ta diskuse se odvíjí z měsíce na měsíc a že v tuto chvíli například je akcelerovaná tím, co se děje ve Španělsku, v Itálii, ale i v Řecku, v Portugalsku, v Irsku, v dalších zemích, to si myslím, že je velmi důležité, protože my se musíme připravit na následující měsíce a následující rok. Rok 2012 bude v tomto ohledu velmi těžký a pokud chceme udržet důvěryhodnost České republiky z hlediska zahraničních partnerů, úvěrujících partnerů, ale i z hlediska českých podniků tak, aby neodcházely do zahraničí, tak je velmi důležité, abychom měli jasně naplánovaný postup a aby ten postup byl v konkrétních krocích.

Václav MORAVEC
Připomínám, že hostem u mikrofonu Rádia Impuls dnes ministr práce a sociálních věcí, místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek. Ptají se i posluchači Impulsů. Jedna z otázek zní: Jaké budou kompenzace v případě, že se daň z přidané hodnoty tedy zvýší více z těch 17,5 procenta zatím plánovaných na 19 procent, tedy kompenzace pro sociálně slabé či penzisty? Bude taková?

Jaromír DRÁBEK
Určitě ano. Ta kompenzace spočívá ve dvou základních částech. Zaprvé důchody jsou valorizovány dnes už podle zákonného schématu, takže tam žádný problém nehrozí, protože ten valorizační mechanismus reaguje automaticky, druhá základní položka je životní minimum a všechny ty různé pomoci v hmotné nouzi, které se od toho odvíjejí a tam já budu navrhovat vládě úpravu částek životního minima tak, aby to reagovalo pružně na ten vývoj, který bude případně dohodnut.

Václav MORAVEC
Jaká by ta úprava byla, jestliže zatím jste plánovali zvýšení DPH o procento a půl méně v následujících dvou letech?

Jaromír DRÁBEK
Tak to číslo je velmi důležité. Jeden a půl procenta v sazbě daně z přidané hodnoty je velmi malý impuls, co se týká běžné inflace. Protože když si představíme, že běžná inflace v těch běžných letech je někde kolem pěti procent, nyní v období posledních let malého ekonomického růstu, ekonomické krize byla inflace někde kolem dvou procent, tak ten inflační impuls je v podstatě běžným pohybem ve srovnání s tím, co znamená inflace z roku na rok tak, jak jde přirozený vývoj. To znamená, my musíme upravit ty jednotlivé částky podle valorizačních mechanismů, ale nedá se předpokládat, že by to navýšení bylo nějaké extrémní, protože prostě nezvyšuje se inflace na trojnásobek, pětinásobek, desetinásobek běžné hodnoty, tak jak to …

Václav MORAVEC
Kolik by to v tom průměru, pane ministře, udělalo v rámci onoho minima životního?

Jaromír DRÁBEK
Bude to ve stovkách korun.

Václav MORAVEC
Takže vejdete se do 400 korun navýšení životního minima v případě, že by se DPH zvyšovala na 19 procent?

Jaromír DRÁBEK
To v každém případě a dokonce v tom bude zohledněn i vývoj té běžné inflace, to znamená, nebude to postihovat jenom ten inflační impuls.

Václav MORAVEC
Vy jste se s opozicí a to je také jedna z nejčastějších otázek, například jeden z posluchačů se vás ptá: Pane ministře, myslíte to vážně, posílat lidi, kteří dělali rukama v 73 letech do důchodu? Pracuji jako topenář a tahat radiátory o váze sto a více kilogramů do čtvrtého patra bez výtahu, to vydrží dělat jen ti, co neví, co je to manuální práce. Je to tedy otázka, která jasně směřuje na změnu penzí a výpočtu změny penzí, takzvaná první malá důchodová reforma, která byla přijata v návaznosti na Ústavní soud. Vy jste se dohodli se sociálními demokraty na vzniku expertní skupiny osmičlenné, čtyři zástupci ČSSD, čtyři zástupci stran vládní koalice. Dá se říci, že ustoupíte od toho zvyšování odchodu věku do důchodu, protože to je jedna z předpokládaných oblastí, kterou budete se sociálními demokraty probírat?

Jaromír DRÁBEK
Nejprve odpovím na ten konkrétní dotaz. Nikdo z dnes žijících lidí nemá předpokládaný věk odchodu do důchodu 73 let. Prosím, aby nebyly šířeny takovéto poplašné zprávy, nic takového není pravda. Ano, já…

Václav MORAVEC
Promiňte, to bude topenář, který bude odcházet v roce 2050 do důchodu, tak ten půjde v 73?

Jaromír DRÁBEK
Ne, ten nepůjde v 73. V 73 se předpokládá věk odchodu do důchodu u dětí, které se ještě nenarodily, které se narodí za dva roky. To znamená člověk, který…

Václav MORAVEC
Takže topenář, který se narodí za dva roky, půjde v 73 do důchodu a bude se muset modlit, aby netahal stokilový radiátor?

Jaromír DRÁBEK
No tak v 73 letech třeba už nebude topenář, protože je otázka, jestli…

Václav MORAVEC
Že zemře ještě před tím.

Jaromír DRÁBEK
Jestli v roce 2090 skutečně ještě bude zvykem, aby topenář pracoval až do svého důchodového věku jako topenář. A to je věc, která je velmi důležitá. Ten dnešní systém nebo spíše bývalý systém, protože on už dnes ani moc nefunguje, ten bývalý systém jednoprofesní kariéry, ten je prostě neudržitelný. Přece ani dnes 62letý pokrývač už není něco, co by bylo úplně běžného. Jsou takoví lidé, kteří to dokáží a velmi často se operuje s takovými profesemi, jako je třeba horník, ale tam je přece 15letá expoziční doba. Prostě tím chci ukázat, že ta jednoprofesní kariéra už je dneska velmi výrazně překonaná. A jestli dnešní 16letí se musí připravit na to, že budou odcházet do důchodu v 70 letech, tak já si myslím, že to je férová zpráva vůči nim. Že jim prostě nebudeme lakovat narůžovo, že budou odcházet do důchodu někdy dříve. Prostě taková je realita.

Václav MORAVEC
Dovedete si představit, jak bude vypadat ta změna na základě té expertní komise?

Jaromír DRÁBEK
A jestli na základě vstřícného postoje k sociální demokracii jako k naší největší opoziční straně, která možná jednou se zase dostane k vládě, já doufám, že to hned tak nebude, ale…

Václav MORAVEC
Oni doufají, že to bude brzo a že to zruší, ty vaše reformy.

Jaromír DRÁBEK
Ale to politické kyvadlo se prostě čas od času přechýlí zase na druhou stranu, tak já samozřejmě mám zájem na dlouhodobém stabilním řešení. Pokud se dohodneme na tom, že je vhodnější, dlouhodobě udržitelnější bude princip takzvaného autopilotu, že se po roce 2043 přistoupí na to, že věk odchodu do důchodu bude odvozován matematickým vzorcem od střední doby dožití, tak je to možné. Bude to sice méně přehledné, ten výsledek bude úplně stejný nebo téměř stejný, ale v rámci dlouhodobé stability toho řešení já jsem připraven na takové řešení přistoupit. Ale ta zpráva bude úplně stejná, ta zpráva bude stejná, ta bude zase říkat dnešním 16letým, připravte se na to, že půjdete do důchodu v 70 letech. Možná to bude 69,5, možná to bude 70,5, ale přibližně těch 70 let to bude tak jako tak.

Václav MORAVEC
Konstatuje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, dnešní host Impulsu. Děkuji za rozhovor, těším se příště na shledanou.

Jaromír DRÁBEK
Děkuji za pozvání.

zdroj: top09.cz, impuls.cz

Rozhovor Martina Kupky s Jaromírem Drábkem
idnes.cz, 14. 7. 2011

Nepřipadá vám dehonestující, aby člověk po dvou měsících od vyhazovu z pozice, kterou si budoval celý svůj profesní život, vzal koště, lopatu a reflexní vestu a šel zametat ulice?
Řeknu to na svém případě. Myslím si, že mé vzdělání není úplně nejnižší, a pokud bych se dostal do situace, kdy bych neměl zaměstnání, připadá mi úplně normální i s mými dvěma akademickými tituly vzít to koště a jít zamést sousedům chodník. Co je na tom dehonestujícího? To je přece úplně normální. Každá práce má svou hodnotu, ať je vykonávána hlavou nebo rukama. Možná to je také jedna z těch důležitých zpráv, kterou chceme dát při sociální reformě, že si vážíme každé práce.

Proč má dopadnout toto opatření pouze na občany evidované na Úřadu práce, a ne na ty, kteří nejsou v evidenci a dostávají jiné dávky od státu?
Toto opatření se bude týkat od 1. ledna všech, ať berou podporu v nezaměstnanosti nebo podporu v hmotné nouzi. Kdo se svévolně rozhodne, že nechce pomoc od státu, je to jeho právo. Ale nedostane od státu žádnou finanční podporu, pokud není ochoten se na tom sám nějak podílet.

Neměla by být u starších lidí, u kterých je sehnání nové práce složitější, posunuta hranice ze dvou měsíců na později?
To je vždy na posouzení a na diskusi, kde je ta přiměřená hranice. Někteří říkají, že systém veřejné služby má nastoupit už po měsíci, někteří zase, že se má odstupňovat podle věku. Já si myslím, že zvolené řešení dvouměsíční lhůty je rovné, a jakmile zahájíme diskusi, zda podle věku, nebo podle odpracovaných let, či dosaženého vzdělání, nikdy se nedobereme konce. Současný návrh je nejsrozumitelnější a samozřejmě je potřeba v tomto ohledu zvolit individuální přístup.

A byl byste tedy otevřený nějaké diskusi na toto téma?
Samozřejmě. Pro mě je podstatný ten princip, kdy odvádím svým spoluobčanům aspoň něco za to, že mi pomáhají. Tento princip mi přijde normální, není na tom nic dehonestujícího. Je to naprosto férový vztah mezi tím, kdo pomoc žádá, a tím, kdo ji poskytuje.

Co když bude nezaměstnaný člověk chronicky nemocný, například kardiak? Bude i pro něj platit nutnost si podporu „odpracovat“?
Samozřejmě že ne. To je stejné jako v každé jiné běžné situaci – pokud má někdo zdravotní handicap, pokud je nemocný nebo má nějaké jiné vážné důvody, ale stejně tak pokud se někdo účastní rekvalifikačního kurzu, tak tuto povinnost mít nebude.

Jak chcete zajistit práci pro takové množství lidí?
Když se projdeme po našich městech a vesnicích, jednoduchým pohledem zjistíme, že práce, která se dá odvést, je kolem nás skutečně dost.

Nebude to potom takové „pracování, aby se pracovalo“? Že se bude například desetkrát zametat stejný chodník?
Těch špinavých chodníků a ulic, nenatřených plotů a neposekaných luk je opravdu dost. A všem nám to pomůže – jde přece o prostředí, ve kterém žijeme, a není potřeba na to zbytečně utrácet mnoho dalších prostředků, když si v tom můžeme pomoct sami.

Nemůže tato situace dospět do stavu, že pro státní instituce bude levnější zaměstnance propustit a po dvou měsících ho přijmout, aby nepřišel o podporu?
Tohle nesmí udělat. Veřejná služba, o které se bavíme, je služba, která se běžným pracovním poměrem nezajišťuje. Na rozdíl od veřejně prospěšných prací, které jsou alespoň částečně placené, ale touto formou může zaměstnat někoho, kdo potřebuje obnovovat pracovní návyky. Tato otázka je velmi důležitá: kde nastavit hranici mezi veřejnou službou a veřejně prospěšnými pracemi. Je potřeba zajistit, aby lidé ve veřejné službě nemohli ubírat místa na pracovním trhu.

Máte už teď představu, jak to zajistit?
Samozřejmě – veřejná služba musí být nasměrována k veřejným nebo takříkajíc veřejně prospěšným institucím, hlavně k obcím. Například jde o již zmiňované natírání plotů a údržbu parků. Nesmí to ale nahrazovat pracovní poměr.

Vámi vyslovená myšlenka o „odpracování si“ podpory může vyvolávat dojem praktik minulého režimu, kdy „nehodící se“ lidé museli na nucené práce – tehdy se nehodili politicky, dnes se nebudou státu hodit, protože jsou nezaměstnaní a stojí stát peníze. Je tento výklad podle vás přípustný?
Tato paralela je naprosto nesmyslná. Přece nikdo nikoho k ničemu nenutí. Každý si může vybrat: buď se o sebe postará sám, nebo požádá své spoluobčany, aby mu pomohli. Ale pak je férové, aby alespoň částečně za tuto pomoc odvedl nějakou práci. Žádné nucené práce to nejsou.

Nejde o porušení evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kde je výslovně napsáno, že nikdo nesmí být žádán, aby vykonával nucené nebo povinné práce?
Nucená práce znamená, že někoho nutíte a nedáváte mu jinou možnost. Toto je svobodná volba. Nikdo není nucen pracovat. Pokud někdo chce pomoc od svých spoluobčanů, je férové od něj chtít, aby jim nějakým způsobem tu pomoc vrátil.

Ale podle vašeho návrhu člověk nedostane po dvou měsících žádnou podporu v nezaměstnanosti, pokud nebude vykonávat veřejnou službu.
Pokud nebude ochotný nastoupit veřejnou službu, nedostane nic. Ani podporu v nezaměstnanosti, ani podporu v hmotné nouzi. To je na jeho volbě. Nový způsob říká jasně: máš dvě možnosti. Buď požádáš spoluobčany o podporu a přistoupíš na podmínku, že jim za to budeš muset něco odvést, nebo se o sebe musíš postarat sám.

Zatímco teď je to nastaveno nejdříve jako podpora v nezaměstnanosti a posléze podpora v hmotné nouzi. Nepřijde vám ta změna oproti současné úpravě razantní?
Přijde mi férová. 

zdroj: top09.cz, idnes.cz

Z projevu ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka v PS PČR, 13. 7. 2011

V České republice, stejně jako ve všech ostatních vyspělých zemích probíhá pozitivní proces prodlužování věku dožití. Má ale velmi silný nepříznivý dopad na veřejné finance a na průběžný důchodový systém. Budoucí důchodci ani v České republice, ani v Německu, Francii, Itálii a dalších zemích nemohou, bohužel, očekávat stejné důchody od státu jako dnešní senioři a vstupní věk do důchodu se také bude posouvat.

Je velkou slabinou české společnosti, že více než 95 % příjmů důchodců pochází ze státního průběžného systému. Jsme jednou z mála vyspělých zemí OECD, ve které nejsou standardem dodatečné důchodové příjmy z vlastních úspor případně z jiného majetku. Předkládané zákony vytvářejí předpoklady, aby se nezdravá výlučná závislost důchodců na státní penzi postupně snižovala. Na příkladech zemí s rozvinutými fondovými systémy, jako jsou Dánsko, Holandsko, Švýcarsko, Island, Finsko, Švédsko, na první pohled vidíme, že příjmy jejich důchodců jsou do budoucna zajištěny podstatně lépe, než je tomu u zemí, které spoléhají téměř výhradně na průběžný systém, jako jsou Francie, Španělsko, Itálie, Portugalsko, Řecko a další. Rovněž jejich veřejné finance se potýkají s menšími problémy. Není proto pochyb, že Česká republika potřebuje zdravý a silný institucionální rámec pro vytváření úspor na stáří.

Co přinese úprava III. pilíře:

Přestože máme již 17 let bezpečně fungující III. pilíř dobrovolného penzijního připojištění, jeho role v důchodovém systému je stále spíše marginální. Úspory dosáhly jen 6 % hrubého domácího produktu. Průměrný příspěvek zůstává na nízké úrovni pod 500 Kč měsíčně. Při chybějící regulaci přetrvávají náklady na správu na vysoké úrovni. Naopak nevhodná regulace velmi omezuje investiční prostor a možnosti zhodnocování. Je zřejmé, že III. pilíř potřebuje změny, které zvýší motivaci spořit, přinesou redukci nákladů a vytvoří předpoklady pro dosahování vyšších výnosů.

Navrhovaný zákon o dobrovolném penzijním spoření roli III. pilíře důchodového systému výrazně posílí. Úprava státního příspěvku přinese nepochybně zvýšení plateb. Oddělení majetku klientů od majetku správce posílí bezpečnost úspor. Regulace poplatků za správu sníží náklady, kterými jsou prostředky na osobních účtech zatěžovány. Neúspěšné hospodaření správce nebo zvýšené náklady se po transformaci penzijních fondů žádným způsobem do zhodnocení prostředků klientů nepromítnou. Oddělení majetku také umožní vytvářet odlišné investiční strategie podle věku klienta. Penzijní společnosti již nebudou svazovány při výběru investic každoroční garancí, která vedla k nežádoucímu nízkému podílu akcií pod 5 %. Předpoklady pro dosažení zhodnocení nad úroveň inflace se tak výrazně posílí.

Je důležité, že transformace penzijních fondů zachová současné garance. Přesun do investičního profilu s možností poklesu hodnoty bude realizován jen uzavřením písemného dodatku ke smlouvě, což vyžaduje aktivní vědomý úkon klienta.

Proč navrhujeme vytvoření II. pilíře:

I s podstatnými změnami zůstane III. pilíř dobrovolným flexibilním systémem. Je a bude v něm nadále možné snížit příspěvek nebo placení úplně přerušit. Je a bude možné prostředky čerpat jednorázově již v 60 letech nebo se sankcí vrácení státní podpory dokonce kdykoliv mnoho let před dosažením důchodového věku. Předpokládáme proto, že z důvodu mnoha možností čerpání dávek bude III. pilíř i po transformaci zdrojem doplňkových důchodů jen částečně.

Proto potřebujeme II. pilíř důchodového systému. Potřebujeme fondový systém, ve kterém bude přispívání svázáno s výdělečnou činností. Potřebujeme systém, ve kterém budou příspěvky dostatečně vysoké a automaticky porostou se mzdou. Potřebujeme systém, který doplní státní důchod pravidelnými výplatami. Potřebujeme, aby do něj občané vstupovali včas, protože jejich úspory musí stačit na solidní, nejen na okrajový příspěvek k důchodu.

Z analýz zahraničních důchodových systémů víme, že rozhodujícími parametry úspěšného systému důchodových úspor jsou za a) rychlá kumulace úspor, za b) využití úspor z rozsahu v organizaci procesů a za c) regulační rámec, který podporuje efektivitu. Na dosažení těchto cílů klade navržený zákon velký důraz. V České republice bude mít od ledna 2013 každý výdělečně činný občan možnost přesměrovat 3 % za současných 28 % důchodového pojištění na osobní účet. Společně s dalšími vlastními 2 % odhadujeme průměrný příspěvek ve II. pilíři na úrovni 1200 Kč, výrazně vyšší než ve III. pilíři. Při každoročním růstu a prakticky bez výpadků v placení bude kumulace úspor na osobním účtu probíhat mnohem rychleji. II. pilíř bude mít nízké základní poplatky za správu a motivační konstrukci dodatečného poplatku až za dosažené zhodnocení nad historicky nejvyšší úroveň. Přispívání zaměstnavateli v rámci celkových plateb pojistného, jednotný výběr inkasa státní organizací, využití existující infrastruktury finančních institucí a silná regulace distribučních nákladů přinese vysokou efektivitu II. pilíře. Rychlá kumulace úspor a nízké náklady vytvoří předpoklady zajímavých výnosů, a to i při vyváženém způsobu investování bez neúměrného rizika. Protože se do II. pilíře budou mladší generace zapojovat nejpozději ve věku 35 let, úspory po 30 a více letech spoření budou dostatečné, aby zajistily výplatu zajímavé doplňkové penze na úrovni pětiny až čtvrtiny důchodu z průběžného systému.

Druhý pilíř důchodového systému má předpoklady, aby oslovil nejen vyšší, ale i střední příjmové decily občanů. Jeho parametry jsou výhodné již od hrubého příjmu 20 tisíc korun měsíčně. Přesto očekáváme, že osloví zejména v počátečních letech menší počet klientů než pilíř třetí. Spoléhání na státní důchod je, bohužel, díky vývoji po II. světové válce nejen v české společnosti velmi silně zakotveno a toto paradigma bude mizet postupně. Počet klientů by však měl stabilně růst, protože účast ve II. pilíři se většině občanů prostě vyplatí.

V neposlední řadě bude do II. pilíři v budoucnu soustředěn prvek zásluhovosti veřejného důchodového pojištění. Jak jistě víte, ústavní soud České republiky vyjádřil v loňském roce silné výhrady k příliš vysoké solidaritě českého důchodového systému. Je velmi obtížné reagovat na rozhodnutí ústavního soudu a přitom zachovat velmi nízký podíl důchodců ohrožených chudobou. V budoucnu při zvyšujícím se počtu důchodců to pouze s I. pilířem prakticky nebude možné. Plná zásluhovost II. pilíře tak přinese vedlejší pozitivní efekt, rozdělení rolí mezi I. a II. pilíř, což umožní zachování předpokladů vysoké solidarity s nízkopříjmovými občany ve veřejném důchodovém pojištění.

zdroj: top09.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek poskytl krátký rozhovor pro MF Dnes na téma fondového důchodového spoření v rámci plánované reformy penzijního systému. Budoucí výši svého důchodu si můžete spočítat na kalkulačce k důchodové reformě, kterou najdete na webu MPSV – http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/.
MF Dnes, 13.7.2011

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) si stejně jako Miroslav Kalousek či Petr Nečas bude spořit v novém důchodovém systému.

Komu byste vstup do nových penzijních fondů doporučil? Donedávna jste tvrdil, že se to vyplatí většině lidí, prakticky od 12 tisíc korun hrubého.
To bylo před půl rokem, kdy se předpokládalo, že systém bude povinný. Tak jak jsou dnes nastaveny parametry v návrhu zákona, by měl být vstup do systému výhodný pro všechny, kdo mají průměrný nebo alespoň mírně podprůměrný příjem. Zda se mu to vyplatí, si každý může sám podle svých příjmů spočítat na důchodové kalkulačce na stránkách MPSV http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/.

Doporučil byste lidem krátce před důchodem do spořicího systému vstupovat? Pokud by je zasáhla krize, jako se to stalo před dvěma lety, jejich úspory by klidně mohly skončit v minusu.
Co se týká pohybů hodnot fondu, myslím, že dění v posledních dvou letech je docela dobrý příklad. Přestože byla výjimečná ekonomická krize, ke které dochází tak často jako ke stoleté povodni, pokles hodnoty fondů činil v průměru kolem 15 procent. A už rok poté byla polovina té ztráty umazána. Nevidím to jako výrazný problém. 

Dnes fungující penzijní připojištění a nově chystané penzijní spoření si budou konkurovat. Který systém si mají vybrat lidé, již nemají tolik peněz, aby si spořili v obou systémech?
To záleží na konkrétních příjmových poměrech, na věku, je třeba to propočítat pro individuální případ. Třetí pilíř má výhodu státního příspěvku a v druhém pilíři lze zase část peněz uvolnit ze státního pilíře.

zdroj:  mpsv.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem v pořadu Press klub na Frekvenci 1, kde poskytl rozhovor k aktuálnímu politickému dění v ČR, dále k současnému vývoji předložených či vládou schválených reformních zákonů v oblasti důchodů, zákoníku práce nebo zdravotnictví.
Frekvence 1, 1.7.2011

Luboš Xaver VESELÝ, moderátor
Na Frekvenci 1 začíná Press klub a naším dnešním hostem je ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobrý den.

Luboš Xaver VESELÝ
My tento pořad předtáčíme ve středu, vysílat to budeme v pátek, já doufám, že jste ještě ministrem? Myslíte, že se může leccos stát za ty dva dny?

Jaromír DRÁBEK
Určitě se může leccos stát, protože koaliční vyjednávání probíhají, nicméně každý den nějak běží a já musím říct, že jako ministr se spíš zaměřuji na ty věcné úkoly, které v poslední době běží ze dne na den, z týdne na týden. Tento týden vláda schválila novelu zákoníku práce, která pro mě je jedním z těch milníků důležitých, také vláda schválila druhou část důchodové reformy, takže tím chci říct, že některé cíle máme za sebou, máme je splněné, bude probíhat dál legislativní proces, takže z mého pohledu je těch věcných záležitostí mnohem víc než těch taškařic kolem vnitrokoaličního vyjednávání.

Luboš Xaver VESELÝ
Do jaké míry je ta současná vláda pane Nečase pevná v kramflecích? Celá ta anabáze se stranou Věci veřejné a jejich ultimátum, jak to otřáslo vládou? Máte pocit, když to vidíte zevnitř, že se vlastně nic neděje, protože VV nakonec tomu podlehnou a podpoří vládu anebo cítíte, že se s vámi a tím myslím celou koalici kýve židle?

Jaromír DRÁBEK
Já si myslím, že jako člen vlády k tomu přistupuji úplně stejně jako každý jiný občan, který to trošku sleduje. Když někdo po osmé volá, že hoří a ono nehoří, tak potom je velmi těžké po deváté odlišit, když volá že hoří, jestli je to skutečný požár nebo ne. A protože my jsme pod tlakem už několik měsíců ze strany VV, kdy pořád se něco nelíbí, něco se vyjednává, něco má být jinak a další týden zase jinak, tak nám nezbývá nic jiného než pracovat na úkolech, které jsme si na začátku společně dohodli a jak je vidět, když se podíváte na ty faktické výsledky, tak vláda postupuje podle legislativního plánu, předkládá jednotlivé zákony do poslanecké sněmovny, zatím se nestalo to, že by nějaký vládou předložený zákon v poslanecké sněmovně neprošel, takže po té faktické stránce to funguje.

Luboš Xaver VESELÝ
Takže máme tomu my občané rozumět tak, že to je jenom hra?

Jaromír DRÁBEK
Já nevím, jak tomu máme rozumět jako občané, protože já se též cítím být občanem a to se spíše musíte zeptat našich koaličních partnerů. My z TOP 09 k tomu přistupujeme tak, že jinou koalici jsme si nemohli zvolit, protože jiná nebyla v nabídce. My jsme jasně řekli, co chceme prosazovat, že chceme prosazovat, aby se vláda chovala odpovědně vůči následujícím generacím, aby ztransparentnila veškeré rozhodování státu, tím směrem postupujeme a jak dlouho tak budeme moci postupovat, to už záleží na někom jiném.

Luboš Xaver VESELÝ
A váš odhad těch událostí, jak teď půjdou po sobě? Řekněme, že je konec června, vyprší ultimátum, tak si říkáte, teď budou prázdniny, to i pan Bárta bude na prázdninách, takže se nic neudělá, nebo jak to vidíte?

Jaromír DRÁBEK
I dnes, ve středu, jednala vláda a projednávala docela zásadní zákony, 5 zdravotnických zákonů, zákoník práce, důchodovou reformu a všechny zákony byly schváleny jednomyslně. Já se spíš ptám, i když tu nejsem ten, kdo by se měl ptát, ale na co tedy máme ještě čekat nebo z čeho máme být nervózní? Nám nezbývá nic jiného než den po dni pracovat a to jestli VV se nakonec rozhodnou z této vlády odejít či zda se rozhodnou ve vládě zůstat, to mohou ovlivnit skutečně pouze ony.

Luboš Xaver VESELÝ
A jedná-li vláda, tak pánové Dobeš a Jankovský jsou s vámi jedna parta? Vy říkáte, že některé zákony prošly jednohlasně tzn., že v jakési jednotě s vámi schválili ty zákony?

Jaromír DRÁBEK
Vláda pracuje více na principu individuálním než na stranickém. Něco jiného jsou stranická vyjednávání, kde se diskutuje o nějakých dlouhodobých cílech a koncepcích atd., to je koaliční jednání dejme tomu na té vrcholové úrovni nebo by to tak alespoň mělo být. Vláda pracuje s jednotlivými návrhy zákonů, které vždycky jeden z ministrů předloží, na zasedání se o tom diskutuje a diskutuje se do velké míry bez ohledu na to, kdo je v jakém stranickém tričku tzn., ano, všichni členové vlády se účastníme diskuse nad jednotlivými návrhy zákonů a vždycky se snažíme dojít k nějakému výsledku, který by mohli podpořit všichni. A daří se to, protože tak jak jsem řekl, všechny zákony, které tento týden projednala vláda, tak byly přijaty bez toho, aby kdokoli hlasoval proti nebo aby se kdokoli zdržel hlasování tzn., diskuse vždy vedla k výsledku, který byl přijatelný pro všechny.

Luboš Xaver VESELÝ
Do jaké míry jsou tato vyjednávání koaliční nebezpečná pro TOP 09, protože nad vámi stále může viset ten otazník, že co kdyby náhodou ODS a ČSSD udělali velkou koalici, takže vám v tom jednání přece může jít tak trochu o život.

Jaromír DRÁBEK
Když bych to měl trošku zlehčit, tak pro TOP 09 by to bylo velké vítězství z politického hlediska, protože z pohledu politických preferencí, kdyby náhodou někoho napadlo udělat koalici mezi pravicovou stranou a levicovou stranou, když to řeknu velmi zjednodušeně a TOP 09 by v takové vládě účastná nebyla samozřejmě, tak to by znamenalo, že by nám jako TOP 09 výrazně vzrostly preference. Podívejte se na případ Prahy…

Luboš Xaver VESELÝ
… a Brna …

Jaromír DRÁBEK
Samozřejmě, mnoha dalších měst, kde když se spojí protikladné politické programy, a teď já nechci hodnotit na kolik jsou oprávněné, samozřejmě každý politický směr má svojí oprávněnost, svoje argumenty, ale když se složí protikladné politické programy do jednoho vládnutí, tak tzn., že je to pouze technologie moci a ti, kdo se toho neúčastní, tak na tom mohou jedině „vydělat“, co se týká přízně voličů.

Luboš Xaver VESELÝ
Ale já tedy žádný benefit pro TOP 09 z toho, že vznikla v Praze pražská koalice nevidím, můžete být konkrétnější?

Jaromír DRÁBEK
Já si myslím, že to se ukáže v následujících volbách v Praze, jakým způsobem to bylo dobré či špatné ze strany ODS nebo ČSSD, že se spojily do takové koalice.

Luboš Xaver VESELÝ
Vládou tedy prošla druhá část důchodové reformy, zkusme z pohledu důchodů a jakési důchodové reformy u nás porovnat teď v této chvíli ČR a dnes tolik skloňované Řecko s jejich generální stávkou. Někde v médiích bylo psáno, že řecký důchodce bral do této chvíle 35 tisíc na české koruny zhruba důchodu, zatímco o tom si nechávají čeští důchodci snít, možná ani to ne. Jak je to v porovnání právě s tím nebezpečným Řeckem, které nám vy politici tak často zejména před volbami připomínáte a s tím aktuálním stavem v ČR a připomeňte ještě, že budou reformované důchody.

Jaromír DRÁBEK
To porovnání úplně nesedí, protože je potřeba brát v úvahu také paritu kupní síly nejen převod mezi měnami. Já věřím a doufám, že do takové situace, jaká je v Řecku, kdy je nutné skokově zvyšovat věk odchodu do důchodu, kdy je nutné skokově snižovat vyplácené důchody, skokově snižovat platy ve veřejné správě, tak do takové situace se doufám nedostaneme a také když vidíte ty kroky, které jsme dělali v minulých měsících, tak ty kroky jsou velmi pozvolné, jemné s dlouhým horizontem a já bych ale pro srovnání měl možná jiný příklad než Řecko, to je skutečně extrémní příklad a já si myslím, že ČR ani její občané se ničemu takovému přiblížit nechtějí, ale vezměme si příklad Portugalska, které je velmi srovnatelné s ČR co do ekonomické úrovně, co do velikosti, také mají 10 mil. obyvatel a v Portugalsku postupovali mnohem opatrněji než v Řecku a přesto se dostali do stavu, kdy v minulých měsících např. museli snižovat vyplácené důchody o 15 %. Tím chci říci, že ta hrozba není jenom Řecko, ta hrozba je i příklad řady jiných zemí, kde postupovali jen o něco málo méně opatrně než v ČR a to si myslím, že je velké memento, abychom si uvědomili, že tady to není nějaká extrémní poloha buď Řecko nebo zodpovědné chování. Je řada zemí, které dnes bojují s tím, že jsou na hraně toho, co je únosné a dělají velmi tvrdá opatření, aby nesklouzly do něčeho podobného tzn., aby nemusely velmi výrazně reformovat všechny veřejné systémy, než to postupně a velmi jemně dělá ČR.

Luboš Xaver VESELÝ
A jak je daleko tedy od toho portugalského příkladu k tomu řeckému?

Jaromír DRÁBEK
To je otázka, na kterou nikdo nikdy nedokáže dát odpověď, protože pokud byste se ptali před 3 lety v jaké je Řecko kondici a v jaké je pozici, tak vám na to všichni odborníci, ekonomové, kteří se zabývají makroekonomikou řeknou: ta situace je nebezpečná, protože dluh státu je poměrně výrazný, ale ekonomika šlape a zatím není žádné velké riziko, ale pak přijde nějaká krize tak jako přišla celosvětová ekonomická krize a to je potom teprve prověrka a pokud podobné problémy vidíme ve Španělsku, Irsku a nastupují do nich další země, tak si myslím, že ten postup české vlády je v tomto velice obezřetný a to, co vy jste zmínil: první etapa důchodové reformy a teď projednaná 2. etapa důchodové reformy, reforma sociálních systémů, zdravotnického systému – to není nic jiného než ty kroky, které prostě musíme udělat, abychom se nedostali za 2 nebo 3 roky nebo za 5 let do stavu, kdy už to bude velmi obtížně řešitelné.

Luboš Xaver VESELÝ
Umožňuje ta nová reforma třeba to, aby bohatší třeba podnikatel nebo někdo aby si platil všechny 3 položky?

Jaromír DRÁBEK
Samozřejmě to je na volbě toho konkrétního člověka. Kromě toho dnešního tzv. průběžného pilíře tzn., toho dnešního důchodového systému, ten je povinný – do toho musíme přispívat všichni, ze svých příjmů musíme odvádět na ten účet určité procento ze mzdy a tak jak jsem už před chvíli říkal, to je hlavně motivováno tím, že ten náš systém je solidární, že tak jako se všichni dohromady skládáme na služby ve zdravotnictví a každý z nich čerpá bez ohledu na to, kolik peněz do toho vložil, tak do velké míry tahle funguje ten dnešní průběžný systém financování důchodů, protože zásluhovost je poměrně nízká a mnohem větší je důraz na solidaritu a na sociální ochranu proti chudobě. Na druhou stranu ty nové systémy, resp. ten dnešní systém penzijního připojištění a ten nový systém penzijního spoření, ty jsou zase 100 % zásluhové tzn., to co člověk potom dostane, to co čerpá v důchodu, tak je přímo úměrné tomu, kolik prostředků tam naspořil a jakým způsobem byly ty prostředky zhodnoceny.

Luboš Xaver VESELÝ
Takže podtrženo sečteno, my občané se o to nemusíme bát, jak to bude v praxi.

Jaromír DRÁBEK
Občané se samozřejmě nemusí bát…

Luboš Xaver VESELÝ
Až já budu v důchodu, tak jednoho dne u vás mohu zazvonit a říct, kde jsou moje peníze?

Jaromír DRÁBEK
Můžete u mě klidně zazvonit, já věřím tomu, že ten dozor ze strany státu bude skutečně velmi účinný. Když se podíváme do historie zpátky, tak je pravda, že v 90. letech při rozjezdu tržního hospodářství z té nezkušenosti byla řada problémů, ani tehdejší politická reprezentace to příliš neuměla asi kontrolovat, ale když se podíváte na historii třeba posledních 10 let poté, co ten systém je stabilizovaný, tak přece vidíme kolem sebe, že nedochází k žádným krachům bank, že nedochází ke krachům penzijních společností, prostě ten systém je stabilizovaný, protože mantinely, hranice jakým způsobem dozorovat činnost jednotlivých institucí, jak to má stát dělat, tak myslím si, že už dosáhly tak solidní úrovně, že se na ten systém skutečně můžeme spolehnout.

Luboš Xaver VESELÝ
V nejbližších letech čeští důchodci, stávající senioři, mají očekávat co se svými důchody že se stane? Že budou dostávat víc nebo míň, dotknou se jich vaše škrty?

Jaromír DRÁBEK
Stávající důchodci to mají velmi jednoduché, protože ti mají důchod přiznaný a podle zákona se jim ten důchod pravidelně valorizuje každý rok o inflaci tzn. tak, aby ten reálný důchod zůstával stejný a navíc ještě se důchody valorizují o třetinu nárůstu průměrné mzdy v národním hospodářství tzn., že ty důchody, které jsou už vyplácené nejen zůstávají reálně na stejné hodnotě, ale ještě se ta hodnota zvyšuje podle toho, jak se zvyšuje výkonnost ekonomiky.

Luboš Xaver VESELÝ
Ale bude to tak v nejbližších letech?

Jaromír DRÁBEK
Dokonce právě to co prošlo v minulých měsících, ta parametrická úprava dnešního systému, tak ta dokonce znamená, že ta valorizace je pevně určená zákonem. Do letošního roku to bylo tak, že o valorizaci rozhodovala vláda nařízením. Od nabytí účinnosti toho zákona, čili od 30. září letošního roku už do té valorizace vláda nebude mít možnost zasáhnout, je pevně určená zákonem.

Luboš Xaver VESELÝ
Jaký aktuální stav nezaměstnanosti v ČR?

Jaromír DRÁBEK
V tuto chvíli se nezaměstnanost v ČR pohybuje kolem 8 %, což když se díváme na vývoj posledních měsíců a let, tak vidíme trend snižování nezaměstnanosti ať už meziročně nebo meziměsíčně. Co je důležité, že už se dostáváme na úroveň nezaměstnanosti na začátku ekonomické krize tzn., už se pomalu dostáváme zase zpátky k číslům, která jsou tzv. normální pro české hospodářství a co je možná dobré, to je mezinárodní srovnání, protože když se podíváte na statistiky Eurostatu, na srovnání mezi jednotlivými zeměmi, tak ČR je v 1. třetině zemí EU s nejnižší mírou nezaměstnanosti a to je velmi pozitivní pro možnosti dalšího rozvoje ekonomiky, protože jsme hned v závěsu za takovými zeměmi jako je Německo, Rakousko. Jsme ve skupině zemí, která má skutečně nezaměstnanost na velmi nízké úrovni v tom celoevropském formátu.

Luboš Xaver VESELÝ
Dá se říci, že už je krize definitivně za námi, vypadá to tak podle statistik?

Jaromír DRÁBEK
Tak vy po mně chcete definitivní soudy. Definitivně to nikdo říct nemůže, ale v tuto chvíli trendy skutečně ukazují, že ekonomika se dostává do fáze, kde ten růst by mohl stabilní a z toho také vyplývá můj mírný optimismus v dalším očekávaném vývoji nezaměstnanosti, kde si myslím, že se v průběhu poměrně doby dostaneme k číslům, která už nebudou znamenat nějakou výraznou zátěž jak pro občany, tak pro hospodářství jako celek, protože když se podíváme 3 roky zpátky, tak skutečně nezaměstnanost byla velmi nízká, spíše si zaměstnavatelé stěžovali, že nemohou sehnat člověka, který by byl kvalifikovaný, chtěl pracovat. Pak přišlo období, kdy skutečně v situaci, kdy je přes půl mil. nezaměstnaných, tak je velmi obtížné sehnat práci i pro člověka, který je kvalifikovaný a chce pracovat. Není to člověk, který se nějak vyhýbá práci. Já jsem v tomhle optimista a myslím si, že se v průběhu velmi krátké doby dostaneme zase do stavu, že lidé kteří jsou alespoň průměrně kvalifikovaní a kteří opravdu shání práci, tak že jí naleznou.

Luboš Xaver VESELÝ
Jak pak budete trávit léto?

Jaromír DRÁBEK
Z větší části prací, protože je před námi ještě řada jednotlivých úkolů, které musím v následujících týdnech splnit. Ministr nemá zákonný nárok na dovolenou, to je docela zajímavé, nicméně byl bych velmi rád…

Luboš Xaver VESELÝ
Už vidím, jak vás občané litují…

Jaromír DRÁBEK
Já vím, že mě občané oprávněně nelitují, protože nemám toho šéfa, který by mi nařídil, že tehdy a od tehdy do tehdy musím být v práci, na druhou stranu jsou to pravidelně i víkendy a večery atd., ale to každý dělá svojí práci dobrovolně a já si na to nestěžuji. Pokud se ptáte na dovolenou toho charakteru, že by si člověk měl také během roku trochu odpočinout, tak bych velmi rád, kdybych pár dní vyšetřil, abych mohl s manželkou a dětmi někam do hor, nejlépe mimo civilizaci, tam kde bude co nejméně lidí.

Luboš Xaver VESELÝ
Děkujeme, mějte se moc hezky, na shledanou.

zdroj: mpsv.cz