Jaromír Drábek

Lidové noviny, 12. 7. 2010, Rubrika: Domov

Rozhovor

Budoucí ministr sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) chce bojovat proti zneužívání sociálních dávek. Zhruba čtvrtina „nezaměstnaných“ podle něj pracuje načerno.

* LN Slibujete větší kontrolu příjemců sociálních dávek: zda je potřebují. Jak to má vypadat?

Musíme zajistit, aby dostávali pomoc skutečně jen ti, kteří ji potřebují. Tak jak jsou v současné době vyřizovány žádosti o sociální dávky, nemohu říci, že je věcně kontrolováno, co žadatelé uvádí do formulářů. Sice vyplňují příjmové a majetkové poměry, ale kontrola, jestli údaje odpovídají realitě, není v řadě případů důsledná.

* LN Když úřadům nařídíte takové kontroly, nebudou na ně potřebovat další peníze?

Ne, to samozřejmě musí být v rámci jejich běžné činnosti. Ta kontrola může být i namátková, ale tak důsledná, aby odradila všechny od uvádění nepravdivých údajů.

* LN A co firmy, které zaměstnávají načerno?

Práce načerno je jedním z nejhorších fenoménů. Jednak daně, které stát potřebuje, musí za lidi pracující načerno platit někdo jiný. Navíc se firmy, které takové praktiky neprovozují, dostávají do konkurenčně nevýhodného postavení. Není možné, aby ten, kdo pravidla nedodržuje, na tom byl lépe než ten, kdo je dodržuje.

* LN Kandidoval jste na Ústecku, kde je práce načerno častá…

Zneužívání sociálních dávek tamní lidé hodnotí po nezaměstnanosti jako druhý nejzávažnější problém. A ti, kteří pracují načerno, obvykle čerpají sociální dávky. Ostatní se na ně skládají. Práci načerno a její potírání považuji v této chvíli za nejzásadnější problém.

* LN Kolik lidí přihlášených na úřadu práce asi pracuje načerno?

Dá se to velmi těžko odhadnout. Pokud by někdo znal konkrétní případy, musel by to nahlásit, protože to je protiprávní jednání. Řekl bych ale, že realistický odhad bude kolem 20 až 30 procent.

* LN Plánujete také snížit příspěvky na péči v prvním stupni ze 2000 měsíčně na 800. To se týká více než 100 tisíc lidí…

Chtěli jsme postupovat maximálně sociálně citlivě. Nedochází ke snižování ve vyšších stupních postižení. V prvním stupni je příjemců tolik, že to je skutečně plošná záležitost. Stát prostě nemá na to, přispívat tolika lidem tak vysokou částkou. Na druhou stranu si myslím, že pokud se někdo bez té pomoci neobejde, tak by měl být zařazen do vyššího stupně příspěvku. Vprvním stupni by měli být zařazeni lidé s tak lehkým omezením, aby se bez pomoci druhých obešli. Měly by se tak nastavit parametry.

* LN Rozumím tomu dobře, že by podle vás mělo příspěvek v prvním stupni čerpat méně lidí?

Jsem o tom přesvědčen. Jsem připraven diskutovat i s organizacemi handicapovaných o tom, jaký model by pro ty lidi byl co nejvstřícnější. Jsme ale pod časovým tlakem, musíme odpovědným způsobem sestavit rozpočet na rok 2011. Byť je mi to nepříjemné, nemáme jinou možnost než v tom nejnižším stupni postižených udělat plošný škrt, než se nám podaří zavést systémové změny.

* LN Nezkolabuje ale pečovatelská služba, která z příspěvků žije?

Na to není jednoduchá odpověď. Problém s financováním pečovatelské služby trvá ovšem už od doby, kdy se příspěvky na péči zavedly. Lidé nejsou motivovaní je využívat skutečně k nákupu služeb.

Mladá fronta DNES, 12. 7. 2010, rubrika: Titulní strana

Formující se vláda představila svůj plán, jak zarazit rostoucí výdaje na sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti. Už prý nebude stačit jen vyplnit formulář na úřadě a natáhnout ruku. Bude víc kontrol a příjemcům dávek přibudou nové povinnosti. Důslednost, kterou zavedly některé obce, má fungovat všude.

PRAHA

Sociální dávky jen pro lidi, kteří opravdu nemají z čeho žít, perfektně plní své povinnosti a z příspěvku si nekupují hlouposti. Čerstvá koaliční smlouva slibuje, že nová vláda vnese do vyplácení dávek jasná a nekompromisní pravidla. Lidé, kteří na systému parazitují, to podle tohoto plánu budou mít o hodně těžší. A „eráru“ to přinese úsporu minimálně jedenáct miliard korun.
Kdy se to stane? „Legislativní změny budou pravděpodobně od 1. ledna příštího roku. Větší tlak na kontrolu a potírání práce načerno pocítí lidé do dvou měsíců,“ plánuje Jaromír Drábek, budoucí ministr práce. Z velké části se inspiruje úspěšnými opatřeními některých radnic zejména v severních Čechách, kde je nejvyšší nezaměstnanost. Vláda chce, aby každý, kdo bere podporu v nezaměstnanosti, něco dělal. Už dnes to tak začíná fungovat u dlouhodobě nezaměstnaných, kteří pracují pro obec. Když odmítnou, dávka se jim krátí. U krátkodobé nezaměstnanosti má práci zajistit stát.
„Odpovědnost zorganizovat veřejnou službu musí být na úřadech práce. Obce budou mít nicméně možnost využít levně nebo zadarmo takovou práci,“ vysvětluje Drábek. Nově se bude sledovat, zda příjemci dávek posílají své děti do školy. Úředníci také vyrazí do terénu prověřit, jestli rodina skutečně nemá z čeho žít.

Aby rodiče dávky určené dětem neutratili za alkohol nebo hazard, budou je ve vybraných případech dostávat v poukázkách. V případě dávek vyplácených obcemi už na to některé radnice přistoupily. „Ze začátku proti tomu lidi strašně protestovali, dnes už jim to nevadí,“ říká ze zkušenosti Daniel Volák, starosta Litvínova. Zhruba pětině už nestojí za to pro poukázky chodit.
Díky změně zákoníku práce bude také těžší brát podporu a zároveň pracovat načerno.

„Hodně lidí zneužívá možnost přivýdělku v nezaměstnanosti nebo obtížnost dokázat datum nástupu do práce a dělají načerno,“ upozorňuje Oldřich Malý, ředitel Úřadu práce v Mostě.

Pokračování na straně 2, rubrika: Z domova

Změny v dávkách pocítí každý
Nový ministr práce Jaromír Drábek slibuje první změny v sociálním systému už v září. Dávky se ale začnou snižovat až od ledna.

PRAHA

Na sociálních výdajích chce budoucí vláda ušetřit až 11 miliard korun. Zachová některá úsporná opatření z letošního roku, seškrtá například porodné nebo zdravotní příspěvky a zpřísní výplaty dávek. Přinášíme podrobný přehled vládních záměrů.

1. Snížená nemocenská Dlouhodobá nemocenská bude stejně jako letos snížená. Jde o prodloužení opatření protideficitního balíčku končícího ministra Janoty. Zatímco ještě loni byli dlouhodobě nemocní (přes 2 měsíce) zvýhodněni (dostávali 69 procent denního vyměřovacího základu), od letoška už délka nemoci nehraje roli (všichni dostávají 60%denního základu).
2. Zaměstnavatel zaplatí více na nemocenské Firmy převezmou od státu více povinností při placení nemocenské zaměstnancům. Místo dvou pracovních týdnů budou hradit tři, navíc jim stát nebude polovinu těchto peněz vracet jako dosud. I nadále bude platit, že první tři pracovní dny nedostane nemocný nic. „Usilovali jsme o to, aby se nezvyšovalo daňové zatížení, a zároveň jsme hledali aspoň nějaké řešení, jak pomoci státnímu rozpočtu,“ komentuje to budoucí ministr práce Jaromír Drábek z TOP 09. „Bude to pro nás docela významná zátěž. Vyšší nemocnost se u nás už teď odráží na odměnách zaměstnanců,“ říká Radim Jančura, šéf Student Agency.

3. Zruší se sociální příplatek Dávku dostávají chudé rodiny s dětmi, které mají příjmy pod dvounásobek životního minima (např. rodina se 2 dospělými a 1 malým dítětem s příjmem do 7 080 Kč má nárok na 800 Kč příplatku). Stát tak ušetří téměř tři miliardy korun.
4. Porodné jen pro chudší rodiny Jednorázový příspěvek ve výši 13 tisíc korun budou dostávat jen rodiny, které mají dohromady maximálně 2,4násobek životního minima, a jen na první dítě. Loni se v Česku narodilo 118 tisíc dětí, přičemž zhruba ve třetině případů šlo o druhé dítě. Do rodin s nízkými příjmy přitom spadá zhruba čtvrtina nezaopatřených dětí. Čistě teoreticky by tak stát mohl ušetřit zhruba 1,5 miliardy korun.
5. Méně výhodná delší mateřská Přestane být výhodné zůstávat s dítětem dlouho na rodičovské dovolené. Maminky, které zůstanou doma čtyři roky, totiž dostanou za celou dobu o 3,5 tisíce korun více než ty, které jdou po dvou letech do práce. Navíc za ně stát déle platí sociální a zdravotní pojištění. „Čím dřív jde žena do práce, tím dřív začne státu odvádět daně,“ uvedl již dříve premiér Petr Nečas. „Krátit investice do rodin, protože to jsou skutečně investice do naší budoucnosti, považuji za krátkozraké,“ nesouhlasí s ním Rút Kolínská, pětinásobná matka a zakladatelka sítě mateřských center.
6. Nižší příjmy pro ozbrojené složky Příslušníci ozbrojených sborů dostanou méně – vojáci, policisté a celníci budou muset zdanit své výsluhy a navíc se jim o 36 procent sníží příspěvek na bydlení. Stát tím ušetří miliardu korun.

7. Nižší příspěvek na péči pro postižené Starým a tělesně postiženým lidem v takzvaném prvním stupni závislosti se zkrátí měsíční příspěvek na péči z dnešních dvou tisíc na 800 korun. „Těch lidí v první skupině je tolik, že stát není schopen to zaplatit. V řadě případů nejde o handicap, ale o zdravotní nedostatečnost odpovídající věku,“ vysvětluje budoucí ministr práce. Ve druhé skupině postižených se uvažuje, že by se část příspěvku (4 000 Kč) převedla do formy poukázek. Velká část peněz totiž nejde na sociální služby, na které je určena, ale na běžnou spotřebu.

8. Dávky jen za školní docházku Kdo neposílá děti do školy, nedostane dávky. Týká se to jen těch, které nejsou určené pro děti, takže se to nedotkne rodičovské nebo dětských přídavků. Na druhou stranu bude část peněz pro děti vyplácena v poukázkách (nebo na elektronické kartě), aby je rodiče nemohli propít nebo prohrát na automatech. Už dnes vyplácejí dávky pomoci v hmotné nouzi některé obce zejména na severu Čech v poukázkách.
9. Dlužníci přijdou o část dávek Z dávek se bude moci strhávat nájemné a pokuty. Příjemci dávek zůstane životní minimum, zbytek půjde na úhradu dluhů.

10. Méně peněz pro ty, kdo nehledají práci Kdo odmítne veřejnou službu, nedostane plnou podporu v nezaměstnanosti. Dnes už to podobně funguje u dávek vyplácených obcemi. „Mnohým nezaměstnaným kvůli tisícovce nestojí za to jít pracovat, žijí i z jiných dávek,“ upozorňuje starosta Litvínova Daniel Volák. Souhlasí s tím, aby se nůžky mezi těmi, kdo veřejně pracují, a těmi, kteří to odmítají, rozevřely ještě víc.

Hospodářské noviny, 9. 7. 2010, rubrika: Česko

Budoucí ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) dostal jasný úkol: provést největší reformy sociálního systému, důchodů a zákoníku práce za posledních 20 let. A i když reformy určitě budou bolet, Drábek je přesvědčený, že svou roli zvládne.

„Řada stávek a demonstrací vyplývala v minulosti z toho, že se s odbory dostatečně nemluvilo. Mou výhodou určitě je, že jako bývalý prezident Hospodářské komory velmi dobře vím, jak uvažují odbory a vždy jsem byl schopný se s nimi dohodnout,“ říká v rozhovoru pro HN Drábek.

* HN: Jako nový ministr práce a sociálních věcí budete na podzim ve sněmovně obhajovat zrušení porodného na druhé a další dítě, snížení příspěvku na péči pro postižené, ale i škrty v rodičovské nebo sociálním příplatku. Které z těchto škrtů pro vás bude nejtěžší vysvětlit?

Nejobtížnější bude vysvětlit škrtání u zdravotně postižených. Jestli mě něco bolí nejvíc, tak je to právě škrtání u postižených. Nicméně ty škrty jsou prostě nezbytné, jinak s těmi penězi nevyjdeme. V tom nejlehčím stupni postižení, kde chceme snížit příspěvek z 2000 na 800 korun, je zařazená velmi různorodá skupina lidí. Jsou tam lidé, kteří jsou těžce postižení a je potřeba, aby se o ně někdo staral.

* HN: Takže se budete snažit rozhodnutí koalice pro zdravotně postižené ještě zmírnit?

Určitě ne. My jako TOP 09 jsme dokonce navrhovali úplně zrušit příspěvek v nejlehčím stupni postižení. Mnohem lépe ale chceme vyhodnocovat a případně přehodnocovat, jestli někdo z nejlehčího stupně postižení nepatří do těžšího stupně postižení. A u těžších stupňů postižení dávky nekrátíme.

* HN: Vaším úkolem bude prosadit a vysvětlit i nejzásadnější důchodovou reformu od vzniku Česka. Chcete vycházet z návrhu Bezděkovy komise, jejíž první varianta počítá se snížením penzijního pojištění o pět procent a s možností převést další tři procenta na důchodové účty. Kvůli tomu by ale vypadlo z rozpočtu 90 miliard… Neměla by být penzijní reforma trochu skromnější?

Samozřejmě. Nechci zpochybňovat práci důchodové komise, ale já musím být mnohem obezřetnější než někdo, kdo si sedl ke stolu a nastínil ideální ekonomický model. Penzijní reforma je tak zásadní dlouhodobá věc, že ji můžeme prosadit až po hluboké a férové diskusi uvnitř koalice, s opozicí i se sociálními partnery… Není možné, abychom něco odhlasovali 118 hlasy a aby to za čtyři roky jiná vláda zase zrušila.

* HN: Ale ČSSD vám nikdy nepřistoupí na to, abyste financovali důchodovou reformu zvýšením DPH na potraviny, léky, nebo MHD…

Určitě se pokusím přesvědčit kolegy ze sociální demokracie, že je třeba nastartovat důchodovou reformu a budu s nimi jednat tak dlouho, aby i pro ně byla přijatelná.

* HN: Budete jedním z ministrů, který určitě nebude moc populární. Jste připraven na to, že vás budou hodně kritizovat nejen opozice, ale i různé zájmové skupiny?

Zvažoval jsem, jestli se do toho chci pustit. Ale protože jsem minulý rok zakládal TOP 09 právě s tím, že je potřeba dát dohromady veřejné finance, tak mi nezbývá než se do toho pustit. Musím samozřejmě brát v úvahu, že to může s sebou přinést i negativní projevy.

* HN: Takže jste, podobně jako třeba Miroslav Kalousek, připravený na pouliční nepokoje?

Myslím, že Česká republika není Řecko.

* HN: To ne, ale kvůli sociálním škrtům, zjednodušení propouštění i rušení zaměstnaneckých výhod možná přijdou stávky a demonstrace.

Budu velmi pečlivě s odbory vyjednávat o každém kroku, takže se nebojím toho, že by zástupci odborů měli pocit, že do toho nějak nejsou vtaženi. Řada stávek a demonstrací vyplývala v minulosti z toho, že se s odbory dostatečně nemluvilo. Mou výhodou ale určitě je, že jako bývalý prezident Hospodářské komory velmi dobře vím, jak uvažují odbory a vždy jsem byl schopen se s nimi dohodnout. Ale když se podíváte do koaliční dohody, tak zjistíte, že naše chystané kroky jsou velmi, velmi uměřené.

* HN: Pojďme k reformě zákoníku práce. Shodli jste se na volnějším řetězení smluv na dobu neurčitou či na snížení odstupného pro lidi, kteří jsou ve firmě méně než dva roky. Který z těchto kroků je důležitější pro zpružnění pracovního trhu?

Nejdůležitější pro zpřehlednění a zjednodušení zákoníku práce je uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Hlavně proto, že se tím odstraní dnešní nepříjemná situace, že není prakticky možné zaměstnat absolventa, který nemůže být zaměstnán na dobu určitou. A pokud lidé neseženou hned po ukončení studia nějaké trvalé zaměstnání, tak nemají možnost získat praxi.

* HN: A smlouvy na dobu určitou budou úplně neomezené?

Určitě odpadne dvouletá lhůta, po které musíte dostat smlouvu na dobu neurčitou. Já ale rozhodně nepřipustím to, aby byl nějaký zaměstnanec vydírán, že s ním bude zaměstnavatel uzavírat opakovaně smlouvu na jeden měsíc.

* HN: Ale jak tomu chcete zabránit?

Jednou z reálných možností je, že opakované uzavírání smluv na dobu určitou omezíme od určité hranice přímo v zákoně.

Právo, 9. 7. 2010, rubrika: Publicistika

Torontský summit ekonomické skupiny G 20 je velkým vítězstvím zdravého rozumu, pokud jde o další globální ekonomický vývoj a způsob řešení světové hospodářské krize. Lídři největších ekonomik se dohodli, že do tří let srazí deficity svých státních rozpočtů na polovinu a do roku 2016 zastaví růst podílu dluhu na HDP.

Státům přitom zůstane možnost postupovat při redukci deficitů odlišnou rychlostí a dle vlastních plánů a národní situace. Z hlediska postavení Česka je potěšitelné, že s plány na krocení deficitů veřejných rozpočtů přišla především Evropská unie, a že je dokázala prosadit. Na rozdíl od maastrichtských kritérií závazky z Toronta nedoprovázejí žádné sankce při jejich nedodržení. Na druhé straně samy o sobě sankce za nedodržení deficitů veřejných financí v EU nebyly ani v minulosti, natož v současnosti stejně vyměřovány, a tak v podstatě ztratily smysl.
Důležitější než strašák v podobě pokut či ztráty dotací je skutečné vnímání obavy z dalšího zadlužování. Tím reálným bičem svištícím nad hlavami vládních kabinetů jednotlivých států i větších hospodářských celků je míra důvěry finančních trhů. Ty totiž nejlépe ocení, či naopak zavrhnou opatření v zájmu krocení veřejných dluhů.

V posledních dnech se stále více spekuluje, zda a jak podpořit aktuální křehké ekonomické oživení. Nikdo dnes není schopen odhadnout, zda je světová ekonomika již z nejhoršího venku, nebo zda zažije ještě jednu krizi. ČR se na rozdíl od řady jiných zdržela umělého navyšování výdajů do skomírajících segmentů ekonomiky.

Vývoj nám dal za pravdu. Státy, v nichž byla přijata taková opatření, jako bylo třeba bankovné či šrotovné, již vyčerpaly další podobný investiční potenciál a stojí dnes před stejnou situací jako před jejich přijetím.
Deklarovaná snaha EU po ozdravení veřejných financí a osekání nezdravých výdajů je výbornou zprávou pro Česko a v neposlední řadě i pro jeho vládu, která se právě ujímá řízení státu. Reprezentace vzešlá z květnových voleb se již shodla na řadě úsporných opatření a závěry z Toronta potvrdily, že se tak naše země zařadila do současného ekonomického hlavního proudu.
Před vládou stojí náročný úkol rozepsat úspory tak, aby byly co nejefektivnější, aby proběhly za co nejnižších sociálních nákladů a zároveň nepodlomily zdravé ekonomické síly. Musíme od počátku veřejnosti vysvětlovat, že určitá míra sociálního komfortu a zainteresovanosti státu na výši životní úrovně občanů není jednou provždy daná.

Tak jako se střídají z finančního hlediska roky dobré s těmi horšími i v domácnostech a soukromém sektoru, prochází stejnými etapami i stát. A ten si může dovolit pouze takovou míru participace na sociálních transferech, která neohrozí zdravý základ veřejných financí. Veškeré sociální dávky proto musí projít řádným auditem, aby se zjistilo, které jsou skutečně nezbytné a které je možné zrušit, případně nahradit efektivnějšími. Stejně tak je potřeba urychleně přijmout politicky konsensuální, nicméně smysluplnou důchodovou reformu. Ani ta se ale neobejde bez určitých nákladů, jako ostatně jakákoli jiná reforma.

Je pochopitelné, že úspory, byť sebecitlivější, budou nevyhnutelně nepříjemné. Možná budou i bolet. Jsem ale přesvědčen, že občané pochopí, že je pro ně stále méně bolestivé, když vláda a parlament provedou nezbytné úsporné kroky z vlastní vůle, než kdybychom k nim byli při současném vývoji veřejných financí donuceni za pár let vnějším tlakem. Jinak řečeno – je lepší si dnes utáhnout opasek kolem břicha než zítra kolem krku.

Jaromír Drábek, místopředseda TOP 09