Jaromír Drábek

Řešení problémů, které s sebou přináší reforma veřejných financí, se nemohlo vyhnout ani financím směřovaným do oblasti poskytování sociálních služeb. I když to není příjemné, stát musí šetřit i v této oblasti. Přesto zůstává prvořadým úkolem politické reprezentace na všech úrovních veřejné správy, aby každé úspory byly natolik promyšlené a efektivní, aby se i při snížených prostředcích co nejméně dotkly chodu jednotlivých zařízení poskytujících konkrétní sociální služby.

Na letošní rok vyčlenilo Ministerstvo práce a sociálních věcí na sociální služby 90 % prostředků oproti minulému roku. Dotace na sociální služby ve výši 6,1 mld. Kč byly rozdělovány zejména na základě zhodnocení a doporučení jednotlivých krajů, které znají poměry a potřeby jednotlivých zařízení na svém území nejlépe. Nebo alespoň to jsem předpokládal, když jsem požádal o doporučení, na základě kterých byly dotace rozděleny.

Bohužel se ukázalo, že kraje v některých případech sice dopřály vlastním zařízením vyšší či nekrácenou podporu v porovnání s předchozím rokem, na druhou stranu ale některým zařízením dotace dramaticky snížily. Sluší se dodat, že v rámci kritiky zmíněné praxe jednotlivých krajů nelze paušalizovat. Ne všechny kraje se zachovaly tak, že preferují pouze svá zařízení. Některé se vůči poskytovatelům sociálních služeb chovají zodpovědně a snaží se i se zkrácenou dotací vypořádat maximálně spravedlivě. Dokonce hledají další zdroje financování. Jsou ale i extrémní případy, kdy některá zařízení poukazují na to, že v porovnání s předchozím obdobím dostaly částku na dotacích sníženou v řádech desítek procent, a to i na třetinu předchozích dotací.

Důsledkem je, že tato zařízení se ocitla na hranici existence. Ministerstvu proto nezbylo nic jiného, než sáhnout do rezerv pro krizové situace, a poskytnout 58 milionů korun nadregionálním sociálním službám, přičemž dalších 130 milionů bude poskytnuto v druhém kole dotačního řízení organizacím s regionální působností. Sáhnout na ministerskou rezervu v okamžiku, kdy neexistují žádné vnější vlivy, které by takový krok ospravedlnily, není jednoduché rozhodnutí. Nicméně krizová situace vznikla a MPSV se nemůže tvářit, že se jej to netýká.

Má slova potvrzují i zástupci Svazu měst a obcí. Ani oni nejsou spokojeni s výsledky dotačního řízení, také mnoha z jejich zařízení byla rozhodnutím krajů poškozena. Snahou MPSV je přitom kompetence obcí v sociální oblasti spíše rozvíjet, než je utlumovat.

Vždy jsem byl zastáncem principu subsidiarity, a názoru, že peníze mají být rozdělovány co nejblíže potřebným. Z tohoto principu ostatně vycházel i zákon o sociálních službách, který počítal s převedením kompetence rozdělování dotačních prostředků sociálním zařízením na kraje od 1. 1. 2012. Současná zkušenost mne nicméně přesvědčila, že účinnost zákona je potřeba o dva roky odložit. Do té doby by měla být k dispozici metodika, která bude stanovovat jasné mantinely pro rozdělování dotačních prostředků i při přenesení kompetence ze státu na kraje.

Jaromír Drábek
ministr práce a sociálních věcí

O připravované novele zákoníku práce hovořil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Smlouvy na dobu určitou bude možné uzavírat nejvýše na dobu tří let a maximálně třikrát po sobě či odstupné bude vypláceno podle délky pracovního poměru, a to v prvním roce bude náležet zaměstnanci jednoměsíční odstupné, ve druhém roce dvouměsíční a až od třetího roku zaměstnání bude mít nárok na plné tříměsíční odstupné.
Hospodářské noviny, 11.5.2011

Při porušení režimu nemocenské dostane zaměstnanec výpověď. Z původně plánovaných opatření, jak se zbavit špatného pracovníka, zůstalo v novém zákoníku práce jen jedno. Ministr Jaromír Drábek (TOP 09) pro HN popisuje i další novinky. Smlouvy na dobu určitou bude možné uzavírat nejvýše na dobu tří let, a to maximálně třikrát po sobě. Až dosud návrh počítal s tím, že poměr na dobu určitou nesmí být delší než dva roky, a zopakovat ho mělo být možné jen dvakrát.

HN: Zákoník práce je po připomínkovém řízení. Dá se říct, že je hotový?

Připomínky jsme sice vypořádali, nicméně na plénu tripartity mě zaměstnavatelé i odbory požádali, abych předložení o měsíc odložil, protože spolu potřebují vyladit některé otázky. Čili do vlády se zákoníkem půjdu na konci května.

HN: O kterých bodech se ještě bude diskutovat?

Předpokládám, že se jedná o rozvržení pracovní doby. Ale do jednání zaměstnavatelů a odborů nebudu vstupovat.

HN: Mimo jiné měníte systém odstupného. Proč?

Tato změna má motivovat zaměstnavatele, aby měli menší problém vytvářet pracovní místa na dobu neurčitou. Když zaměstnavatel vytvoří pracovní místo a po půl roce zjistí, že nemá zakázky a musí člověka propustit, platí mu tříměsíční odstupné. O polovinu se mu tak zvyšuje mzdový náklad.

Proto odstupňujeme odstupné podle délky pracovního poměru, v prvním roce se vyplácí jednoměsíční odstupné, ve druhém roce dvouměsíční a až od třetího roku zaměstnání je to plné tříměsíční odstupné.

HN: Co se mění u pracovních poměrů na dobu určitou?

Náš současný systém je zatížen velkou spoustou výjimek, které bych rád odstranil.

Navrhovaný systém se odvíjí od hesla třikrát a dost. To znamená, že pracovní poměr na dobu určitou bude možné uzavřít maximálně na dobu tří let a bude možné ho opakovat maximálně třikrát.

Celková doba tak může dosáhnout až devíti let a nemůže dojít k řetězení po měsíci nebo po třech měsících.

HN: TOP 09 se také dlouhodobě snaží o snížení nákladů práce. V rámci jednání o důchodové reformě se to však nepovedlo…

Budu se snažit, aby k tomu došlo při nějaké jiné příležitosti. Teď se aktivita přesunula směrem k ministrovi financí, který se o to snaží v rámci daňové reformy.

TOP 09 využije každé příležitosti, abychom vedlejší náklady práce snížili.

HN: Pracovní trh souvisí nejen se zákoníkem práce, ale i se sociálním systémem. Vaším cílem je maximálně snížit strukturální nezaměstnanost, tedy takovou, která vzniká kvůli některým zákonům, jež v důsledku znesnadňují sehnání práce. Jak to uděláte?

To samozřejmě není jen záležitost zákoníku práce. Nemohu vám říct, že to či ono ustanovení změníme nebo zrušíme a strukturální nezaměstnanost zmizí.

Osobně problém vidím ve složité úpravě pracovní doby či zmiňované nejistotě kolem pracovních poměrů na dobu určitou.

HN: Jistou část strukturální nezaměstnanosti způsobuje existence minimální mzdy. Svého času jste navrhoval, že ji odstupňujete podle regionů. Platí to?

Ne. Rizik by totiž vzniklo mnohem více než výhod.

Hlavně by se však pak dalo jít i do řady dalších systémů. Například do životního minima odstupňovaného podle regionů. Nakonec hlavním argumentem bylo, že Česká republika je příliš malá na to, abychom zde zaváděli podobné regionální instrumenty. Ale úpravu minimální mzdy navrhovat budu.

HN: Jakým směrem?

Směrem nahoru.

HN: Proč ji chcete zvýšit?

Vycházím ze statistik, podle nichž minimální mzdu dnes pobírá méně než jedno procento lidí. Nic nebrání tomu, aby se minimální mzda mírně zvýšila.

HN: Kdy k tomu dojde?

Předpokládám, že od prvního ledna příštího roku.

HN: Koalice plánovala zjednodušit výpovědní důvody. Nakonec navrhujete pouze možnost propustit zaměstnance při porušení pracovní neschopnosti.

Zvažovali jsme i další opatření, ale narazilo to na výrazný odpor. Nejen odborů, ale také třeba právnických fakult.

Objevovaly se návrhy, abychom počkali na novelu občanského zákoníku.

HN: Neselhala v tomto bodě vláda? Nejen politici TOP 09, ale také občanští demokraté původně hovořili o nutnosti zavedení více možností, jak se zbavit špatného zaměstnance.

Za několik měsíců či týdnů začneme připravovat další revizi občanského zákoníku. Toto je zrovna oblast, která se velmi silně váže na občanský zákoník.

HN: Dojde i na výpověď bez udání důvodu?

Dokud budu ministrem, tak ne.

HN: Ještě se vraťme k nezaměstnanosti. Kromě strukturální je tu i jistá míra nezaměstnanosti dlouhodobé. Ta se pohybuje kolem dvou procent. Máte plán, co s ní dělat?

To je věc, kterou máme připravenou v rámci sociální reformy. V té jsou celkem významné změny zákona o zaměstnanosti.

Většina kroků je zcela jasná a neříkám, že už nebudou následovat žádné další. Ale co se týká přímo dlouhodobé nezaměstnanosti, tak náš hlavní cíl je s těmito lidmi mnohem lépe pracovat.

HN: Jak například?

Chceme zavést 20 hodin týdně veřejných služeb. Kdo bude dlouhodobě nezaměstnaný, musí se zapojit do pracovního procesu.

HN: Jak chcete nezaměstnaným takovou práci zajistit?

Veřejnou službu budou organizovat úřady práce. Budou řešit školení, kontroly, bezpečnost práce, pojištění či zdravotní prohlídky.

HN: Také se mluví o druhé etapě sociální reformy. O co vlastně jde?

Především jde o sociálněprávní ochranu dětí, pěstounskou péči, adopce, ale také ústavní péči.

zdroj: mpsv.cz

Rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem
Český Rozhlas 1 – Radiožurnál, 6. 5. 2011

O novém způsobu výpočtu penzí dnes měli rozhodovat poslanci. Vláda návrhem reagovala na nález Ústavního soudu, podle kterého mají lidé s vysokými příjmy neúměrně nízkou penzi a situace by se měla změnit. Nynější praxe podle ústavních soudců málo zohledňuje, kolik lidé zaplatili do penzijního systému. Koalice ale při středečním projednávání nezkrátila lhůtu pro rozdání pozměňovacích návrhů, a je tedy otázkou, jestli poslanci budou moci o změnách vůbec hlasovat. Hostem v Radiožurnálu po telefonu je ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Dobrý den, pane ministře. Pěkné ráno.

Bude se o tom novém výpočtu důchodu a změnách ve věku pro odchod do penze hlasovat nebo nikoliv? Nebude se o tom hlasovat dnes, předpokládám, že se o tom bude hlasovat příští týden, protože podle jednacího řádu Poslanecké sněmovně mezi druhým a třetím čtením musí uběhnout doba nejméně 72 hodin, a to se od středy nestalo, to znamená, pravděpodobně o tom budeme hlasovat ve středu.

Takže jenom technická věc, není to nějaké dramatické zdržení a ta předloha, která by měla platit od září, platit bude. Není to dramatické zdržení, to bylo ovlivněno tím, že první týden jednání Poslanecké sněmovně, to je ten minulý týden, se projednávala, se projednával zákon o veřejném zdravotním pojištění a opoziční poslanci mluvili tak dlouho o tomto zákoně záměrně, nějak to neskrývali, že se prostě některé jiné zákony nestihly projednat.

Takže předpokládáte, že bude platit od září, tak jak je v plánu? Ano, předpokládám, proto právě musíme příští týden projít třetím čtením, potom půjde ten zákon do Senátu …

Kde má levicová opozice většinu. Ano, a předseda České strany sociálně demokratické už při diskusi v Poslanecké sněmovně avizoval, že Senát tento zákon pravděpodobně vrátí, to znamená, musíme počítat ještě s tímto časovým zpožděním. I tak ale by se měl bez problémů ten termín 30. září stihnout.

Průměrný důchod by měl od podzimu klesat ročně asi o kolik, o 60 korun, je to tak? Ne, průměrný důchod zůstane naprosto přesně na stejné, respektive bude se zvyšovat o ty standardní valorizační částky, bude se každý rok zvyšovat o růst, průměrný růst cen a o třetinu růstu mzdy. To, o čem se často píše v novinách, to je trošku zkreslená informace. To je právě výsledek nálezu Ústavního soudu. Nález Ústavního soudu jasně řekl, že prostě musíme zvolit nový vzorec. Ten nový vzorec počítá s tím, že průměrná výše důchodu zůstane naprosto stejná, do koruny stejná, ale musíme udělat trošku jinou tu křivku výpočtu nově přiznávaných důchodů tak, abychom uspokojili nález Ústavního soudu.

Pane ministře, jaký je vlastně k dnešku deficit na důchodovém účtu? Plus minus. Ten deficit důchodového růstu, ono to není jednoduché číslo a bylo by potřeba to do hloubky vysvětlit, ale dnes se pohybuje kolem 30 miliard ročně, to znamená každý měsíc to je nějaký 2,5 miliardy, ale ten deficit důchodového účtu je způsoben převážně tím, že důchod je vyplácen i za takzvané náhradní doby, to znamená, když například matka pečuje o dítě nebo někdo pečuje o svého blízkého zdravotně postiženého a podobného případy, a tyto náhradní doby jsou u nás velmi, velmi rozměrné oproti jiným státům. My až jednu třetinu těch dob jsou ty doby, kdy se neodvádí pojistné a z toho samozřejmě také vzniká deficit, což je správně. Samozřejmě společnost má ocenit takové, takové chování, ale jenom když to porovnáme s jinými státy, tak ten náš systém je skutečně velmi komfortní a vůči občanům nadstandardní.

Děkuju za rozhovor. V Ranním interview jsme mluvili s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem z TOP 09. Na slyšenou. Děkuji za pozvání, pěkný pátek.

zdroj: top09.cz

Článek s názvem „Kalousek ustupuje z reformy penzí, bude jen kosmetická“, který dnes zveřejnil server Aktualne.cz, obsahuje nepravdivé informace a na jejich základě vyvozuje naprosto nesmyslná tvrzení.

V článku se píše o jakémsi materiálu o daňové reformě, který ministr financí poslal na vládu. V tuto chvíli se však reforma přímých daní a odvodů dopracovává, probíhají finální jednání třech zainteresovaných ministerstev a teprve po jejich skončení bude zpracován materiál k projednání ve vládě. Autor článku tedy zřejmě čerpá ze smyšleného či neaktuálního podkladu.

Navržená varianta na podzim roku 2010 přepokládala povinné spoření v objemu 3 % pojistného. Na pojistné je vybíráno 28 % a celkový objem vybraného pojistného v roce 2010 činil přibližně 320 mld. Kč. Snadno si odvodíme, že se dostáváme k částce okolo 34 mld. Kč. I po zohlednění růstu mezd do roku 2013 je tato částka velice daleko od v článku uváděného čísla 50 mld. Kč.

Projekce, která byla připravena pro rozhodování Porady ekonomických ministrů a vlády v únoru 2011 pro jinou, dobrovolnou variantu kalkuluje s převedením pojistného do II. pilíře v prvním roce pojištění v objemu 20 mld. Kč. Tato částka pochází ze 3 % dobrovolně přesměrovaného veřejného pojištění. Se stejnou částkou musí ministerstvo financí počítat jako s výpadkem příjmů v roce 2013 pro střednědobý rozpočtový výhled. Zvolená varianta reformy ale obsahuje navíc i povinný další příspěvek 2 % ze mzdy, předpokládané příjmy II. pilíře v prvním roce tak budou o 2/3 vyšší, tedy přibližně 33 mld. Kč. Toto číslo však není možné zaměňovat s dodatečným příjmem DPH, který se v letech 2012 – 2013 bude pohybovat kolem 22 mld. Kč. Není jasné, proč se v článku kalkuluje se zdaněním hazardu, který s penzijní reformou nemá souvislost.

Je legitimní, že novináři mají právo na informace a že na základě těchto informací kritizují vládní návrhy a iniciativy. Mnohdy to bývá i ku prospěchu věci, při objektivní zpětné vazbě se vyskytují náměty, které vládním návrhům pomohou a posunou jejich kvalitu. Rozhodně ale není přínosem ani pro vládu, ani pro občana, pokud ve své kritice používají čísla, která jsou chybná a neověřená. A pokud navíc na základě velmi zavádějících čísel udělají ukvapený závěr, že vláda místo stěžejní reformy plánuje kosmetickou změnu, pak občanům, kterým mají sloužit objektivním zpravodajstvím, poskytují vysloveně medvědí službu.

Jak vidíme z oficiálních projekcí, vláda na důchodovou reformu rozhodně nerezignovala a z cíle kumulace prostředků do II. pilíře neslevuje.

Jaromír Drábek,
ministr práce a sociálních věcí

Miroslav Kalousek,
ministr financí

zdroj: top09.cz