Odbory jsou nejednotné, tak si vymyslely nepřítele

Od Jaromír Drábek

Hospodářské noviny str. 11 – Názory, 10.12.2010
Jindřich Šídlo, Petr Vašek

Když přijde kuchařka ze soukromé firmy ve vedlejší ulici za dva roky o třicet procent platu, je fér, aby se podobně zachoval i stát, odpovídá ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) na otázku, jak by vysvětlil kuchařce v mateřské škole nutnost škrtů, proti nimž ve středu demonstrovali čeští odboráři. Rozhovor probíhal v den stávky dopoledne a ministr nevypadal, že by ho to příliš vzrušovalo.

HN: Začneme citátem: „Budu velmi pečlivě s odbory vyjednávat o každém kroku. Řada stávek a demonstrací vyplývala v minulosti z toho, že s odbory se dostatečně nemluvilo. Mou výhodou určitě je, že dobře vím, jak uvažují odbory, a vždy jsem byl schopen se s nimi dohodnout.“ Víte, kdy a kdo to řekl?

Jojo, vím to dost dobře… (Jaromír Drábek, 9. 7. 2010 – pozn. red.) Nemáte jednoduché začátky rozhovorů. V té době jsem ale byl opravdu přesvědčen, že budeme umět jednat tak, aby to mělo výsledek. To, že se konkrétně u platů státních zaměstnanců odbory šprajcly a rozhodly upřednostnit stávku a protesty před seriozním vyjednáváním, to jsem v té době nemohl odhadnout. Odbory nebyly uvnitř jednotné, a protože se nedokázaly shodnout na společném postoji, našly si společného nepřítele.

HN: A kdy jste si uvědomil, že se nedohodnete?

Vyjednávali jsme velmi trpělivě, premiér i já. Vždy jsme přišli na jednání, předložili materiál, odbory prohlásily, že potřebují čas na rozmyšlenou a dají nám vědět, a po pěti, sedmi dnech nám oznámily, že náš návrh je naprosto nepřijatelný. A to se několikrát opakovalo. Na jednom z posledních jednání na konci října pak odboráři řekli, že už nejsou ochotni dále jednat, a to dokonce ani o otázkách, které předtím vznášely jako vlastní témata k jednání. V tu chvíli bylo jasné, že je stávka neodvratitelná.

HN: Opravdu nešlo stávce zabránit? Odboráři říkají, že nestávkují kvůli deseti procentům z mezd, ale kvůli změnám v platových tabulkách.

Dobře víte, že důvody pro stávku se za pět týdnů od doby, kdy byla vyhlášena, několikrát měnily. Nejprve to bylo kvůli úpravám platových tabulek, poté jsem slyšel, že je to obecně proti úsporám ve státní správě, poté se zjistilo, že je stávka namířena i proti změnám ve zdravotnictví, v posledních dnech to byla důchodová reforma atd. Je jednoznačné, že téma stávky je uměle vykonstruované a postupně se mění. Stát prostě víc peněz nemá.

HN: Proč by si odbory uměle konstruovaly důvody pro stávku?

To se musíte zeptat jich. Souvisí to s tím, co se celkově děje v Evropě, nicméně naše situace není úplně srovnatelná s jinými zeměmi. V Portugalsku probíhá generální stávka za situace, kdy z roku na rok snižují deficit o tři procenta HDP. Naše úsporná opatření mají snížit schodek o necelé jedno procento HDP.

HN: Myslíte, že lidé pracující v rozpočtové sféře jsou přepláceni?

To je příliš obecná otázka. Pedagogům bude velmi významně přidáno. Co se týká zdravotníků, to je systém z velké míry oddělený od státního rozpočtu…

HN: Mluvíme spíš o zdravotnickém personálu, nepedagogických pracovnících, hasičích… Myslíte, že jsou na tom tak dobře, že deset procent platu nepocítí?

To v žádném případě. Ale myslíte si, že snižování podpory zdravotně postižených nebo snižování podpory rodin je lepší cesta? Není. Ale jsme v situaci, kdy stát vydává víc peněz, než si může dovolit. Pokud nechceme dojít za dva tři roky do stavu Portugalska, musíme udělat úsporná opatření hned. A že bolí, je jasné. Ale bolí méně, než kdybychom je dělali za tři čtyři roky.

HN: Když za vámi přijde kuchařka z mateřské školy, ukáže vám výplatní pásku a zeptá se vás, proč má brát ještě o deset procent méně, co jí řeknete?

To je výborný příklad. Té paní bych řekl, že stát prostě více peněz nemá, že je to otázka trhu práce a že kuchařka z privátní firmy ve vedlejší ulici přišla v posledních letech o dvacet nebo třicet procent příjmu. A že je proto férové a solidární, aby se stejným způsobem choval stát. A velmi zdůrazňuji, že nikdo nikomu nenařizuje žádné snížení platu. Nechávám na zaměstnavateli, aby své prostředky rozdělil tak, aby kuchařce, která se snaží, nevyhýbá se práci a nečte si v ní noviny, naopak přidal. A někomu jinému, kdo tak kvalitně nepracuje, ubral. Proto jsem nepřipustil přes tlak odborů snižování tarifních stupnic plošně. Pokud si na tohle někdo stěžuje, pak tomu nerozumí.

HN: Proč vláda místo škrtů nezvedne přímé daně?

Protože by to byl velmi negativní signál pro vývoj ekonomiky. A navíc posledních deset let jednoznačně ukázalo, že neplatí přímá úměra„ čím vyšší přímé daně, tím vyšší inkaso rozpočtu“. A lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše.

HN: A co nepřímé daně, které se dobře vybírají? Pravicová vláda na Slovensku zvýšila DPH jako jeden z prvních kroků.

Zvýšení nepřímých daní je možné využít na jiný účel, a tím je důchodová reforma. Ne na financování provozu státu. Ten je prostě příliš drahý. Nechci vytahovat jednotlivosti, jako že státní maturita je u nás jednadvacetkrát dražší než na Slovensku. V minulosti se vlády usnesly několikrát na tom, že se každoročně sníží počet státních zaměstnanců o dvě nebo čtyři procenta, ale nakonec se vždycky našel důvod, proč je v nějakém resortu potřeba zaměstnanců víc. Jiný než fiskální tlak je neefektivní.

HN: Deset procent úspor v provozu státu vám vynese 11 a půl miliardy korun. Člen NERVu Pavel Kohout říká: Bez korupce by Česko nemělo s veřejnými rozpočty problém vůbec…

… vrabec v hrsti, holub na střeše. Jestli se povedou protikorupční opatření…

HN: … ta jsme kromě jedné brožury ministra Johna zatím příliš nepostřehli.

Ale vláda na tom velmi usilovně pracuje. A pokud se to povede a ušetříme deset miliard, bude to jedině dobře. Ale já prostě odmítám přistoupit na to, že si řekneme, že se možná nějakým opatřením v roce 2012 nebo 2013 ušetří nějakých deset miliard. To nemůžeme započítat do aktuálního rozpočtu, to by bylo nezodpovědné, to dělaly vlády před námi.

HN: Nevyplývá z toho, co říkáte, že se stejně míru korupce, která okrádá stát, snížit nepodaří?

To v žádném případě.

HN: Nebojíte se, že budete první ministr práce, který bude muset řešit generální stávku?

Neobávám. Samozřejmě mi nebude příjemné, pokud taková situace nastane. Výpověď bez důvodu? Jistě ne!

HN: Máte dojem, že tahle vláda přesně ví, jaké reformy chce dělat, když nemá ještě ani legislativní plán?

To jsou přílišné formálnosti. Jako místopředseda TOP 09 můžu říct, že náš itinerář je naprosto jasný: zdravotní reforma, daňová, zejména u daně z příjmů, důchodová, sociálního systému. To se vám zdá málo? A termíny jsou naprosto jasné, platnost k 1. 1. 2012. A jednoznačně se k tomu přihlásily i naše poslanecké kluby, což vnímám jako velmi silnou podporu.

HN: My jsme ten dopis předsedů klubů spíš přečetli jako vzkaz „už bychom chtěli vědět, co chcete dělat“.

Nenene. To čtete špatně. Tam je jasná žádost o to, aby do konce února proběhla vnitrokoaliční diskuse, aby bylo jasné, jaké ty kroky přesně budou a abychom pak nezdržovali v parlamentu tím, že se bude ještě něco dovysvětlovat. A aby vše mohlo začít platit k 1. 1. 2012.

HN: Jedním z vašich největších úkolů je nový zákoník práce. Jak bude nakonec vypadat?

Nebude tam nic překvapivého. Zákoník práce musí být srozumitelný pro miliony lidí. Základní ambicí je, aby bylo jasné, co je povinné a co je dobrovolné. Musí být také úplně jasné, co se kterým paragrafem chce říci. Klasicky jde o výpovědní důvody. Nechci zavádět žádné další, ale chci je zpřesnit tak, aby nezpůsobovaly tolik právních sporů o platnost či neplatnost výpovědi.

HN: Takže žádná výpověď bez udání důvodu?

V žádném případě.

HN: A proč vlastně ne? ODS to měla už před pěti lety v programu, samozřejmě s odstupným.

Nepovažuji to za důležité.

HN: A není to spíš symbol?

Možná, ale ne můj. Já si prostě myslím, že v tomto ohledu je lepší upřesňovat důvody. A nepovažuji to ani za úplně systémové. Výpověď bez udání důvodu s dvanáctiměsíčním odstupným, jak kdysi někdo navrhoval: a k čemu je to dobré? A kdo to bude chtít použít?

HN: Předpokládáme, že jste propouštěl dost lidí. Stačily vám možnosti, které dává zákoník práce dnes?

Mně ano. Rozumím, že to někdy není jednoduché, ale to právě proto, že ustanovení nejsou úplně přesně formulována a řada zaměstnavatelů má obavu, že když zcela přesně nezformuluje výpovědní důvod, může se dostat do právního sporu.

HN: Premiér Petr Nečas vám v létě vzkázal, že se mu váš návrh zdá málo ambiciózní, že by chtěl třeba rozšířit možnosti důvodů pro výpověď, delší zkušební lhůty pro vedoucí zaměstnance atd. Vezmete jeho názor v úvahu?

Určitě povedeme debatu o prodloužení zkušební doby pro určitý okruh zaměstnanců, o tom, jak mírně rozvolnit výpovědní lhůtu, i když nejsem zastáncem jejího zkracování, dva měsíce jsou z obou stran vyvážené. A vždycky je možná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem.

HN: Karel Schwarzenberg vás zmínil jako svého možného nástupce v čele TOP 09. Uvažujete o tom?

To vůbec není otázka, kterou bych jakkoliv řešil. A pokud jde o Karla Schwarzenberga, už před rokem a půl se spousta lidí ptala, jak dlouho vydrží. To ho ale neznáte…

 

Náš itinerář je naprosto jasný: zdravotní reforma, daňová, důchodová, reforma sociálního systému. To se vám zdá málo? A platnost od roku 2012

 

> Absolvoval ČVUT v oboru řídicí techniky. Po studiích zaměstnán jako výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu energetickém. Od roku 1993 místopředseda představenstva firmy ABEGU, a.s. V letech 2002-2008 působil ve funkci prezidenta Hospodářské komory ČR. V roce 2002 se stal spoluiniciátorem vzniku Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí Hospodářské rady vlády. Roku 2009 podnikal s firmou iDTAX Česká republika, s.r.o. Ve volbách v roce 2010 do PS PČR byl zvolen poslancem.

Foto autor| FOTO: HN – MICHAELA HASÍKOVÁ

O autorovi| Jindřich Šídlo, Petr Vašek, autori@economia.cz

Aktuální dění
Design based on Blue Taste Theme created by Jabox