Jaromír Drábek

E15, 14. 2. 2011, Rubrika: Rozhovor, Strana: 12

Podle jízdního řádu vlády by zákony týkající se důchodové reformy měl mít kabinet na stole na přelomu února a března. Moc času nezbývá, shodli jste se už alespoň v koalici na mantinelech, ve kterých se reforma uskuteční?

Diskuze na úrovni koalice probíhá velmi intenzivně, probíhá i diskuze se sociálními partnery i s politickou opozicí. Plánované je jednání na nejvyšší úrovni se sociální demokracií. Jak je obecně známo, konkrétní kroky jsou rozděleny do dvou základních postupů. Za prvé je to reakce na nález Ústavního soudu a s tím související parametrická úprava průběžného pilíře a pak je to ona druhá část, to znamená zavedení spořícího pilíře, tak abychom podle hesla, že nemáme nosit všechna vejce v jednom košíku, rozdělili penzijní systém na část průběžnou a na část spořící.

Dohodla se už koalice na konkrétních záležitostech, jako je povinné či nepovinné spoření a tak dál?

Jak jsem řekl, diskuze probíhají velmi intenzivně a my bychom je chtěli ukončit ve velmi krátké době. Veškeré podklady, které k tomu potřebujeme, už máme na stole. Posuzujeme je, analyzujeme, děláme k tomu číselné výpočty a myslím, že ve velmi krátké době budeme schopni dojít ke konkrétnímu výsledku.

Dokdy jste schopni dojít ke konečnému výsledku?

Jednání má časové horizonty, protože 17. února, tedy ve čtvrtek, se bude důchodová reforma projednávat na tripartitě, ten den se také sejde porada ekonomických ministrů na toto téma. A to základní datum pro mě je 23. únor, kdy bude vláda projednávat předlohu, která souvisí s nálezem Ústavního soudu. Byl bych velmi rád, kdybychom ve vládě projednávali tento návrh zákona už v souvislosti s celým konceptem důchodové reformy.

Mluvíte o číselných výpočtech a analýzách. Můžete být konkrétnější?

Máme propočteno asi sedm variant, a když tady řeknu jedno číslo nebo sedm čísel, bude to absolutně vytržené z kontextu. Ve chvíli, kdy budeme chtít uzavřít nějakou dohodu, budou tato čísla používána jako zbraň. Ne, v tuto chvíli je ještě předčasné říkat konkrétní čísla. Věřím, že v průběhu pár dnů budeme schopni představit tu variantu, na které je shoda, včetně těch čísel.

Bude vládní koalice prosazovat povinné spoření na důchod?

Doporučení poradní expertní skupiny, tedy druhé Bezděkovy komise, jasně říká, že doporučuje povinné spoření. Přestože vyvážení výhod a nevýhod v povinném nebo dobrovolném typu spoření je poměrně vyrovnané. A i v okolních zemích se používají oba typy.

Má koalice na povinné spoření na důchod shodný pohled?

Chtěl bych to nejprve srovnat. Velká výhoda je, že na rozdíl od opozice a odborů, které říkají, že takto to má být a jinak to nechceme, uvnitř koalice diskuze probíhá velmi konstruktivně. Jak ODS, tak TOP 09 jednoznačně řekly, že mají sice nějaké preference, nicméně to není nepřekročitelný požadavek. ODS preferuje dobrovolný systém, což je sice v rozporu s programovým prohlášením vlády a koaliční dohodou, ale já těm důvodům rozumím. TOP 09 se na základě programových dokumentů koalice rozhodla, že bude preferovat povinný systém, a tak ho preferujeme. Ale diskuze jsou skutečně velmi konstruktivní v tom, za jakých dalších vymezení je možné přistoupit k povinnému systému a za jakých k dobrovolnému. Ale nemá cenu v tuto chvíli předjímat konkrétní výsledky něčeho, o čem se vede diskuze. To je v běhu.

Stanovili jste si už nákladové mantinely na reformu?

To je důležitá součást všech úvah. Ale není to argument jediný.

Kolik bude reforma stát – třicet padesát miliard korun?

V tuto chvíli nechci nabourávat probíhající jednání. Kdybych řekl nějaké číslo, tak tím předjímám dohodu, o které se velmi intenzivně diskutuje. Takže na toto číslo si musíme ještě pár dní počkat.

Z jakých zdrojů se bude reforma financovat?

Dva základní přístupy jsou naprosto jasné. Vláda se zavázala, že všechny příjmy ze státního majetku, ať už z jeho prodeje, anebo pronájmu nebo dividendových příjmů, budou použity na penzijní reformu. To je jeden důležitý zdroj. Druhý důležitý zdroj, na kterém v obecné rovině také panuje shoda, je úprava daně z přidané hodnoty. Tak, abychom zajistili dlouhodobou stabilitu důchodového systému. Aby pro lidi, kterým je dnes třicet čtyřicet let, neplatilo to, co některé noviny napsaly v titulku. Že až se dostanou do důchodového věku, mají očekávat almužnu.

Důchody, které se v budoucnu budou vyplácet z průběžného systému, budou v podstatě jen ochranou proti chudobě, ne?

Nemyslím si, že by to bylo tak razantní. V každém případě je potřeba brát v úvahu, že pokud dnes připadají téměř dva ekonomicky aktivní na jednoho důchodce, v následujících desítkách let se budeme posouvat k úplně jinému číslu. Musíme tedy zajistit stabilitu důchodového systému jinak, než jenom tím dosavadním, historickým způsobem.

Stanoví reforma věkový limit pro odchod do penze?

Věk pro odchod do důchodu se bude zvyšovat i po roce 2035. Tempo zůstane stejné, tedy dva měsíce ročně, a stanovení nového stropu zůstane na dalších politických generacích, bude to záležet na vývoji středního věku dožití.

Ministerstvo práce připravuje také velkou novelu zákoníku práce. Co bude její podstatou, nebo chcete-li, největší změnou?

Novela by měla přispět ke zjednodušení, zpřehlednění zákoníku. Pracovní právo je komplikované, a jak vyplývá z různých anket, znalost pracovněprávní legislativy je malá.

Hodně se mluví o dohodách o provedení práce, o možnosti jejich časového rozšíření. Jaký je váš názor – nebudou je zaměstnavatelé zneužívat, když se z nich platí pouze patnáctiprocentní daň?

Tyto dohody je možné omezit buď na jednorázový pracovní úkon, nebo časově. Pak je také možné dohody od určitého finančního limitu zatížit sociálním a zdravotním pojištěním. Je to záležitost dalších jednání a posuzování alternativ. Přednost musíme dát variantě, která bude maximálně srozumitelná a vymahatelná. Osobně, v návrhu zákona hodlám zabránit tomu, aby bylo možné dohodu zneužívat.

Uvolnit by se měla nynější pravidla pro uzavírání dohod na dobu určitou. Jak?

Pracovní poměr na dobu určitou se může uzavřít nejvýš na dva roky i opakovaně, ale s mnoha výjimkami. Takže pravidlo jde v podstatě kdykoliv porušit. To, co chci, je, aby podmínky byly stejné pro všechny.

Velkým problémem je v Česku práce načerno. Jde jí účinně zabránit?

O tom jsem jednoznačně přesvědčen a je to mým základním cílem. Některé kroky jsme už pro to udělali, další ještě připravujeme, ale do velké míry to závisí také na výkonu kontrolní činnosti. V oblasti legislativy od začátku ledna platí, že i dohoda o výkonu práce musí být uzavřena písemně. To nám velmi pomáhá při kontrolní činnosti. V předchozím období se nám při kontrolních akcích často stávalo, že zaměstnanec prohlásil – mám uzavřenou ústní dohodu o provedení práce – – a nebylo jak to zkontrolovat. Zároveň chystám další změnu, která by měla platit od příštího roku, a to jiné vymezení nelegální práce. Tak, aby bylo jasné, že pokud je někdo na pracovišti, zaměstnavatel odpovídá za to, že tam nepracuje nelegálně.

Je možné vymýtit švarcsystém?

Při kontrolách budeme pečlivě sledovat, jestli někdo nedělá jako živnostník na fakturu, přestože by správně měl být zaměstnancem.

Práce načerno se těžko prokazuje, a jak jste řekl, její vymýcení závisí na kvalitě kontrol. Zvýší se jejich četnost?

V tuto chvíli, na základě reorganizace úřadů práce, která proběhne k letošnímu prvnímu dubnu, chci, abychom v rámci restrukturalizace uvolnili několik set pracovníků a převedli je do oblasti kontroly. Když to řeknu číslem, tak od dubna se stonásobně posílí intenzity kontroly nelegální práce. Takže tento fenomén by měl být velmi brzy významně omezen. Nelegální práce je prostě jedním z těch nejhorších způsobů okrádání všech spoluobčanů, protože člověk, který pracuje nelegálně, neodvádí daně, nepřispívá na důchodový a zdravotní systém. To jsou peníze, které v těch systémech chybí.

Může kontrola prokázat, jaké částky ten který zaměstnavatel vyplácel načerno?

Úplně přesně zřejmě ne. Velmi pečlivě ale budeme kontrolovat, jestli zaměstnavatel ve všech případech vyplácel alespoň zaručenou mzdu.

Budete za nelegální práci postihovat zaměstnavatele i zaměstnance?

Je to porušení především na straně zaměstnavatele. Ale vždy budeme zkoumat, zda k tomu nepřispěl i zaměstnanec. Postihy za nelegální zaměstnávání chceme velmi výrazně zvýšit. Maximální částka pokuty se zvýší z deseti tisíc na 100 tisíc korun. Pokutovat přitom bude možné jak ty, kdo zaměstnance nelegálně zaměstnají, tak ty, kdo to umožní. Kontrolní činnost se sjednotí a nově bude spadat pod Státní úřad inspekce práce.

Máte představu o rozsahu nelegální práce?

Představa o rozsahu nelegální práce samozřejmě není a nemůže být exaktní. Z mezinárodních studií a srovnání, v němž je každá země oceněna nějakým procentem šedé ekonomiky. Spíše optimistické odhady mluví o tom, že v Česku je to někde kolem patnácti procent. Jednoduchým propočtem se to tedy týká řádově milionu lidí. Čili celospolečenské dopady jsou velmi významné.

Jana Havlingerová

zdroj: top09.cz

Ministerstvo práce a sociálních věcí se nezříká podpory zaměstnanců s tělesným postižením, a mohu říci, že i pro mne osobně je to jedna z priorit. Co nejvyšší míra integrace takových osob do pracovněprávních vztahů má své opodstatnění a logiku.
parlamentnilisty.cz, 4. 2. 2010

Ministerstvo práce a sociálních věcí se nezříká podpory zaměstnanců s tělesným postižením, a za sebe mohu říci, že i pro mne osobně je to jedna z priorit. Co nejvyšší míra integrace takových osob do pracovněprávních vztahů má své opodstatnění a logiku. Zdravotní postižení by nemělo být cejchem, který dotčenou osobu diskvalifikuje ze světa zdravých. Tělesná újma by neměla být překážkou k tomu, aby mohl vést pokud možno plnohodnotný život – život, v němž nebude chybět ani využití jeho pracovních schopností. V neposlední řadě jde i o přístup zdravých osob – o uvědomění si toho, že i tělesně postižení spoluobčané paří mezi nás.

To jsou základní axiomy, z nichž vycházím, a z nichž vychází i politika MPSV v oblasti zaměstnávání tělesně postižených občanů. Jinou otázkou je, jaké nástroje má stát k realizaci tohoto záměru používat, které z nich jsou účinné, které méně, a které mohou dokonce zavánět určitým morálním alibismem a neefektivitou.

Dnes existují v podstatě tři možnosti, jak mohou soukromé firmy reagovat na požadavky státu po zaměstnávání handicapovaných osob. Každá firma s alespoň 25 zaměstnanci musí mít v pracovním kolektivu nejméně čtyři procenta osob se zdravotním postižením, nebo místo toho odvádět určitou hotovost do státního rozpočtu. Třetí možností je tak zvané náhradní plnění, kdy soukromé firmy odebírají zboží či služby těch subjektů, které zaměstnávají více než padesát procent tělesně postižených zaměstnanců. A právě u poslední ze třech uvedených možností bych se rád na chvíli zastavil.

V době, kdy stát akceptoval tuto možnost, zřejmě nikoho nenapadly všechny možné důsledky. Dnes se ukazuje, že mnozí dodavatelé zboží a služeb, jejichž nákupem firmy dosud mohou plnit požadavky zákona, jsou ve skutečnosti překupníky, nikoli přímými producenty. Z dobře míněného úmyslu se tak stal v podstatě nástroj k tomu, jak se vyhnout zákonem dané povinnosti, respektive jak tuto povinnost obejít. Z toho plynou i další negativní důsledky – počínaje faktickou morální dehonestací produkce, kterou postižení vytvářejí, a konče neúměrným zvyšováním cen produktů, protože každý překupník si pochopitelně k původní ceně započítá i příslušnou obchodní marži. Výrobky handicapovaných se tak například pro konečného spotřebitele mohou stát neschopné konkurence se srovnatelnými výrobky ostatních výrobců. Stát by rovněž neměl připustit, aby se výrobky, které de facto dotuje veřejnými prostředky díky určitým úlevám pro zaměstnavatele, staly předmětem běžného obchodního styku.

To vše jsou důvody, proč dnes na MPSV analyzujeme danou problematiku s cílem nalézt efektivnější, a konec konců i spravedlivější řešení. V žádném případě by ale případné změny neměly jít na úkor těch, o něž nám jde v první řadě – tedy handicapovaných zaměstnanců. Pokud by se skutečně zrušila možnost plnit povinný podíl zaměstnáváním osob se zdravotním postižením odběrem výrobků nebo služeb, existuje celá řada dalších podpor. Jedná se o nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, tedy o možnost získání příspěvků na zřizování nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením – tedy tak zvané chráněné pracovní dílny, a příspěvků na částečnou úhradu provozních nákladů takového pracoviště. Každý zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením má nárok na příspěvek dle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tento příspěvek je poskytován ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů v maximální částce 8000 Kč měsíčně. Zaměstnavatel si dále může snížit daň z příjmů o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením, a to na základě § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

V případě přijatých změn v žádném případě nedojde k tlaku na státní rozpočet. Úřady práce totiž rozhodují o rozdělení prostředků aktivní politiky zaměstnanosti mezi jednotlivé nástroje, jakými jsou rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, či chráněné pracovní dílny. Dle konkrétní situace tedy mohou více prostředků nasměrovat právě do chráněných pracovních dílen. Zrušení náhradního plnění se navíc může, byť pro někoho paradoxně, stát faktorem, který bude působit pozitivně na zvýšení zaměstnanosti zdravotně postižených, protože pro řadu firem bude výhodnější zaměstnat postižené osoby, než platit příspěvky do státního rozpočtu.

zdroj: parlamentnilisty.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek poskytl rozhovor pro Lidové noviny ke zdanění poslaneckých náhrad v souvislosti se snížením platů ústavních činitelů v rámci úsporných opatření.
Lidové noviny, 10. 2. 2011

Politici si stěžují, že nesystémové zdanění náhrad jim snížilo plat více, než čekali. Nechystáte komplexní novelu, která udělá v platech ústavních činitelů pořádek?

V tuto chvíli ne, dohoda je taková, že jsou platy stanovené na celé funkční období, a nemám důvod předkládat nějaké další ustanovení.

Takže se nespokojení poslanci do roku 2014 změny nedočkají?

Z mé strany určitě nikoliv.

Co říkáte na výplatu za leden vy osobně?

Těžko se k tomu zpětně negativně vyjadřovat. Bylo to politické rozhodnutí, které bylo uskutečněné i v souladu s tím, že jsme přistoupili k úsporným opatřením v celém státu.

Poslanci říkají, že zvláštní je třeba platit sociální a zdravotní pojištění z náhrad, které zákonodárci dostávají třeba na dopravu a bydlení…

Je to nesystémová úprava, protože buď jsou něco náhrady, nebo má být něco součást platu. Nicméně taková byla politická vůle a vůle veřejnosti. Ta úprava proběhla, předpokládám, že naprostá většina poslanců věděla, o čem hlasuje.

Někteří poslanci navrhují přezkoumat, zda zahrnutím náhrad do superhrubé mzdy nedochází ke špatnému výkladu zákona…

Z mého pohledu je ta věc jasná. Vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění je odvozován od základu pro daň z příjmu, samozřejmě s mnoha různými výjimkami.

Nicméně tady je podle mého ta situace jasná. Pokud se k tomu ale někdo, například parlamentní institut, vyjádří, tak je to dobře.

Některá ministerstva prý ale zaměstnancům mzdy dorovnala třeba formou odměn. Co na to říkáte?

To je úvaha špatným směrem. Desetiprocentní snížení bylo v objemu platů. A každý ministr, každý vedoucí organizace měl pravomoc rozhodnout, jakým způsobem ho bude realizovat. Pokud někde udělali organizační opatření taková, že nemuseli snižovat platy, tak k němu nepřistoupili.

Jak jste to řešil ve svém resortu?

Už po mém nástupu jsme průběžně upravovali organizační strukturu tak, abychom se s tím co nejlépe vyrovnali. A aby ty přímé dopady na jednotlivé zaměstnance byly co nejnižší. Tedy šli jsme spíš cestou zefektivnění agendy, než abychom plošně lidem ubírali peníze.

zdroj: mpsv.cz

Rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem
ČT 24, 7. 2. 2011, Pořad: Studio 6

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A teď se pojďme vrátit k tématu, které jsme ve Studiu 6 otevřeli už v pátek, a na které ukázala akce Děkujeme, odcházíme! – přesčasy nemocničních lékařů. Už od nás víte, že lékaři v nemocnicích slouží často i 800 přesčasových hodin ročně, a to přesto, že zákon umožňuje jen 150 hodin přesčasů. Nemocnice ale s doktory uzavírají krom pracovních smluv ještě dohody o provedení práce. A tak jeden lékař má často v nemocnici fakticky hned dva úvazky.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Jak z této situace ven, budeme se ptát právě teď ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, kterému přejeme dobrý den po telefonu.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobré ráno.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pane ministře, předpokládáme, že víte, jak to s přesčasy v českých a moravských nemocnicích chodí. Jak byste jako ministr práce a sociálních věcí popsal ten stávající stav? Je to na hraně zákona? Je to tolerovatelné, anebo je to jednoznačné porušování zákona?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Vy jste to částečně popsal v tom úvodním příspěvku. Musíme velmi pečlivě rozlišit, co je práce přesčas, to znamená práce v rámci jednoho pracovního úvazku, kdy je přidělená nebo nařízená práce nad stanovený pracovní úvazek, a potom jsou to souběžné pracovní poměry, které jsou podle zákoníku práce možné. Nicméně podmínkou toho, aby někdo mohl mít dva pracovní poměry k témuž zaměstnavateli je, aby se jednalo o různou práci. To znamená různou náplň práce. Tedy z toho vyplývá, že pokud by náhodou skutečně platilo to, co, to co bylo řečeno, ale, ale nebylo řečeno úplně přesně terminologicky. Pokud by skutečně platilo, že v některé nemocnici lékař přesčasovou prací v rámci jednoho pracovního úvazku odpracuje 800 hodin navíc, tak to samozřejmě je v rozporu se zákoníkem práce a my také velmi pečlivě při kontrolách sledujeme dodržování přesčasové práce. Nicméně, pokud se nemocnice rozhodne uzavřít s lékařem další pracovní poměr a on na to přistoupí, na jiný druh práce, například na jinou odbornost, tak to samozřejmě je záležitost, která je mezi nimi dvěma, je podle zákona a nelze ji nijak postihnout.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Abychom tomu rozuměli ještě úplně přesně, to znamená, že když lékař na jednom oddělení pracuje na pracovní smlouvu a na druhém oddělení s trochu jinou specializací pracuje na tu dohodu o provedení práce, tak je to v pořádku?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, to je jednání, které je v souladu se zákonem. Funguje to tak i v jiných odbornostech. Pokud se jedná o jiný druh práce, pak je možné na něj uzavřít se stejným zaměstnavatelem jiný pracovně právní vztah, to znamená buď jiný pracovní poměr, anebo dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Teď jiný úhel pohledu, spíše ten praktický. Jak se na tento stav díváte jako pacient, stará se o vás doktor, který má často ten den za sebou už jednu šichtu.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak a to je právě přesně tak, jak říkáte, ten druhý úhel pohledu a tam je úhel pohledu bezpečnosti práce. To už není záležitost přímo pracovně právního vztahu, ale záležitost bezpečnosti práce a tady je ten úhel pohledu mnohem přísnější, protože ten zaměstnanec musí nastoupit do práce odpočatý, proto také v zákoníku práce například je jasně napsáno, že mezi dvěma směnami, až na výjimky, musí být alespoň 8 hodin volna. A tady z toho úhlu pohledu sledují inspektoráty práce, jestli ten zaměstnanec skutečně má dostatek času od zaměstnavatele na to, aby regeneroval svoje schopnosti a tady v řadě případů porušení těch standardů odpočinku dochází.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
V nemocnicích ale evidentně dochází ještě k flagrantnějšímu porušování zákonů. Nedávno to popsal server Aktuálně.cz. Manažeři prý doslova vykořisťují lékaře bez atestace. Oficiálně je zaměstnají na desetinu úvazku, zaplatí jim, kolik uznají za vhodné, ale současně chtějí, aby pracovali běžných 8 hodin nebo i víc, protože jen tak získají atestaci. Víte o takových případech, pane ministře?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09
Tak my se s těmito případy setkáváme při kontrolách dodržování pracovně právních předpisů, nicméně musím říct, že podle našich kontrol, a těch kontrol provádíme řadu i u nemocničních zaměstnavatelů, tak tato situace se trochu přeceňuje, protože, protože se sice vyskytuje, ale vyskytuje se velmi zřídka, skutečně velmi zřídka. Nicméně musím říct, že pokud se zaměstnavatel dohodne se zaměstnancem na zkráceném pracovním úvazku, tak konkrétně, a to musím přiznat, konkrétně v nemocničním prostředí je velmi těžké prokázat, že ten lékař pracuje delší dobu nad svůj stanovený úvazek, nad tu svoji vymezenou dobu. Prostě, pokud se dohodnou zaměstnavatel se zaměstnancem a chtějí podvádět, tak v tomto případě bohužel se jim to ve většině případů podaří.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Jaké je řešení té situace? Není z této situace cesta ven právě v tom, co požaduje Lékařský odborový klub, totiž navýšení tarifů nemocničních lékařů?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09
Je to částečné řešení, ale je to řešení, abych to tak nazval úkrokem stranou. Přece to, že někdo nedodržuje pracovně právní předpisy, tak to nelze vyřešit jenom tím, že se přidělí více peněz. Určitě je to část toho, co tvoří ten problém, ale ten celý problém je přece někde úplně jinde. Ten cel problém je v organizaci práce a v manažerském řízení a tam si myslím, a to nechci zasahovat do resortu zdravotnictví, ale tam si myslím, že je hodně prostoru pro zlepšení.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
No, nebo v přístupu pojišťoven, jak nám v pátek řekl mimo jiné předseda Asociace českých a moravských nemocnic, které vyžadují, aby na jednotlivých odděleních bylo určité penzum lékařů. Není problém v tomto? Nemělo by se změnit to nastavení ze strany pojišťoven? Já vím, že nejste ministr zdravotnictví, ale názor na to určitě máte.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09
Ano, i to je jeden z důležitých faktorů, protože je skutečně pravda, že řada manažerů v nemocnicích i zkušených si sleduje … si stěžuje na to, že ty podmínky, které jsou nastaveny například na počet lékařů, na počty, počty zdravotnického personálu, takže jsou v řadě případů nadsazené a tím pádem, že potom nutí manažery nemocnic k tomu, aby uměle splňovali tyhlety počty. Proto také se setkáváme s tím, že v řadě případů jsou lékaři zaměstnáni na několika různých pracovištích. Určitě je tohle záležitost, která by stála za to vyhodnotit a je to jeden z těch faktorů, o kterém jsem mluvil, to znamená kvality manažerského řízení, nejenom toho přímého, ale i co se, co se týká vztahu mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou, která vlastně financuje z veřejného zdravotního pojištění provoz nemocnic.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pojďme to, prosím, ještě ve stručnosti shrnout. Pane ministře, popravdě řečeno, vy to líčíte s takovým trochu ledovým klidem. Znamená to, že tu situaci v nemocnicích nevnímáte jako problém? A pokud ano, takže si to musí skutečně vyřešit v té nemocnici manažeři, popřípadě, popřípadě zdravotní pojišťovny, ale vy jako ministr práce a sociálních věcí do toho nebudete vstupovat?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09
Já do toho budu vstupovat v každém případě z hlediska dodržování pracovně právních vztahů, protože pravidla musí platit pro všechny a musí platit i pro lékaře. Nicméně, jak jsem, jak jsem se snažil vysvětlit, tak v řadě případů je například ten rozsah přesčasové práce zkreslován, protože je vydáván za něco protiprávního a ve většině případů nic protiprávního nenastává. Co se týká manažerského řízení, tak tam je to velmi složitý vztah mezi kraji jako těm, kdo garantují lékařskou službu, pojišťovnami, které to celé platí, abych to řekl velmi zjednodušeně a manažery nemocnic, kteří jsou obvykle lékaři. A já to v žádném případě nechci zlehčovat, myslím si, že je to velmi složitý problém, nicméně tak, jak se v řadě případů říká, že to musí vyřešit ministerstvo zdravotnictví. Ono je to ve většina problémů … je to právě v tom kolečku mezi krajem, zdravotní pojišťovnou a vedením nemocnice.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Děkujeme za rozhovor, na shledanou.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09
Na shledanou.

zdroj: top09.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek poskytl rozhovor pro MF Dnes k plánované změně zákoníku práce. Ministr chce, aby se firmy i lidé v chystaném zákoníku práce lépe vyznali.
MF Dnes, 4. 2. 2011

Změny by měly mírně ulevit firmám při propouštění a motivovat je k nabírání lidí na dobu neurčitou. Nelegální práci nemají řešit zásadní změny zákona, ale posílené kontroly.

Co bude z vašeho pohledu největší změnou?

Základní ambice je přispět ke zjednodušení, zpřehlednění zákoníku.

Bohužel i z různých anket vyplývá, že znalost pracovněprávní legislativy je na nízké úrovni. Je to způsobené tím, že pracovní právo je komplikované.

Pojďme ke konkrétním věcem. Dohoda o provedení práce se má prodloužit ze 150 na 300 hodin ročně. Jsou tu ale obavy ze zneužívání, protože je hlavně pro firmy výhodná, neplatí se z ní pojistné, jen daň 15 procent.

Buď dohodu omezíme na konkrétní jednorázový pracovní úkon, nebo časově (například by se 300 hodin muselo vyčerpat během tří měsíců, pozn. red.). Anebo by se od určitého limitu (mluvilo se o 2 000 Kč) dohoda zatížila sociálním a zdravotním pojištěním. Je to záležitost dalších jednání a posuzování alternativ.

K čemu se kloníte vy?

Aby to bylo co nejsrozumitelnější a nejvymahatelnější. Budu brát zřetel na pohled zaměstnavatelů a zaměstnanců. Já musím pouze zamezit tomu, aby bylo možné dohodu zneužívat.

Co slibované uvolnění dohod o práci na dobu určitou?

Pracovní poměr na dobu určitou se může uzavřít nejvýš na dva roky i opakovaně, ale s mnoha výjimkami. Takže pravidlo jde v podstatě kdykoliv porušit. Jediné, co zde chci, je to, aby podmínky byly stejné pro všechny.

Velký problém je nepřiměřeně nízké odvádění sociálního pojištění, ať už kvůli švarcsystému nebo kvůli vyplácení peněz bokem. Máte proti tomu hotovou strategii?

V souvislosti s organizačními změnami úřadů práce (úředníci mají vyrazit do terénu na kontroly, pozn. red.) chci mnohonásobně posílit kontrolu nelegální práce a vymýtit masové zaměstnávání bez smlouvy. Budeme přitom pečlivě sledovat, zda někdo nedělá jako živnostník na fakturu, když by správně měl být zaměstnancem (tzv. švarcsystém) a zda někdo nevyplácí peníze bokem.

Proč kontroly nefungují už dnes? Budete úředníky nově motivovat k odhalování nelegální práce? Třeba vyplácením odměn za odhalené nelegální pracovníky, podobně jako u revizorů v MHD?

Motivaci zaměstnanců bych nechal na standardním manažerském řízení. Už ale nebude možné spoléhat na to, že je příliš nízká kapacita ke kontrole nelegální práce. Do poloviny roku budeme vidět zřetelné výsledky.

Jak kontrola zjistí, kolik se vyplácelo bokem?

Přesnou částku asi nezjistí. Ale existuje institut zaručené mzdy a my budeme velmi pečlivě kontrolovat aspoň to, jestli je ve všech případech dodržována. Chystáme k tomu masivní informační kampaň pod heslem „kdo si nechává vyplácet část mzdy načerno, sám se okrádá o důchod a o případnou nemocenskou a invalidní důchod“.

Tyto dávky se mu počítají z oficiálně přiznané mzdy, ne z té skutečné. Kdo bude potrestán, když se na vyplácení bokem přijde?

Je to porušení především na straně zaměstnavatele. Vždy budeme zkoumat, zda k tomu nepřispěl i zaměstnanec.

zdroj: mpsv.cz