Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek se v rozhovoru pro ČT 1 krátce vyjádřil k novému projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu“, který je určitou obdobou tzv. „kurzarbeitu“ v českém podání.
ČT 1, 28.8.2012
Projekt je určen k udržení zaměstnanosti a posílení odborných znalostí zaměstnanců jednotlivých firem a bude realizován od poloviny září 2012 do 31. srpna 2015. Více informací o projektu naleznete v tiskové zprávě.
Aneta SAVAROVÁ, redaktorka:
V programu vzdělávejte se pro konkurenceschopnost, je zatím 400 milionů korun. Pro státní pomoc už se vžil výraz Kurzarbeit.
Radek VIGLAŠ, redaktor ČT:
Jan ČERNÝ, redaktor ČT:
redaktor:
Kurzarbeit, v němčině a německých firmách znamená zkrácenou pracovní dobu, v Česku se jím rozumí školení místo práce. Ve firmě Brano tohle německé slovo může zachránit desítky pracovních míst.
Pavel JUŘÍČEK, generální ředitel, Brano Group:
My vidíme zhruba 2 měsíce dopředu, takže pokud by samozřejmě ta situace ukazovala, že musíme řekněme „propouštět“, tak se samozřejmě rádi obrátíme na tu výzvu. Si představte, že bychom ze zámečníka se pokusili udělat třeba nástrojaře, anebo ze zámečníka svářeče.
Radek VIGLAŠ, redaktor ČT:
Jan ČERNÝ, redaktor ČT:
redaktor:
Může to být případ i Ludmily Buchtové. Na lince pracuje 3 roky.
Ludmila BUCHTOVÁ, zaměstnankyně:
Určitě bych šla na kurz, než ztratit zaměstnání, to v každém případě.
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Chceme, aby ti lidé, kteří nemohou pracovat, protože zaměstnavatel nemá dost zakázek, tak aby neseděli doma, nečinně, ale aby v rámci toho zaměstnavatele se vzdělávali.
Radek VIGLAŠ, redaktor ČT:
Jan ČERNÝ, redaktor ČT:
redaktor:
Na peníze má nárok každá firma, které se během 3 měsíců propadnou tržby meziročně o 20 až 60 procent. Ministerstvo práce pro ně připravilo 400 milionů korun s tím, že když bude třeba, přidá dalších 400. Už teď ale podniky tvrdí, že to nebude stačit.
Pavel JUŘÍČEK, generální ředitel, Brano Group:
Máme obavy z toho, že jestliže nedolijou peníze do té úrovně, kterou jsme říkali, že je minimální
Eva SVOBODOVÁ, generální ředitelka, Asociace malých a středních podniků:
Výhrady se ale snáší i na systém Kurzarbeitu v Česku jako takový. Nebudou firmy motivovány, aby jaksi měly více zakázek, aby se dostaly z té špatné situace.
Aleš ROD, analytik, Liberální institut:
I u těch podniků, u kterých bude ta podpora zavedena, tak to může jenom prodloužit ten čas k zániku.
Radek VIGLAŠ, redaktor ČT:
Jan ČERNÝ, redaktor ČT:
redaktor:
Podle Ministerstva práce se v Česku budou učit nové slovo Kurtarbeit stovky firem. Jeho česká verze má přitom navíc ještě jednu zvláštnost. Zatímco v Německu se na platy Kurzarbeiterů skládali zaměstnavatelé a stát, školení českých pracovníků zaplatí Evropská unie. Radek Viglaš, Vanda Kašová a Jan Černý, Česká televize.
Aneta SAVAROVÁ, redaktorka:
A proč vláda Kurzarbeit zavádí? Nezaměstnanost v Česku mírně roste. V červenci se oproti červnu zvýšila o 2 desetiny procenta a dosáhla 8,3 procenta. Bez práce bylo skoro 490 tisíc lidí. Nejvíc nezaměstnaných hlásí tradičně Ústecký a Moravskoslezský kraj. Statistiku vede severočeský Most, kde bylo bez práce skoro 16 procent lidí. V těsném závěsu následuje Bruntál a s menším odstupem Děčín. Vyhlídky české ekonomiky pro letošní rok nejsou zrovna optimistické. Podle ministerstva financí můžeme čekat nárůst o 2 desetiny procenta a Centrální banka odhaduje, že zůstane na nule a Česká bankovní asociace předpovídá dokonce pokles o 6 desetin procenta. K růstu se podle prognóz vrátí v příštím roce. Právě evropské dotace mají pomoci zachránit až 10 tisíc pracovních pozic. Jak bude stát firmám pomáhat? Nejen na to jsem se ptala ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Jak bude vybírat firmy, kterým peníze půjdou?
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Budeme vybírat podniky, respektive budeme přijímat žádosti od podniků, kde se jedná skutečně o přechodný nedostatek zakázek, kde to není tak, že ten podnik nemá šanci na další existenci.
Aneta SAVAROVÁ, redaktorka:
Zatím je na projekt alokována částka ve výši 400 milionů korun, co uděláte potom, až ty peníze vyčerpáte? Kde vezmete další?
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
My samozřejmě uvidíme v prvních měsících, kolik nám přijde žádostí, jaké budou ty požadavky. Pokud se ukáže, že toto je skutečně dobrý způsob, jak pomoci českým podnikům v nesnázích, tak jsme připraveni na to dát další prostředky.
Aneta SAVAROVÁ, redaktorka:
Stát bude přispívat na plat zaměstnance do maximální výše 31 tisíc korun měsíčně. Proč jste se rozhodli, že budete hradit celý plat a nebudete následovat podobný model, jako funguje v Německu?
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Nechceme platit nějaké, nebo dorovnávat nějaké vysoké platy. Těch 31 tisíc korun je odvinuto od průměrné mzdy, protože pokud nějaký zaměstnanec bere průměrnou mzdu, tak jeho náklady včetně odvodů jsou právě těch přibližně 31 tisíc korun, takže jde nám o to, abychom podporovali běžná pracovní místa, nikoliv ta naprosto specializovaná s velmi vysokým platem.
Aneta SAVAROVÁ, redaktorka:
Kurzarbeit prosadili v roce 2009 odbory v Německu, kde do systému napumpovaly 14 miliard eur. Podle ekonomů se osvědčil, ocenila ho i spolková kancléřka Merkelová, později ho v různých obměnách zavedly taky další země, například Slovensko a Rakousko. V Česku se o jeho zavedení diskutovalo víc než 3 roky.
zdroj: mpsv.cz
Problém vidím zejména v jedné věci. Opět stát, úředník, orgán EU ví nebo se domnívá že ví, jakou profesi bude možné uplatnit na trhu práce.
V zásadě se však kurzarbeit osvědčil u sousedů a smysl rozhodně má. Pokud to vezmu podle sebe tak moje rekvalifikace placená na přelomu let 1992-93 ÚP mě pomohla téměř neuvěřitelným způsobem. Navíc v té době se mladí lidé rekvalifikovali po absolvování maturity ve strojírenských oborech na účetnictví a výpočetní techniku. Dnes jak to vypadá to zřejmě bude chtít obrácený směr.
Pána jenž se podepsal jako nuceně nasazený bych rád upozornil, že například v Liberci je přehrabávání popelnic přestupkem pokutovaným podle magistrátní vyhlášky až 4000. korunami. Proč o tom píši. Na co se přijímají mnohé vyhlášky a nařízení pokud je nikdo nekontroluje a pokuty jsou nevymožitelné.
( Vím, že je to problém z hlediska demokracie ale některé paragrafy minulých dob např. příživnictví a nekalý způsob obživy měly něco do sebe, obzvláště když k listině základních práv a svobod nebyla napsána podobná kniha se základními povinnostmi.)
Diskutující se snaží s poměrně složitých problémů tvořit problémy jednoduché. Sám jsem velkým zastáncem svobodného, nikoliv zcela volného, trhu. Ovšem pokud by MPSV a ÚP nepoužívalo žádné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti možná by si poradili někteří s majitelů a vedení firem. Velká část zaměstnaců však opravdu potřebuje nejenom sociální zajištění ve formě např.podpory v nezaměstnanosti ale i pomocnou ruku v nasměrování. Navíc nevím zda si všichni ochotní o problematice rozhořčeně diskutovat uvědomují jak je rekvalifikace nebo vzdělání drahé, obzvláště ve chvíli kdy je člověk bez práce. A i pokud si jej občan hradí zcela soukromě nemá žádnou jistotu, že si vybral zcela správně a že jej zrovna nově získaná kvalifikace v budoucnu uživí.
V Německu zachránil kurzarbeit velké množství pracovních míst navíc v oborech a firmách, které pokud by šly do úpadkového řízení obnovovaly by se jen velmi těžko. To samé platí o tom jak by dané firmy ve chvíli kdy by získaly zakázky znovu sehnaly kvalitní kvalifikované zaměstnace. Právě o to mnoha firmám s rozumným vedením jde. A pokud zaměstnanec získá další kvalifikaci nebo její rozšíření nebo například vyšší schopnost finanční gramotnosti je to jen dobře. Ani zaměstnanec ani firma přesně neodhadne přesně jaké požadavky trhu bude muset v budoucnu uspokojovat svou produkcí.
Aby tento způsob podpory nepodpořil spíše zneužívání těchto finančních prostředků ve prospěch nicneškolících center a umělého udržování neperspektivních pracovních pozic ve firmách , kterým odzvonilo . Spíš zaměstnance , kteří nemají dočasně práci pošlete na Nucené Práce , aby poznali ten pocit , který zažívají nezaměstnaní , kteří chodí zdarma sbírat vajgly a odpadky po městech a postupně padají na lidské dno společně s lidmi pro , které je sbírání odpadků a prolézání popelnic zálibou a kteří by tyto popelnice prohrabávali i kdyby na žádnou Veřejnou Službu nechodili .
Vzhledem k tomu, že finanční prostředky poskytuje Evropská unie, nebojím se o zneužívání těchto prostředků. Jak jsme se přesvědčili v minulých měsících, EU si důkladně kontroluje své výdaje a neváhá své fondy zastavit. Jednotliví žadatelé samozřejmě budou prověřeni, k prostředkům se dostanou jen ty podniky, které mají perspektivu, jejichž výpadek je jen dočasný.
A i kdyby se náhodou po přeškolení podnik nedokázal vrátit do starých kolejí, zkrachoval a zaměstnance propustil, vypustil by na trh práce už rekvalifikované uchazeče – to by byla výhoda jak pro ně, tak pro trh práce.
Co tak to zabalit a táhnout někam jinam?