Jaromír Drábek

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek v rozhovoru pro LN, hovořil o plánovaném zpřísnění kontrol mj. u dohod o provedení práce, které by měly mít písemnou podobu či důrazněji se zaměřit na zneužívání sociálních dávek nebo také více trestat práci načerno.
Lidové noviny, 31. 8. 2010

Trestat, trestat a zase trestat, a to i vězením. Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka lze jedině tak výrazně omezit zneužívání sociálních dávek, ale také třeba práci načerno. Pomoci k tomu mají i častější a důslednější kontroly v terénu.

LN Objevily se spekulace, že uvažujete o zavedení „dětského pilíře“. Tedy že by bezdětní lidé a ti, kteří mají jen jednoho potomka, platili vyšší důchodové pojistné.

To v žádném případě. Chci ale zvýhodnit ty, kteří vychovali svoje děti. A zdůrazňuji vychovali. Jde mi o to, aby ti, kteří mají rodiče v důchodovém věku, měli možnost na úkor příspěvku do společného důchodového systému přispívat rodičům na důchod. Pokud někdo vychová kvalifikované, vzdělané a pracovité dítě, měl by to stát ocenit, protože to přináší finanční efekt pro všechny.

LN Říkáte vzdělané a pracovité lidi. Byla by výše odvodů závislá na výši vzdělání a počtu odpracovaných let?

Ne, šlo by o dvě procenta z vyměřovacího základu pro odvod důchodového pojištění. Takže by se výše odvíjela od příjmů.

LN Předpokládá se, že čím kvalifikovanější člověk, tím větší příjem, a tedy i větší příspěvek na důchod. Když jsme u pojistného, zvažuje se, že by se sociální i zdravotní pojištění platilo i z příjmů na dohodu o provedení práce. Tím by se dohody přiblížily smlouvám na dobu určitou…

To ano. Je to jedna z variant, netvrdím, že správná. Podle mne nemá dohoda o provedení práce zakládat účast na pojištění. Ale také by se měla používat jen na jednorázovou práci, což dnes neplatí. Buď jedno, nebo druhé se musí změnit. Vždycky je to něco za něco.

LN Stejně jako se u dopravních přestupků lidé vymlouvají na osobu blízkou, u dohod o provedení práce se vymlouvají na ústní podobu. Kvůli kontrolám navrhujete, aby dohody o provedení práce musely být písemné. Máte ale na takové kontroly dost lidí?

Nemáme. V tuto chvíli si ale nemůžeme dovolit navyšovat počty zaměstnanců. Je proto nutné restrukturalizovat zaměření jednotlivých agend, a to zejména u úřadů práce.

LN Navýšit počet lidí, kteří dělají kontroly na úkor jiných činností?

Na úkor zefektivnění jiných agend. Potřebujeme změnit poměr lidí, kteří evidují a kteří kontrolují. Kolik lidí bude potřeba na kontroly, zatím nedokážu říct. Navíc chceme spolupracovat i meziresortně.

LN Předpokládám, že s ministerstvem průmyslu a obchodu.

To určitě, chceme postupovat také v koordinaci se živnostenskými úřady a s ČOI.

LN Jaké budou sankce za nedodržení písemné dohody o provedení práce?

Vede se velký spor o to, zda by to měla být neplatnost právního úkonu. Tuto variantu osobně podporuji a navrhuji. Myslím si, že jiná cesta není. Ale máme k tomu připomínky, že písemná dohoda je pouze dokladem o úkonu a mělo by se na to pohlížet jako na nedodržení formy smlouvy.

LN Mnozí namítají, že by to bylo proti ochraně pracovníka. U zaměstnaneckých smluv sankce v podobě neplatnosti není.

Máte pravdu, ale na druhou stranu je to příliš velká díra pro nelegální zaměstnávání a po zvážení obou pohledů je pro mne fenomén nelegálního zaměstnávání natolik silný, že od tohoto návrhu nemohu ustoupit. Pokud se mě zeptáte za několik let, možná řeknu něco jiného.

LN Přál byste si, aby šlo trestně stíhat zaměstnavatele i zaměstnance?

Ano. Kdyby šlo jen o nedodržení formy, mohli bychom udělit zaměstnavateli ve správním řízení správní pokutu, navíc jen za porušení administrativní povinnosti. A to problém nevyřeší. A trestně je potřeba řešit i jiné oblasti. To, že za poslední týdny už máme dva rozsudky za zneužívání sociálních dávek, je pro mě velice důležité.

LN Ano, šest měsíců podmíněně.

To není přece málo.

LN Myslíte, že to má preventivní nebo nápravný charakter?

Velmi silný. Kdo zaměstná člověka, který má nebo měl šestiměsíční podmínku za podvod? Vy byste ho zaměstnala?

LN Ale spousta těch lidí pracovat nechce.

To je jiná věc. Tak až to udělají znova, půjdou sedět natvrdo.

LN A stát jim bude platit místo dávek pobyt ve vězení.

Takhle to nepodsouvejte, to bychom mohli říct rovnou, že je lepší netrestat trestné činy, protože stát by ušetřil. Má to sloužit i jako odstrašující efekt. Ti lidé si musí uvědomit, že to není jen hra s papírem, ale skutečný podvod. Všichni musí vědět, že se nesmí krást, když stát dává peníze potřebným. Stejně jako vědí, že se nemá krást v obchodech.

LN Když jsme u sociálních dávek, plánujete snížit příspěvek na péči v prvním stupni z dvou tisíc korun na osm stovek. Uvádíte, že to odpovídá skutečným nákladům. Jak jste na to přišli?

Existuje statistika, která říká, že takový člověk potřebuje měsíčně osm úkonů sociální služby, přičemž jeden je průměrně ohodnocený stokorunou. Vím, že je to nešťastná hra s průměry.

LN Chcete také, aby byla výplata sociálních dávek více vázaná na zajištění školní docházky dětí?

Ano, spolupracujeme na tom s ministerstvem školství. Existuje forma metodického pokynu, který ředitelům škol ukládá povinnost spolupracovat s Českou správou sociálního zabezpečení, respektive s našimi kontrolními orgány. Není to žádná převratná záležitost. Je pouze potřeba této možnosti důsledně využívat.

LN Takže by se informace o absenci dozvídaly příslušné orgány prakticky z třídních knih. Co vlastně znamená zajištění školní docházky? Jak často bude muset žák či student do školy chodit?

Ministerstvo školství by mělo řešit dnešní benevolenci pro omlouvání absence. Dnes dokážeme postihnout jen ty rodiče, kteří absenci dětem ani neomlouvají.

LN Tak jinak. Dá se vůbec říct, kolik procent docházky by muselo dítě splnit?

Nedá. Stanovit, že třeba padesát procent je v pořádku, ale 49 procent představuje problém, není možné. Navíc pokud je dítě skutečně nemocné, tak ať chybí, jak je potřeba. Jde nám o to, aby děti nezůstávaly doma a přitom byly zdravé. Proto je nutné zavést takové mechanismy, které zjistí skutečný stav.

LN Takže kontroly domácností?

Ano.

LN Vidíte problém v tom, že mohou absenci omlouvat rodiče?

No samozřejmě. Problém je, že u řady škol není omezení pro to, co mohou rodiče omluvit.

LN Měli by podle vás mít vůbec rodiče právo dítěti absenci omluvit?

Nechci říkat žádná razantní prohlášení. Pokud je dítěti dva dny nevolno, není potřeba hnát ho k doktorovi, aby se v čekárně nakazilo něčím vážnějším. Ale nepovažuji za možné, aby se několikatýdenní absence omlouvala rodiči bez toho, aniž by došlo k odbornému posouzení lékařem. Navíc zletilí studenti si mohou absenci omlouvat sami. Nechápu, jak je možné, že něco takového existuje. Souvisí to i s výchovou mladé generace. Ti lidé pak přijdou do zaměstnání a diví se, že tam jsou nějaké povinnosti, protože oni jsou ze střední školy zvyklí na to, že povinností příliš mnoho není.

LN Pokud by si ale zletilí studenti nemohli sami omlouvat absenci, pak by ji přece neměli omlouvat ani rodiče, protože plnoletí studenti si mohou omlouvat absenci na základě toho, že na ně z důvodu plnoletosti přechází tento nárok…

Můžeme se na to dívat z této stránky, pravda. Ale mně jde víc o věcnou stránku. Nastavíme-li pravidla, že se sám můžu určitým prohlášením vyvázat z nějaké odpovědnosti, tak je to špatný systém výchovy. Podle mne, a doufám, že i podle většiny lidí, je příprava na povolání rovnocenná výkonu povolání. Ten, kdo chodí do školy a stát mu na to dává úlevy, by měl mít přiměřená pravidla jako ten, kdo pracuje a také od státu požaduje určité úlevy.

LN Na druhou stranu ten, kdo pracuje, může požádat o dovolenou.

Když půjdeme takto do hloubky, tak ale učitel si v průběhu roku obvykle dovolenou vzít nemůže, když je nemocný. Buď je nemocný a má neschopenku, nebo učí. A u studentů by to mělo být stejné.

LN Takže by si studenti měli brát příklad z učitelů.

Ano, protože podobně jako učitelé mají prázdniny. V každém případě musíme řešit problém omlouvání absence i s ministerstvem zdravotnictví.

LN Proč?

Protože narážíme na problém, že praktičtí lékaři požadují úhradu za vystavení potvrzení pro studenty. Nelze požadovat po studentech, aby si hradili potvrzení o tom, že nemohou z důvodu nemoci navštěvovat školu.

LN Pokud se zachová omlouvání ze strany rodičů, pravděpodobně potrvá i omlouvání ze strany zletilých studentů. Mělo by tedy jít hlavně o kontroly. Jak ale zkontrolujete, zda studenta opravdu bolí břicho nebo třeba zda zvrací?

Je potřeba zvolit přiměřený postup. Dát volno ano, ale nemůžete mít zdravotní volno každý týden.

LN Takže omezit počet dní.

V nasčítaném měřítku ano, ale rozhodně nechci kolegovi Dobešovi zasahovat do jeho kompetencí.

LN Jaké budou postihy, když se zjistí, že zdravé dítě do školy nechodí?

Standardní způsob je snížení podpory na úroveň existenčního minima. Je otázka, jak řešit případnou legislativní úpravou možnosti dalších opatření, protože žadatel o dávku deklaruje, že bude plnit určité podmínky. Když je neplní, je otázka, zda ho nesankcionovat i jinak než prostým odebráním dávek. Ale to je zatím ve stadiu úvah.

LN O čem tedy uvažujete?

Například o pokutě nebo zvýšeném dohledu.

LN Není žádným tajemstvím, že se lidé neberou kvůli nárokům na dávky. Sám jste to v jednom rozhovoru přiznal. Tvrdíte, že se s tím dá něco dělat. Co?

Nepomůže nic jiného než přejít od papírové kontroly ke kontrole v terénu.

LN Ty se ale provádějí už teď.

Existuje řada kroků, které odbourají tento nešvar z 80 procent.

LN Například?

Pokud má někdo u přítelkyně přihlášenou doručovací adresu nebo na zvonku uvedené svoje jméno, těžko bude rozporovat, že tam bydlí.

LN To ale mnozí nemají. Někteří si prý u přítelkyně nechávají jen nezbytné množství osobních věcí, aby mohli tvrdit, že jsou na návštěvě. Ti asi budou patřit do těch procent, na která nepřijdete, že?

Asi ano. V každém systému je nějaké procento, které nelze postihnout. Důležité je, aby to bylo deset procent, ne devadesát.

LN Takže z devadesáti procent se vám podaří zneužívání dávek kvůli nesezdanosti potlačit?

Nechytejte mne za slovo. Neumím to odhadnout. Výborný výsledek bude, když se nám do dvou let podaří snížit počet případů na čtvrtinu. To bude obrovský úspěch.

LN Chcete všechno více kontrolovat. Například posudkových lékařů je ale 435, a jenom invalidních důchodců více než 450 tisíc. A to provádějí i kontroly v rámci nemocenské a další. Nové kvůli šetření přijímat nemůžete. Přesto, není jich málo?

Nebude, až jednotlivé typy dávek sjednotíme tak, aby se nestávalo, že jsou posudkoví lékaři přehlceni tím, že vystavují třeba tři posudky pro různé účely jedné osobě. Je to hlavní důvod, proč chceme dávky sjednotit.

LN Místo zvyšování firemních daní navrhujete, aby zaměstnavatel platil nemocnému zaměstnanci náhradu mzdy o pět pracovních dní déle než dosud, a nově už nebude stát refundovat firmám polovinu těchto nákladů. Zároveň ale chcete zvážit jistá opatření, která by měla snížit dopady na malé podnikatele. Jaká konkrétní opatření máte na mysli?

Navrhuji, aby zaměstnavatelé s méně než 25 zaměstnanci, měli možnost se rozhodnout i pro variantu, díky níž by se jim polovina vyplacených náhrad mzdy refundovala. Na oplátku by byli zatíženi vyšší sazbou nemocenského pojištění.

LN Původně jste plánoval opatření pro podniky do deseti zaměstnanců. Proč se to číslo změnilo?

Chtěli jsme to umožnit podnikům, u kterých by například nemocnost v době chřipkové epidemie mohla ohrozit jejich solventnost. Po zvážení jsme došli k závěru, že ani dvanáct zaměstnanců neznamená, že k tomu dojít nemůže. Proto jsme se rozhodli zvýšit hranici na 25, což představuje hranici mezi malými a ostatními organizacemi.

LN Takových podniků je většina.

To ano. Co se ale týká počtu zaměstnanců, je to půl na půl.

Z článku Češi chtějí pružnější práci (LN 13. 8.) vyplývá, že domácí i zahraniční firmy působící v České republice postupně, byť pomalu, začínají více využívat i netradičních forem pracovněprávních vztahů, než je klasický osmihodinový pracovní den od pondělí do pátku, s výkonem práce přímo na pracovišti. Jsem rád, že i zaměstnanci sami mají zájem o daleko flexibilnější pracovní dobu, píše ve svém článku ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Lidové noviny, 25. 8. 2010

Jsem rád, že i zaměstnanci sami mají zájem o daleko flexibilnější pracovní dobu, o větší výběr mezi různými možnostmi, které nabízí, respektive umožňuje stávající zákoník práce. Bohužel, a článek to rovněž konstatuje, stále výrazně zaostáváme v pružnějším využití pracovní doby za průměrem EU, o nejvyspělejších zemích Evropské unie ani nemluvě.

Jako ministr práce a sociálních věcí mohu zaručit, že všechny legální formy pracovněprávních vztahů najdou jak u mne, tak u orgánů podléhajících mé pravomoci pochopení. Řada podnikatelů si není jista, zda zamýšlené řešení je právně v pořádku. Nechť se v případě nejistoty obrátí na úřady práce nebo inspektoráty práce, které jim poradí. Firmy musejí mít jistotu, že při dodržování zásady „co není zakázáno, je dovoleno,“ jim od příslušných orgánů v působnosti MPSV nehrozí žádné nebezpeční jakéhokoli postihu.

Mnohé umožňuje i současný právní stav. Přesto lze najít ještě některé oblasti, které si zaslouží další pozornost. Jsou obsaženy jak v koaliční smlouvě, tak v programovém prohlášení vlády.

Rodiny s dětmi i matky samoživitelky nepochybně ocení rozšíření nabídky možností péče o děti výhodnými podmínkami pro zakládání firemních a jiných nestátních miniškolek na základě daňových odpočtů či rozšíření živností péče o děti a jejich hlídaní v rodině. Stát rovněž uleví firmám na sociálním pojištění 7200 Kč ročně za každý částečný úvazek pro rodiče s dětmi do 6 let, zdravotně postižené nebo pro pečující o handicapované.

Zvýhodníme také práci na dohodu, uvolníme smlouvy na dobu určitou tím, že nebude žádná omezující lhůta jako doposud, zpružníme pracovní dobu a budeme podporovat alternativní modely zaměstnávání.

Vláda se v koaliční smlouvě rovněž zavázala k zvýšení motivace pro zakládání nových pracovních míst tím, že vyhodnotí možnosti úprav zákoníku práce z hlediska flexibility pracovněprávních vztahů a v součinnosti se sociálními partnery navrhne úpravy směřující k vyšší motivaci zaměstnavatelů pro vytváření nových pracovních míst.

Výhodnější bude i práce na dohodu. Zvýšíme maximální rozsah zaměstnání na základě dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin, ovšem při současném posílení kontroly, aby nedocházelo ke zneužívání tohoto institutu. Posledně zmíněné opatření chce ministerstvo prosadit ještě do konce letošního roku a na konkrétní zákonné úpravě se již intenzivně pracuje.

Do konce roku příštího hodláme zavést pružnější konta pracovní doby se zohledněním flexibilnějšího nerovnoměrného rozložení. Umožníme tak firmám lépe využívat pracovní dobu v návaznosti na množství zakázek. To je zvláště důležité v období překonávání následků hospodářské krize, kdy nárazovost a nejistota ohledně plynulosti jednotlivých zakázek trápí většinu českých hospodářských subjektů.

To je pochopitelně pouze základní výčet záměrů v oblasti trhu práce. Osobně uvítám jakýkoli zajímavý a podnětný návrh, se kterým přijdou sociální partneři. Vždyť co nejpružnější pracovní trh je konkurenční výhodou, která nic nestojí, pouze přináší žádoucí efekt pro všechny zúčastněné – zaměstnavatele, zaměstnance i stát. Česká republika má v této oblasti doposud velký dluh. Pojďme jej společně splatit.

Co nejpružnější pracovní trh je konkurenční výhodou, která nic nestojí a přináší žádoucí efekt pro všechny.

O autorovi: JAROMÍR DRÁBEK, Ministr práce a sociálních věcí

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem v pořadu Fakta na Prima TV, kde hovořil o chystané novele zákoníku práce a plánovaném snížení platů státních zaměstnanců. Tématem diskuse byl také současný postoj odborových svazů proti navrhovaným změnám.
Prima TV, 24. 8. 2010

Moderátor
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí dnes ve studiu Fakt. Hezký podvečer, pane ministře. Zdá se mi, možná se mi to zdá špatně, že teď jste nejnenáviděnější figurou ze strany odborů v˙této zemi. Mýlím se nebo je to pravda?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Dobrý podvečer. Já doufám, že to tak není. Já doufám, že to jej jenom taková mediální taškařice ze strany odborů, protože já si myslím, že to, co oni v˙tuto chvíli, tak expresivně vyjadřují, tak je možná nějaké předpolí pro další jednání, ale já bych chtěl, aby ta komunikace probíhala opravdu férově a na základě věcných argumentů.

Moderátor
Co byste chtěl je jedna věc, pokud jde o tu mediální taškařici, což je druhá věc. V˙rámci ní si odbory s˙vámi nepokusily nějak jednat?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ale já jsem s˙obory jednal, nakonec jsme probrali i řadu věcí, které se týkají programového prohlášení vlády. Dokonce i ty připravované změny zákoníku práce, o kterých se mluví, jako, že bych s˙nimi nikdy nejednal. Prostě ta fakta, tak jak je název tohoto pořadu, jsou trochu jiná, než jak je to prezentováno.

Moderátor
No a jedním z˙fakt je také to, že šéfka odborů paní Vondrová vystoupila s˙tím, že jste nejspíš porušil zákon, protože jste s˙odbory před podáním onoho návrhu novely zákoníku práce vůbec nejednal. Zajímá mě, jestli ona lže anebo nelže, tak?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
To bych nepoužíval takové silné vyjádření, nicméně je pravda, že jsem s˙představiteli odborů a to konkrétně i s˙paní Vondrovou jednal a seznamoval jsem je se svým navrhovaným postupem ve změnách zákoníku práce, takže není pravda, že bych s˙odbory předtím o tom nemluvil. Je pravda, že jsme nepoužili takové ty institucionální prostředky související se zasedáním tripartity z˙jednoduchého důvodu, protože s˙nastoupením nové vlády ještě tripartita nebyla oficiálně ustavena, teď teprve tento týden se sejde předsednictvo tripartity, takže tam ten formální prostor prostě nebyl.

Moderátor
Víte, co by mě zajímala poté, co jsme všichni tady byli svědky tzv. koaliční dohody na téma povodňová daň, tak by mě zajímalo, jak vy se cítíte pevný v˙kramflecích, pokud jde o jednotu koalice a jednotu vlády v˙těch opatřeních, které navrhujete.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak já věřím, že koaliční dohoda je od toho, že když se něco dohodne, tak se to potom drží. Pokud se mně ptáte například na poslanecké kluby, tak já věřím, že tak jako poslanci naprosto jednotně vystupovali při hlasování o důvěře vlády tak, že stejným způsobem budeme jako koalice jednotně vystupovat i při hlasování o jednotlivých zákonech, které předpokládá koaliční dohoda.

Moderátor
Máte, pane ministře, jistotu, že a teď nemluvím o poslancích, tam ji nemůžete mít nikdy, ale pokud jde o vládu, že za vámi bude premiér Nečas i ostatní členové vlády stát i v˙momentu, kdy odbory „splní své sliby“ a vyrazí do ulic?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak 100% jistotu nemůžete mít nikdy a v˙ničem natož v˙politice, nicméně já si myslím, že ta vláda je postavena na jasných koaličních prioritách a že to, co chceme dosáhnout, tak prostě musíme prosazovat už jenom proto, že jsme to slíbili, jednotlivé strany, před volbami voličům a já tento způsob svého činění bud držet a jakým způsobem budete vy nebo někdo jiný hodnotit kroky jiných členů vlády, to už je samozřejmě na vás.

Moderátor
A když říkáte, pane ministře, že tento způsob budete držet, což je jistě chvályhodné, jak se zachováte v˙okamžiku, kdy ztratíte podporu premiéra Nečase?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já nepředpokládám, že by k˙něčemu takovému došlo. Pan premiér je první mezi ministry všech ministrů této vlády a já přepokládám, že i proto, že předtím působil v˙tom rezortu, který dnes vedu já, takže má dostatečně hluboké znalosti té problematiky, takže se neobávám toho, že by nějakým mým krokům nerozuměl.

Moderátor
Jaromír Drábek je dnešním hostem ve Faktech. Stále platí váš ambiciózní plán snížit tarifní platy ve státní sféře o 10%, pane ministře?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já jsem minulý týden předložil základní návrh tak, jak byl zpracován jednak podle koaliční dohody a jednak na základě odborných argumentů. Ten návrh jsem předložil do vnějšího připomínkového řízení, což znamená k˙připomínkování ostatním ministerstvům, sociálním partnerům, dalším organizacím, které jsou připomínkovými místy, a my o tom návrhu budeme dál jednat.

Moderátor
Mohu? Mě jde jenom o to, jestli vám připadá tento způsob řešení jako optimální v˙okamžiku, kdy se léta hovoří o tom, že máme přebujelou státní správu, nikoli že tam máme převysoké platy. Nebylo by jednodušší o 10% prostě snížit počet zaměstnanců?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
To je záležitost každého resortu a manažerské odpovědnosti jednotlivých ministrů, nicméně já jsem povinen, nebo tak já to aspoň cítím, vytvořit prostor pro to, abychom mohli mnohem lépe diferencovat v˙odměňování ve státní správě, abychom mohli mnohem lépe ocenit ty, kteří si to zaslouží a také abychom mohli udělat mnohem větší rozdíly v˙výkonnosti, ocenit výkonnost jednotlivých zaměstnanců.

Moderátor
Vy jste řekl: Je třeba výrazně zvýšit úroveň manažerského řízení v˙e státní správě a věřím, že to dokážeme. Na bázi čeho věříte? Jinými slovy, jakým nástrojem toho chcete docílit?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Pokud chceme mít lepší úroveň státní správy, efektivnější státní správu, což je pravděpodobně přáním nás všech, tak musíme zlepšit úroveň řízení ve státní správě a jiná cesta není.

Moderátor
Ne, já se ptám jak?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Jedním z˙nezbytných předpokladů a to jsem chtěl také podpořit, je dát mnohem větší odpovědnost vedoucím pracovníkům na všech úrovních řízení, pokud ti lidé v˙současné době mají velmi malý manévrovací prostor v˙odměňování svých podřízených, tak samozřejmě velmi těžko mohou splnit takové ty základní manažerské přístupy, to znamená prosazovat kvalitnější práci, prosazovat to, že kvalitní zaměstnanci mají být kvalitně oceněni.

Moderátor
Počítáte také s˙tím, že ti více zodpovědní pracovníci na ministerstvech by měli být také lépe motivováni. Stačí ano, ne.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Naprosto jednoznačně.

Moderátor
A kde na to chcete vzít?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
A to právě je dobře vidět na těch navrhovaných úpravách platových tabulek. Chceme na to vzít tím, že jednak ministři mají možnost udělat určitá organizační opatření a na druhé straně mají možnost mnohem lépe rozlišit kvalitu práce jednotlivých zaměstnanců směrem nahoru, ale nezastírám i směrem dolů.

Moderátor
Jaromír Drábek, ministr práce a sociální věcí byl dnešním hostem Fakt na Primě. Pane ministře, díky, že jste přišel. Hezké odpoledne.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Zdroj: Prima TV

O chystaných změnách na snížení platů u státních zaměstnanců a jednotlivých návrhů mluvil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek v rozhovoru pro deník Právo.
Právo, 20. 8. 2010

Podle odborů měla návrhu na změny platových tarifů státních zaměstnanců předcházet diskuse. Proč jste se s odboráři o tom nebavil?

Tak za prvé, tohle je návrh, který jde právě do připomínkového řízení a budou si moci k němu něco říci i odbory.

Budete jejich názory poslouchat?

Když mi někdo navrhne, jak jinak zajistit úsporu mzdových nákladů o deset procent, tedy jak splnit úkoly vládního prohlášení jiným způsobem, budu o tom diskutovat.

Opozice a odbory poukazují na to, že snížení platů o deset procent, tedy celkem o zhruba osm miliard korun, sníží v Česku kupní sílu obyvatel a znovu zastaví startující ekonomický růst.

Tak fatální dopady bych rozhodně nečekal. Naše proexportně orientovaná ekonomika nestojí na spotřebě, to by totiž ani nebylo z makroekonomického hlediska dobré.

Státní instituce mohou buď snížit platy, nebo propouštět. Nezvýší se tím nezaměstnanost, tedy potřeba výplaty dalších dávek? To by byl efekt pro státní kasu velmi problematický.

Nestrašme se, dopady úsporných opatření nebudou rozhodně drasticky zvyšovat nezaměstnanost. Novou práci by si navíc nehledali lidé bez kvalifikace, tedy ti, kteří patří mezi obtížně zaměstnatelné.

Ale co ti schopní lidé – neodejdou po výrazném snížení platů ze státních služeb?

Tato možnost existuje a právě proto zvyšujeme možnost výrazně ohodnotit ty skutečně schopné, abychom si je udrželi. Navíc to, jak se podaří chystaná opatření prosadit do praxe, prověří, jestli jsou na vedoucích místech rezortů, úřadů a institucí schopní manažeři.

Zdroj: Právo

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem pořadu Události a komentáře na ČT 2, kde společně s předsedkyní Odborového svazu zaměstnanců ve státní správě Alenou Vondrovou diskutoval o podobě návrhů na snižování platů zaměstnanců ve veřejném sektoru.
ČT 2, 19. 8. 2010

„My bychom skutečně chtěli velmi výrazně zvýšit to, aby zaměstnanci státní správy byli motivováni k˙lepšímu výkonu, nikoliv motivováni k˙co největšímu počtu odpracovaných let ve státní správě. Myslíme si, že to je jediná cesta, aby státní správa pracovala efektivněji a mnohem více klientsky pro své občany“, k tomu říká ministr Drábek.

Duel Drábek x Vondrová

Moderátor
A v˙Událostech, komentářích vítám předsedkyni Odborového svazu zaměstnanců ve státní správě, Alenu Vondrovou. Dobrý večer.

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Dobrý večer.

Moderátor
Proti ní sedí ministr práce a sociálních věc Jaromír Drábek, pane ministře i vám dobrý večer.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Dobrý večer.

Moderátor
Paní Vondrová, návrhem ministra práce a sociálních věcí teprve budou procházet připomínkovým řízením. Je, podle vašeho názoru vůbec možno uvažovat o tom, že by se odboráři s˙ministrem dohodli?

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Nad těmito návrhy se dohodnout nemohou. Protože ty návrhy sami o sobě jsou pro nás naprosto nepřijatelné. Ony totiž mění systém odměňování totálním způsobem. To není tady o snížení, nejde tady o snížení platu o 10 %, tady jde o změnu systému

Moderátor
Tzn., že to vůbec není ani věc k˙debatě prostě.

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Já si myslím, že pakliže pan ministr chce řešit problém snížení platových tarifů o 10 %, platů o 10 % s˙čímž my nesouhlasíme, tak se to dá řešit ve stávajícím systému, bez toho aniž bych takovým to zásadním způsobem, jak navrhuje pan ministr, ten systém měnila.

Moderátor
Tak si to pojďme prosím objasnit. Rozdělme tedy ty vaše návrhy, pane ministře, na dvě části, prosím. Nejdřív se pojďme bavit o té, ve které jde o automatické zvyšování platů ve státní sféře, podle počtu odpracovaných roků. Co se vám na tom konceptu nelíbí? Proč by měl být zcela zrušen?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ten dosavadní koncept velmi výrazně oceňuje počet odpracovaných let. Oproti tomu, co my chceme, máme v˙záměru posílit, tzn. kvalitu odvedené práce. A pokud ten pracovník je automaticky hodnocen, po dlouhou dobu, podle odpracovaných let a poslední platový postup je po 32 letech dopracovaných v˙té pozici. Tak to přece vůbec není motivační. My bychom skutečně chtěli velmi výrazně zvýšit to, aby zaměstnanci státní správy byli motivováni k˙lepšímu výkonu, nikoliv motivováni k˙co největšímu počtu odpracovaných let ve státní správě. Myslíme si, že to je jediná cesta, aby státní správa pracovala efektivněji a mnohem více klientsky pro své občany.

Moderátor
A to je důvod pro to, proč vůbec kritérium odsloužených let úplně vyškrtnout? Tak jak je v˙tom jednom návrhu zmíněno.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, to je důvod pro to převést to kritérium zkušeností a zvyšování kvality práce, zaměstnance do té sféry nenárokové. Tzn. do sféry osobního příplatku. Protože ten základní tarif odpovídá podle tarifní třídy složitosti práce, kvalifikační náročnosti. Ale tím požadavkem by neměl být počet odsloužených let.

Moderátor
Paní předsedkyně, co je špatného principiálně na tomto názoru, že by neměli být honorováni zaměstnanci zejména podle odsloužených let?

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Mohla bych upřesnit, pana ministra v˙tom smyslu, že se tato změna netýká státní správy. Tato změna se týká všech státních zaměstnanců s˙výjimkou učitelů, regionálního školství, policistů, hasičů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů. Týká se i vojáku z˙povolání. Týká se dokonce i duchovních. Takže fakticky to není o státní správě, to je o celém veřejném sektoru

Moderátor
Tak a teď k˙té mé otázce.

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Teď k˙vaší otázce.

Moderátor
Čistě principiálně, je to špatný nápad?

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Já si myslím, že je věcně vadný. A řeknu vám, o tady co tady vlastně v˙celé věci jde. Dneska měl zaměstnanec veřejných služeb a správy garantované cca 70 % platu, jako nárok daný prostě víceméně ze zákona. A 30 byl právě pro pohyblivé složky mzdy nebo nenárokové složky mzdy. Teď návrh pana ministra v˙té jedné variantě to převrací a ten poměr by byl 40 zhruba ku 60 v˙některých výjimečných případech by to dokonce bylo 30 ku 70, opačně. Čili

Moderátor
Z˙vašeho pohledu tam byla výrazná jaksi nejistota. Ta garantovaná část platu by byla výrazně nižší.

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Ta garantovaná část platu by byla totálně nemotivační. Protože vy nemáte nárok na osobní příplatek, nemáte nárok na odměnu, nemůžete si ji jako zaměstnanec žádným způsobem domáhat a už vůbec ne u soudu.

Moderátor
Počkejte, paní předsedkyně. Teď se bavíme o té garantované ze zákona nebo nařízením vlády dané jaksi částce. Tak ta je ta motivační? Není ta pohyblivá ta odměna motivační?

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Podívejte se i ten základní plat, ta nároková složka tato musí hrát určitou motivační roli. Jestli já mám jako zaměstnanec odborník, velmi nízký plat garantovaný, tak samozřejmě je otázka, jestli mě to vůbec bude motivovat pracovat v˙takovém sektoru. Když vezmete lékaře, protože se to týká i lékařů

Moderátor
Myslím, že té argumentaci rozumím. Není ten argument nakonec platný? Je důvod státním zaměstnancům snížit řekněme tu platovou jistotu tím, že pouhých, nějakých 40 % anebo se můžeme bavit o těch procentech, bude opravdu garantováno?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ona ta procenta tak nejsou. Protože paní předsedkyně započítává do té pohyblivé složky např. i příplatky za vedení, které jsou stanovené vyhláškou, atd.

Moderátor
Dobře, pane ministře

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
A ta pohyblivá složka, skutečně pohyblivá složka se dnes pohybuje někde nad 10 %. Ale důležité je že to motivační, to co udrží ty kvalitní zaměstnance, je celkový rozsah mzdy. Těm kvalitním zaměstnancům až tak nezáleží na tom kolik je státem garantováno v˙tom tarifním přidělením a kolik je ta osobní složka, protože ti kvalitní zaměstnanci samozřejmě mají možnost se uplatnit na trhu práce jinde. Bohužel ten systém

Moderátor
Jen se omlouvám, pane ministře, jak to víte?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ze zkušeností, myslím si, že se ve veřejné sféře pohybuji dost dlouho, abych to ze zkušeností věděl.

Moderátor
Bavíme se tady o několika stech státních, tisících státních zaměstnancích. Tak pro ty všechny bude lepší, když tu garantovanou částku svého platu budu mít nižší, než vyšší?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Pro ty všechny bude lepší, když jejich práce bude moci být lépe ohodnocena tou motivační složkou, protože dnes ty rozdíly jsou skutečně velmi malé a narážíme např. na to, že pokud zaměstnanec ve veřejné sféře, abych to řekl přesně má po 32 letech praxe poslední platový postup, tak já si myslím, že není žádný racionální argument pro to, že po 32 letech praxe ten zaměstnanec ještě zvyšuje kvalitu své práce.

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Já bych do toho vstoupila, když dovolíte.

Moderátor
Paní předsedkyně?

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Já si myslím, pane ministře, že toto je na velmi odbornou diskuzi o tom, jak si kdo co představuje. Ale u nás zaměstnanci státní končí, poslední jejich nárokový plat je nad 32 let praxe a nebere se ohled kolik ten člověk má odslouženo dalších let. Prostě na tom zůstane stát a to je jeho nárok. Pan ministr si neuvědomuje, že musí mít ten systém jakýsi kariérní v˙sobě. A ten zaměstnanec musí vědět, že jestliže bude řádně pracovat atd., že ta jeho nároková složka, byť se jedná o 350 korun. Prosím vás, za tři roky postoupí o 350 korun. Tak aspoň o něco tedy postoupí ten člověk. Nezůstane na tom platu úplně stát. Co se týká nenárokových složek platu, tak za prvé ten systém, který se navrhuje, tak jim je snižuje ještě. Vy sami v˙důvodové zprávě říkáte, že proto tam přidáváte více procent, abyste vyrovnali to snížení, protože by to bylo počítáno z˙nižší mzdy. A u vedoucích pracovníků, ano je příplatek za vedení, ale vy i těm vedoucím pracovníkům tímto systémem, co navrhujete, ten příplatek za vedení taky snižujete.

Moderátor
Tak, paní předsedkyně, dovolíte. Je motivace toho celého návrhu, těch řekněme dvou variant, které se týkají těch odsloužených let a pak toho návrhu na snížení 10 % z˙té tarifní částky, plus navýšení těch odměn. Je cílem dostat některé lidi pryč z˙veřejné sféry?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Je cílem mnohem více diferencovat ty, kteří si tu vyšší odměnu zaslouží od těch, kteří si tu vyšší odměnu nezaslouží. A tady já si myslím, že paní předsedkyně Vondrová to řekla naprosto jasně. Ano, pokud někdo pracuje pro to, aby po dalších 3 letech dostal 350 korun přidáno, tak to jsou lidé, kteří tu motivaci správnou nemají. Já spíše stojím ve státní správě

Moderátor
A těch se budete chtít zbavit?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já spíše stojím ve státní sféře o ty lidi, kteří pracují více, intenzivněji a raději nabírají zkušenosti a zvyšují kvalifikaci, protože vědí, že mohou platově postupovat mnohem rychleji.

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Pane redaktore, já to nemohu poslouchat. Nezlobte se, pane ministře.

Moderátor
Proč to nemůžete poslouchat, paní předsedkyně?

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Protože to není podle mě přijatelné ve slušné společnosti. V˙demokratické společnosti se takto diferencovat lidi. Přece ty lidi nepracují proto, aby postoupili o 350 korun. Oni pracují proto, že mají zájem

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ale já jsem řekl jenom to, co zopakoval vaše slova.

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Že mají zájem o to vůbec tu práci vykonávat. Samozřejmě, že není možné, abychom se stále tedy dělili lidi na užitečné pro stát, méně užitečné, kvalitní, méně kvalitní. Dneska ta nároková složka platu je odměna za standardní výkon práce. Jestli vy ještě víte o nějakých zaměstnancích po tom všem propouštění, kteří podávají nekvalitní výkon, tak fakticky existují všechny nástroje na jejich propuštění. Bavme se o lidech, kteří vykonávají standardní výkon práce plus nadstandard

Moderátor
Paní předsedkyně, jestli tomu správně rozumím, tak říkáte teď v˙současné době to množství lidí, které pracuje pro stát, a jsou státními zaměstnanci, tak ti jsou kvalitní.

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Samozřejmě, jsou výkyvy v˙kvalitě, ale jsem přesvědčená o tom, že při stávajícím propouštění již zaměstnavatel a vedoucí pracovníci si vyeliminovali tyto lidi a není možný teď dělit dále a stále dělit na kvalitní a nekvalitní zaměstnance. Já skutečně protestuji.

Moderátor
Tzn., od této chvíle státní správa a veřejná sféra bude mít zaměstnance jen jedné kvality, protože není možno dělit na kvalitní a nekvalitní.

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Ale ten systém celý je pane redaktore nastavený standardní výkon práce. Takže, kdo dostává standardní výkon práce, zastává standardní, by měl mít nárok na příslušné složky platu, včetně tedy toho. Čili snižovat toto nebo to redukovat, protože abychom měli, tzv. více prostoru pro odměňování těch kvalitních je myslím si špatně. Takže bavme se o tom, jakým způsobem odměňovat ty více, ty lidi, kteří podávají stabilní, nadstandardní výkon práce. K˙tomu už dneska máme osobní ohodnocení, máme odměny, ty se můžou využívat do plného rozsahu.

Moderátor
To je jasné, paní předsedkyně. Dovolíte? Tak státní správa ode dneška by nebo od toho propouštění by měla být stejně kvalitní a není možno lidi dále dělit, kteří pracují pro stát na kvalitní a méně kvalitní.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
To je pro mě absolutně nepřijatelný pohled

Moderátor
Tzn., že chcete úplně přenastavit jaksi pohled na to, jak lidé budou pracovat pro stát?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ne já chci nastavit ten pohled, který nám zajistí to, aby státní správa fungovala efektivněji. A to je jediná možnost, zvýšit tu možnost individuálního ohodnocení. Jakým způsobem, jakými kroky o tom samozřejmě budeme diskutovat, já zdůrazňuji to, že ten návrh, který byl dnes předložen je návrh pro připomínkové řízení a já samozřejmě přepokládám, že o tom budeme diskutovat s˙odborovými organizacemi. Ale ten základní pohled ten je prostě neměnný. My potřebujeme zvýšit možnost motivace, zvýšit možnost diference, abychom skutečně dokázali lépe motivovat pro zvýšení výkonu a zvýšení kvality práce.

Moderátor
Dobře, pane ministře. Na druhou stranu vaše opatření, minimálně, podle předvolebních, ale i povolebních jaksi slibů a řekněme plánů jsou motivovány také kromě jiného šetřením. Také tam je to 10 % snížení té tarifní složky platů. Na druhou stranu ve chvíli, kdy zvyšujete osobní odměnu o 100 až případně 200 %, to přece je prvek, který když je jednou přiznán je poté už měsíčně dále vyplácen jako standardní součást platu. Tzn., kde je to šetření?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Jednak to není neměnná složka platu a to správně říká paní předsedkyně Vondrová, protože je to nenároková složka platu. A my rozšiřujeme to pásmo možného osobního příplatku z˙dnešních 50 % tarifní mzdy. Ten návrh jde, tak daleko, že chce rozšířit na 100 % tarifní mzdy. Jednak pro to, abychom skutečně u těch zkušených dobrých pracovníků dokázali kompenzovat to snížení tarifu a jednak také pro to, abychom skutečně mohli více diferencovat, podle

Moderátor
Ve vaší tiskové správě se psalo 100 – 200 %.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak jak je to dnes v˙paragrafu 131 zákoníku práce v˙těch běžných případech na 100 %n v˙mimořádných případech na 200 %.

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Já bych chtěla upozornit, pane redaktore na to, že systém, který je v ČR a byl zaveden v˙roce 92, je standardní systém odměňování minimálně v˙členských zemích EU. Protože všude se odměňuje tzv. tarifním systémem. Všude jsou postupy jakoby kariérní, podle věku nebo délky odsloužené praxe. Lišíme se v˙počtu tříd např. Ale to co se navrhuje tady to je odklon od tohoto systému. A já nevidím důvod proč systém, který se osvědčil, který dejme tomu trpěl, nedostatkem peněz, protože i ty tarify jsou nízký a teď ještě, když se sníží, budou ještě nižší, tak proč se od tohoto systému odchází, protože

Moderátor
Jenom pardon, podle vašeho názoru, tak jak vy čtete ty návrhy ministerstva práce a sociálních věcí se odchází od tarifního systému?

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Samozřejmě v˙prvním případě v˙každém případě, první varianta je odchod od tarifního systému. Máte garantovaný v˙každé třídě. V˙podstatě, když to převedu, aby tomu posluchači rozuměli. Nástupní plat člověka do 1 roku praxe sníženého o 10 %. Takže všichni ti, kteří dneska měli prostě vyšší ty platový, spadnou k˙1.1., pokud by to platilo na úroveň, tuto extrémně nízkou úroveň. A pak je chce pan ministr odměňovat podle rozhodnutí zaměstnavatele, jestli přidá nebo nepřidá.

Moderátor
Tak a s dovolením, pane ministře, ještě jednou zopakuji moji otázku a opravdu bych na ní chtěl slyše odpověď. Kromě vaší motivace, kterou jste tady říkal nějakým způsobem zlepšit z˙vašeho pohledu práce státní správy a veřejné sféry a kromě šetření. Je tu motivací těch vašich opatření, také dostat část z˙lidí, kteří pracují pro stát jaksi pryč z˙této sféry a tím také ušetřit?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
To určitě ne. Tím způsobem jak snížit počet zaměstnanců budou určitě organizační opatření v˙jednotlivých úsecích státní správy. My jsme jasně řekli už při formulaci programového prohlášení vlády, že chceme, aby jednotlivý vedoucí pracovníci kombinovali ty dva postupy. Tzn., kombinovali vodné organizační opatření s případným snižováním objemu platů. Ale to co dnes ministerstvo předložilo k˙diskuzi a k˙připomínkovému řízení, to skutečně vychází z˙toho, že tím zvýšením možnosti osobního příplatku a snížením tarifové základny o 10 %, to je prostě jenom rozšíření volného prostoru

Moderátor
Tak

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Jinak musím říct, že ten tarif, že ten tarifní systém samozřejmě zůstává zachován. Tzn., zůstává systém 16ti tarifních tříd. V˙jedné z˙těch variant jsou zrušeny platové stupně. V˙druhém jsou zachovány

Moderátor
A jak bylo řečeno na počátku, celé tyto nebo oba tyto návrhy projdou ještě připomínkovým řízením, mimo jiné také odborářů. Děkuji pěkně za návštěvu. I vám pane ministře i za komentáře. Přeji hezký večer. Na shledanou.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Pěkný večer.

Alena Vondrová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců ve státní správě:
Na shledanou.

Zdroj: ČT2

O podobě návrhů změny výše platů státních zaměstnanců a jak by mohla vypadat jejich budoucí struktura hovořil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek s předsedkyní Odborového svazu státních zaměstnanců Alenou Vondrovou na Radiožurnálu.
Radiožurnál, 19. 8. 2010

Moderátor (Jan Bumba):
Měli bychom se proti tomu masově postavit, vyjít na ulice, vyzvala předsedkyně odborů státních zaměstnanců Alena Vondrová poté, co ministr práce a sociálních věcí představil návrh mzdových škrtů pro příští rok. Tarifní platy by kvůli úsporám v rozpočtu měly jít plošně dolů o 10 %. Naopak dojde k navýšení osobního příplatku jednotlivých zaměstnanců. Odboráři tvrdí, že ohlášený plán by znamenal podstatně prudší pokles mezd. Paní Vondrové dáme slovo za chvíli, nejprve zvu do vysílání ministra Jaromíra Drábka, dobrý večer.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Dobrý večer.

Moderátor (Jan Bumba):
Pane ministře, můžete to tedy prosím vysvětlit, nastínit, jaké návrhy předkládáte? Jsou to pokud vím 2 varianty.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Já bych chtěl především zdůraznit, že to co bylo předloženo, je návrh do připomínkového řízení, který obdrží všechna ministerstva, ústřední orgány státní správy, také sociální partneři tedy i odborové organizace tzn., že ten návrh je výzva k připomínkám. My ty připomínky budeme diskutovat, budeme na základě nich zpracovávat ten návrh konečný, který půjde potom k projednání vládě. Tedy mluvit v tuto chvíli o nějakých protestních akcích je naprosto zbytečné, protože to je skutečně návrh daný k projednání právě např. se sociálními partnery a s odbory.

Moderátor (Jan Bumba):
Není to tak, že trošku testujete, kam až by šlo zajít, že předkládáte záměrně velice razantní návrh?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
V žádném případě, je to tak, že skutečně motivací toho návrhu je za prvé dodržet to, k čemu se vláda zavázala a to je 10 % snížení objemu mezd ve státní správě. Na druhé straně ale také zvýšit motivaci k tomu, aby se státní správě zůstávali kvalitní pracovníci, protože kvalitní pracovníky je potřeba přiměřeně ocenit a k tomu ten návrh otevírá cestu. To, že zvyšujeme možnost přiznat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu, v mimořádných případech dokonce do 200 % platového tarifu, nám právě zajistí to, abychom mohli skutečně kvalitní pracovníky náležitě ocenit. Na druhou stranu musíme vytvořit prostor pro to, aby to individuální rozhodnutí mohlo být naplněno co do mzdové oblasti, tedy ano, přistupujeme také k tomu, že snižujeme tu minimální úroveň, tedy tu tarifní složku o 10 %.

Moderátor (Jan Bumba):
Pokud jde o ten osobní příplatek tzn., že lidé by neměli být ve státní správě placeni třeba podle odsloužených let ale podle toho, jaké mají schopnosti, jak na sobě chtějí dále pracovat atd.?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
To jsou právě ty dvě varianty návrhu. Jedna varianta předkládá zrušení platových tarifních stupňů, to zrušení automatického navyšování platu podle odpracovaných let, protože k tomu právě má sloužit osobní ohodnocení, příplatek na základě kterého je ten pracovník hodnocen, na kolik jeho pracovní zkušenost a odpracovaná doba přispívá ke kvalitě jeho práce. Ve druhé variantě je ten postup v platových stupních ponechán, nicméně je zkrácen na přiměřenou dobu, po kterou je reálné, že ten pracovník zvyšuje svoji výkonnost. Když dám příklad, tak u naprosto nekvalifikované práce je nesmysl, aby se zvyšovalo platové zařazení až do 32 let odpracované praxe, to je prostě úplný nesmysl a to si myslím, že je potřeba, aby bylo jednoznačně řečeno.

Moderátor (Jan Bumba):
Já jsem na začátku zmiňoval, že odbory státních zaměstnanců říkají, že by vlastně nešlo o 10 % snížení platů, ale že v konečném důsledku by to bylo několikanásobně víc, nebylo?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Samozřejmě, že nebylo, tam je jenom otázka toho, kolik procent z toho celkového platu má být v té tarifní složce a kolik má být v té motivační složce. A já samozřejmě také musím vnímat tyto argumenty jako určitou snahu o udržení toho systému, kdy skutečně motivací možná pro někoho může být spíše počet odsloužených let než to, jak kvalitně má ten zaměstnanec pracovat.

Moderátor (Jan Bumba):
Zároveň ale můžeme tedy konstatovat, že někdo by si mohl v příštích letech výrazně pohoršit?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
To se nedá popřít, ale to je také záměr. Přece pokud chceme mít kvalitní státní správu, tak musíme být schopní ocenit ty, kteří vzhledem ke kvalitě své práce ocenění zaslouží a zase naopak dostatečně nízko ocenit ty, kteří si to ocenění nezaslouží a podle mého názoru ocenění jenom podle počtu odpracovaných let je nesprávné.

Moderátor (Jan Bumba):
Prozatím děkuji, na druhé lince je Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací, dobrý večer přeji i vám .

Host (Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací):
Dobrý večer.

Moderátor (Jan Bumba):
Uklidnilo vás alespoň částečně to, co jste teď slyšela – jednak, že se o tom bude ještě diskutovat a jednak, že by nedošlo k tak razantnímu propadu mezd před jakým jste varovali?

Host (Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací):
Tak za prvé, nic mě neuklidnilo, protože o tom se mělo diskutovat před tím, než to pan ministr předložil do připomínkového řízení, obě varianty, protože on měl tuto povinnost ze zákoníku práce projednat chystané opatření dotýkající se větší skupiny zaměstnanců se sociálními partnery, čili on to měl udělat předem než vůbec toto pustil do připomínkového řízení. Co se týká druhé části, tak tam musím říct, o co nám jde. Systém odměňování v ČR je v podstatě shodný se systémem odměňování v členských zemích EU.

Moderátor (Jan Bumba):
To ještě neznamená, že to je tak správně.

Host (Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací):
Já si myslím, že jestliže se jedná o ověřený a odborníky z EK konstatovaný dobrý systém, tak zasahovat do něho tím, že ho v případě jedné varianty totálně změním a přejdu na úplně jiný systém a v druhém případu ho významným způsobem změním a měním smysl toho odměňování, tak to v pořádku není. Každý zaměstnanec musí vědět, že má určitou část platu a to více než 50 %, doteď to bylo zhruba kolem 70 % platu, které měl garantované ze zákona, to byla ta nároková složka platu a zbytek 30 % byla složka nenároková tvořená např. osobním příplatkem, to je výkonnostním příplatkem, odměnami a jinými příplatky.

Moderátor (Jan Bumba):
Znamená to, že odbory mají něco proti tomu, aby se zvýšil ten podíl osobního ohodnocení, té motivační složky?

Host (Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací):
My zásadně nesouhlasíme se změnami systému odměňování. My vůbec nemůžeme souhlasit s tím, že v prvním případě fakticky se redukuje nároková složka platu u zaměstnance na jeden jediný platový tarif a to na úrovni nástupního platu dnešního zaměstnance sníženého o 10 %. Nejde jen o státní správu, jde o zdravotnictví, jde o obslužný personál škol, nikoli pedagogy a jde o další zaměstnance, jejichž platy jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Fakticky s výjimkou příslušníků bezpečnostních sborů a učitelů jde o všechny ostatní zaměstnance a tam mi v prvním případě pan ministr sděluje, že zaměstnanec má nárok ve své platové třídě na pouze jeden platový tarif po celou svojí dobu a ten tarif, když vyjdu z dnešního stavu, je ještě o 10 % nižší. Takže já mohu říct, že např. vysoce specializovaný legislativec bude mít nárok ve 14. platové třídě, což je třída velmi vysoká, na 19230 Kč.

Moderátor (Jan Bumba):
Jenom ještě k tomu, co teď chcete dělat, protože ten návrh ještě půjde do připomínkového řízení, přesto chcete protestovat?

Host (Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací):
Ne, já jsem nic takového neřekla. Na brífinku jsem řekla, že to jsou takové návrhy, obě varianty, že skutečně pokud se nezmění, že by to vyžadovalo, aby státní zaměstnanci vyjádřili svůj hlasitý nesouhlas, protože já nemohu souhlasit s panem ministrem, protože v jednom případě se u nás zavádí systém výkonnostních odměn, který jsme opustili v roce 92ď v té podobě, v jaké on má tendenci ho zavést a v druhém případě, že vychází z toho, že zaměstnanec v podstatě zkušenosti může nabýt maximálně do 15 let praxe a pak že už neroste.

Moderátor (Jan Bumba):
Děkujeme, stále ještě máme na lince ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Pane ministře, to vypadá, jakoby prostor k dohodě zatím nebyl nijak velký?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Já to tak úplně nevidím. Tak jak jsem řekl, ten návrh je v připomínkovém řízení. Paní předsedkyně Vondrová samozřejmě, předpokládám, bude uplatňovat připomínky v rovině těch věcných argumentů.

Moderátor (Jan Bumba):
A proč jste to neprojednal s odbory předtím, než jste tento návrh podal?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Já jsem s odborovými organizacemi obecně o jednotlivých bodech koaličního prohlášení a o způsobu, jakým chci jednotlivé body naplňovat. Při té schůzce jsme samozřejmě probírali řadu bodů, takže se na jednotlivé body nedostalo nijak detailně. Prostě jsme v určitém časovém presu, protože vláda musí předložit návrhy těch úprav do poslanecké sněmovny tak, aby bylo možné je projednat.

Moderátor (Jan Bumba):
Nebojíte se nějakých velkých střetů v odborech v nejbližší době?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Já předpokládám, že o těch návrzích budeme férově diskutovat a nepředpokládám, že bychom se dostali do situace, že bychom nebyli schopni dojít k nějaké solidní dohodě.

Moderátor (Jan Bumba):
Děkuji. Na shledanou.

Zdroj: Radiožurnál

sledujte na www.top09.cz a www.mpsv.cz