Jaromír Drábek

Jan BUMBA, moderátor
Nastanou od nového roku nějaké změny v penzijním systému nebo by bylo rozumnější na přesuny peněz v důchodovém spoření zapomenout, ať už to ve sněmovně tento týden dopadne jakkoliv. Pokud má začít reforma penzí aspoň formálně platit, musejí poslanci přehlasovat veto prezidenta Klause, který odmítl zákon, bez něhož není možné reformu technicky spustit. Zároveň se ale ukazuje, že jen relativně málo lidí chce převést peníze do takzvané druhého pilíře spoření. Ve studiu Českého rozhlasu v Poslanecké sněmovně je bývalý ministr práce a sociálních věcí, místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek. Dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany /TOP 09/
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor
A se mnou ve studiu na Vinohradské profesor sociologie Martin Potůček, který letos na podzim neúspěšně kandidoval za ČSSD do Senátu. Vítejte, dobrý den.

Martin POTŮČEK, profesor sociologie
Dobrý večer.

Jan BUMBA
Pane Drábku, ještě před tím, než se budeme bavit o penzijní reformě, musím se zeptat na to, co říkáte poslednímu vývoji ve sněmovně, tedy složení mandátu poslanců Tluchoře, Fuksy a Šnajdra?

Jaromír DRÁBEK
Tak je potřeba v první řadě ocenit, že si ODS ten problém nejednoty poslaneckého klubu vyřešila, byť to řešení přichází poměrně pozdě, pro TOP 09 je ODS koaličním partnerem a my samozřejmě jsme velmi stáli o to, aby ty dohody, které byly velmi těžko na úrovni koalice vyjednány tak, aby byly také dodrženy. A já věřím, že to řešení k tomu směřuje.

Jan BUMBA
Tak a teď už pojďme prosím k těm důchodům. Podle průzkumu, který podnikla poradenská firma AVD společně s agenturou STEM/MARK chce do druhého pilíře, tedy toho spoření části odvodů u soukromých fondů vstoupit jenom asi desetina lidí z těch, kteří by mohli, jak si to, pane Drábku, vysvětlujete?

Jaromír DRÁBEK
Tak myslím si, že vysvětlení je jednoduché. Ty politické přestřelky, které provázejí celou tu diskusi o změnách penzijního systému, ty samozřejmě příliš nenahrávají důvěryhodnosti toho postupu, nakonec v současné době jsme v situaci, kdy sice platné zákony upravují nový spořící pilíř, ale ten prováděcí zákon, to technické provedení ještě schváleno není, a samozřejmě za takové situace není divu, že ten výsledek průzkumu je takový, jaký je. Ale je potřeba zdůraznit, že je to jenom jedna z částí celkového řešení penzijní reformy, ať už se to týká toho státního průběžného pilíře, ať se to týká systému penzijního připojištění, a ten třetí bod, o kterém teď diskutujeme, to je zavedení nového spořícího pilíře. Nicméně …

Jan BUMBA
Teď dovolte mi dát prostor profesoru Potůčkovi, pane Potůčku, proč myslíte, že se zatím tak málo lidí nechalo přesvědčit o tom, že by pro ně bylo to nové penzijní spoření výhodné?

Martin POTŮČEK
Ano, tak lidé mají podle mě více zdravého rozumu než ti, kteří tu reformu připravovali, ostatně pan exministr Drábek ještě před asi necelými dvěma měsíci odhadoval, že do druhého pilíře vstoupí přes 50 procent těch, kteří mohou, takže od té doby se ta situace zase tak dramaticky nezměnila. Základní chyba podle mého názoru je, že takhle závažná reforma, jako je důchodová reforma, nebyla připravovaná na širším politickém a odborném půdoryse. Vždyť proti tomu druhému pilíři jsou nejenom opoziční strany, nejenom odbory, nejenom velká část odborníků, teď už i předseda Asociace penzijních fondů, které by vlastně měly být nositeli toho druhého pilíře a to jsem nezmínil ani odmítavé stanovisko pana prezidenta k technické části realizace.

Jan BUMBA
Myslíte ale, pane profesore, že to, že vůbec vláda měla šanci získat nějaký, nějaký širší souhlas, nebude to tak, že každá reforma vzbudí nějakou kontroverzi?

Martin POTŮČEK
No, to samozřejmě ano, ale pokud ta vláda si nedokázala získat širší podporu, tak do té reformy v této podobě vůbec neměla jít.

Jan BUMBA
Pane Drábku, myslíte, že jste mohli něco udělat více pro to, abyste získali srdce pro penzijní reformu?

Jaromír DRÁBEK
Tak o té reformě se přece diskutuje u nás 15 let a diskutuje se, dlouhou dobu se diskutovalo velmi neúspěšně, nebylo přijato žádné řešení, a pokud chceme být odpovědní vůči dnešní mladé generaci, tak prostě nějaké řešení nabídnout musíme. To, že neprobíhaly konzultace i s opozicí, to není tak úplně pravda, protože pracovaly různé výbory, různé komise v těch uplynulých 15 letech a i sociální demokracie se těch diskusí účastnila a nakonec i ten výsledný způsob provedení reformy je do velké míry ovlivněn tím, jaký postoj k tomu zaujala sociální demokracie. Já jenom připomenu, že původně byl navrhován povinný spořící pilíř, ten druhý pilíř povinné spoření a nakonec i z důvodu toho, že sociální demokracie se k tomu jasně vyjádřila, že pro ní je povinný způsob spoření nepřijatelný, tak je přijato to řešení dobrovolného spoření, a to je zase samozřejmě kritizováno z druhé strany některými ekonomy, takže pokud je tady řečeno něco takového, jako že všichni s tím nesouhlasí, no, ano, ale, ale každý má k tomu jiné argumenty, ty argumenty jdou v řadě případů proti sobě, to řešení je samozřejmě kompromisní, ale tak už to u řešení, která mají být dlouhodobá, tak už to u takových řešení bývá.

Jan BUMBA
Pane Potůčku, vláda, jak víme, argumentovala tím, že není rozumné, že není vhodné spoléhat jen na tu státní penzi, že je lepší rizika rozložit, a to má svou logiku, tato argumentace, proč na to Češi neslyší?

Martin POTŮČEK
Ono to má sice svoji logiku, ale v praktické realizaci se to ukazuje jednak jako velmi nestabilní řešení, viz situace v Maďarsku, na Slovensku a v jiných zemích, kde k tomuto řešení sáhli a jednak je to řešení, které dělá obrovské víry ve veřejných rozpočtech. A právě tohle je věc, která se divím, že pana exministra neznepokojuje, poněvadž jsou to desítky miliard, které se domnívaly, že získají třeba ze zvyšování procenta daně z přidané hodnoty, a ani to dnes není jisté, takže pokud by skutečně ten druhý pilíř měl být realizován tak, jak pan exministr Drábek připravil, tak se vlastně problémy veřejných rozpočtů vládě rozpočtové odpovědnosti ještě prohloubí.

Jan BUMBA
Pane Drábku, prosím už jenom velmi krátce, máme moc málo času, myslíte, že se přes všechny potíže rozběhne od ledna penzijní reforma?

Jaromír DRÁBEK
Tak já věřím, že pokud bude schválen ten prováděcí zákon, tak se rozběhne, jinak k tomu, co říkal pan Potůček, tak jaké jsou alternativy, alternativy jsou takové – nedělat nic, to znamená, dnešní mladé generaci nepřipravit žádné reálné podmínky pro to, aby mohli být v důchodu zabezpečeni, anebo tak, jak sociální demokracie navrhuje posílit třetí pilíř, a to je dlouhodobě neudržitelné z hlediska veřejných financí, na to prostě stát nemá.

Jan BUMBA
Pánové, já vám oběma velice děkuji, že jste si na nás udělali čas. Bývalý ministr práce a sociálních věcí, místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek. A sociolog, profesor Univerzity Karlovy Martin Potůček.

Český rozhlas 1 – Radiožurnál, 6. 11. 2012
k poslechu online zde
zdroj: top09.cz

ROZHOVOR Bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek nechápe, proč se dnes premiér a předseda ODS Petr Nečas začíná distancovat od některých reforem, s kterými přišel. „Všechny návrhy, které jsem předkládal, vláda jednomyslně schválila,“ upozornil ParlamentníListy. cz exministr práce a sociálních věcí za TOP 09, který rezignoval, když byl jeho první náměstek obviněn z korupce.

Premiér Petr Nečas na kongresu ODS prohlásil, že jeho chybou byla příliš velká míra kolegiality s některými ministry a že měl kritizovat veřejně, co říkal na uzavřených jednáních. A jmenoval nefunkční informační systém na Ministerstvu práce a sociálních věcí a sKartu. Nepřekvapilo vás, že se premiér od některých vámi předložených reforem distancoval?
Všechny návrhy, které jsem jako ministr předkládal, byly koaličně projednány, to znamená, že je vláda jednomyslně schválila a byly předkládány jako společný koaliční návrh.

Slyšel jste od premiéra nebo od jiných ministrů ODS nějaké námitky proti návrhům, od nichž se dnes ODS snaží distancovat?
Jak jsem řekl, všechny návrhy byly připraveny standardním způsobem, prošly připomínkovým meziresortním řízením, pak byly projednány ve vládě, a pokud si dobře pamatuji, všechny ty návrhy byly vládou schváleny jednomyslně. A totéž platí o projednávání v Poslanecké sněmovně. Na půdě výboru pro sociální politiku byly také jednotlivé legislativní předlohy velmi pečlivě projednány, výbor k nim přijal řadu pozměňovacích návrhů, ty pak byly koaličně dohodnuty.

Nebojíte se o osud některých věcí, které byly schváleny, ale nebyly ještě úplně realizovány jako například sKarty? Nemůže dojít k jejich zbrždění?
O každém tématu se dá diskutovat, žádné téma není definitivně uzavřené. Ale pokud někdo bude chtít otevřít diskusi, že se mají nějaké již dohodnuté věci změnit, je pak samozřejmě třeba vzít v úvahu všechny dopady do státního rozpočtu, protože pokud se týká elektronické výplaty sociálních dávek, je tam poměrně významná úspora na provozních výdajích v řádu čtvrt miliardy korun ročně. Pokud by někdo chtěl otvírat již dohodnuté záležitosti, pak je nutné diskutovat o tom, jak se vypořádají ty zvýšené nároky na státní rozpočet.

Velké otazníky se začínají vznášet nad druhým pilířem důchodové reformy. Prováděcí zákon nebyl schválen, protože ho vetoval prezident, a levice už veřejně prohlásila, že pokud se po sněmovních volbách dostane do vlády, druhý pilíř zruší. Jeden z penzijních fondů – ING – už oznámil, že kvůli velkému riziku se do druhého pilíře důchodové reformy nezapojí. Neznamená to pohřbení důchodové reformy?
To je věc politické odpovědnosti jednotlivých politiků a politických stran. U nás, na rozdíl od jiných zemí, měla ta část týkající se nového spořícího pilíře důchodové reformy velké zpoždění. Patnáct let se bez jakéhokoli výsledku diskutovalo na politické úrovni o zavedení spořícího pilíře. Je podle mne správné, že nakonec nějaký kompromis, který vyplýval z odborných a politických diskusí, prošel, i když dnes ještě nemáme schválen prováděcí zákon. Ale základy reformy jsou postaveny. Je třeba se podívat do okolních zemí, třeba na Slovensko, kde levice po nástupu do vlády jen drobně upravila parametry řešení penzijního systému. Tak se chová zodpovědná vláda.

Nelitujete dodatečně, i když je jasné, že by to bylo velmi těžké a nejspíš byste stejně s druhým pilířem u levice neuspěl, že jste víc nekomunikoval o podobě důchodové reformy s opozicí?
Není to tak, že by žádné konzultace neprobíhaly. I patnáct let zpátky se všechny parlamentní strany, které mají delší historii, podílely na diskusích, a probíhaly i konzultace o tomto řešení důchodové reformy. Nakonec i to byl jeden z argumentů, proč bylo zvoleno řešení dobrovolného vstupu do druhého pilíře, i když převážná část ekonomů doporučovala řešení povinné. Takže se nedá říci, že by nebyly zohledněny názory opozice. Ono je velmi jednoduché, a musím říci v řadě případů laciné, kritizovat cokoli, co je schváleno, protože v tu chvíli ten, kdo kritizuje, nenese politickou odpovědnost.

Jak vidíte budoucnost penzistů, když druhý pilíř nakonec neprojde?
Musíme to rozdělit na dnešní penzisty a na mladé lidi, kteří půjdou do penze za třicet až čtyřicet let. Pokud jde o stávající penzisty, je úlohou státu udržet co nejlepší podmínky pro stabilitu důchodových systémů tak, aby bylo možné zajistit co nejvyšší životní úroveň stávajících důchodců. Ale co se týká dnešní mladé generace, nezbyde nic jiného, než portfolio rozšířit, to znamená nabídnout kromě státního průběžného systému ještě další produkty. A čím později to uděláme, tím horší to bude.

autor: Libuše Frantová, parlamentnilisty.cz