Jaromír Drábek

Rozhovor, Český Rozhlas 1 – Radiožurnál, 29. 6. 2011

Tady je Radiožurnál. Za 10 minut 8 hodin. Vláda má dnes kromě jiného projednat taky nový zákoník práce. Ten má měnit vyplácení odstupného, délku zkušební doby nebo podávání výpovědí. Nově by například mohli přijít o práci i lidé, kteří zneužívají nemocenskou dovolenou a pracují jinde načerno. Zásadních změn dozná většina paragrafů, které pracovněprávní vztahy upravují. Cílem je především, jak říkají autoři, zpružnit pracovní trh. Tvrdí to i autor této normy ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Dobrý den, vítejte, pane ministře, v Ranním interview.

Dobré ráno.

Vyberte jednu tu změnu, kterou považujete za nejdůležitější.

Tak já mám za to, že skutečně tam dochází k řadě změn, ale takovým zajímavým příkladem si myslím, že je právě ta možnost výpovědi při porušování léčebného režimu. A tak je postaven celý ten návrh, je prostě potřeba, aby pracovně právní vztahy byly postaveny na zásadě, že, kdo se chová podle pravidel, tak je zvýhodněn. A kdo se nechová podle pravidel, tak ten prostě zvýhodněn není.

Dovolte, jednu, dvě skeptické otázky. Jak se bude kontrolovat to zneužívání nemocenské?

Tak ta kontrola probíhá už teď v prvních třech týdnech, kdy vyplácí zaměstnavatel takzvanou nemocenskou, tak může i zaměstnavatel kontrolovat dodržení léčebného režimu a problém je v tom, že dnes v podstatě neexistuje sankce, protože v tuto chvíli, pokud zaměstnavatel nebo správa sociálního zabezpečení zjistí, že ten dotyčný nedodržuje léčebný režim,že například nemá vycházky a přitom pracuje někde u souseda na zahradě, nebo si maluje byt, tak jediná sankce, která existuje, je, odebrat mu tu dávku a nebo mu dát správní pokutu. A to samozřejmě určitě není dostatečně odstrašující penalizace.

Jestli jsem dobře rozuměl názoru odborů, tak podle nich tato opatření můžou zaměstnavatelé leckdy i zneužívat. Váš názor?

Ale tak odbory protestují v podstatě proti jakékoliv změně právní úpravy, ať se to týká čehokoliv. Samozřejmě riziko zneužití, k tomu je potřeba vždycky zabránit tím, že existuje další kontrola. Tak jak jsem řekl, práce neschopné kontroluje nejenom zaměstnavatel v těch prvních třech týdnech, ale i správa sociálního zabezpečení, tak jako u každého jednání, které by mohlo zavánět nějakým protiprávním krokem, tak je možný přezkum,je možné obrátit se na inspektorát práce. To znamená stejně tak, jako u řady ostatních ustanovení ta možnost kontroly, ta je zajištěná a já v tom nevidím žádný velký problém.

Norma, kterou máte dnes na vládě projednávat, upravuje i uzavírání smluv na dobu určitou. Jak a proč?

Ano, na jedné straně já jsem chtěl velmi silně upravit ten dnešní nešvar možnosti řetězení pracovních poměrů, v podstatě do nekonečna. Protože dnes sice je možné formálně podle zákoníku práce uzavřít pracovní poměr na dobu určitou maximálně na 2 roky, ale neříká, kolikrát v rámci těch dvou let a také ty dva roky jsou s mnoha výjimkami. To znamená, že v podstatě dnes neexistují žádné hranice a je možné uzavírat spekulativně pracovní poměr třeba po měsíci, nebo po dvou měsících. A to je ten základní důvod změny.

Proto navrhujete ten limit na uzavření tohoto poměru prodloužit?

Proto navrhuji, aby byla na jedné straně přijata zásada, že pracovní poměr na dobu určitou může být uzavřen maximálně třikrát, ale na druhé straně chci dát větší smluvní volnost mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, pokud někdo ví, že potřebuje zaměstnat zaměstnance na delší dobu, než jsou ty dva roky, tak si myslím, že by mu to mělo být umožněno. Ten můj návrh je taková, aby mohl být uzavřen pracovní poměr na dobu určitou maximálně na 3 roky a aby mohl být opakován maximálně třikrát.

Tohle všechno jsou pro lidi, kteří chodí do práce, důležité věci. Opozice vás kritizuje za to, že o reformách s ní nejednáte. Avizují tedy sociální demokraté, že když zvítězí v příštích volbách, tak v zákoníku zase udělají změny. Není lepší se už teď domluvit na nějakém kompromisu a nebo to nejde v dané politické situaci?

Tak já myslím, že všichni sledují tu mediální situaci, kde jak opozice, odbory kritizují jakýkoliv návrh, byť by to byl návrh, který třeba před tím prosazovali sami, tak jak se to stává v jiných oblastech. Myslím si, že konkrétně ta úprava pracovního poměru na dobu určitou, že to všichni vědí, že ta úprava je špatná, že potřebuje změnu včetně opozičních poslanců a představitelů České strany sociální demokratické a já bych se skoro vsadil o to, že pokud nějaké příští volby vyhraje sociální demokracie, tak konkrétně na tomto ustanovení nezmění vůbec nic.

To je jednání vlády může být zajímavé i z jiného úhlu pohledu, než kvůli agendě nebo díky agendě, kterou bude projednávat. Je to vlastně poslední jednání před vypršením ultimata, můžeme-li to tak říct, Věcí veřejných. Myslíte si, že to ovlivní jednání kabinetu?

Tak já mám za to, že ta atmosféra se určitě do toho jednání, projeví a já budu s napětím očekávat, jakým způsobem budou přistupovat ministři Věcí veřejných k jednotlivým tématům. My tam máme důležité předlohy, řadu zdravotnických zákonů, zákoník práce, o tom už jsme mluvili. Další zákony a myslím, že i podle toho, jakým způsobem bude probíhat to jednání na vládě, tak si budeme schopni udělat obrázek o tom, jak ta spolupráce bude dál v budoucnu pokračovat.

Nemáte nějaké avízo o tom, jestli premiér dnes udělá ve vládě nějaké změny? Protože červen je tady, končí.

Žádné takové avízo nemám. Vy víte stejně jako já, že ta jednání uvnitř koalice byla přerušená, ale já si myslím, že důležité je to, co děláme věcně, jaké zákony předkládáme, zda plníme to, k čemu jsme se zavázali voličům po minulých volbách a na takové ty taškařice uvnitř koaličního vyjednávání, které jsou zajímavé, určitě z hlediska médií, tak …

Myslíte?

… skutečně chtěl, no, na ty bych skutečně chtěl brát co nejmenší zřetel. Já se snažím předkládat zákony, které jsou v legislativním plánu vládu, které jsou v programovém prohlášení vlády a musím říct, že stejně jako běžného občana, tak i mě a určitě některé mé kolegy unavuje to, že každý týden vidíme nějaké přestřelky o tom, kdo co chce a kdo co zase nechce a kdo si co zase vymyslel jako nový požadavek.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek v Ranním interview. Hezký den, pane ministře, na slyšenou.

zdroj: top09.cz

Rozhovor na iDnes,cz, 26. června 2011
Mladé lidi neděsí, že budou muset kvůli penzijní reformě pracovat řádově do 70 let, je přesvědčen ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Generální stávky odborů proti vládním reformám se neobává. V rozhovoru pro iDNES.cz Drábek řekl, že ještě vidí prostor pro vyjednávání s ČSSD o konečné podobě důchodové reformy.

Je pravda, že zvažujete najmout PR agenturu, která by veřejnosti vysvětlovala důchodovou a sociální reformu? Už víte, kdo to bude dělat a kolik to bude stát?
Samozřejmě zvažujeme všechny věci, ale ve chvíli, kdy jsou ty návrhy v legislativním procesu, nepovažuji za vhodné dělat nějaké vlny komunikační kampaně, protože návrhy se stále upravují. Ve chvíli, kdy budou schváleny, kdy se například výplaty sociálních dávek sjednotí na jedno místo, považuji za vhodné udělat informační kampaň, aby lidé věděli, co se mění, kam mají jít, jaké jsou podmínky. A zvažujeme, že bychom takovouto – zdůrazňuji informační – kampaň zadali nějaké externí agentuře.

Máte dva dospělé potomky, kterým je 20 a 18 let. To je věk, kdy mladí lidé řeší jiné věci, ale přece jen – nezeptali se vás doma, co to prosazujete, že jednou budou muset jít do důchodu až skoro v 70 letech?
Tak samozřejmě. A jsem rád, že mám tuto odezvu nejen od svých dětí, ale i od dalších mladých lidí. Celkem často jezdím na besedy na střední a vysoké školy. Utvrzuje mě to, že mladí lidé mnohem raději slyší věcné argumenty a pravdu do očí, než když se jim říká – nevíme, jak to bude, to si musíte počkat. Pokud dáte dnešním dvacetiletým jasnou informaci, že demografické trendy říkají, že si svou ekonomickou aktivitu musí plánovat řádově do sedmdesáti let, tak to pro ně není zpráva, která by je děsila. Má dvacetiletá dcera a osmnáctiletý syn to berou jako realitu, se kterou je třeba pracovat.

Do kolika let podle vás člověk vůbec může pracovat? Narážím na to, že jste neurčili žádnou horní hranici a čelíte kvůli tomu dost tvrdé kritice.
Ptáte se na rok 2011 nebo na rok 2060, nebo 2080? To je potřeba si jasně říci. Vezměte si dnešní dvaašedesátileté, kteří odcházejí do důchodu. Kdybyste se na tuto věc zeptal v roce 1955 nebo 1960, tak se vám určitě všichni vysmějí, že není možné pracovat do 62 let. A stejným způsobem připadá někomu zvláštní, když dnes říkáme, že v druhé polovině tohoto století budou lidé v pracovní aktivitě běžně i poté, co jim bude více než 65 let.

Trváte na tom, že budou schopni normálně pracovat i v 70 letech?
Naprosto jednoznačně. Podívejme se jen na posledních dvacet let, kdy se průměrný věk dožití zvýšil řádově o pět, šest let. Tento trend pravděpodobně bude pokračovat. Diskuse je samozřejmě relevantní, protože se růst jednou zastaví a nebude pokračovat donekonečna. Ale to je věc rozhodování někdy v roce 2040.

Když navážu na tu vaši futurologii, protože těžko někdo může vědět…
Můžu vám do toho skočit? Mně je často vyčítáno, že se na to dívám jen z matematického hlediska. Že jsou to jen nějaká čísla, která nepřihlížejí k realitě toho člověka. Ale vrátím se k tomu, co jsem říkal i svým dětem. Buď nastavíte systém tak, že bude stabilní, nebo budou mít důchodci v budoucnu výrazně, ale opravdu výrazně nižší důchody. To skutečně tak je.

Vrátím se s dovolením ke své otázce. Už dnes mají lidé, kteří po padesátce přijdou o práci, potíže sehnat jinou. Co budou podle vás dělat, když by podle státu měli pracovat třeba v 65 letech a dnešní mladí dokonce v sedmdesáti? Kdo je zaměstná?
To je ale přece i problém dneška. I dnes lidé odcházejí do předčasného důchodu, když mají problém po padesátce nebo po 55 letech sehnat jiné zaměstnání. Ale to nesouvisí a nesmí souviset se základním důchodovým systémem. Tady je potřebná solidní aktivní politika zaměstnanosti. Umožnit lidem, kteří ztratili práci ve své profesi, vzdělávací aktivity, přeškolování, rekvalifikace…
A potom jsou fyzicky nebo i psychicky náročné profese. Je potřeba, aby ocenění těchto profesí bylo dostatečné, aby tito lidé – už určitou dobu před tím, než budou mít zákonný nárok na odchod do důchodu – měli možnost zapojit se do nějakého systému, který jim bude vyplácet část peněz ještě před standardním nárokem na důchod. To je téma, které teď začínáme zpracovávat. Spolupracujeme na tom se zaměstnavateli i s odbory.

Odboráři v dopravě protestovali proti vládním reformám celodenní stávkou. Neobáváte se, že někdy na podzim přijde i stávka generální?
Obávat se není to správné sloveso, které bych použil. Samozřejmě mě to nijak netěší. Nicméně jsem vstoupil do vlády, která si dala jasné zadání a získala pro to mandát od voličů, prosadit některé reformy, které jsou nezbytné. Když je neuděláme, doplatí na to celá společnost. Protože když je neuděláme teď, budou se muset provést později a o to budou tvrdší. Nechtěl bych se dočkat situace, ve které je dnes třeba Portugalsko, kde se vyplácené důchody musí snižovat o patnáct procent, to bych skutečně nechtěl. V takové vládě bych neseděl.

Opravdu v připomínkách odborů a opoziční levice nevidíte nic racionálního?
Ale samozřejmě, že kromě řady politických argumentů říkají věci, které mají racionální jádro a my o nich docela férově diskutujeme a přináší to i výsledky. I na základě diskusí s odbory jsme ustoupili od doporučení Bezděkovy komise, aby spořící pilíř důchodové reformy byl povinný.

Proč vlastně vedle sebe mají existovat dva soukromé pilíře spoření na penzi? Už nyní existuje penzijní připojištění se státním příspěvkem. I zaměstnavatelé vládě řekli, že takhle to moc nedává smysl.
Návrh odborů, aby se šlo cestou posílení již dnes existujícího soukromého pilíře, má jednu nevýhodu. Znamenal by přehazování peněz z jedné kapsy do druhé. Funguje totiž na tom, že stát vybere nějaké daně a potom je lidem vrátí systémem příspěvku k penzijnímu připojištění. Pokud by to mělo fungovat jako podstatná část důchodového systému, tak by dotace ze strany státu musela být tak masivní, že by to bylo neudržitelné. Kdybychom to navíc navrhli jako základní systém, předpokládám, že bychom schytali kritiku od odborářů, kteří by říkali – a kde na to ti lidi vezmou?

Sám tím nahráváte na smeč – když teď říkáte lidem, ať sníží o 3 procenta ze svého platu odvody státu na sociální pojištění, přidají si 2 procenta ze svého a jdou do penzijního fondu, kde na to podle vás vezmou lidé, kteří mají průměrné nebo ještě horší příjmy a musí z nich zaplatit veškeré výdaje své rodiny?
A právě proto jsme zvolili dobrovolný systém a dáváme každému možnost rozhodnout se, aby řekl, zda do toho systému jít chce, nebo ne.

Nepřiznáváte tím, že vytváříte penzijní reformu jen pro lidi s vysoce nadprůměrnými příjmy, kteří budou mít na to, aby si takto odkládali?
Ne, v žádném případě to není jen pro lidi s vysoce nadprůměrnými příjmy. Ale máte pravdu, že pro lidi s nízkými příjmy bude výhodné setrvat v průběžném důchodovém systému, který je nastaven velmi solidárně.

Jak velké je podle vás riziko, že kdyby příští volby vyhrála levice, celé vám to zbourá, protože jste se příliš nesnažili domluvit s ČSSD na nějakém kompromisu?
Jednání ještě nejsou u konce. Návrh je v připomínkovém řízení, takže vlastní schvalování ještě nezačalo a je dostatečný prostor pro politické vyjednávání a dotvoření toho návrhu. Nicméně když se podíváte na politická prohlášení představitelů sociální demokracie, tak přece jasně říkali, že ten systém zruší, když bude povinný. I proto bude dobrovolný, aby mohl fungovat tak jako v jiných zemích i za případné sociálnědemokratické vlády.

Penzijní reformu mají doprovázet změny DPH. Zatím jste se dohodli na postupném sjednocení sazeb na 17,5 procenta a mezitím mají být ještě v příštím roce dvě sazby DPH – 14 a 20 procent. Ale premiér i ministr financí Kalousek už přišli i s nápadem, že by jednotná sazba mohla být i 19 procent. Myslí to koalice vážně?
Vy jste to označil za nápad. To nebyl nápad, ale odpověď na otázku, jak by se Česká republika, respektive tato vláda, zachovala, kdybychom se dostali do nějakých finančních turbulencí. Pokud bychom nějakým razantním způsobem museli zareagovat na nějaké aktuální výkyvy, tak je lepší zaměřit se na nepřímé daně než na daně přímé.

Ještě trochu obecně k politice a situaci v koalici. Vyjednává se o dodatku ke koaliční smlouvě. VV podmínily pokračování své účasti ve vládě tím, že se musí koaliční dodatek domluvit do konce června a že mají být i změny ve vládě. Tak jak vnímáte situaci v koalici, čekáte, že vláda bude pokračovat i s Věcmi veřejnými?
Očekávám, že přes všechny turbulence v koalici a různé taškařice převáží odpovědnost k programu, ke kterému jsme se společně zavázali, a vyjednávání bude dovedeno do úspěšného konce.

Dohodnete se i na změnách ve vládě? Vím, že to hodně závisí na postoji premiéra, ale co si o tom myslíte vy?
Myslím si, že správný je ten směr koaličního vyjednávání, podle nějž by mělo být jasně řečeno, které straně jsou svěřeny které resorty a méně závažná otázka by měla být personální, kdo bude vést které ministerstvo. Tam by ale hlavní slovo měl mít premiér.

Letos bude TOP 09 znovu volit své vedení. Budete kandidovat na místopředsedu strany?
TOP 09 v těchto dnech slaví druhé výročí svého založení. Myslím, že jsme dokázali, že nejsme stranou, která jako některé jiné strany v minulosti vznikne, zasvítí a pak se zase někde rozplyne. Dokázali jsme vytvořit standardní strukturu, TOP 09 považuji za stabilizovanou stranu. Jako výzvu vidíme krajské volby v příštím roce a já se k tomu budu snažit maximálně přispět. Budu se velmi rád ucházet o to, abych mohl pokračovat ve funkci místopředsedy strany.

zdroj: iDnes.cz

Rozhovor na ČT24, 20. 6. 2011

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Změnila čtvrteční stávka něco na komunikaci mezi vládou a odbory? Ve čtyři hodiny odpoledne se ve Strakově akademii schází takzvaná tripartita, tedy zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Mluvit mají mimo jiné o zdravotnické reformě, s jejíž podobou odboráři nesouhlasí.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Ve studiu je předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil, dobrý den.

Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Dobrý den.

Jolka KRÁSNÁ
U telefonu je ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. I vám, pane ministře, dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Pěkné ráno.

Jiří VÁCLAVEK
Pane předsedo, začněme tím, kde jste minulý týden skončili. Ve středu na tripartitě, tam pokud se nemýlím, bylo dohodnuto to, že lidé z rizikových profesí jako například horníci nebo slévači budou moci chodit do důchodu o pět let dřív proti ostatním zaměstnancům. Můžete garantovat, že za několik měsíců nebo týdnů nepřijdete s požadavkem na rozšíření této skupiny zaměstnanců o další?

Jaroslav ZAVADIL
Já bych chtěl říci, že nebylo dohodnuto nic, že to byl příslib. My jsme samozřejmě už zpracovali stanovisko k tomu, máme rozpracované i ty kategorie v uvozovkách, jak by to mohlo vypadat. Visí to jak na webových stránkách, bylo by dobře, kdyby se diváci na to podívali, jaké návrhy dáváme, protože pak by se nemohlo stát, že by nám někdo říkal: Vy vlastně žádné návrhy nedáváte. Tak my to máme rozpracované a nemyslím si, že bychom přicházeli s dalším rozšiřováním. To vám říkám na rovinu.

Jiří VÁCLAVEK
Takže to penzum, které je uvedené, je konečné?

Jaroslav ZAVADIL
Ano, to penzum které je tam uvedené, to znamená, že by se chodilo o pět let dříve za určitých podmínek po odpracování určitých let jak v té profesi, tak v té celkové.

Jiří VÁCLAVEK
Dvacet let v oboru.

Jaroslav ZAVADIL
Dvacet let v oboru, ale pozor, dvacet let v oboru v některých profesích 15 let u horníků a 10 let u uraňáků, to jsou rozdíly, které tam jsou. Takže to je asi tak v hrubé kostce vše. Ale otázka je, jak se s tím vláda bude vyrovnávat, protože zatím to byl jenom příslib.

Jolka KRÁSNÁ
Pane ministře, otázku začnu citací: „Je velká výhoda českého systému, že je sjednocený a bez výjimek, tam v Evropě, kde mají zaměstnanecké skupiny výhody, je neustále politická poptávka získat je i pro další skupiny. To jsou slova Milana Šlapáka z výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Pane ministře, pokusíte se nějak legislativně zabránit tomu, aby se výjimkou pro horníky otevřela pomyslná Pandořina skříňka?

Jaromír DRÁBEK
Jednak já musím jednoznačně potvrdit, že to co tady padlo v citátu, tak je přesně můj názor. Za druhé, musím potvrdit slova pana předsedy Zavadila, že na tripartitě ve středu nebylo nic dohodnuto. Bylo otevřeno toto téma. A za třetí je velmi důležité říci, že já budu bránit ze všech sil jednotnost toho českého systému. To, že se před dvaceti lety zrušila kategorizace zaměstnání, že dnes je to tak, že pro všechny platí pravidla stejná, to je prostě věc, kterou já v žádném případě neopustím. Na druhou stranu, ano, my jsme slíbili odborům, že budeme vyjednávat o takzvaných zaměstnaneckých schématech, to znamená o možnosti, aby profese, které jsou fyzicky nebo psychicky extrémně náročné, tak aby měli možnost si vytvořit takové podmínky, aby mohli dříve odejít z té ekonomické aktivity a aby tu dobu, která je mezi standardním věkem odchodu do důchodu a tím předčasným, který oni potřebují, tak aby byli schopni dorovnávat z nějakého jiného systému, ale zdůrazŃuji jiného systému, v žádném případě nechci aby byl nabourán ten jednotný systém důchodového zabezpečení v té formě, jak ho dnes známe.

Jiří VÁCLAVEK
Rozumím tmu správně, že tím řešením by byly ony zaměstnanecké fondy, koneckonců to navrhují i obory.

Jaromír DRÁBEK
Nějaká taková forma, já jsem záměrně použil ten termín zaměstnanecká schémata než zaměstnanecké fondy, ten systém tradičních zaměstnaneckých fondů to znamená, že jeden zaměstnavatel vlastní jeden zaměstnanecký fond. Ten už je v tuto chvíli přežitý a vzhledem k tomu, že v České republice nemá nějakou tradici, o kterou bychom se mohli opírat, tak si myslím, že v tuto chvíli zavádět něco, co bylo aktuální před 30 či 40 lety, už nemá smysl. Ale ta forma zaměstnaneckých schémat, to znamená, uzavřené schéma pro určitého zaměstnavatele jako nabídka od standardního penzijního fondu, to si myslím, že je správné.

Jolka KRÁSNÁ
Pane Zavadile, jak by měly ty zaměstnanecké penzijní fondy podle představ odborů vypadat?

Jaroslav ZAVADIL
Připadá mi to trochu legrační, co řekl pan ministr, protože my už o tyhle ty fondy bojujeme 10, 15 let už v době, kdy byly zrušené ty kategorie, tak jsme chtěli nějakou náhradu. A zatím se vlády tomuhle bránily, přičemž v světě je to běžné. Není pravda, že s jedním zaměstnavatelem je jeden fond. Ty fondy jsou různé a samozřejmě je možné přecházet s těmi penězi i z jednoho sektoru do druhého. Takže ten člověk o nic nepřijde, pokud se týká finančních prostředků a je to běžná věc, která je v západní Evropě a já se domnívám, že je chybou, že se o těchto věcech nehovořilo dříve ze strany vlády. My jsme jim to navrhovali, ale bohužel zatím nic.

Jiří VÁCLAVEK
Na druhou stranu stalo ve Velké Británii, že ty peníze, které si zaměstnanci tímto způsobem u tohoto fondu šetřili na penzi, tak podnik, který byl v problémech, zneužil k řešení těch finančních problémů. Není to příliš velké riziko?

Jaroslav ZAVADIL
Nedomnívám se, že to je příliš velké riziko. Jestli to byl jeden fond, tak v krizi při kapitálových fondech došlo k obrovskému poklesu finančních prostředků v Americe v jiných státech a jsou to kapitálové fondy a také došlo k tomu samému.

Jiří VÁCLAVEK
Ale jak byste to vysvětlil konkrétně třeba zaměstnancům, odborářům, kdyby k něčemu takovému došlo u nás?

Jaroslav ZAVADIL
Jestli někdo něco rozkrade, a to se stává v České republice běžně, tak pak by měl být za to zavřen. Že se to stane zrovna v jednom případě ve stovkách případů, prosím vás, to je jedno promile. Takže já se nedomnívám, že by tohle bylo.

Jiří VÁCLAVEK
Takže je to riziko podnikání.

Jaroslav ZAVADIL
Takže je to riziko podnikání samozřejmě.

Jolka KRÁSNÁ
Pane ministře, tripartita minulý týden jasně ukázala, že vláda je schopna na jednání přijít i s konkrétními kompromisy a ústupky. S jakými kompromisy ústupky přijdete na dnešní jednání, kde má být řeč především o zdravotní reformě?

Jaromír DRÁBEK
Tak já nerad slyším slovo ústupky. Přece vyjednávání je spíše o těch kompromisech tak jak bylo řečeno. Ale k tomu, aby byl uzavřen vhodný kompromis, to znamená přijatelný pro obě strany a hlavně který jde směrem kupředu, tak na to je potřeba oboustranné a velmi pečlivé vyjednávání. My bohužel jsme v posledních týdnech spíše svědky takového vykřikování než abychom vedli nějakou skutečně věcnou argumentaci. Ta se vede na pracovních skupinách, na pracovní úrovni v jednotlivých pracovních týmech, a my potom, když přijdeme na tu takzvanou velkou tripartitu, tak většinou si vyslechneme taková ta klišé, která se objevují pořád dokola jakože vláda není ochotna jednat a že to stejně nemá smysl a tak dále.

Jiří VÁCLAVEK
Já se moc omlouvám, že vám do toho vstupuji. Přeci i do médií se v posledních dnech minimálně v posledních dnech dostaly naprosto cela konkrétní výhrady odborů právě například zdravotnické reformě, to skutečně potom na tripartitě nejednáte o těch konkrétních věcech, když se ty konkrétnosti dostávají do médií, to potom skutečně je řeč jen o klišé?

Jaromír DRÁBEK
Bohužel musím říci, že z velké části ano. Tak já jsem skutečně velmi zvědav a pln očekávání jakým způsobem dnes bude probíhat to jednání o zdravotnické reformě, zda skutečně bude o konkrétních záležitostech o jednotlivých úpravách, či zda to bude zase v té obecné rovině. My nesouhlasíme s ničím.

Jiří VÁCLAVEK
Předpokládám, pane Zavadile, že vy dnes budete požadovat zamítnutí toho zákona, který je teď v poslanecké sněmovně ve třetím čtení. Je to ale vůbec reálný požadavek?

Jaroslav ZAVADIL
To je na vládě. Já bych chtěl reagovat na pana ministra Drábka, já už to nemůžu poslouchat. Vláda připravila komplexní pozměňovací návrh k 48. Má to 48 nebo 49 stran.

Jiří VÁCLAVEK
Jenom pro diváky, to je ten zákon, který je teď ve sněmovně?

Jaroslav ZAVADIL
Měl být už dávno schválen, nebýt administrativní chyby s nikým se o tom nejednalo, odborům se nepředložilo vůbec nic, zaměstnavatelům se nepředložilo vůbec nic, všechno si to upekli ve sněmovně a kdyby nebylo téhle administrativní chyby, tak už to bylo schválené. Takže ať nám pan Drábek nevypravuje takovéhle pohádky, takže jsem zvědavý, s čím dneska přijdou. My samozřejmě jsme na to připraveni a je tam řada věcí, která je pro lidi tohoto státu velmi, velmi nebezpečná. Placení do 50 korun všech léků, spoluúčast na těch nejmenších zdravotnických pomůckách, budou se hradit skutečně jen ty nejnižší věci a dokonce někde jen ze 75 % a to je věc, která by se měla debatovat dlouze a ne prostě to dát do sněmovny, ve zdravotnickém výboru si naházet plno připomínek, plno pozměňovacích návrhů a pak to dát jako jeden balík, aniž by to s námi někdo probral.

Jiří VÁCLAVEK
No a co s tím teď?

Jaroslav ZAVADIL
To jsem zvědavý a to je druhá věc, je to ve třetím čtení. Podle mě se to dá jedině stáhnout, pokud se rozhodne vláda stáhnout, bude to jenom dobře a měl by být prostor pro to, aby se o této tak důležité novele tak dlouze debatovalo.

Jolka KRÁSNÁ
Pane ministře, ještě krátká reakce.

Jaromír DRÁBEK
Reakce je jednoduchá. Všichni diváci tady slyšeli, jakým způsobem k tomu jednání přistupují odbory. Slova jako to je legrační nebo slova jako to už dál nemůžu poslouchat, tak to je obrázek toho, jak probíhá jednání na tripartitě.

Jiří VÁCLAVEK
Počkejte, pane ministře, ale současně pan předseda řekl naprosto konkrétní výhrady, proto se naprosto konkrétně ptáme, stáhnete ten zákon nebo zamítnete ten zákon, přistoupí na to koalice, zítra když o tom bude sněmovna hlasovat v tom třetím čtení, tak ten zákon nepodpoříte nebo něco takového vůbec nepřipadá v úvahu a zítra ten zákon sněmovnou projde?

Jaroslav ZAVADIL
Fakt je to jenom divadlo.

Jaromír DRÁBEK
Musím říci, že pokud dostanu slovo, že budeme velmi pečlivě odpoledne a večer jednat o těch jednotlivých argumentech, já si v tuto chvíli nemyslím, ale nevím, co se tane odpoledne, já si v tuto chvíli nemyslím, že by odbory přišly s tak silnými argumenty, abychom stáhli celý ten návrh. Pokud se ukáže u jednotlivých ustanovení, že ty argumenty jsou silné a že je potřeba je vzít v úvahu, tak samozřejmě podle toho potom budeme postupovat dál.

Jolka KRÁSNÁ
Ještě jedna věc, pane Zavadile, budete dnes na tripartitě požadovat hlavu ministra financí Miroslava Kalouska?

Jaroslav ZAVADIL
Já jsem nikdy ničí hlavu nepožadoval. Já si nemyslím, že nám to patří.

Jiří VÁCLAVEK
Požadoval to váš kolega z Asociace samostatných odborů pan Dufek.

Jaroslav ZAVADIL
Na to má on právo jako každý jiný občan.

Jiří VÁCLAVEK
A je to taktické požadovat něco takového před klíčovým jednáním? Neznemožňuje to potom tu faktickou diskusi?

Jaroslav ZAVADIL
Helejte se, já bych to neudělal, tečka. Já řeknu jiný věci panu ministru Kalouskovi, a taky mu je dneska řeknu, ale že bych požadoval něčí hlavu? To je nesmysl.

Jiří VÁCLAVEK
Ještě poslední věc k té zdravotnické reformě, pokud tedy ten zákon projde zítra tím třetím čtením, považujete za přijatelné potom o jednotlivých dílčích změnách jednat řekněme v legislativním procesu, když ten zákon vrátí Senát sněmovně? To by bylo pro vás ještě přijatelná varianta?

Jaroslav ZAVADIL
Já se domnívám, že pokud se ten zákon nestáhne, tak se dá jasně najevo, že ta koalice prostě to chce převálcovat a že to chce schválit tak jak to je. Pochybuji o tom, že by se ze Senátu vrácený tento zákon jaksi dokázal potom v té koaliční mašinérii pozměnit. Já o tom pochybuji a je mi to líto.

Jiří VÁCLAVEK
Pane ministře, jaká by tedy potom byla možnost těch dílčích úprav toho zdravotnického zákona, prosím pro doplnění.

Jaromír DRÁBEK
Já to vysvětlím. V tuto chvíli jsme skutečně před třetím čtením, které má proběhnout buď zítra nebo pozítří a ve třetím čtení se hlasuje o jednotlivých pozměňovacích návrzích k tomu zákonu. To znamená, tam je možnost odlišit, co je správně a co není správný, když to řeknu velmi jednoduše. Potom, pokud Senát vrátí ten zákon s pozměňovacím návrhem, tak pak už Poslanecká sněmovna nemá příliš možností do toho zasahovat, protože buď musí schválit ten původní text nebo ten text navržený Senátem. Tam už v tom není možné dělat další úpravy. Nicméně jak jsem řekl, my o tom budeme doufám, věcně a podrobně jednat odpoledne na tripartitě. Víme, jak se ty argumenty k jednotlivým pozměňovacím návrhům budou vyvíjet.

Jiří VÁCLAVEK
A cesta je případná další novela, tedy případný další legislativní proces, další zákon? Chápu to správně.

Jaromír DRÁBEK
Tak toto je jeden malý krůček, prosím nebylo by dobré, aby bylo vnímáno to, že tento zákon je nějaká celá zdravotnická reforma, to v žádném případě není pravda a nakonec to padlo i mnohokrát na tripartitě, když jsme o tomto tématu jednali. Ten zákon, který dnes je ve schvalování, tak je skutečně jen krůček pro systémové zavedení těch opatření, které je potřeba zavést, to znamená, jasné vymezení toho, na co má každý občan právo, když je zdravotně pojištěný, jakým způsobem mu ta služba musí být poskytnuta, ty garance toho, že všichni na tom musí být stejně.

zdroj: top09.cz

Rozhovor s Jaromírem Drábkem, Český Rozhlas 1 – Radiožurnál, 15. 6. 2011

Jan BUMBA, moderátor
Na dopoledním jednání tripartity byl i ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, dobrý den, vítám vás ve vysílání.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí
Dobré poledne.

Jan BUMBA
Pane ministře, jaké je vaše hodnocení, k čemu bylo to dnešní jednání tripartity?

Jaromír DRÁBEK
Tak to dnešní jednání v podstatě bylo náhradou za to sobotní jednání, já musím říct naprosto jednoznačně a nezkresleně, že na to sobotní jednání prostě zástupci odborů nepřišli. To znamená, pokud pan předseda Dufek říká, že v sobotu byla ideální doba na jednání, tak je naprosto jednoznačně vinou odborů, že toto jednání neproběhlo. To dnešní jednání bylo poměrně věcné, musím říct, že já sám velmi kladně hodnotím to, že jsme se dohodli na pokračování všech jednání. To znamená, pokračování těch procedur, které se dnes vedou jak na úrovni pléna tripartity, tak v jednotlivých pracovních týmech. Z tohoto důvodu také musím říci, že naprosto nechápu, jak v průběhu vyjednávání mohou představitelé odborů hájit to, že je potřeba udělat zítřejší stávku. Ta stávka skutečně nepřinese nic dobrého, přinese jenom škody jak zaměstnavatelům, tak státu, tak běžným občanům. Ty peníze by bylo možné využít na něco jiného, mnohem užitečnějšího a pokud dnes ani na tom jednání tripartity nikdo nezpochybnil, že se vyjednává, že to vyjednávání běží o všech těch jednotlivých reformách, tak skutečně nevidím naprosto žádný důvod k tomu, aby se v průběhu jednání stávkovalo.

Jan BUMBA
Pane ministře, úplně upřímně. Věřili jste opravdu tomu, že by se mohlo dnes podařit stávku odvrátit?

Jaromír DRÁBEK
Tak my jsme pro to udělali maximum. I na základě toho dnešního jednání, které probíralo jak zdravotnickou reformu, tak důchodovou reformu, tak se dotklo i daňové reformy, tak znova opakuji, my jsme se dohodli na tom, jakým způsobem dál postupovat v takovém případě.

Jan BUMBA
Jak říkáte, že jste udělali maximum, to zní, jako kdybyste si vytvářeli alibi.

Jaromír DRÁBEK
V žádném případě, my jsme tam navrhli konkrétní jednání nad konkrétními tématy, ty, nad těmi, která považuje zejména strana odborů za důležitá, to znamená, otázku řešení věku odchodu do důchodu, otázku řešení důchodu profesí, které jsou fyzicky náročné. To jsou jednání, to jsou témata, o kterých se dá jednat a jsme připraveni o nich jednat a to dávám jenom příklad z jedné té oblasti. Nicméně prostě ta jednání musí být nad věcnými argumenty a to, jestli se uskuteční, nebo neuskuteční stávka, to na tom vůbec nic nemění. A pokud pan předseda Dufek tady argumentuje, že vlivem té hrozby stávkou došlo k odložení jednání o zdravotnické reformě v Poslanecké sněmovně, tak to je samozřejmě úplný nesmysl. Dnes na tom jednání požádala strana odborů, aby měly možnost ještě jednat o aktuální situaci, projednávání toho návrhu v Poslanecké sněmovny, my jsme jim to přislíbili, to znamená, v pondělí se na tripartitě projedná ta aktuální předloha, která je dnes předložená v Poslanecké sněmovně. A to, že se to hlasování odloží z pátku na úterý nebo na středu, to je samozřejmě záležitost, která nijak nesouvisí s tím, jestli bude, nebo nebude stávka.

Jan BUMBA
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, děkujeme za rozhovor, na shledanou.

zdroj: top09.cz

Rozhovor s Jaromírem Drábkem v Hospodářských novinách, 15. 6. 2011

Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace; při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů. (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)

Státní správou v oblasti státní politiky zaměstnanosti je pověřeno Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Úřadem práce České republiky. Zákon o zaměstnanosti k tomu dodává: Ministerstvo řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Přitom zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce, zaujímá stanoviska k návrhům ovlivňujícím státní politiku zaměstnanosti, které zpracovávají jiné ústřední orgány státní správy, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce a k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v České republice a přijímá opatření k usměrňování pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a pracovních sil do zahraničí…

V této souvislosti a ve vazbě na ocenění Zaměstnavatel roku 2011, nad nímž MPSV převzalo záštitu, se ptáme ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka:

Cílem státní politiky zaměstnanosti je mimo jiné dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách a produktivní využití zdrojů pracovních sil, tedy úspěšní zaměstnavatelé a spokojení zaměstnanci. Zaměřme se na zaměstnavatele: jakou podporu či pobídky jim stát v rámci své politiky poskytuje?

Mezi opatření, kterými stát podporuje zaměstnanost, patří zejména investiční pobídky, tedy podpora tvorby nových pracovních míst a podpora školení a rekvalifikace zaměstnanců. Investiční pobídky jsou obecně zaměřeny na podporu high-tech výroby a dovoz kapitálu. V současné době je soustředěno poskytování investičních pobídek v gesci MPSV na územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 procent vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Výše hmotné podpory činí 50 000 Kč na nové pracovní místo a 25 procent z nákladů na rekvalifikaci. Případné navýšení je možné podle velikosti podniku a podle toho, zda rekvalifikovaný zaměstnance spadá do některé „rizikové“ skupiny. Dále se jedná o příspěvky, které poskytuje Úřad práce ČR na základě posouzení regionální situace na trhu práce a možností uplatnění konkrétního uchazeče o zaměstnání. Příjemcem příspěvků je zaměstnavatel, který přijme do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Jedná se zejména o společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování, překlenovací příspěvek apod. Obecně řečeno – jedná se o zřizování nových pracovních míst a vyhrazování současných míst pro konkrétního uchazeče o zaměstnání. Příspěvky poskytuje Úřad práce na základě písemné dohody se zaměstnavatelem. Při rozhodování o poskytnutí příspěvku a jeho výši vycházíme z konkrétní situace na trhu práce, tzn. z počtu a struktury uchazečů o zaměstnání a z počtu a struktury volných pracovních míst, z dalších možností uplatnění konkrétního uchazeče apod. Jedná se o příspěvky na mzdové náklady nebo o příspěvky na nákup vybavení potřebného pro vytvoření nového pracovního místa.

Jaký zájem o státem nabízené příspěvky a pobídky projevují sami zaměstnavatelé? O které je zájem nejvyšší? Je něco, co by zaměstnavatelé jako podporu uvítali, ale zatím nebylo realizováno nebo se chystá?

Největší zájem ze strany zaměstnavatelů je o nástroj „společensky účelné pracovní místo vyhrazené“. Důvodem je minimální administrativní náročnost při získávání tohoto příspěvku. Od ledna 2011 do dubna 2011 bylo vyhrazeno 1842 těchto pracovních míst. Jedná se o příspěvek na mzdové náklady zaměstnanců. V současné době MPSV rozjíždí projekt „Vzdělávejte se pro růst!“, jehož cílem je zvyšování kompetencí, odborných znalostí a dovedností zaměstnanců v oborech, ve kterých lze bezprostředně nebo v nejbližším období očekávat růst poptávky po pracovní síle, a podpora podniků v odvětvích s předpokladem růstu. Podporována budou následující odvětví: strojírenství, stavebnictví, nezávislý maloobchod, pohostinství a gastronomie, terénní sociální služby, odpadové hospodářství. Projekt umožní vybraným podnikům získat finanční příspěvky na vzdělávání či rekvalifikaci svých zaměstnanců. Současně budou zaměstnavateli hrazeny mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců, a to po dobu jejich vzdělávání (po tuto dobu totiž nemůže zaměstnavatel využít zaměstnance na jinou práci).

Předmětem diskusí jsou už nějaký čas stravenky a jejich daňové zvýhodnění. Nestojí úmysl zrušit tuto výhodu proti záměrům aktivní politiky zaměstnanosti?

V případě stravenek se jedná o benefit ze strany zaměstnavatelů ke svým zaměstnancům. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti umožňují podporu zaměstnavatelů, kteří uchazečům o zaměstnání vytváří vhodná pracovní místa. Mezi těmito instituty tedy není žádná přímá souvislost.

MPSV poskytlo záštitu soutěži Zaměstnavatel roku. Jak tuto soutěž hodnotíte a v čem vidíte její hlavní přínos?

Díky celkovému pojetí, ale i co do rozsahu je soutěž Zaměstnavatel roku potřebná a užitečná. Je jedině dobře, že v ČR existuje subjekt, který oceňuje personální politiku jednotlivých společností, které můžou a dokážou inspirovat ty ostatní. Právě v tom spatřuji jednoznačný přínos soutěže a její důležitost. I proto Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR převzalo nad tímto oceněním záštitu.

autor: Zdena Bočarova

zdroj: top09.cz

Rozhovor Oldřicha Dandy v deníku Právo
Právo, strana 3, 8. 6. 2011

Co říkáte na ultimátum Věcí veřejných?
To snad nestojí ani za komentář, protože způsob vyjednávání uvnitř koalice je bohužel výrazně odlišný od toho, jakým způsobem jedná vláda. Veřejnost to bohužel vnímá tak, jakým způsobem se politici umějí, či neumějí dohodnout. Ve vládě probíhá komunikace věcně, ale jakmile politici Věcí veřejných přesednou na koaliční jednání, nejde o věcnou práci, ale o to, jak získají nějaké body. Pokud mám dobré informace, tak Věci veřejné nepřišly s žádným konkrétním návrhem.

Nebylo by od vás a ODS rozumnější umožnit véčkařům získat nějaké ty body, které by mohli přinést do své strany a lépe zdůvodnit jejich setrvání ve vládě?
Tomu rozumím, ale musí říci, co chtějí. Oni řekli jen, že chtějí důstojné místo ve vládě. Když jim to premiér navrhl, tak to odmítli.

Podle nich předseda Legislativní rady vlády není důstojné místo.
S tím nesouhlasím, předseda Legislativní rady vlády je silná pozice, protože může mluvit do předkládání zákonů všech resortů. Pokud mají takové hodnocení, tak by měli říci, jak to udělat jinak.

Je tu otázka hlasování o důvěře vládě. Měla by ji vláda spojit s některým z projednávaných zákonů, či o ní hlasovat samostatně?
Na to mám odlišný pohled. Důchodová, sociální, zdravotní či daňová reforma jsou stěžejní reformy, které vláda slíbila ve svém prohlášení vlády. Pokud by některá z těchto reforem neprošla, tak tato vláda nemá právo na existenci. Na to nepotřebuji žádný formální způsob.

To by ale nevedlo formálně k jejímu zániku.
V takovém případě by měla vláda podat demisi.

Vy byste to navrhl?
Ano, jednoznačně.

zdroj: top09.cz

Rozhovor s Jaromírem Drábkem na Českém rozhlasu.
Ozvěny dne, ČRo1 – Radiožurnál, 2. 6. 2011

Jan BUMBA, moderátor
Současná česká vláda bude pokračovat, jen když dokáže provést reformy. Kolikrát už jste to slyšeli? Na tom se aspoň verbálně shodují všechny strany rozklížené koalice, pod slovem reformy se většinou skrývají změny důchodového systému, zdravotnictví nebo daní. To slovo reformy se stalo jakýmsi zaklínadlem pro mnohé politiky. Víme, ale k čemu mají reformy směřovat, kdy už bude po reformách a jak to vlastně poznáme? Ekonom Karel Kříž ze společnosti Value Added napsal ve svém článku v Lidových novinách, že ti čeští reformátoři národ straší a demotivují. Před vysíláním jsem mluvil s ním a také s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem. Pana Kříže jsem se nejprve zeptal, zda to znamená, že nevěří ve smysluplnost vládních reformních záměrů.

Karel KŘÍŽ, ekonom ze společnosti Value Added
No, určitě věřím ve smysluplnost těch vládních návrhů, ale tvrdím, že vláda neustále zavaluje občanstvo negativními zprávami a není schopna ty reformy prodávat, to znamená, jestliže začátkem 90. let například každému bylo jasno, proč se ty reformy dělají, aby byly plné obchody, aby se mohlo efektivně pracovat, aby to, aby to všechno mělo smysl, aby se to hospodářství změnilo v takové, jako je na Západě, tak teďka dokonce i vzdělaný ekonom, když se ho zeptáte, tak vlastně pokrčí rameny a neví vlastně, proč by nějaká reforma důchodového systému nebo zdravotního systému měla být, respektive co dobrého přinese.

Jan BUMBA
A vy jako vzdělaný ekonom, pane Kříži, máte nějakou odpověď na otázku, k čemu ty reformy vlastně jsou?

Karel KŘÍŽ
Já jsem se tím textem snažil trochu vládu podotknout, aby změnila tu svojí rétoriku, aby si plnila svoje vlastní reformní úkoly, aby neodrazovala občany od pozitivní činnosti, protože zatím celá ta debata je o tom, že jsou nějaké dluhy a že ty dluhy je třeba nějak řešit, ale ve skutečnosti dluhy má stát a stále víc si je zvětšuje, kdežto podniky a občané těch dluhů tolik nemají a můžou se klidně, pokud zváží, že je to pro ně užitečné, tak se můžou klidně zadlužit o něco více, tak jako je to v naprosté většině západních zemí. Ty dluhy, které má náš stát, tak i ty dokonce jsou v mezinárodním srovnání poměrně nízké. A ty dluhy, které mají naši občané k tomu státu ještě, jsou zhruba na 40 procentech takových zemí, jako jsou Spojené státy nebo Velká Británie nebo Itálie a kdybychom to dali absolutním vyjádřením, tak by to bylo na hlavu, tak by to bylo možná 20 procent, jo.

Jan BUMBA
Pane ministře, než se dostaneme k otázce míry zadlužení a k dalším detailním věcem, tak nejprve ta základní otázka, k čemu ty reformy vlastně jsou?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak na tu základní otázku už částečně odpověděl pan Kříž. Reformy mají jeden jediný cíl – zodpovědné hospodaření s majetkem státu, tedy s majetkem všech občanů. To, že míra zadlužení České republiky je menší než jiné, než u jiných zemí, které s tím například mají akutní problémy, to je snad výhoda a je dobře, že ty reformní kroky děláme ještě ve stavu, kdy můžeme ten rozvoj veřejného dluhu zabrzdit. Co se týká důchodové reformy, tak tam zase přece smysl důchodové reformy je naprosto jasný, zajistí dlouhodobou stabilitu důchodového systému tak, aby i dnešní mladí lidé, kterým je dnes 25, 30, 35 let věděli, že až jednou budou muset ukončit svojí ekonomickou aktivitu, takže ten systém státní důchodový, že jim zajistí přiměřené příjmy.

Jan BUMBA
Jak, pane ministře, poznáme, že už je po reformách?

Jaromír DRÁBEK
Poznáme to celkem jednoduše, pokud se reformní kroky podaří uskutečnit v těch plánovaných termínech, tak za prvé zjistíme, že dluh České republiky jako státu už neroste, to znamená, dokážeme hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, tedy dokážeme, aby stát utrácel tolik, kolik jsou jeho příjmy. Za druhé, zjistíme, že náš důchodový systém je dlouhodobě stabilní a co se týká té třetí položky, která je z mého pohledu velmi důležitá, že státní sociální síť je zaměřená skutečně jenom na ty, kteří pomoc od státu, finanční pomoc od státu potřebují, to jsou takové tři základní položky, podle kterých si každý občan může vyhodnotit, na kolik jsme dostáli těm slibům, které jsme říkali voličům před parlamentními volbami v minulém roce.

Jan BUMBA
Pane Kříži, jsou toto cíle, které skutečně jsou úctyhodnými cíli reforem?

Karel KŘÍŽ
Tak jsou, ale on jim nikdo moc nerozumí, protože jsou to takové makroekonomické cíle, a nikdo si z toho běžného občanstva moc nevezme.

Jan BUMBA
Pane ministře, vraťme se, prosím, k tomu, o čem také hovořil pan Kříž, že to vypadá jakoby vláda neuměla nebo nedokázala ty reformy prodávat veřejnosti, jakoby, protože skutečně slyšíme z úst vládních představitelů často o nutnosti šetřit, ale popravdě řečeno, oni to pořád jakoby jsou takové špatné zprávy, teď musíme šetřit ještě tady, teď ještě tady, támhle na to nejsou peníze, nesouhlasíte, pane ministře, s tím, že hodně lidí může postrádat nějaké světlo na konci tunelu?

Jaromír DRÁBEK
Tak já určitě souhlasím s tím, že řada těch kroků, které vláda dělá, které vláda musí dělat, tak je nepopulárních, a my jsme to nějak neskrývali a nakonec TOP 09 byla tou stranou, která přišla na jaře loňského právě s tím způsobem komunikace směrem k občanům, že nebudeme lakovat věci narůžovo, že budeme říkat, jaký je skutečný stav veřejných financí a co je potřeba udělat, jaká opatření je udělat, ať už v sociální oblasti, ať už v důchodové oblasti, ať už v daňové oblasti. No, je potřeba stále dokola říkat, že my nejsme vládou, která bude slibovat, že příští rok se bude všem občanům dařit lépe a že budou mít o tolik a tolik peněz větší příjmy a že …

Jan BUMBA
Tak, kdy se bude dařit lépe, když ne příští rok?

Jaromír DRÁBEK
… ne o tolik a tolik. Bude se dařit lépe z dlouhodobého hlediska, protože tak, jak jsem říkal, například v oblasti důchodové reformy cílem je, aby ten systém byl dlouhodobě stabilní v následujících desítkách let. Bude se lépe dařit těm, kterým je dnes 25, 30, 35 let až budou odcházet do důchodového věku, protože pokud bychom tu reformu neudělali, tak nevytvoříme podmínky pro to, aby měli dostatečné příjmy, až jednou půjdou do důchodu, to znamená, je to přesně ten spor o to, jestli chceme krátkodobě rozhazovat peníze na neúčelnou spotřebu, anebo jestli se chceme chovat zodpovědně tak, abychom připravili dobrou budoucnost těm, kteří dnes jsou dětmi nebo kteří jsou mladými lidmi.

Jan BUMBA
V rámci zajištění té lepší budoucnosti, k tomu by se mohla vztahovat i další věta z článku pana Kříže, pane Kříži, vy jste tak napsal, že vláda by měla konečně udělat pořádek ve státním sektoru, kde se šetřit má a nešetří. Co přesně tím máte na mysli?

Karel KŘÍŽ
No, máme zde vládu, která chce vyrovnané finance už od roku 2006 a popravdě řečeno, tento rok byl deficit státního rozpočtu kolem 140 miliard, ten příští rok se tento deficit chystá ve výši 105 miliard, to znamená, že každý den se Česká republika zadluží nad to, co vybere na daních a tak podobně, 287 miliony korun, jo, každý den.

Jan BUMBA
To určitě, to určitě vědí i ministři této vlády.

Karel KŘÍŽ
A 10 tisíc korun na hlavu, takže vláda nešetří, ve skutečnosti se všechno projí, projí se to v důchodech, což je relativně v pořádku, samozřejmě důchodci musí dostávat důchody, ještě 2,3 milionu momentálně, nicméně je otázka, kolik těch důchodů, protože dohromady se vyplácí 3,1 milionu důchodů, jsou tam ještě vdovské, sirotčí a tak, je otázka, do jaké míry není ten systém zneužíván, potom tam je podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky a tak dále, k tomu připočtete za zaměstnance státu v před zaměstnaných institucí a vidíte, že stát vydává obrovské prostředky do celého tohoto sektoru, k tomu chce zvyšovat daně, vyšší DPH, co za to občanům dává, ti se akorát v tisku dozví, kde zase zmizelo 10 nebo 20 miliard a tak podobně, takže vzniká opravdu velice negativní atmosféra a stát místo toho, aby si tedy tyto problémy vyřešil, tak občany otravuje a nabádá je k tomu, aby si nepůjčovali peníze a to samé podniky, přitom právě tyto sektory v České republice jsou velice poddimenzované, je tam velká možnost pro občany, například brát si hypotéky a rozumně se zapojit do tohoto systému. V České republice například hypotéku má 20 procent obyvatelstva, v Německu je to přes 60 procent a tak dále, a tak podobně. Takže nestresovat obyvatelstvo, nestresovat podniky, ať hospodaří se svým a na svůj úkor nebo na svoje plus a starat se o to, aby si udělala pořádek ve veřejných financích.

Jan BUMBA
Pane ministře, když se zase vrátím k otázce, co za tento deficit stát občanům dává, a myslíte, že by bylo možné ještě rychleji snižovat deficit veřejných rozpočtů?

Jaromír DRÁBEK
Tak obvyklá je spíše kritika, že postupujeme příliš razantně a že to snižování výdajů států je příliš rychlé. Já musím říct konkrétní čísla, kterých vláda dosáhla za necelý rok své činnosti. Plánovaných schodek státního rozpočtu na minulý rok byl 5,2 procenta, skutečný je 4,7 procenta, a to si, prosím, přečtěme společně komentáře různých ekonomů v polovině minulého roku, kdy vláda nastupovala, kdy předpokládaný deficit byl ještě vyšší, než ten schválený. Na letošní rok se snížil objem mzdových prostředků ve státní správě o 10 procent, to je velmi významná úspora, která jednoznačně jde tím směrem zefektivnit činnost ve státní správě. Velmi výrazně se snížily provozní náklady státu. Já rozumím té kritice z čistě ekonomického pohledu, pokud si někdo myslí, že je možné postupovat ještě razantněji, já si myslím, že vláda zvolila velmi systémový a velmi správně rozfázovaný a načasovaný postup, který na jedné straně je sociálně únosný, ale na druhé straně přináší konkrétní výsledky.

Jan BUMBA
Myslí si ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. A naším hostem byl také ekonom společnosti Value Added Karel Kříž. Teď je 18 hodin 57,5 minuty. Takové byly Ozvěny dne.

zdroj: top09.cz

Hostem v pořadu Ozvěny dne na Radiožurnálu byl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který hovořil o nutnosti přijetí změn v systému péče o týrané děti v souvislosti s případem týraného chlapce z Brna. „V tuto chvíli musíme přistoupit k systémovým změnám v tom systému péče o ohrožené děti, budeme upravovat nebo navrhovat upravení zákona o sociálně právní ochraně dětí tak, aby k podobným případům nemohlo docházet, tak abychom jim prostě předešli tím nastavením práce sociálních pracovníků na obcích“, řekl ministr Drábek.
Radiožurnál, 1.6.2011

Jan Bubma, moderátor:
V České republice se musí změnit systém péče o týrané děti. K tomuto nekompromisnímu stanovisku vedla analýza šokujícího případu z Brna, kde bylo odhaleno týrání osmiletého chlapce. Trvalo několik let, rodiče ho surově bili a nedávali mu jíst. Analýza Ministerstva práce a sociálních věcí zjistila, že sociální pracovnice postupovaly liknavě. Nespolupracovaly se školou ani s dětským lékařem. V našem přenosovém voze je nyní ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, dobrý den. 

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Dobré poledne.

Jan Bubma:
Pane ministře, jaké změny tedy přijdou v návaznosti na zjištění z vaší analýzy?

Jaromír Drábek:
Tak my jsme především ustavením té expertní skupiny chtěli dosáhnout toho, abychom zjistili, zda to pochybení je jednotlivé a nebo zda je to vinou špatně nastaveného systému a potvrdilo se bohužel obojí. To znamená, my v tuto chvíli musíme přistoupit k systémovým změnám v tom systému péče o ohrožené děti, budeme upravovat nebo navrhovat upravení zákona o sociálně právní ochraně dětí tak, aby k podobným případům nemohlo docházet, tak abychom jim prostě předešli tím nastavením práce sociálních pracovníků na obcích.

Jan Bubma:
Mělo by se tedy jaksi zpřesnit, jak má vypadat ta spolupráce mezi sociálními pracovníky, školou, lékaři a dalšími?

Jaromír Drábek:
Ano, určitě, to je právě to, co jsme chtěli namodelovat tou prací expertního týmu, na tom se účastnili jak odborníci na sociální práci, tak právníci, tak pedagogové a je důležité říct, že právě musíme vytvořit systém, který je kompaktnější než ten dnešní. Ten dnešní je velmi roztříštěný, zasahuje přibližně do pěti resortů a my musíme především zajistit komunikaci mezi těmi jednotlivými lidmi, kteří se tím problémem zabývají, aby ten problém nebyl řešen izolovaně, ale z pohledu všech, kteří do něj musí zasáhnout. To znamená připravit metodiku a zajistit jednoznačný systém řízení a kontroly těch lidí, kteří tu sociální práci dnes provádějí.

Jan Bubma:
Kdy to, pane ministře, bude a kdo bude garantem těch změn? 

Jaromír Drábek:
Tak resortně samozřejmě ta základní odpovědnost přísluší Ministerstvu práce a sociálních věcí, to je naprosto jasné, proto jsem také mluvil o tom, že předložíme novelu zákona o sociálně právní ochraně dětí. Ta novela se už nějakou dobu připravuje a ty výsledky expertního týmu, ty jsou velmi dobrým impulsem pro dopracování některých konkrétních záležitostí a ta novela, ten nový způsob sociální práce systematičtější a mnohem lépe kontrolovaný by měl nastoupit v příštím roce.

Jan Bumba:
V příštím roce od ledna?

Jaromír Drábek:
To ještě není úplně jasné, to samozřejmě bude záviset na tom, jak dlouhý bude legislativní proces. Já věřím v tomto ohledu, že ta novela zákona vzhledem k tomu, jakým směrem jde, tak že bude projednávána bez nějakých, řekl bych, politických tahanic. V takovém případě by to bylo výborné, protože by mohla začít platit už od začátku příštího roku.

Jan Bumba:
Pane ministře, a o žádných těch problémech, o kterých jste hovořil, jste předtím nevěděli? To muselo dojít až k tomuto případu týrání chlapce v Brně, aby s tím někdo začal něco dělat?

Jaromír Drábek:
Já myslím, že ten příklad je skutečně zaznamenáníhodný, protože ta rodina byla sledována více než deset let od roku 2000 nebo 2001. A několikrát tam proběhly intervence, dokonce bylo podáno trestní oznámení.

Jan Bumba:
Ano, ale já jsem se ptal na to, jestli jste věděl o té roztříštěnosti péče.

Jaromír Drábek:
Já jenom dopovím. Dokonce tam proběhlo trestní řízení, které nakonec bylo odloženo. Sociální pracovníci na základě toho odloženého trestního řízení se přestali tou rodinou zabývat, to znamená, je to skutečně záležitost několika resortů. Ano, ty analýzy samozřejmě dlouhodobě říkají, že systém péče o ochrožené děti v České republice má mezery, proto také už jsme připravovali změnu zákona o sociálně právní ochraně dětí. Tento impuls přišel jako naprosto jednoznačné prokázání, že ty změny jsou potřeba. Bohužel přišel takovýto impuls jako potvrzení.

Jan Bumba:
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Děkujeme za rozhovor, na shledanou.

Jaromír Drábek:
Děkuji za pozvání, pěkné odpoledne.

zdroj: mpsv.cz