Jaromír Drábek

Projev na stranickém sněmu TOP 09 po zvolení místopředsedou.
22. 10. 2011

Dovolte mi, abych začal svou zprávu o činnosti ministra tím, že navážu na to, co jsem řekl před nedlouhou chvílí a odkázal se na demografický vývoj, který v podstatě určuje jedno ze zásadních témat, kterým se zabývá resort sociálních věcí, a to je důchodová reforma. To, že demografický vývoj jasně říká, že pokud chceme, aby lidé, kteří jsou v poproduktivním věku, měli dostatečnou životní úroveň, tak tomu nezbytnou podmínkou je provést restrukturalizaci důchodového systému. Za těch 15 měsíců, kdy se TOP 09 podílí na vládní koalici, se nám podařilo to, co se nepodařilo předchozím politickým garniturám, přestože se o důchodové reformě diskutuje od poloviny 90. let. Byly provedeny změny stávajícího státního důchodového systému, nebáli jsme se toho říci, že dnešní mladí lidé musí počítat s tím, že budou odcházet do důchodu později, než jim slibovaly předchozí politické špičky. Museli jsme také respektovat nález ústavního soudu a změnit výpočtový vzorec pro výpočet důchodů, který lépe odráží dvě polohy dnešního důchodového systému, tj. na jedné straně solidaritu, na druhé straně zásluhovost. Je třeba připomenout, že to, co bylo provedeno jako úprava důchodového systému, to, co platí od 30. září letošního roku, že to jsou změny, které jsou nutné, byť můžete číst v různých médiích, že nejsou úplně populární. Ale právě proto, abychom zajistili stabilitu důchodového systému, proto, aby bylo jasné, že na důchody bude i za 30 nebo za 40 let, proto je potřeba penzijní systém nastavovat s dlouhodobou perspektivitou a země, které jsou odpovědné, tak to dělají. Nám se to částečně podařilo a druhá část už závisí jen na tom, jestli bude naše koaliční spolupráce dostatečně soudržná a jestli Poslanecká sněmovna přehlasuje veto Senátu.

Co se týká reformy penzí v takzvaném 2. a 3. pilíři, tak dnešní systém penzijního připojištění je potřeba změnit, restrukturalizovat, oddělit majetek klientů od majetku správce, aby každý měl jistotu, že nedoplatí na to, že si spoří ve fondu připojištění. Je třeba ale také říci, že ten dnešní systém penzijního připojištění může být pouze doplňkovým systémem v penzijním systému. Funguje jednoduché pravidlo – tím, že přehazujete peníze z jedné kapsy do druhé, žádné nové peníze nestvoříte. Tím, že vyberete od lidí daně a někomu jinému je přidělíte jako státní příspěvek, tím nevytvoříte nové zdroje. Proto je nutné prosadit penzijní spoření, které vygeneruje další prostředky a zdroje do dlouhodobé stability penzijního systému. A že ty parametry jsou navrženy správně, to si myslím, že je zřejmé i z mezinárodních diskusí, které probíhají na evropské úrovni, kde některé země dnes pod vlivem ekonomické krize musí přehodnocovat parametrické nastavení penzijního systému a jdou v podstatě směrem, který my nastavujeme už od začátku. Samozřejmě i v důsledku toho, že bohužel k penzijní reformě přistupujeme až nyní. Nicméně myslím si, že TOP 09 může být hrdá na to, že je stranou, která po dvou letech existence dokázala prosadit reformu penzijního systému v České republice. Chtěl bych velmi poděkovat za spolupráci mezi ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem financí, konkrétně naší spolupracuji s Miroslavem Kalouskem, protože penzijní reforma je společným dílem. Formálně některé části předkládá ministr financí, jiné části ministr sociálních věcí, ale je to společné dílo, kterého já si velmi vážím.

To, že se můžete setkávat s různými ataky na to, že penzijní reforma znamená privatizaci penzijního systému, že penzijní forma znamená vytahování peněz z nejchudších skupin obyvatelstva, to jsou samozřejmě štvavé názory, spíše útoky, o kterých tu mluvil dopoledne předseda Karel Schwarzenberg, nicméně ty ekonomické argumenty jsou naprosto jasné. Shodou okolností tento týden jsem měl přednášku na VŠE před 350 studenty, kteří byli připraveni diskutovat o tom, jak je nejlépe technicky nastavit ty parametry důchodového systému, jak je nejlépe technicky nastavit parametry zvyšování věku odchodu do důchodu, když se prodlužuje střední věk dožití a je potřeba zachovat průměrnou dobu pobírání důchodu. Nebyli připraveni na diskusi o tom, zda postupujeme koncepčně správně či ne, protože to berou jako samozřejmost. Z toho také vyplývá, že se musíme více soustředit na vysvětlování našich reforem těm, kteří nám fandí, protože těm, kteří nám nefandí, těm je většinou vysvětlování zbytečné.

Druhou základní částí agendy ministra práce a sociálních věcí byla v uplynulém 15měsíčním působení ve vládě sociální reforma. Tady jsme si dali jasné heslo: pomoc státu těm, kteří ji potřebují. To znamená změnit sociální systém tak, aby měl vysokou laťku co do pomoci těm, kteří ji skutečně potřebují, ale aby neposkytoval svoji pomoc těm, kteří se jen vezou, kteří využívají sociální systém jako příjemný způsob trávení života. A že se sociální reformou nesmíme otálet, že není možné odkládat nebo prodlužovat zavádění sociální reformy, to nám ukazuje například Šluknovsko. Ale Šluknovsko není jediné, takových lokalit, kde se ukazuje, že 20 let sypání peněz, rozhazování peněz bez toho, aby byl naprosto jasný účel, aby byla jasná kontrola, aby bylo jasné, že ti, kteří dostávají pomoc skutečně pomoc potřebují a zaslouží si ji, toho odrazem jsou situace, které se dnes dějí v řadě míst republiky a na Šluknovsku se vyhrotily.

To, že od 1. 1. bude platit jeden ze základních kamenů našeho volebního programu – 20 hodin týdně veřejné služby pro ty, kteří pobírají pomoc od státu, pro ty, kteří jsou součástí klientů sociální sítě, to je podle mého názoru velkým úspěchem TOP 09. To, že se to týká všech, asi tady není potřeba zdůrazňovat, byť jste z různých útočných mailů ujišťováni o tom, že změny se zajišťují jen na krátkodobě nezaměstnané a ty, kteří žijí dlouhá léta v sociálním systému, těch že se to týkat nebude. Bude se to týkat všech. Všech, kteří dostávají podporu v nezaměstnanosti a v sociální nouzi budou muset vykonávat veřejnou službu, aby těm ostatním, kteří se na ně skládají, odvedli aspoň část toho, co přijímají od společnosti.

Zavádíme také od 1. ledna příštího roku jednotné výplatní místo pro všechny sociální dávky. Ten složitý a drahý systém, kdy jsou dnes sociální dávky vypláceny na třech úřadech, dvou typech obecních úřadů a úřadů práce je skutečně neudržitelný. Opět není možné otálet s tím sjednocením, které například jen v příštím roce přinese 3/4 miliardy úspor a z toho 200 milionů půjde obcím na posílení sociální práce. To je cesta – efektivnější a levnější státní agenda a větší napření do konkrétní sociální práce s konkrétními lidmi. Čekáme, zda koalice bude dostatečně soudržná a přehlasuje veto Senátu a zda tyto zákony vejdou v účinnost od 1. ledna příštího roku.

Jednou z částí sociální reformy je také reorganizace pomoci zdravotně postiženým. Dosud – ještě v letošním roce – zdravotně postižení a to je paradoxní musejí žádat o finanční pomoc od státu na třech různých úřadech. Zdravotně postižený, který je například na vozíku, tak musí na třech různých úřadech žádat o finanční pomoc státu. Od 1. ledna to bude na jednom místě, od 1. ledna nebude žádat o osm různých dávek na osmi různých formulářích. Bude žádat o dvě dávky – pravidelnou a jednorázovou (auto, úprava bytu a podobné účely). Rozsah pomoci zůstává zachován, celková částka, která jde na pomoc zdravotně postiženým se pro příští rok mírně zvyšuje, protože úspora na administrativních nákladech je výrazná, takže celková částka se mírně zvyšuje. Systém celkově bude úspornější. Dokonce u tohoto zákona se překvapivě stalo to, že i Senát tento zákon schválil – myslím přes tu oranžovou převahu, která tam je. Tak změnu pomoci osobám se zdravotním postižením schválil Senát, tento zákon čeká jen na podpis prezidenta republika.

Důchodová a sociální agenda nejsou jediné dvě položky, které spadají do resortu práce a sociálních věcí. Musím se zmínit i o části práce – zaměstnanost, tvorba nových pracovních míst a boj proti nelegální práci. Pokud jste měli v poslední době možnost zaznamenat údaje ČSÚ, tak ty říkají, že šedá ekonomika se podílí na tvorbě HDP 17 procenty. To je obrovské číslo. To znamená, že každý sedmý člověk pracuje ve sféře šedé ekonomiky. To jsou desítky miliard korun, které utíkají ze zdravotního systému, ze sociálního systému, z daňového systému. Proto tak velký důraz z mé strany na potírání nelegálního zaměstnávání a tady prosím, aby TOP 09 stála jasně za tím, že chceme právní stát, chceme stát, kde všichni mají rovné šance, ale na druhou stranu všichni také musí plnit svoje povinnosti vůči spoluobčanům. Pokud se nám podaří zlepšit situaci v oblasti nelegálního zaměstnávání, bude to znamenat miliardové úspory pro veřejné rozpočty i pro možnost financování služeb potřebných pro všechny občany. Od ledna se sjednocuje kontrola nelegálního zaměstnávání na státní úřad inspekce práce, posiluji počet pracovníků, kteří se tím zabývají, z 250 přibližně na 400. Chci, abychom dosáhli 200 tisíc kontrol nelegálního zaměstnávání, aby každá firma věděla, že na ni dojde. Aby každý, kdo přemýšlí o práci načerno, aby věděl, že se mu to nevyplatí. Věřím, že nám to přinese výrazné přínosy do sociálních systémů.

Poslední oblast, o které bych se chtěl zmínit, je oblast rodiny a oblast slaďování pracovního a rodinného života. Oblast rodiny je pro mě jedním z důležitých kamenů a důležitých priorit zejména proto, že český systém mateřské dovolené a rodičovského příspěvku je sice velmi komfortní a jsme zemí, kde je nejdelší rodičovská dovolená na světě, ale na druhou stranu to, že není dnes možnost sladění pracovního a osobního života například pro ty, kteří jsou doma s malými dětmi, protože si musí vybrat buď rodičovský příspěvek nebo pracovní aktivitu, tak to je velmi závažná chyba toho systému, která způsobuje dlouhé přetržení kariéry a velmi obtížnou možnost návratu k běžné pracovní aktivitě. Proto od ledna příštího roku bude zmírněna ta podmínka pro souběh pracovního a rodinného života, od ledna příštího roku bude možné, aby rodič, který se stará o dítě s věkem vyšším než dva roky a zároveň bere rodičovský příspěvek, tak aby mohl být alespoň na částečný úvazek zaměstnán, aby mohl naplňovat zároveň pracovní aktivitu a zároveň se věnovat dítěti. To je přelomový systémový krok, který bude směřovat k vyšší konkurenceschopnosti české ekonomiky, ale na druhou stranu také k mnohem lepšímu sladění pracovního a osobního života. S tím souvisí i rozšířená možnost firemních školek, takzvaných dětských skupin, protože tu situaci, kdy je nedostatek v mateřských školách, musíme řešit i alternativními možnostmi tak, abychom velmi rychle vyrovnali handicap a dali skutečně možnost rodičům, aby mohli velmi dobře koordinovat starost o dítě a svoji pracovní aktivitu. Souvisí s tím i otázka pěstounské péče a kojeneckých ústavů, to víte, že je mediálně velmi vděčné téma. Jsme jednou z posledních zemí, která umisťuje děti do tří let do kojeneckých ústavů a my prostě musíme dát dětem to, co potřebují, to znamená tu citovou vazbu. Není možné, aby půlroční nebo roční bylo pouze ze sociálních důvodů umístěno do ústavu. Je třeba hledat náhradní rodiny, je třeba změnit a zlepšit podmínky pro pěstounskou péči.

Tyto poslední dva body jsou témata, která řešíme intenzivně v tuto chvíli a měla by postupně nabíhat do praxe od poloviny příštího roku do začátku roku 2013. Tak jak jsem se o tom už zmínil, můžete buď v médiích anebo v různých internetových, emailových boxech si přečíst zprávy, které nejsou pravdivé, ať už se to týká toho, že důchodový systém snad přiznává někomu vypočtený důchod z průměrné mzdy, když nepracuje celý život. To prostě není pravda. Podmínkou pro vznik nároku na starobní důchod je odpracovaná doba. Nikdy se nepočítá starobní důchod z ničeho jiného, než z reálného výdělku člověka. Můžete si přečíst, že sociální systém nahrává těm, kteří nepracují. Není to pravda – změny od ledna jsou velmi silnou motivací pro zapojení se do aktivity také pro to, aby ti, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, tak aby si obnovili standardní denní cyklus v tom, že ráno se vstává a jde se do práce a v noci se spí. To jsou možná úsměvné, ale velmi důležité aspekty sociální práce.

Chci, abychom skutečně naplnili to, co jsme voličům slíbili, aby sociální systém byl komfortní pro ty, kteří pomoc státu potřebují, pro ty, kteří se nedokáží z objektivních důvodů postarat sami o sebe, ale na druhou stranu aby sociální systém nebyl určen těm, kteří ho zneužívají. Dovolte mi, abych poděkoval mým kolegům ve vládě, kteří – a není to někdy jednoduché – podporují ty změny sociálních systémů, ať už jsou to změny, o kterých jsem mluvil v důchodovém systému, ať už je to spolupráce s ministrem zdravotnictví Hegerem na dlouhodobé sociální zdravotní péči.

Dovolte mi, abych poděkoval také všem poslancům a senátorům, protože obhajovat a prosazovat návrhy nás ministrů v Poslanecké sněmovně a v Senátu není vůbec jednoduché, to asi nemusím vysvětlovat, stačí, když si pustíte záznam z jednání Poslanecké sněmovny nebo z jednání Senátu. A já bych chtěl tady velmi ocenit práci předsedů jak poslaneckého klubu Gazdíka, tak senátního klubu Paukertové, protože na nich leží ta organizační práce, aby naši poslanci a senátoři věděli, jak a k čemu se vyjadřovat, jaké argumenty jsou důležité, kdy je třeba se jak postavit za nás, kteří předkládáme jednotlivé návrhy zákonů. A neméně bych chtěl poděkovat také vám všem v regionech, protože vím, jak je to těžké obhajovat nepopulární kroky, nepopulární reformy, které jsou ale nezbytné a já věřím, že už v průběhu příštího roku budeme moci všichni společně ukázat, že ten reálný výsledek těch základních kroků, které budou v účinnosti od začátku příštího roku, tak že ten reálný výsledek je správný a že jdeme tím směrem, který jsme voličům slíbili.

Děkuji vám všem za spolupráci i za důvěru.

publikováno na: parlamentnilisty.cz

Na takzvaných předdůchodech se včera dohodla tripartita a o výsledcích jednání hovořil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který byl hostem v pořadu Radiofórum na Radiožurnálu. Ministr Drábek k tématu diskuse mj. řekl: „Ty diskuze o možnosti tzv. předdůchodů vyšly z platformy tripartity, tedy rady pro hospodářskou a sociální dohodu a my jsme velmi detailně diskutovali možnosti, jak zajistit u profesí, které skutečně znamenají velké opotřebení organizmu, jak zajistit to, aby lidé mohli odejít do důchodu dříve, než v tom standardním věku, který předepisuje zákon a toto je výsledek toho jednání“.
Radiožurnál, pořad Radiofórum, 13.10.2011

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Týkat by se měli pouze vybraných, většinou namáhavých povoláních. Do penze by se odcházelo dřív, a to za příznivějších podmínek než v případě předčasných důchodů, které jsou nižší než při penzionování v řádném termínu. Jisté zatím není, jestli vyjmenuje profese, na něž mají předdůchody vztahovat zvláštní zákon, nebo zda by podmínky upravovali kolektivní smlouvy jednotlivých podniků. Mluvit o tom budu s ministrem práce a sociálních věcí, Jaromírem Drábkem, z Top 09. Dobrý večer.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobrý podvečer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Pane ministře, můžete popsat, proč se vlastně o předdůchodech uvažuje?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak s ty diskuze o možnosti takzvaných předdůchodů ty vyšly z platformy tripartity, tedy rady pro hospodářskou a sociální dohodu a my jsme velmi detailně diskutovali možnosti, jak zajistit u profesí, které skutečně znamenají velké opotřebení organizmu, jak zajistit to, aby lidé mohli odejít do důchodu dříve, než v tom standardním věku, který předepisuje zákon a toto je výsledek toho jednání. My jsme na to před několika měsíci ustavili pracovní tým, který se tím začal zabývat, to co dnes tripartita schválila, byly vlastně základní body toho od čeho se bude odvíjet další detailní jednání o tom, jak technicky co nejlépe naplnit ten společný cíl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Lidé, kteří by do předdůchodů odcházeli, by se mohli spolehnout na to, že jejich penze nebude nižší, jako je to teď u předčasných důchodů, a od kdy by to mohlo platit?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
No, my jsme se dnes se zaměstnavateli a odbory shodli na tom, že toto bude základní podmínkou, nebo základním vymezením toho systému. Chceme najít systém takový, aby člověk, pokud začne čerpat ten předdůchod, tak aby tím neztrácel žádné nároky na to standardní vyplácení důchodu po dosažení důchodového věku. A zároveň jsme se shodli také na tom, že ten takzvaný předdůchod musí být výhodnější co do finanční záležitostí než předčasný odchod do důchodu. To jsou právě ty základní rámce, na základě kterých my teď začneme stavět to detailní legislativně technické řešení.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Do vysílání teď zvu taky předsedkyni odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, Dagmar Žitníkovou, dobrý večer.

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Příjemný večer posluchačům.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Paní Žitníková, tripartita se dnes naopak neshodla na tom, kolik by mělo ministerstvo práce poslat peněz na sociální služby. Podle odborů je málo o něco víc než 6 miliard, které by tam měly jít. O kolik myslíte navíc, že by bylo potřeba?

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Podle našich ekonomických propočtů, by byla adekvátní částka ve výši 8,5 miliardy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
To znamená, že bez ní se stane co. Co podle Vás hrozí, pokud to nebude o něco víc než 2 miliardy, proti původní navrhované částce, nebo plánované částce?

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Letos mělo mnoho poskytovatelů sociálních služeb poměrně dost velké problémy s poskytováním sociálních služeb. A v mnoha případech, právě sociální služby dofinancovaly kraje. Kraje se v poslední době vyjádřily, že další finance vlastně nemohou na financování těch sociálních služeb už dát z vlastních rozpočtů, a že je potřeba, aby se záležitost financování řešila koncepčně na celostátní úrovni. My jsme opakovaně upozorňovali na to, že se ty dotace v uplynulých letech vlastně pravidelně rok od roku snižovaly a tvrdíme, že kvalita sociálních služeb se stávajícími financemi nebude v těch sociálních službách zachovaná. Mimo to náš odborový svaz má ještě jeden velký problém. Doufám, že potvrdí pan ministr Drábek, že to také jako problém vnímá a to je velmi špatné finanční ohodnocení pracovníků v sociálních službách. Zaměstnanci, kteří pracují v sociálních službách, mají jedny z nejnižších platů v celé České republice, a ta jejich práce je namáhavá, náročná a my se domníváme, že je potřeba s tím něco udělat. Takže náš odborový svaz měl požadavek, aby pracovníci v sociálních službách, a sociální pracovníci byli přeřazeni do vyšších tarifních tabulek. To znamená, do tabulek, které mají zdravotničtí pracovníci a tím se jim trošku zvýšily platy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
A tedy i zvedla životní úroveň. Pane ministře, já bych se přesně na to teď ráda zeptala pana ministra, jestli počítá s tím, že by se měly zvedat platy pracovníkům v sociálních službách a jestli třeba ještě se můžou najít peníze, tedy mluvíme zhruba o 2 miliardách navíc pro tento sektor?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak, tak jak řekla paní předsedkyně Žitníková, pro příští rok počítá státní rozpočet s částkou na dotace do sociálních služeb ve výši 6,1 miliardy korun. To je stejná částka, jaká byla ve státním rozpočtu na letošní rok, ale je potřeba k tomu říci, že to nejsou jediné peníze, které jdou do oblasti sociálních služeb. Jde tam také velká část vypláceného příspěvku na péči, který je v rozsahu přibližně 20 miliard korun ročně. Dále tam jdou peníze z Evropských fondů, to znamená, to financování je vícezdrojové, podílejí, nebo měly by se na něm podílet také kraje a obce, které mají příjmy z rozpočtového určení daní, stejně jako stát a já v tuto chvíli nevidím jako realistické v současné situaci, kdy stát musí prostě šetřit na provozních výdajích, abychom byli schopni slíbit, že pro příští rok přidáme například ty požadované 2,5 miliardy. To prostě realistické není a my musíme hledat jiné cesty, jak zajistit efektivní financování. A pokud jde o platy, to s tím velmi úzce souvisí. Tak, jak jsem řekl, ty celkové finanční toky, které jdou do oblasti sociálních služeb, tak ty jsou mnohem vyšší než těch 6 miliard korun, které jsou vymezeny ze státního rozpočtu, a my musíme najít systém, jak mnohem efektivněji ty peníze využít a pak také zbude na to, aby byly vyšší platy, u pracovníků v sociálních službách. A já se za ten požadavek stavím, já budu velmi rád diskutovat o tom, jak co nejlépe zefektivnit ten systém tak, aby pracovníci v sociálních službách byli lépe oceněni, já to jejich považují za nedostatečné a jsem připraven ty cesty hledat. Ale chci upozornit na to, že připravujeme konkrétní kroky, které by například ve způsobu vyplácení příspěvků na péči už od 1. ledna měly tu situaci výrazně zlepšit, výrazně lépe nasměrovat ten tok peněz, takže není to tak, že bychom začínali od nuly, je to tak, že musíme pokračovat v té diskuzi a hledat maximální efektivní cesty.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Paní Žitníková, uklidňují vás trochu slova pana ministra, tedy v tom, že hledá alespoň nějaké cesty, jak nasměrovat efektivněji více peněz do systému?

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Já jsem velmi ráda, že pan ministr ty cesty hledá. A jsem také velmi ráda, že vlastně tady řekl veřejně, že ho ti zaměstnanci v sociálních službách a jejich nízké platové ohodnocení také tíží a věřím, že tady ty cesty tedy hledat budeme a že nějakou společnou cestu nalezneme, aby se ty platy zvýšily. Pokud bude mít pan ministr lepší návrh, nebo jiný návrh a najdeme prostředky jinde, tak samozřejmě, já to uvítám. Více méně to byl náš návrh na zabezpečení tady tohoto požadavku, ale pokud pan ministr najde skutečně jiné zdroje a budou ty zdroje transparentní, budou průkazné a skutečně se dostanou až k těm zaměstnancům, tak já budu jenom ráda.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Říká předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. A děkuji taky ministrovi práce a sociálních věcí, Jaromíru Drábkovi. Přeji oběma hezký zbytek dne. Na shledanou.

zdroj: mpsv.cz, Radiožurnál

Projev ministra práce na 12. schůzi Senátu, 13. 10. 2011.

Dobré odpoledne, pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych uvedl další ze zákonů, kterým se realizuje první etapa sociální reformy. Je to návrh zákona, kterým se mění zákon o zaměstnanosti a samozřejmě i další související zákony.

Jedním z důležitých cílů návrhů zákona je úprava definice nelegálního zaměstnávání, tak aby případy nelegální práce byly lépe prokazatelné a zároveň, aby se zamezilo praktikám, kdy fyzické osoby vykonávají práci pro zaměstnavatele mimo pracovněprávní vztahy, ačkoli z charakteru vykonávané práce je jasné, že konají závislou práci.

Dále se navrhuje rozšířit působnost Státního úřadu inspekce práce o kontrolu dodržování právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů. Cílem je sjednotit kontrolní činnost právě na inspekci práce, tak aby nebyla roztříštěná mezi úřady práce a inspekci práce, tak aby primárně kontrolní pravomoci byly na inspekci práce a pravomoci poradenství a pomoci v obtížných situacích byly na úřadu práce.

Dále se předkládá transformace kategorie osob zdravotně znevýhodněných, kde dnešní rozdělení na osoby se zdravotním postižením a osoby se zdravotním znevýhodněním už považuji za přežité a není v tuto chvíli vhodně uspořádáno vymezení kategorií osob zdravotně postižených a osob zdravotně znevýhodněných, protože v současné době kategorie osob zdravotně znevýhodněných zahrnuje příliš širokou škálu lidí, od těch skutečně zdravotně postižených s jasným zdravotním pojištěním, až po kategorii lidí, kteří zdravotně postiženi v našem smyslu vnímání nejsou, např. mají oční vadu jako já, nebo mají nějaký jiný lehký handicap, který není potřeba zachycovat formálně zařazením mezi osoby zdravotně znevýhodněné.

Tady během poměrně dlouhého přechodného období by mělo být přehodnoceno zařazení každého jednotlivého občana z dnešní kategorie osob se zdravotním postižením a osob se zdravotním znevýhodněním, tak abychom sloučili tuto položku do kategorie osob se zdravotním postižením, samozřejmě v rozvrstvení podle jednotlivých kategorií, abychom zvlášť už neměli kategorii osob se zdravotním znevýhodněním.

Dále se navrhuje zjednodušit a zefektivnit právní úpravu, která se týká podpory práce zdravotně postižených spoluobčanů, protože dnes je ta podpora dvojkolejná, jednak zaměřená na chráněná pracovní místa a jednak zaměřená na chráněné pracovní dílny, takže tady návrh je v tom směru, aby tato podpora byla sloučena do kategorie podpory chráněného pracovního místa, což je cílenější, adresnější a je to lépe uchopitelný nástroj než kategorie chráněných pracovních dílen.

Dále se v návrhu upřesňuje spolupráce úřadů práce s agenturami zprostředkovávajícími zaměstnání. Tak, jak můžete slyšet někdy v médiích, nejedná se o zavedení nového institutu, tento institut spolupráce, nově nazvaný sdílené zprostředkování zaměstnání, už funguje od začátku 90. let, nicméně nemá zákonem stanovena žádná pravidla. Tady se tedy navrhuje, aby spolupráce mezi úřady práce a agenturami zprostředkovávajícími zaměstnání byla jasně definována, s jasnými mantinely, také s jasně vymezenými částkami, které úřad práce hradí za takovéto sdílené zprostředkování zaměstnání.

Dále se upravují některá ustanovení, která se týkají rekvalifikace a rekvalifikačního zařízení. Rozšiřuje se možnost pro uchazeče o zaměstnání, aby si sám zvolil vhodnou rekvalifikaci nebo vhodný rekvalifikační program. Pokud s tím vysloví souhlas úřad práce, tak potom i takováto rekvalifikace může být hrazena v rámci aktivní politiky zaměstnanosti.

Dále se navrhuje pro lepší ochranu trhu práce zakázat agenturám práce dočasně přidělovat cizince ze třetích zemí k výkonu práce u uživatelů. Mám za to, že přidělování zaměstnanců prostřednictvím agentury práce u cizinců ze třetích zemí nenaplňuje to, co je vlastně předmětem pracovního povolení, protože pracovní povolení pro občana, který není občanem evropského hospodářského prostoru, má být vždy směřováno na konkrétního zaměstnavatele, na konkrétní uplatnění, nikoliv na pracovní agenturu.

Ještě dvě záležitosti, které jsou obsaženy v návrhu a které považuji za nápravu dnešního nesprávného stavu. Za prvé se umožňuje, aby i ten zaměstnanec, který ztratí zaměstnání, když zároveň studuje, mohl být uchazečem o zaměstnání. Dnes je to bohužel tak, že pokud někdo pracuje a přitom si zvyšuje kvalifikaci studiem, tak pokud ztratí zaměstnání, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti a nemá nárok být zařazen jako uchazeč o zaměstnání. To je podle mne náprava stavu, který je špatně formulován v dosavadním zákoně.

A dále z důvodu administrativní úlevy jak na straně úřadu práce, tak na straně zaměstnavatelů se navrhuje zrušit povinnost zaměstnavatelů hlásit volné pracovní místo. Toto hlášení volného pracovního místa zůstane dobrovolné, to znamená, že zaměstnavatelé budou hlásit ta volná pracovní místa, kde chtějí spolupracovat s úřadem práce na obsazení toho místa. Nicméně tam, kde zaměstnavatel chce použít jiný způsob obsazení pracovního místa svým vlastním výběrovým řízením prostřednictvím nějakého zprostředkujícího subjektu, tak bude mít tuto možnost a nebude tento systém zatěžován formálně nahlášenými pracovními místy, na která stejně nikdo nehledá uchazeče.

I dnes tato formální náležitost není plněna ani zdaleka stoprocentně. Když se podíváte na přehled volných pracovních míst na úřadu práce a na přehled volných pracovních míst na některých serverech, tak zjistíte, že tato povinnost je naplňována jenom těmi, kteří se cítí odpovědně. Já tuto povinnost prostě považuji za zbytečnou a administrativně zatěžující celý systém.

Tolik k jednotlivým návrhům, které obsahuje návrh novely zákona o zaměstnanosti. Jsem přesvědčen o tom, že tento návrh jde směrem, který přispěje k tomu, že pravidla jsou pro všechny rovná a že bude mnohem lepší možnost vymáhání dodržování těchto pravidel a zároveň také zlepší možnosti uplatnění zdravotně postižených spoluobčanů na trhu práce. Děkuji za pozornost.

zdroj:  top09.cz, parlamentnilisty.cz

Ve Velké Británii začíná příští rok realizace jedné z největších změn britského důchodového systému posledních desetiletí.

V průběhu let 2012 až 2016 budou do dlouhodobého spoření na penzi automaticky zařazení všichni zaměstnanci, kteří spoření na penzi zatím nemají, a jejichž roční příjem přesahuje minimum cca 5 tisíc liber. Britská expertní organizace National Association of Pension Funds zastupující 15 miliónů členů více než dvanácti set penzijních fondů odhaduje, že z 12 miliónů zaměstnanců bez účastí v penzijním fondu takto bude nově spořit 9-10 miliónů Britů. V cílovém uspořádání roku 2016 bude každý z nich povinně přispívat 4 % ze své mzdy, zaměstnavatel bude připlácet 3 % a jedno procento přidá státní rozpočet formou daňového zvýhodnění. Na účtu zaměstnance bude každoročně přibývat částka rovnající se 8 % ze mzdy. 

V tradičně liberální britské společnosti vždy platilo, že stát občanovi nemluví do toho, jak se má zabezpečit pro případné nepříznivé situace (jako je například právě stáří, nebo například rapidní zhoršení zdravotního stavu apod.). Na druhou stranu pomoc od státu mohou ale Britů očekávat až ve chvíli, když veškeré své vlastní možnosti, a to včetně prodeje majetku, již vyčerpají. A to platí i pro důchodovou oblast. Od státu dostávají od dob lorda Beveridge (1943) všichni senioři jen základní minimální penzi odpovídající méně než 25 % průměrné mzdy.

Proč tedy britské vládní elity přicházejí s takovou „protiliberální“ iniciativou?

Po dlouhá desetiletí v Británii nízké státní důchody doplňovaly štědré příjmy univerzálně rozšířených zaměstnavatelských penzijních fondů. Duální penzijní systém fungoval spolehlivě do konce 80. let pro velmi obvyklý koncept celoživotní kariéry. Globalizace a s ní spojené zrychlení společenských a ekonomických změn ale britský podnikový patriotismus zásadně oslabily. Podniky si vysoké penzijní výdaje v soutěži s asijskými konkurenty dovolit nemohou.
V britské stejně jako v každé jiné moderní společnosti je navíc silně rozvinuta filozofie okamžité spotřeby. Bez aktivního vnějšího impulzu myslí na zadní kolečka stále méně Britů. A protože nízký státní důchod v Británii nestačí na pokrytí základních životních potřeb, velké skupiny seniorů se ocitají bez dodatečného důchodového příjmu ve svízelné situaci.

Rok 2012 rokem zkušebním

Rok 2012 lze považovat za zkušební, do penzijního spoření budou zařazeni jen zaměstnanci největších firem. Ale již během roku 2013 budou následovat všechny firmy nad 250 zaměstnanců a v roce 2014 nad 50 zaměstnanců. Poslední nejmenší firmy budou zařazovány od roku 2015. Význam změny nesnižuje ani postupný náběh výše příspěvku od počátečních 2 % přes 5 % od roku 2014 na cílových 8 % od února 2016 ani možnost ze spořícího programu na penzi vystoupit. Jak zaměstnavatele, tak i experti odhadují, že v programu zůstane 9 – 10 miliónů nových účastníků penzijního spoření.

Ve světle britských důchodových změn je možná přijatelné odmítání povinného penzijního spoření. Odmítání dobrovolného opt-outu, který umožní velmi efektivně spořit s nízkými náklady je ovšem těžko pochopitelné.

publikováno na: aktuálně.cz, parlamentnilisty.cz

V první řadě se musíme distancovat od tvrzení, že nejprve budou zrušeny kojenecké ústavy a teprve následně bude vznikat síť pěstounských rodin. To samozřejmě není pravda, žádná taková informace z MPSV nikdy nezazněla.

Potřeba vybudovat kvalitní profesionální pěstounskou péči je neoddiskutovatelně prvořadá, teprve následně bude možné zamezit umísťování těch nejmenších dětí (tedy v první fázi dětí do tří let věku, kterých projde kojeneckými ústavy každoročně na dva tisíce) do ústavních zařízení.Kritici návrhu MPSV neslyší, nebo nechtějí slyšet, že jde v první řadě o to, aby děti nebyly odebírány z rodin z ekonomických či jiných důvodů, které je možné řešit – aby nedocházelo k případům, kdy je dítě odebíráno, byť jen na několik měsíců, ze svého přirozeného prostředí z důvodů, které jsou řešitelné přímo v domácím prostředí. V případech, kdy dítě musí rodinu opustit, by měla primárně nastupovat náhradní rodinná péče.

Nezbytným předpokladem pro realizaci tohoto záměru je vytvoření sítě služeb, které budou systematicky pracovat s rodinami a v rodinách. Přitom je zřejmé, že součástí systému bude vždy určitý počet pobytových zařízení pro děti se speciální potřebami, mělo by jít však o zařízení s malou kapacitou, nebo o zařízení, umožňující, aby zde dítě pobývalo spolu s rodičem či rodiči. MPSV proto bude cíleně vytvářet alternativy k ústavní péči tak, aby byly zajištěny v dostatečné kapacitě a žádné dítě se neocitlo bez potřebné péče či ochrany.

Co se týče stávajících ústavních zařízení, předpokládá se, že významná část jejich personálních, materiálních a finančních zdrojů bude transformována do poskytování terénních a ambulantních služeb péče o děti. Cílem je nasměrovat služby do terénu, k rodinám a skončit s praxí, kdy je dítě při problému v rodině odebíráno a tráví část (nebo i celé) dětství v ústavu. Velkými změnami projde rovněž pěstounská péče, která se bude postupně profesionalizovat. Pěstouni projdou náročnou přípravou a budou mít povinnost se průběžně vzdělávat. Na druhé straně se počítá s většími odměnami a podpůrnou sítí služeb (pomoc psychologa, sociálního pracovníka apod.) a individuální péčí o děti, které vyžadují například v důsledku vážných zdravotních komplikací odbornou lékařskou péči, jsou závislí na přístrojích apod. MPSV tímto sleduje trend, který je v civilizovaných zemích naprosto běžný.

Je zřejmé, že se nepodaří do pěti let zavřít všechna ústavní zařízení, je ale reálné v tomto směru postupovat a ústavní péči systematicky nahrazovat alternativami, které jsou pro vývoj dětí příznivější. Prvním legislativním krokem je novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která je předkládána do vlády.

publikováno na parlamentnilisty.cz

Autorovi článku Marianu Jurečkovi musím za jeho text vlastně poděkovat. Upozornil na řadu polopravd a vyložených lží, které se kolem sociální reformy objevují. Více si přečtete v článku, který pro HN poskytl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Hospodářské noviny, 6.10.2011

Rušení povinnosti hlásit volná pracovní místa

Povinnost zaměstnavatelů hlásit uvolněná nebo nově vytvořená pracovní místa je už dnes v podstatě pouze formální. Těžko se kontroluje, a navíc zaměstnavatelé tuto povinnost často neplní. Každý měsíc odejdou z evidence uchazečů do zaměstnání tisíce lidí, přesto se počet nahlášených pracovních míst prakticky nemění. Zrušení této povinnosti znamená odstranění fakticky nadbytečné administrativy zaměstnavatelů.

Veřejně prospěšné práce a veřejná služba

Oba instituty budou nabízeny hlavně těm uchazečům, kteří jsou v evidenci úřadu práce dlouhou dobu, hrozí u nich ztráta pracovních návyků, sami nejsou aktivní při hledání nové práce či je u nich podezření na nelegální zaměstnání. Ke každému uchazeči o zaměstnání bude přistupováno individuálně. Umístěním na veřejně prospěšné práce, vykonávané v pracovním poměru, budou naopak moci získat nejen dobu důchodového pojištění ze zaměstnání, ale případně i nový nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Autor článku vyslovil „obavy“ o pokles zájmu o pracovníky veřejné služby. Opak je pravdou. Tam, kde budou nezaměstnaní schopni vykonávat veřejnou službu, zajistí úřad práce veřejnou službu v plném rozsahu.

Zákonná časová výměra maximálně 20 hodin týdně veřejné služby garantuje, že uchazeči rozhodně nebude bránit, aby si aktivně hledal práci. Systém veřejné služby tak nebude složitější a na rozdíl od autora článku jsem si jist, že zájem obcí o veřejnou službu se naopak zvýší tím, že obce již nebudou veřejnou službu organizovat, ale pouze užívat.

Síť kontaktních pracovišť

Dostupnost služeb, které dnes poskytují obecní úřady a úřady práce, zůstane zachována. Své tvrzení mohu opřít o velice podrobnou analýzu. Kontaktní pracoviště pokrývají srovnatelnou územní spádovost, jakou u těchto služeb občanovi stát zajišťuje nyní. Že k výkonu konkrétně těchto agend bude v součtu potřeba méně úředníků, než dnes, za to bych u čtenáře Hospodářských novin očekával spíše pochvalu. Snižování počtu zaměstnanců úřadu práce se týká profesí, jejichž potřeba restrukturalizací této instituce prostě poklesla. Nejsou to ti, kteří přicházejí do kontaktu s občanem, ale ti, kteří zajišťovali samotný chod a existenci úřadu. Není proto třeba se obávat, že by na úřadu práce nebyl dostatek zaměstnanců, kteří budou s klienty komunikovat.

zdroj: mpsv.cz, top09.cz
publikováno v Hospodářských novinách 6. 10. 2011

ČT 24, 30. 9. 2011

66 tisíc, tak právě tolik lidí, trojnásobek tolik, co loni, už letos požádalo o předčasnou penzi. A důvod? Malá důchodová reforma, která mění výpočet penzí ve prospěch lidí s měsíční mzdou nad 34 tisíce korun. Reforma začíná platit právě dnes a dá se čekat, že kvůli ní počet žadatelů o penzi ještě stoupne. Tentokrát se zřejmě začnou hlásit ti, kterým změna zvedne řádný starobní důchod. U telefonu teď je ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Pane ministře, dobrý den.
Dobré ráno.

Začněme u těch předčasných důchodů. Už máte představu, jak konkrétně zatíží důchodový účet?
Tak to, co bylo řečeno, těch několik desítek tisíc předčasných důchodů, to jsou z valné části lidé, kteří dnes nemají uplatnění na pracovním trhu a řeší tak svoji životní situaci. Tam ta zátěž ze strany státního rozpočtu není příliš velká, protože ti lidé, pokud by nedostávali důchod, tak stejně budou účastni systému hmotné nouze a prostě ty peníze půjdou jenom z jiné kapsy. Potom samozřejmě tak, jak bylo řečeno, část lidí se nechala zlákat tím, že pokud požádají o předčasný důchod před 30. zářím, to znamená před tou změnou vyplývající z nálezu Ústavního soudu, takže na to vydělají, ale ono to tak ve většině případů není. Ve většině případů se jim to nevyplatí, pouze ve velmi úzké části příjmového spektra se může stát, že o několik desítek korun si polepší tím, že si zažádají o předčasný důchod. Takže ten celkový dopad na státní rozpočet není nijak významný.

Dobře. Buďme ale, prosím, konkrétní, pane ministře. Platí to číslo, které se objevilo v médiích, a sice, že pokud by ten předčasný důchod skutečně začalo pobírat všech těch 66 tisíc lidí, tak se zvedne schodek důchodového účtu ještě o dalších 5 miliard korun?
Tak, jak jsem to řekl, částečně to znamená přelití peněz z jiné části státního rozpočtu, ani ne z jiné kapitoly, ale prostě z jiné položky, to znamená z položky státní sociální podpory a hmotné nouze, do důchodu, a to samozřejmě není žádný problém. Protože to nezvyšuje celkové, celkový schodek státního rozpočtu a částečně se jedná o lidi, kteří požádali o předčasný důchod v tom smyslu, že požádali o jeho vypočtení, nikoliv však vyplácení, takže ta částka je naprosto spekulativní.

Jenom tak pod čarou, do kdy bude Česká správa sociálního zabezpečení schopna rozhodnout o všech těch 66 tisících žádostech o předčasné důchody?
Tak já předpokládám, že to nebude nijak dlouhá doba. Nám se podařilo za poslední rok velmi výrazně zkrátit doby přiznávání důchodů, to si myslím, že je potřeba velmi ocenit pracovníky České správy sociálního zabezpečení, to znamená nedojde k ničemu jinému, než, že se v nejhorším případě ta lhůta vypočtení důchodu dostane zpátky na úroveň, která byla někdy v minulém roce.

Vy už jste, pane ministře, řekl, že pouze nepatrné části z těch žadatelů o předčasný důchod, se skutečně ten odchod do předčasného důchodu vyplatí. Tedy, když zvolili tu variantu právě proto, že se báli té malé důchodové reformy. Proč vláda, řekněme, nepřišla s nějakou osvětovou akcí, s nějakým vysvětlováním toho, za jaké situace se ten předčasný důchod vyplatí či nevyplatí a předešla by tímto způsobem té současné situaci?
Tak my dlouhodobě prezentujeme ty změny. Nakonec už od jara, myslím si, že se o nich diskutuje i v médiích velmi usilovně, to znamená každý má možnost mít dostatek informací, na webovských stránkách ministerstva je důchodová kalkulačka, kde si každý může spočítat přesná čísla, na kolik se mu vyplatí, nebo nevyplatí v které době, ke kterému datu požádat o důchod. Nicméně ty změny, a to bylo mnohokrát avizováno, ty změny jsou postupné, je pětileté přechodné období, kdy ten systém narovnáváme tak, aby vyhovoval nálezu Ústavního soudu, to znamená, ty změny jsou skutečně velmi pozvolné a velmi malé. A to, že dnes je 30. září a dnes začíná platit ta první úprava, to je jenom první krok těch dalších 5 krocích, kdy do roku 2015 dojde k těm pozvolným změnám. To znamená, myslím si, že každý umí posoudit, že když je něco rozloženo na 5 kroků, tak ten první krok nemůže znamenat žádnou významnou změnu.

Na druhou stranu, právě ten první krok znamená změnu způsobu výpočtů těch důchodů, a to byl taky ten důvod, proč řada lidí žádá o ty předčasné důchody. Proto že ptám znovu, nemohl existovat nějaký jiný způsob, jak, řekněme, osvětlit lidem, kdy se jim vyplatí a kdy nevyplatí jít do předčasného důchodu, čímž byste předešli té stávající situaci, kdy skutečně obrovské množství lidí žádá o předčasné důchody?
A já znovu musím říci, že velká část těch lidí, kteří žádají o předčasné důchody, tak žádají z důvodu nedostatečné nabídky na trhu práce. Kdy pro ně prostě není zaměstnání po ekonomické krizi prostě není dostatek volných pracovních míst a ti lidé tak řeší svoji životní situaci. To, že někteří z nich si myslí, nebo dokonce je to pravda, že je pro ně o pár desetikorun výhodnější, pár desítek korun výhodnější požádat o předčasný důchod, než počkat na řádný termín, to je skutečně jenom velmi úzká skupina lidí.

Máte, pane ministře, nějakou představu o tom, kolik lidí tedy jde do toho předčasného a starobního důchodu právě proto, že nemá žádnou práci?
To se, to se velmi těžko odhaduje, ale já si myslím, že je to skutečně důsledek toho, že byť je v České republice nezaměstnanost jedna z nejnižších v Evropské unii, my jsme někde kolem čtvrtého, pátého, šestého místa v míře nezaměstnanosti z celé Evropské unie, tak přesto ta nezaměstnanost silně doléhá na trh práce v tom dlouhodobém horizontu, protože prostě už je to třetí rok, kdy nabídka na trhu práce je nedostatečná. A prostě, pokud někdo ztratí zaměstnání a je těsně v předdůchodovém věku, tak nakonec i proto existuje ten způsob odchodu do předčasného důchodu, tak je normální a myslím si dokonce i správné, že takovýmto způsobem řeší svoji životní situaci. Takže já na tom nevidím nic špatného. Naopak ten systém je právě proto tak nastaven, aby takovou situaci člověk mohl řešit.

No a teď se přiznám, pane ministře, že vám nerozumím. Vy na jednu stranu říkáte, že těch odchodů do předčasného důchodu kvůli výpočtu výše penze je jenom minimum, ale jedním dechem říkáte, že nedokážete odhadnout, kolik lidí do toho předčasného důchodu odchází kvůli tomu, že nemá práci a tedy, že nevíte ani přesně, kolik lidí odchází do předčasného důchodu kvůli tomu výpočtu. Tak to je trošku disproporce. Můžete tedy zkusit alespoň trochu odhadnout, když je váš kardinální argument, kolik těch lidí z těch 66 tisíc odešlo do toho, nebo chce odejít do předčasného důchodu právě proto, že nemá práci, nikoliv proto, že by to byl důsledek té malé důchodové reformy?
Jestli vám to připadá jako rozporné, tak já říkám znovu a naprosto jasně, že pokud někdo nezadá nějaký průzkum, který by bylo potřeba celkem draze zaplatit a který by to zjistil, tak se dá velmi těžko odhadnout a je to jenom věštění z křišťálové koule, kolik těch lidí a z jaké části si řekli, ano…

Promiňte, že vám do toho vstupuju, pane ministře, ale …
…ano, nemám uplatnění, ne, ne, já to s dovolením domluvím, kolik lidí si řeklo, já nemám v tuto chvíli uplatnění a ono také možná se mění ten vzorec, ono to bude pro mě lepší. Tam přece není jasná hraniční čára. Není možné tu otázku stavět tak, že jedna skupina je taková a druhá skupina taková. Ty argumenty se samozřejmě prolínají.

Dobře, ale potom přece nemůžete argumentovat tak, jak argumentujete, tedy, že to není důsledek malé důchodové reformy a změny výpočtu penzí, ty žádosti o předčasné důchody.
Já jsem řekl, a prosím, nezkreslujte moje argumenty, a možná by bylo dobré spíše posluchačům vysvětlovat ty věcné záležitosti, to je také odpověď na vaši otázku, proč to není prezentováno srozumitelněji, protože se ptáte na věci, které jsou velmi nesrozumitelné, místo toho, abyste se ptal na věci, které jsou v souvislosti právě s tou změnou výpočtového vzorce tak, aby měli lidé lepší možnost to pochopit.

Pojďme ještě k jedné věci, pane ministře. Ministerstvo financí podle informací, které se objevily v médiích, uvažuje kvůli rozpočtovým problémům o zmrazení výše důchodů, tedy o tom, že by na rok nebo na dva došlo k zastavení valorizace důchodů. Jak se lidem tento návrh z ministerstva financí zaznívá?
Já jsem neslyšel žádný takový návrh ministerstva financí. Řekl to v rozhovoru jeden z úředníků ministerstva financí jako alternativu, která samozřejmě je jednou z možných alternativ při úvahách o nějakém budoucím vývoji. Já jsem nezaznamenal žádný takový návrh ministerstva financí a zdůrazňuji to slovo návrh, tedy nemám vůbec k čemu se vyjadřovat, protože pro mě žádná taková myšlenka v tuto chvíli absolutně není přijatelná.

Na druhou stranu, ty rozpočtové problémy jsou a budou velké. Kdyby právě kvůli těm rozpočtovým problémům oficiálně ministr financí s takovýmto návrhem přišel na vládu, jak byste se k tomu postavil?
Budu se snažit navrhovat alternativy jiné, než zásah do kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí v této oblasti. Je potřeba ale říci, že Česká republika je jednou z mála evropských zemí, která udržuje stav, kdy důchody reálně rostou, z roku na rok reálně rostou. Ani v jiných vyspělejších zemích nedokázali tento stav udržet. Je to jenom proto, že Česká republika velmi úspěšně hospodaří a například i se zvyšuje její rating. V některých jiných zemích podobného charakteru, jako je Česká republika, dokonce museli přistoupit ke snížení důchodů již vyplácených důchodů, nic takového u nás nehrozí, ale je potřeba říci, že Česká republika je v tomto na velmi dobré pozici a že je vůči důchodcům, ke kterým jde více než třetina státního rozpočtu, skutečně velmi vstřícná. Já bych rád, abychom tento trend udrželi.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Pane ministře, děkujeme za váš čas, za rozhovor. Na shledanou.
Pěkné ráno divákům.

moderátoři: Jolka Krásná, Jiří Václavek
ke shlédnutí on-line zde
zdroj: top09.cz

Novela zákona o důchodovém pojištění neboli tzv. malá důchodová reforma, která začala platit od tohoto měsíce byla tématem rozhovoru s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem v pořadu Ranní interview na Radiožurnálu. „To co začíná platit dnes je postupná změna výpočtového vzorce pro nově přiznávané důchody. Ten vzorec se bude upravovat v přechodném období 5let tak, aby ta změna byla skutečně velmi pozvolná,“ řekl ministr Drábek.
Radiožurnál, 30.9.2011

Petr KRÁL, moderátor
Postupné zvyšování věku pro odchod do penze, to je jedna ze změn, kterou má přinést novela zákona o důchodovém pojištění. Ta se bude vztahovat na lidi, kterým bude důchod přiznaný od dnešního dne. Lidé s vyššími příjmy, kteří také odvádí víc peněz do sociálního systému, by měli mít i vyšší penzi. Jak výrazně? Na to se budeme ptát ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobré ráno.

Petr KRÁL, moderátor
Já bych ještě úvodem připomněl, že vláda změnou výpočtů důchodů reagovala na návrh Ústavního soudu, podle kterého mají lidé s vyššími příjmy nízké penze. Většině lidí, kteří nyní dosáhnou důchodového věku, se proto pravidelná renta sníží. Ať to ještě jednou slyší všichni od Vás, pane ministře. Není to všechno retroaktivní? Všechno začíná platit ode dneška? Tedy od posledního září.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, to co začíná platit dnes je postupná změna výpočtového vzorce pro nově přiznávané důchody. Ten vzorec se bude upravovat v přechodném období 5let tak, aby ta změna byla skutečně velmi pozvolná. Tak, aby se jednalo o velmi malé postupné úpravy. Nicméně nijak se to netýká těch důchodů, které již byly přiznány před dnešním dnem.

Petr KRÁL, moderátor
Povězte nám, jak výrazné bude tedy to snižování důchodů budoucích těm, kteří nepatří mezi ty majetnější vrstvy nebo mezi ty, kteří vydělávali víc, aby se jim důchody zvyšovaly? Jak moc se to sníží těm ostatním lidem?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak já jsem byl postaven Ústavním soudem, tím jeho nálezem před úkol, abych vypracoval nový výpočtový vzorec pro nově vypočítávané důchody. A já jsem v žádném případě nechtěl, aby se snižovaly výměry důchodů těch nově přiznávaných u nejnižších příjmových kategorií. Takže u těch nejnižších příjmových kategorií to zůstane stejné. Nicméně pokud Ústavní soud nařídil, že v těch nejvyšších příjmových kategorií se musí důchody zvýšit, no tak samozřejmě oproti tomu se musí snížit ten výpočtový vzorec pro důchody, které jsou toho, řekl bych středního formátu, střední výše.

Petr KRÁL, moderátor
Můžeme dát nějaký příklad, prosím?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, můžeme dát příklad takový, že u nejvyšších 20% důchodu, tam dochází k částečnému zvýšení důchodu, ale na 2. stranu nově důchody budou omezeny stropem na sociální pojištění. Tzn., na rozdíl od dosavadního výpočtu už se nebude přihlížet k výdělkům, které přesahují stropy na sociální pojištění. Na 2. stranu u typicky u důchodů v té kategorii kolem 28-30tisíc měsíčně hrubého příjmu před přiznáním důchodu, tak tam dojde k mírnému snížení v těch jednotlivých krocích o několik desítek korun.

Petr KRÁL, moderátor
Říkali jsme tedy, že lidé s podprůměrnými příjmy zhruba do 11 tisíc korun měsíčně se ničeho bát nemusí. Jim by penze klesat neměly. Zkuste nějak kvantifikovat, jak velká je to skupina lidí?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak je to přibližně 10 % těch lidí s nejnižšími příjmy, kde ty nejnižší úrovně důchodů, i po tom novém výpočtovém vzorci zůstanou zachovány tak, jak jsem řekl. U 20 % lidí s nejvyššími příjmy by měl být ten příjem zohledněn až do stropu na sociální pojištění větší měrou než doposud a u těch středně příjmových, tam dojde k mírné úpravě v tom výpočtovém vzorci směrem dolů. Důležité ale je, že tím pádem ten vzorec je nastaven tak, že každá koruna, odvedená do důchodového pojištění je potom zhodnocena stejným způsobem. Takže ten nový systém po tom 5letém přechodném období bude z tohoto pohledu spravedlivější a Ústavní soud už nebude moci jakýmkoliv způsobem zpochybňovat to, že ta zásluhovost do toho systému důchodového pojištění je zakomponována. Na 2. stranu ta solidární část důchodu zůstane velmi silná. Ta je v České republice na velmi vysoké úrovni. Tzn., nijak to neohrozí ty, kteří mají důchod jako základ nějakého životního standardu.

Petr KRÁL, moderátor
Pojďme k další změně. Změnit by se měl i věk pro odchod do důchodu. Novela se nedotkne lidí, narozených do roku 1955. Dalším už se ale zvyšovat bude, a to například pro lidi, narozené v roce 1977, na věk 67 let. Pak dál poroste. Proč ale zatím není hranice, kde se zastaví?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak postupné zvyšování věku odchodu do důchodu už začalo v polovině 90. let. Souvisí to s tím, že se zvyšuje střední věk dožití. Postupují tak v podstatě všechny státy, které mají podobný důchodový systém, jako Česká republika. A my jsme byli v tuto chvíli přesvědčeni a já jsem o tom přesvědčen, že je to tak správně. Že je potřeba nastavit dlouhodobý trend. Tzn.,i po roce 2018 i po roce 2030, že je potřeba jasně říci dnešním mladým lidem, s čím mají počítat a neschovávat hlavu do písku a raději jim říci předem, jaký je výhled, jak dlouhá bude muset být jejich ekonomická aktivita.

Petr KRÁL, moderátor
Poslyšte, jenom krátce. Opravdu ten výpočet je tak dobrý? Nebude se přece jenom snižovat počet let, které jako penzisté prožijeme?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ne, ten výpočet vychází z demografických prognóz, které jsou celkem respektované. Ty prognózy samozřejmě nedělá ministerstvo. Ty vycházejí i ze světových zkušeností a mezinárodních srovnávání věku dožití v České republice a v jiných zemích. A ta prognóza je jednoznačná. Tak, jak je dnes, od dnešního dne nastaven ten dlouhodobý trend, přesahující několik desetiletí, tak je právě nastaven tak, aby střední doba pobírání důchodu, zůstávala stejná jako dnes po dlouhá desetiletí dopředu.

Petr KRÁL, moderátor
Říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek v Ranním Interview. Děkujeme, na shledanou.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Pěkný den. Děkuji za pozvání.

zdroj: mpsv.cz