Archive

For Srpen, 2013

Návrat k zastaralému posuzování zdravotního postižení nepomůže

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Návrat k zastaralému posuzování zdravotního postižení nepomůže

Reakce na zprávy o petici, která žádá změnu zákona o sociálních službách.

Sjednocení posuzování zdravotního stavu od počátku roku 2012 podle doporučení Světové zdravotnické organizace opustilo zastaralý a kritizovaný systém posuzování podle lékařské diagnózy. Pokud dnes někdo prosazuje návrat k tomuto zastaralému systému, měl by si nejprve vzpomenout, kolik kritiky padalo do roku 2011 ohledně nesmyslně formalistického posuzování 236 formulářových bodů, kolik kritiky padalo ohledně toho, že zdravotně postižený občan musel absolvovat 3 různá posouzení pro účely přiznání jednotlivých kompenzací, úlev a výhod.

Podmínky pro vydávání průkazů ZTP jsou v zákoně jasně definovány tak, že na průkaz má nárok občan, který má závažné problémy s mobilitou nebo orientací. Pokud svévolně některý z více než 400 posudkových lékařů svou práci odvádí nekvalitně, je potřeba řešit nekvalitní práci konkrétního člověka, který dělá ostudu ostatním kvalitně pracujícím posudkovým lékařům. Pokud se mezi stovkami tisíc posudků objeví několik nekvalitních, je nezbytné lépe nastavit kontrolní systém lékařské posudkové služby. Změna zákona je v takovém případě nesprávnou cestou zpět k zastaralému a formalistickému přístupu k zdravotně postiženým spoluobčanům.

ÚHOS po roce uznal, že MPSV nepochybilo

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem ÚHOS po roce uznal, že MPSV nepochybilo

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže konečně uznal, že ministerstvo práce a sociálních věcí neudělalo chybu, zrušil rozhodnutí o uložené pokutě, proti kterému se MPSV odvolalo a zastavil správní řízení.

Podrobnost v tiskové zprávě TOP09.

Zrušení sKarty je nehospodárné, úspory byly reálné

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Zrušení sKarty je nehospodárné, úspory byly reálné

Na podzim roku 2011 poslanci koaliční většinou schválili balík zákonů nazývaný sociální reforma. Její součástí byla i elektronizace výplaty nepojistných sociálních dávek včetně zavedení sKarty. V létě 2013 poslanci ODS a VV podpořili návrh na zrušení projektu sKarty.

Po více než roce od vydání prvních sKaret občanům je jasné, že projekt, pokud by nebyl rozhodnutím poslanců ČSSD, KSČM, ODS a VV zastaven, by přinesl nemalé úspory. I dnešní ministr práce a sociálních věcí potvrdil, že karta za první rok existence ušetřila na výdajích za rozesílání sociálních dávek 38 milionů korun. Pokud by byl dokončen proces vydávání karet, mohla být roční úspora 250 milionů korun. Přitom jednorázové náklady na zavedení systému elektronického rozesílání sociálních dávek byly jen několik desítek milionů a za vlastní rozesílání dávek stát podle smlouvy neplatí České spořitelně nic.

Dnes už je jasné, že zase jednou zvítězil politický Kocourkov. Zrušení sKarty znamená, že stát bude vynakládat více peněz na distribuci dávek, 280 tisíc občanů toto rozhodnutí požene na úřad práce vrátit kartu, občané ztratí možnost ochrany vyplacených dávek před exekucí, nebudou moci využívat možností bezplatného používání platební karty pro výběr či placení v obchodech. A za pár let určitě někdo přijde s nápadem, jak zavést jinou elektronickou kartu, jen to možná bude stát daňové poplatníky nějakou tu miliardu…

Sociální reforma, jejíž byla sKarta součástí, v loňském roce podle státního závěrečného účtu ušetřila občanům cca 10 miliard korun. Dokázali jsme to zpřehledněním dávek, odstraněním překrývání a křížení, ale i zpřísněním podmínek tak, aby dávky směřovaly ke skutečně potřebným. Úspory bylo dosaženo přesto, že jsme zvýšili životní a existenční minimum, takže sociálně potřebným se sociální dávky zvýšily. Dokazují to i údaje Českého statistického úřadu, které uvádějí, že v roce 2012 klesla míra ohrožení chudobou na 9,6 % oproti 9,8 % v roce 2011. V tomto ukazateli jsme nejlepší v Evropě.

Přes negativní mediální kampaně politických oponentů mluví čísla jasně: Sociální reforma byla úspěšná, snížila výdaje státu a zároveň snížila míru ohrožení chudobou. TOP 09 dokázala, že co voličům slíbí, to také splní.

sKarta měla ušetřit čtvrt miliardy korun ročně

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem sKarta měla ušetřit čtvrt miliardy korun ročně

Řeč na 57. schůzi PS PČR dne 8. 8. 2013

Dobré odpoledne. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, byť jsem to tady říkal už několikrát, tak nezbývá než zopakovat některá fakta a uvést na pravou míru některé omyly nebo nepravdy, které tady zazněly.

Co se týká smlouvy mezi českým státem a Českou spořitelnou ohledně provozování S-karet, tak tato smlouva byla uzavřena po řádném výběrovém řízení. Zadávací podmínky k tomuto výběrovému řízení byly zveřejněny 30. června 2011 na webu Ministerstva práce a sociálních věcí. Teprve poté jste tady schvalovali legislativu, která se týkala sociální reformy, včetně legislativního vymezení S-karet. To znamená, pokud někdo z kolegů poslanců, resp. kolegyň poslankyň říká, že schvaloval něco, o čem nevěděl, k čemu bude použito, nemůže to být pravda, protože tyto zadávací podmínky byly zveřejněny a zpřístupněny poslancům několik měsíců předtím. Taktéž smlouva mezi českým státem a Českou spořitelnou, uzavřená v lednu 2012, byla okamžitě zveřejněna na webu ministerstva. To, že se o ní začalo diskutovat o několik měsíců později, je jenom záležitostí toho, kdo chtěl toto téma v které době uchopit.

Připomínám jenom znovu to, co jsem tady již řekl několikrát, že celé výběrové řízení na S-kartu přezkoumal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a neshledal ve způsobu zadání žádné pochybnosti, a až po přezkoumání Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže byla uzavřena dotyčná smlouva.

Pokud z toho někdo chce dělat negativní politické téma, je to samozřejmě možné, ale to je možné celkem dělat na každém tématu, které si někdo zvolí.

Krátkou poznámku, která se netýká úplně tohoto tématu, ale zazněla tady výtka směřující k posuzování zdravotního stavu a vydávání průkazu TP, ZTP a ZTP/P. Tady se ujalo takové klišé, že je to problém zákona. Prosím, není to problém zákona, je to problém posudkové praxe. Pokud posudkový lékař napíše někomu, kdo má amputovanou nohu do posudku, že nemá vadu pohybového aparátu, no tak si myslím, že každému z nás je na první pohled jasné, že takový posudkový lékař dělá ostudu těm několika stům dalších poctivých posudkových lékařů, a jeho nadřízený, případně Česká správa sociálního zabezpečení nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí se s tím musí vypořádat, nikoli však změnou zákona, ale změnou příslušných postupů vůči dotyčnému chybujícímu lékaři.

A jenom připomínám, že byl připraven projekt na odhalování a detekování chybných rozhodnutí, který ve své době předpokládal, že bude systémově pracováno s takovými posudky, které se vymykají běžné praxi odpovídající zákonu, a tento projekt stále ještě na ministerstvo je.

Co se týká samotného projektu S-karty, tak si myslím, že je potřeba zdůraznit, že to byla součást celé sociální reformy spuštěné od 1. ledna 2012. A řeknu k tomu jenom dvě čísla, která už dnes jsou naprosto nezpochybnitelná. Každý z vás má k dispozici státní závěrečný účet, který jednoznačně dokládá, že provedená sociální reforma uspořila řádově deset mld. Kč. Každý z vás má k dispozici několik dní starý výstup Českého statistického úřadu, který říká, že z roku 2011 na rok 2012 se snížila míra ohrožení chudobou v České republice z 9,8 procent na 9,6 procent. Zachovali jsme si tedy první místo v Evropě. Jsme zemí s nejnižší mírou ohrožení chudobou v celé Evropě a provedená sociální reforma při několikamiliardových úsporách míru ohrožení chudobou snížila. To jsou oficiální čísla Českého statistického úřadu. Předpokládám, že je tady velmi těžko bude někdo zpochybňovat.

To, že projekt S-karty měl za cíl ušetřit provozní náklady státu ve výši čtvrt miliardy korun ročně, je naprosto jasné a prokazatelné. A tady se nemohu shodnout s kolegou Opálkou v tom, že všechno má dělat stát, že předat něco privátnímu subjektu je prostě špatně, protože řadu věcí privátní subjekt dělá efektivněji a s nižšími náklady. A pokud se podařilo vyjednat smlouvu takovou, která garantuje nulové provozní náklady pro stát na straně distribuce nepojistných sociálních dávek, tak je to prostě pro stát výhodné.

Poslanecká sněmovna je samozřejmě suverén. Pokud se Poslanecká sněmovna svým většinovým rozhodnutím rozhodne S-karty zrušit a Senát toto rozhodnutí potvrdí, je to její nezadatelné právo. Ale věcné důvody, které tady zaznívaly, v řadě případů byly opřena o nepravdivé či mylné informace.

Poslední v podstatě technická poznámka k tomu, co říkal kolega Sklenák. Ano, komplexní pozměňovací návrh, který byl projednáván na výboru, byl přijat jednomyslně. Tak jak to bývá, tento komplexní pozměňovací návrh z legislativního návrhu, který předložil Senát z mého subjektivního pohledu udělal méně špatný legislativní návrh. Proto jsem i já hlasoval pro komplexní pozměňovací návrh, který byl projednáván na výboru pro sociální politiku. Ale z toho vůbec neplyne to, že bych měl podpořit zákon jako celek. Děkuji za pozornost.

Pomohla by legalizace švarcsystému firmám i ekonomice?

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Pomohla by legalizace švarcsystému firmám i ekonomice?

5. 8. 2013, Profit, Strana 17, Polemika

Plná legalizace švarcsystému coby jeden z významných kroků, jak v současné nedobré situaci pomoci menším firmám, a tím celé ekonomice. Je to dobrý nápad?

PRO: Švarcsystém může ulevit trhu práce

Nezaměstnanost v České republice příliš neklesá, tvorba nových pracovních míst vázne. V absolutních číslech tvoří 99,84 procenta z celkového počtu aktivních podniků v Česku malé a střední podniky, které mají na svědomí 61 procent pracovních míst v soukromé sféře.

Proč však nyní pracovní místa nevytvářejí? Protože se obávají, že pro nově přijaté zaměstnance nemusejí mít za pár měsíců práci. Zákoník práce jim dovoluje dát výpověď pro nadbytečnost, v tom případě ale musejí zaměstnanci zaplatit jako odstupné až 5 platů. Slovy pět. Při průměrné mzdě pak může odstupné činit zhruba 120 tisíc korun, které malá firma musí z rezerv zaplatit „jen tak“. Důsledek? Malé firmy jsou snadno zranitelné a raději čekají, než krize přejde. Řešení? Snižme jejich nejistotu. Dejme jim možnost najmout na práci ty, kteří ze své svobodné vůle netrvají na vysoké ochraně sebe samých jako zaměstnanců a jsou ochotni přijmout nabízenou práci s vědomím, že to nemusí být nadlouho. Výsledek? Ubude nezaměstnaných a stát navíc ušetří na dávkách v nezaměstnanosti a na platbách na sociální a zdravotní pojištění, které za tyto pojištěnce odvádí. To je přece to, o čem stále mluvíme – potřebujeme více pracujících lidí a potřebujeme snížit výdaje státu. Není to jedna z položek na receptu na cestu z krize? Myslím, že je.

KAROL PIOVARCSY ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu

PROTI: Úplná legalizace by zvedla daně

Švarcsystém jako pojem český právní řád nezná. V ekonomické praxi se tímto pojmem rozumí využití dodavatelských služeb živnostníků místo práce zaměstnanců v pracovním poměru. Z tohoto pohledu je dnes švarcsystém ve většině případů legální.

Pokud jako majitel či manažer vyhodnotím, že je pro firmu výhodnější, když budu využívat nákupu služby od živnostníka místo práce zaměstnance, není na tom nic protizákonného. Musí to však být skutečný nákup služby, tedy nesmím nasmlouvaného živnostníka svazovat „zaměstnaneckými“ povinnostmi a poskytovat mu „zaměstnanecké“ výhody, tedy například určovat mu pracovní dobu, poskytovat mu dovolenou, stravenky, pracovní oděv, služební telefon, služební automobil a podobně.

Legalizovat švarcsystém zcela, tedy postavit na roveň například zaměstnance na pásu v automobilce a živnostníka, který práci u pásu poskytuje jako službu v obchodním vztahu, by mělo důležitý průvodní krok – bylo by nutné sjednotit odvodové zatížení (výši sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmu) živnostníků a zaměstnanců, protože dnes mají živnostníci celkovou daňovou povinnost oproti zaměstnancům sníženou jako jeden z prvků podpory podnikání a rozvoje ekonomiky.

Úplná legalizace švarcsystému by tedy znamenala výrazné zvýšení daňového zatížení pro všechny živnostníky. A to je jednoznačně něco, co by několik stovek tisíc českých živnostníků i českou ekonomiku jako celek výrazně poškodilo.

JAROMÍR DRÁBEK exministr práce a sociálních věcí

 

zdroj: TOP09

Kauza Šiška-Drábek: Opravdu to byla „loupež století“?

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Kauza Šiška-Drábek: Opravdu to byla „loupež století“?

Média, politici a s nimi i veřejnost mají o informačních systémech, které od loňského roku zajišťují státu vyplácení sociálních dávek, jasno: bývalé vedení ministerstva práce a sociálních věcí má na svědomí zmanipulovanou a předraženou zakázku, kterou přihrálo spřáteleným firmám. Systémy prý navíc dávky vyplácejí chybně a kolabují. Není ale všechno trochu jinak? Z odlišného úhlu na příběh nahlíží vydavatel a spolumajitel zpravodajského portálu EurActiv.cz Jan Vitásek. Jiný pohled na nové systémy pro výplaty sociálních dávek prezentuje jeho článek na České pozici.

Blue Taste Theme created by Jabox