Archive

For Září, 2010

Jaromír Drábek: Odměňování se má změnit, i když to odbory odmítají (MF Dnes)

No Comments

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek poskytl rozhovor pro MF Dnes, ve kterém hovořil o upraveném návrhu mzdových tarifů ve veřejné sféře, o kterém jednal se zástupci odborových svazů. Změny platových tabulek státních zaměstnanců by mohly být odsunuty až do roku 2010 s tím, že příští rok odbory přistoupí na návrh ministra, a to možnost zavedení pásmového odměňování.
MF Dnes, 23. 9. 2010

Ministr práce Jaromír Drábek dal odborům návrh: on přistoupí na odsun změn platových tabulek státních zaměstnanců do roku 2012 a odbory pro příští rok přijmou možnost pásmového odměňování – kde už by nešlo škrtat na výkonnostní složce mzdy, mohl by se dotyčný přeřadit do nižšího tarifu. To je způsob, jak ušetřit 10 procent a přitom nepropouštět.

Jak zněl váš poslední návrh na kompromis vůči odborům?

Navrhl jsem rozšíření způsobu odměňování, konkrétně aby v roce 2011 mohlo být obecně použito pásmové odměňování. To už se dnes může použít u vymezeného okruhu zaměstnanců, třeba u zdravotníků.

V čem toto odměňování spočívá?

V rámci platových stupňů (odstupňování podle odpracovaných let) je možné zařadit pracovníka na základě vyhodnocení jeho zkušeností a kvalifikačních předpokladů do kteréhokoliv stupně.

Tedy bez ohledu na to, jak dlouho tam ten člověk dělá, mohu ho zařadit do vyššího nebo nižšího tarifu?

K době se dá přihlédnout, ale není povinný přesný tarif podle počtu odpracovaných let.

Odbory nicméně trvají na zachování stávajícího způsobu odměňování a o platových tarifech ještě chtějí jednat s premiérem. Dotkne se to nějak schvalovaného rozpočtu?

Ne. Pokud zmíněná varianta není pro odbory přijatelná, pokračujeme v projednávání návrhu, který byl předložen vládě.

V návrhu je jednořádková tabulka, která nezohledňuje odsloužená léta, jen kvalifikaci.

Konkrétní tarifní tabulky se včera ještě neprojednávaly.

Nicméně změna zákoníku práce, která vychází ze změny odměňování, na vládě byla. Dává možnost zvýšit osobní ohodnocení až na 200 procent tarifu.

Ano, vztahuje se k rozpočtu na rok 2011.

To vypadá, že si trváte na svém – odměňovat podle počtu let se nebude. Co když ale k dohodě s odbory ohledně tarifů nedojdete?

V rámci projednávání v Poslanecké sněmovně nebo Senátu může později dojít k úpravám třeba na základě dohody s odbory. Nicméně potřebujeme, aby to prošlo legislativním procesem a nabylo účinnosti od 1. ledna.

Jaromír Drábek: Jiný návrh, jak změnit platy, jsem nedostal (Právo)

No Comments

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek poskytl rozhovor pro deník Právo, ve kterém hovořil o plánovaném snižování platů zaměstnancům ve veřejném sektoru v souvislosti s demonstracemi odborových svazů. „Bez ohledu na to, že proběhla demonstrace, jednání s odbory pokračují“, uvedl Drábek.
Právo, 22. 9. 2010

Proti vašemu návrhu nových tarifních tabulek demonstrovalo 40 tisíc lidí. Změní na něm protesty odborů něco?

Pokud se vláda zavázala v programovém prohlášení, že sníží o deset procent objem platů ve státní správě, nelze od tohoto cíle ustoupit. Ono ani není kam. Teď jde o to, jakou technikou tohoto cíle dosáhnout. Já nechci matematicky seškrtat platové tabulky o nějaká procenta, aby to nějak vyšlo. Platový systém potřebuje změny. Mým cílem mimo jiné bylo, aby byla i možnost lépe ocenit pracovníky, kteří odvádějí kvalitní práci, a zvýšit diference mezi těmi, kteří jsou nadprůměrní a podprůměrní. Nemohu totiž přijmout argument, že špatné je třeba ihned vyhodit. Zaměstnanci nejsou jen černí a bílí.

Váš návrh ale u odborů a zaměstnanců neuspěl.

Bez ohledu na to, že proběhla demonstrace, jednání s odbory pokračují. Z toho pohledu tak trochu demonstraci nerozumím. Obvyklé je, že se protestuje již proti nějakému výsledku.

Demonstrace ale podle odborářů proběhla právě proto, že jednání zatím nepřinesla výsledky. Navíc zítra již má o platech jednat vláda.

Se zástupci odborů proběhlo několik kol jednání. Vždy skončila na tom, že odbory obhajovaly stávající systém odměňování. Já jsem vyzval odbory, aby předložily, pokud nejsou spokojeny s variantami, které jsem navrhl, vlastní návrhy. Nic jsem dosud nedostal.

Na demonstraci zaznělo, že pokud by se výrazně zvýšila tzv. motivační složka platu, stali by se závislí na libovůli nadřízeného, tedy museli by mu podkuřovat, plnit nesmyslné úkoly atd.

To je častý argument. Na to odpovídám, že i vedoucí pracovník je hodnocen, a pokud se obklopí neschopnými patolízaly, tak potom celý tým má špatné výsledky a takový vedoucí pracovník nemůže obstát.

Příští rok zaměstnanci přijdou o deset procent mezd, další dva roky budou platy zmrazeny. Znamená to, že nebude ani na onu motivační složku?

Částečně navyšování platů ve státní správě bude možné. Už jen proto, že bude docházet k přirozenému snižování počtu zaměstnanců a k racionalizaci státní správy.

Došlo nad vašimi návrhy vůbec k nějaké shodě s vašimi ministerskými kolegy?

Ministerstvo školství předložilo svůj tarifní návrh, který respektuje záměr, který jsem předložil, tedy omezuje platové stupně a posiluje motivaci. Ministr zdravotnictví má možnost vyjednat zvláštní tarifní tabulku, probíhají jednání mezi pracovníky resortu a ministrem. Doufám, že jednání povedou k podobnému výsledku jako ve školství. To jen potvrzuje, že rozumným návrhům se rozhodně nebráním.

Jaromír Drábek: Tarifní tabulky ve veřejné sféře (Radiožurnál)

No Comments

O podobě upraveného návrhu plánovaných změn v mzdových tarifech státních zaměstnanců, o kterém včera jednal ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek se zástupci odborových svazů, hovořil ministr resortu v pořadu Ozvěny dne na Radiožurnálu. Změny by mohly, nově, platit až od roku 2012. Ministr Drábek s tím souhlasí, ale zároveň k tomu dodává: „pro rok 2011 bych chtěl, aby se rozšířil okruh zaměstnanců ve veřejné sféře, pro který je možné použít takzvané pásmové odměňování“.
Radiožurnál, 22. 9. 2010

Moderátor (Jan Bumba):
Takže opět jinak ve sporu vlády a státních zaměstnanců ohledně plánovaných změn v˙mzdových tarifech? Odboráři dostali na rozmyšlenou návrh ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, že by se tarifní tabulky ve veřejné sféře neměnily už od příštího roku, ale až v˙roce 2012. Ministr to nabídl odborům na dnešní ranní schůzce. Nyní je hostem poledních Ozvěn dne. Dobrý den, pane ministře.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Pěkné poledne.

Moderátor (Jan Bumba):
Co vás vedlo k˙tomuto ústupku?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tak já bych to chtěl nejprve upřesnit. Odbory přišly s˙tím návrhem, aby byla zřízena pracovní skupina, která připraví systémové změnu odměňování pracovníků ve státní sféře, ve veřejné sféře s˙tím, že ten nový systém, na kterém jsou připraveni spolupracovat, by měl platit od roku 2012. Já jsem tento návrh uvítal, řekl jsem, že jsem ochoten to respektovat, to posunutí o rok, s˙jediným požadavkem, že pro rok 2011 bych chtěl, aby se rozšířil okruh zaměstnanců ve veřejné sféře, pro který je možné použít takzvané pásmové odměňování, to znamená vymezení, kde je možné určit tarifní základ platu, nikoli striktně s˙ohledem na počet odpracovaných let, ale s˙přihlédnutím ke konkrétnímu individuálnímu posouzení toho zaměstnance.

Moderátor (Jan Bumba):
Odborům tedy vadilo to, že jste s˙nimi ten svůj původní návrh nekonzultoval?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Já jsem s˙odbory konzultoval všechny návrhy, ať ty, které šly do toho původního připomínkového řízení, tak všechny další varianty. Jednáme o tom už po několikáté, několikrát i za účasti premiéra. Já si myslím, že ta jednání se vedou průběžně a předpokládám, že po tom dnešku buď dojde k˙nějaké dohodě a nebo budeme v˙těch jednáních pokračovat.

Moderátor (Jan Bumba):
Není to ale pro vás, pane ministře, zklamání, že nebudou zavedeny změny v mzdových tarifech už od příštího roku?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tak jak jsem řekl, ta dohoda předběžná, respektive ta nabídka směrem k˙představitelům odborů, ta je naprosto jednoznačná. Pro rok 2011 rozvolnit ta striktní pravidla tak, jak jsou dnes rozvolněná pro některé okruhy pracovníků, tak je rozvolnit obecně ve veřejné sféře a mezitím připravit systémový návrh, na kterém pokud se odbory budou chtít podílet, jak to vyjádřily, tak samozřejmě já to umožním.

Moderátor (Jan Bumba):
Jak se odbory tvářily na ten váš postoj, jak říkáte rozvolnit ona striktní pravidla pro příští rok?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
My jsme se na tom jednání dohodli, že strana odborů si vezme čas na rozmyšlenou, do dnešního odpoledne do 15 hodin vyhodnotí ten návrh, poradí se o něm a sdělí své stanovisko k˙tomuto návrhu.

Moderátor (Jan Bumba):
To už jsme slyšeli i od odborářů, jaký byl váš dojem, pane ministře? Zdá se vám, že odboráři přistoupí na tyto vaše návrhy, které jste dohodli dnes dopoledne?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tak já nechci hodnotit celkový výsledek jednání podle nějakého dojmu. My jsme se prostě dnes dohodli na nějakém konstruktivním postupu, já jsem tomu rád, já jsem rád, že odbory přišly s˙věcným námětem, jak tu situaci řešit, byť je to postup, který samozřejmě má nějaké časové nároky. Je to podle mého názoru významný posun v˙jednání, teď ale záleží na tom, jak se k˙tomu strana odborů svým stanoviskem postaví.

Moderátor (Jan Bumba):
Pane ministře, abych řekl pravdu, ono to začíná být trošku nepřehledné, jak by se tedy vůbec měly měnit platy a komu. Kdybych se zeptal na jednu úplně konkrétní věc, abychom to vyjasnili. Ten návrh se týká i učitelů? Ptám se proto, že ministr Josef Dobeš pokud víme, tak přislíbil od příštího roku kantorům nové tarifní tabulky a s˙nimi spojené vyšší platy.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
To je potom už věcí jednotlivých resortních ministrů, aby se svými sociálními partnery vyjednali konkrétní úpravy v˙konkrétním oboru. V˙tuto chvíli jsou pro to vytvořené předpoklady, protože ten dnešní systém je založen na zvláštních tarifních tabulkách pro pedagogické pracovníky a já v˙tom nevidím vůbec žádný problém.

Moderátor (Jan Bumba):
Znamená to tedy, že pokud bude ministr Dobeš chtít, tak může prosadit nové tarifní tabulky pro učitele od příštího roku?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Samozřejmě ano, to je věc resortního ministra. Já samozřejmě tak, jak moje kompetence je přidělena, tak já jsem připraven poskytnout to odborné zázemí na vypracování příslušných návrhů, nicméně je věcí každého resortního ministra, aby vyjednával se sociálními partnery ve své svěřené oblasti.

Moderátor (Jan Bumba):
Takže kterých lidí, kterých profesí se týká ta vaše dnešní dohoda nebo ten návrh dohody z˙dnešního rána?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Ten návrh se týká obecných pravidel pro přiznávání platu ve veřejné sféře, to znamená, týká se všech. Nicméně vytváří dostatečný prostor pro konkrétní úpravu v˙jednotlivých resortech, kde je to potřeba, například tedy v˙oblasti školství a v˙oblasti zdravotnictví.

Moderátor (Jan Bumba):
Navzdory probíhajícím debatám o úpravě tarifních tabulek, počítá se i nadále s˙tím, že platy ve veřejné sféře celkově klesnou o deset procent?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Objem platů ve veřejné sféře je rozpočtován o deset procent níže pro rok 2011 než bylo v˙roce 2010, to je součástí programového prohlášení vlády. Od toho vláda nejenom, že nechce, ale ani nemůže ustoupit, protože programovým prohlášením je vázána, na základě programového prohlášení dostala důvěru v˙Poslanecké sněmovně. Na tomto cíli se nic nemění. Jenom tím jednáním se snažíme dosáhnout na takové prostředky, které budou v˙tom postupu nejlepší možné.

Moderátor (Jan Bumba):
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, děkujeme za rozhovor, na shledanou.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Na shledanou.

Jaromír Drábek: Otázky Václava Moravce (ČT 1)

No Comments

O podobě státního rozpočtu a chystaných úsporných opatřeních hovořil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek se svým stínovým protějškem z ČSSD Zdeňkem Škromachem v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT 1.
ČT1, 19. 9. 2010

Úsporný rozpočet – po škrtech reformy?!

Moderátor
Vládní boj o státní rozpočet jde do finále. Už ve středu ho má schvalovat kabinet premiéra Petra Nečase. Podle plánů ministerstva financí, tedy podle plánů ministra financí Miroslava Kalouska, má hospodaření státní pokladny v příštím roce skončit v dluhu 135 miliard korun. Strany vládní koalice označují rozpočet úsporný. V loňském roce výdaje státní pokladny ve srovnání s předchozím rokem klesly.

Miroslav Kalousek, ministr financí, 8.9.2010:
Nikdo z toho jednání neodcházel spokojen, někteří si uměli představit podstatně větší prostředky pro svoje hospodaření v příštím roce, ale se všemi se to jednání podařilo uzavřít bezrozporově. Takže do vlády rozpočet na rok 2011 šel bez rozporu mezi ministrem financí a jakýmkoli ministrem.

Moderátor
Tak charakterizuje vyjednávání s ministry o státním rozpočtu na příští rok šéf státní pokladny Miroslav Kalousek. Spolu s návrhem státního rozpočtu na příští rok má vláda ve středu projednat i změny zákonů, které souvisejí s úsporami, jako je snížení podpory stavebního spoření, změny v daních a 10% snížení objemu peněz na platy státních zaměstnanců, ale také úpravy mzdových tarifů. Zásadní výhrady k rozpočtu má levicová opozice ve sněmovně. Sociální demokraté už řekli, že vládní návrh rozpočtu nepodpoří.

Bohuslav Sobotka, úřadující předseda strany, 8.9.2010:
Je potřeba si uvědomit, že tento státní rozpočet má třetí největší schodek v historii ČR. Shodou okolností ten největší schodek v historii má na svědomí stejný ministr financí Miroslav Kalousek. Největší schodky jsme měli právě v létě 2009, 2010 a ten třetí nejvyšší bude právě v roce 2011.

Moderátor
Nečasův kabinet musí také ve středu projednat návrh výdajových rámců státní pokladny pro roky 2012 a 2013, které jsou součástí státního rozpočtu. Cílem je stanovit přesné plány pro deficit veřejných financí pro oba dva tyto roky. Koaliční smlouva přitom počítá s deficitem pod 3% HDP v roce 2013 a také s vyrovnanými financemi v roce 2016.

Miroslav Kalousek, ministr financí, 8.9.2010:
Ať už ta výsledná podoba bude vypadat jakkoliv, je nepochybné, že to bude ten nemilosrdný trend směřující k vyrovnaným rozpočtům v roce 2016. To je trend, od kterého vláda nemá v úmyslu ustoupit a já jsem tomu velmi rád.

Moderátor
Poslanecké sněmovně musí vláda předložit návrh rozpočtu nejpozději do konce září. Nečasova vláda však tvrdí, že reformní rozpočet uvidí veřejnost v letech 2012 a 2013. Když je, pane ministře, součástí toho státního rozpočtu na příští rok, který budete projednávat, i plán na střednědobý výhled ze zákona, máte už jasnou představu, jak se sníží vaše jako ministerstva práce a sociálních věcí, protože máte největší podíl tzv. mandatorních, ze zákona povinných výdajů na rok 2012 a 2013?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ta představa je, nicméně to konkrétní naplnění bude velmi záviset na vývoji ekonomiky a zejména vývoji nezaměstnanosti v příštím roce. Protože to jsou určující parametry pro čísla návrhu státního rozpočtu vždy na ten další rok. A toto je skutečně střednědobý výhled, čili vycházíme ze čísel, která jsou aktuálně k dispozici, s nějakou predikcí, s nějakým odhadem na vývoji v příštím roce a já předpokládám, že ta hrubá čísla platí, nicméně konkrétní návrh státního rozpočtu na rok 2012 bude vycházet ze znalostí dat z jara a léta příštího roku.

Moderátor
Jaké škrty tedy bude mít váš resort v roce 2012 oproti roku 2011, kolik ušetříte?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já bych tomu už neříkal škrty. Celkem oprávněné je používat slovo škrty na rok 2011, ano, tam většina věcí musela jít parametrickým způsobem snižování určitých parametrů, nicméně v roce 2012 dojde k několika systémovým změnám, já bych chtěl v průběhu roku 2011 předložit systémovou změnu způsobu vyplácení sociálních dávek a dávek hmotné nouze, protože – to je to, o čem jsme mluvili na začátku – ten systém je sice uživatelsky komfortní co do toku peněz,ale klientsky nepřívětivý jak pro toho klienta, tak pro administrativní zátěž ze strany toho státu. A také podle předpokladů by od prvního ledna 2012 mělo dojít k převedení sítě sociálních služeb na kraje včetně financování, a to je další významná položka v resortu ministerstva práce a sociálních věcí.

Moderátor
Těmito dvěma změnami ušetříte kolik, tedy v roce 2012 budete mít nižší rozpočet o kolik?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Neušetříme v tomto toce z hlediska celkového státního rozpočtu nic, nicméně dojde k restrukturalizaci těch složek. Já nepředpokládám, že bychom šli nějakým výrazným způsobem dolů v jednotlivých položkách, naopak je pravda, že očekáváme opětovný nárůst částky vyplácené na důchody přibližně o 20 miliard z roku 2011 na rok 2012. V těch ostatních položkách předpokládám víceméně stagnaci.

Moderátor
Státní dluh ČR se od začátku roku do konce června zvýšil o téměř 68 miliard korun na nějaký jeden bilion 246 miliard. Na každého občana ČR, i když to neslyšíme rádi, protože často dostávám dopisy, že lidé říkají, že to udělali politici ty dluhy, takže já jako občan nedlužím, to dluží naši politici, takže na každého občana naší republiky teď připadá dluh nějakých 118 tisíc korun. Za posledních 12 měsíců stát zvýšil svůj dluh o nějakých 109 miliard. Během loňského roku se státní dluh zvýšil o bezmála 180 miliard, sami vidíte ten vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí, dnes premiér, Petr Nečas tvrdí, že s reformou zdravotnictví vláda provede taky daňovou reformu, která by zvětšila důraz příjmů státu na nepřímé daně a zároveň nezvýšila celkové daňové zatížení. Vy se smějete, pane místopředsedo Škromachu, proč?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
Samozřejmě, protože všechny ty kroky jsou zatěžováním daněmi pro ty nízko a středně příjmové skupiny. Naopak nepřímé daně tak, jak to vláda chystá, tak ulehčí těm nejvýše příjmovým skupinám. To je celkem jednoznačné. Ten problém totiž není jen v tom, jestli tady je státní dluh, druhá věc je, že samozřejmě státní dluh se splácí výkonností ekonomiky z daní, které odvádí nejenom občané, ale odvádí je i firmy a další a samozřejmě z toho nakonec…

Moderátor
Státní dluh ovlivňuje celkovou ekonomiku, když je ekonomika země hodnocená těmi ratingovými agenturami, tak ty si všímají státního dluhu.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
Ale ČR patří mezi nejméně zadlužené země. V rámci OECD je hned pátá po Švýcarsku, když to přepočítáváme na HDP.

Moderátor
Což se může změnit, pokud by růst těch dluhů pokračoval jako v těch předchozích letech, jako jsme viděli…

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
… a ten problém je v tom, že je potřeba řešit nejenom výdajovou stránku. Tam i kdyby pan Drábek proškrtal všechny sociální výdaje, tak je to řádově možná dvacet, možná třicet miliard korun, protože to největší gró jsou výdaje na důchody, a to nelze označovat jako nějakou sociální dávku. A samozřejmě je potřeba řešit taky příjmovou stránku rozpočtu a to je problém, který tato vláda neřeší.

Moderátor
Oni ho chtějí řešit, daň z přidané hodnoty, že zvýší DPH.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
To je otázka struktury, na úkor koho to chci řešit. A v podstatě, když to vezmeme, tak škrty vedou k dalšímu utlumení, protože v této situaci privátní sféra příliš neinvestuje, takže to bude znamenat další propouštění, další nezaměstnané, další ne výběr sociálního pojištění a na to doplatí samozřejmě v první řadě drobní živnostníci, kteří poskytují služby, mají malé obchody někde na venkově a podobně a lidi nebudou nakupovat, protože nebudou mít peníze, a ono to je taková spirála směrem dolů.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Je potřeba říci ta čísla tak, jak jsou. V příštím roce budou náklady na dluhovou službu, to znamená splácení jenom úroků státního dluhu přibližně ve výši jenom 100 miliard korun. Když to řekneme tak, jak to je jednoduše představitelné, kdybychom nemuseli platit úroky ze státního dluhu, tak můžeme důchodcům zvýšit o třetinu jejich důchody. To je prostě…. říkat, že ČR je málo zadlužená, si myslím, že je velmi nezodpovědné.

Moderátor
Ale lidé ČR nezadlužili. Ten největší růst státního dluhu byl v uplynulých třech letech i kvůli ekonomické krizi. Ale…

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
A čím jiným se ČR zadlužila, než tím, že vydávala na svoji spotřebu, to znamená na všechny svoje výdaje, víc, než kolik byly její příjmy? Vždyť je to dlouholetý problém. To, že se vyhrotil až ve chvíli, kdy přišla ekonomická krize a ten propad byl takový, že už byl neudržitelný… přeci s deficitem veřejných rozpočtů bojujeme už dlouhá léta a největší strukturální deficit státního rozpočtu byl nastaven bohužel v období, kdy vláda ČSSD.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
Samozřejmě, to jsou takové nesmysly, které se neustále tady šíří a hází se to na někoho. Šest let tady vládla pomalu pravice. Za pravice tady byly největší deficity. Pan Kalousek, váš kolega….

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Vy sám víte, že to bylo za situace ekonomické krize, která přišla po osmdesáti letech. To je jako stoletá povodeň.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
Kdyby tady zůstala daňová kvóta jako na konci naší vlády, tak ty deficity byly dneska v řádech desítek miliard.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
V roce 2000 jste na korporátní dani vybrali 100 miliard korun. Po několikerém snížení korporátní daně v roce 2008 Topolánkova vláda vybrala na daních 175 miliard korun, zvýšení o 75%, tak nemluvte o tom, že jsou podseknuté příjmy tím, že je příliš nízká daňová sazba.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
Samozřejmě.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Přece to není tak, že…

Moderátor
Diváci jedničky se teď podívají na zprávy, potažmo na pohádku, a diváci ČT24, vy, kteří se chcete dál dívat na diskuzi ministra práce a sociálních věcí, místopředsedy TOP 09 Jaromíra Drábka a místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha, přepnětě si na zpravodajskou ČT24, protože se dozvíte nejen o valorizaci daní, ale budeme probírat právě i reformu důchodů. Dívejte se a přepněte si na zpravodajskou ČT24, kde pokračují Otázky po stručných zprávách.

Jaromír Drábek: Otázky Václava Moravce (ČT 1)

No Comments

Hostem pořadu Otázky Václava Moravce na ČT 1 byl mj. ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který hovořil o nastaveném sociálním systému v ČR v souvislosti s problematikou zdrojů příjmů a výdajů státního rozpočtu. Dalším hostem pořadu byl stínový ministr resortu Zdeněk Škromach.
ČT1, 19. 9. 2010

České paradoxy – sociální systém v ČR

Moderátor
Kde ty peníze jsou? Napadne každého, kdo se podívá do mezinárodních statistik. Podle nich je Česko ukázkou ve světě neobvyklého paradoxu. Stát od lidí vybírá do sociálního systému jedny z nejvyšších odvodů na světě, ale peníze, které do sociálního systému jdou, patří k nejnižším v Evropě. I proto jsou prvními hosty Otázek ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, vítejte po čase v Otázkách, dobrý den.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Pěkné nedělní poledne.

Moderátor
A vítám i exministra práce, sociálních věcí, stínového ministra, poslance ČSSD Zdeňka Škromacha, vítejte po čase v Otázkách, hezký dobrý den.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
Hezké poledne.

Moderátor
Co říkáte tomu neobvyklému paradoxu?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
Já myslím, že to je způsobeno i tím, že Česko má jednu z nejnižších daňových kvót, a když porovnáme náš sociální systém včetně daní, tak jsme hluboko pod průměrem Evropské unie. To může být samozřejmě považováno za plus a na druhé straně to samozřejmě znamená i určité problémy v celém tom systému.

Moderátor
Jak byste tedy, když byste byl ministrem práce a sociálních věcí, tento paradox řešil? Neříkejte, že jenom zvýšením daně z příjmů.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
To není otázka jenom zvýšení daně z příjmů, ale můžou to být i majetkové daně, tak jak jsme…, protože ty jsou jedny z nejnižších ve světě v České republice nebo téměř žádné, ale určitě i, řekněme, efektivnějším způsobem hospodaření, ale to, co je důležité, neměli by vlastně ty změny a škrty, které vláda dělá, vlastně vede ne prorůstový, ale spíše škrt rozpočet, který bude utlumovat vlastně ekonomický růst, který vlastně by měl vytvářet i zdroje pro ekonomiku a i pro sociální systém, tak v zásadě začít například sociálním příspěvkem, který pokrývá ty nejchudší rodiny, které vlastně mají zdravotně postižené děti a podobně, to si myslím, že je špatný začátek.

Moderátor
Pane poslanče, věděl byste, jak ten systém zefektivnit, aby ty peníze, které do něj jdou, opravdu šly k těm lidem?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
Tak samozřejmě, já myslím, že prostředky, které se vyberou v rámci sociálního pojištění, tak by do něj měly směřovat, neměly by být zdrojem úspor jako například v nemocenském pojištění, které dlouhodobě je využíváno, obzvláště v posledních letech, jeho přebytkovost právě pro sanaci vlastně státního rozpočtu, zatímco ve většině ekonomik v Evropě je to obráceně, kdy z daňových výnosů se sanují vlastně sociální výdaje.

Moderátor
Dá se, pane ministře, ta statistika interpretovat, nebo ty statistiky interpretovat i tak, že z toho sociálního systému se berou peníze na záplatování dluhu státního rozpočtu?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ne, v žádném případě to tak není. A kdo se opravdu podívá na ty statistiky, na webové stránky Eurostatu, tak zjistí, že ty zprávy, které říkají, že Česká republika dává do sociálního systému mnohem méně, než kolik vybere na sociálním pojištění a tomu příslušných daních, tak ta je naprosto mylná. Pokud se podíváme na statistiky Eurostatu, tak tam jsou naprosto jasná čísla. Výdaje na sociální ochranu v České republice 18,6% HDP, příjmy na sociální ochranu 19,3% HDP. A ještě je potřeba podotknout, že to jsou čísla z roku 2007, protože novější čísla Eurostat dát neumí. Pokud tady byla řeč o nemocenském pojištění například, tak ano. Je pravda, že do roku 2008 bylo nemocenské pojištění poměrně ve výrazném přebytku, proto také došlo od roku 2009 k té úpravě, kdy zaměstnavatelům byla snížena ta míra odvodu na nemocenské pojištění, a ten systém se vyrovnal. Bohužel, tak, jak k tomu došlo k 1.1.2009 a v té době se dá těžko předpokládat ta další, ten další vývoj ekonomiky, tak v roce 2009 se naopak ten systém dostal do propadu a to je to, s čím teď bojujeme. Proto také…

Moderátor
Vy osobně, myslíte si…

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
…proto také na rok 2011 chceme stále ještě zachovat ty parametry, které byly nastaveny pro rok 2010, nesnižovat dále míru nemocenského pojištění vzhledem k zaměstnavatelům, protože vývoj ekonomiky je takový, že si to v tuto chvíli nemůžeme dovolit.

Moderátor
A vy osobně, myslíte si, že celý ten sociální systém České republiky je administrativně a finančně co nejméně nákladný, aby ty peníze končily opravdu u příjemců sociálních dávek?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já si myslím, že sociální systém v České republice je velmi komfortně nastaven, co se týká finančního toku směrem ke klientům. A vypovídají to i statistiky, my jsme dnes zemí s nejmenší mírou chudoby v Evropě, to si myslím, že je potřeba zdůraznit. A myslím si, že v tomto ohledu ten sociální systém je nastaven velmi dobře. Na druhou stranu, ten systém je v tuto chvíli administrativně velmi náročný a v řadě případů nezajišťuje, že ty prostředky jdou skutečně k těm, kteří to potřebují, protože ten systém je do velké míry děravý tím, jak je složitý, a těch dávek je mnoho a posuzují se každá zvlášť, tak ten systém je velmi těžko spravovatelný.

Moderátor
A máte jako ministerstvo práce a sociálních věcí propočty, kolik, kdyby ten systém, jak říkáte, nebyl děravý, by v tom sytému mohlo zůstat navíc?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ty propočty jsou velmi těžké, kdybychom věděli konkrétní případy a uměli je odbourat, tak to samozřejmě uděláme, v tuto chvíli…

Moderátor
Počkejte, jak ale můžete mluvit o děravosti systému, když nemáte propočty?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
…tak já to hned dopovím. My jsme od 1. září rozjeli velmi intenzivní kontroly zejména na potírání práce načerno a zneužívání sociálních dávek a myslím si, že už ty první týdny v průběhu těch kontrol ukazují, že je ta míra zneužívání poměrně velká. Už z minulých měsíců máme řadu rozsudků, řadu soudních rozhodnutí, kde jsou lidé stíháni za podvod při čerpání sociálních dávek. A já si myslím, že tímto způsobem je potřeba postupovat. A v žádném případě to není tak, jak někteří oponenti říkají, že chceme ukázat, že ten, kdo používá sociální dávky, tak že je nějak ostrakizován nebo že je považován za méněcenného. To v žádném případě ne. Právě proto ten sociální systém je, aby těm, kteří to potřebují, aby pomohl. Ale důsledně musíme dbát na to, aby pomáhal skutečně jenom těm potřebným.

Moderátor
Je možné právě dávky v nezaměstnanosti, pane místopředsedo, označit za ty nejvíce děravé a zneužívané v rámci českého sociálního systému?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
Podpory v nezaměstnanosti v zásadě nejsou zneužívány, týkají se lidí, kteří jsou půl roku maximálně bez zaměstnání, pak už přecházejí do systému hmotné nouze a životního minima, takže tyto dávky v zásadě nemůžou být zneužívány, protože člověk a většina lidí by si během těch tří měsíců, půl roku, najde nějakou další práci. Ten problém je u lidí, kteří jsou většinou déle než rok bez zaměstnání, ať už z vlastního přičinění nebo z jiného, prostě se těžko dokáží vracet zpátky, tam samozřejmě je potřeba hledat, ale tam na druhé straně, když hovoříme o zneužívání, tak jestliže jedno z prvních opatření vlády bylo zrušení vlastně porodného, které nelze…, nevím, jak se dá zneužívat porodné, prostě narodí se dítě, tak mám nárok na porodné, které mi kompenzuje určité zvýšené náklady, které ta rodina má. A dneska ten návrh tak, jak je položený, že dostanou pouze na první dítě, a když to řeknu, ročně se u nás narodí asi 100 tisíc dětí v řádu, tak de facto vlastně je to opatření, které jednak říká, jenom první dítě a pouze do 2,4 násobku životního minima, bude znamenat, že téměř 90 tisíc těch nově narozených dětí a rodin nedostane žádné porodné.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ale v tom je přece…

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
A v čem je to zneužití? Jako tím, že se narodí rodině dítě, tím zneužívá systém?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
To musíme oddělit, to samozřejmě není zneužití, v tom je ten základní koncepční spor v pohledu na sociální systém. Přece plošně vyplácené porodné nemůžeme označit za sociální dávku. Můžeme samozřejmě diskutovat o tom, jestli je to vhodný prvek propopulační politiky, to je jiná otázka. Ale pokud mluvíme o porodném jako sociální dávce, tak přece nemůžeme říkat, že je vhodným mechanismem nejprve těm nadprůměrně příjmovým ty peníze sebrat na daních a potom jim je složitým administrativním způsobem zase vyplatit zpátky na porodném, to přece nemá smysl.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
Já nevím, jestli nadprůměrně příjmová rodina, která…, kde…, a většinou se to týká lidí, kteří mají aspoň nějaký příjem 15 tisíc, 20 tisíc, to je nadprůměrná. A těm tuhle dávku berete.

Moderátor
Jak byste…

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ne, ne, vy dobře víte, vláda navrhuje, aby pro porodné byla stejná hranice jako je pro přídavky na děti, to znamená 2,4 násobek životního minima. Já si myslím, že ta hranice je navrhována správně.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
Ale to už je přece pokračovat…, samozřejmě to je pokračování škrtů, které už zahájil Kalousek s Nečasem v minulé Topolánkově vládě. A kdy v podstatě…

Moderátor
Počkejte, kdybyste v tom systému, pane místopředsedo, promiňte…

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
…o dětské přídavky přišly 2/3 všech rodin.

Moderátor
A kdy byste měl Vy šetřit v tom systému, tak Vy byste nešel například tou cestou, že byste zpřísnil pravidla pro vyplácení porodného?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
Pokud jde o porodné, tak to je fakticky nezneužitelné, to je otázka, to je reálný fakt…

Moderátor
Počkejte, ale to přiznává i Jaromír Drábek, že to je zapotřebí oddělit v souvislosti se zneužíváním sociálních dávek.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
Jasně.

Moderátor
Ale teď mi řekněte, kdyby Vy jste měl šetřit v sociálním systému, tak byste nešel po dávkách typu porodného, aby ti, kteří mají vysoké příjmy, berou nad 30 tisíc měsíčně, tak nepotřebují přece porodné?

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
No to není tak úplně pravda, protože samozřejmě tady je potřeba rozlišovat, například žena, která pracuje v manažerské pozici, vydělává 30 tisíc korun, tak tím, že jde na mateřskou, tak samozřejmě jejich životní úroveň jde dolů. Určitým způsobem ta kompenzace je směřována na dítě, ale hlavně, co je důležité, je to administrativně absolutně nenáročné. Narodí se dítě, vyplatí se dávka. Ten dopad, ta úspora, která tam je, a my se bavíme o části, řekněme 10% rodin, která má vyšší příjmy. Ale ten postih je 90% těch, které prostě žijí, jak se říká „z ruky do huby“, jeden z rodičů poctivě pracuje za mzdy, které jsou velmi nízké v České republice, a i toto, a my to vnímáme jako propopulační opatření samozřejmě, v situaci, kdy nám porodnost výrazně klesá, ten tzv. babyboom, to byl pouze takový závan, ale to, co je důležité, ten rozdíl je ve vnímání. My říkáme jasně, ano, je potřeba hledat zdroje jak na výdajové, tak na příjmové stránce. Na příjmové stránce vláda ty zdroje nehledá, my říkáme, že je potřeba větší míra solidarity těch, kteří mají vysoké příjmy, s těmi ostatními. Vláda říká, nikoliv, my na daně nesáhneme pro vysoko příjmové. Další věc.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Jenomže potom reagovat na čtyři věci je velmi těžké.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, stínový ministr práce a sociálních věcí:
…já jenom dopovím. A musím říct, že když…, já myslím, že lidé nestojí o sociální dávky pana Drábka, ale oni chtějí práci. Oni chtějí práci a slušně zaplacenou.

Moderátor
Počkejte, zůstaňte u toho porodného, ať těch témat není hodně, pane ministře.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věc:
Tak co se týká porodného, Vy jste to přece sám řekl. Ano, u těch, kteří jsou příjmově podprůměrní, to znamená u rodin do 2,4 násobku životního minima, tak porodné zůstává zachováno. Ale principiálně přece je mnohem lepší podporovat rodiny formou například rodičovského příspěvku, který je na jedné z nejlepších úrovní v Evropě, a je to dávka, která je vyplácena měsíčně. Oproti tomu postavené porodné je jednorázovou dávku, ještě navíc vyplácenou zpětně, ještě navíc se samostatnou administrativní zátěží, tak to prostě není efektivní způsob podpory. Ten způsob podpory…

Moderátor
Kolik lidí si na to porodné, pane ministře, sáhne a kolik vy ušetříte tím, že zpřísníte vyplácení porodného v roce 2011?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak vzhledem k tomu, že přídavky na děti se vyplácejí dnes přibližně 450 tisícům rodin, tak to číslo bude obdobné.

Moderátor
Kolik se tím ušetří ve stáním rozpočtu zpřísněním pravidel pro vyplácení porodného?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Co se týká porodného, tak ta úspora by měla být někde kolem 1,5 miliardy korun.

Jaromír Drábek: Rozpočtové škrty v sociálním systému, Radiofórum (Radiožurnál)

No Comments

Ministr práce a sociálních věcí byl hostem v pořadu Radiofórum na Radiožurnálu, kde společně s předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením Václavem Krásou hovořil o plánovaných rozpočtových škrtech v sociálním systému a především o návrhu zrušení sociálního příplatku či snížení příspěvku na péči o osoby s nejlehčím stupněm invalidity.
Radiožurnál, 17. 9. 2010

Děti s handicapem můžou skončit kvůli rozpočtovým škrtům v˙ústavech

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Děti s handicapem můžou skončit kvůli rozpočtovým škrtům v˙ústavech, varuje Národní rada osob se zdravotním postižením. K˙obavám je vede zamýšlené zrušení sociálního příplatku a snížení příspěvku na péči o osoby s˙prvním, nejlehčím stupněm invalidity ze dvou tisíc na 800 korun. Zástupci handicapovaných sepsali petici a otevřený dopis adresovaný všem poslancům. Zvědavi jsme taky na vaše názory nebo otázky. Pište nám buď e-mailem na adresu ozvěnydne@rozhlas.cz nebo sms ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 90˙777 04. Diskutovat budou Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením, dobrý večer.

Host (Václav Krása):
Dobrý večer.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
A taky ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, místopředseda TOP 09, dobrý večer.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Dobrý večer.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane Kráso, na co zejména si stěžujete, pokud se týká připravovaných změn z˙dílny Ministerstva práce a sociálních věcí?

Host (Václav Krása):
My si stěžujeme na dvě věci, tak jak jste to pojmenovala, paní redaktorko, to znamená na zrušení sociálního příplatku, který se týká asi 160 tisíc rodin, ale rodin, kde je dítě se zdravotním postižením, těch je 16 tisíc. Jedná se u těchto rodin asi o 200 milionů korun a tam skutečně jsou ty propady finanční u těchto rodin velmi dramatické. Taková rodina může přijít až o deset tisíc korun a to je pro ně opravdu strašně, strašně potom těžké zajistit všechny potřeby dítěte se zdravotním postižením.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Vy máte zmapováno, koho přesně se to týká?

Host (Václav Krása):
Týká se to všech rodin, kde mají dítě starší sedmi let, to dítě je se zdravotním postižením a buď nemá nárok na příspěvek ne péči nebo má nárok na příspěvek na péči, řekněme, v˙prvním stupni. Tak tyto rodiny jsou opravdu finančně natolik ohroženy, že hrozí u nich, že nebudou schopny zajistit péči o své dítě se zdravotním postižením.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane ministře Drábku, jste ještě ochotni jednat o určitých změnách, co se týká úspor? Vy, tuším, chcete dohromady na těch dvou věcech, o kterých mluvíme, ušetřit v˙rozpočtu zhruba kolem tří miliard. Myslíte si, že jste ještě schopen nějakých ústupků?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Ano, určitě jsem připraven jednat a také jsem to vyjádřil tento týden na republikovém shromáždění Národní rady osob se zdravotním postižením. Já bych jenom chtěl upřesnit ty informace, které padly před několika vteřinami, protože nebyly úplně přesné. To snížení příspěvku na péči v˙první skupině se netýká dětí, to znamená u dětí v˙první skupině postižení zůstává ta částka tři tisíce korun měsíčně, to si myslím, že je potřeba zdůraznit, a druhá věc je skutečně ten sociální příplatek se týká 160 tisíc rodin a bohužel v˙řadě případů je zneužívaný tam, kde formálně je vykázáno, že ti lidé žijí v˙samoživitelství, to znamená bez partnera, ale bohužel v˙řadě případů tomu tak ve skutečnosti není. Pan předseda Krása má pravdu, že zrušení sociálního příplatku by zasáhlo také 16 tisíc rodin s˙dětmi se zdravotním postižením. Tam jsme připravili kompenzaci, alespoň u té kategorie dětí do sedmi let věku, kde bude ta kompenzace zajištěna zachováním rodičovského příspěvku v˙plné výši, nikoliv v˙zkrácené výši jako je tomu dnes a tak, jak jsem řekl na začátku, já jsem deklaroval na republikovém shromáždění Národní rady osob se zdravotním postižením, že jsem připraven jednat o dalších variantách či návrzích, jak kompenzovat zrušení sociálního příplatku pro rodiny se zdravotně postiženými dětmi nad sedm let věku.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Já ještě než se pana Krásy zeptám, zda si myslí, že ta kompenzace tím nesníženým rodičovským příspěvkem bude stačit, zeptám se vás, pane ministře, jestli a odkud máte zmapováno případně kolik rodin zneužívá ten sociální příspěvek, jak jste řekl, že třeba vykazují jeden příjem, ale mají dva?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Musím říci, že mi chodí velká řada podnětů, ať už dopisy či e-maily, samozřejmě při dnešní legislativě a při způsobu ochrany soukromí a bytu, tak je v˙podstatě velmi těžko možné kontrolovat to, zda někdo skutečně plní ty podmínky, které například vykazuje v˙žádosti, i když musím říci, že i v˙tomto ohledu nezůstáváme nečinní a že už je řada i soudních rozhodnutí, kde jsou lidé odsouzeni pro podvod, tedy pro podvod při žádání o sociální dávky. Nicméně sociální příplatek je určitou mimořádnou kategorií a úplně nezapadá do toho systému pomoci v˙hmotné nouzi, tak je potřeba se na to dívat. Tak, jak jsem řekl, tak pokud se to týká rodin s˙dítětem se zdravotním postižením, tak určitě o tom budeme ještě dále jednat, i o případné další kompenzaci kromě toho rodičovského příspěvku.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
To je moje další otázka, pane Kráso, ten zvýšený rodičovský příspěvek, ten podle vás asi nestačí, když i sám pan ministr naznačuje, že možná bude vhodné jednat o dalších kompenzacích?

Host (Václav Krása):
Ten se týká pouze malé skupiny dětí a sice přesně od dvou let do sedmi let, čili týká se to opravdu úzké skupiny dětí. Ty nejvyšší náklady jsou samozřejmě na děti, kteří již chodí do školy, případně i na střední školu, protože do věku 18 let než mají nárok na případný invalidní důchod, tak opravdu tyto děti jsou bez příjmu a nebo tyto rodiny prakticky jsou bez příjmu. Jedná se často o dvoučlenné rodiny. Já, víte, mě se velmi nelíbí ten trend, který teďko je, že všichni, kdo berou sociální dávky, jsou víceméně považováni za podvodníky. Mluvíme tady o 160 tisících rodinách, to není určitě většina, zdaleka většina v˙této zemi, které pobírají nějaké dávky, ale vůbec ten pohled, někdo něco zneužívá, tak to zrušíme.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
A vy si myslíte, že to není pravda?

Host (Václav Krása):
Já nevím, já žádný výzkum jsem neviděl, kolik rodin tento mechanismus zneužívá, já myslím, že stát má dostatek svých orgánů, aby postihl ty, kteří zneužívají systém. Ale jaksi to, ten postup, něco se zneužívá, tak to zrušíme, je velmi nespravedlivý vůči těm, kteří se chovají poctivě, vůči rodinám, které se nedostaly svoji vinou do velmi obtížné situace, kteří se rozhodli věnovat se dětem se zdravotním postižením, nedat je do ústavu a teď jsou za to postiženi. Mě se tento postup velmi hrubě nelíbí. Pan ministr nás vyzval k˙přípravě nějakých opatření, my máme ve čtvrtek nějaké jednání, přiopravíme samozřejmě nějaký postup, ale nám se zdá logické, že u těchto rodin by sociální příplatek měl zůstat. Není pravda, že je nesystémový. Je v˙systému státní sociální podpory. My tady máme dva systémy, státní sociální podporu a hmotnou nouzi

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Já vám rozumím, pane Kráso, ale abychom se k˙tomu dostali, k˙té poznámce vaší ještě za čerstva. Pane ministře, myslíte si, že je možné, že právě ty rodiny, o které se jedná a kterých tedy není zřejmě tolik, které mají postižené dítě doma, že by mohly počítat i nadále se sociálním příspěvkem nebo myslíte, že už to nebude možné v˙žádném případě?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tak jak jsem řekl, tak určitě o tom budeme ještě jednat a já v˙tuto chvíli nechci předjímat, zda to bude dosavadní formou sociálního příplatku či zda to bude jinou formou. To je záležitost celé vlády, pokud v˙programovém prohlášení vlády je jasně napsáno, že se sociální příplatek zruší, tak já bych spíše preferoval formu jiné kompenzace tak, aby navazovala lépe na systém sociálních záležitostí a hmotné nouze. Nicméně já se musím velmi ostře ohradit proti tomu, že se stát snad dívá na ty, kteří jsou v sociální síti, nějak jako na podvodníky, to v˙žádném případě není pravda. Nicméně je pravda, že nakonec i veřejnost, v˙těch průzkumech a anketách je to naprosto jasné. Například v˙Ústeckém kraji hned po nezaměstnanosti druhý největší problém, co lidé cítí, je zneužívání sociálních dávek. Takže před tím prostě nemůžeme zavírat oči a strkat hlavu do písku. Je potřeba udělat systémové změny takové, aby prostor pro zneužívání sociálního systému byl mnohem nižší a k˙tomu ty kroky mají vést.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Vnímáte, pane Kráso, tuto potřebu i vy, že ty sociální dávky je potřeba ošetřit tak, aby skutečně bylo těžší než v˙současnosti je zneužívat?

Host (Václav Krása):
Ale to je samozřejmě. My nepodporujeme žádné podvodníky. Samozřejmě, já tvrdím, že stát má dostatek nástrojů k˙tomu, aby si udělal pořádek, aby zamezil zneužívání. My samozřejmě nepodporujeme žádné zneužívání. Ale nám se zdá plošný přístup k˙řešení těch problémů za velmi nespravedlivý k˙těm, kterým může způsobit obrovské nespravedlnosti a obrovské potíže řadě rodinám.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Prosím, řekněte mi ještě, jestli byste byl ochotný přistoupit na to, že by rodiny s˙postiženými dětmi, o kterých jsme mluvili, sice nedostaly zpět sociální příplatek, jak o něm víme teď, ale že by to byla třeba jiná forma kompenzace?

Host (Václav Krása):
Musí to být ale kompenzace, která bude vycházet ze zákona. Zatím v˙zákoně nic takového není. To znamená, že by se musel současně navržený zákon nějakým způsobem upravit. My jsme připraveni na kompromis, jsme připraveni o tom jednat, ale zatím jsme žádný návrh nedali, tudíž my předložíme ve čtvrtek pravděpodobně svůj návrh.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane ministře, prosím už jen krátce, je možné, že se v˙zákoně, jak o tom mluví pan Krása, objeví ta klausule, která by rodinám, kterých se to týká, opravdu jich není mnoho, zaručila kompenzace?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Ano, je to možné a já to jednoznačně budu podporovat. Jenom tak, jak jsem řekl, je potřeba a k˙tomu jsem nakonec vyzval i pana předsedu Krásu, abychom jednali o opatření, které bude mít ty znaky, o kterých jsem předtím mluvil, to znamená, které bude jednodušeji administrovatelné, než je současný sociální příplatek a který bude zajišťovat dostatečnou kompenzaci pro rodiny s˙dětmi se zdravotním postižením.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Kdy chystáte schůzku, příští týden?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Já předpokládám, že na té schůzce se dohodneme operativně. Já jsem do této minuty neměl informaci, že konkrétně ve čtvrtek Národní rada osob se zdravotním postižením předloží ten návrh, ke kterému já jsem vyzval. Já jsem na to jednání připraven.

Host (Václav Krása):
Já jsem to panu ministrovi dneska psal, asi to ještě nedostal do ruky, odpoledne jsem mu dával tuto informaci.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Příští týden budeme bedlivě sledovat i my tady v˙Radiožurnálu, jestli se schůzka uskuteční. V˙tuto chvíli se loučím s˙ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem a taky s˙předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením Václavem Krásou. Pánové, přeji hezký zbytek dne.

Host (Václav Krása):
Na shledanou.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Pěkný večer.

Rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (Radiožurnál)

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (Radiožurnál)

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem 20ti minut Radiožurnálu, kde hovořil o připravované změně platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě, změnách v rodičovském přípěvku a důchodové reformě.
Radiožurnál, 9. 9. 2010

Moderátorka:
Opozice mu vytýká reformu tarifních platových tabulek a současné desetiprocentní seškrtání celkového balíku peněz. Nepochodil u ní ani s nápadem krátit peníze lidem na rodičovské. Vláda má na krku odborářské demonstrace i jako důsledek jeho návrhů. Hostem 20ti minut Radiožurnálu je dnes ministr práce a sociálních věcí a místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek. Vítejte ve studiu.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Pěkný podvečer.

Moderátorka:
Na vaše dotazy jsme připraveni také na Facebooku, adresa je www.facebook.com/dvacetminut psáno dohromady. Tak pane ministře, vy jste Hospodářským novinám v červenci řekl toto: Řada stávek a demonstrací vyplývá v minulosti z toho, že se s odbory dostatečně nemluvilo, mou výhodou určitě je, že jako bývalý prezident Hospodářské komory velmi dobře vím, jak uvažují odbory a vždy jsem byl schopný se s nimi dohodnout. Tak do mohutné demonstrace odborů nám zbývá v tuto chvíli 12 dnů, čím to, že vaše recepty na dohody s odbory nezabírají?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Tak to musí samozřejmě posoudit posluchači, na které straně je ta nekomunikace. Já mám za to, že od začátku, od nástupu do funkce se snažím s odbory komunikovat velmi intenzivně a to nejen na úrovni předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Zavadila, ale i řady jeho kolegů. To, že odbory v tuto chvíli se staví velmi razantně proti reformám, které připravuje tato vláda, to se celkem dalo očekávat. To, že k tomu už hned na začátku vyplýtvávají takovou silnou akci, jako je demonstrace, to jsem upřímně řečeno neočekával, protože si myslím, že by odbory měly takto silným kalibrem velmi šetřit.

Moderátorka:
No ale vy pane ministře, navrhujete mimo jiné tedy plošné snížení mzdových tarifů státních zaměstnanců až o deset procent, aby tak vznikl prostor pro vyšší osobní ohodnocení. Vy jste se nadechl, takže řekněte, co máte na srdci.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Ano, vláda se přece zavázala v programovém prohlášení k tomu, že pro příští rok sníží objem mezd ve státní správě o deset procent a je to naprosto logický krok, protože prostě chceme posílit efektivitu státní správy, provoz státu je příliš drahý, to je naprosto jasné a je to vidět i z čísel za posledních několik let. To, že já jsem předložil návrh, který podotýkám ještě neprošel ani diskusí ve vládě, který nastavuje alespoň částečnou systémovou změnu, protož omezuje nebo ruší v těch jednotlivých variantách odměňování podle délky praxe a rozšiřuje motivaci pro individuální oceňování pracovníků, to je pravda a já si myslím, že ten současný systém, kdy poměr povinné a nepovinné složky platu je sedm ku jedné, takže je skutečně velmi málo motivační. A ten poměr prostě chci změnit a myslím si, že je to tak správně. Na druhou stranu si myslím, že je také potřeba vidět, že například v tom návrhu, který jsem předkládal vládě a který vláda nyní bude projednávat, tak je posun tarifů v tom smyslu, že i v těch nejnižších tarifních pásmech se dostávají nad minimální mzdu. Což v minulosti nikdy nebylo a myslím si, že je to velmi zásadní krok. Protože pokud dnes ty platné tarify začínají někde pod 7 000 korun hrubého a někteří odboráři říkají, no tak snižte platy plošně o deset procent, tak já si prostě neumím představit, že bych někomu, kdo bere ani ne 7 000 hrubého dorovnává se mu ten rozdíl do minimální mzdy umělým opatřením, řekl, že ten tarif bude mít ještě o deset procent nižší, to prostě není možné.

Moderátorka:
14. září bude ještě jednání s odboráři před tou demonstrací. Předpokládám, že tam jdete?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Samozřejmě, 14. září je mimořádné zasedání tripartity k návrhu státního rozpočtu, samozřejmě, že budeme diskutovat o všech těch doprovodných opatřeních a myslím si, že to je ta správná platforma pro jednání. Nicméně pokud druhá strana prohlásí, že bez ohledu na výsledky probíhajících jednání ty protestní akce se uskuteční, tak to považuji za velmi neférové.

Moderátorka:
Víte, ale oni to prohlašují, protože včera po jednání vlády premiér řekl, že přes plány úspor nejede vlak, tak co má tato schůzka řešit, když to prohlašují vlastně obě strany současně?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Ale tam přece vůbec nejde o to, zda někdo souhlasí nebo nesouhlasí se snížením objemu mezd ve státní správě o deset procent, protože to je věc, která vychází z programového prohlášení vlády. Programové prohlášení tím, že byla vládě dána důvěra v poslanecké sněmovně, tak je prostě pro nás tím základním, co musíme dodržovat. Jde o to, jakým způsobem postupovat. Zda to znamená propustit deset procent zaměstnanců, či zda všem snížit platy o deset procent, či zda udělat nějakou kombinaci a my jsme také vyzvali odboráře, aby předložili svůj vlastní návrh. Protože pokud oni říkají, že je možné bez systémových změn to opatření uskutečnit, tak já jsem říkal, tak předložte ten návrh. Ten návrh zatím v ruce nemám a já samozřejmě jsem se zavázal a premiér to podpořil, k tomu, že o těch návrzích odborářů budeme seriozně jednat. Tedy já bych spíše upřednostňoval věcné jednání před nic neřešící demonstrací, která je jenom ukázkou síly, ale nedává žádné konstruktivní řešení.

Moderátorka:
Víte ale, vy jste naznačil, že cítíte určitou zablokovanost ze strany odborů, ale mě přijde, že to včera pan premiér zablokoval i ze strany vlády, když řekl prostě přes naše plány nejede vlak.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Není to tak, pan premiér se vyjádřil naprosto jasně a zřetelně a řekl, že ta základní podmínka daná programovým prohlášením vlády, snížením objemu mezd, zdůrazňuji objemu o deset procent, ta že je nepřekročitelná. Nic méně, že budeme velmi pečlivě vyjednávat s odbory o tom, jakými kroky je možné dosáhnout toho cíle snížení objemu mezd ve státní správě o deset procent, jaké kroky jsou optimální a v tom chceme s odbory pečlivě vyjednávat.

Moderátorka:
Každopádně vy očekáváte, že k té demonstraci 21. září tak jako tak dojde, že toho 14. nic, co by vedlo ke smíru pravděpodobně neproběhne?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Tak já vycházím z toho prohlášení, z posledních dnů, kdy bylo jednoznačně deklarováno představiteli odborů, že výsledek jednání na té plánované demonstraci nemůže nic změnit. Já to beru tak, že demonstrace, byť mě se to nemusí líbit, tak to považuji za docela silný prostředek, je prostě legitimním vyjádřením síly odborů, nic méně doufám, že kromě toho budou představitelé odborů také seriozně jednat o těch návrzích.

Moderátorka:
Já to otočím. Vy říkáte výsledek jednání nemůže nic změnit na plánované demonstraci, co může demonstrace…

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Já to neříkám.

Moderátorka:
Ano samozřejmě, ale já se ptám, co může demonstrace změnit na jednání vlády po ní? Budou se nějak měnit vaše plány po té demonstraci nebo ji prostě necháte proběhnout a pojedete si dál po své linii?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Ty plány, vy se ptáte na plány, v tuto chvíli jsou předloženy vládě jednotlivé návrhy, které doprovázejí návrh o státním rozpočtu na rok 2011.

Moderátorka:
Může ta demonstrace na nich něco změnit?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Demonstrace samotná ne. Jednání ano.

Moderátorka:
Takže tu demonstraci tak jako tak považujete pro další jednání za naprosto zbytečnou?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Přesně tak.

Moderátorka:
Plány úspor se mají dotknout mimo jiné i rodičovské nebo zdravotníků, je nezbytně nutné škrtat i na tak citlivých místech? O tom dále s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem. Posloucháte 20 minut Radiožurnálu.

Tak nejčerstvěji jste zdvihl mandle mnoha rodičům, kterým hrozí, že kvůli omezení rodičovských dávek na 216 tisíc tu celkovou částku rodičovské vyčerpají dříve než plánují jít do práce a mohou se tak ocitnout i bez peněz. Jít dříve do práce je řešením, ale ne ve státě, který ve většině případů nemá volná místa pro děti ve školkách, pane ministře. To vypadá, že tento plán jste opravdu nedomyslel do důsledku.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Ne, tak všem, kterým jsem zvedl mandle, tak se omlouvám. To je interpretační chyba toho záměru. Samozřejmě, že budeme dělat kroky takové, že ti, kteří dnes pobírají rodičovský příspěvek, respektive kteří do něj nastoupí do změny těch pravidel, tak ho doberou podle těch stávajících pravidel. Takže na tom se nic nemění. Nic méně ano, pro ten nový systém já budu navrhovat a budu se snažit prosadit, aby skutečně byly sjednoceny podmínky pro jednotlivé délky čerpání, abychom mohli nastoupit ten systém, který řada rodičů velmi podporuje, aby si mohli průběžně volit částku rodičovského příspěvku. Ale pak nemáme jinou možnost než zastropovat tu částku jednou cifrou a říci ano, každý má na své dítě tuto částku, kterou může vyčerpat. Sám si zvolí částku rodičovského příspěvku, kterou bude měsíčně pobírat, ale samozřejmě, že to bude stejná částka pro všechny.

Moderátorka:
Vy jste řekl interpretační chyba, takže prosím jasně uveďte, koho se ta plánovaná změna, od kdy bude týkat.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Podle toho návrhu, pokud tak bude schválen, jak vládou tak poté poslaneckou sněmovnou a senátem a podepsán prezidentem, tak ten návrh znamená, že od 1. ledna by si nově nastupující rodiče na to období, kdy mohou brát rodičovský příspěvek, mohli sami zvolit částku a tu částku měsíčně vybrali až do té doby, dokud by nevyčerpali celých 216 tisíc. To znamená, sami si mohou rozpočítat, na jaké období a případně také tu částku průběžně měnit, na jaké období chtějí tu částku brát. Pokud se jedná o ty, kteří dnes berou rodičovský příspěvek, tak ti by měli též možnost přejít do toho nového systému, ale pokud by nechtěli, tak by zůstali v tom stávajícím systému a doběhl by jim rodičovský příspěvek podle stávajícího schématu.

Moderátorka:
Tak a dalším cílem úspor jsou zdravotníci. Navrhl jste pro ně podstatným způsobem přiškrcenou tarifní mzdovou tabulku. Já tady k tomu mám přímo dotaz posluchače, zní takto. Dobrý den, pane ministře, podle vašeho návrhu se navrhovaný plat zdravotního personálu o dost sníží, v řádu desítek procent až o 40 procent, osobní ohodnocení nikdo už nedostává pět roků, alespoň v menších nemocnicích, kde podle vás je to snížení o deset procent. Prostě je to lež, píše posluchač. Kdyby to bylo o deset procent, nikdo proti tomu nic nemá, už teď je strašný nedostatek zdravotního personálu. S pozdravem František Valášek.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Tady se směšuje snížení tarifní části platu, já jsem o tom mluvil na začátku tohoto pořadu se snížením platu jako takového. Ta tarifní část platu je skutečně dnes naprosto převažující a v tom má posluchač pravdu, naprosto převažující část platu nebo mzdy. A já, ano, chci ten poměr změnit. Chci dát větší prostor pro motivaci. Jestli nějaká nemocnice dnes vůbec nepřiznává osobní přípatky, tak je třeba se podívat, vzhledem k tomu, že je to nejspíše státní zařízení, jinak by pro ně ty tabulky neplatily nebo zařízení veřejného sektoru, tak je potřeba na způsob manažerského řízení té organizace. To je naprosto jasné. Ale ten stávající systém, kdy je, jak jsem řekl, poměr tarifní složky a osobního příplatku je průměrně sedm ku jedné, tak ten je prostě málo motivační. Znovu jenom zdůrazňuji, že ten nový systém má nastavit podmínky pro to, aby v každém případě ty tarify byly nad úrovní minimální mzdy. To si myslím, že je velmi důležité.

Moderátorka:
Pardon, že vás přerušuju, pane ministře, ale jako logikou celé té věci je přece šetřit deset procent, tak neříkejte tím, že změníte tarify, že někdo dostane k něčeho víc, když má ve výsledku dojít k úspoře.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Znovu zdůrazňuji, že je cílem uspořit deset procent objemu mzdových prostředků, tedy v konkrétní nemocnici se sám management musí rozhodnout, jestli těch úspor dosáhne tím, že propustí deset procent lidí nebo propustí pět procent lidí a těm zbylým lidem o něco sníží mzdy a nebo prostě dojde k tomu, že nechce nikoho propustit a těm lidem prostě sníží mzdy adekvátně o těch deset procent v průměru. Ale to je přece také otázka jednání se zaměstnanci, kolektivního vyjednávání, to je skutečně na manažerské odpovědnosti každého vedoucího pracovníka.

Moderátorka:
Přesto je tu další aktivita, kromě té odborářské demonstrace 21. září, je to lékařský odborový klub v čele s předsedou Martinem Englem, který nám řekl, že hodlají obcházet nemocnici po nemocnici a vyzývat doktory k hromadným odchodům. Ta aktivita se jmenuje výzva Děkujeme, odcházíme. Tento klub zastupuje 5000 lékařů a podporu akce prý má už minimálně od poloviny z nich. Pane ministře, nebojíte se, že nám odejdou doktoři?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Já se bojím, že pokud ten systém zůstane tak, jak je stávající, tak že nám budou odcházet mladí doktoři, schopní a doktoři ve středním věku. Protože pokud je dnes ten systém nastaven tak, že průměrně lékař, který má 32 let praxe, tak má přibližně o čtvrtinu vyšší povinný plat než 40tiletý lékař, tak to pro ty 35tileté a 40tileté lékaře s dvěma atestacemi, kteří jsou skutečně velmi vysoko v té kvalifikaci, je velmi výrazně demotivační a skutečně tam hrozí to, že budou i nadále ještě ve větší míře odcházet do zahraničí. Já si myslím, že dokonce i prezident České lékařské komory Kubek na tohle to apeloval, bohužel špatným směrem. Ano, ten stávající systém vytváří tu nerovnováhu a tu motivaci k tomu, aby mladí lékaři a lékaři středního věku odcházeli do zahraničí.

Moderátorka:
Takže chcete vlastně říct, že děláte všechno proto, aby lékaři zůstali?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Samozřejmě, ano.

Moderátorka:
Oni to tak nevnímají, proč, čím to je?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Tak já si myslím, že lékaři mají průměrně dostatečně vysokou inteligenci a že až si přečtou tu skutečnost a ne tu mediální interpretaci, tak že poznají, že je to skutečně směr k tomu, aby ta umělá diskriminace podle počtu odpracovaných let a zdůrazňuji až do 32 let praxe, naprosto nezdůvodnitelná, tak aby se změnila tím správným směrem.

Moderátorka:
Dalším důležitým tématem pro našeho hosta je důchodová reforma. Má už nějaké plány? Poslouchejte dál 20 minut Radiožurnálu s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem.

Co se týče důchodové reformy už jste několikrát řekl, že budete vycházet z doporučení Bezděkovy komise, máte už nějakou osnovu? Už jste si z toho něco vybral? Já jsem tu zprávu Bezděkovy komise četla, četla jsem i závěry, závěrečnou zprávu tak zvaného výboru PES, což byl poradní orgán, který potom shrnoval výsledky Bezděkovy komise a upřímně řečeno, moc moudrá z toho nejsem. Vy ano?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Tak my jsme na základě těchto dvou výstupů začali připravovat na ministerstvu práce a sociálních věcí návrh postupu v důchodové reformě. Zatím ho připravujeme v jednotlivých variantách, které byly nastíněny právě těmi dvěma závěrečnými výstupy a tam ty varianty, když to řeknu skutečně velmi hrubě, říkají, že v každém případě je třeba zavést tak zvaný kapitálový pilíř, protože ten průběžný systém dnešní je dlouhodobě neudržitelný. A ty dvě varianty se liší v tom, zda vstup do toho kapitálového pilíře má být povinný či dobrovolný a v podstatě od toho se také odvozuje, zda ty kapitálové fondy mají být státní a nebo soukromé, ale pod nějakou státní kontrolou. Já jsem to řekl skutečně velmi hrubě. Ale tyto varianty, až je dopracujeme, tak budou podkladem pro diskusi jednak v koalici, jednak s politickou opozicí, jednak se sociálními partnery. A já předpokládám, že během několika málo týdnů budeme schopni tato jednání, tato koncepční jednání otevřít.

Moderátorka:
Víte, Bezděkova komise už sama o sobě konstatovala už v roce 2005, že nad těmito variantami je potřeba najít široký politický konsensus. Myslíte si, že je nějaká varianta, která by byla třeba i pro naši opozici schůdná, přijatelná, diskutovatelná. Máte pro ni nějaký průchodný návrh?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Já doufám, že ano. A já bych velmi nerad předem říkal, která z těch variant bude pro opozici schůdná, to musí říct opozice sama.

Moderátorka:
Tak já vám řeknu alespoň část. Státní důchodový pilíř je v dnešních parametrech dlouhodobě neudržitelný, konstatuje Bezděkova komise. Většina členů doporučuje vyčlenit tři procentní body z povinné příspěvkové sazby do důchodového systému povinně pro všechny občany mladších 40ti let v době startu reformy a tyto prostředky použít k jejich individuální podpoření na vlastní důchod. Je to část té cesty?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Určitě je to jedna z variant toho postupu, nicméně když to budete číst dál, tak víte, že je tam i alternativní cesta, která sice byla menšinová, ale je tam taky dobře popsaná. Já si myslím, že tady nemáme časový prostor jít do hloubky, abychom vysvětlovali podrobně jednotlivé varianty. V každém případě ta parametrice, jestli to budou tři procenta nebo čtyři procenta nebo dvě procenta plus, dvě procenta nějakého příspěvku, těch variant je několik, tak ty budou až druhým krokem té diskuse. My se nejprve potřebujeme shodnout na principu, to znamená to, o čem jsem mluvil, která z těch variant povinná, dobrovolná, státní, soukromá a poté až se shodneme na těchto principiálních východiscích, tak teprve můžeme stavět ty parametry.

Moderátorka:
A vy jste pro kterou? Povinnou, dobrovolnou, státní nebo soukromou?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Já vám to v tuto chvíli neřeknu, já myslím, že je důležité dosáhnout shody napříč politickým spektrem a já bych nerad ztěžoval východiska toho jednání, abych teď nějakou variantu preferoval.

Moderátorka:
Tak pojďme alespoň k dalšímu tématu, na které upozornil Aktuálně cz, ten titulek se jmenuje důchody tisíců lidí, v rozpočtu chybí miliardy. A narážejí na to, že Ústavní soud od října 2011 zrušil takzvanou redukční hranici pro výpočet důchodů a stát by pak měl přiznávat vyšší důchody lidem, kteří vydělávali víc než 10 500 korun měsíčně. A v tom navrhovaném státním rozpočtu podle Aktuálně na to chybějí miliardy. Tak co s tím budete dělat?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Tak já myslím, že ten titulek je skutečně typický pro poslední dny. Žádný takový problém neexistuje. Nález Ústavního soudu samozřejmě znamená, že musíme připravit legislativní úpravu, která bude účinná od 1. října příštího roku, na to máme ještě dostatek času. Připravujeme návrh toho řešení nálezu Ústavního soudu, nicméně nález Ústavního soudu se týká důchodů, které budou přiznávány po 1. říjnu příštího roku. To znamená, týká se několika tisíc lidí, kteří začnou pobírat důchod, který bude vyměřen po 1. říjnu 2011 a když si porovnáme částku, která může být souhrnem těchto nově přiznaných důchodů k částce, která bude v příštím roce vynaložena na všechny vyplácené důchody, tak je to naprosto zanedbatelná částka a výdaje státního rozpočtu vůbec neovlivní.

Moderátorka:
Znáte tu zanedbatelnou částku?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
V tuto chvíli to není možné spočítat, protože nález Ústavního soudu, který ruší redukční hranice, tak v podstatě kdybych to dovedl do absurdity a nedělali bychom nic, tak od 1. října příštího roku budou všechny nově přiznávané důchody na úrovni něco přes 3000 korun měsíčně a to by byla potom významná úspora státního rozpočtu, ale touto cestou určitě nepůjdeme.

Moderátorka:
Stihnete to?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Samozřejmě, že to stihneme, protože na to máme více než 12 měsíců.

Moderátorka:
Říká ministr práce a sociálních věcí a také místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek, který byl hostem 20ti minut Radiožurnálu. Děkujeme za váš čas.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Také děkuji za pozvání.

Moderátorka:
A za okamžik už vám Radiožurnál nabídne další aktuální zprávy. Od mikrofonu se loučí Štěpánka Čechová.

Jaromír Drábek, rozhovor (Profit)

No Comments

Jméno Jaromíra Drábka se stalo v posledních 14 dnech v médiích snad nejfrekventovanějším. I proto, že pouze dva měsíce po nástupu do funkce přišel s návrhem, který měl citelně změnit poměry v zemi. Místo šesti bodů ale nakonec jeho novela zákoníku práce obsahuje jen dva.
Profit, 6. 9. 2010

Co konkrétně obsahuje novela zákoníku práce, kterou předkládáte vládě?
Já jsem na základě koaliční dohody vypracoval návrh změn zákoníku práce, které přímo souvisí s rozpočtem na rok 2011. To jsou záležitosti úpravy nemocenské a změny tarifních tabulek.

V případě nemocenské se počet dní prodlužuje ze sedmi na dvanáct, kdy náhradu mzdy v době nemoci poskytuje zaměstnavatel. U tarifních tabulek se navrhuje vypuštění podrobného ustanovení zákoníku, který říká, že se tarifní tabulka člení na 16 tříd a 12 platových stupňů. Jde o vypuštění přesného určení a zároveň úpravu podmínek pro přiznávání osobního příplatku. Pro zaměstnance se změní to, že osobní příplatek už nebude za dlouhodobé a nadstandardní plnění pracovních úkolů, ale bude standardní součástí mzdového výměru. Navíc se rozšíří procentní výše příplatku u běžných případů na sto procent tarifního základu a na 200 procent v ostatních případech.

Už jste zaznamenal nějaké reakce nebo námitky?
Ano, ale ze strany oponentů dochází v této věci k mýlce a zkreslování. Osobní příplatek nemá být prémie jako v komerční sféře. Je přiznán předem, má být součástí mzdového výměru. Nám jde o rozšíření prostoru pro motivaci a pro ocenění kvalifikovanosti a pracovitosti zaměstnanců.

A s tím souvisí i snížení tarifní části mzdy.

To se ale odborářům příliš nelíbí.
My nastavujeme systémovou změnu. Automatické zvyšování platu jen podle počtu odpracovaných let převádíme do oblasti osobního příplatku. Je otázkou, jestli delší praxe přináší zlepšení odvedené práce. Já jsem dával typický příklad – zlepšuje zaměstnanec po 27 letech v nekvalifikované profesi kvalitu své práce? Určitě ne. Převádíme tuto záležitost do osobního příplatku, tedy do individuálního posouzení, jakým způsobem člověk roste, jak zlepšuje kvalitu své práce. Neříkám definitivně, že to takto bude schváleno. Je to můj návrh pro vládu, ale je jasné, že legislativní proces je složitý.

Jaké dopady budou mít chystané změny na státní rozpočet, českou ekonomiku a zaměstnavatele?
V případě nemocenské znamenalo snížení pojistného v roce 2009 pro podnikovou sféru plus deset miliard korun. Zavedení 14 dnů placené nemocenské v hrubých číslech minus dvě miliardy.

Pokud zavedeme třetí týden placené nemocenské, náklady na straně zaměstnavatelů se zvýší na čtyři nebo čtyři a půl miliardy korun. To je stále plus pět nebo pět a půl miliardy oproti stavu před snížením pojistného. Pro státní rozpočet to bude znamenat výraznou úlevu. Za prvé proto, že se z nemocenského pojištění nebude platit třetí týden – to je úspora v řádu dvou miliard korun. Navíc to bude znamenat, že plánované další snížení nemocenského pojištění se k 1. lednu 2011 neuskuteční. Na státních platech musíme v celkovém objemu ušetřit 10 procent, to je i v programovém prohlášení. Na procento růstu HDP to bude mít marginální vliv, maximálně v desetinách procenta.

Co dalšího obsahovala vaše původní verze novely zákona vedle změny nemocenské a tarifních tabulek?
K těmto dvěma bodům jsem na základě jednání koalice připojil několik věcných návrhů změn zákoníku práce, které v tom základním návrhu respektovaly koaliční jednání na expertní úrovni.

Ostatně mluví se o nich výslovně jak v koaliční smlouvě, tak v programovém prohlášení vlády.

Jde o změnu v oblasti dohody o provedení práce, v případě pracovního poměru na dobu určitou, o diferenciaci odstupného a o kontech pracovní doby. Nicméně po připomínkovém řízení zejména od sociálně orientovaných partnerů vzešlo, že by radši věcné změny v zákoníku provedli jednou novelou a ne salámovou metodou několika novel každý rok. Chtějí, aby se připravila jedna větší novela, o které by se diskutovalo. Já toto přání respektuji, a proto v návrhu pro vládu jsou jen ta opatření, která souvisí přímo s rozpočtem na rok 2011. Těm jsme se nemohli vyhnout.

Není škoda, že se nepodařilo prosadit další změny?
Co máte na mysli? Rozšíření možnosti dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin? Považuji to za naprosto marginální záležitost. To, že to ODS požadovala do koaliční smlouvy, jsem respektoval jako koaliční partner. Pokud premiér řekne, že netrvá na tom, aby to platilo od 1. ledna, tak to respektuji. Totéž v případě diferenciace odstupného. Považoval jsem to za dobrou motivaci pro zřizování nových pracovních míst. Zaměstnavatelé by se nebáli nabírat nové lidi.

Když někdo nabere nového člověka a dá mu smlouvu na dobu neurčitou a po šesti měsících ho musí propustit, protože nemá další zakázky, musí mu platit tříměsíční odstupné, tedy v podstatě 50 % toho, co mu vyplatil na mzdě za odvedenou práci. To je myslím velmi tvrdé.

Takže s tímto návrhem, který prosazovaly Věci veřejné, jsem souhlasil. Pokud se nyní ukázalo, že není takový tlak na to, aby to bylo zavedeno už od prvního ledna, tak to můžeme samozřejmě zavést o půl roku či rok později.

Tyto návrhy by měly být podle vás zavedeny do ledna 2011?
Ano, nyní jsem si nechal na koaliční úrovni odsouhlasit, že ani ODS, ani Věci veřejné již netrvají na původním požadavku. Proto jimi nejsem vázán.

Jak si to vysvětlujete? Že by se předvolební sliby lišily od reality „vládnutí“?
To ať každý posoudí sám. Nijak si to nevysvětluji a nechci to komentovat.

Návrhy obsažené v programovém prohlášení se objeví v komplexnější novele?
Koaliční smlouva to říká jasně. Ta to právě rozdělila na dvě části – na část jednotlivých vyjmenovaných změn, které se měly provést co nejrychleji, a na komplexní revizi zákoníku práce. Na tom se skutečně bude pracovat. Tady je zpracovaný návrh z doby před dvěma lety. Došel do stavu, že byl poslán do mezirezortního připomínkového řízení, kde bylo uplatněno víc než 500 připomínek, které nebyly vypořádány. Dnes je návrh potřeba dopracovat, aktualizovat, znovu poslat do připomínkového řízení.

Jaký bude váš další postup?
Jeho návrh využiji jako jeden ze základů pro konstrukci toho nového návrhu. Nicméně se přece jen musím ohradit proti komentáři, že by čekal premiér ambicióznější návrh. Koalice se dohodla na nějakém postupu. A říkat, že ten postup byl málo ambiciózní, znamená říkat buď „nepřečetl jsem si koaliční dohodu“, anebo „radši jsem zapomněl, co tam bylo napsáno“. Bylo jasně dohodnuto, že se nejprve udělají tyto dílčí změny a poté komplexní novela.

Myslíte, že „malá“ novela, kterou posíláte do vlády, projde do konce roku?
Neříkám, že projde tato konkrétní novela. Je to návrh pro vládu, ve kterém může dojít ke drobným úpravám. Ze systémového pohledu ta novela ale musí projít, protože jinak vláda nemá právo na další život. To je předpoklad k sestavení státního rozpočtu na rok 2011 v takové formě, ve které se k němu vláda zavázala v programovém prohlášení.

Pokud by předpoklady nebyly nastaveny, pak taková vláda nemá právo na další existenci.

Jak odhadujete další vývoj situace?
Asi může dojít – ale já si to nedovedu moc představit – k nějaké zásadní změně koaliční dohody.

Pak to bude probíhat tak jako v jiných oblastech – v oblasti infrastrukturních staveb, daní, zemědělství. Proběhne o tom koaliční jednání, vyjasní se argumenty, nicméně ten závazek udělat komplexnější revizi zákoníku práce, ten prostě je v koaliční dohodě a programovém prohlášení.

Myslím, že na tom ani jedna z koaličních stran nebude chtít něco měnit.

Proč je vlastně nutné dělat změny v zákoníku práce?
Myslím, že základním problémem dnešního zákoníku práce je jeho nízká kvalita. To je pro mě ještě větší problém než ty další věci, které se diskutují, jako je flexibilita pracovního trhu.

Myslím, že je potřeba udělat základní nápravu úrovně zákoníku práce. Dnes je zákoník tak složitý a nesrozumitelný, že naprostá většina zaměstnanců, ale i drobných zaměstnavatelů vůbec neví, co ukládá, a naopak jaká jim dává práva. A to je potřeba změnit.

Jaromír Drábek: Práce pro stát bude zajímavá hlavně pro pracovité a kvalifikované (Hospodářské noviny)

No Comments

Výjimka, kterou dostanou učitelé, bude precedentem pro ostatní profese, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Hospodářské noviny, 6. 9. 2010

Jak lukrativní podle vás bude pracovat v příštích letech pro stát nebo ve sféře, která je financována státem?
Chtěl bych dosáhnout toho, aby pracovat pro stát bylo výhodné v těch případech, kdy se jedná o kvalifikovaného a pracovitého člověka a aby to bylo mnohem výhodnější než pro člověka, který kvalifikovaný a pracovitý není.

Děláte velkou revoluci v platech. Příští rok na ně ale celkově půjde méně peněz. S jakými výhledy počítáte pro další roky?
Já bych to nenazval revolucí. Pro rok 2011 předpokládá návrh státního rozpočtu snížení objemu mzdových prostředků o deset procent a poté předpokládá programové prohlášení vlády a koaliční dohoda udržení tohoto objemu další minimálně dva roky. To znamená minimálně roky 2012 a 2013.

Jste připraven zachovat určité zvyšování platu s věkem a udělat například zdravotníkům takovou výjimku, jakou si vyjednal ministr školství Josef Dobeš (VV) nebo ministr obrany Alexandr Vondra (ODS)?
Budeme o tom ještě dál jednat. Na úrovni vlády i na bilaterální úrovni s jednotlivými ministry. Chtěl bych zdůraznit, že žádné z těch jednání není dokončeno. Ano, jednám s ministrem Dobešem o tom, jak zajistit, aby určitá výše osobního příplatku musela být ředitelem učitelům přiznána.

Aby se prostě ty peníze, které jsou určeny pedagogickým pracovníkům, nepoužily na něco jiného. Je zřejmé, že výsledek té dohody bude dobrým precedentem pro jednání i s jinými obory a já se tomu jednání vůbec nebráním.

Ve vašem návrhu se hýbe také s výší osobního příplatku. Zvyšuje se sice procentně na dvojnásobek, ale základ, ze kterého se počítá, se má naopak snížit. Takže zvýšení nebude tak velké, jak by se mohlo zdát. Není tohle spíš způsob, jak ten návrh hezky prodat?
Není to tak. Ano, ta základna se snižuje o 33 procent. Teď se osobní příplatek vypočítává z nejvyššího stupně v daném tarifu.

Já tam ale nově žádný nejvyšší stupeň nemám. Mám tam jen jeden stupeň. Ta základna se samozřejmě sníží, ale to rozšíření možnosti osobního příplatku vyjde na výrazně víc, než o kolik se sníží ta základna.

Ministři Drábek a Dobeš vysvětlovali romským ženám v Ústí nad Labem změny sociálních dávek (Mediafax)

No Comments

Návštěvou v praktické škole v Ústí nad Labem zahájili v pondělí odpoledne svoji cestu po Ústeckém kraji ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) a ministr školství Josef Dobeš (VV).
Mediafax, 6. 9. 2010

Drábek agentuře Mediafax řekl, že chtějí jednat s lidmi a vysvětlovat jim smysl změn sociálních dávek. Oba ministry doprovodil vládní zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb, ústecký primátor Jan Kubata (ODS) a další představitelé. Schůzky v tělocvičně školy se zúčastnilo asi čtyřicet místních lidí, převážně romských žen. Dobeš jim připomenul, že vzdělání je základní výbavou pro uplatnění jejich dětí v budoucnosti.

Drábek hovořil o změnách v sociálním systému: „Drastické škrty ve výplatě dávek nechystáme. Ale chceme postihnout práci na černo. A chceme také, když už se o někoho stát postará, aby to ten člověk nějak oplatil. To znamená, aby se podílel například na práci při úklidu svého okolí, a za přirozené pokládáme, že bude posílat své děti do školy. Ten kdo to dělat nebude, nemůže počítat s tím, že dostane sociální dávky v plné výši,“ uvedl Drábek.

Zlata Žigová, romská asistentka předlické školy se ministrů zeptala: „Když moje děti úspěšně dokončí základní školu a vyučí se, kdo zaručí, že dostanou práci. To je pro Romy velmi těžké, nikdo nás nechce.“

„Musíme převrátit situaci ve společnosti, kdy Romové nepracují nebo dělají jen nekvalifikované práce. A právě vzdělání povede k vytvoření romské inteligence a bude normální, že boudou romští lékaři, učitelé, řidiči autobusů nebo instalatéři. Úřady práce a různé agentury zároveň s pomocí státu vytvářejí podmínky pro zaměstnávání Romů,“ odpověděl jim Drábek.

Ministři Drábek a Dobeš a zmocněnec Kocáb pokračují ve své cestě po kraji. Navštíví Trmice na Ústecku a Litvínov.

Blue Taste Theme created by Jabox