Jaromír Drábek

Nemají zaměstnání, jsou na podpoře či dávkách, a pokud je úředníci vyberou, musí nastoupit na veřejné práce. Budou uklízet obec, pomáhat v archivu, pořádat kulturní akce… bez nároku na mzdu.

Tak tohle teda dělat nebudu. To je otrokářská práce. Odhlašuji se z pracáku a pojištění za mě bude platit manžel,“ bouchla dveřmi obecního úřadu v Kamýku nad Vltavou žena, která tu týden pracovala v archivu formou veřejné služby. Starosta Petr Halada jen krčí rameny. „Je to škoda, pracovala dobře, systematicky,“ posteskne si a dodává: „Ale i takovou radikální reakci má nová podoba veřejné služby vyvolat – snížit počet lidí pobírajících sociální dávky.“ A pak je ještě jejím cílem omezit nelegální práci a u některých nezaměstnaných obnovit pracovní návyky.

Na povinnou veřejnou práci musí nastoupit každý nezaměstnaný, kterého úředníci vyberou. Bez nároku na mzdu. Odměnou je podpora v nezaměstnanosti nebo u lidí, kteří jsou bez práce delší dobu, úhrada sociálního a zdravotního pojištění. O pomocníky v rámci veřejné služby mohou žádat obce i sociální instituce, nemocnice… Jedinou jejich povinností je zajistit pro nezaměstnané pracovní pomůcky a pojistit je na odpovědnost za škody způsobené na majetku nebo zdraví.

Chceme jen ty dlouhodobě nezaměstnané
Starosta Kamýku Petr Halada zatím požádal o obsazení celkem třinácti pozic. „Je to úklid veřejných prostranství, práce v archivu obecního úřadu, dále nějaké dělnické činnosti a také hledáme člověka, který bude organizovat kulturní akce,“ vyjmenovává první muž tisícové obce na břehu Vltavy.

Své požadavky v březnu zapsal do speciálně připraveného počítačového systému ministerstva práce a sociálních věcí. Hned se zobrazily v počítači pracovnice středočeského úřadu práce, která během pár dní vybrala vhodné kandidáty.
„Domluvili jsme se s úřednicemi, že pro nás budou vybírat nezaměstnané přímo z Kamýku nebo blízkého okolí a že to budou lidé, kteří jsou v evidenci úřadu práce už dlouho a nedaří se jim najít zaměstnání. Je nesmyslné, aby na veřejné práce chodili ti, kteří dostali výpověď před dvěma měsíci,“ podotýká Petr Halada, který veřejnou službu považuje za správnou myšlenku. „Stát nezaměstnaným pomohl tím, že jim poskytl sociální dávky, a oni mu to teď splácejí svou prací. Nevidím v tom problém. Ale je řada lidí, kteří to považují za návrat k feudalismu. Řešili jsme to nedávno na sněmu starostů. Mnoho z nich veřejnou službu odmítá,“ dodává Halada.

Snažím se, abych našel nové místo
Najít člověka ochotného nastoupit na dobrovolnou práci ale vůbec není jednoduché. Zatím bylo pro veřejné práce v Kamýku vybráno pět kandidátů. Jeden muž na úklid nenastoupil vůbec, aniž se omluvil. Jedna paní na administrativu zase v den nástupu vzkázala, že je nemocná. Třetí práskla dveřmi, čtvrtý má nastoupit tento týden. A tak v tuto chvíli pracuje pro obec pouze jediný muž.

„Dostal jsem práci na měsíc a už mi to končí. Zajišťuji úklid veřejných prostranství každý den čtyři hodiny dopoledne tak, aby to dávalo požadovaných 20 hodin týdně. A je to docela v pohodě, nevadí mi zametat pro sousedy. Dokonce mě řada z nich chválí,“ říká Karel Majer, původně vyučený zedník, který je už dva roky nezaměstnaný. „Měl jsem živnostenský list a pracoval na sebe, ale nějak to nešlo. Pak jsem sehnal místo v jedné firmě, která dodávala díly do automobilového průmyslu. To byly skvělé tři roky – byl jsem zaměstnanec, každý měsíc jsem dostal mzdu a nemusel jsem se o nic starat. Jenže pak ta společnost zkrachovala a já zůstal na dlažbě. Teď už jsou to dva roky,“ vypráví třiatřicetiletý muž. Na úřadu dostane každý den plán práce a s potřebnými pomůckami vyrazí do terénu. „Snažím se pracovat co nejlépe, aby si toho pan starosta všiml a případně mi nabídl místo v technických službách. Zřejmě se tam v blízké době nějaké uvolní. O tu pozici bych hodně stál,“ svěřuje se Karel Majer. Podle něj je velmi těžké sehnat v okolí Příbrami a Sedlčan pořádnou práci. Zkoušel to mnohokrát, ale nikdy neuspěl. A do Prahy se mu dojíždět nechce. „To bych dal všechny vydělané peníze za benzin. A navíc máme malou holčičku a střídáme se se ženou v hlídání,“ vysvětluje Majer.

Každý desátý nezaměstnaný půjde pracovat
Novou podobu veřejné služby popisuje novela zákona o zaměstnanosti, která platí od ledna 2012. Celkem se má do veřejné služby letos zapojit až 50 tisíc nezaměstnaných, což je zhruba každý desátý. Jen za první tři měsíce roku nastoupilo na tyto práce 16 055 lidí, což je stejný počet jako za celý loňský rok. Nejčastěji šlo o lidi, kteří jsou v evidenci úřadů práce dva až pět let. Těch bylo zhruba 6 300. Přes 5 000 bylo těch, kdo jsou „na pracáku“ déle než jeden rok nebo kratší dobu opakovaně v posledních třech letech. Přes 2 000 lidí je z kategorie více než pět let bez práce a 1 600 patří mezi opakovaně nezaměstnané minimálně 365 dní za tři roky.

Celkem o pomoc nezaměstnaných požádalo 2 305 subjektů, nejčastěji městské a obecní úřady, sociální instituce, nemocnice.

„Veřejná služba se od začátku roku nabízí zejména těm, kteří jsou bez práce dlouho nebo opakovaně. To jsou ti, kteří již dávno nejsou na podpoře v nezaměstnanosti, ale lidé, kteří jsou víceméně závislí na sociálních dávkách,“ vysvětluje tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová. „Pokud je chtějí i nadále pobírat a bude jim nabídnuta veřejná služba, pak ji musí přijmout. Jestliže odmítnou, budou jim sociální dávky i podpora v nezaměstnanosti odebrány, a to na půl roku,“ upozorňuje Plívová.

26. 4. 2012, MF Dnes

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Dobrý večer. V Česku utichá sociální dialog. Odboráři odmítají s vládou jednat a chystají další velké protesty proti reformám. Čeká zemi vlna stávek a sociální nepokoje? A jaké jsou motivy odborů? Nemají politický náboj? A neměla by vláda vyklidit pole a umožnit předčasné volby? Komentované události jsou tady.

V pátek čeká vládu Petra Nečase hlasování o důvěře, a pokud je přežije, vstoupí hned do horkých týdnů. Odboráři potvrdili, že na květen chystají sérii mohutných protestů. Jako vrchol si představují velkou stávku, která bude podle nich bolet víc než ty dřívější. Na důkaz razantního odporu k reformám taky trvale opustili tripartitu.

Petr VAŠEK, redaktor
16. červen 2011. Kvůli velké protivládní stávce nejezdilo metro, autobusy, ani vlaky. Dopravní odboráři dnes oznámili, že podobný protest chtějí do měsíce zopakovat a tvrdí, že může být ještě větší.

Jindřich HLAS, prezident Federace strojvůdců
Nejenom na železnici, ale i v autobusový dopravě a tak dále jsou ty lidi připravený. Musí to gradovat, ta situace musí gradovat.

Petr VAŠEK
Odboráři navíc dnes na protest proti škrtům opustili tripartitu a vládě oznámili, že jednat s ní budou jen o dvou věcech, buď o její demisi, nebo o zrušení reforem.

Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Já jsem jasně řekl, že za jakých okolností jsme schopni pokračovat dál, ale ono vlastně když se ty okolnosti naplní, tak ono stejně nebude s kým.

Petr NEČAS, premiér a předseda strany /ODS/
Vláda byla, je a bude připravena jednat. Ten, kdo nechce jednat, ten, kdo vyhrocuje napětí, jsou jednoznačně odborářští předáci.

Petr VAŠEK
Jak Česká televize už včera informovala, stávkovat chtějí vedle železničářů i další odboráři, učitelé, zdravotníci nebo lidé v průmyslových podnicích.

Josef STŘEDULA, předseda Odborového svazu KOVO
Obzvláště po těch posledních událostech je blízkost generální stávky v České republice velmi, velmi malá.

Petr VAŠEK
Kromě demonstrací na velkých českých náměstích chystají odbory i další masové akce. Uvažují například i o blokádách klíčových dopravních tepen. Ty by mohly přijít už v květnu. Podrobnosti zatím odbory tají. Jisté je, že na rozdíl od sobotní demonstrace mají pocítit květnové protesty úplně všichni.

Jaroslav ZAVADIL
Ty akce, které by se měly teďkom připravovat, by měly bolet, by měly bolet.

Petr VAŠEK
Už v pátek se chtějí odbory na protestech domluvit s dalšími protivládními spolky. Konkrétní rozsah i datum akcí oznámí příští týden. Petr Vašek, Česká televize.

Daniela DRTINOVÁ
Ministr práce a sociálních věcí za TOP 09 Jaromír Drábek. Dobrý večer.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobrý večer.

Daniela DRTINOVÁ
A 1. místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Václav Pícl. Dobrý večer.

Václav PÍCL, 1. místopředseda ČMKOS
Dobrý večer.

Daniela DRTINOVÁ
Pane místopředsedo, čím vás vláda tak naštvala, že se s ní nemůžete ani bavit?

Václav PÍCL
Tak po reakci představitelů vlády na sobotní demonstraci jsme se rozhodli, že v těch protestech musíme pokračovat dál, neboť jsme si stanovili určité cíle, a to nejenom odbory, ale i občanské iniciativy a sdružení. My jsme založili společnou platformu Stop vládě a měli jsme tři požadavky. Prvním požadavkem bylo zastavení reforem, druhé demise vlády a třetí vypsání předčasných voleb.

Daniela DRTINOVÁ
Na to jsem se vás neptala. Já jsem se vás ptala na to, čím vás vláda tak naštvala, že se s ní nemůžete ani bavit, a že nemůžete chodit ani na jednání tripartity?

Václav PÍCL
Protože vláda je zatvrzelá ve svých opatřeních, která připravuje, a my jsme jaksi ztratili smysl toho dalšího jednání, protože vláda není schopná naslouchat i jiným názorům než tedy těm svým.

Daniela DRTINOVÁ
Je to ale vaše věc rozhodovat o složení vlády a o její agendě?

Václav PÍCL
My nerozhodujeme o složení vlády. My jenom říkáme, že tato vláda ztratila u občanů důvěru a nechceme, aby pokračovala v těch reformách, které by se měly dotknout drtivé většiny obyvatel.

Daniela DRTINOVÁ
Pane ministře, co tedy říkáte postoji odborů, že jste zatvrzelá vláda, že po těch posledních protestech tedy dostaly mandát od veřejnosti k pokračování akcí proti vládě a k ukončení dialogu s vládou?

Jaromír DRÁBEK
Tak já musím uznat, že vláda je zatvrzelá v tom úsilí konsolidovat veřejné finance, protože když se podíváme všude po Evropě, tak pokud by vláda rezignovala na ten cíl konsolidovat veřejné finance, tak odbory tady budou za 3 roky demonstrovat opět, ale budou demonstrovat proti snižování důchodů, proti snižování úrovně zdravotní péče tak, jak to dnes vidíme v některých jiných zemích. Proto je vláda tak zatvrzelá. Vláda je připravena i nadále diskutovat s odbory tak jako dosud jednotlivá opatření, jednotlivé parametry, jednotlivé změny legislativy, ale určitě je zatvrzelá v tom, že chce i nadále prosazovat reformní program tak, abychom přestáli to nepříznivé ekonomické období a tak, abychom nenastavili dlouhodobě špatné podmínky pro rozvoj ekonomiky.

Daniela DRTINOVÁ
Veřejnost je ale teď v obrovském napětí a tlačí na to, aby vláda, tato vláda odešla. Nebyly by řešením předčasné volby?

Jaromír DRÁBEK
Tak určitě je to jedna z alternativ, ale to jsou ty dva scénáře, které před námi stojí, a v podstatě každý občan si musí sám udělat úsudek o tom, který z těch scénářů je lepší. Jestli je lepší scénář ještě nějakou dobu vydržet, občané prominou, poměrně mírné reformní kroky, v porovnání s tím, co musí dělat jiné země, které jsou v horší situaci, anebo zda se ještě tři roky budeme tvářit, že se nic neděje, a potom budou ty kroky mnohem razantnější.

Daniela DRTINOVÁ
Pane místopředsedo, na druhou stranu odbory teď tedy zesílily aktivitu. Vládní představitelé někteří říkají, že je za tím vaše podpora ČSSD, abyste vystupňovali právě tlak veřejnosti, tlak na předčasné volby, které by podle průzkumů vyhrála právě ČSSD zřejmě.

Václav PÍCL
Tak my se distancujeme od takovýchto prohlášení, protože naším úkolem je ochrana ekonomických a sociálních zájmů našich zaměstnanců a jejich rodin. Jestli …

Daniela DRTINOVÁ
Vy nemáte vůbec žádnou dohodu o podpoře ČSSD?

Václav PÍCL
V žádném případě.

Daniela DRTINOVÁ
Nemyslím dohodu písemnou. Vůbec nejednáte s představiteli ČSSD o podpoře?

Václav PÍCL
Ne. Takhle, jednáme se všemi politickými stranami, které jsou ve sněmovně, to zajisté ano, ale …

Daniela DRTINOVÁ
A chcete mi říci, že se o tomto vůbec s politiky z ČSSD nebavíte, o tom, jaké plánujete protesty, jakým směrem by …

Václav PÍCL
Ne, ne.

Daniela DRTINOVÁ
… toto mohlo nějakým způsobem se vyvíjet?

Václav PÍCL
V žádném případě. My jsme připraveni teď v nadcházejícím období připravit některé návrhy naše jako odborů, naše představy o tom, jak by tedy měly ty reformy vypadat nebo co si představujeme od těch budoucích vlád, ale v žádném případě žádné spojení mezi námi a politickými stranami neexistuje. A jestli tedy někdo říká, že ty protesty byly politické, tak pokud tedy ochrana zájmů, ekonomických a sociálních, našich zaměstnanců je ekonomický požadavek, teda je politický požadavek, tak prosím, ale v žádném případě není ideologický.

Daniela DRTINOVÁ
Podíváme se ještě na to. Nicméně, pane ministře, otázka tedy na vás. Podle vás hrají nebo nehrají odbory politickou hru?

Jaromír DRÁBEK
Tak samozřejmě, že pokud jedním z těch základních požadavků je demise vlády a vypsání předčasných voleb, tak to je výsostně politický požadavek, protože standardní je, že skutečně tou platformou pro jednání je tripartita, že tam se střetávají názory, tripartita je ten orgán zákonem zřízený, který má tyto záležitosti řešit, a pokud jsou ty jednotlivé akce zaměřeny na politický požadavek, no, tak se to jinak nazvat nedá.

Daniela DRTINOVÁ
Je pravda, že tedy šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Zavadil, Jaroslav Zavadil řekl: „Na jednání tripartity se odbory vrátí, až vláda zastaví reformy, nebo až odstoupí,“ a že tedy bude jednat s tou novou. Takže vy nemůžete říci, že to není jeden z vašich cílů, tedy změna vlády? Ten politický požadavek je nabíledni.

Václav PÍCL
Cílem je zastavení těch vládních reforem. To je náš cíl.

Daniela DRTINOVÁ
Nebo odstoupení této vlády.

Václav PÍCL
To je prostě prostředek k tomu, abychom dosáhli toho cíle, to znamená zastavení těch reforem, aby byly vypsány předčasné volby a s budoucí tedy vládou, která se uskupí, projednávali ty naše návrhy.

Daniela DRTINOVÁ
Je to pořád podle vás ještě legitimní požadavek tedy v demokratickém systému, snaha o výměnu vlády? Vy říkáte, že to tedy používáte jako nástroj k zastavení reforem, nicméně ten politický požadavek je skutečně na stole, pokus o výměnu vlády.

Václav PÍCL
Já bych jenom chtěl připomenout, že ta demonstrace, která byla na Václavském náměstí, a ten týden protestů, tak to nebyla jenom akce odborů, ale byly do ní zapojeny občanské iniciativy a přišli nás podpořit občané z České republiky. Takže to je společný požadavek, nejenom odborů, ale i těch občanských iniciativ.

Daniela DRTINOVÁ
A vy mi chcete říci, že na tomto neexistuje vůbec žádná diskuse se sociálními demokraty, na tomto požadavku, který je veskrze politický.

Václav PÍCL
Ne, ne, ne.

Daniela DRTINOVÁ
Pane ministře, jak vy posuzujete tedy legitimitu těch aktuálních odborářských cílů, podle toho, jak jsme je tedy teď slyšeli od pana Pícla.

Jaromír DRÁBEK
Tak co se týká požadavku na zastavení reforem, tak byť s tím bytostně nesouhlasím, tak to je naprosto legitimní požadavek. Ano, to je požadavek, který odbory vznášejí oprávněně a já jenom říkám ano, my jsme připraveni o jednotlivých parametrech jednat, nejsme připraveni ustoupit od celkového průběhu reforem, protože bychom se dostali dlouhodobě ještě do horší situace. To, že musíme snižovat tempo zadlužování státu, to, že se chceme do roku 2016 dostat k vyrovnaným rozpočtům, to je naše pevné přesvědčení, že to je správný směr. Pokud odbory …

Daniela DRTINOVÁ
Odbory s vámi ale jednat nechtějí.

Jaromír DRÁBEK
Pokud odbory říkají: My navrhujeme jinou alternativu a prosazujeme to, aby byl schodek rozpočtu stabilizován na 120 miliardách korun ročně, jinými slovy, aby 120 miliard korun ročně bylo zvyšování státního dluhu, tak to je něco, na co skutečně …

Daniela DRTINOVÁ
Tak to je požadavek na zastavení reforem.

Jaromír DRÁBEK
… přistoupit nemůžeme. Jsme připraveni jednat, tak jako dosud, o jednotlivých parametrech a myslím si, že i v minulosti se ukázalo, že v řadě těch parametrů jsme dokázali najít nějaké kompromisní řešení.

Daniela DRTINOVÁ
A legitimita toho nástroje na zastavení reforem požadavkem na odchod vlády?

Jaromír DRÁBEK
To … Tak to si myslím, že …

Daniela DRTINOVÁ
Slyšeli jsme teď to, že na straně odborů je i veřejnost ale, nikoliv jen odbory, ale i veřejnost, pane ministře, poměrně vysoká část.

Jaromír DRÁBEK
To si myslím, že jsou ale ty dvě právě úplně odlišné záležitosti. Jedna věc je prosazování jednotlivých konkrétních věcí a druhá věc je zasahování do politického procesu. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně. Vláda není odpovědná nikomu jinému. Podle ústavy je jasně dáno, komu se zodpovídá vláda. Samozřejmě …

Daniela DRTINOVÁ
Ale podle posledních průzkumů, pane ministře, 80 procent veřejnosti v průzkumech nesouhlasí s kroky vlády a žádá její odstoupení.

Jaromír DRÁBEK
Ale samozřejmě, za prvé, vláda určitě není bez chyb, tak jako každý z nás není bez chyb, za druhé, ty reformy samozřejmě, že jsou bolestivé. My máme jako TOP 09 tu výhodu, že jsme to říkali ve svém volebním programu, že jsme jasně říkali ano, my vám nabízíme něco, co bude nějakou dobu bolestivé, ale vytváří to předpoklady pro dlouhodobou úspěšnost České republiky, abychom se nemuseli před svými dětmi stydět za to, jak se republika vyvíjí. To je samozřejmě na zvážení každého občana, kterou strategii si vybere, jestli krátkodobý, lepší prospěch, a potom dlouhodobý propad, tak, jak to vidíme v některých jiných zemích, anebo jestli krátkodobé bolestivé období s tím předpokladem, že za dva, za tři roky bude muset být ekonomika nastartována.

Daniela DRTINOVÁ
Dobře. Pane místopředsedo, jak velký tlak tedy hodláte vyvinout, abyste svých cílů dosáhli? Jak velkou chystají odbory stávku?

Václav PÍCL
Takže my jsme začali jednat o možných protestních akcích, které by mohly předcházet ještě, řekněme, razantnější akci, která by tady mohla být, protože chceme upozornit všechny občany, ale samozřejmě i pro naše členy chceme, aby jednoznačně bylo dáno najevo, že nesouhlasíme s tou politikou vlády, tedy s tím postupem, který vláda chce uplatňovat. A jediný nástroj, který my máme, jsou ty protestní akce. Ten rozsah …

Daniela DRTINOVÁ
Chystá se velká stávka?

Václav PÍCL
Ten rozsah těch akcí nebo tu velikost akcí právě jsme začali projednávat jak v rámci odborů, tak v pátek máme setkání i se zástupci občanských iniciativ a sdružení, protože jsem říkal, že jsme vytvořili tu společnou platformu a řadu těch protestních akcí chceme společně koordinovat a samozřejmě i podpořit. Pokud to naše snažení nebo ty naše aktivity nebudou mít úspěch a nejenom vláda, ale i poslanci, kteří rozhodují o těch reformách, protože řada těch reforem musí být schválena i tím legislativním procesem, pokud poslanci nebudou reagovat nějakým způsobem na to, co veřejnost si myslí a co veřejnost žádá, pak samozřejmě můžeme přistoupit i k té razantní věci, jako je stávka.

Daniela DRTINOVÁ
Takže ty protesty, o nichž hovoříte, by byly v květnu a ta velká stávka, která tedy podle vyjádření odborů by měla být bolestivější než ty předchozí, ta by mohla být kdy a jakou by mohla mít podobu, v dopravě, ve školství, jakou by mohla mít podobu a kdy by mohla být?

Václav PÍCL
Takhle, samozřejmě, že se uvažuje i o této akci. Uvažuje se i o zapojení jednotlivých odborových svazů, o tom, jestli to bude jednodenní nebo prostě řetězová akce a úloha jednotlivých odborových svazů, jak se do této akce zapojí.

Daniela DRTINOVÁ
V čem by měla být bolestivější než ty předchozí? To jsou dnešní vyjádření odborářských bossů.

Václav PÍCL
No určitým způsobem ochromí jaksi život v České republice, protože stávka prostě má za cíl vyrobit určitě škody a tak dál.

Daniela DRTINOVÁ
Já vím. Co by mohli občané konkrétně čekat, jestli byste nám to mohl přiblížit.

Václav PÍCL
Konkrétně vám nemohu přiblížit, protože my chceme tyto naše návrhy přednést právě partnerům, což jsou …

Daniela DRTINOVÁ
Už teď mluví ale odborářští bossové o bolestivé stávce, bolestivější, než byly ty předchozí.

Václav PÍCL
Určitě o nich mluví, padají určité návrhy, jako jsme slyšeli různé blokády a další akce, ale nemohu přesně říct, které to budou, protože právě po těch jednáních se rozhodneme, které to budou. Naši …

Daniela DRTINOVÁ
Ano.

Václav PÍCL
Naši předáci odboroví musí také projednat ve svých odborových svazech prostě podíl a zapojení těch jednotlivých svazů do těchto akcí.

Daniela DRTINOVÁ
Pane ministře, máte obavy ze sociálních nepokojů?

Jaromír DRÁBEK
Tak samozřejmě, že každý z nás má obavy z toho, aby se naše země neubírala nějakým špatným směrem a stačí se jenom rozhlédnout. Jde o to skutečně, jaké nástroje jsou přiměřené, a jde také o to, jakého cíle kdo chce dosáhnout. Odbory tady jasně řekly, jaký je jejich cíl, je to zastavení reforem. Proti tomu, předpokládám, stojí ta druhá varianta, kterou hájí vláda, a nemyslím si, že by byla nesrozumitelná, to znamená varianta toho, že ano, je potřeba projít nějakým obdobím, které není příjemné, ale vytváří to lepší předpoklady pro budoucnost. To je skutečně na rozhodnutí každého občana. Nicméně co se týká vlády, tak vláda je sestavována na základě výsledku voleb a já bych chtěl jenom upozornit, že skutečně tím základním, co určuje politické směřování země, je výsledek voleb.

Daniela DRTINOVÁ
Konsolidace veřejných financí, to není argument pro odbory? Je to argument nula?

Václav PÍCL
No určitě tento argument je přijatelný, nicméně vláda se tváří, že je tedy vláda rozpočtové odpovědnosti, ale právě ty kroky, které připravuje, jako je důchodová reforma, jako je daňová reforma, ještě více prohloubí schodek ve státním rozpočtu. Takže těch argumentů, které máme, a které jsme také vládě předložili, proč nechceme, aby tyto reformy proběhly, protože ještě více zadlužují Českou republiku, tak jsme vládě sdělili a samozřejmě ta reakce té vlády je taková, jakou známe.

Daniela DRTINOVÁ
Takže teď jsme slyšeli, že naopak vaše reformní opatření mohou ještě více prodloužit schodek státního rozpočtu. To je možná to, o čem mluvil pan Pícl na začátek o zatvrzelosti této vlády.

Jaromír DRÁBEK
Není to tak. Ta čísla jednoznačně mluví jinak, protože pokud je potřeba, vzhledem k ekonomické stagnaci, kterou nikdo nepředpokládal na letošní rok, ty predikce ještě vloni byly úplně jiné, tak pokud je potřeba v rámci střednědobého výhledu ušetřit řádově 40 miliard korun v rozpočtu na příští rok a přibližně dvojnásobnou částku na přespříští rok, tak je potřeba to udělat nějakými vyváženými opatřeními. My jsme z jedné strany kritizováni, že zvyšujeme daňové zatížení, z druhé strany jsme obviňováni z toho, že snižujeme daňové zatížení, takže je vidět, že ty kroky jsou skutečně nějakým způsobem vyvážené a tak, jak jsem říkal, ta diskuse o jednotlivých parametrech, o konkrétních podmínkách, ta je možná a k té jsme připraveni. Nicméně není možné opustit to, že je potřeba dosáhnout konsolidace veřejných financí. To je prostě základní úkol, a pokud to neuděláme, tak na to všichni doplatíme.

Daniela DRTINOVÁ
Odbory mají jiná čísla? Přece to je věc, která se dá lehce spočítat.

Václav PÍCL
Ano. Například zavedení důchodové reformy, tedy druhého pilíře, připraví státní rozpočet ročně o 20 miliard korun. Zavedení daňové reformy, která byla předložena, tak to znamená ročně asi mínus 20 miliard korun. Ten nový návrh s těmi šestnácti opatřeními asi mínus 10 miliard korun v příjmech státního rozpočtu. A takhle bych tady mohl jmenovat dopady.

Daniela DRTINOVÁ
Můžete tedy na toto reagovat, prosím, jen abychom nechali proudit dialog.

Jaromír DRÁBEK
Samozřejmě, samozřejmě můžu. Dobře víte, že důchodovou reformu neúspěšně řešily politické reprezentace 15 let a my, bohužel, jsme ve zpoždění oproti ostatním státům a to jde jenom o to, jestli se chceme podívat do očí dnešním třicátníkům a říci jim ano, vytváříme předpoklady dlouhodobé pro to, aby až vy půjdete do důchodu, tak aby penzijní systém byl stabilní, anebo strčíme hlavu do písku a řekneme ne, ještě to odložíme o dalších 5 nebo 10 let a nebudeme nic dělat.

Daniela DRTINOVÁ
Takže odbory strkají hlavu do písku.

Václav PÍCL
Nestrkáme hlavu do písku. My jsme vládě předložili svoji variantu důchodové reformy, která by pokračovala v tom systému, který je dnes nastolen, nějakým způsobem vy ošetřila ten třetí pilíř, to je to penzijní připojištění, tak, aby lidé si mohli nějakým způsobem přilepšit, pokud budou mít dostatek finančních prostředků, na důchod. A ten druhý pilíř, ze kterého budou mít de facto po dobu 30 let pouze prospěch penzijní fondy, kdy ze státního rozpočtu tam ročně poteče asi 20 miliard korun, od těch pojištěnců dalších 14 miliard korun, tak prostě nám to připadá v tuto chvíli nesprávný krok a měli bychom se tedy zabývat tím současným systémem a nějakým způsobem ho předělat tak, aby vyhovoval těm požadavkům, které tady jsou.

Daniela DRTINOVÁ
Pane místopředsedo, prezident Klaus kdysi říkal, že odboráři tady jsou takoví kapříci v českém rybníce, žádná štika. Vypadá to, že se vědomě měníte v dravé ryby.

Václav PÍCL
Já nemůžu reagovat na toto přirovnání. Já si myslím, že stabilně děláme úplně stejnou činnost, tak jako jsme protestovali nebo jsme i stávkovali, když tady byla Špidlova vláda, proti škrtům ve státní správě, ve veřejných financích, tak teď, když je tady jiná koalice, postupujme úplně stejným způsobem, bez ohledu na to, kdo tedy je u vlády, jestli je to střed, levá, pravá strana. Prostě my jsme tady proto, jak jsem říkal na začátku, pro ty oprávněné naše požadavky.

Daniela DRTINOVÁ
Podle vás jsou odbory tvrdší?

Jaromír DRÁBEK
Tak já to nechci nijak hodnotit. Já jsem to řekl na začátku. Já si myslím, že kdyby se hypoteticky podařilo odborům prosadit jejich politické cíle a vyvolat předčasné volby, tak za 3 roky budou stejným způsobem demonstrovat proti mnohem horším opatřením.

Daniela DRTINOVÁ
Pánové, já vám děkuji. Na shledanou.

Václav PÍCL
Děkuji také. Na shledanou.

Jaromír DRÁBEK
Pěkný zbytek večera.

ke zhlédnutí on-line zde
zdroj: top09.cz

Odpovědi na dotazy vznesené Evou Pospíšilovou z deníku Blesk:

1. Kde v současné době žijete?
Od narození žiji v Jablonci nad Nisou, v letech 1965-71 na adrese Křížová 22, v letech 1971-1990 na adrese Květinová 34, od roku 1990 dosud na adrese Turistická 9.

2. Z jakých zdrojů a kdy jste si pořídil dům v Jablonci nad Nisou – Vrkoslavicích?
V roce 1990, z rodinných úspor. Rodinný domek byl postaven v roce 1899 (to není překlep), cena byla 80 000 Kč.

3. Z jakých zdrojů a kdy si Vaše rodina pořídil byt v Praze?
Panelákový byt v Praze-Řepích, který byl postaven v roce 1987, získala manželka v rámci vypořádání dědictví po zemřelém otci, bydlí v něm její matka.

4. Z jakých zdrojů hradila Vaše manželka koupi pozemků v Olešnici u Turnova – Mlýnici?
Z rodinných úspor pocházejících z řádně zdaněných příjmů, cena hrazena převodem z bankovního účtů, tedy naprosto transparentně a prokazatelně.

5. Z jakých zdrojů Vaše manželka hradí stavbu roubenky, která nyní vyrůstá právě v Olešnici – Mlýnici?
Z rodinných úspor pocházejících z řádně zdaněných příjmů, všechy stavení práce jsou hrazeny převody z bankovních účtů, tedy naprosto transparentně a prokazatelně.

6. Můžete se vyjádřit k tomu, proč jste si s manželkou rozdělili společný majetek?
Ke zúžení (nikoli rozdělení) společného jmění manželů jsme se rozhodli cca v roce 2004 z důvodu mé tehdejší podnikatelské činnosti (viz obchodní a živnostenský rejstřík).

7. Co přesně dělá Vaše manželka?
Moje manželka Ing. Jindra Drábková, PhD., pracuje již řadu let jako odborná asistentka na Technické univerzitě v Liberci a řadu let má živnostenské oprávnění v živnosti volné (viz živnostenský rejstřík).

8. Jaká auta má Vaše rodina k dispozici? A jak a kdy si je pořídila?
Škoda Fabia, zakoupeno nové v roce 2005,
Nissan X-trail, zakoupeno v roce 2010 za zůstatkovou cenu od firmy ABEGU, a.s., v souvislosti s ukončením působení ve funkci místopředsedy představenstva (viz obchodní rejstřík),
Škoda Fabia, zakoupeno nové v roce 2012.

9. Můžete se vyjádřit k rodinným financím – zda-li má rodina nějaký úvěr, půjčku, úspory? Pokud ano, pak v jaké výši…
Nemáme žádné finanční závazky, tedy ani ve formě úvěru, půjčky, hypotéky apod. Úspory ve výši několika set tisíc korun jsou uloženy na bankovních účtech a předpokládáme použití větší části z nich na dostavbu výše zmíněné roubenky.

Vážená paní redaktorko,
v případě Vašeho zájmu Vás nechám nahlédnout do svých i manželčiných daňových přiznání a do svých i manželčiných výpisů z bankovních účtů, abyste si mohla ověřit, že naše hospodaření je naprosto transparentní.

Otázky Václava Moravce, 22. 4. 2012

Václav MORAVEC, moderátor
Pozvání do Otázek přijali ministr práce a sociálních věcí, místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek, předseda nejsilnější odborové centrály v zemi Jaroslav Zavadil a americký ekonom českého původu profesor Milan Zelený. Pánové, vítejte po čase v Otázkách, děkuji, že jste přijali mé pozvání. Dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobrý den.

Milan ZELENÝ, ekonom
Dobrý den.

Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
Pěkné nedělní poledne.

Václav MORAVEC
Začněme u vás, pane profesore. Nakolik je podle vás důležité vlastně dopočítávat, jestli se demonstrace zúčastnilo 100 tisíc lidí, nebo 120 tisíc lidí, či 90? A nebo je ta demonstrace a ten občanský protest daleko širší, má širší souvislosti?

Milan ZELENÝ
Já se domnívám, že nám často uniká, že tím, čím my procházíme prochází v celý vyspělý svět. Celý vyspělý svět se potýká s problémy zadlužení, s problémy stárnutí populace, s problém ztráty pracovních příležitostí. Tím světem, který na to nejvíc doplácí je, jsou Spojené státy americké, západní Evropa a Japonsko. A nyní to přichází i do východní Evropy a bude to pokračovat. Tady zazněla slova, že je to série krizí. Ono to není ani série krizí, on je to jeden velmi závažný kvalitativní přesun, nebo proměna, nebo transformace. Na krizi se reaguje tak, že se s ní bojuje, že se čeká, až odezní, že se čeká, že se všecko vrátí do starých kolejí. Transformace, s transformací se bojuje tak, že se mění systémy, že se adaptují lidé a instituce a připravují se na tu změnu.

Václav MORAVEC
Nakolik to vystupování vládních politiků, kteří říkají: Je to zneužití, řekněme, akce politickou konkurencí, rozumějme levicovými opozičními stranami ČSSD a KSČM a na straně druhé tlak těch odborů je vzájemným nepochopením toho, že tady existuje ona transformace, nějaká hlubší krize, která, kterou vy označujete právě transformací?

Milan ZELENÝ
No o tom právě mluvím, že my máme problém tady, že příliš zosobňujeme, příliš se domníváme, že osoby jsou tou hnací silou a zapomínáme na to, že z tohohle pohledu ty osoby v podstatě jenom reagují na otevírající se situace a vlastně ony jsou taženy těmi problémy. A takovéto soustřeďování se na ty osoby potom má za následek, že se domníváme, že když tu osobu nějakým způsobem odstraníme, nebo posuneme výš, nebo odvolíme, nebo znovu, že tím něco řešíme.

Václav MORAVEC
Je tedy bláhové domnívat se, že to mohou změnit předčasné volby, což je stanovisko odborů?

Milan ZELENÝ
Což je implikace toho, co říkám. Tím neříkám, že ty předčasné volby nenastanou, nebo by neměly nastat, jenom říkám, že sami o sobě nepřinesou nic nového, než opět naplnění starého systému novými lidmi a ti budou opět v tom tahu toho světa, my nejsme výjimeční ve světě, my nemáme žádný zvláštnosti jiné než to, že nechápeme, že prostě ve světě probíhá transformace a ne nějaká krátkodobá krize.

Václav MORAVEC
A kdybyste byl vládním politikem, tak co byste si z té sobotní, protože šlo o jednu z největších demonstrací, ne-li největší demonstraci od listopadu roku 1989, jaké poselství byste si z toho, být ve vládě, vzal?

Milan ZELENÝ
Já si myslím, že ta demonstrace zaprvé byla velmi výborně organizovaná, byla velmi korektní a demonstrovala, že je tady celá řada, a já bych řekl dokonce většina, jak bylo označeno, naštvaných lidí. Já se domnívám, ale osobně, že dneska už naštvání nestačí. Že tady je mnohem více, už bych neřekl naštvaných lidí, ale lidí, kteří rezignovali na ten systém a kteří připravují svoje vlastní způsoby, jak s tím systémem pracovat, nebo jak ho, jak s ním paralelně pracovat, jak nehledat řešení v tom politickém systému, který zcela jasně, jak už tady zaznělo i před chvílí, zcela jasně prochází určitou degradací.

Václav MORAVEC
A kdybyste tedy byl vládním politikem, jak byste se zařídil na margo té demonstrace, pokud byste se nějak zařídil? Jak by vláda měla korigovat své kroky? Jestli by je vůbec měla korigovat po té sobotní demonstraci?

Milan ZELENÝ
Já si myslím, že vláda korigovat své kroky, je trošku zvláštní požadavek. Ale spíš bych řekl, že voliči by měli korigovat své kroky. To znamená, že voliči by měli začít vyhledávat ne jenom znovu volení a další sérii předčasných voleb, protože nám se stane velmi vbrzku, že nebudou žádné jiné volby, než předčasné, že jo, že prostě tohle to ne to, ale domnívám se, že by měli se začít dívat na to, že některé strany a někteří politici, kteří tady už jsou přes 20 let, že není možný od nich očekávat, že budou se adaptovat a reagovat na ty změny, který se tady snažím trošku naznačit. Čili …

Václav MORAVEC
Pane ministře Drábku, my jsme slyšeli od premiéra, od ministra financí a ostatně i od vás po včerejšku, že není představitelné, že by vláda nějak korigovala své kroky i na základě toho masivního protestu. Platí to i v neděli?

Jaromír DRÁBEK
Tak já bych rád oddělil dvě části, alespoň takový je můj pohled na tu současnou situaci i v prizmatu té včerejší demonstrace. Zaprvé je to obrovská naštvanost lidí a nespokojenost s politikou, s úrovní politiky. A tam já musím říct, že tomu hodnocení úplně rozumím. Vůbec …

Václav MORAVEC
Takže rozumíte tomu, že to, co předvádíte jako vládní koalice …

Jaromír DRÁBEK
Vůbec se tomu nedivím, ano, naprosto jednoznačně …

Václav MORAVEC
Že, ženete lidi do ulic …

Jaromír DRÁBEK
… a myslím si, že TOP 09 se k tomu mnohokrát vyjádřila, my se snažíme o korektní postup, o naplňování svého volebního programu. Ale je pravda, že řada těch kauz …

Václav MORAVEC
Ale zároveň v té vládě zůstáváte po tom všem, co se odehrálo.

Jaromír DRÁBEK
… ale ano, a řada těch kauz, bohužel hází špínu i na nás a já jsem to říkal už mnohokrát, každý týden se rozhodujeme o tom, jestli nám to stojí zato, a jestli to naplňování našeho programu, naplňování toho programu hospodárného nakládání s veřejnými prostředky stojí za to, že na nás také cáká špína od těch jiných …

Václav MORAVEC
Být u toho, ale vždycky převáží, pane ministře?

Jaromír DRÁBEK
… druhá věc, ano a druhá věc je to, že my jsme slíbili našim voličům, od kterých jsme dostali důvěru, že budeme hospodárně nakládat se stáními prostředky, že budeme snižovat deficit veřejných financí, tak bychom, tak, abychom naším dětem, až skončíme, odevzdávali zemi míň zadluženou. A tady jasně stojí vedle sebe alternativy, které byly jasně vyjádřeny i nakonec na té včerejší demonstraci a před tou včerejší demonstrací. My říkáme, ano, je to bolestivý proces, ale chceme, aby v roce 2016 Česká republika hospodařila s vyrovnaným rozpočtem. To znamená nezadlužovala dál tuto zemi. Sociální demokraté říkají, ano, chceme také nějaké reformy, ale ty reformy budou postavené na tom, že zvýšíme složenou daňovou kvótu o 3-4 %, přepočtem vybereme na daních řádově o 150 miliard korun více, tedy vybereme od občanů dalších 150 miliard korun. Odbory říkají, jednoduše a je to korektní, jednoduše odbory říkají, ano, pokračujme v zadlužování této země, stabilizujme roční schodek rozpočtu na 120 miliardách. Zadlužujme i v následujících letech Českou republiku 120 miliardami ročně …

Václav MORAVEC
Ale vy nedodáváte to „B“, co říkají odbory, aby dál šla ekonomika, aby nedošlo k výraznějšímu podseknutí české ekonomiky …

Jaromír DRÁBEK
… samozřejmě, ale proto já říkám, to jsou korektní politické pohledy. Ale pohled TOP 09 je takový, že musíme dál pokračovat v úsporných opatřeních a ve stabilizaci veřejných rozpočtů, protože považujeme jinou cestu za nesprávnou. To nabízíme, to jsme nabídli svým voličům před 2 lety a pokud vy říkáte, jestli my budeme tento pohled korigovat …

Václav MORAVEC
Nebudete.

Jaromír DRÁBEK
… tento pohled nemůžeme korigovat, protože takový postup jsme slíbili našim voličům, kteří nám dali důvěru.

Václav MORAVEC
Vy jste se, Jaroslave Zavadile, po té demonstraci v centru Prahy, sešel alespoň podle televize Nova, na pivu s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Co jste spolu tak důležitého probírali?

Jaroslav ZAVADIL
Tak to jsem rád, že tahle otázka padla. Zaprvé to nebylo po demonstraci, ale my jsme měli spolu pořad nejenom s Miroslavem Kalouskem, ale s panem profesorem Bělohradským a s ekonomem Michlem v Radiožurnálu, ve speciálu Radiožurnálu Martina Veselovského a po této relaci, která trvala do 4 hodin, já jsem požádal o schůzku, protože jsem chtěl slyšet a některé vysvětlení, jak vláda bude postupovat dál. Protože ta debata …

Václav MORAVEC
Čeho jste se tedy dočkal?

Jaroslav ZAVADIL
… tak, ty témata byly dvě, o kterých jsme hovořili. A trošičku mě mrzí, že Nova, která to natočila, já nevím, jestli z křoví, nebo odkud to byla naprosto debata veřejná, to byla debata, která se odehrávala …

Václav MORAVEC
Tak vás nemuseli točit z křoví.

Jaroslav ZAVADIL
… nemuseli, no, já to nadnáším, ale proč se chovali zbaběle a proč nepřišli k nám, proč se nezeptali, o čem se hovoří. To bych považoval za seriózní …

Václav MORAVEC
Ještě řekněte, že vy byste po pravdě odpověděl?

Jaroslav ZAVADIL
… já bych po pravdě odpověděl. Ano.

Václav MORAVEC
Tak nám pěkně řekněte, o čem jste se bavili?

Jaroslav ZAVADIL
Bavili jsme se o dvouch tématech, zaprvé důchodové reformy, jedna i druhá, my pořád jsme přesvědčeni, že ta důchodová reforma, kterou navrhovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, je podstatně horší a pak o tom, co tady bylo tak nějak v kuloáru řečeno a já jsem se už skoro začal obávat, jestli pan ministr Drábek není odborář. Protože to, jak ve své podstatě mluvil o té politice a o tom způsobu vládnutí …

Václav MORAVEC
Že se vám nediví …

Jaroslav ZAVADIL
… že se nám nediví, ano …

Václav MORAVEC
… že jste znechuceni …

Jaroslav ZAVADIL
… že jsme znechuceni, tak to tak skutečně je. A já jsem chtěl od pana ministra Kalouska zaprvé jsem mu chtěl říct, že je potřeba, aby si začali uvědomovat tu naštvanost těch lidí, aby to nebagatelizovali, protože v mnoha případech se to bagatelizuje, teď nemluvím jaksi obecně nebo konkrétně k někomu, ale prostě se to bere, jako když ta naštvanost není, ať nepodceňují tu naštvanost těch lidí a nepodceňují ten Václavský, to Václavské náměstí, které bylo zaplněné a že by nejlepší a férové bylo, kdyby skutečně šli do předčasných voleb. To, co tady bylo řečeno …

Václav MORAVEC
A slyšel jste od Miroslava Kalouska, že Karolína Peake dá dohromady těch 10 poslanců, jak stanovuje …

Jaroslav ZAVADIL
… ne, ne, ne, to jsem skutečně neslyšel, to mi ani nesdělil. Já kdybych se měl vyjadřovat k tomu panoptiku, co se teďko děje, a to se nedá jinak nazvat, jo, protože Věci veřejné se rozdělí, jedna koaliční strana padne, jedna z koaličních stran nazývá tu třetí ano, třetí jako něco slizkého a odporného a my energetici víme, že když se něco zapojí do série a když jsou to tři články, a to jsou tři články a jestliže něco je lživého uprostřed toho, nebo i na konci, no tak je to všechno lživé. Takže já se …

Jaromír DRÁBEK
Ale neexistuje jenom sériové uspořádání.

Jaroslav ZAVADIL
… no, já vím, ale ono to tak vlastně, ono to tak vlastně vyznělo. Takže to byl …

Václav MORAVEC
Řekl jste, promiňte, tady stručná otázka, řekl jste ministru financí Miroslavu Kalouskovi, že pokud dojde k tomuto přeskupení vládních poměrů a vláda dál bude existovat, ale bude podporována Karolínou Peake, že se budete radikalizovat, nebo, že dojde k radikalizaci těch protestů?

Jaroslav ZAVADIL
Já jsem ho upozornil na to, že k tomu může dojít. Že není možné, aby se uprostřed toho cyklu najednou zvedla jakási strana, která založí, kterou založí teda Karolína Peake a bude se dále dělat, jako když se nic nechumelí a budeme dále pokračovat v tom procesu, který teda byl nastaven a že už politikaření tohoto typu mají už lidi skutečně dost. Takže proto i ta 70% většina, která teda hovoří o předčasných volbách. Já se domnívám, že mám za povinnost hovořit s každým, budu mluvit i s premiérem o tomhle tom a můžu ubezpečit každého, že to, co jim říkám, těmto pánům ve vládě, tak je poměrně brutálnější, než to, co říkám na veřejnosti.

Václav MORAVEC
Pane ministře, nemáte obavy, že ta agónie a ty, to, co vám vadilo v těch uplynulých dvou letech, může pokračovat i s tím novým politickým subjektem, když Karolína Peake sežene těch 10 hlasů do pondělka?

Jaromír DRÁBEK
Tak vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, to je naprosto jasné. A teď jde vývoj tím směrem, o tom rozhodnutí, zda vláda bude mít dostatečnou podporu v Poslanecké sněmovně, protože té se vláda zodpovídá, či zda nebude …

Václav MORAVEC
V zákulisí se už říká, že to je ložené, že …

Jaromír DRÁBEK
… tak v zákulisí, pokud vy to víte, tak pro mě je to důležitá informace, já to nevím, protože ze zákulisí ty informace nemám, já si počkám na skutečný výsledek. Myslím si, že i Karolína Peake jasně i dnes říkala, že jisté to nemá. Ale z mého pohledu a z pohledu TOP 09 je ta situace skutečně jednoduchá. A já jenom navážu na to, co jsem říkal, my plníme svůj volební program a ve chvíli, kdy bude jasná podpora Poslanecké sněmovny, to, co je z ústavy předepsáno, tak budeme dále plnit svůj volební program. Ta podpora musí být jasná nejenom číselně, ale vy jste se, vy jste se na to …

Václav MORAVEC
I když to může poškozovat dál vládu? Na to jsem se ptal, když to může dál vládu poškozovat v očích veřejnosti, protože jakým způsobem ta vláda bude udržena u moci?

Jaromír DRÁBEK
… ale my jsme přece před 2 lety šli do volebního programu, který byl plný nepopulárních opatření. My jsme nezakládali TOP 09 pro to, abychom …

Václav MORAVEC
No, mluvili jste o lepší politické kultuře a podívejte se po dvou letech.

Jaromír DRÁBEK
… no jistě, tak se podívejte na naše ministry a řekněte, který z nich kterým krokem přispěl k horší politické kultuře. To samozřejmě vždycky …

Václav MORAVEC
To celá strana, že zůstává ve vládě, která funguje …

Jaromír DRÁBEK
… samozřejmě …

Václav MORAVEC
… tím způsobem, kterým funguje, pane ministře.

Jaromír DRÁBEK
… samozřejmě, ale …

Václav MORAVEC
Vy jste místopředsedou té strany, nejde o vaše konkrétní ministry.

Jaromír DRÁBEK
… pokud, pokud se takhle ptáte, tak z toho vyplývá, že by nikdy žádná strana nemohla být součástí nějaké koalice, protože vždycky ta strana prosazuje svůj volební program a nemá až tak …

Václav MORAVEC
Nemůže být součástí /nesrozumitelné – souzvuk hlasů/

Jaromír DRÁBEK
… takový dosah na té další.

Václav MORAVEC
… lépe, lépe chovat. Souvisí to, pane profesore, s tím, že se mění i vlastně systém těch politických stran? Že tady vznikají jak houby po dešti nové subjekty, ty dostanou důvěru veřejnosti, podívejte se na příběh Věcí veřejných od roku 2009 do současnosti.

Milan ZELENÝ
To máte, to máte stejný i s účastníky dnešní vlády, že jo, ty strany vznikaly nedávno, že jo a v podstatě se tady recyklují politici v nových stranách. Já si myslím, že tohle bude pokračovat, dokud ta veřejnost volební tomu nedá zákaz. Ale řekl bych k tomu obecnějšímu, opět, že tito lidé jsou ve vleku něčeho, co si neuvědomují, protože jsou v tom každodenním pohybu, že skutečně prestiže a i role a funkce politických stran degraduje, upadá. Není na ní už takový spoleh. Ve Spojených státech, já nechci dávat Spojený státy jako příklad, ale procházejí tím samým co my, 40 % obyvatel, nikoliv jenom voličů designovaných, 40 % obyvatel dává přednost takzvané TreeParty, která nepodporuje ani demokratickou, ani republikánskou stranu, ale vyhledává důvěryhodný a prostě stranicky nezapojený kandidáty, kteří mohou mít přímou zodpovědnost k voličům. Jinými slovy, tady je volič, tady je volený zástupce reprezentanta mezi nimi je nějaký interpret, a to je ta strana. A ta strana narušuje vlastně v dnešní době Internetu, v dnešní době vzdělanosti, v dnešní době znalostí narušuje to, aby ten volič s tím voleným měl přímou komunikaci. A tohle to je celosvětový proces a to, že se vám to projevuje v tom, že tenhle pán se hádá s tímhle a tenhle s tímhle a tohle s tímhle, to si neuvědomujeme, že vlastně to tak musí bejt, protože my jenom reagujeme na ty situace, který se …

Václav MORAVEC
A nemáte obavy, že v postdemokracii, kterou asi Česká republika je, protože je 22 let od transformace z autoritářského politického systému na liberální demokracii, že to může vést k tomu, že ten nový systém, ta transformace, může dopadnout v nějaký autoritativnější styl a nemusí být demokratickou zemí, protože to naštvání veřejnosti může být zneužito?

Milan ZELENÝ
Pokud budeme nahrazovat znechucení z politickými stranami tím, že budeme vytvářet strany nové, tak zcela jasně jedna z těch nových stran bude strana radikální, bude strana, kterou jsme poznávali už v historii. Já se domnívám, ale, že ten posun postupuje jiným směrem, jinými slovy, on postupuje, jak se oslabují politické strany, tak se posilují samosprávy jednotlivých regionů, jednotlivých lokalit, jednotlivých měst, jednotlivých míst. A tam prostě vzniká ta, to spojení, toho voleného s tím, teda voleného s tím voličem, vzniká otevřeněji, blížeji a dá se na tom stavět to, čemu se může říkat autonomní demokracie, to je přímá demokracie s přímou zodpovědností voleného k voliči bez interference strany, která má svoje zájmy.

Jaroslav ZAVADIL
Já jenom k těm výsledkům jo, já nemám zákulisní informace, ale jsem přesvědčen, že už je to dávno spočítané, propočítané a trochu mě …

Václav MORAVEC
Teď myslíte to, že vláda bude pokračovat?

Jaroslav ZAVADIL
… to, že vláda bude pokračovat. To jsou ty signály, kterým my pořád říkáme, prosím vás, uvědomte si, co může potom nastat. Ale proč o tom mluvím?

Václav MORAVEC
Ale počkejte, proč byste nerespektovali, a propos, Jaromíre Drábku, předpokládám, že v příštím týdnu, když teda premiér chce mít 10 podpisů, že v příštím týdnu by sama vláda požádala o důvěru Poslaneckou sněmovnu, pokud bude 10 podpisů na seznamu Karolíny Peake, je to tak?

Jaromír DRÁBEK
Ten mechanismus je jiný. My jsme jasně řekli, že pokud se vláda nebude opírat o jasnou důvěryhodnou většinu v Poslanecké sněmovně, takže TOP 09 podpoří konání předčasných voleb v co nejkratším termínu. To znamená do těch 60 dnů tak, jak je, tak jak umožňuje ústava. To je …

Václav MORAVEC
A v případě, že Karolína Peake přijde s 10 podpisy, tak počítáte s tím, že příští týden požádá vláda sama o důvěru?

Jaromír DRÁBEK
… v tom případě, v případě, že bude jasná většina z těch dosavadních poslanců, a to je důležité říci, tak já nevidím v tuto chvíli důvod, proč by automaticky vláda měla o něco žádat. Vláda požádala o důvěru v Poslanecké sněmovně a tu dostala. V tý …

Václav MORAVEC
Ani v tý, promiňte, chápu to správně, že ani v té symbolické rovině, není důležité si pro veřejnost otestovat, zda ta důvěra je a že by vláda v příštím týdnu nepředstoupila před sněmovnu?

Jaromír DRÁBEK
… naprosto jednoznačně. Ale přece vy dobře víte, že například příští týden se bude hlasovat o řadě návrhů, které se budou vracet ze Senátu, kde je potřeba takzvaná 101 většina, to znamená to hlasování nemusí být ani formální. To se prostě ukáže při prvním hlasování o zákonu …

Václav MORAVEC
Jinak řečeno, není, není podle vás podstatné, aby vláda předstoupila před sněmovnu se žádostí o důvěru?

Jaromír DRÁBEK
… podle, podle, podle mě to je čistě formální záležitost, může k tomu dojít, já to nevylučuji, ale tak, jak říkám u několika tisků hned v úterý při zahájení Poslanecké sněmovny, bude naprosto jasné, kdo je s kým a jak to na politické scéně vypadá.

Václav MORAVEC
To znamená spojit to případně s tímto hlasováním?

Jaromír DRÁBEK
Je to, je to klidně možné, ale nepovažuji to za formálně podstatné.

Václav MORAVEC
Další zadlužování státu už není možné. Tak odůvodňuje vláda své další kroky, kterými jsou úspory ve státním rozpočtu a zvyšování některých daní. V čele z daní z přidané hodnoty. Podle ministra financí Miroslava Kalouska nemá kabinet kvůli zpomalení české ekonomiky v letošním i v příštím roce vlastně jinou možnost. Vyšší sazby daně z přidané hodnoty, menší růst důchodů, nebo zvláštní daň pro bohaté. To jsou jen některé body vládních plánů, které mají v příštím roce ušetřit státní pokladně 42 miliard korun. Pokud se ekonomice povede hůř, přijdou podle ministra financí Miroslava Kalouska další škrty. Pokud lépe, nic se měnit nebude.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/ /17. 4. 2012/
Mnohem víc než ustoupení od některých úsporných opatření bych preferoval posílení prorůstových výdajů, jako jsou investice do vědy a výzkumu nebo do infrastruktury.

Václav MORAVEC
Kvůli vyšší dani z přidané hodnoty si každý od ledna připlatí měsíčně zhruba 83 koruny. Naopak důchodci dostanou přidáno o 272 koruny méně. Oproti dřívějšímu plánu v roce 2014 vzroste i daň z příjmů. To vše při pomalém růstu ekonomiky.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/ /17. 4. 2012/
Ta prognóza je zatížena silnými riziky směrem dolů. Nikdo z nás neví, co se za několik měsíců může odehrát na kapitálových trzích, co se může stát v eurozóně.

Václav MORAVEC
Trhy teď znepokojují zejména výnosy španělských dluhopisů, které poprvé v letošním roce překročily 6% hranici. Analytici se shodují, že koalice má v úsporách pokračovat. Někteří se však domnívají, že nemusí postupovat tak rychle.

Jan BUREŠ, hlavní ekonom, ERA Poštovní spořitelna /17. 4. 2012/
Česká vláda není v pozici, kdy by musela nutně reagovat na každé zhoršení ekonomického výhledu hledáním nových úspor nebo navyšováním daní. My nejsme v pozici Portugalska ani Řecka.

Václav MORAVEC
Vláda chce v příštím roce stlačit deficit veřejných financí pod 3 % hrubého domácího produktu. V roce 2016 by už měl být státní rozpočet vyrovnaný. I takové jsou plány vlády. Začneme u vás teď, pane ministře. Které další reformy, nebo změny v celém tom systému, musejí přijít, bude-li vláda pokračovat? Když se podíváte na resorty TOP 09 tedy práce, sociální věci, ministerstvo financí a ministerstvo zdravotnictví.

Jaromír DRÁBEK
Tak my máme za sebou velmi důležitou část, tu legislativní, protože v současné době jsou legislativně schváleny, to znamená jsou součástí platného právního řádu, jak ty úpravy, které jsou v důchodovém systému, tak v sociálním systému, tak ve zdravotním systému, tak v daňovém systému. To je za ten první rok a tři čtvrtě to, co bylo možné dosáhnout v legislativní oblasti. A teď je potřeba dokončit ty reformy v tom faktickém, v tom exekutivním. My jsme nastartovali změny v sociálním systému, kterém měly za cíl lépe zhodnotit individuální potřeby člověka, lépe zacílit sociální dávky, udělat systém spravedlivější a méně zneužitelný. Také jsou v platnosti opatření důchodové reformě a tam jenom zdůrazním, že to není jenom to, o čem se pořád mluví, ten nový spořící pilíř, ale také úpravy toho dosavadního průběžného systému, které nastavují …

Václav MORAVEC
Jinak řečeno z hlediska těch zákonů jste …

Jaromír DRÁBEK
… dlouhodobou stabilitu …

Václav MORAVEC
… jste udělali většinu reforem?

Jaromír DRÁBEK
… tak, ano, většina, většina těch potřebných reforem je dnes v právním řádu, to znamená schválená, ty zákony jsou platné, nejsou ještě v řadě případů účinné a teď jde jenom o to, aby i ta aplikace, i to nastavení do praxe, proběhlo řádným způsobem a také samozřejmě u těch zákonů, které ještě nenabyly účinnosti, to jsou některé zákony spojené s daňovou reformou, některé zákony spojené s důchodovou reformou tak, aby byly případně doupraveny tak, aby ta funkčnost byla co nejlepší.

Václav MORAVEC
Budete nějak, některé ty věci korigovat? Tady požadavek odborů například je, odložení té penzijní reformy?

Jaromír DRÁBEK
Ano, ano, přijdou korekce, na kterých pracujeme velmi usilovně, nepůjde o odložení, to v žádném případě, ale jsou tam …

Václav MORAVEC
Jaké korekce tedy můžete slíbit odborům v souvislosti s penzijní reformou?

Jaromír DRÁBEK
… ale jsou, například zavedení takzvaných předdůchodů, to je velmi důležitá pasáž, která byla, nebo která je zpracovávána do toho důchodového systému právě na základě jednání tripartity a já to považuji za velmi důležité, protože skutečně uplatnění v řadě profesí v tom těsně předdůchodovém věku je velmi obtížné a zvlášť těch fyzicky náročných, nebo psychicky náročných profesích je potřeba dát možnost, aby zaměstnavatel mohl naspořit tomu zaměstnanci dostatečné prostředky tak, aby mohl odejít do důchodu dříve.

Václav MORAVEC
Jednou větou ale.

Jaroslav ZAVADIL
To odložení, to má úplně jiný význam. To odložení má význam v tom, že se samozřejmě očekává, a ty propočty jsou velmi přesné, že pokud nastartuje důchodová reforma, tak se do veřejných rozpočtů dostane, nebo respektive ztratí veřejné rozpočty zhruba kolem 20 možná i více miliard korun, protože to bude záležet na tom, kolik lidí se do té důchodové reformy přihlásí, to zaprvé. A jednak u toho DPH, tam my jsme bojovali od samého počátku proti tomu, aby ten systém byl tak jak nastavený je a navíc se prokazuje, že to, co se počítalo s výnosy z toho DPH, tak tam se počítalo zhruba s 30 miliardami za rok. V současné době se ukazuje, že za první kvartál je jich 2,6 jenom, takže tam bude další propad na příjmové straně. A to jsou počty, které nejsou zpochybnitelné.

Václav MORAVEC
Přepněte si na zpravodajskou 24, už za pár okamžiků pokračuje v diskusi s hlavními hosty dnešních Otázek. Americkým ekonomem, profesorem Milanem Zeleným, předsedou nejsilnější odborové centrály v zemi Jaroslavem Zavadilem a ministrem práce a sociálních věcí, místopředsedou TOP 09 Jaromírem Drábkem. Přepněte si na zpravodajskou 24 pokračujeme po stručných zprávách.

ke zhlédnutí online zde: 1. část, 2. část
zdroj: top09.cz, ceskatelevize.cz

Projekt Docházka nezaměstnaných (DONEZ), který byl spuštěn na podzim minulého roku, přinesl daňovým poplatníkům čistou úsporu ve výši 140 milionů korun. Díky němu se podařilo odhalit několik tisíc lidí, kteří zneužívali sociální systém. Přesto má projekt kritiky. Naposledy veřejný ochránce práv zmínil údajnou nezákonnost. Nezaměstnaní zařazení do projektu mají povinnost dostavit se v určený čas na poštu na pobočku Czech POINT. Protože se určený termín dozvídají s krátkým časovým odstupem, znemožňuje se jim potenciální nelegální práce.

Argument o nezákonnosti projektu mohu jednoznačně odmítnout. V první řadě je úlohou státu bojovat s podvodným chováním, k němuž nelegální výkon práce prostě patří. V legislativě pro to máme dostatečnou oporu. Uchazeč o zaměstnání je ze zákona dokonce povinen poskytnout potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání. Jednou z forem poskytování součinnosti je povinnost dostavit se na pobočku Úřadu práce nebo kontaktní místo veřejné správy (Czech POINT) ve stanoveném termínu, případně oznámit důvody, proč se dotyčný nedostavil. Tato ustanovení zákona neznamenají věcnou změnu oproti minulosti. Neexistuje totiž žádný rozdíl mezi povinností dostavit se ve stanoveném termínu na Úřad práce a povinností dostavit se na kontaktní místo veřejné správy.

Projekt nelze označit ani za bezúčelný. Naším cílem není zbytečná buzerace poctivých uchazečů o práci, jak tvrdí opozice či odbory. Do projektu jsou zařazováni například ti, kteří se do evidence nezaměstnaných dostávají opakovaně a je zde podezření na zneužívání sociálního systému. Do projektu naopak nejsou zařazeni ti nezaměstnaní, kteří se rekvalifikují, osoby starší šedesáti let či lidé pečující o osobu blízkou, s 2. stupněm invalidity atd. Mezi důvody, které omlouvají absenci na dohodnuté schůzce, patří pochopitelně nemoc, pohovor u potenciálního zaměstnavatele a například také obtížná dopravní dostupnost.

Proti podvodům je potřeba důsledně bojovat na všech úrovních. Pokud někdo zneužívá sociální systém, dostává dávky a ještě mu daňoví poplatníci platí zdravotní pojištění, nelze jeho chování tolerovat. Se čtyřmi tisícovkami lidí jsme již zahájili správní řízení o vyřazení z evidence Úřadu práce a s tím spojených výhod. Výmluvy, proč se mnoho z nich nedostavilo, jsou velice pikantní. Někteří nezaměstnaní uváděli, že jim jejich zaměstnavatel neumožnil přijít. Jiní prý zase spali po náročné noční směně a další se nacházeli na služební cestě. Co k tomu více dodat?

Z toho jasně vyplývá, že projekt se osvědčil. Bojuje proti podvodům, zefektivňuje sociální systém a šetří peníze.

publikováno v Hospodářských novinách 19. 4. 2012
zdroj: top09.cz

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) je elektrárenský typ. Vstává brzy ráno a o půlnoci už spí. To, že jej stínový oponent Zdeněk Škromach (ČSSD) vyzývá k rezignaci, bere u opozičního politika jako samozřejmost. Politické krize nevnímá a raději pracuje. Zda snížená dočasná valorizace bude jen tříletá, jak avizovala vláda, však slíbit nedokáže. Záleží na ekonomickém vývoji a příští politické generaci.
15. 4. 2012, Parlamentní listy

Co dělá obvykle ministr Drábek o půlnoci v sobotu?
Obvykle spí. Jen výjimečně je vzhůru. Já jsem spíše ranní typ, jak já říkám, jsem spíše elektrárenský typ. Dříve vstávám a úměrně tomu chodím dřív spát. Samozřejmě, někdy se stane, že v sobotu je nějaký ples a podobně, čili neplatí to stoprocentně, že ze soboty na neděli o půlnoci spím.

Čili spaní si ordinujete i na „všední“ půlnoci?
To platí stoprocentně. Obvykle vstávám mezi šestou a sedmou hodinou.

Čili práci si nenosíte domů?
Vzhledem k tomu, že nejsem z Prahy, nemám si kam nosit práci domů. Práci si vozím domů na víkendy, to ano, ale ve všední dny buď pracuji nebo spím.

Jak se změnil váš život s nástupem na ministerský post?
Hodně v tom smyslu opravdu extrémního časového vytížení. V běžném dni se volný čas dá počítat spíše na minuty. O to více se snažím využít víkendy s rodinou v Jablonci nad Nisou.

V poslední době jste terčem médií, neradí vám právě rodina vykašlat se na to?
Ten psychický tlak útoků a různých nepravdivých nařčení je pro mě nepříjemný. Stejně tak to určitě cítí i členové mojí rodiny. Nicméně po třiadvaceti letech manželství si myslím, že jak moje manželka, tak moje už plnoleté děti mě posuzují podle toho, jak mě znají a ne podle toho, jak o mně píše ten který deník.

V pátek vás stínový oponent Zdeněk Škromach opětovně vyzval k odstoupení. Systém výplaty dávek prý nefunguje a vy jste slíbil v takovém případě rezignovat…
Já to považuji za charakteristické. Kdyby to pan Škromach neudělal, tak bych spíše přemýšlel, jak to, že to neudělal. A já po několikáté – řekl bych, že to přesahuje desítku – zopakuji: Ano, pokud by se masivně nedodržovaly lhůty výplaty dávek, tak v takovém případě bych zvažoval rezignaci. Nic takového se nestalo ani v lednu, ani v únoru, ani v březnu a zatím ani v dubnu, tedy nemám k rezignaci žádný důvod. Nicméně rozumím tomu, že stínový ministr práce musí svého nestínového kolegu atakovat při každé vhodné příležitosti.

Nicméně pan Škromach tvrdí, že výplata v termínech probíhá jen díky starému, ne díky vašemu novému kolabujícímu systému…
To je úplný nesmysl. Za prvé, to takzvané jednotné výplatní místo je úplně nová záležitost. To znamená, že všechny dávky, ten proces vlastní výplaty, je realizován jednotným výplatním místem na České správě sociálního zabezpečení, a to je úplná novinka. Do konce roku jsme měli dvě výplatní místa – na Úřadu práce a na České správě sociálního zabezpečení. Už z toho je jasné, že o starém systému nemůže být řeč a navíc je tu významná úspora. Co se týká jednotlivých agend, tak státní sociální podpora běží od původního dodavatele, nicméně třeba dávky v hmotné nouzi běží ve zcela nové agendové aplikaci. Tam je to tak, že od ledna se změnilo životní minimum, změnily se podmínky pro výplaty jednotlivých dávek, tak prostě nebylo ani možné je vyplácet nadále z těch starých agendových aplikací. A postupný přechod ze starého systému na nový je u podpor v nezaměstnanosti. Ty, které byly přiznány do konce roku 2011, jsou vypláceny ze starých aplikací, a ty přiznané od počátku roku 2012 jsou vypláceny z nových aplikací. No u dávek zdravotně postiženým došlo k úplné restrukturalizaci, tak jako u dávek v hmotné nouzi a tam ani žádné staré agendy neexistovaly, čili kompletně jedou v novém systému.

Čili nejsou žádné problémy?
Ale jistě, že i problémy jsou. Ta operace je srovnatelná, jako když nějaká velká banka přechází na nějaký nový informační systém. Zeptejte se tam a potvrdí vám, že záměna informačních systémů není možná udělat stoprocentně bez problémů. Ano, můžeme polemizovat, na kolik lze konkrétním věcem předejít a podobně, takové odborné diskuze jsou důležité, ale mediální přestřelky jednotlivých politiků nejsou obrazem opravdového stavu.

V průběhu poslední vládní krize vás nebylo příliš vidět…
Takových krizí jsme za rok a tři čtvrtě zažili tolik, že já jsem – dá se říci – významně otupělý. Já se prostě snažím každý týden na ministerstvu využít k tomu, abychom věci, které máme, posunuli dál. Kdybychom každý týden sledovali, zda je nějaká turbulence na politické scéně, tak to bychom se nikam nedostali. Takto jsme za rok a tři čtvrtě dokázali prosadit důchodovou reformu, prosadit sociální reformu, zreorganizovat Úřad práce, ušetřit stovky milionů korun našim občanům… A pokud budu mít možnost to dělat ještě několik týdnů, tak postoupíme například v prosazování pěstounské péče, v dalších krocích, potřebných k elektronizaci výplaty dávek prostřednictvím elektronické karty. Čili já si myslím, že je třeba pracovat, než se zabývat nějakou politickou turbulencí.

Ekonomická krize – snižujete valorizaci důchodů. Opravdu se „záchrana“ ekonomiky neobejde bez obětí důchodců?
Pro ministra sociálních věcí je tohle téma vždycky velmi nepříjemné a velmi obtížné. Nicméně ekonomická realita je taková. Myslím, že se stačí rozhlédnout po jiných státech v Evropě, jak to dělají například v Německu nebo ve Švédsku. A já bych opravdu nechtěl, abychom tím, že neuděláme včas potřebné kroky, došly do stavu, kdy budeme muset důchody snižovat. Čili aby se důchody zvyšovaly pomaleji považuji za menší zlo, za méně špatné řešení, než abychom se za pár let dostali do stavu, kdy po zvyšování důchodů dosavadním tempem, budeme muset jako v jiných zemích udělat skok a důchody snížit o deset dvacet procent.

Vláda mluví o snížení valorizací jako o dočasném řešení v horizontu tří let, lze slíbit dočasnost tří let?
To bohužel nelze dohlédnout. To opatření je dnes koncipováno jako tříleté. Nicméně říkat dnes predikci vývoje ekonomiky, jak na tom bude za dva tři čtyři roky, by bylo věštění z křišťálové koule. To bude úkol až pro následující politickou generaci po příštích parlamentních volbách.

autor: Ondřej Vaněk
zdroj: parlamentnilisty.cz

Kvůli nelegálnímu zaměstnávání přijde stát podle odhadů MPSV každoročně o několik desítek miliard korun. Státní úřad inspekce práce (SÚIP) plánuje v letošním roce provést celkem 200 tisíc kontrol. Od ledna se také zpřísnil postih za výkon nelegální práce, a to včetně zvýšení minimální výše sankcí. Opatření mají mimo jiné působit preventivně. Každý by si měl uvědomit, že když zaměstná někoho načerno, může tím firmě způsobit značný finanční postih.

Kontrolní činnost státu v oblasti zaměstnanosti, od ledna sloučená pod SÚIP, se zaměřuje na široké spektrum pracovněprávních aspektů. Nejde ale pouze o potírání švarcsystému jako takového, jak je někdy prezentováno v médiích, ale o potírání nelegální práce. Švarcsystém je pouze dílem nelegálního zaměstnávání. Záměrem MPSV není ztěžovat běžné postupy drobných podnikatelů a živnostníků, kteří například zajišťují subdodávku pro větší firmu. Podobně každý živnostník může vykonávat činnost legálně za pomoci rodinných příslušníků. Při posuzování každého jednotlivého případu je vždy třeba vycházet z podrobného posouzení charakteru práce, kterou konkrétní člověk pro někoho jiného vykonává. Stěžejní je, jestli se jedná o výkon tzv. závislé práce, či nikoli.

Z pohledu pracovního práva je švarcsystém nelegálním zaměstnáváním, při němž je faktický pracovněprávní vztah zastřen jinou smlouvou. V zásadě platí, že pokud fyzická osoba jako OSVČ vykonává činnost především svým jménem a na svoji odpovědnost, pak je vše v pořádku. Uveďme dva jasné příklady:

• Pokud bude např. kuchař – OSVČ – vařit v restauraci nikoli vlastní, ale pro jinou firmu, lze předpokládat, že tuto činnost nevykonává vlastním jménem, na svoji odpovědnost atd. Pak by měl být v pracovněprávním vztahu, a tedy nikoli jako OSVČ.
• Naopak u takového instalatéra, který vykonává práci např. v bytech a podobně, je správné, že je OSVČ. Pokud by ale jako OSVČ prodával např. v prodejně s potřebami pro instalatéry a tento obchod by nebyl jeho (provozovala by jej jiná firma), pak by nejspíše měl být v pracovněprávním vztahu. Záleží však vždy na konkrétním případě, zda se jedná o tzv. švarcsystém – tedy nelegální práci, či nikoli.

Boj s nelegálním zaměstnáváním posílila od Nového roku nejen legislativní úprava definice nelegální práce, ale také faktické rozšíření kompetencí orgánů inspekce práce. SÚIP a jeho oblastní inspektoráty převzaly významnou část kompetencí, co se týká kontrolní činnosti v oblasti zaměstnanosti. Na SÚIP přešlo od ledna také 178 nových inspektorů, kteří dosud působili v rámci agend úřadů práce. Celkový počet inspektorů SÚIP tak nyní činí 341. Státní úřad inspekce práce se zaměří zejména na kontrolu dodržování povinností zaměstnavatelů podle zákona o zaměstnanosti a na mimořádné kontrolní akce zaměřené na oblast nelegální práce a pracovněprávních vztahů. Zajištěn bude také provoz 180 tzv. mobilních kanceláří, tedy automobilů vybavených technikou potřebnou k výkonu efektivní a rychlé kontroly.

zdroj: mpsv.cz

Na lince máme místopředsedu TOP 09 Jaromíra Drábka, dobrý den. Za hlavní pozitivní výsledek této krize a současně existence vlády, označuje koalice pokračování úsporných kroků. Ale vedl se o tom nějaký spor? Přece Věci veřejné říkají, že se škrty souhlasili jejich zástupci už na setkání ekonomických ministrů, že s nimi nikdy neměly problém?
Ono to skutečně není nic nového. Bohužel to není nic nového. Musím říci, že možná by úplně stačil ten úvodní příspěvek a nebylo by k němu příliš co dodat. Protože skutečně tato vláda, pokud má nějaký smysl její existence, tak je to odpovědné hospodaření státu směřování k tomu, aby se naše země dále nezadlužovala, abychom nepředávali naši zemi našim dětem příliš zadluženou. To je skutečně jediný podstatný úkol této vlády, a proto také TOP 09 v té vládě setrvává.

Nynější kabinet se ovšem postaral o největší zvýšení daní a zdražení od roku 1993. Jak to, že něco takového dělá pravicová vláda.
Pokud chce být vláda odpovědná, tak celkem nezáleží na tom, jestli je pravicová nebo levicová. V období ekonomické stagnace v období, kdy nerostou příjmy, z výběru daní, tak prostě není jiná možnost, jak udržet vyrovnané nebo vyrovnané hospodaření státu nebo směřovat tu trajektorii k vyrovnanému hospodaření státu. Ono totiž přes všechna ta úsporná opatření a o tom byla diskuse v minulých měsících, tak ta samotná úsporná opatření na výdajové straně státního rozpočtu prostě v období ekonomické stagnace nestačí, proto byť je vláda pravicová, prostě musí využít i tu druhou stranu, to znamená stranu příjmovou, alespoň mírně posílit příjmy státního rozpočtu a straně, zejména nepřímých daní, to je ta úprava daně z přidané hodnoty, protože to je úprava, která nepodvazuje další rozvoj ekonomiky.

Měla by současná vláda pokračovat jako garant udržení deficitu v rozumných mezích, když není schopna čerpat desítky miliard korun z evropských fondů?
To je položka, která je určitě velmi důležitá a je pravda, že v tuto chvíli při skládání těch parametrů rozpočtu ať na letošní rok nebo na příští rok se o ní příliš nemluvilo, ale je to skutečně jedna z těch zásadních položek, protože je to položka v desítkách miliard korun a to je skutečně úkol pro tuto vládu, aby zajistila bezproblémové financování projektů z evropských fondů tak, aby se nemohlo stát to, že se něco takzvaně zaplatí z Evropských fondů, ale nakonec to skončí tak, že se to zaplatí ze státního rozpočtu. Pokud mohu mluvit za náš resort, tak my jsme garanty operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost, tam žádné problémy v čerpání nemáme a považuji to za velmi dobrou zprávu, protože ty peníze, které využíváme z evropských fondů, tak prostě jsou propláceny bez jakýchkoliv problémů.

A ještě na závěr, jak do těch úspor vlastně zapadají církevní restituce a dohodli jste se nějak, že je skrze sněmovnu protlačíte?
Co se týká církevních restitucí, já považuji tuto otázku za uzavřenou, to je prostě náprava záležitosti, která se 20 let nepodařila napravit a já jsem rád, že tato koalice k tomu měla odvahu.

A je tedy jisté, že projdou sněmovnou?
Nikdo na těch jednáních nezpochybňoval to, co již jednou bylo dohodnuto, to co jednomyslně odhlasovala vláda, to co bylo předloženo Poslanecké sněmovně. To není otázka, ke které by se koalice měla vracet.

Český rozhlas – Rádio Česko, 11. 4. 2012
zdroj: top09.cz

V deníku Právo byla v sobotu 7. dubna (v článku Jindřicha Gintera Sociální dávky zneužívají i bohaté romské rodiny) popsána celkem tristní situace týkající se čerpání sociálních dávek, resp. možnosti jejich zneužívání a praxe, která stavu odpovídá.

S mnohým musím souhlasit – je třeba systém neustále upravovat tak, aby nebyl komfortní těm, kteří jej chtějí obcházet, ale na druhou stranu neubíral těm příjemcům dávek, kteří je skutečně potřebují.  Mnohdy si takové zadání nezadá s pohádkou o chytré horákyni: definovat slovem legislativy všemožné kličky, které přiznají dávky i těm, kteří na systému parazitují, a zároveň neuškodit tam, kde jsou nutné.

Do boje se zneuživateli systému jsem se ale pustil, a to poměrně záhy a i přes značné mediální odsudky. Nejlepším příkladem jsou změny v oblasti veřejné služby. Ta je od začátku roku nabízena zejména těm, kteří jsou v evidenci déle než rok, nebo jsou v evidenci opakovaně. To jsou právě ti, kteří již dávno nejsou na podpoře v nezaměstnanosti, ale lidé, kteří jsou víceméně závislí na sociálních dávkách. Pokud je chtějí i nadále pobírat a na úřadu práce jim je nabídnuta veřejná služba, pak ji musí přijmout. Za první tři měsíce letošního roku takto bylo zařazeno na veřejnou službu (tzn. těch, kteří ji již vykonávají, nebo jim byla činnost přidělena a začnou ji vykovávat v dohledné době) 16 055 osob, což je číslo stejné jako za celý loňský rok.

Podobně nepříznivá budoucnost čeká i ty, kteří bez vážného důvodu odmítají nabídku práce, kterou jim úřad zprostředkuje. Pokud někdo nechce pracovat, pak mu mohou být odebrány jak sociální dávky, tak i podpora v nezaměstnanosti, a to na půl roku. Již také není možná praxe, kdy si z ubytoven pro sociálně slabé dělali podnikavci kšeft na úkor státu. Zákon od ledna letošního roku jejich „podnikání“ zatrhl. Už není možné, aby ti, kteří si do objektu nastěhovali desítky občanů pobírajících dávky, účtovali nehorázné nájemné a následně jej požadovali ve formě doplatku na bydlení od státu. Sociální systém tu bujel a rozrůstal se roky a v mnohých případech byl a je neúměrně štědrý. Stát bohužel nemá statistiky, které by toto dokazovaly, jak každý soudný čtenář pochopí, taková data prostě doložitelná nejsou. Že je třeba proti takovému nešvaru bojovat, je věc neoddiskutovatelná, stejně jako fakt, že se tak již v praxi děje. A pokud to zástupci samospráv nevidí, tak jen proto, že to vidět nechtějí.

publikováno v deníku Právo, 11. 4. 2012

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl jedním z hostů ve vysílání v pořadu Ozvěny dne na Radiožurnálu, kde aktuálně diskutoval o možnostech dofinancování sociálních služeb, a to navýšením dotace na tyto služby o dalších 140 mil. Kč oproti původnímu plánu, který původně počítal s celkovým dodatečným navýšením v konečné výši 190 mil. Kč.
Radiožurnál, 10. 4. 2012

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Neziskové organizace, které poskytují sociální služby, pečují o postižené nebo seniory, zdá se, odvrátili scénář, před nímž varovali kvůli rozpočtových škrtům, tedy že budou muset výrazně omezit provoz nebo že dokonce skončí stovky zařízení azylových domů, terapeutických dílen a podobně. Zástupci neziskovek se dnes na schůzce s ministrem Jaromírem Drábkem dozvěděli, že na sociální služby by letos mohly dostat ještě kolem 300 milionů korun, o 140 milionů víc oproti původnímu plánu. Ministra Drábka zdravím po telefonu. Dobrý večer.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Pěkný podvečer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na druhé lince je ředitel občanského sdružení Naděje Ilja Hradecký. Dobrý večer.

Ilja HRADECKÝ, ředitel občanského sdružení Naděje:
Hezký podvečer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře Drábku, můžete krátce vysvětlit, co jste dnes vyslancům neziskových organizací slíbil?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, tak my jsme dnes měli druhé kolo velmi náročného jednání, dnes jsme jednali téměř tři hodiny a musím říci, že ta jednotlivá čísla se úplně nedají vytrhávat z kontextu, ono totiž kromě státního rozpočtu jsou sociální služby financovány také z jiných zdrojů, z evropských peněz, z krajů, z příspěvků na péči, který také platí stát, od sponzorů, od zřizovatelů, od klientů, to znamená, ten systém financování sociálních služeb je poměrně složitý. Nicméně k tomu výsledku dnešního jednání, my jsme diskutovali o všech těch zdrojích financování, já jsem již na tom minulém jednání přislíbil partnerům poskytujícím sociální služby, že se pokusím, aby to vázání prostředků, které odsouhlasila vláda, aby se nedotklo financování sociálních služeb, a to se podařilo na těch 190 milionů, které původně na to byly vyčleněny, tak na to skutečně můžeme použít, a to já považuji za důležité, já jsem přesvědčen o tom, že skutečně sociální služby v tuto chvíli potřebují více zdrojů, ale že to skutečně musíme řešit jako problém, který není jenom na straně státu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A, pane ministře, těch 140 milionů korun, kde by se mělo tedy najít oproti původním plánům?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Dnes jsme došli k tomu řešení, které nakonec bylo zformulováno tak, že ministerstvo práce a sociálních věcí v tuto chvíli má na stole požadavky od jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb vyčíslené na 330 milionů korun, já jsem přislíbil poskytovatelům, že udělám všechno pro to, aby těch zbývajících 140 milionů korun, o které v tomto rámci požadavku je potřeba navýšit položku dotace do sociální služby, tak že je v rámci rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí najdu. Je to zejména zapříčiněno tím, že jsem takový slib mohl dát, že velmi výrazně snižujeme položky provozních výdajů, informační systémy …

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy šetříte v rámci úřadu.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Šetříme v rámci úřadu, ty změny, které jsme udělali, například v informačních systémech, přestože se to, přestože se to objevuje v řadě médií a je k tomu různé …

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je to podrobeno určité kritice …

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
… ano, samozřejmě, tak nám to umožňuje určitý manévrovací prostor. A já jsem velmi rád, že můžeme například podpořit sociální služby právě z těch peněz, které jsme ušetřili v provozu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Hradecký, vy jste na tom dnešním setkání s panem ministrem byl, dopadlo tedy k plné vaší spokojenosti, dokonce jste i zrušili demonstraci plánovanou na polovinu dubna?

Ilja HRADECKÝ, ředitel občanského sdružení Naděje:
No, ono je to, je to trošku jinak …

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nezrušili.

Ilja HRADECKÝ, ředitel občanského sdružení Naděje:
Osobně jsem spokojený s tím, že bylo dosaženého nějakého pokroku, nicméně ten propad s financováním sociálních služeb trvá. Dostali jsme podklad od Asociace krajů, kde propad proti loňskému roku je 1,5 miliardy. Ten požadavek půl miliardy navýšený, kromě toho teďko 90 milionů, ten vychází z rozboru, které, který jsme si udělali, mezi poskytovateli sociálních služeb a nejsou to jenom nestátní organizace, ale taky příspěvkové organizace.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To znamená, pardon, že nebudou, nebudou stačit ty peníze, těch 330 milionů, které našlo ministerstvo.

Ilja HRADECKÝ, ředitel občanského sdružení Naděje:
No, 330 milionů, to je nějaký součet těch požadavků od poskytovatelů sociálních služeb, které uplatnili, protože není možné dávat nějaké námitkové, námitky nebo nějaké, nějaké odvolání proti rozhodnutí o dotaci, tak je možné, že všichni se nepřihlásili o to navýšení, že prostě rezignovali, že to brali tak, že je to hotová věc. Takže jsme přesvědčeni o tom, že ty peníze jsou nedostatečné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy ten krizový, ano.

Ilja HRADECKÝ, ředitel občanského sdružení Naděje:
Pokud jde o tu demonstraci, my jsme ji odložili, protože máme před sebou další jednání, pan ministr přislíbil, že do konce dubna, že by měl, měly být zveřejněny výsledky, jak je rozdělených těch 330 milionů, a do poloviny května bychom se měli sejít na dalším jednání. Takže pokud se ukáže, že přetrvává teda tato podfinancování sociálních služeb, tak k té demonstraci budeme muset přikročit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře Drábku, podle jakého klíče se tedy budou zmíněné peníze rozdělovat?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Tak, jak bylo řečeno, my máme v tuto chvíli na stole požadavky za 330 milionů korun, a já musím k tomu tedy říci pár čísel, v letošním roce je vyčleněna částka na dotace do sociálních služeb přes 6 miliard korun, další více než miliarda korun je z individuálních projektů, z evropských peněz, další výzva je psána v operačním programu Lidské zdroje zaměstnanost. Skutečně nemůžeme ten problém zužovat jenom na financování ze strany státu, ale my jsme se dohodli na dalším postupu, my jsme se dohodli, že do konce dubna budou výsledky toho mimořádného dotačního řízení, v polovině května se sejdeme na další jednání, kde bychom právě měli mluvit o dalších zdrojích financování, a to já můžu jenom potvrdit, a jsem rád, že to dnešní jednání vyústilo v konstruktivní závěr a jak s Asociací krajů, tak s poskytovateli sociálních služeb jsme se dohodli na dalším postupu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Není to hledání prostředků, pane ministře, pro sociální neziskovky přeci jen poněkud improvizované, nechtělo by to systémovou změnu?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Tak víte, vzhledem k tomu, že je dotace na sociální služby jednou z mála položek státního rozpočtu, kde oproti loňsku došlo k navýšení, byť jenom o 100 milionů, může někdo říci, ale je to prostě navýšení a v řadě jiných položek se ta čísla snižují, tak já to považuji za skutečně diskusi, která musí jít především v tom směru, aby sociální služby byly poskytovány adekvátním způsobem, efektivně, aby se skutečně nepromarnila ani koruna a k tomu si myslím, že to dnešní jednání přispělo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Podotýká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Mluvila jsem taky s Iljou Hradeckým, ředitelem občanského sdružení Naděje. Díky, pánové, na shledanou.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Pěkný večer a děkuji za pozvání.

Ilja HRADECKÝ, ředitel občanského sdružení Naděje:
Na shledanou.

k poslechu on-line zde (36:15)
zdroj: mpsv.cz, Radiožurnál