Jaromír Drábek

Ad LN 26. 7.: Dobeš jako Drábek: zakázky bez soutěže

Nedá mi to a jsem připraven i na stokrát opakovanou lež reagovat tak, aby se nestala pravdou. Text srovnává zavádění informačního systému na úřadech práce s novým registrem vozidel.

Toto srovnání beru, je jasné, že v obou případech se jedná o aplikaci nové technologie. Aniž bych chtěl jakkoli kopat do svého koaličního kolegy, rád bych přece jenom pár odlišností uvedl. Systém výplaty dávek na úřadech práce měl ve svých začátcích technické problémy, některé aplikace nefungovaly, jak měly. I přes tyto komplikace se hned od samého začátku dařilo vyplatit naprostou většinu veškerých dávek včas (výjimky v řádu promile). Nikdo nemusel chodit na úřady vystát každodenní frontu a bez pořízení odejít. Úřady práce měsíčně vyplácejí téměř 1,5 milionu dávek, všechny – ze sta procent (nikoli z pětiny, jak tvrdil text LN) – prostřednictvím nového systému. Tvrzení, že by 80 procent dávek nebylo vyplaceno, nebýt původního systému, je zcela nepravdivé. A na závěr snad jen zmínka o výběrovém řízení, které „neproběhlo“. Řízení proběhlo, v roce 2008 byl stanoven dodavatel systémů do všech složek státní správy, jednoduše proto, aby systémy jednotlivých úřadů byly vzájemně kompatibilní.

zdroj: top09.cz

Půl roku poté, co mohou firmy dostat vyšší pokuty za nelegální zaměstnávání osob a zvýšila se intenzita kontrol na něj zaměřená, je ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek s výsledky spokojen. „Zvýšení postihů a intenzity kontrol přinášejí první ovoce, zaměstnavatelé jsou si vědomi tvrdých trestů, které hrozí,“ říká v rozhovoru pro HN.

Jak hodnotíte po půl roce nastavení systému kontrol proti nelegálnímu zaměstnávání a zvýšení pokut?
Jsem přesvědčen, že zpřísnění postupu proti nelegálnímu zaměstnávání, zvýšení postihů za nelegální zaměstnávání, výrazné zvýšení kontrol přináší svoje ovoce. Pokud se podíváte mezi běžné zaměstnavatele, prvním pozitivním důsledkem je, že jsou si všichni vědomi tvrdých postihů, které za nelegální zaměstnávání hrozí. Funguje tedy odstrašující účinek a dá se také očekávat, že se to projeví v praxi. Nejde o žádný boj proti švarcsystému, protože ten naše právní normy ani neznají. Nelegální zaměstnávání ochuzuje veřejné rozpočty, sociální systém, zdravotní systém, daňový systém. Na výpadky způsobené nelegálním zaměstnáváním se musí skládat ti poctiví. Navíc to poškozuje ekonomiku. Ti zaměstnavatelé, kteří postupují v souladu se zákonem, jsou konkurenčně znevýhodněni.

Ozývá se kritika, že postup inspektorů je v některých případech nepřiměřený.
Jsem rád za upozornění na každý případ nesprávné praxe při kontrolách nelegálního zaměstnávání. Nicméně, co jsme zatím přezkoumávali jednotlivé případy, neshledali jsme žádné nepřiměřené postupy.

Jedním z příkladů může být případ pana Sotony, jemuž hrozí půl milionu korun pokuta za to, že mu ve firmě bez nároku na odměnu pomáhali ve svém volném čase 80letí nemocní rodiče. To vám připadá v pořádku?
Proběhla tam řádná kontrola s určitým výsledkem, byla ukončena. Je možné využít opravný prostředek, je možné další řízení ve věci. Je snadné říci takto zjednodušeně, že někdo pomáhal ve firmě bez nároku na odměnu. Nelegální zaměstnávání ale právě většinou spočívá v tom, že někdo prohlásí, že tam jen tak vypomáhal nebo že se šel naučit klást dlažbu a podobně. Nelze to tedy zlehčovat tím, že někdo jen někomu zadarmo vypomáhal. Pokud někdo pracuje na pracovišti, odvádí práci a nemá k tomu smlouvu, pak nelegálně pracuje. Je třeba posoudit konkrétní případ. Prvoplánové vyjádření do médií, že chudáčci rodiče jen tak zadarmo pomáhali, je sice atraktivní, ale příliš to neodpovídá realitě, kterou my vidíme při kontrolách.

Zaznívá ale také kritika, že pravidla nejsou jasně nastavena, firmy tápou ve výkladu zákona. Chystáte kvůli tomu nějaké změny, upřesnění?
Změny, které platí od prvního ledna, měly právě za cíl zpřehlednit a ujasnit, kde je hranice mezi závislou prací a nelegálním zaměstnáváním. Pravidla jsou podle mě jasná, přehledná. Kdo si přečte ustanovení, shledá, že to vymezení je naprosto jednoznačné. Nicméně je samozřejmě možné diskutovat o dalších zpřesněních v závislosti na tom, jak to kdo vnímá a jaká je praxe. Co jsem se ale bavil se zástupci zaměstnavatelských svazů, nenabyl jsem dojmu, že by úprava byla pro někoho nesrozumitelná.

Poslanci ODS přišli s tím, že chtějí švarcsystém legalizovat, že by řešením problémů mohlo být snížení daňové a odvodové zátěže zaměstnanců.
Pokud někdo chce smazat rozdíl mezi závislou prací a samostatnou výdělečnou činností, pak je to extrémně liberální úvaha. Je to relevantní politický názor, ale ne můj politický názor. Co se týká daňového zatížení, pak s tím naprosto souhlasím. TOP 09 navrhovala, aby byla upravena dnešní disproporce, kdy celkové odvody osob samostatně výdělečně činných do veřejných rozpočtů jsou velmi blízké nule na rozdíl od zaměstnanců. Nicméně ODS na takové řešení nepřistoupila. Budu velmi rád, pokud se opět otevře diskuse o vyrovnanější zátěži těchto dvou skupin.

Jste tedy pro zvýšení zátěže OSVČ?
OSVČ odvedly v loňském roce na daních téměř nulu. Každý rozumný živnostník, a byl jsem dlouhá léta živnostníkem, ví, že prostředí, kde si můžete automaticky uplatnit paušální výdaje až ve výši osmdesáti procent příjmů u řemeslných živností a šedesáti procent u volných živností, je velmi příjemné. I pro mě to bylo velmi příjemné. Ale nemá to nic společného s ekonomickou realitou.

Zatížení zaměstnanců tedy snižovat neplánujete.
Hovořit v situaci, kdy je například důchodový účet v padesátimiliardovém deficitu, o snižování sociálního pojištění zaměstnanců, může jen ten, kdo je buď velmi nesoudný, nebo chce lehce získat populistické politické body.

Firmy kvůli přísnějším postihům švarcsystému mění často smlouvy, propouštějí zaměstnance. Nemůže tedy zpřísnění trestů zvýšit nezaměstnanost?
Naopak. Přísnější postihy nelegálního zaměstnávání společně s dalšími opatřeními jako veřejná služba nebo docházka nezaměstnaných na kontaktní místo veřejné správy vytvářejí tlak na přechod zaměstnanců z šedé ekonomiky do standardního pracovního poměru. Funguje odstrašující účinek vysokých pokut a dá se také očekávat, že se to projeví v praxi.

autor: Barbora Strnadová
Hospodářské noviny, 26. 7. 2012
zdroj: top09.cz

A naším hostem po telefonu je nyní ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Dobré poledne.
Pěkné poledne.

Podle dnešních Lidových novin se do přeplněných státních školek loni nedostalo 40 tisíc dětí. Myslíte, že by ty dětské koutky mohly vyřešit tento problém?
Ano, určitě částečně ano nebo z velké míry ano. To je také důvod, proč chceme, aby ta legislativa byla co nejsrozumitelnější, tak, aby každý zaměstnavatel, ať už se jedná o státní organizaci, nebo ať se týká komerčního zaměstnavatele, tak aby měl možnost takovou dětskou skupinu zřídit a tím na jednu stranu vyjít vstříc svým zaměstnancům, ale na druhou stranu také přitáhnout ty svoje zaměstnance k zájmu o to, aby co nejdříve a co nejlépe byli schopni sladit ten rodinný a profesní život.

V čem tedy je nebo bude jednodušší založit dětský koutek, dětskou skupinu oproti „normální“ školce?
Tak jak bylo řečeno v příspěvku, tak ono už dneska to jde a my jsme si to na ministerstvu vyzkoušeli právě proto, abychom věděli, s čím vším se bude ten případný zájemce o zřízení dětské skupiny potýkat. Jde především o hygienické předpisy, ale problém je v tom, že dnes ta pravidla jsou roztříštěná do mnoha různých zákonů, a pokud by se někdo v tom chtěl zorientovat, tak skutečně stráví velmi dlouhou dobu studiem těch jednotlivých předpisů. Proto my na ministerstvu jednak děláme poradenství v této oblasti, ale, za druhé, to, co bylo řečeno, připravujeme jednu právní úpravu, to znamená jeden zákon, kde budou přehledně znázorněna ta pravidla, také v podstatě návod, jakým způsobem postupovat.

Zároveň, pane ministře, mateřská škola, to je škola, to je pedagogické zařízení, vzdělávací zařízení, ne odkladiště dětí. Jaký výchovný efekt budou mít ty firemní koutky, když tam nebudou muset pracovat ani kvalifikovaní pedagogové?
Tak dětská skupina není klasickým předškolním zařízením a ani nemá ambicí být předškolním zařízením. Skutečně musíme rozlišovat mezi mateřskou školou jako předškolním zařízením, to znamená výchovným vzdělávacím instrumentem a dětskou skupinou, která skutečně je spíše formou péče o dítě prostřednictvím pečovatelky. Je to stejné, jako když například se domluví maminky, které jsou na mateřské dovolené, a v jeden okamžik hlídá několik dětí jedna z nich a v druhý okamžik druhá z nich.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí. Děkujeme. Na shledanou.
Děkuji za pozvání. Pěkné odpoledne.

autor: Jan Bumba
ČRo1 – Radiožurnál, 23. 7. 2012
zdroj: top09.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) předloží ve čtvrtek vládě návrh na zvýšení platu politiků a soudců. Měly by jim výrazně vzrůst od ledna, přestože vláda původně slibovala, že zůstanou zmrazeny nejméně do roku 2014. Podle Drábka o zvýšení platů rozhodl Ústavní soud svým rozhodnutím. „Nemám jinou cestu než ho respektovat,“ řekl on-line deníku TÝDEN.CZ

Proč jste podal návrh na zvýšení platu politiků a soudců?
Zdůvodnění je naprosto jednoduché. Protože to vyplývá z nálezu Ústavního soud a já jsem kompetenčně příslušný a musím jej respektovat.

A netýkalo se to rozhodnutí soudu jenom platu soudců, nikoliv politiků?
Právě že ne. Na rozdíl od loňského a předloňského nálezu se tento nález týkal všech ústavních činitelů.

Máte propočteno, na kolik to vyjde státní rozpočet?
To budeme řešit zítra (ve čtvrtek – pozn. red.) na jednání vlády. Nevím, jak rozhodne, protože je tam rozpor s ministerstvem spravedlnosti, které chce ještě vyšší platovou základnu, než je v návrhu. Chce trojnásobek průměrné mzdy, já navrhuji 2,7násobek. Je to obrovský rozdíl, jsem si toho vědom. V případě, že to bude chtít Ústavní soud znovu napadnout, že bude počítat s jinou platovou základnou, než je v návrhu, tak to budeme znovu řešit.

A nedalo se proti tomu rozhodnutí Ústavního soudu postupovat jiným způsobem?
Ne. Jestli máte nějaký námět, tak sem s ním, já to rád udělám.

Vláda se snaží prezentovat jako vláda rozpočtové odpovědnosti. Jak myslíte, že se voliči dívají na návrh na zvýšení platů politiků?
Samozřejmě že je to vnímáno negativně. I já to vnímám negativně. Bohužel nemám jinou cestu než ten nález Ústavního soud respektovat. Alespoň v té míře, v jaké jsem ho respektoval já. Tím, že jsem předložil ten návrh na 2,7násobek, tak se vystavuji tomu, že někdo podá k Ústavnímu soudu další stížnost.

Odpoledne se bude ve sněmovně jednat o vyslovení nedůvěry vládě. Jaký očekáváte výsledek?
Na to si budeme muset počkat. Já nechci předjímat, ale předpokládám, že vláda neztratí důvěru.

Jednat se má i o vytvoření poslanecké bezpečnostní komise ke kauze s letouny CASA. Jste pro to, aby vznikla?
Mám za to, že žádná poslanecká komise nikdy nic podstatného nevyřešila a že se to má řešit na jiných úrovních, na kterých se to řeší v tomto případě. A tak je to správné.

autor: Pavel Cechl
zdroj: top09.cz, tyden.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem v pořadu Ozvěny dne na Radiožurnálu, kde hovořil o zahájení procesu vydávání tzv. sKaret, přes které stát bude vyplácet nepojistné sociální dávky.
Radiožurnál, 2.7.2012

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Úřady práce začaly vydávat speciální karty, přes které bude stát posílat sociální dávky. Zatím se jedná o pilotní projekt, prostřednictvím kterého chce ministerstvo práce a sociálních věcí vyladit případné nedostatky. Podle vedení resortu takzvaná sKarta příjemcům státní podpory prospěje, protože nebude závislá pouze na bankomatech, ale umožní i přímé platby v obchodech nebo výběr peněz u obchodníků. Proti změně se ovšem bouří parlamentní levice, odbory i zdravotně postižení. Namítají například, že bankomaty České spořitelny, která se státem uzavřela smlouvu na 12 let, nejsou bezbariérové a není důvod zakládat nové účty, když většina zainteresovaných osob už nějaké má. Mluvit o tom budu s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem z TOP 09. Dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Pěkné poledne.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A se senátorem za ČSSD Zdeňkem Škromachem. Dobrý den.

Zdeněk ŠKROMACH, senátor /ČSSD/:
Hezký den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, řekněte, je opravdu nutné zakládat nový systém karet, které spravuje jediná banka, když, jak už jsem zmínila tem argument odpůrců celého projektu, že většina z příjemců sociálních dávek už nějaký bankovní účet má?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak pokud někdo bankovní účet má, dostává na něj dávky státní sociální podpory nebo dávky hmotní nouze nebo jiné nepojistné sociální dávky, tak se pro něj v podstatě nic nezmění, protože i nadále bude moci si nechat převádět ty částky na svůj bankovní účet. Jde spíše o to, jestli skutečně máme dále pracovat v systému, kdy stát tedy každého z nás stojí čtvrt miliardy ročně to rozesílání nepojistných sociálních dávek, anebo tak jako v řadě jiných států máme přejít na elektronický způsob výplaty, je to podle mě jenom otázka času, zda to bude nyní nebo za 2, 3 roky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy zatím to bude tak, že lidé si budou moci vybrat, jestli si nechají posílat peníze na jiný účet nebo složenkou?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ano, ta možnost bude i nadále nechat si posílat peníze prostřednictvím poštovní poukázky. Nicméně to je ta nejdražší varianta, ten nejdražší způsob distribuce státních peněz, tedy my počítáme s tím, že kdo bude chtít nadále si nechat posílat peníze prostřednictvím poštovní poukázky, tak to bude samozřejmě možné. V roce 2012 to bude ještě bezplatné, od roku 2013 chceme najet na podobný systém, jaký už byl zaveden u starobních důchodů, to znamená, kdo bude chtít si to nechat posílat prostřednictvím poštovní poukázky, tak si zaplatí tu poštovní službu, samozřejmě s výjimkou těch případů, pokud je někdo například zdravotně handicapovaný a nemůže jiným způsobem ty peníze dostat než prostřednictvím poštovní poukázky, u těchto případů bude i nadále ta distribuce zdarma.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane senátore Škromachu, proč jste tam vehementně proti zavedení sociálních karet, když mají lidem spíš, alespoň podle ujišťování vedení ministerstva práce a sociálních věcí ulehčit život?

Zdeněk ŠKROMACH, senátor /ČSSD/:
Tak protože je to zaváděno do systému nebo do, který je nesrovnatelný třeba s Velkou Británií a podobně, kde kartou zaplatíte téměř, když to řeknu, poplatek na záchodě nebo vstup do divadla, do kina. Přijeďte na venkov a zkuste zaplatit někde kartou. Prostě takhle to nefunguje. A nakonec očekával bych, že Česká spořitelna umístí bankomaty do každé obce, aby aspoň ta dostupnost byla tak byla, řekněme, srovnatelná pro každého občana. Navíc bezbariérovost a v neposlední řadě je potřeba taky zdůraznit jeden aspekt, který se teďko objevuje a to je, že vlastně ty účty u České spořitelny na sKarty vlastně nejsou chráněny proti exekucím, což bude vyvolávat, může vyvolat velký problém a je to další díra v zákoně. Pokud pan ministr hovořil o tom, že od příštího roku chce zavést zpoplatnění.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Poštovních poukázek.

Zdeněk ŠKROMACH, senátor /ČSSD/:
Zasílání poštovních poukázek, já myslím, že to je, že to je v rozporu se zákonem a že pokud si vybere ten občan tento způsob, tak by to neměl platit, ale měl by to platit ten, s kým ministerstvo práce uzavřelo dohodu, a to je Česká spořitelna, protože pan ministr říká, jak ušetří peníze, ale otázka jestli je ušetří na, tím, že to převzala, převzal peněžní ústav, anebo že ušetří na těch konkrétních lidech, kteří vlastně budou muset buď platit za poukázky, anebo budou platit vlastně za dojíždění někam.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
K tomu bankomatu.

Zdeněk ŠKROMACH, senátor /ČSSD/:
Kde si budou moci peníze vybírat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, to jsou ty hlavní výhrady, tedy dostupnost, jestli jste přemýšleli na ministerstvu o tom, zda se opravdu lidé a především ti handicapovaní dostanou snadno ke svým penězům, pokud půjde o výběr z bankomatů nebo z obchodů, a také jestli byste dojednali s Českou spořitelnou, aby ona se podílela na dalších nákladech?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
A těch výhrad tam padlo několik, doufám, že se postupně dostaneme ke všem z nich, abychom je mohli vysvětlit, nebo abych na ně mohl reagovat. Co se týká dostupnosti, tak proti dnešním řádově 3 tisícům poštovních úřadoven, kde je možné tu poukázku vyzvednout, tak v porovnání s tím existuje několik desítek tisíc míst, na kterých bude možné s tou kartou operovat. Takže to srovnání je naprosto jednoznačné a myslím si, že i během druhého pololetí letošního roku, proto dáváme ten půlroční zaváděcí systém, se naprosto jednoznačně ukáže, že je to výrazné zvýšení komfortu pro ty, kteří čerpají nějakou finanční pomoc pod státu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kdyby se to neukázalo, tak jste ještě přístupný nějakým úpravám?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak já jsem řekl, že v druhé polovině letošního roku ten, kdo bude chtít dostávat peníze prostřednictvím poštovní poukázky, tak to bude možné, bude to bezplatné, nicméně já skutečně nevidím žádný rozumný důvod pro to, aby ten, kdo bez jakéhokoli odůvodnění řekne – já chci, aby mi stát platil donášku peněz domů, tak aby se mu na to ostatní občané skládali. To si myslím, že je skutečně nerozumné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane senátore, nezní opravdu logicky, že by byla zachovaná ta možnost přijímat peníze skrz tu poštovní poukázku bezplatně pro lidi, kteří opravdu jinak se k penězům dostat nemůžou, že budou určité výjimky?

Zdeněk ŠKROMACH, senátor /ČSSD/:
No, tak tam samozřejmě zase už by to musela být i otázka dostupnosti, když člověk bydlí na venkově, má to 20 kilometrů někam, stojí ho dojíždění a druhá věc, samozřejmě že se to dotkne mnohdy i lidí starších, kteří třeba kartu si nepořídili z toho důvodu, že prostě tomu nedůvěřují. V zásadě pan ministr neříká, že vlastně ti lidi, kteří vlastně kartu chtěli, tak ji dneska mají, protože mají svůj účet a tam jim ty peníze chodí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy nepotřebují další, abych to.

Zdeněk ŠKROMACH, senátor /ČSSD/:
A mohou platit a nepotřebují další kartu.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak zásadní rozdíl, jestli na to mohu reagovat, je ale v tom, že pokud někdo má běžný účet, tak si za něj musí platit, kdežto tady celá ta transakce probíhá zdarma jak vydání té karty, tak vedení toho kartového účtu, tak operace vztahující se k té vyplacené dávce, to znamená buď výběr z bankomatu nebo převedení na svůj běžný účet je zdarma. Zdarma je také samozřejmě veškeré placení v obchodech, takže ten rozdíl tam je docela zásadní.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 a mluvila jsem taky se senátorem za ČSSD Zdeňkem Škromachem. Děkuji oběma, na shledanou.

Zdeněk ŠKROMACH, senátor /ČSSD/:
Díky, hezký pohodový den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Děkuji za pozvání, pěkný den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To je z poledních Ozvěn vše.

zdroj: mpsv.cz, Radiožurnál

Nová nároková dávka – příspěvek na náklady na bydlení – vzniká spojením principů obou sociálních dávek, poskytovaných dosud v oblasti bydlení. Konstrukce nové dávky primárně vychází z příspěvku na bydlení a jeho atributů v podobě komplexně pojímaných nákladů na bydlení a jejich zastropování, diferencovaného podle formy bydlení, velikosti obce, počtu společně posuzovaných osob.

(projev na schůzi poslanecké sněmovny)

Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v průběhu druhého čtení jsem byl panem poslancem Sklenákem vyzván, abych odůvodnil tu část této předlohy, která se týká resortu práce a sociálních věcí. Já jsem měl za to, že v důvodové zprávě je opatření, které se týká příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení velmi pečlivě odůvodněno. Nicméně samozřejmě, pokud je tady takový požadavek, tak vás zdržím pár minut vysvětlením této pasáže, tedy jednoho z těch tuším 21 bodů, které jsou součástí předlohy. Těm, které to tak úplně nezajímá, tak těm se omlouvám, nicméně považuji za důležité vyhovět tomu požadavku, abych se tomu věnoval speciálně.

Součástí návrhu zákona je návrh na sjednocení sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení a zavedení nové dávky – příspěvku na náklady na bydlení. Tuto úpravu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, a řešení dávkové podpory v oblasti bydlení vychází z úsporných opatření, schválených usnesením vlády ze dne 11. dubna. 2012 č. 275 k přípravě Státního rozpočtu na léta 2013 až 2015 atd. To jenom na vysvětlení toho, co tady bylo před několika dny řečeno, a co já už jsem také v průběhu druhého čtení komentoval, že ten návrh je překvapivý, že nebyl projednán, atd. Není tomu tak, protože vláda o něm jednala už před zpracováním vlastního návrhu zákona.

Navrhovaná právní úprava má pozitivní fiskální dopad, což je velmi důležité z hlediska vládní politiky, zaměřené na postupné snižování schodků veřejných rozpočtů. Odhad říká, že počínaje rokem 2013 bude celková úspora prostředků státního rozpočtu dosahovat přibližně 1,4 mld. Kč ročně.

Kromě stabilizace veřejných rozpočtů existuje několik dalších důvodů pro nové řešení dávkové podpory v oblasti bydlení.

V současné době jsou totiž sociální dávky, kterými stát přispívá nízkopříjmovým skupinám osob k úhradě nákladů, spojených s bydlením, řešeny v rámci dvou samostatných systémů. Ze systému státní sociální podpory je poskytován příspěvek na bydlení, ze systému pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení, a pro každou z těchto dávek jsou stanoveny různé okruhy oprávněných osob, vlastní podmínky nároku, při rozhodování o nároku se posuzují a dokládají odlišné skutečnosti za odlišná časová období.

Tyto rozdílné okolnosti kladou zbytečné nároky na klienty sociálního systému. Osoby, které mají problémy s úhradou nákladů na bydlení, mohou žádat o dvě dávky, což mnohým stěžuje orientaci v podmínkách nároku, komplikuje např. také schraňování patřičných dokumentů, potřebných k doložení určených skutečností, a sjednocení dávkové pomoci v oblasti bydlení je krokem směrem k žádoucímu zjednodušení a zpřehlednění sociálního dávkového systému a zvýšení komfortu pro jeho klienty.

Příspěvek na bydlení i doplatek na bydlení, tedy ty současné dvě dávky, administrativně řeší a vyplácí tentýž státní orgán – Úřad práce České republiky. Vytvořením jednotného výplatního místa pro všechny nepojistné sociální dávky od ledna tohoto roku ztratilo opodstatnění posuzování nároku na finanční podporu v oblasti bydlení ve dvou samostatných dávkových systémech. Organizační hledisko je tedy dalším z důvodů, proč je racionální opustit dosavadní praxi dvou dávek na stejný účel a agendu dávkové podpory bydlení sjednotit procesně a věcně pod jednu dávku, kterou administruje Úřad práce České republiky.

Nová nároková dávka – příspěvek na náklady na bydlení – vzniká spojením principů obou sociálních dávek, poskytovaných dosud v oblasti bydlení. Konstrukce nové dávky primárně vychází z příspěvku na bydlení a jeho atributů v podobě komplexně pojímaných nákladů na bydlení a jejich zastropování, diferencovaného podle formy bydlení, velikosti obce, počtu společně posuzovaných osob.

Hlavním prvkem, který nová dávka přebírá z doplatku na bydlení – tedy té dávky, která dosud byla v systému hmotné nouze – je cílenost podpory na skutečně potřebné osoby, u kterých se hodnotí celkové sociální a majetkové poměry, u některých také pracovní aktivita, respektive ochota zapojit se na trhu práce.

O nároku se tedy rozhoduje nejen ve vztahu k příjmu, ale posuzuje se také, zda si osoby jsou nebo nejsou schopny tento příjem zvýšit vlastním přičiněním kvůli svému věku, zdravotnímu stavu či z jiných vážných důvodů.

Chci upozornit na to, že pracovní aktivita je bonifikována výhodnějších zápočtem pracovního příjmu, a také na to, že do konstrukce příspěvku na náklady na bydlení je rovněž zakomponována rychlejší reakce na změny sociální a bytové situace, než tomu bylo u příspěvku na bydlení, a to v podobě měsíčního dokládání skutečností a vyhodnocování plnění podmínek nároku.

Snadnější přístup k dávce je oproti dosavadnímu stavu zajištěn osobám, které z různých důvodů využívají tak zvané jiné formy bydlení, tedy bydlí např. v ubytovnách, v podnájmech nebo v zařízeních sociálních služeb, které poskytují pobytové služby – zejména se to týká domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem, domovů pro osoby se zdravotním postižením, chráněného bydlení a azylových domů.

Vzhledem k těmto výchozím podmínkám je nová dávka začleněna do systému pomoci v hmotné nouzi. Nárok na dávku má osoba v hmotné nouzi, jestliže její náklady na bydlení jsou vyšší než 50 procent rozhodného příjmu, a zároveň pokud jsou takzvaně přiměřené. Přitom např. čistý příjem z výdělečné činnosti se pro účely pomoci v hmotné nouzi započítává pouze ze 70 procent, příjem z podpory v nezaměstnanosti nebo nemocenského z 80 procent, a proto nelze mechanicky porovnávat dnešní hranici 30 nebo 35 procent příjmů, a tu nově stanovenou hranici 50 procent příjmů, protože dosud se příjem v rámci státní sociální podpory, tedy z příspěvku na bydlení, započítává ze 100 procent. Ty redukované hranice platí pouze pro doplatek na bydlení, tedy pro dávku z hmotné nouze.

Upozorňuji a chci zdůraznit, že do nákladů na bydlení se obdobně jako dnes budou započítávat nejenom nájemné, ale také náklady za plnění, poskytovaná s užíváním bytu, případně srovnatelné náklady a náklady za energie.

Zákon stanoví, kolik činí srovnatelné náklady na bydlení u družstevních bytů, bytů vlastníků a jiné formy bydlení za pevná paliva, a to v závislosti na počtu společně posuzovaných osob.

Zákona také stanoví limitní výše přiměřených nákladů na bydlení, a to odlišně pro různé formy bydlení. Zatímco u nájemní formy bydlení limit výše přiměřených nákladů pro bydlení zohledňuje jak počet společně posuzovaných osob, tak velikost obce, pro ostatním formy bydlení, tedy pro družstevní, vlastnickou a jinou formu bydlení se mění pouze v závislosti na počtu společně posuzovaných osob.

A doplňuji, že tyto zákonem stanovené částky může vláda upravit, tedy zvýšit svým nařízením.

Věřím, že tímto výkladem jsem vyhověl té žádosti o podrobnější představení této části návrhu. Samozřejmě případně jsem připraven zodpovědět jakékoli dotazy, vztahující se k tomuto tématu, ať už tady na plénu, či při jiných příležitostech.

Děkuji za pozornost.

zdroj: parlamentnilisty.cz