Jaromír Drábek

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl jedním z hostů v pravidelné relaci Studio Česko na Rádiu Česko, kde mj. hovořil o plánovaných změnách v sociálním systému v rámci Sociální reformy I. od ledna příštího roku, dále o dotacích na sociální služby a v neposlední řadě také o chystaných plánech, které by měly účinně zabránit zneužívání sociálních dávek. Tématem diskuse byla také veřejná služba v souvislosti s problematikou dlouhodobě nezaměstnaných či důchodová reforma.
29. 11. 2011

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Začíná Studio Česko, při jehož poslechu vás vítá Ondřej Černý. Naším hostem je ministr práce a sociálních věcí a také místopředseda strany TOP 09 Jaromír Drábek. Dobrý den, vítejte.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobré odpoledne.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Bude při současné znalosti vývoje ekonomiky při navyšování existen…, navyšování existenčního a životního minima?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak, je potřeba se podívat i na tu druhou stranu, o které mluvil premiér, a to je zabránění zneužívání sociálních dávek. Od prvního ledna zavádíme 2 velmi podstatné nástroje, které k tomu směřují. Za prvé je to veřejná služba, která bude určena především dlouhodobě nezaměstnaným, těm, kteří si zvykli jako jediní svůj příjem používat finanční pomoc od státu a druhý základní způsob, jak s tímto nešvarem pracovat, je velmi významné posílení boje proti nelegálnímu zaměstnávání, protože bohužel řada těch, kteří využívají sociální systém, tak při tom ještě pracují načerno. Takže nemůžeme se na to zvýšení životního a existenčního minima, které skutečně souvisí se zvýšením spodní sazby DPH, to vláda slíbila, tu kompenzaci, takže já ten návrh předkládám vládě, protože životní a existenční minimum je určováno nařízením vlády, ale nelze to oddělovat od těch dalších opatření, která naopak mají …

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Tomu rozumím, ale zase na druhou stranu…

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
…sociální systém zpřehlednit a zaměřit skutečně na ty, kteří ho potřebují.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Nelze to odlišovat od reálné situace, dnes váš stranický kolega Miroslav Kalousek přišel s tím, že v lednu se přijde s přepracovanou predikcí vývoje hospodářství v České republice na příští rok. Neustále se počítá s tím růstem, který přesahuje 2 procenta, což není pro řadu ekonomů příliš realistická situace. Znovu se tedy ptám, zda ty parametry už v tuto chvíli nejsou nastaveny špatně a nebudete muset velmi výrazně přepracovávat?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak, já skutečně trvám na tom, že správná cesta je omezit vydávání finančních prostředků na ty, kteří ve skutečnosti tu pomoc nepotřebují, ale pokud existenční minimum od ledna navrhuji ve výši 2 200 korun měsíčně, tak to si myslím, že je skutečně částka, která zajistí pouze přežití.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Tedy na to bude vždycky.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tedy myslím si, že stát má na to přežití, na to, aby lidem, kteří jsou skutečně v nouzi nezaviněně a skutečně je potřeba jim pomoct k tomu, aby měli alespoň naprosto základní prostředky na přežití, tak na to si myslím, že by stát měl mít vždycky.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
V návrhu rozpočtu na příští rok chybí podle opozice a také zástupců některých organizací v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí více než 3 miliardy korun, aby nebyla ohrožena samotná existence sociálních služeb, které slouží seniorům nebo lidem s postižením. Vy to tak necháte?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak, je potřeba říct, že do této oblasti jde přibližně 25 miliard korun ročně. 25 miliard korun ročně vůbec není málo. A ta vydělená část, o které se diskutuje, těch 6 miliard, které jdou jako dotace do sociálních služeb, tedy dotace poskytovatelům, dotace těm, který, kteří zřizují, kteří provozují ta jednotlivá zařízení ze strany státu, tak to je skutečně jenom jeden malý výsek. A my tady můžeme diskutovat o tom, jestli stát má dotacemi přispívat na provoz těch zařízení 6 miliardami nebo 8 miliardami…

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Podle vás je to tedy dost a těch 9 miliard, co žádá Asociace krajů naprosto neodpovídá.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
…nebo 10 miliardami, ale je potřeba se podívat také na to, kolik přispívají kraje, kolik přispívají obce. A tady je skutečně velmi rozdílná situace kraj od kraje. Já samozřejmě bych byl velmi rád, kdybych mohl poskytovatelům sociálních služeb dát místo 6 miliard 8 miliard nebo 10 miliard.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Ale?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ale, to vám řekne každý ministr, že má ve své kapitole málo peněz a že by potřeboval víc.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Tedy nepřipadá v úvahu to navýšení na 8,9 miliardy, jak žádá Asociace krajů?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já to nevidím jako reálné. Já jsem velmi rád, že se mi podařilo vybojovat, aby ta částka z roku 2010 na ro…, z roku 2011 na rok 2012 neklesla, to znamená ta částka je přesně stejná pro rok 2012, jako byla letos, to si myslím, že je velký úspěch při vyjednávání státního rozpočtu a nepovažuju za realistické nějaké výrazné navýšení této částky, byť bych byl samozřejmě rád.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
A co pohled poslankyně za ČSSD a také bývalé plzeňské hejtmanky Milady Emmerové?

Milada EMMEROVÁ, poslankyně, bývalá plzeňská hejtmanka /ČSSD/
Tyhle ty lidi podezřívat a pořád mít dojem, že na to nemají nárok a zpřísňovat to, vlastně jim ztrpčovat život, který už tak mají trpkej díky svému handicapu, tak to mně tedy osobně vadí a chtěla bych tyhle ty lidi těhle nepřízní ušetřit.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Nemá paní poslankyně pravdu? Nejde třeba ten systém nastavit tak, aby dotace na sociální služby byly nárokové?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já znovu opakuji, dotace na sociální služby jsou dotace poskytovatelům, nikoliv dotace klientům. Ta velká část těch peněz z těch 25 miliard, téměř 20 miliard, jde formou příspěvku na péči, to znamená formou příspěvku konkrétně tomu zdravotně postiženému. A to si myslím, že je ten správný způsob a já s paní poslankyní Emmerovou souhlasím v tom, že především bychom ty peníze měli směřovat právě těm, kteří jsou zdravotně postižení, kteří mají ten handicap a maximálně, v maximální míře by si ti lidé měli o té poskytnuté službě …

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Rozhodovat sami.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Rozhodovat sami.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Na návrh poslankyně Lenky Kohoutové z ODS přijal sněmovní sociální výbor usnesení, kterým vyzval vámi vedený resort k vypracování analýzy. Jak v příštím roce dolehne na fungování sociálních služeb navýšená dolní sazba daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent? Už máte tu analýzu vypracovanou?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak, já těch požadavků na jednotlivé analýzy a propočty dostávám skutečně velkou řadu. Ano, my jsme zpracovávali analýzu dopadu s zvýšení dolní sazby DPH na jednotlivé sociální skupiny. Nicméně přesto, že výzkumný ústav práce a sociálních věcí je v této oblasti skutečně zkušený a dlouhodobě v této oblasti působí, tak pokud bychom měli nějak, dělat nějakou detailní analýzu, tak by byla velmi náročná jak finančně, tak časově. To nejde zvládnout v reálném čase tak, aby to bylo využitelné v tom krátkodobém horizontu. Nicméně ty hrubé analýzy ukazují a nakonec vracíme se tím k tomu prvnímu tématu, že je potřeba skutečně kompenzovat sociální situaci u těch úplně nejslabších, to znamená u těch, kteří se pohybují svými příjmy kolem životního minima. U těch ostatních ta kompenzace, která je například prostřednictvím pravidelné valorizace důchodů, tak ta je dostatečná, tam, kde se jedná o rodiny s dětmi, tak tam ta kompenzace je zase zprostředkována zvýšením odpočitatelné částky nebo odpočtu daňového na dítě, takže tím chci ukázat, že těch kompenzacích…

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Podle těch vašich dat tedy nikdo…

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
…těch kompenzací je několik druhů a nemělo by to nijak výrazně zasáhnout žádnou sociální skupinu.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který je dnes hostem Studia Česko. Od začátku příštího roku by se tedy měla také zpřísnit dosavadní pravidla pro čerpání podpory v nezaměstnanosti. Už jste to ostatně naznačoval. A i když opoziční poslanci v některých případech mluví o potupných veřejně prospěšných pracích, tak poslankyně, už zmíněná, Občanské demokratické strany Lenka Kohoutová upřesňuje, že nepůjde pouze o zametání a odklízení sněhu.

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
Veřejná služba se rozšíří nejenom na úklidové práce, ale na práce, které jsou za veřejným prospěchem, čili i pomoc ve zdravotnictví, školství nebo asistence v neziskových organizacích.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Podle jakého klíče se ti lidé k nejrůznějším typům veřejné pomoci dostanou?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak, my skoro někdy diskutujeme ve veřejném prostoru, jakoby to bylo něco úplně nového, jako kdyby od prvního ledna se zaváděl nějaký úplně nový instrument. Ne, veřejná služba přece funguje i v současné době, je na ní …

Ondřej ČERNÝ, moderátor
To je pravda, ale teď jsme na nějakých 15 tisících a vy se chcete dostat k 50 tisícům.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Přesně tak. To znamená ztrojnásobit ten počet v příštím roce, to znamená pro nás jít do těch obcí, které dnes veřejnou službu neorganizovaly, jít nejenom do obcí, od prvního ledna se rozšiřuje ten záběr nejenom na účely obce, ale i na účely kraje a na účely státu. Na ty obecně prospěšné účely. A to rozšíření je velmi důležité v obou směrech. Jak v tom záběru, co do struktury těch prací, tak co do záběru těch subjektů, ke kterým bude směřován. Já skutečně nemám žádný, žádnou obavu z toho, že by bylo na jedné straně nedostatek práce, na druhou stranu že by nebylo možné pro těch 50 tisíc lidí veřejnou službu zorganizovat, pokud dnes jsou…

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Z čeho vycházíte? Protože přece jenom obce častokrát říkají, že nemají pro ty své zaměstnané dostatek práce. Teď chcete ty počty míst ztrojnásobit. Bude to tak, že si obce u vás budou objednávat a úřady práce budou zajišťovat?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ne, obce si rozhodně /výpadek signálu/ na to, že by měly málo práce pro ty lidi, které je potřeba zaměstnat ve veřejné službě. Obce si často stěžují, zejména malé obce, že nemají dostatečnou administrativní kapacitu, že nemají dost financí na to, aby tu veřejnou službu zorganizovali a v tom jim právě chceme ulehčit od prvního ledna, protože pokud od prvního ledna všechna ta administrativní zátěž bude přesunuta na úřady práce, i ta organizační stránka bude přesunuta na úřady práce, tak právě chceme, aby se veřejná služba rozšířila především do menších obcí, kde dnes bylo nereálné veřejnou službu zorganizovat tak, abychom i právě nezaměstnané, ty, kteří dlouhodobě žijí na sociálních dávkách, v těch menších obcích, tak abychom je byli schopni do veřejné služby zapojit.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Tedy případně může být i jakýsi export nezaměstnaných do míst, která budou potřebovat?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ne, to určitě ne. Ale jde nám o to, aby skutečně i ti, i ty skupiny, které nejsou sociálně přizpůsobivé, tak aby i v těch menších obcích o ně bylo postaráno tak, aby se mohly začlenit do normálního způsobu života a aby i pro ně bylo normální, že ráno se vstane do práce a že v noci se spí.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Pro vás je právě tato skupina společně s dlouhodobě nezaměstnanými těmi, respektive ještě těmi, kteří jsou podezřelí ze zneužívání systému, tou skupinou, která by primárně měla ty veřejně prospěšné práce sloužit, ale podle jakých kritérií tedy skutečně budete určovat, kdo je podezřelý z možného zneužívání systému?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ta kritéria budou velmi jednoduchá. Budou základní 2 skupiny, na které se budeme zaměřovat. Tak, jak už jsem řekl, tou první a velkou skupinou budou lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. To znamená ti, kteří jsou nezaměstnaní déle než 2 roky, tak ty bychom chtěli během příštího roku obsloužit veřejnou službou …

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Primárně.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Zejména tak, aby skutečně si obnovovali pracovní návyky, ale také obnovovali standardní životní styl tak, aby bylo jasné, že i oni se řídí tou zásadou, že normální je pracovat a normální je mít ten klasický denní režim, kdy ráno se jde do práce a v noci se odpočívá. A potom je druhá skupina, početně mnohem menší, a to je skupina lidí, kteří ten systém podpory v nezaměstnanosti sofistikovaně zneužívají a já skutečně mám na stole případy, kdy někteří lidé, skutečně třeba pátý nebo sedmý rok za sebou, vždycky půl roku pracují a půl roku pobírají podporu v nezaměstnanosti a to je také důvod, proč já jsem tak prosazoval, aby veřejná služba byla určena nejenom pro dlouhodobě nezaměstnané, ale abychom si mohli došlápnout právě i na ty, kteří spekulativně se stávají nezaměstnanými rok co rok.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Tedy cíleně budete, nechci říct útočit, ale zaměřovat se na ty sezónní pracovníky?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, ta druhá skupina budou lidé, kteří jsou pravidelně po několikáté v posledním období uchazeči o zaměstnání v tom pravidelném sezónním cyklu.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
No, aby také nehrozilo, že by mohlo dojít na učitele, protože ti ne vždy z vlastní viny přes léto nepracují.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak, tady můžu naprosto jednoznačně uklidnit učitele, že vzhledem k tomu, že prázdniny mají dlouhé 2 měsíce, tak jich se to jistě týkat nebude.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Velkou novinkou má být také takzvaná sociální karta. Prý vám ale působí mírné komplikace. Že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zatím nerozhodl o tendru právě na sociální karty. Proč, tak to vysvětlil předseda úřadu Petr Rafaj.

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Hlavním důvodem je podezření na to, že ministerstvo práce a sociálních věcí ve vypisování této zakázky nepostupovalo podle zákonu o veřejných zakázkách, pro tuto zakázku měly být stanoveny tvrdší limity, lhůty, povinnost zveřejnění a další povinnosti.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Tak, slyšel jste výtky ze strany šéfa antimonopolního úřadu, nemá pravdu?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak, já k tomu řeknu konstatování, že my jsme skutečně nepostupovali podle zákona o veřejných zakázkách, protože podle našich výkladů by bylo chybné postupovat podle zákona o veřejných zakázkách proto, že ta zakázka má nulovou finanční hodnotu. Tedy v takovém případě podle našeho právního výkladu není možné postupovat podle zákona o veřejných zakázkách.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Není, nebyla tam možnost, ale vy jste si z těch možností nevybral.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Není ani možné postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. Nicméně fakticky my jsme řadu těch prvků naplnili. To veřejné řízení bylo transparentní, od 30. června jsme měli na webu všechny zadávací podmínky, všichni uchazeči, kteří se mohli hlásit do toho výběrového řízení, tak měli stejné množství informací, dokonce i dotazy, které kladly, tak byly přístupné všem uchazečům o tu zakázku. Každý občan si může i dnes na webu MPSV zkontrolovat, jaký průběh měla ta zakázka, jaké byly kladené otázky, jak byly vypsané ty podmínky, jaké nabídky jednotliví uchazeči poskytli, to znamená to výběrové řízení bylo naprosto transparentní, myslím si, že mnohem transparentnější, než kdybychom rigorózně postupovali podle zákona o veřejných zakázkách. A tak, jak říkám, podle našeho výkladu, pokud je nulová finanční hodnota vůči tomu uchazeči nebo tomu smluvnímu partnerovi, tak není možné postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. Byly o tom v minulosti i různé soudní spory. My prostě čekáme na to, jaké stanovisko dá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, podle toho potom budeme postupovat dál.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Hypoteticky, protože skutečně to rozhodnutí ještě není na stole, pokud by antimonopolní úřad ten tendr zrušil, půjdete opětovně cestou obchodní soutěže?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak, já neumím v tuto chvíli předjímat, jaké bude to rozhodnutí…

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Říkáte, že jiná cesta nebyla, tedy z logiky věci vyplývá, že byste musel jít stejnou cestou, maximálně s jinými parametry.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
To rozhodnutí není černá nebo bílá. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže buď může konstatovat, že jsme postupovali v souladu s právními předpisy nebo nám může vytknout nějaký konkrétní nesoulad s právními předpisy a tam my samozřejmě vyhodnotíme, jak ten konkrétní nesoulad případně co nejjednodušším způsobem a co nejlépe napravit. Ale znovu zdůrazňuji, že věcně jsme postupovali naprosto transparentně a každý si to může na webu zkontrolovat.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Hypoteticky, pokud ten tendr padne pod stůl, co bude dál?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
No, budeme se snažit co nejrychleji dospět k výsledku.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Jít stejnou cestou?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Už teď máme bohužel 2 měsíce zpoždění tím, že…

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Vy máte vítěze, se kterým nemůžete podepsat smlouvu. Co by se tedy dělo, ten vítěz by byl anulován nebo byste vypsali nové výběrové řízení, případně byste poptávkovým řízením oslovili pouze ty 3 společnosti?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
To záleží na konkrétním znění toho případného rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. To v tuto chvíli není možné předjímat. Pokud by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže…

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Tak, přece chcete tu reformu rozjet, předpokládám, že už máte v tuto chvíli nějaké scénáře, jak postupovat.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Samozřejmě. Budeme postupovat co nejrychleji v souladu s českými právními předpisy. Ale v tuto chvíli není možné hypoteticky spekulovat o tom, jaký bude výsledek toho řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, protože tam je skutečně desítky variant toho, jak může vypadat to na…, to konečné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V tuto chvíli problematické pro nás pouze je to, že to správní řízení už se táhne 2 měsíce a že pořád ještě nemáme výsledek.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Tak, Petr Rafaj říká, že bylo složité, kdybyste postupovali jednodušeji, tak to netrvalo tak dlouho. Každopádně …

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ne, já musím, promiňte, ale já musím říci, že my…

Ondřej ČERNÝ, moderátor
To jsou slova šéfa antimonopolního úřadu.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
…jsme postupovali skutečně naprosto transparentně a naprosto jednoduše. Ty zadávací podmínky jsou všem dostupné a všichni si to mohou vyhodnotit.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Jaká je v tuto chvíli pozice České spořitelny? Máte podepsanou alespoň smlouvu o smlouvě budoucí nebo vyhrála tendr a nemá v ruce nic?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Nemáme podepsaný žádný vztah, to ani nemůžeme na základě předběžného rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. To předběžné rozhodnutí samozřejmě ministerstvo respektuje. Došlo k vyhodnocení té soutěže a ze 3 uchazečů, kteří se přihlásili, tak byla vybrána Česká spořitelna jako vítěz tou výběrovou komisí, obdobně, jako je to u zákona o veřejných zakázkách, ten postup byl velmi obdobný, ta komise doporučila tedy vítěze a v tuto chvíli čekáme na ukončení toho předběžného opatření a tak, abychom mohli uzavřít smlouvu.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
V momentu, kdy skutečně skončí to předběžné opatření, tak v jakém časovém horizontu jste schopni celý ten systém, to znamená expedování karet, spuštění, rozjetí, rozjet?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
To bude trvat několik málo měsíců. My v první chvíli musíme dokončit vyjednávání o smlouvě, ve chvíli, kdy padne to předběžné opatření a na základě uzavřené smlouvy budeme potom postupovat velmi rychle při přípravě vydávání těch karet, já odhaduji ten…

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Bohužel ta smlouva už není nějakým způsobem, pardon?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
…časový horizont, já odhaduji ten časový horizont tak na 3, 4 měsíce od té doby, kdy se podepíše smlouva na počátek vydávání těch karet sociálních systémů konkrétním, individuálně konkrétním klientům.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Nejsou ta zásadní data té smlouvy v tuto chvíli už svým způsobem jasná? Přece jenom vy jste měli v tom výběrovém řízení určité podmínky, tak dalo by se odvodit, že už máte nějaký rastr, do kterého se jenom drobnosti doplní.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, samozřejmě. To máte naprostou pravdu. Nicméně tak, jak jste sám říkal, tak to rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže může být skutečně v mnoha různých variantách. Například si umím představit, a prosím, nechci spekulovat, ale umím si představit i to, že úřad bude konstatovat, že je potřeba upravit nějaké jednotlivosti, protože jinak já si neumím představit skutečně, že by ten, že by ten celý proces byl vyhodnocen jako nedostatečně transparentní. To si skutečně představit nedovedu. Takže já bych skutečně vyčkal na konečné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a potom můžeme postupovat dál.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Jenom, jak dlouho bude souběžně fungovat ten stávající systém a ten nový systém? Protože předpokládám, že tam určitá doba překryvu také musí být a zároveň ne všichni budou, předpokládám, disponovat těmi kartami, ne všichni budou povinni fungovat právě s nimi.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak dlouho, jak to bude potřeba. Pro nás je jediným nepříjemným faktorem…

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Tam jsou náklady, které jsou plus, mínus 20 milionů měsíčně.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
…finanční náročnost. Tam prostě, ano, přesně tak, to potvrzuji, nám prostě utíká přibližně 20 milionů každým měsícem, dokud poběží ten starý systém a my nebudeme moci nahodit ten nový elektroničtější, automatičtější a tedy s menšími náklady. Prostě efektivnější.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
A nebylo by tedy racionální říci, od vyhlášení antimonopolního úřadu zde budou plus, mínus 2, maximálně 3 měsíce, co to poběží souběžně a posléze přecházíme na nový systém?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Však tak to také bude. Jenom já nechci předjímat, kdy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže to konečné rozhodnutí vydá a kdy my budeme moci uzavřít smlouvu a kdy budeme moci pokračovat v těch konkrétních krocích, které potom už mají milníky každý týden.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Posloucháte Studio Česko dnes s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem. Vláda původně od ledna penzistům slibovala průměrné zvýšení důchodu o 259 korun, nakonec by ale důchody měly vzrůst o 174 koruny. Dojde k tomu nebo ne?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak, já to musím opravit. Vláda nikdy neslibovala žádnou takovou výši. Ta výše, to je spekulace založená na tom, že v létě růst inflace a růst životních nákladů byl o něco vyšší, než bylo potom na konci léta a vzhledem k tomu, že ty údaje pro valorizaci důchodů se berou až z čísel na konci léta, no, tak ta čísla byla nakonec nižší než ta původně předpokládaná a odhadovaná, která byla někdy z přelomu června a července, tedy vláda nic neslibovala, valorizace je v takové výši, jak je zákonná podle dat statistického úřadu.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Stávající penzisté ještě nebudou těmi, kteří téměř ve 100 procentech spoléhají na výplatu od státu nebo respektive jsou právě těmi, kteří spoléhají, ale vláda Petra Nečase to chce důchodovou reformou změnit, ale problém s tou reformou má nejenom opozice, ale také odbory, jak konstatoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.

Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
V žádném případě nechceme se dotýkat toho průběžného systému, protože ten jediný funguje a funguje dobře a chceme teda se zabývat tou otázkou těch kapitálových fondů, ano, chceme se zabývat otázkou transformací těch fondů, které nesplňují ty účely, se kterými byly založeny, to jsou ty velké rozdíly mezi námi. A pak je tam ještě jeden rozdíl, a to je povinnost, anebo dobrovolnost. My v žádném případě nepodporujeme povinnost, protože se domníváme, že na to řada lidí nebude mít finanční prostředky.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Tak, povinnost už se vyřešila. Dojde tedy v druhém pilíři k dobrovolnému systému, ale vy říkáte, nebudu usilovat o povinný vstup do druhého pilíře, ale budu se i nadále snažit o to, aby vstup do druhého pilíře byl automatický s možností z něj vystoupit. Proč vlastně vzniká ale druhý důchodový pilíř, kam si lidé mohou dobrovolně, což je to podstatné slovo, spořit, když v takzvaném třetím pilíři už tak činí řadu let?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Z jednoduchého důvodu, protože třetí pilíř je založen na přehazování peněz z jedné kapsy do druhé.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
A nebude se to teď /nesrozumitelné/ v momentě, kdy to není povinné?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ne, ten státní příspěvek ve třetím pilíři je prostě, zapřičiňuje to, že se tam vyberou nějaké peníze na daních a ty se potom zpátky daňovým poplatníkům přidají jako příspěvek na důchod. Druhý pilíř je postavený jinak. Tam…

Ondřej ČERNÝ, moderátor
A může fungovat, pokud se do něj nezapojí minimálně polovina lidí, kteří odvádějí důchod?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, samozřejmě, může fungovat. Ale rozdíl oproti tomu…

Ondřej ČERNÝ, moderátor
A bude funkční?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
…třetímu pilíři je právě to, že je dlouhodobě udržitelný, já věřím tomu, že bude funkční, že stejně tak jako v polovině 90. let, když se zaváděl ten dnešní systém penzijního připojištění, tak nebylo jasné, jestli bude pro občany dostatečně atraktivní, tak si myslím, že po pár letech budeme moci říci i, že i u toho nového systému spoření, že bylo od začátku jasné, že dostatečně atraktivní bude a já věřím, že na to přijdou i ti, kteří dnes jsou kritiky toho nového systému.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Bude nějaká kampaň nebo spoléháte na to, že na to ti lidé přijdou?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Spoléháme na to, že na to ti lidé přijdou a samozřejmě, že určitě i ty fondy využijí všechny svoje možnosti, aby přesvědčily svoje budoucí klienty, že to spoření je pro ně výhodné.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
Tak, to bylo dnešní Studio Česko. Naším hostem byl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Děkujeme, že jste přišel a někdy příště ve vysílání Rádia Česko opět na slyšenou.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Děkuji za pozvání a přeju pěkný zbytek odpoledne.

zdroj: top09.cz, mpsv.cz
k poslechu on-line zde

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl jedním z hostů v pořadu Radiofórum na Radiožurnálu, kde hlavním tématem diskuse byly plány ministerstva v oblasti pěstounské péče v souvislosti s vytvořením alternativních forem náhradní rodinné výchovy. Dalším hostem byla Zuzana Baudyšová, ředitelka nadace Naše dítě.
Radiožurnál, 23.11.2011

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Vláda plánuje rušení kojeneckých ústavů. Úplně by měly zmizet do dvou let. Opuštěné děti mají končit v náhradních rodinách. Současných pěti stům párů by mělo přibýt nejmíň dalších pět set, odhaduje ministr práce a sociálních věcí. Česko dlouhodobě sklízí kritiku za to, že v ústavech končí příliš mnoho dětí. Někteří odborníci ale upozorňují, že změna systému by měla být pozvolná, aby se podařilo pořádně připravit pěstounské zázemí. Mluvila jsem o tom s ředitelkou nadace Naše dítě Zuzanou Baudyšovou a s ministrem práce a sociálních věcí, místopředsedou TOP 09, Jaromírem Drábkem. Toho jsem se nejdřív zeptala, proč považuje za nutné zrušit kojenecké ústavy do roku 2014?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Takhle postavená otázka samozřejmě navádí k nějakému direktivnímu zásahu, ale tak to vůbec není. My jsme jenom dali najevo, že chceme postupovat stejně, jako postupují v civilizovaných evropských státech. To znamená, dávat přednost náhradní rodinné výchově u malých dětí, protože prostě ústavní péče je méně vhodným nástrojem, méně vhodnou variantou. To znamená, my chceme velmi výrazně posílit možnosti pěstounské péče, možnosti komunitní péče. A na základě toho omezit poptávku po péči v kojeneckých ústavech. Následně teprve je možné mluvit o tom, jestli těch třicet čtyři kojeneckých ústavů, jestli je to skutečně počet, který je nutný. Jestli je možné postupně jejich počet omezovat, případně takovou službu nevyužívat a změnit kojenecké ústavy na například centra pomoci rodinám s dětmi. Využít je prostě v tom systému. Protože já si velmi vážím těch lidí, kteří odborně v kojeneckých ústavech pracují. Ale dnešní poznatky jednoznačně říkají, že v zájmu dětí je, abychom upřednostnili rodinné prostředí před prostředím ústavním.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Paní Baudyšová, jak vy hodnotíte plány Ministerstva práce a sociálních věcí, které teď pan ministr ve zkratce přednesl?

Zuzana BAUDYŠOVÁ, ředitelka nadace Naše dítě
Já zdravím pana ministra Drábka, dobrý den. Já naprosto souhlasím se záměry transformace. Dítě patří do rodiny, dítě nepatří do ústavu. A zvlášť malé děti v kojeneckých ústavech, kdy víme z různých psychologických rozborů, že jsou nejdůležitější první měsíce, první roky života, aby dítě bylo v láskyplné péči osoby, když už to není maminka, tatínek, tak aby to byl pěstoun, který skutečně bude dítě nejenom láskyplně přijme, ale vést a být oporou. To je všechno v naprostém pořádku. A nejsme tady v žádném sporu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Ale měla jste i určité výhrady?

Zuzana BAUDYŠOVÁ, ředitelka nadace Naše dítě
Pardon, i Úmluva o právech dítěte říká, že dítě má vyrůstat v rodině, v prostředí štěstí, lásky, porozumění. Čili to je naprosto správný záměr. Moje obavy jsou jenom o tom, že v kojeneckých ústavech nejsou jenom zdravé děti, jsou tam děti, které jsou zdravotně velmi těžce postižené. A trochu to krokování ministerstva mě zaskočilo, protože nejdřív se domnívám, že by měl být dostatek pěstounů, vědět, kam půjdou tyto zdravotně postižené děti, které se krmí sondou a které skutečně musí být v rukou zdravotně zdatných osob. A pak pozvolna podle toho, jaké budou počty zájemců a počty pěstounů, tak přistoupit k likvidaci kojeneckých ústavů. Ten deadline narušení kojeneckých ústavů, ta mě trochu zaskočila. Zvlášť když jsem se zeptala, kam půjdou zdravotně postižené děti. A bylo mi odpovězeno, do pěstounských rodin. Tak to jako mě trochu nehrálo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Pane ministře, to jsou vlastně dvě otázky. Jestli se to všechno, co jste na začátku popsal, dá stihnout během dvou let, do začátku roku 2014, aby pěstounské rodiny a celý systém byl připravený. A potom co tedy s handicapovanými dětmi?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak já jsem velmi rád, že se shodujeme v tom společném cíli. A jde skutečně o to nastavit ty kroky tak, abychom k tomu cílovému stavu došli co nejdříve. My nejsme ale v bodě nula. Už v současnosti existuje v České republice přibližně tři tisíce pěstounských rodin. A pokud se podíváme na to, jaký je potřebný vývoj, tak my potřebujeme tuto kapacitu posílit ani ne o dvacet procent, řádově o pět set pěstounských rodin. A to si myslím, že je během dvou let dosažitelný cíl. A já bych chtě tady zdůraznit ještě jedno číslo. Podle, podle statistik přibližně čtyřicet pět procent dětí, které jsou umístěny v kojeneckých ústavech, tak jsou tam umístěny čistě ze sociálních důvodů bez jakéhokoliv zdravotního důvodu. A to jsou děti, které skutečně do takového zařízení v první řadě nepatří. A pro ty je potřeba nejdříve najít uplatnění v pěstounských rodinách. Co se týká zdravotně postižených dětí, tak to je skutečně velmi odborná otázka. Nicméně i v ostatních evropských zemích, a my jsme měli shodou okolností včera na tom mezinárodním setkání, kterého se účastnili zástupci ze sedmnácti evropských zemí, tak jednoznačně i u zdravotně postižených dětí je jasný směr umisťovat tyto děti do komunitních zařízení. To znamená do zařízení, kde mohou navázat tu citovou vazbu. Přestože samozřejmě jim je potřeba zajistit…

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Budou potřebovat zvláštní péči?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Je potřeba zajistit kvalitní zdravotní péči. Ale velmi důležitá je tam ta možnost citové vazby právě u zdravotně postižených dětí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Paní Baudyšová, komunitní centra, byla by to odpověď, kterou byste byla ochotná akceptovat? Nebo kterou byste ráda slyšela?

Zuzana BAUDYŠOVÁ, ředitelka nadace Naše dítě
Tak já si úplně nedovedu představit, co ta komunitní centra. Zda to budou nestátní organizace nebo státní. Kdo, kolik dětí tam bude, jak budou vedeny, kde, zda tato zařízení budou v uvolněných kojeneckých ústavech nebo zda se to bude budovat na zelené louce. To se domnívám, že už v době, kdy je rozhodnuto o rušení kojeneckých ústavů, že už bychom v té vizi měli být, promiňte, pane ministře, o kousíček dál. Aby už zkrátka to šlo do trochu reálné vize, kam skutečně tyto děti, které si zaslouží láskyplné, odborné, odborný servis, aby našly ten svůj další domov, kde budou žít.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, paní Baudyšová, pokud se bavíme o tom, kde by měla taková centra vznikat, vy jste taky zapochybovala, jestli stát neruší kojenecké ústavy mimo jiné proto, že chce získat většinou velmi pěkné budovy, vily, ve kterých ty kojenecké ústavy jsou. Tyto vaše obavy jsou nějak opodstatněné?

Zuzana BAUDYŠOVÁ, ředitelka nadace Naše dítě
Tyto obavy nejsou určitě postavené na žádném konkrétním základě. Jenom vím, že zařízení pro kojenecké ústavy jsou vesměs ve velmi hezkých prvorepublikových vilách, o které bude určitě velký zájem. A já bych byla velice ráda a i jsem ráda, že pan ministr mě slyší nebo třeba i vyslyší, aby tato zařízení byla zachována dětem. Třeba zrovna těmto zdravotně postiženým dětem, které už si své v životě zažily. A kdyby byly v důstojném prostředí, kde by mohly žít se zdravotnickou péčí, bylo by to velmi dobře.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Pane ministře, tedy otázka je jasná. Počítáte do budoucna s tím, aby objekty, ve kterých se teď nacházejí kojenecké ústavy, zůstaly i nadále věnovány dětem v nějaké péči o ně?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak já chci potvrdit, že určitě chceme využít ty možnosti, které se dnes naskýtají. jenom chceme změnit ten pohled na péči o malé děti právě z toho ústavního typu do toho typu rodinného nebo kvazi rodinného. To je ten velmi důležitý prvek. A pokud tady padalo, padalo to vyjádření, že je rozhodnuto o rušení kojeneckých ústavu, tak já znovu zdůrazňuji to, co jsem říkal na začátku. Ten krok přece je převedení péče do péče rodinného typu. A následně na to bude menší poptávka po zařízeních tohoto typu, toho ústavního typu. Nejedná se o žádné direktivní rušení. Ještě navíc tak, jak všichni víme, tato zařízení jsou ve správě nebo ve zřizovatelské úloze Ministerstva zdravotnictví. To znamená, my chceme skutečně rozšířit tu možnost rodinné péče, náhradní rodinné péče tak, aby nebyly potřeba služby ústavní péče pro děti do tří let.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
A pak je možné, že nebudou potřeba pro děti, jestli vám dobře rozumím, ani ty budovy?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak to je otázka, kde bude nejlepší zázemí pro pěstounské rodiny, centra pro pomoc rodinám. To je samozřejmě potřeba, abychom využili všechny ty kapacity, které tam jsou. Abychom změnili jejich nasměřování. Ale řešit otázku budov skutečně v tuto chvíli na pořadu dne není. A tak jak jsem řekl, zřizovatelskou úlohu má Ministerstvo zdravotnictví.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Tolik ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a taky ředitelka nadace Naše dítě, Zuzana Baudyšová.

 

zdroj: mpsv.cz, Radiožurnál
k poslechu on-line zde (25:16-35:06)

Nepracovat vůbec či pracovat na černo se už nemá od Nového roku vyplatit. Vyplývá to z pravidel, která přichystal a prosadil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). V rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ popisuje, jak se změny dotknou nezaměstnaných v praxi. Kdo bude chtít od státu dávky, bude si je muset odpracovat. Kdo zaměstná na černo, zaplatí pokutu nejméně čtvrt milionu. A nejen to.

Kteří nezaměstnaní budou muset oplátkou za dávky nastoupit na takzvanou veřejnou službu?
Jsou dvě skupiny lidí, na které zaměříme nabídku veřejné služby. Zaprvé na dlouhodobě nezaměstnané, kteří nepracují déle než dva roky, žijí ze sociálního systému, protože už dávno skončilo období, kdy pobírali podporu v nezaměstnanosti, a je potřeba u nich obnovovat pracovní návyky. A zadruhé na lidi, kteří jsou v posledním období v evidenci uchazečů o zaměstnání poněkolikáté, protože je u nich velké riziko, že jde o spekulativní zápis. Zrovna teď jsem řešil případ, kdy je člověk sedmý rok za sebou vždy půl roku zaměstnaný a půl roku nezaměstnaný. Protože tím, že vždy půl roku pracuje, splní podmínku pro získání podpory v nezaměstnanosti a pak může dalšího půl roku žít za peníze nás všech.

A když někdo náhle přijde o práci, kde strávil třeba deset let? Také se bude muset po dvou měsících na podpoře zapojit do veřejné služby?
Ne. To v žádném případě.

Co budou nezaměstnaní v rámci veřejné služby dělat?
Tak jako dosud, kdy máme 15 tisíc míst ve veřejné službě. Není to nic nového. Jen tím, že od prvního ledna přesuneme administrativní tíži na úřady práce, se dostane veřejná služba i do obcí, kde ji dosud neorganizovali. Pro příští rok se tedy změní v uvozovkách jen to, že z těch 15 tisíc míst se má stát – a to je moje cílové číslo – 50 tisíc míst ve veřejné službě.

Můžete být přece jen trochu konkrétní? Každý si představí metaře. Ale co dál?
To je takové hezké zjednodušení, že ten, kdo bude povolán na veřejnou službu, dostane koště a vestu. Ale samozřejmě nejen to. Jde především o úklid veřejného prostranství, údržbářské práce, pomocné práce. Protože na druhé straně nesmí dojít k tomu, aby veřejná služba nahrazovala standardní pracovní poměr. Půjde o veškeré práce, které zlepšují veřejný majetek, slouží k údržbě společného majetku. A od prvního ledna se rozšiřuje záběr nejen na majetek obcí, ale i na majetek krajů a státu.

Kde se místa pro nezaměstnané najdou?
Z toho obavu nemám. Vrátím se znovu k těm číslům. Dnes je vytvořeno 15 tisíc míst pro veřejnou službu a ten systém funguje. Jen potřebujeme doplnit veřejnou službu v těch obcích, kde zatím není.

Bude někdo dohlížet na to, zda nezaměstnaní během veřejné služby opravdu pracují? A může je případné lajdáctví stát podporu?
Ano. Půjde o standardní způsob kontroly jako dnes. Budou ho provádět především úřady práce, ale počítáme i se spoluprácí s obcemi. Pokud jde na veřejnou službu někdo jen formálně a nepracuje tam, tak je to stejné, jako kdyby nepřišel.

Bude mít při rozdělování nezaměstnaných na jednotlivé typy práce vliv jejich vzdělání? Co ti vysokoškoláci, že? Jestli budou také zametat?
Ne, nepočítáme s tím. Jednak je jich mezi nezaměstnanými procentuálně docela málo a většinou nejsou dlouhodobě nezaměstnaní. Jednak je chceme využít především k organizaci veřejné služby. To znamená: vysokoškolák nebude zametat ulice, bude organizovat ty, co to budou dělat.

To bude ostatní kontrolovat a třeba i hlásit, že nepracují?
Ano, přesně tak. Dám příklad: Když ráno přijde pět lidí, kteří mají natírat plot, šestý vysokoškolák je dostane na starost s tím, že musí být odpovědný za to, že skutečně pracují a nesedí místo toho v hospodě. Samozřejmě, že je nemůže donutit pracovat. Ale ve chvíli, kdy se zjistí, že se tři z nich sebrali a sedí nad pivem, povolá pracovníka úřadu práce, který bude konat.

Od Nového roku se mají proměnit i rekvalifikační kursy. Jak?
Rozšiřujeme možnost, aby si mohl uchazeč o zaměstnání zvolit rekvalifikaci sám. Pokud si zvolí přiměřenou účelu zaměstnání – a budeme chtít, aby to bylo mnohem více zaměřené na konkrétního zaměstnavatele -, úřad práce mu ji zaplatí. Pokud si zvolí nějaký nadstandard, doplatí si rozdíl.

A zůstanou při tom účastníkům dávky?
Na podporu v nezaměstnanosti ani případné následné dávky v hmotné nouzi nemá účast na rekvalifikačním kursu vliv. Pokud samozřejmě rekvalifikaci neodmítnete. To by znamenalo maření součinnosti s úřadem práce a v takovém případě je možné vyřadit uchazeče o zaměstnání z evidence, čímž ztratí nárok na finanční pomoc.

Stejně jako když někdo odmítne veřejnou službu?
Ano, je to podobné.

A co práce na černo? Údajně počítáte s terénními pracovníky.
Kromě toho, že od ledna zdvojnásobíme počet lidí, kteří se věnují kontrolám na Státním úřadu inspekce práce, tak je také chceme – a to je projekt z evropských peněz – vybavit mobilními kancelářemi, aby mohli zasahovat na místě mnohem účinněji, rovnou sepsat protokol a tak dále.

Zvýší se i počet kontrol?
Chceme se dostat na číslo 250 tisíc. Což znamená, že na každého zaměstnavatele dojde průměrně jednou za dva roky, přičemž on samozřejmě neví kdy. A to už je podle mě při zvýšených penalizačních sazbách, protože ty se také mění, dost na to, aby to mělo odstrašující účinek. Pokuta za nelegální zaměstnávání ze strany zaměstnavatele se v horní hranici zvyšuje na deset milionů, ale zároveň nebude menší než 250 tisíc korun. U těch, kteří se nechají zaměstnat na černo, se zase hranice pokuty zvyšuje na sto tisíc korun.

Nezaměstnaní by se také měli nově hlásit na Czech Pointech. Proč?
Chceme tím velmi výrazně ztížit být zaměstnaný na černo a zároveň plnit roli uchazeče o zaměstnání. Už to probíhá od začátku října. A ten sytém funguje tak, že vytipovaný uchazeč o zaměstnání, u kterého je riziko práce na černo, má uloženo v souladu se zákonem, aby svoje návštěvy vykonával na pověřeném místě veřejné správy. Dostane termín, kdy se tam má hlásit. A když dorazí, tak jednak může získat seznam vhodných zaměstnavatelů, ale především termín další návštěvy, který předem není jasný. Například přijde v úterý a další návštěvu má napsanou na čtvrtek 13.30 odpoledne. A když přijde ve čtvrtek, má další návštěvu v pondělí v 9.15.

Co když však vytipujete někoho, kdo na černo nepracuje, ale on bude zbytečně běhat tam a zpět?
Už po měsíci fungování je ten systém rozpočtově kladný. Těch, kteří byli vytipováni a kteří se raději odhlásili z evidence zaměstnání nebo se přihlásili, že pracují legálně, je tolik, že náklady vložené do systému jsou menší než přínos. A myslím, že pokud to potvrdí i další čísla, bude jasné, že jsme zvolili jeden z těch správných instrument.

 

autor: Lucie Nekvasilová
zdroj: tyden.cz, top09.cz

Lidé, kteří po mnoha letech přišli o práci, se zatím nemusejí bát, že by hned od třetího měsíce nezaměstnanosti museli nastoupit na takzvané veřejné práce bez nároku na mzdu.

A to přesto, že schválená novela od ledna 2012 zpřísňuje dosavadní pravidla pro čerpání podpory. Uchazeč o zaměstnání, který odmítne nabídku veřejné služby od úřadu práce, přijde nejen o podporu v nezaměstnanosti, ale také o dávky v hmotné nouzi. Dostal by jen částku existenčního minima.

Ministr Jaromír Drábek z TOP 09 totiž v nejbližších dnech vydá metodický pokyn, podle něhož půjdou na veřejnou službu přednostně dvě skupiny lidí. Ti, kteří čerstvě přišli o dlouholetou práci, mezi nimi nejsou. Počet míst ve veřejné službě, spočívající nejčastěji v péči o veřejné prostranství a obecní budovy, se však má během příštího roku výrazně zvýšit. „Plánujeme, že z nynějších průměrně 15 tisíc až na 50 tisíc míst,“ říká Drábek v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz.

Cílíme na dvě skupiny

Veřejná služba se ani po Novém roce zdaleka nedotkne každého nezaměstnaného, tolik míst zatím obce nenabízejí. Podle čeho tedy budou úřady vybírat, koho pošlou na úklid chodníků a další veřejně prospěšné činnosti?
Připravujeme k tomu metodický pokyn pro úřady práce. Už je v podstatě hotov, zveřejníme jej v první polovině prosince společně s prováděcími vyhláškami k novele zákona, kterou v tomto týdnu podepsal prezident republiky. Podle toho pokynu by úřady měly přednostně nabízet veřejnou službu dvěma skupinám lidí. Jednak dlouhodobě nezaměstnaným a jednak těm, u nichž je předpoklad zneužívání systému

U dlouhodobě nezaměstnaných se tedy teoreticky nic nezmění proti dosavadnímu stavu, ti musí případnou nabídku veřejné služby přijmout už nyní…
Ano, jde o ty nezaměstnané, kteří už vyčerpali podporu v nezaměstnanosti a nyní pobírají jen takzvané sociální dávky. Chceme postupovat od těch, kteří jsou nejdéle bez práce, a postupně je střídat tak, aby se dostalo na ty, kteří jsou bez zaměstnání už dva roky nebo rok. Když je více zapojíme do veřejné služby, mohou si obnovit pracovní i určité životní návyky.

V praxi se tedy veřejná služba rozšíří hlavně o tu druhou skupinu. Můžete uvést příklad těch, kteří jsou sice na podpoře teprve kráce, ale je u nich „předpoklad zneužívání systému“?
Obecně jde hlavně o pasivní přístup k hledání vlastního uplatnění nebo výkon práce na černo. Příkladem je člověk, který se nechává pravidelně a úmyslně zaměstnávat jen na letní sezónu, typicky ve stavebnictví. A v zimě pak má v podstatě prázdniny placené státem právě díky podpoře v nezaměstnanosti. Proti těmto případům musíme mít účinný nástroj. Takový člověk pak bude tlačit na svého zaměstnavatele, aby si ho nechal ve stavu po celý rok, protože nebude chtít v zimě vykonávat veřejnou službu. Ostatně je to tak normální, ten zaměstnavatel prostě u takového druhu práce musí počítat s nějakými sezónními výkyvy.

Obcím to zjednodušíme

Zájem měst a obcí o využívání veřejné služby se zatím hodně liší. V průměru ji podle říjnového výzkumu Úřadu práce ČR využívá osm procent obcí. Registrujete už teď nějaký výrazný nárůst jejich zájmu?
Od Nového roku to obcím chceme usnadnit. Dosud jsou to ony, kdo veřejné práce organizují. Od 1. ledna je zajistí úřad práce. Řada starostů, hlavně malých obcí, nám doteď říkala: Ano, máme zájem o veřejné práce, ale nemáme kapacitu na zajišťování těch administrativních záležitostí, nemáme na to, abychom si najali nějakého organizátora… Starostové přitom dávají najevo, že když to všechno zajistí stát, tedy úřad práce, tak tu nabídku veřejných prací rádi využijí. Prostě pak budou moci jen přijít a říci, že potřebují v obci udělat tohle a tohle, a úřad práce jim někoho vybere. Pomůže to i dlouhodobě nezaměstnaným v té konkrétní obci, protože budou mít nějaký normálnější životní rytmus. A samozřejmě že v obcích, kde to dobře funguje už dosud, chceme pokračovat v té dobré spolupráci, přestože to formálně přejde pod úřad práce.

Máte už nějaký odhad, o kolik víc lidí se do veřejné služby zapojí oproti současnému stavu?
Dnes je ve veřejné službě průměrně 15 tisíc míst. V příštím roce to chceme výrazně zvýšit, já mám cílové číslo na 50 tisíc míst. Ale pozor, jde o místa, nikoliv lidi – těch se zapojí více díky tomu, že se na jednom místě během roku vystřídají.

Zákaz přivýdělku nezrušíme

Už v první vlně zpřísnění podpory v nezaměstnanosti, která platí od letošního ledna, jste zrušili možnost přivýdělku. Předtím si šlo k podpoře vydělat až polovinu minimální mzdy, tedy až 4000 korun měsíčně, nově ani korunu. Neukázal se tento paušální zákaz jako příliš přísný vůči těm, co jej nezneužívali? Nepřehodnotíte ho?
Naopak, nám se to opatření velmi výrazně osvědčilo. Samozřejmě uznávám některé argumenty kritiků, ale ten absolutní zákaz má více výhod než nevýhod.

Podle čeho hodnotíte, že se to „velmi výrazně osvědčilo“?
Po tomto zpřísnění zaznamenaly úřady práce určitý pohyb lidí, kteří najednou přestali být uchazeči, tedy příjemci podpory, a stali se zaměstnanci. A na druhou stranu se uvolnila pracovní místa, která byla mnohdy poněkud neefektivně obsazena. Někteří lidé, kteří při podpoře pracovali na malý úvazek, vlastně v praxi zabírali to místo někomu, kdo by tam mohl nastoupit normálně.

Kritici argumentují i tím, že kvůli tomuto zákazu přijdou o podporu v nezaměstnanosti i lidé, kteří přijmou nabídku veřejně prospěšných prací. Ty jsou, na rozdíl od zmíněné veřejné služby, placené – ale často hůře, než kolik by činila podpora.
Myslím, že to v praxi není problém. Na veřejně prospěšné práce jdou totiž většinou stejně až lidé, kteří už vyčerpali období pro podporu v nezaměstnanosti, a dostávají tedy jen sociální dávky. Takže kvůli tomuto přivýdělku už o podporu nepřijdou.

Takže nějaké zmírnění nechystáte?
Ne, v tomto bodě neplánujeme žádnou změnu.

 

zdroj: aktualne.cz, top09.cz

Studio 6, ČT24, 22. 11. 2011

Velké diskuse vzbudil návrh ministra práce a sociálních věcí zrušit kojenecké ústavy, ty nahradit od roku 2014 pěstounskou péčí. Na jedné straně stojí argument, že dětí v ústavech je moc, na straně druhé zaznívají slova o nepřipravenosti, o nedostatku pěstounů.

Ministr Jaromír Drábek v našem studiu. Vítám vás, dobrý den.
Dobré ráno.

František zmínil i ty poměrně bouřlivé diskuse, nic to nezměnilo na vašem plánu, pane ministře? Všechno chcete spustit od toho roku 2014?
Tak je potřeba říct dvě krátké věty na úvod. Zaprvé my jsme poslední zemí ze střední Evropy, která ještě umisťuje malé děti do ústavních zařízení. To je potřeba říct naprosto jasně. Ve všech ostatních zemích, ať už se to týká Slovenska, třeba i Rumunska, tak už dávno zavedli to, že malé děti jdou prostě do náhradní rodinné péče, nikoli do ústavní péče. A druhá věta, kterou je k tomu potřeba říct, není to tak, že chceme nejprve zrušit kojenecké ústavy. Ne, my jsme jasně řekli chceme vytvořit podmínky pro to, aby děti mohly jít do normální rodiny, ne do ústavu, a potom ty ústavy budou zbytečné. Tedy nejedná se o žádný direktivní rušení ústavů, jde o to, aby ty děti prostě našly náhradní rodiče a aby ty ústavy nebyly potřeba.

A co se tedy bude dít začátkem roku 2014? To mluvíte o tom spuštění procesu, takže teprve se bude screenovat populace v tom smyslu, jestli jsou ty děti umístitelné, je zájem?
Ne, ten proces by měl být nastartován už v příštím roce. My máme dnes přibližně 3 tisíce pěstounů, potřebujeme jim dát zázemí, potřebujeme zlepšit jejich podmínky, potřebujeme rozšířit jejich kapacitu přibližně o 20 %, ale tak jak diváci určitě vnímají, 20% to není tak, že bychom chtěli něco zvyšovat na trojnásobek. To je prostě potřeba mírně upravit ten systém, tak aby byl pro ty děti přívětivější, tak aby byl mnohem průchodnější administrativně, protože dnes je skutečně byrokraticky velký problém se stát pěstounem. Ano, potřebujeme dát zázemí pěstounům a už od příštího roku bychom měli mít schopnost výrazně posílit tu kapacitu pro ty děti, které přicházejí, tak abychom jich co nejméně mohli umisťovat do kojeneckých ústavů.

Teď zhruba polovina dětí je v ústavech ze sociálních důvodů. Vy o tom dnes taky budete mluvit na setkání s novináři. Nebylo by lepší spíš napřít síly touhle cestou, aby tady vznikla jakási záchranná síť, aby se něco podobného vůbec nestalo?
Tak o to právě jde. My dnes se budeme radit s experty nejenom tady domácími, ale i ze zahraničí. Přesně to jsou ty podněty, které máme. Přibližně 45% dětí jde do kojeneckých ústavů jenom ze sociálních důvodů. To znamená, není tam žádný zdravotní handicap, je to prostě čistě záležitost ekonomická. Pomoci těm rodinám, případně najít náhradní rodinu, ale je zbytečné ty děti vytrhávat z rodinného prostředí dávat je do nějakého ústavu, kde přes všechnu péči, já si vážím těch lidí, kteří tam pracují, ale přes všechnu péči prostě ten ústav nemůže nahradit to rodinné prostředí v té citové vazbě, v tom základním prostředí toho, co dítě potřebuje.

Tak to je v tuhle chvíli ale popis jenom situace. Tak já se ptám na to, co vlastně s tím hodláte dělat, protože tady vznikl ten plán jakoby v podstatě zrušit, byť ne teda říkáte direktivně kojenecké ústavy …
Ale první krok k tomu právě je zlepšit podmínky pro pěstounskou péči. A to by mělo nastat od poloviny příštího roku, tak abychom skutečně ty děti mohli nasměrovat rovnou do pěstounských rodin, tak aby vůbec nemusely jít do ústavů ani na tu krátkou dobu …

Vy jste mě možná špatně pochopil, já jsem to myslel spíš tak, aby se, aby ta situace těch rodin, které v tuhle chvíli mají ty problémy, tak aby vůbec nenastala, aby tam těch 50% nebylo.
Ano a to je součást těch kroků, které se dějí už od prvního ledna příštího roku, tak abychom posílili terénní sociální péči na obcích, aby obce měly víc peněz na tu terénní sociální práci, tak aby mohly pracovat přímo s těmi rodinami, tak abychom předcházeli tomu umisťování dětí jinam z té rodiny čistě ze sociálních důvodů. To je první opatření. Druhé opatření je, že když už je to umístění mimo tu přirozenou rodinu nutné, tak aby to bylo do náhradní rodiny, nikoli do ústavu.

To je jasné, ale když právě budeme chtít zabránit tomu, aby děti vůbec musely odcházet od svých vlastních biologických rodičů, zmínil jste teď tu linku sociálně psychologickou, ale také už jste mluvil o penězích, pane ministře, a přece to je známá věc, vy ty peníze nemáte na rozdávání a přitom právě více peněz by mnoha rodinám jistě velmi pomohlo. Jak to ale zařídit, jak to udělat, jaký systém vymyslet?
Tak samozřejmě, ale to je skutečně otázka toho, abychom ty peníze byli schopni nasměrovat k těm, kteří ty peníze skutečně potřebují. A tak jak od ledna děláme mnohem lepší cílení v tom objemu sociálních dávek, tak aby šly skutečně těm, na které je potřeba se zaměřit včetně té terénní práce, včetně té konkrétní práce s rodinami ze strany obcí, tak si myslím, že to je ten první krok, který je potřeba udělat a ty následné už jsem tady vyjmenoval.

Tak ono podle komentářů, kterými nás zásobují diváci Studia 6 třeba na Facebooku nebo na naší diskusi, tak to vypadá na pořádnou revoluci, nikoli na evoluci. Proč se nejde třeba cestou, já nevím, podpory Klokánků, SOS vesniček a podobně?
Tak to je přece jedna z alternativ, s kterou my počítáme …

A dobrá nebo špatná?
Dobrá alternativa, s kterou my počítáme, a s Klokánky velmi úzce spolupracujeme. Klokánek je prostě jedna z těch alternativ, které jsou v takovém tom systému organizování pěstounských rodin. Je to nějaká nadstavba, ale velmi důležitá právě pro to, aby ty rodiny měly zázemí. To je to, o čem jsem mluvil. Prostě nejde tu pěstounskou rodinu vypustit do terénu a nechat ji úplně bezprizornou. My potřebujeme, aby ta pěstounská rodina měla oporu, aby měla možnost čerpat nějaké služby, aby měla možnost právě poradit se s psychologem například. A Klokánek je v tomhle tom ten způsob, který jde právě dopředu, který ukazuje, jakým způsobem organizovat právě to zázemí pro pěstounské rodiny.

Jaromír Drábek z TOP 09, ministr práce a sociálních věcí byl hostem Studia 6. Díky, že jste přišel.
Děkuji za pozvání, pěkný den.

 

moderátoři: Barbora Kroužková, František Lutonský
ke shlédnutí on-line zde
zdroj: top09.cz

Projev na 25. schůzi Poslanecké sněmovny dne 5. 11. 2011

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k tomu bloku vystoupení, která se týkala resortu práce a sociálních věcí, a odkazuji i na včerejší diskusi, kde řada z přednesených témat již byla diskutována, a také předesílám, že se nebudu vyjadřovat k encyklopedickým výčtům toho, co obsahují jednotlivé návrhy a jednotlivá ustanovení návrhů.

Co se týká úsporných opatření, tak tam jenom připomenu znovu, že se jedná o procedurální záležitost. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud ukončil účinnost těchto opatření k 31. 12. 2011, nejedná se tedy o žádná nová opatření, proto si také nemyslím, že je tu třeba se věcně zabývat například stanoviskem Českomoravské konfederace odborových svazů z podzimu roku 2010, protože to skutečně není otázkou, která by byla aktuální.

Co se týká zmíněného příspěvku na péči a jeho výši, tak já musím zdůraznit to slovo příspěvek. Samozřejmě není bohužel ambicí, ani nemůže být ambicí, aby příspěvek na péči byl kompenzací veškerých výdajů, které jsou potřeba v sociální oblasti. To prostě není možné a je to realita a je potřeba to takto říci.

Co se týká jednotného výplatního místa, padl tady názor, že lepší by bylo sjednotit výplatu dávek na obcích. Ano, byla to jedna z variant, která byla posuzována již před několika lety. Toto posuzování bylo aktualizováno. Z několika variant, kdy jedna z nich bylo právě sjednocení výplatního místa na obcích, tak z analýzy naprosto jednoznačně vyšlo, že nejvýhodnější, nejvhodnější variantou je sloučení výplatního místa na úřady práce.

Co se týká nákladů na software, tak chci upozornit na to, že pokud tady bylo řečeno, že náklady na úpravu softwaru budou 5-7 mld. korun, tak je to naprosto nepřiměřené číslo. Chci znovu upozornit na to, co už jsem říkal včera, že software, na kterém dnes zpracovávají pracovníci obcí dávky hmotné nouze a dávky pro osoby se zdravotním postižením, že je majetkem Ministerstva práce a sociálních věcí. Tedy na tom se nic nemění a tento software bude aktualizován průběžně, tak jak je aktualizován každý rok při parametrických změnách systému hmotné nouze nebo systému státní sociální podpory.

Co se týká příspěvku na mobilitu, tak to sice není předmětem žádného projednávaného tisku, protože tato předloha již byla schválena Senátem, podepsána prezidentem a je součástí platného právního řádu, ale pro ucelenou informaci jenom musím tady protestovat proti tomu, že u příspěvku na mobilitu by se zvyšovala administrativní náročnost. Já si opravdu neumím představit, jak sjednocením čtyř dávek do jedné a sjednocením výše dávek do jedné by se mohla zvýšit administrativní náročnost.

Co se týká přiblížení občanům, bylo tady řečeno, že sjednocením výplat do jednotného výplatního místa dojde k oddálení služby občanům. Na to jsou argumentem jednoduchá čísla. Dnes například dávky pro osoby zdravotně postižené se vyplácejí na 227 místech, od 1. ledna se budou tyto agendy vykonávat na 420 místech. Pokud toto někdo prohlašuje za oddálení služby občanům, tak potom mohu jenom pokrčit rameny.

Děkuji za pozornost.

 

zdroj: top09.cz, parlamentnilisty.cz

Jaromír Drábek kandiduje na místopředsedu TOP 09 na sněmu v Hradci Králové 23. 10. 2011.

Podruhé dobré dopoledne, vážené delegátky, vážení delegáti, já myslím, že je správně, že jsem byl vylosován jako poslední v pořadí. Měl jsem možnost k vám hovořit již včera, a proto můj kandidátský projev bude velmi stručný. A odkazuji se na to, co jsem říkal včera o socioekonomických systémech, o vývoji ekonomiky České republiky, to jsou teze, na kterých stojím a myslím, že není třeba je dnes opakovat. TOP 09 za dva a půl roku své existence prokázala, že je opravdovou konzervativní stranou, že to není jen nálepka, že praktická politika TOP 09, že to, co jsme na začátku vložili do svých tezí, do hodnotového desatera, to také se snažíme prosazovat v praktické politice. Po 2 letech si troufám říci, že TOP 09 stojí na pevném základě. Ukázali jsme to ve volbách do Poslanecké sněmovny, ukázali jsme to v komunálních volbách. Výzva příštího roku – krajské volby – jako třetí zásadní článek v té struktuře celostátní, regionální a komunální, je velmi důležitou výzvou a myslím si, že i ze všech projevů, které tady byly předneseny, určitě jednoznačně zaznělo, že jsme si této výzvy vědomi.

Jsem rád, že TOP 09 je stranou, kde členové se jednoznačně hlásí k hodnotovému desateru a že nemusíme řešit různé rybáře nebo nahrávače, tím myslím nahrávače, ty, co si nahrávají, co říká někdo jiný. Je mi ctí, který spolu s vámi ve straně, kterou jsem měl tu příležitost spoluzakládat. Já bych chtěl poděkovat Karlu Schwarzenbergovi a Mirku Kalouskovi, vážím si toho. Snažil jsem se to za ty dva roky ukázat. Pokud mi dáte důvěru, chtěl bych to ukazovat i nadále.

Vážím si toho, že i přes nepopulární kroky a reformy, které musíme prosazovat, které jsou nezbytné, abychom se mohli svým dětem podívat do očí, že i přesto mám tak silnou vaši podporu. Pokud mi dáte důvěru, budu po další roky v tom týmu rád spolupracovat. Děkuji za pozornost.

zdroj: top09.cz