Jaromír Drábek

2. 1. 2012, Český rozhlas – Rádio Česko

moderátor
Letošní rok bude patřit k těm těžším, všiml si ve svém novoročním projevu i prezident Václav Klaus, přesto bychom neměli ztrácet optimismus a elán, protože Česko je na tom lépe než jiné evropské země. Potřebujeme prý ale další rychlé reformy v politickém ekonomickém a sociálním systému. Předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku mrzí, že prezident nezmínil obavy, které lidé s příchodem roku 2012 spojují, opomenul hlavně nutnost, sociální únosnosti reforem.

Bohuslav SOBOTKA, předseda ČSSD
Já se domnívám, že není možné hovořit obecně o podpoře reforem, aniž by se měla nutnost jejich spravedlnosti a sociální únosnosti. Mrzí mě, že pan prezident nezmínil alespoň některé z konkrétních obav, které lidi spojují s přicházejícím rokem 2012, zejména pokud jde o otázku nezaměstnanosti, zdražování, negativních dopadů deregulace nájemného nebo třeba zadlužování domácností, které je spojeno s rizikem exekucí.

moderátor
Je pravda, že v novém roce najdeme vyšší cenovky u většiny jídla, léků, zdražuje se doprava, voda nebo energie. Naopak zlevnit by dál mohly byty a rodiny si budou moci odpočíst větší daňové slevy na dítě. Zásadní změny čekají lidi, kteří pobírají sociální dávky. Výplata se přesouvá z radnice na úřady práce. Další dopady sociální reformy lidé pocítí až v průběhu roku nebo i později, jak podotýká Patricie Polanská, většina z nich směřuje k přísnějšímu posuzování dávek.

Patricie POLANSKÁ, redaktorka,
Stát nebude chtít rozdělovat dávky, takříkajíc zadarmo. Nezaměstnaní budou muset po dvou měsících v případě nutnosti vypomáhat třeba s úklidem chodníků v nemocnicích nebo neziskovkách. Kdo opustí místo zprostředkované úřadem práce nebo nepošle děti do školy, může o dávky přijít. Zaměstnavatelé získají větší moc nad svými pracovníky. Budou moci vyhodit člověka, který nebude v době nemocenské doma, řetězit smlouvy na dobu určitou až na 9 let, a určovat odstupné podle odpracovaných let. Zvyšují se také pokuty za práci načerno. Podle nových pravidel budou mít lidé větší volnost v tom, jak některé příspěvky od státu využijí, třeba na rekvalifikace bude vyčleněna pevná částka a je na každém, jestli si ji vyčerpá na víc levnějších kurzů nebo míň dražších. A rodiče malých dětí si můžou měnit výši rodičovského příspěvku a délku jeho pobírání až do vyčerpání celkové částky 220 tisíc korun.

moderátor
Hostem Světa o osmé je ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, dobrý den. Pane ministře, jaká je vlastně celkově filosofie těch změn. Čeho jim chcete dosáhnout?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
V původních příspěvcích padla řada údajů. Já bych se možná jenom vrátil k tomu obecnému pohledu. Česká republika skutečně patří k zemím, které mají v Evropě nejnižší míru nezaměstnanosti. Ve třetině zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti a pan prezident Klaus jednoznačně a správně mluvil o tom, že laťka sociálního systému musí být průměrná ekonomické výkonnosti země. To je to, co napadá předseda ČSSD. Nicméně napadá to naprosto neoprávněné. Není možné prostě stavět sociální systém bez ohledu na ekonomickou úroveň země.

moderátor
Ono to vypadá, že řada těch posunů má za cíl hlavně ušetřit státní kase. Máte propočtené o kolik by to celkově mohlo být?

Jaromír DRÁBEK
My chceme šetřit především na provozních nákladech, to je také jasně patrné z toho, že jednotlivé agendy, které dnes byly nebo do konce minulého roku byly provozovány na třech typech různých pracovišť, obecních úřadů, úřadů práce, tak sjednocujeme do jediného elektronizujeme ty agendy a měli bychom dosáhnout velmi významných úspor. A na druhé straně, to nám právě vytváří prostor pro takové pozitivní změny jako rozvolnění čerpání rodičovského příspěvku, kde si každý rodič bude moci sám určovat výši rodičovského příspěvku, pokud splní ty požadované podmínky. Také zlepšujeme a zjednodušujeme výplatu pomoci osobám se zdravotním postižením, takže na jedné straně úspora provozních nákladů tak, abychom na druhé straně mohli zlepšovat klientský přístup k těm, kteří pomoc státu potřebují.

moderátor
Vy sám jste v médiích připustil, že termíny těch změn jsou napjaté. Kde jsou podle vás ta nejužší hrdla toho nového systému a za jak dlouho si můžou podle vás sednout?

Jaromír DRÁBEK
Skutečně ten postup je velmi rychlý, protože pokud chceme ušetřit provozní výdaje, tak nemůžeme čekat další rok nebo další dva roky. Ty změny, které proběhly zejména na úřadech práce, převzetí lidí, kteří se zabývali sociální agendou, výplatou sociálních dávek na obecních úřadech, to byl skutečně velmi rychlý postup, protože legislativa byla schvalována v průběhu loňského roku a už k prvnímu lednu, tedy ke včerejšku formálně byla ta agenda sjednocená. Já musím velmi ocenit práci, kterou odvedli lidé, zejména na úřadech práce i to, jakým způsobem se rychle zaučovali a zaškolovali lidé, kteří přecházejí z obecních úřadů a já věřím, že celou tu agendu zvládneme samozřejmě s vysokým úsilím, ale tak, abychom jednak uspořili provozní prostředky státu a jednak připravili mnohem lepší komfort našim občanům.

moderátor
Jednou nedokončenou změnou má být vydávání takzvané sociální karty. Už jste se domluvili s vítězem tendru, s Českou spořitelnou, na podmínkách, už jste uzavřeli smlouvu?

Jaromír DRÁBEK
Zatím smlouva není uzavřena. My jsme skutečně nabrali určité zpoždění tím, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže přezkoumával zadávací podmínky, což trvalo několik měsíců. Po tom přezkoumání úřad vydal jednoznačné stanovisko, že ministerstvo práce a sociálních věcí postupovalo v souladu se zákonem. Nicméně znamenalo to určité zpoždění ve vyjednávání. My ta vyjednávání dokončujeme, ale musím přiznat, že zase nechceme je uspěchat tak, aby to znamenalo horší podmínky. To znamená, já předpokládám, že měli bychom tu smlouvu dokončit během ledna. Do konce prosince se smlouvu nepodařilo vyjednat, a tak jak říkám, raději než uspěchanou smlouvu, tak smlouvu s lepšími podmínkami pro občany České republiky.

moderátor
A to znamená, kartami se bude platit, pokud to vyjde, uzavřít v lednu, tak se bude platit v dubnu?

Jaromír DRÁBEK
Je to tak, v zadávacích podmínkách soutěže bylo a z toho také vychází jednání o smlouvě, že karta musí být tím vítězným subjektem vydávána nejpozději do tří měsíců od uzavření smlouvy, takže pokud bude smlouva uzavřena v průběhu ledna, tak v průběhu dubna by měly být sociální karty vydávány.

moderátor
Ministr financí Miroslav Kalousek slíbil, že v případě nižších příjmů do státní kasy předloží sněmovně změny v rozpočtu. Vypadá to, že v průběhu roku bude nutné snížit jaksi ty výdaje minimálně o 20 miliard korun. Až za vámi pan Kalousek přijde, že máte někde ušetřit, tak kde to bude nejdřív?

Jaromír DRÁBEK
Já si troufám říci, že ty kroky, které jsme provedli v průběhu minulého roku, tak byly skutečně velmi rychlé a velmi důrazné směrem ke zvýšení efektivity celého systému sociálního zabezpečení v tom širším slova smyslu. My jsme skutečně přestavěli například i dodavatelské vztahy v oboru dodávek informačních technologií, to znamená.

moderátor
Jinými slovy, ve vašem resortu se podle vás škrtat nebude?

Jaromír DRÁBEK
Škrtat se určitě bude ve všech resortech, pokud to bude potřeba. Já tím chci jenom říci, že se snažíme být vždycky o krok napřed tak, aby ty dopady, pokud možno, byly co nejmenší.

moderátor
A končí těmi změnami, které začínají s letošním rokem vůbec reformy v sociální oblasti, anebo plánujete v tomhle volebním období ještě další?

Jaromír DRÁBEK
Tak určitě nekončí. To nakonec vyplývá i z toho, že jsme tu část nazvali první etapou sociální reformy. Letos se chceme zaměřit především na oblast sociální právní ochrany dětí na oblast pěstounské péče, na oblast ústavní výchovy. Tam je potřeba udělat velmi rychlé kroky. Samozřejmě budeme také vyhodnocovat to, jakým způsobem byla naplněna ta první část sociální reformy a chceme pokračovat ve sdružování dávek a ve zvyšování efektivity celého toho systému tak, aby klient byl obsloužen co nejlépe a pokud možno najednou a na druhé straně, aby to provozní prostředky státu stálo co nejméně.

zdroj: top09.cz
k poslechu on-line zde

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) se v poslední době potýká s častou kritikou svých reformních kroků. On sám si je ale chválí. Za velký úspěch považuje zejména důchodovou reformu. Cítí se silný v kramflecích a ohrožení svého ministerského křesla nevnímá.
1. 1. 2012, parlamentnilisty.cz

Jak trávíte letošní Silvestr?
Jako již poněkolikáté na běžkách, s přáteli, cílem noční výpravy je místo v Jizerských horách dostatečně daleko od civilizace.

Jak normálně trávíváte obvykle „obyčejnou“ půlnoc ze soboty na neděli?
Spánkem.

Co považujete za vlastní největší úspěch/neúspěch roku?
Největším úspěchem je schválení důchodové reformy. Je tak zajištěna stabilita důchodového systému na desítky let dopředu.

Jak byste zhodnotil uplynulý rok z hlediska společenských, politických změn?
Už se stalo užívanou formulací, že umělecký dojem vlády není valný, ale technicky je výkon dobrý. V roce 2011 byly schváleny naprosto zásadní změny penzijního systému, zdravotního systému, daňového systému a sociálního systému. To jsou všechno předpoklady pro stabilitu, nižší administrativní náročnost, vyšší efektivitu a lepší klientský komfort v těchto oblastech.

Jak se vypořádáváte s kritikou svých reformních kroků, máte pocit, že jste v pozici ministra ohrožen?
Žádná práce není dokonalá. Nechci se řídit zásadou, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Kritika je oprávněnou součástí společenské diskuse. Jen je ku prospěchu věci, pokud je kritika konkrétní a korektní. Necítím žádné ohrožení v pozici ministra, nevidím k tomu věcné důvody a navíc na pozici ministra nijak nelpím.

Jak hodnotíte systém veřejně prospěšných prací pro nezaměstnané? Například poslanec Doktor kritizuje změnu jako šitou horkou jehlou…
Neznám vyjádření kolegy Doktora. Na systému veřejně propěšných prací se nic nemění. Máte-li na mysli systém veřejné služby, změny mají přispět k lepšímu zacílení sociálního systému, obnovování pracovních návyků u dlouhodobě nezaměstnaných (a tím mj. snižování sociálního napětí mezi skupinami obyvatel) a zjména k účinnému boji proti nelegální práci, která ubírá ve významné míře společné prostředky ze sociálního, zdravotního i daňového systému.

Co Vás čeká v novém roce – po pracovní stránce?
Naplnění schválené sociální reformy – lepší využití veřejné služby, jednotná výplata sociálních dávek, lepší služby pro zdravotně postižené, pružnější rodičovský příspěvek. To jsou všechno úkoly, které jsou schválené formou zákonů a my je musíme co nejlépe naplnit.

Co byste do nového roku poradil občanům, kteří si stěžují na zhoršující se pracovní i životní podmínky, jak se na změny, jež přinese rok 2012 (reformy atd.) připravit?
Reformy přinesou zlepšení, nikoli zhoršení pracovních i životních podmínek. Tedy s výjimkou těch občanů, kteří dosud zneužívali česky sociální systém, tedy parazitovali na svých spouobčanech. A těm radit netřeba.

Co byste občanům do nového roku popřál?
Přál bych všem občanům, abychom umístění naší republiky mezi evropské země s nejnižší mírou nezaměstanosti společnými silami dokázali udržet i v ekonomicky obtížném roce 2012.

Jak se díváte na hrozby, že již v blízké budoucnosti může začít nová válka? Tuto hrozbu zmiňuje třeba senátor Kubera, a to třeba v souvislosti s děním v Severní Koreji…
Necítím se odborníkem na zahraničně politické otázky, v tomto ohledu mám plnou důvěru k českému ministru zahraničí.

 

autor: Jana Šulcová
publikováno na parlamentnichlistech.cz, rubrika Půlnoční rozhovor
zdroj: top09.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem v pořadu Hyde park na ČT 24, kde odpovídal na dotazy diváků ke změnám v sociální oblasti od ledna 2012. Nejčastější dotazy se týkaly především změn v sociálních dávkách od nového roku, penzijní reformy nebo nového zákoníku práce či novely zákona o zaměstnanosti.
ČT 24, 2.1.2012

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Dobrý večer. I novém roce vás vítáme v Hyde Parku a samozřejmě za celý tým vám přeji, aby rok 2012 byl co možná nejúspěšnější, co možná nejpříjemnější, ten nový rok přinesl řadu změn v lecjaké oblasti. řada reforem vstoupila navíc v platnost právě dnes a na mnohých z nich se podílel i ministr práce a sociálních věcí. Jinak je to se sociálními dávkami, jinak s některými daněmi, upravená pravidla platí pro to, jak jsme zaměstnáváni anebo z práce vypovídáni, je toho opravdu dost., co všechno vás zajímá od ministra práce a sociálních věcí, tak na to se ho v Hyde Parku můžete zeptat. Jaromír Drábek je jeho hostem, dobrý večer. Pane ministře, dobrý večer, vítejte u nás.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Pěkný večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Díky, že jste přišel.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
I všem divákům všechno nejlepší do nového roku samozřejmě.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Děkujeme za přání, hned se dostane na celou řadu otázek, je jich opravdu hodně, můžeme si ale připomenout, že ale den D sociální reformy je právě ten dnešní den. Zatímco v neděli měla většina lidí díky státnímu svátku volno, tak první pracovní den roku 2012 už změny v systému důkladně prověřil. Hlavní roli hráli Úřady práce, kde se začaly vyplácet nebo vydávat všechny sociální dávky. Další opatření se projeví až za pár dnů, ale už teď je jasné, že se dotkne většiny lidí.

redaktor:
Zákoník práce a sociální podpora, dvě oblasti, které se od nového roku výrazně proměnily. Začala totiž platit první fáze Drábkovy sociální reformy. Systém má být přehlednější a stát by si měl také více posvítit na ty, kteří ho zneužívají. Prakticky okamžitě se projevilo zřízení jednotného výdejního míst., pro dávky odedneška lidé chodí jen na Úřad práce. Ministerstvo tím chce ušetřit 750 milionů ročně, při ostrém startu se ve výdejnách čekaly komplikace a fronty.

Hana POLMOVÁ, ředitelka ÚP Liberec:
Budou vypomáhat pracovníci z různých oddělení Úřadu práce, tak abychom byli připraveni a zvládli jsme to všechno.

Karla PUNČOCHÁŘOVÁ, vedoucí referátu sociálních věcí, Úřad práce Jihlava:
Přijímáme žádosti, máme tiskopisy, tam není problém.

redaktor:
Jen na papíře je zatím tzv. S-karta, má nahradit vyplácení příspěvků z přepážek. Místo toho, aby si lidé pro ně do výdejny chodili, dostanou čipovou kartu, kam jim stát dávky pošle. Projekt by se měl rozběhnout nejdřív na jaře.

Jiří KUBEŠA, generální ředitel, Úřad práce ČR:
Došlo k jistému zpoždění, ale chtěl bych všechny ujistit, že to, že není karta, není problém, je to jenom odsunutí té možnosti využít kartu k výplatě.

redaktor:
Mění se také parametry rodičovského příspěvku. Jeho výše je jednotná. 220 000 do 4 let věku dítěte., otec s matkou si můžou sami rozhodnout, jak dlouho a v jakých dávkách budou podporu čerpat. Na novinky se musí připravit taky lidé se zdravotním postižením. Od ledna dostávají jen dva typy dávek. Příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku. Podle ministerstva bude nový systém jednodušší, s tím ale zástupci lidí se zdravotním postižením nesouhlasí.

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada zdravotně postižených /Studio 6, 2.1.2011/:
Jestliže dávku, která byla vyplácena jednou ročně, teďko budu vyplácet 12krát ročně, to přeci nikdo nemůže tvrdit, že je to snížení byrokracie.

redaktor:
Druhou oblastí, kterou reforma převrátí vzhůru nohama je pracovní právo, na dohodu bude podle nového zákoníku práce možné odpracovat až 300 hodin, místo dosavadních 150. Upravuje se také nárok na podporu v nezaměstnanosti, když člověk přijde o místo, stát mu peníze bude dva měsíce garantovat, pak ale musí nezaměstnaný nastoupit na tzv. veřejnou službu, tedy 20 hodin týdně pracovat pro svoji obec nebo kraj, nabídku může odmítnout. Tím se ale rozloučí s finanční podporou. Ministerstvo si chce taky posvítit na tzv. schwarz systém, tedy zaměstnávání lidí na živnostenský list., kvůli tomu totiž zaměstnavatel neplatí sociální a zdravotní pojištění a státu tak utíkají peníze. Mezi nejdiskutovanější změny patří nový výpočet odstupného, bude totiž záležet na tom, jak dlouho zaměstnanec v podniku pracoval.

Táňa ŠVRČKOVÁ, mluvčí, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Opatření se zavádí proto, aby zaměstnavatelé ochotněji přijímali nové pracovníky, aby vytvářeli dlouhodobá pracovní místa.

redaktor:
Firmám také hraje do karet nový výpovědní důvod. Podniky totiž snadněji propustí lidi, kteří předstírají nemoc. Opozici se ale vyšší pravomoce pro zaměstnavatele nelíbí.

Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/:
Experimenty pana Drábka zhorší postavení pracujících.

redaktor:
Naplno se všechny novinky projeví během následujících týdnů. Další velká systémová změna, reforma důchodů, by měla přijít na řadu příští rok.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Tak to jsou skutečně jenom některé změny, které přinesl začátek letošního roku, roku 2012. Slyšeli jsme, že celá řada kroků bude teprve následovat, ať už v týdnech nejbližších, taky v týdnech vzdálenějších, jaké otázky budou následovat, do značné míry závisí na vás. Kontakty do Hyde Parku hledejte na našem webu na adrese www.hydeparkct24.cz, kde stejně tak najdete tradiční plusové, minusové body, které můžete přidělovat našemu dnešnímu hostovi, tedy ministru práce a sociálních věcí, Jaromíru Drábkovi případně svými palci podpořit některou z otázek, aby co by pomocné kritérium pro tým Hyde Parku, aby měla větší šanci se do našeho vysílání dostat. Tak pojďme na to, pane ministře, první otázka na chatu, mířící na vás. V prvním letošním Hyde Parku od Míčka. V novele zákoníku práce je ustanovena povinnost zaměstnance odpracovat měsíčně bez nároku na odměnu 140 hodin ročně. Podle mě je to návrat k feudalismu, kdy se odváděl panovníkovi desátek, jaký to má podle vás přínos pro zaměstnance?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak možná začneme takovým Součkovským úpravníkem oblíbených omylů. Nejedná se o 140 hodin ročně, ale 150 hodin ročně a nejedná se o bezplatný nebo bez nároku na odměnu odpracovaný čas, ale jedná se o to, že je možné v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě sjednat odměnu už s přihlédnutím k té přesčasové práci. Nevracíme se tím do feudalismu, ale do stavu, který byl do konce roku 2006. ta nová úprava od roku 2007 se prostě neosvědčila, tak se vracíme k té původní.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ale proč vůbec mít i něco, co fakticky pro zaměstnance zaplaceno nebude. Jestliže to má stanoveno v běžné měsíční odměně, je tam někde větička, že to je s přihlédnutím k práci přesčas, proč něco takového zakotvovat, přece mám měsíční plat a za ten plat pracuji standardní pracovní dobu?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Protože je to administrativně mnohem jednodušší, jak pro zaměstnavatele, tak pro toho zaměstnance a pokud je jasné, že ta doba nemůže přesáhnout 150 hodin ročně, což se týká běžně 3 hodin týdně, tak je jasné, že je to mnohem jednodušší a výhodnější a nakonec to porovnání úpravy a zkušeností do roku 2006, do konce roku 2006 a od začátku roku 2007, to jasně ukazuje.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A proč to dělat jednodušší pro zaměstnavatele nikoli pro zaměstnance? Prostě tak s tím zaměstnavatel bude mít trochu práci, aby případnou práci navíc prostě proplatil.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Protože každá administrativní zátěž snižuje produktivitu práce a pokud chceme být jako společnost co nejbohatší, tak musíme nastavovat pravidla taková, aby byla co nejjednodušší.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Na chatu další otázka dnešního Hyde Parku, Michal V., proč zavádíte veřejně prospěšné práce pro nezaměstnané, kteří platí daně a pojistné? Nemyslíte, že jsou tyto práce pod hrozbou ztráty dávek v rozporu s listinou základních práv a svobod, kde se píše, nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak nucená práce, že někdo nemá možnost výběru, tady ta možnost výběru je, každý se může dobrovolně rozhodnout, zda se přihlásí jako uchazeč o zaměstnání, tedy využije služeb Úřadu práce a využije toho, že ostatní spoluobčané se na něj skládají například ve zdravotním pojištění, v poskytování těch služeb i v částečném nároku na starobní důchod. Nebo zda této možnosti nevyužije a já považuju za úplně normální, že pokud je někdo dlouhodobě nezaměstnaný, tak alespoň část toho, na co se ostatní spoluobčané složili, tak část toho odvede zpět formou nějaké dobrovolné práce.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Přesto, není to nespravedlivé, třeba vůči lidem a to se v otázkách také objevovalo, kteří po x letech přijdou o práci, léta pracují, jsou zaměstnaní, odvádí veškeré poplatky, které odvádět mají a najednou je vyženete, jak řada diváků plíšek na ulici s koštětem v oranžové vestě?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Takové lidi rozhodně vyzývat k naplnění té veřejné služby nebudeme, metodický pokyn mluví jasně. Na veřejnou službu budou vyzýváni ti, kteří jsou nezaměstnaní déle než rok a také ale ti, kteří s podporou v nezaměstnanosti spekulují, a já mám například konkrétní situaci člověka, který sedmý rok za sebou je půl roku zaměstnaný a půl roku nezaměstnaný, protože to je právě ta doba, kterou splní nárok na podporu v nezaměstnanosti, on půl roku bere podporu v nezaměstnanosti, všichni se na něj skládají a potom zase půl roku je zase jako osoba samostatně výdělečně činná a vytváří svůj vlastní příjem.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
To znamená, že lidé, kteří po 10, 15 letech běžné práce byli zaměstnáni, nebyli na Úřadu práce nikdy před tím, teď z nějakého důvodu a to se stát může, přijdou o práci, tak ti nebudou nuceni vykonávat veřejně prospěšné práce, aby jim zůstal nárok na dávky?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Pokud je to takovýto případ, že někdo po dlouhé době zaměstnání se stane nezaměstnaným, tak skutečně nemusí mít obavu, to opatření se týká dlouhodobě nezaměstnaných, těch, u kterých je potřeba, aby obnovovali pracovní návyky a tak jak jsem řekl, aby ostatním spoluobčanům také něco vrátili z těch prostředků, které /nesrozumitelné/.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ale to není napsáno v zákoně?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
To není napsáno v zákoně. Pro tu druhou situaci, kterou jsem vysvětlil, pokud někdo spekulativně, opakovaně je uchazečem o zaměstnání, tak je potřeba mít účinný nástroj proto, abychom mu tu veřejnou službu mohli nabídnout nebo nařídit také.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
To znamená, že to bude záviset na tom konkrétním úředníkovi Úřadu práce, jestli dotyčnému žadateli, uchazeči o práci, řekne, ano, ty budeš muset na veřejně prospěšné práce?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ano závisí na rozhodnutí, úředníka Úřadu práce, který se ale musí řídit normativním pokynem.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Kde si případně uchazeč může stěžovat, kdyby si myslel, že on nespadá do té kategorie, že musí na ty veřejně prospěšné práce?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Nadřízeným úřadem, nadřízeným orgánem Úřadu práce je ministerstvo, to znamená, každou takovou stížnost samozřejmě, která přijde na ministerstvo, tak pečlivě vyhodnotíme, tak jako vyhodnocujeme každé jiné stížnosti jednotlivě řešíme a osobně odpovídáme tomu, kdo je stěžovatel.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Hana na chatu. Vyjmenujete alespoň tři konkrétní opatření, která jste udělal ve prospěch snížení nezaměstnanosti. Dále prosím uveďte konkrétně, co jste udělal konkrétně pro zlepšení finanční situace pro rodiny s dětmi, důchodce, nezaměstnané a především zdravotně postižené. Děkuje Hana, tak tři konkrétní opatření, která jste udělal ve prospěch snížení nezaměstnanosti?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak to je skutečně těch otázek na celý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ne, ne, vezme to rychle od začátku. Co jste udělal ve prospěch snížení nezaměstnanosti?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak jednoznačně změny zákoníku práce, těch změn je více než 300 z těch několika opravdu významných mohu jmenovat úpravu odstupného, tak, aby bylo posíleno zaměstnávání na dlouhou dobu, tedy na pracovní poměry na dobu neurčitou. Dále úpravy pracovních poměrů na dobu určitou, tak aby nedocházelo k tomu nekonečnému řetězení krátkodobých pracovních poměrů. Dále zvýšení možností, které se týkají rozsahu zkušební doby u vedoucích pracovníků, aby manažeři mohli lépe vyhodnotit vedoucí pracovníky ve své funkci, tam je možnost rozšíření zkušební doby až na 6 měsíců.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A to sníží nezaměstnanost? Nezvýší jí to naopak, že je větší období, kdy můžete člověka propustit.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ne naprosto jednoznačně proto, že tím jsou motivováni zaměstnavatelé k tomu, aby vytvářeli víc pracovních míst a potom je řada nepřímých opatření, které jsou v odvodové oblasti, které jsou i v těch dalších oblastech, o kterých doufám budeme mluvit.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Co jste udělal dobrého pro zlepšení finanční situace rodin s dětmi?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak od 1. ledna se zvyšuje základní odpočitatelná dávka na dítě, to není záležitost přímo Ministerstva práce a sociálních věcí, nicméně ministerstvo se na tomto rozhodnutí také podílelo. Co se týká rodičovského příspěvku, tak to už bylo uvedeno v úvodním příspěvku, tam si myslím, že ta změna je velmi významná pro rodiny, že si mohou mnohem lépe volit průběh rodičovského příspěvku sami volit výši. Navíc ještě ..

Daniel TAKÁČ, moderátor:
No ale celková výše není vyšší než byla v minulých měsících?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Navíc to tam ještě nebylo zmíněno, od dvou let věku dítěte už může také ta žena nebo ten muž, který se stará o dítě nastoupit do částečného zaměstnání, protože už tam není to omezení celodenní péče o dítě. To jsou konkrétní opatření, která zlepšují komfort rodičů.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ale stát více nedá tedy rodinám?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Pokud říkáte, že stát více nedá. Ano, stát více nedá, už nyní jsme v podpoře rodin, v té finanční podpoře rodin, na špičce vyspělých zemí na světě. Jendou skutečně z velmi špičkových zemí organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a není myslitelné v této době ekonomických turbulencí, aby stát se choval nezodpovědně a rozdával další peníze z dluhu, který bychom potom předali našim dětem.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Co jste udělal pro zlepšení finanční situace důchodců?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak ty změny, které byly na začátku prezentovány, jakože v důchodovém systému přijdou až za rok, tak to je jenom pokračování důchodové reformy, ta první etapa už je za námi v letošním roce,. Já jsem velmi rád, že se podařil.o schválit nejprve tzv. malou důchodovou reformu, kde to postupné zvyšování věku odchodu do důchodu zároveň se stabilizací tzv. náhradového poměru a vyřešení toho problému, který Ústavní soud naznačil svým náletem, to znamená špatné proporce mezi jednotlivými příjmovými skupinami, to je zásadní.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
To je situace těch bohatších důchodců.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Já bych jenom domluvil tu větu, to je zásadní předpoklad pro dlouhodobou stabilitu toho systému, to znamená, pokud se ptáte, co konkrétního se udělalo pro zlepšení pozice důchodců, tak říkám, je to základní předpoklad pro to, aby bylo na důchody i za 10, za 20 let.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Hana se ptá na zlepšení finanční situace, tedy ani ne tak na pozici důchodců, ale na finanční situaci, tedy důchodcům stát mnoho nepřidal.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Však to je o zlepšení finanční situace důchodců, to, že nebudeme muset, tak jako například v Portugalsku nebo například v Pobaltských zemích snižovat důchody, to že držíme stále ten velmi komfortní valorizační vzorec, kde se důchodcům kompenzuje 100 % růstu inflace a ještě se přidává třetina růstu průměrné mzdy. To si může dnes dovolit v Evropě jen poměrně úzká skupina zemí.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ale malá důchodová reforma částečné snížení pro určitou skupinu důchodců přinesla?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
To je záležitost Ústavního soudu.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ano, ale stalo se to

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ten tak rozhodl, to je věc, která byla mimo politickou diskuzi, protože nález Ústavního soudu je potřeba respektovat a já znovu říkám, že ten způsob vývoje valorizace důchodů, takže je skutečně jeden z nejkomfortnějších v Evropě.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Vy jste ale mohl prosadit tedy třeba mimořádnou valorizaci, aby ten pokles daný rozhodnutím Ústavního soudu se vykompenzoval tak, že nikdo nedostane méně a naopak ti nejbohatší tedy podle rozhodnutí Ústavního soudu ještě více, více.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ano, mohl, nicméně bylo by to naprosto nezodpovědné, protože by se tím ještě zvyšoval státní dluh a myslím si, že každý musí uznat, že zvyšování státního dluhu v této době, kdy se snažíme o to, aby hospodaření státu bylo co nejméně vyrovnané, abychom byli v co nejmenším riziku různých turbulencí, kterými procházejí jiné země, takže takové rozhodnutí by bylo skutečně velmi špatné.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Tak a finanční situace nezaměstnaných a především zdravotně postižených, poslední dvě části Haniny otázky.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Co se týká finanční situace nezaměstnaných, tak od 1. ledna dochází ke zvýšení životního a existenčního minima, to znamená, pro ty, kteří skutečně se neobejdou bez pomoci státu, tak se ta pomoc zvyšuje, na druhou stranu se velmi výrazně zpřísňují kritéria pro sociální pomoc, tak aby byla zaměřena skutečně jenom na ty, kteří se bez té pomoci státu neobejdou a s tím souvisí i různá další opatření, jako veřejná služba, docházka nezaměstnaných na Czech Pointy atd..

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A ti zdravotně postižení tam byli ještě.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Co se týká zdravotně postižených, tak důležitý je celkový objem prostředků směřovaných ke zdravotně postiženým. Ten se mezi ročně z roku 2011 na rok 2012 mírně zvyšuje, ten systém se velmi výrazně zjednodušuje z přibližně 8 různých dávek od 1. ledna, tedy od včerejška, existují pouze dvě dávky, ten systém je tedy mnohem přehlednější, pro klienty komfortnější, pokud dnes byli klienti zdravotně postižení spoluobčané obslouženi přibližně na 220 místech tak nově budou obslouženi na 420 místem to si myslím, že je velké přiblížení.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A to, že o nějaké dávky se žádá 12krát ročně místo jednou ročně.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
To je skutečně manipulace s občany, žádá se na rozdíl od minulého období, kdy se žádalo jednou ročně, tak teď se žádá pouze při změně stavu. to znamená, žádá se jednou a do té doby, dokud se stav nezmění, nemusí na Úřad práce.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A proto se vyplácí 12krát nikoli jednou jako do teď?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Právě proto že ta situace se mění i v průběhu roku a v minulém období to bylo nastaveno tak, že se žádalo vždycky na celý kalendářní rok a potom už nikdo se nestaral o to, jestli skutečně ta dávka je potřebná všechny měsíce celý rok. My přecházíme na to, že tak jak se vyplácí společně s jinými dávkami, tak prostě ta frekvence vyplácení je měsíční, protože to považujeme za korektní a odpovědné vůči ostatním občanům. Není důvod, aby někdo, kdo je v nějaké situaci například dva měsíce a potom už ne, tak aby mu byly přiznána dávka na celý rok.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Facebook, další otázka dnešního Hyde Parku, pro Jaromíra Drábka, David Schenflug, dobrý den, jsme tělesně postižený a víc jak rok nemohu sehnat práci. Od září 2011 mám na Úřadu práce podanou žádost o rekvalifikaci, doposud nevyřízena, prý z důvodu nedostatku peněz na rekvalifikace. Myslíte si, že vaše podpora zaměstnanosti je dostatečná? Děkuji, David.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak obecně skutečně je situace v zaměstnanosti osob se zdravotním postižením velmi špatná, to souvisí s celkovou mírou nezaměstnanosti, přestože jsme zemí patřící ke třetině zemí v Evropě s nejnižší mírou nezaměstnanosti, tak ekonomická krize samozřejmě způsobila, že zdravotně postižení spoluobčané velmi obtížně hledají práci a tady je potřeba ty rekvalifikace skutečně šít na míru, aby to nebyla jenom rekvalifikace pro rekvalifikace, aby to k něčemu pomohlo.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A je v pořádku, že za půl roku není vyřízena žádost o rekvalifikaci?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak je i otázka, jestli skutečně rekvalifikace má být poskytována hned v prvním nebo v druhém měsíci nezaměstnanosti, to je přeci také vynakládání celospolečenských prostředků, tak jak říkám, ta rekvalifikace musí být dobře ušitá a jde o to, aby byla.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
To není Davidův případ, je bez práce víc než rok a od září 2001 žádá o rekvalifikaci. To znamená, že je někdy od ledna bez práce, v září se začal zajímat o rekvalifikaci a za dalších 4, 5 měsíců, to Úřad práce pořád nevyřídil a za další 4, 5 měsíců to Úřad práce pořád nevyřídil.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ano, a je tady otázka, jaká je přiměřená doba, po jaké době nezaměstnanosti má člověk nastoupit rekvalifikaci. Já neznám ten konkrétní případ, to znamená, neznám konkrétní vzdělání, konkrétní praxi toho člověka, existují i jiné způsoby hledání zaměstnání, než jenom rekvalifikací. Je to skutečně otázka individuálního posouzení, pokud by klient nebyl spokojen s prací Úřadu práce, tak jak už jsem říkal v jedné z předchozích odpovědí, je dobré obrátit se buď na vedení Úřadu práce, nebo přímo na ministerstvo a teď případ budeme individuálně řešit.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A byť neznáte tedy konkrétní případ, říkal jste, že je otázka, jaká je ta rozumná lhůta, od ztráty práce k rekvalifikaci, tady je to 9 měsíců. Je 9 měsíců rozumná lhůta nebo není?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
To záleží na individuálním případě. Já uvedu jeden z příkladů, který to ilustruje, pokud je někdo například vysokoškolák v určitém oboru, který je velmi úzký, je potřeba určitě hledat zaměstnání v širším území, než jenom v jeho domovské obci. To zaměstnání se většinou najde, většinou se ale nejde až po určité době, to skutečně záleží na konkrétním posouzení, konkrétního regionu, konkrétní nabídky práce, pracovních míst, ale také konkrétních okolností, u toho člověka, to znamená vzdělání a praxe.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
V tomto případě je to ale údajně z důvodů nedostatku peněz na rekvalifikace. Je dost peněz na rekvalifikace, on tom se před časem také mluvilo, že vlastně není, že sice jsou menší výdaje na rekvalifikace, ale ukazuje se, že to nestačí.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak my jsme od 1. ledna zavedli změnou zákona mnohem pružnější přístup k rekvalifikacím, takže ten konkrétní dotace toho konkrétního diváka určitě uspokojí to, že od 1. ledna může dokonce navrhnout tu rekvalifikaci sám a Úřad práce potom, tzv. normativně mu tu rekvalifikaci uhradí, pokud je to v nákladech srovnatelnými s obvyklými náklady rekvalifikace, takže myslím si, že od ledna, od včerejška, že by ta situace už měla být lepší i tím zákonným vymezením.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Bylo nedostatek nebo bylo málo peněz na rekvalifikaci do teď?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Obecně nikdy není dost peněz na žádnou položku ve státním rozpočtu.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jde o tom, jestli všichni, co chtěli rekvalifikaci dostali.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
V žádné případě, nikdy nejí dost peněz na všechny položky ve státním rozpočtu, ani by to nebylo správné, jde vždycky o to vyvážit tu správnou míru, tu potřebu s tou odezvou jaká je tom v naplnění toho účelu, to znamená v nalezení pracovního místa, proto také klademe velký důraz a změnili jsme kvůli tomu i zákon na cílené rekvalifikace, na rekvalifikace, které směřují ke konkrétnímu zaměstnavateli. Tady to není jenom otázka objemu peněz, ale je to otázky správného zacílení, té rekvalifikace, takže na jednoduše položenou otázku odpovídám, peněz nebude nikdy dost, jde jen o to je efektivně využít.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A nemůžete tedy zaručit, že všichni, u kterých to, nebo můžete zaručit, že všichni, u kterých to bude mít smysl, splní to ty podmínky, o kterých vy mluvíte, že rekvalifikační kurz dostanou?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Takováto otázka zavání skutečně tím, že na otázku jestli bude dost peněz na to, aby všichni dostali to, co požadují, tak na to nikdy nebude dost peněz.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ne, já jsem říkal, že to splní ty podmínky, které jste tady říkal, to znamená, aby to bylo účelné, aby se nehledalo zbytečně pracovní místo.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ano, jistě, jsem přesvědčen, že změna podmínek, o kterých jsem mluvil zajistí, že tam, kde je ta rekvalifikace účelná, takže na ní bude dostatek prostředků.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Facebook, pan Ježek, na zpřísňování přidělování dávek a přesouvání výplaty na Úřad práce údajně ušetříte stovky milionů, ale na druhé straně vám utíkají stovky miliard v korupčních státních zakázkách, takže pro třísky nevidíte les a řešíte problémy o mnoho nul menšího řádu. Proč?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak já na to mám jedinou odpověď. V resortu práce a sociálních věcí všechny veřejné zakázky zadáváme naprosto transparentně, jsou na webu pod veřejnou kontrolou, každý občan si může zkontrolovat jaké zakázky zadáváme, jak proběhlo výběrové řízení, jak byla uzavřená smlouva, to znamená, nějaký korupční potenciál v řádu miliard korun, o kterých se v té otázce mluví, se možná týká někoho jiného, to já neumím posoudit, ale rozhodně se netýká resortu práce a sociálních věcí.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
No jste politik, jste místopředsedou strany, takže by vás i ty velké korupční skandály, byť tvrdíte, že se netýkají ministerstva práce a sociálních věcí, měli nějakým způsobem zajímat.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak jak jste správně řekl, jsem místopředsedou TOP 09, a co se týká ministrů TOP 09, tak nevím o žádném skandálu, který by byl na Ministerstvu zdravotnictví či Ministerstvu financí či Ministerstvu zahraničí nebo Ministerstvu kultury.

 

zdroj: ČT24, mpsv.cz
ke shlédnutí on-line zde

Proč s reformou tak chvátáte? Vyvolává obavy a nejistotu u úředníků i klientů, že budou zmatky, že se výplaty dávek zpozdí.
Aby státní rozpočet mohl už příští rok uspořit celkem 600 milionů korun na příspěvku obcím na přenesenou působnost státní správy. Termíny jsou napjaté a já oceňuji nasazení zaměstnanců úřadů práce i obecních úřadů.

Ministerstvo vnitra vám ve své analýze veřejné správy vytýká, že přesun sociální agendy z obcí na stát jde proti stávajícímu konceptu veřejné správy. Jak to vysvětlíte?
Výjimka potvrzuje pravidlo. Doložili jsme, že v této oblasti přenesená působnost státní správy na samosprávu není vhodná, protože jde o přidělování prostředků státu. Prokázala to řada kauz, například ohledně ubytoven na Šluknovsku. Tam, kde někdo přiděluje peníze, které mu nepatří, nejsou využity tak efektivně jako vlastní peníze.

Antimonopolní úřad fakticky potvrdil vítěze tendru na sociální kartu, Českou spořitelnu. Kdy klienti kartu dostanou?
O smlouvě jednáme, chceme mít co nejlepší podmínky. Když se to podaří konce roku, tak do konce března musí banka začít karty vydávat.

Nedávno jste uvedl, že snižujete náklady na provoz IT systémů ministerstva na polovinu. Jak jste toho dosáhli a kolik ušetříte?
Zhruba miliardu korun. Otevřeme platformu pro vyplácení sociálních dávek konkurenci, aby dodávky modulů nebyly závislé na jednom dodavateli.

autor: jvl
publikováno v MF Dnes, 21. 12. 2011
zdroj: top09.cz

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kterou ve středu schválila vláda, přináší řadu změn v oblasti pěstounské péče. Pokud ji schválí parlament, získají pěstouni od 1. července 2012 nárok na podpůrné a doprovodné služby a ve většině případů se jim zároveň výrazně zvýší odměna za výkon pěstounské péče.

Minimální výše odměny pěstouna bude činit 8 000 Kč hrubého, dnes jde o 3 126 Kč. Návrh předpokládá sjednocení systému příprav pěstounů a jejich dalšího vzdělávání. Zavádí se rovněž pravidelné vyhodnocování pěstounské péče. Cílem novely je vytvoření zákonných podmínek pro systematickou práci s rodinami, která zajistí setrvání dítěte v rodinném, případně náhradním rodinném prostředí. Systém bude orientován na prevenci ohrožení dítěte a včasná řešení.

V ČR nyní neexistuje dostatečná síť služeb pro práci s rodinami a nejsou stanovena přesná kritéria pro umístění dítěte do ústavní péče. Důsledkem je vysoký počet dětí umístěných v institucionální výchově. Podle údajů organizace Eurochild je ve státech Evropské unie v tomto typu péče umístěno cca 140 000 dětí. Česká republika se na tomto počtu podílí téměř 8 % (cca 11 000 dětí v kojeneckých ústavech, dětských domovech, diagnostických ústavech, dětských domovech se školou, výchovných ústavech a domovech pro osoby se zdravotním postižením), ačkoliv její podíl na počtu obyvatel EU činí pouhá 2 %.

Pěstounům se nově zajistí takové podmínky, aby mohli kvalitně poskytovat svoji službu. Týká se to i podpory při mnohdy problematických záležitostech, jako je zajišťování kontaktu s rodiči dítěte a pomoci při nejrůznějších problémech, které vývoj dětí provázejí. Odměny pěstounů a další dávky pěstounské péče budou stanoveny pevnými částkami. Průměrná odměna pěstouna po novele by měly být při plném úvazku 20-24 tisíc Kč, odměna roste s počtem dětí. Vláda bude nově zmocněna dávky zvyšovat s ohledem na inflaci a růst nákladů, ostatní záležitosti (rozsah služeb apod.) bude specifikován v dohodě mezi pěstounem a daným obecním či krajským úřadem.

Novela počítá také s větším důrazem na prevenci. Zavádí do systému péče o ohrožené děti též standardy kvality či sjednocuje postupy péče a sociálně-právní ochrany. Standardy kvality se budou vztahovat na orgány sociálně-právní ochrany dětí i na vyjmenované osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany. Zaměstnanci orgánů sociálně-právní ochrany dětí budou mít stanovena jasná pravidla pro výkon své činnosti. Každý případ se bude posuzovat individuálně a při jeho řešení budou jednotlivé subjekty navzájem úzce spolupracovat. Orgány sociálněprávní ochrany dětí (tzv. OSPOD) budou svolávat mezioborové konference, na nichž se dohodne postup například se školou, zdravotnickým zařízením apod. V případě, kdy dítě nebude moci setrvat ve svém rodinném prostředí, bude jako další řešení v řadě nastupovat náhradní rodinná péče, s výjimkou případů, kdy bude institucionální výchova vyhodnocena jako nejlepší řešení v zájmu dítěte. Pěstounská péče bude vykonávána na profesionálním základě, podmínky výkonu budou stanoveny rozhodnutím, případně dohodou o výkonu pěstounské péče. Systém příprav a výběru pěstounů bude sjednocen, bude stanoven minimální rozsah a témata příprav pěstounů. Pěstounům bude k dispozici síť podpůrných a odlehčovacích služeb.

Pěstounská péče je zabezpečena těmito dávkami pěstounské péče ze systému státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře:

a) odměna pěstouna
b) příspěvek na úhradu potřeb dítěte
c) příspěvek při převzetí dítěte
d) příspěvek na zakoupení motorového vozidla

 

zdroj: top09.cz, mpsv

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Ministerstvo práce a sociálních věcí bojuje v Česku s velkým nešvarem, a tím je právě práce načerno. Od října spustilo projekt, kdy se někteří nezaměstnaní, kteří berou sociální dávky, musejí pravidelně hlásit na CzechPointech.

František LUTONSKÝ, moderátor
K tomuto tématu ve studiu Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů. Dobrý den.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů
Dobré ráno.

František LUTONSKÝ
A po telefonních linkách zdravíme také Jaromíra Drábka, ministra práce a sociálních věcí. I vám dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Hezké ráno.

František LUTONSKÝ
Pane ministře, s dovolením, začneme u vás, protože dnes bychom se z vašeho úřadu měli dozvědět nějaká čísla, tak to zkusme takhle v předstihu po ránu. Podařilo se teda ztížit podmínky nelegálního zaměstnávání, či nikoliv?

Jaromír DRÁBEK
Tak já řeknu na úvod jedno číslo, které si myslím, že je charakteristické. Za první dva měsíce se pomocí toho systému podařilo ušetřit státnímu rozpočtu přes 10 milionů korun, a to je číslo, které musím říct upřímně, že předčilo i moje očekávání.

Barbora KROUŽKOVÁ
A není moc právě moc nerozumíme. Jsme se shodli. Můžete ho nějak rozkličovat? Protože, jak jsme říkali, jsou to vybraní lidé, hlásí se podle nějakých daných podmínek. Jak jste spočítali to, že jste ušetřili 10 milionů?

Jaromír DRÁBEK
Ano, to je jednoduché na vysvětlení. Jsou to lidé, kteří jsou vybíráni tak, že je to skupina lidí, kde je největší riziko nelegálního zaměstnávání a pokud po zahájení toho hlášení na CzehPointu bylo ze systému vyřazeno sankčně přes 800 lidí, tak ta úspora je naprosto jednoznačně vyčíslitelná. Ti lidé prostě nejsou ochotni splnit ani tu skutečně drobnou povinnost, že dvakrát týdně, když jsou nezaměstnaní a berou sociální dávky, tak dvakrát týdně se přijdou ohlásit a tím prokážou, že nepracují načerno a když potom uvádějí oficiálně do záznamu takové důvody, jako například uchazeč uvádí, že byl na Ukrajině nebo zaměstnavatel mě neuvolnil, nebo výpomoc v restauraci Balkán, nebo rodinné důvody, protože jsem měl bowlingový turnaj, tak si myslím, že to je vypovídající samo za sebe.

František LUTONSKÝ
Teď, pane ministře, já zkusím ještě jiné číslo. Ten projekt má stát během prvních dvou let 233 milionů korun. To je fakt?

Jaromír DRÁBEK
No, to je přesně to, o čem mluvím. Tak za první dva měsíce ten projekt stál 4 miliony a ušetřil 14 milionů, tedy čistá úspora je 10 milionů korun.

František LUTONSKÝ
A teď, když dáme teda jakoby 233, jo aha, už vám rozumím. Já jsem myslel, že to je 233 milionů korun a že se vám podaří ušetřit nějakých 120, tak to mi trošku nevyšlo.

Jaromír DRÁBEK
Ne, za první dva měsíce provoz toho systému stál 4 miliony korun, valná většina z toho navíc je placená z evropských fondů, to znamená nejde přímo ze státního rozpočtu a ta úspora byla 14 milionů. To znamená celkově ten, ten výsledek je přes 10 milionů kladných.

Barbora KROUŽKOVÁ
Pane Dufku, je to správná cesta, jak bojovat s tím nešvarem a vlastně s podporováním té šedé ekonomiky, že se takto půjde po lidech, kteří berou sociální dávky a zároveň si někde vydělávají?

Bohumír DUFEK
Já si myslím, že ta cesta tak, jak je nastavená, že by lidi neměli pracovat načerno, ta je samozřejmě správná. Otázka je, jakou formou se dostaneme do budoucnosti, aby tento nešvar zmizel. A já si myslím, že je potřeba začít u ekonomiky, to znamená podporovat rozvoj investic v České republice, aby vznikala pracovní místa, podporovat různé možnosti, které dává dneska spotřební průmysl a samozřejmě hledat těm lidem práci stabilní. A já si myslím, že ta druhá cesta musí být jednoznačně cesta na ty podnikatele, kteří nelegálně zaměstnávají a ty musí být tvrdě trestáni. Já si myslím, že ty CzechPointy není správná cesta, protože od toho jsme si zřídili stát, máme tady ministerstvo práce a sociálních věcí, máme tady pracovní úřady a ty pracovní úřady by měly hrát aktivní politiku zaměstnanosti a ne, abysme zvali lidi, když to řeknu, na různé úřady, ale na druhé straně jim práci nehledali.

František LUTONSKÝ
Jasně, tak ale tohle je problém asi dlouhodobý, který nezmizí jenom tím, že v podstatě se ekonomice bude dařit. Jak teda podle vás s tím nešvarem bojovat?

Bohumír DUFEK
Ne, já si myslím, že to až tak není pravda. Protože tady musí být přeci nastaveno nějaké určité prostředí. A vemte si jenom jednu takovou věc, Škodovka vymyslí auto, investice nám uteče na Slovensko. Na druhé straně máme tady cestovní ruch. Proč vláda nepodporuje víc stabilizaci pracovních míst, proč maximálně neudělá pro to, aby se tady pracovní trh například příchodem investic zvedal, aby ty lidi prostě neměli šanci dělat načerno, protože budou mít řádnou práci.

Barbora KROUŽKOVÁ
Pane ministře, tak to jsou otázky, které směřují na vás, ale ještě, když se vrátíme k tomu danému projektu, tak vy zhruba předpokládáte, že 7 % lidí pracuje načerno. Tak přece se asi nepodaří podchytit je všechny a navíc, kdo pracuje na stavbě, bude vědět, že se má hlásit, tak zaměstnavatel ho pustí. Nejsou tam nějaké velké mezery? Opravdu se to vyplatí?

Jaromír DRÁBEK
Tak co se týká toho odhadu šedé ekonomiky, to je oficiální odhad Českého statistického úřadu. My z něho vycházíme a ta docházka nezaměstnaných na CzechPointy ta má tu výhodu, že oni dostanou ten termín vždycky při té návštěvě dostanou další termín. To znamená, oni předem nevědí přesně, kdy se budou hlásit v těch následujících dnech a to samozřejmě ztěžuje tu možnost se se zaměstnavatelem, kde ten člověk případně pracuje načerno, dohodnout. Takže po této stránce je vidět, že ten systém je správně nastavený. Ale možná by bylo dobré říct pár slov k tomu, co říkal pan Dufek. Samozřejmě každá mince má dvě strany. A určitě lepší opatření je najít těm lidem práci a my se o to snažíme. Nakonec si myslím, že i vláda a informovala o tom média v současné době velmi intenzivně diskutuje, jak pomoci české ekonomice. To je naprosto jasné, ale nemůžeme zapomenout i na tu druhou stranu. To znamená tam, kde ten člověk sám nemá zájem se do práce zapojit, tak jakým způsobem, nebo chce pracovat načerno, tak jakým způsobem tuto, tuto nekalou zátěž systému odstranit. Protože ten, kdo pracuje na černo, tak ubírá peníze nám všem v sociálním systému, ve zdravotním systému, v daňovém systému a doplácíme na to potom všichni.

František LUTONSKÝ
Pane ministře, musím se přiznat, že mi stále ale není jasná jedna věc, proč zrovna pošta k tomuhle byla povolaná, když máte, já nevím, třeba úřady práce, to za chvilku budeme chodit třeba do knihovny?

Jaromír DRÁBEK
Ne, pošta je pověřena výkonem státní správy na CzechPointech jsou podle zákona místa, kontaktní místa veřejné správy a my jsme zvolili ten systém CzechPointu proto, že jsou těm lidem nejblíž bydlišti, těch pošt je přece jenom nejblíž, je jich mnohem více než kontaktních míst úřadů práce, kontaktních míst úřadů práce bude od 1. ledna přibližně 420, kdežto těch pošt je řádově více. Jde o to, aby ti lidé byli zatěžováni co nejméně, aby nemuseli nikam jezdit, jde nám skutečně jenom o to, aby bylo průkazné, že v té době, kdy jim stát, tedy my všichni, přispívá na živobytí, takže se neživí černou prací.

Barbora KROUŽKOVÁ
Pane Dufku, přesvědčil vás ministr, že je to správný projekt?

Bohumír DUFEK
Ne, v žádném případě. Já si myslím, dokonce bych tady zpochybnil to číslo 7 %, protože jestli máme někde nezaměstnanost na úrovni 8,5 %, tak mě nikdo nepřesvědčí, že 7 % lidí procent chodí dělat načerno. A je-li tomu tak, ptám se, proč státní správa nezakročí proti těm, co ty nezaměstnané načerno zaměstnávají. Já bych tady panu ministrovi řekl jenom takovej jeden, takovej příměr z minulé doby. Dneska se to dělá tak, že přijde nezaměstnaný s občankou, na tu danou firmu, dělá tam přes noc, ráno dostane 500 korun, vrátí mu občanku a dělá stejně načerno, takže CzechPointy to nevyřeší a mám takovou obavu, že za chvíli na CzechPoinetch bude víc nezaměstnaných, než těch, co si tam přijdou vyřídit své věci.

František LUTONSKÝ
Tak o zaměstnavatelích zase někdy příště. Pánové, díky vám oběma. Na shledanou.

Barbora KROUŽKOVÁ
Na shledanou.

Bohumír DUFEK
Děkuju.

Jaromír DRÁBEK
Děkuji za pozvání. Pěkný den.

 

zdroj: top09.cz
ke shlédnutí on-line zde

Ministerstvo práce a sociálních věcí upřesnilo, jaké lidi pošle přednostně na takzvanou veřejnou službu.
aktualne.cz, 13. 12. 2011

Úřady práce ji zpočátku nabídnou osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi a zároveň jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než jeden rok.

Následně úřady nabídnou veřejnou službu i uchazečům o zaměstnání, kteří nejsou v hmotné nouzi a jsou evidováni déle než jeden rok.

„Současně bude nabízena osobám, které byly za poslední tři roky vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání v součtu celkem déle než jeden rok,“ říká mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.

O vydání metodického pokynu, který kandidáty na veřejnou službu upřesní a omezí, hovořil ministr Jaromír Drábek už dříve (více v rozhovoru). Ti, kteří čerstvě přišli o dlouholetou práci, mezi nimi – navzdory obavám veřejnosti – nebudou. Alespoň prozatím.

Mnohem častěji než dosud

Počet míst ve veřejné službě, spočívající podle statistik nejčastěji v péči o veřejné prostranství a obecní budovy, se však má během příštího roku výrazně zvýšit.

V Česku nyní vykonává veřejnou službu asi 16 tisíc lidí. Cílem ministerstva je, aby do ní na konci příštího roku bylo zapojeno až 50 tisíc lidí.

Zájem měst a obcí má stoupnout i díky další novince. Stát – konkrétně Úřad práce – od nich totiž převezme samotnou organizaci veřejné služby, zejména administrativu.

„Veřejná služba zdaleka neznamená pouze zametání chodníku, jak je mnohdy vnímáno,“ připomíná mluvčí. Jde podle ní o celou řadu dalších činností, počínaje pomocí v obecní knihovně, řízení dopravy na přechodu pro chodce před školami až po pomoc při pořádání kulturních akcí v obci.

Kdo odmítne, přijde o dávky

Větší rozšíření veřejné služby je součástí sociální reformy, která má od Nového roku zpřísnit mimo jiné i podporu v nezaměstnanosti.

Od třetího měsíce pobírání podpory by uchazeči o zaměstnání měli nově vykonávat veřejnou službu, pokud jim to úřad práce „nabídne“, a to v rozsahu až poloviny týdenní pracovní doby – tedy až 20 hodin týdně.

Kdo bez vážného důvodu tuto činnost odmítne, přijde o podporu v nezaměstnanosti. Nedostane přitom od státu ani dávky v hmotné nouzi, tedy pomoc pro nejchudší. Také na ně totiž nebude mít nárok člověk, který odmítne veřejnou službu.

Za výkon veřejné služby nenáleží odměna. V tom se liší od takzvaných veřejně prospěšných prací.

 

zdroj: aktualne.cz

Zpravodajský portál iDnes.cz vytvořil kalkulačku pro výpočet výše rodičovského příspěvku podle nových pravidel účinných od nového roku. Kalkulačku a mnoho užitečných rad naleznete zde.

Už napřesrok budou mít lidé možnost spořit si na stáří v soukromých fondech. A to přímo část peněz, které dnes posílají státu do takzvaného průběžného důchodového systému. Jak to bude od 1. ledna 2013 vypadat? A dokdy se každý musí rozhodnout, zda se do takzvaného druhého pilíře zapojí? Na tyto a další otázky odpovídal v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Důchodovou reformu z jeho pera nedávno definitivně schválil parlament.

Už je jasné, kdy spustíte důchodovou reformu? Mluvilo se o tom, že by se mohla odložit.
Držíme termín 1. ledna 2013.

Jak bude probíhat přihlašování ke spoření v soukromých fondech? A kdy se budou muset lidé rozhodnout, zda vstoupí do takzvaného druhého pilíře?
To jsou technické otázky, které řeší ministerstvo financí. Všechny licenční podmínky a to, jakým způsobem se budou klienti hlásit, záleží na jednotlivých předpisech, návodech a tak dále. Nicméně předpokládáme, že bude půlroční období, ve kterém se budou moci rozhodnout ti, kteří jsou starší 35 let, protože obecně ten systém je určen pro lidi, kteří nedosáhli věku 35 let. A pak už bude volba možná jen pro lidi mladší 35 let.

Kdy se rozběhne ona šestiměsíční lhůta? Půl roku před startem reformy?
Ne, ne, ne. Šest měsíců začne běžet prvním lednem 2013. Respektive datem, kdy nabude účinnosti ten reformní záklon. Období předtím je potřebné pro licencování fondů, pro to, aby se fondy založily a mohly nabízet své produkty.

A dokdy mají čas ti, kterým bude při spuštění reformy méně než 35 let?
Ti mají delší dobu na rozhodnutí, musí tak učinit do svých 35 let. To znamená, že se mohou samozřejmě přihlásit kdykoliv dříve, ale naposledy v tom roce, kdy dosáhnou 35 let.

Budete oslovovat a vyzývat lidi, aby se rozhodli pro spoření v soukromých fondech?
Nepředpokládám. Chceme dát samozřejmě lidem co nejvíc informací. Už dnes je na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí vše, co občan potřebuje pro své rozhodnutí, je tam i důchodová kalkulačka, aby každý mohl sám zvážit, zda je to pro něj výhodné. Nicméně to, do jakého fondu, jakého investičního profilu se rozhodne občan přihlásit, to musíme nechat na něm. A tady samozřejmě předpokládáme, že jednotlivé fondy budou nabízet své produkty podobně, jako je dnes nabízejí banky či penzijní fondy. A občan se na základě těch nabídek rozhodne podobně, jako se dnes rozhoduje, které bance svěří svůj běžný účet nebo kterému fondu svěří své prostředky v penzijním připojištěním.

Uvažujete stále o tom, aby zapojení do druhého pilíře bylo povinné?
Nikoliv povinné, ale automatické. To je velký rozdíl. Ano. Tuto myšlenku považuji za správnou. A to i na základě odborné diskuse, která proběhla v Národní ekonomické radě vlády, i na základě dalších odborných diskusí s lidmi, kteří se zabývali penzijními reformami v jiných zemích. Nebudu ji ale prosazovat v tuto chvíli, abych neboural dohodu, která již byla učiněna. Nicméně perspektivně kdykoliv k tomu bude vhodná příležitost, budu se snažit automatický vstup do druhého pilíře prosadit. To nic nemění na jeho dobrovolnosti. Ale je to tak, že kdo se nerozhodne, že se aktivně nezúčastní toho spoření, bude automaticky zapsán do druhého pilíře. Protože to považuji za odpovědnější vůči lidem, kteří pak potřebují mít dostatek prostředků v důchodovém věku.

 

autor: Lucie Nekvasilová
zdroj: tyden.cz, top09.cz

Zjednodušení některých sociálních dávek, omezení jejich zneužívání a posílení takzvaných motivačních prvků. To jsou hlavní cíle sociální reformy, jejíž první fázi před pár dny podepsal prezident republiky Václav Klaus.
„Tyto změny tak začnou podle plánu platit od ledna, považuji je za ukončení jedné velmi významné etapy,“ říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09, který reformu navrhl. Cílem je také odbourání zbytečné administrativy, sjednocení výplat pod úřady práce a tvrdší postup vůči nelegálnímu zaměstnávání.

O schválených změnách už online deník Aktuálně.cz podrobně informoval. Rozhovor s Jaromírem Drábkem se proto zaměřil hlavně na nové plány pro další měsíce.

Sociální reforma je už definitivně schválena. Vždy jste u ní uváděl číslovku jedna. Chystáte už tedy sociální reformu číslo dvě?
Ano, ale teď nás především čeká velmi obtížná úloha: Tu schválenou legislativu nejdříve plně převést do praxe. To je ten hlavní úkol pro nejbližší týdny, tedy aby všechno na úřadech práce fungovalo co nejlépe.

A potom? Co bude hlavním obsahem té druhé fáze?
Už na ní pracujeme. Chceme se věnovat sociálně-právní ochraně dětí, pěstounské péči, náhradní rodinné výchově… Dále půjde o rozvoj možností péče o děti, různých alternativních zařízení ke školkám vzhledem k nedostatku míst. Podpoříme firemní školky, takzvané dětské skupiny nebo vzájemnou rodičovskou výpomoc. A chceme také pokračovat v krocích ke slaďování pracovního a rodinného života.

Sjednocení dalších dávek se odkládá

Před rokem jste plánoval sjednocení osmnácti různých dávek do tří. V první fázi reformy, která začne platit od ledna 2012, jste sjednotil osm dávek do dvou. Zbytek sjednotíte ve druhé fázi, nebo z tohoto záměru sešlo?
Ta myšlenka pořád platí, nicméně postupujeme postupně. Začali jsme u systému pro zdravotně postižené, který byl nejroztříštěnější a šel nejlépe zjednodušit. Z původních osmi vznikly jen dvě dávky – jedna jako jednorázový příspěvek, druhá jako opakující se. Současně to přinese významné snížení administrativní náročnosti nejenom pro stát, ale také pro příjemce. Kromě toho se rozšíří počet úřadů, kde si postižení mohou tuto agendu vyřídit – z nynějších zhruba 120 na více než 400 míst.

A ty zbývající dávky stihnete sjednotit ve druhé fázi od roku 2013?
Samozřejmě že chceme postupovat dál. Zaměříme se hlavně na dávky, které se překrývají, například příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Ty dnes formálně patří do dvou systémů – první do státní sociální podpory, druhý do systému pomoci v hmotné nouzi. Ta agenda je zbytečně komplikovaná. Ale s tím sjednocením nespěcháme. Chceme jít hlavně cestou zjednodušení procesu, protože to je rychlejší. Až potom by šlo o legislativní úpravy a formální sjednocení

Můžete uvést konkrétnější příklad zjednodušení toho procesu?
Letos musí občan nejprve na úřad práce zažádat o příspěvek na bydlení a poté na obecní úřad o doplatek na bydlení. Od Nového roku zařídí obojí na jednom místě, tedy na úřadu práce. Formálně sice pořád vyplní dvě žádosti, ale přílohy bude přikládat jenom jednou, takže v podstatě půjde o jednu žádost.

Takže konkrétní termín, kdy dojde k dalšímu sjednocení dávek, nemáte?
My se teď chceme věnovat hlavně tomu, že od Nového roku přechází administrace všech dávek na úřady práce. Velice si vážím svých kolegů z těchto úřadů, kteří se s tím velmi náročným přechodem vypořádají. V nejbližších měsících je tedy prioritou co nejjednodušší proces, co nejméně pracný a pro oprávněné žadatele co nejpřívětivější. A teprve až vyhodnotíme, co se podařilo vylepšit tím procesem, tak začneme s dalšími legislativními úpravami v této oblasti.

Škrty nechci, ale možná budou nutné

Už na začátku letošního roku jste říkal, že cílem reforem není další snižování státní pomoci. Změnil na tom něco výrazně rostoucí schodek státního rozpočtu a potřeba ještě více šetřit?
Počkáme si na lednová čísla, která více vypoví o tom, do jak hlubokého průšvihu se státní rozpočet dostává.

Takže další škrty v blízké době nejsou vyloučeny?
V tuto chvíli k tomu nechci veřejně vyjadřovat svůj postoj. Já samozřejmě budu hájit svůj resort. Je potřeba, aby stát zachoval dostatečnou laťku pro sociální pomoc, zvláště v tomto kritickém období. Česká republika patří mezi země s nejnižší mírou ohrožení chudobou v Evropě a rád bych, abychom si tuto výbornou pozici udrželi. Ale na druhou stranu je potřeba respektovat realitu.

Byly by to výraznější škrty než dosud?
O tom je opravdu předčasné mluvit. Pokud nám ta lednová prognóza řekne, že na něco už prostě nemáme, tak se budeme muset vážně zabývat tím, kde budou případné úspory sociálně nejšetrnější. Koneckonců před rokem jsme postupovali stejně. Když se podíváme do jiných zemí, kde se například musely snížit důchody nebo kde velmi výrazně klesla laťka sociálního systému, tak myslím, že to naše reformní úsilí je velmi šetrné ve vztahu k sociálně potřebným. Byť to někdo nerad slyší a pro jednotlivé občany to může být velmi bolestivé.

Jedna z variant škrtů, kterou v polovině roku zvažoval váš stranický kolega a ministr financí Miroslav Kalousek, počítala i s výrazným snížením rodičovského příspěvku. Kdyby se muselo škrtat, dal byste přednost plošnému snížení pro všechny, nebo raději omezení příspěvku jen na chudší rodiny tak, jako jste to vloni zavedli u porodného?
Nezlobte se, tato spekulace skutečně není na pořadu dne. Nechci ji vůbec rozvíjet, protože jakmile začnete rozvíjet nějakou myšlenku, tak to znamená, že je to směr uvažování, a tento teď není na místě. Považuji rodinnou politiku za jednu ze stěžejních úloh státu. A tento můj postoj v tuto chvíli neumožňuje detailněji rozvádět, co by kdyby…

Porodné bych změnil jinak

Pojďme tedy ke konkrétnějším návrhům. Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje vám jako jedno z řešení tamních sociálních problémů doporučuje, aby se příspěvky vyplácely maximálně pro třetí dítě v rodině…
S omezeným počtem členů rodiny počítají už nyní například příspěvek i doplatek na bydlení, s rostoucím počtem už se dál nezvyšuje. Co se týká dalších dávek, tak je to k úvaze. Ale musím se na to dívat pohledem člověka, který je odpovědný za rodinnou politiku. A nechtěl bych, abychom s vaničkou vylili i dítě. Už vloni jste podobně omezili porodné – jen pro první dítě v rodině a jen pro rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima. Já tehdy respektoval politickou dohodu, i když osobně jsem jednoznačným zastáncem toho, aby porodné bylo rozpuštěno do rodičovského příspěvku. Ta jednorázová dávka není ideální. Kdyby se rozložila na delší časové období, tak by nesváděla k jednorázovému nákupu věcí, které jsou zbytné povahy.

Zkusíte takovou změnu v porodném prosadit v další fázi reformy?
Budu to určitě zkoušet znovu, ve vhodnou chvíli, ale teď to podle mne není reálné. Ten kompromis se vloni rodil velmi těžce a nechci nabourávat něco, co by tu potřebnou dohodu bořilo.

Zpřísnění pro ty, kdo nedávají děti do školy

Zmíněná Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje také chce, aby výplata dávek byla podmíněna školní docházkou potomků. Už jsme psali, že od ledna 2012 se takto zpřísní výplata rodičovského příspěvku…
Ano, tuto změnu považuji za průlomovou a už je schválena. Dosud se školní docházka sledovala jen u dávek pomoci v hmotné nouzi, kde mimochodem tato pravidla od Nového roku výrazně zpřísníme. A od ledna poprvé zasahujeme i do systému státní sociální podpory. Mimochodem je to příklad toho, že není dobré dosavadní umělé rozdělování státní pomoci na dva různé systémy. Ta finanční pomoc je přece jedna, ten tok peněz je jeden a je potřeba se k tomu chovat spíše jako k balíku než formálně rozdělovat na několik položek.

Rozšíříte tuto podmínku – povinnou školní docházku – i na zbývající dávky?
Tam už v podstatě žádné další dávky, na které by bylo vhodné tuto podmínku rozšířit, nejsou.

Několikrát jste zmínil zbytečně komplikované rozdělení dávek na systém státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi. Jsou upraveny v samostatných zákonech a pro laiky hodně nepřehledné. Kdy je tedy sjednotíte do jednoho, přehlednějšího zákona?
No, to je velmi těžká otázka. Tady jsem velmi obezřetný k nějakým překotným změnám, protože přes veškeré výhrady jsou oba systémy v běhu už několik let. A každá změna je velmi náročná pro lidi, kteří se té oblasti věnují. Zatím jsme to výrazně zjednodušili u pomoci zdravotně postiženým, stejně jako v rodičovském příspěvku. A jak jsem říkal, zjednodušili jsme procesy na úřadech. Teď považuji za nutné nejdříve ověřit ty změny v praxi. Ono se to řekne velmi lehce – zjednodušovat. Ale ten systém složitých pravidel vznikl právě proto, že nechcete nikomu uškodit, žádné skupině potenciálních příjemců, takže vznikají složitější a složitější pravidla.

 

autor: Petr Kučera
zdroj: aktualne.cz, top09.cz