Jaromír Drábek

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Dobrý den. Nový počítačový systém na výplatu sociálních dávek měl přinést stamilionové úspory. Podle některých názorů se ale naopak státu spíš prodraží. Zaměstnanci úřadů práce navíc tvrdí, že pořád ještě nefunguje tak, jak by měl. Co na to říká ministr a bude tahle zakázka pro stát opravdu výhodná? I o tom dnes budou diskutovat ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobré dopoledne.

Jan PUNČOCHÁŘ
A poslanec Věcí veřejných Petr Skokan. Dobrý den.

Petr SKOKAN, poslanec /VV/
Dobrý den.

Jan PUNČOCHÁŘ
Nejdříve se ale budeme bavit o povinném hlášení nezaměstnaných na poštách. My jsme teď ve spojení s vedoucí právního odboru kancléře ombudsmana Kateřinou Valachovou. Dobrý den.

Kateřina VALACHOVÁ, vedoucí právního oddělení kanceláře ombudsmana
Dobrý den.

Jan PUNČOCHÁŘ
Paní Valachová, ombudsman ten systém docházky nezaměstnaných na CzechPointy kritizoval. Může shrnout ty hlavní důvody proč?

Kateřina VALACHOVÁ
Pan doktor Pavel Varvařovský jako veřejný ochránce práv zadal stanovisko k systému donést a domnívá se, že tento systém funguje bez jakékoliv opory v zákoně. Principiálně vychází z toho, že zatímco do konce roku 2011 úřady práce měly možnost zkontrolovat nelegální zaměstnávání. Od 1. ledna 2012 už tomu tak není. A tato pravomoc přešla na oblastní inspektoráty práce. Tudíž má za to, že v tuto chvíli systém DONEZ funguje zcela bez jakéhokoliv zákonného zmocnění.

Jan PUNČOCHÁŘ
Tam jde tedy o tu zákonnou složku, pokud si dobře pamatuji, tak ombudsman kritizoval ještě, řekněme, lidský aspekt té kontroly.

Kateřina VALACHOVÁ
Ano, to je druhá úroveň jeho argumentace, která je vlastně ještě mnohem závažnější, protože pan doktor Varvařovský sám osobně navštívil několik takzvaných kontaktních pracovišť, konkrétně se teda jedná o pracoviště České pošty CzechPoint a sám vlastně shledal, že na těchto pracovištích v rámci systému DONEZ byly většinou ve frontách lidé 50, 55 plus a že na těchto místech neprobíhalo zprostředkování práce, nebyli jim učiněny žádné nabídky zaměstnání a v podstatě vše probíhalo formou vyhlášení – dobrý den, jsem tady, na shledanou.

Jan PUNČOCHÁŘ
Takže to považujete, když to zjednoduším, za určitou šikanu vybraných nezaměstnaných.

Kateřina VALACHOVÁ
Dá se to tak říct.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pane ministře, když vezmeme ty výtky ombudsmana postupně, vy, pokud vím, nesouhlasíte s tím názorem, že ta kontrola nemá oporu v zákoně?

Jaromír DRÁBEK
Tak já se nechci pouštět do právních polemik, je pravda, že systém docházky nezaměstnaných je jedním z těch střípků do mozaiky boje proti nelegálnímu zaměstnávání, není to jediný prvek a není to také jediný důvod. My prostě po půl roce běhu toho programu docházky nezaměstnaných na kontaktní místa veřejné správy můžeme jednoznačně čísly prokázat, že ten projekt má velmi vysoký přínos. Přes 200 milionů korun uspořených na výplatě dávek, několik stovek lidí, kteří se zázračně hned po zařazení do toho systému stali zaměstnanci nějakého zaměstnavatele. Výmluvy nebo omluvy neúčasti nebo nedojití na veřejné místo kontaktní správy, jako například po noční směně, služební cesta, zaměstnavatel neumožňuje uchazeči dostavit se ve stanovenou dobu, což …

Jan PUNČOCHÁŘ
Což u nás je datum a podobně, tím říkáte, že …

Jaromír DRÁBEK
… u nezaměstnaných je skutečně velmi zvláštní. Tím chci říci, že po půl roce se ukázalo, že jako jeden z prvků boje proti nelegálnímu zaměstnávání je to skutečně účinné. A myslím si, že v tuto chvíli není úplně podstatné, jestli to někdy v zákoně je přesně napsáno. To, že nelegální zaměstnávání je nezákonné, to, že nám všem ubírá prostředky, v sociálním, zdravotním, daňovém systému, to je naprosto jasné.

Jan PUNČOCHÁŘ
Já se omlouvám, pokud o tom uvažuji příliš jednoduše, ale laicky bych řekl, že stát dělá ty věci, které mu občané svěří, které jsou nějak popsány v zákonech. A co v tom zákoně napsáno není, to by stát dělat neměl. Vy říkáte, není to v zákoně, ale funguje to.

Jaromír DRÁBEK
Ne, v zákoně je naprosto jednoznačně zapsáno, že nezaměstnaný musí plnit svoji součinnost vůči úřadu práce nebo vůči veřejnému kontaktnímu místu, to je v zákoně jasně napsáno. To znamená, že zároveň s tím, kdy ten člověk jde na poštu a převezme si ten papír, na kterém je napsáno, jaká jsou případná volná místa a kdy má přijít příště, takže to zároveň také sekundárně slouží jako dobrý způsob jednoho z nástrojů boje proti nelegálnímu zaměstnávání, to je pravda, ale zákon o úřadu práce jasně říká, jaké jsou povinnosti uchazeče o zaměstnání.

Jan PUNČOCHÁŘ
Paní Valachová, souhlasíte s touhle argumentací ministra Drábka?

Kateřina VALACHOVÁ
Já jsem rád, že pan ministr práce a sociálních věcí vlastně zmínil to zprostředkování, to znamená, že by na CzechPointu mělo docházet k zprostředkování. To je totiž uhelný kámen. Vlastně i ve svém stanovisku, které zaslal panu doktoru Varvařovskému, pan ministr uvedl, že jeho soudu na CzechPointech dochází ke zprostředkovávání zaměstnávání. Bohužel my jsme následně obeslali několik desítek lidí, kteří se na nás obrátily, abychom zjistili, jak u nich v konkrétním případě tento kontakt probíhal. A bohužel ve všech těchto případech se ukázalo, že žádná místa jim nabízena nebyla, dokonce že v případě, kdy vlastně opakovaně několik, absolvovali takto několik desítek návštěv bez jakékoliv nabídky zaměstnání, tak to cítili jako zásah do své důstojnosti, protože především se jednalo o tu cílovou skupinu, která skutečně pracovala 30, 40 let a nyní vlastně krátce před důchodem ztratilo zaměstnání, potýká se s diskriminací z hlediska přístupu k zaměstnání na trhu práce, a tyto hlášenky tady skutečně vnímají jako zásah do své lidské důstojnosti a řada z nich nám dokonce potvrdila, že ukončili tady z tohoto důvodu svou evidenci uchazečů o zaměstnáních a nadále se spoléhají na pomoc rodiny. A ombudsman se domnívá, že takto by sociální pomoc nastavená být neměla.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pane Skokane, jak to vnímáte vy, jako čerstvě opoziční poslanec?

Petr SKOKAN
Tak vzhledem k tomu, že jsem konstruktivní opoziční poslanec, tak já musím v této věci říci, že systém jako takový, který byl zavedený v hlášení nezaměstnaných na poštách, tak vidím jeho hlavní přínos pro naši společnost. A věřím tomu, že k ombudsmanovi se dostanou jednotlivé případy, ale myslím si, že svůj smysl to plní. A tam bych musel pravdu dát pochvalu a poděkování těm, kteří to zavedli, snad až na jednu věc, a to si myslím, že vláda by si měla dát za domácí úkol, aby naopak na Českých poštách přibývalo těch funkcí, které stát umožní, aby Česká pošta provozovala a aby se tak obce udržely, tedy aby se pošty udržely i v malých obcích a aby nejenom tuto činnost, ale i třeba některé další na ně byly převedeny a tím, že pošty nabyly na významu, obzvlášť v těch lokalitách, kde lidé za těmi věcmi potom musejí dojíždět do velkých měst.

Jan PUNČOCHÁŘ
Česká pošta spadá pod ministerstvo vnitra, předpokládám, že to pan Drábek kolegovi Kubicemu vyřídí. Pojďme se vrátit ještě k jedné věci, kterou ombudsman vytýkal tomu projektu DONEZ, docházka nezaměstnaných, a to je to, že nejsou úplně jasná kritéria, podle kterých se člověk do toho projektu dostane, protože nezaměstnaných je několik set tisíc, tím projekt zatím prošlo asi 50 tisíc lidí, takže nějaké kritérium tam asi bude, přiznám se, že na stránkách ministerstva práce jsem ho také tak úplně nenašel.

Jaromír DRÁBEK
Ano, tak je potřeba zdůraznit, že docházka nezaměstnaných na úřady práce nebo na kontaktní místo veřejné správy, že je rovnocenná, a to na obou těch místech plní ten uchazeč jednak svoji povinnost vůči státu v tom smyslu, že pokud je veden jako uchazeč o zaměstnání, tak stát za něj platí zdravotní pojištění, v určité omezené míře je to náhradní doba pro sociální pojištění …

Jan PUNČOCHÁŘ
/Nesrozumitelné/ k tomu, jak se člověk dostane do systému té docházky nezaměstnaných.

Jaromír DRÁBEK
A co se týká výběru, to je skutečně na zvážení konkrétního zprostředkovatele, tedy toho pracovníka úřadu práce, který má toho konkrétního nezaměstnaného na starosti, aby vyhodnotil, jakým způsobem, jakým směrem a jak intenzivně je potřeba s tím člověk pracovat.

Jan PUNČOCHÁŘ
Takže …

Jaromír DRÁBEK
… ano, je to skutečně na rozhodnutí toho zprostředkovatele, tak jako všechny ostatní záležitosti týkající se rekvalifikace, nabídek na zaměstnání a tak dále.

Jan PUNČOCHÁŘ
Takže ten úředník se prostě koukne na úřadu práce na toho uchazeče nebo nezaměstnaného, který tam přijde a řekne si, to by mohl být černý pracovník a pošle ho do systému DONEZ.

Jaromír DRÁBEK
Tak já bych to takto nezlehčoval, nicméně je to skutečně, je to skutečně na zvážení, na zvážení podle metodiky, která je samozřejmě jednotná pro všechny pracoviště, všech 500 pracovišť úřadů práce, a ta metodika samozřejmě zkoumá, například na kolik je opakovaně ten člověk v evidenci v úřadu práce, na kolik například se stalo, že nabídku na zařazení do zaměstnání odmítl, nebo po několika týdnech to zaměstnání opustil, jak dlouho je uchazečem o zaměstnání a tak dále. A já chci …

Jan PUNČOCHÁŘ
To jsou věci, které vypovídají o tom, jestli ten člověk pracuje načerno, protože ten …

Jaromír DRÁBEK
… to jsou indicie, to jsou indicie …

Jan PUNČOCHÁŘ
… ta logika toho systému je bojovat proti práci načerno.

Jaromír DRÁBEK
Ne, logika toho systému je předat co nejblíže v místě bydliště nabídky na zaměstnání, protože ty nabídky jsou shodné, ať ten člověk jde na úřad práce, nebo ať jde na kontaktní místo veřejné správy, to, že se samozřejmě může stát, že v tu chvíli žádná nabídka volného zaměstnání v té kvalifikační úrovni a požadavku toho nezaměstnaného není, to se skutečně může stát, ano, ale jde o to, aby ten člověk to měl co nejblíže a průměrná docházková vzdálenost je řádově 1,5 kilometru, na rozdíl od řádově 10 kilometrů velmi zhruba na úřad práce, to je jedna věc. A tak, jak jsem řekl, ano sekundární výsledek je také to, že se tím poměrně účinně bojuje proti nelegálnímu zaměstnávání.

Jan PUNČOCHÁŘ
Paní Valachová, z toho, co tedy říká ministr práce, to vypadá, že ten systém DONEZ je vlastně služba, služba nezaměstnaným, podle toho, co jste říkala, vy to takhle neinterpretujete?

Kateřina VALACHOVÁ
Mně je teda líto, že musím znovu nesouhlasit s panem ministrem práce a sociálních věcí, domnívám se, že tak, jak vlastně ten systém popsal, tak samozřejmě tak by zřejmě vypadat měl, to je nějaký optimální stav, který, pokud by byl platný a navíc by tedy byl opřen o oporu v zákoně, tak by byl i nenapadnutelný, ale tak toto nefunguje, a to je předmět kritiky ombudsmana. A tady jenom chci říci, že my se neopíráme pouze o zjištění z jednotlivých podnětů stížností, se kterými se lidé na nás obracejí, my se opíráme také o zjištění, které jsme učinili o tom systému jako takovém. Pan ministr zmínil, že je práce, která je vlastně, nebo pomoc, která je poskytována z hlediska zprostředkování zaměstnání na CzechPointu, a na úřadu práce, že je shodná, to není pravda, vlastně vyplývá to už i ze zveřejněných informací od počátku systému DONEZ, co se týká nabídky zaměstnání, nikde na CzechPointech neprobíhalo ani nemělo probíhat klasické zprostředkování vhodného zaměstnání, to znamená, to co má ten člověk získat na základě své kvalifikace, vždycky systém DONEZ byl prezentován tak, že takovýto uchazeč dostane na CzechPointu pouze informativní nabídku zaměstnání, která se navíc nikde nezaznamenává, není pro něho nikterak závazná, nefunguje na ní vlastně princip doručenek a my máme zjištěno, protože to jsme zjišťovali v minulých týdnech, protože přistupujeme samozřejmě k té kritice konstruktivně a snažíme se být věrohodní ve svých výrocích z hlediska kanceláře veřejného ochránce práv, máme zjištěno a postaveno na jisto, že pracovníci a pracovnice na úřadech práce, to znamená, těch kamenných, zjednodušeně řečeno pro diváky, nemají žádným způsobem propojené informace o tom, jaká místa, byť informativně, byla uchazečům v rámci Českých pošt, v rámci CzechPointu nabídnuta. To znamená, podle našeho soudu ten systém nefunguje tak, jak pan ministr ho popsal a jak by zřejmě i on sám chtěl, aby fungoval.

Jan PUNČOCHÁŘ
Já tam cítím určitý rozpor s tím, co jste říkal, pane ministře?

Jaromír DRÁBEK
Tak já musím říci, že to jsou informace, které v tuto chvíli směrem od ombudsmana jsou nové nebo z kanceláře ombudsmana, my o tom komunikujeme už nějakou dobu, ať ústně, tak písemně, já samozřejmě budu chtít, abych měl k dispozici konkrétní informace, a na základě kterých tyto výroky jsou vyřčeny a určitě se tím budu zabývat, ale ty parametry systému tak, jak mají být nastaveny, ty jsou jasné, jestli to v nějakém případě tak nefunguje, tak já budu rád, když budu mít ty informace z kanceláře ombudsmana.

Jan PUNČOCHÁŘ
Tam je celkem zajímavé, že když ministerstvo práce a sociálních věcí vydává tiskové zprávy k tomu systému DONEZ, tak se chlubí tím, kolik odhalilo nelegálních zaměstnanců nebo lidí pracujících načerno, a neříká, kolika lidem tímhle systémem sehnalo práci.

Jaromír DRÁBEK
Tak to samozřejmě je velmi těžké. Já si myslím, že ten systém doručenek, že to je skutečně velmi diskutabilní záležitost, protože nakonec od zaměstnavatelů je řada stížností na to, že ti lidé tam jdou formálně, jdou si pro razítko. Já si myslím, že zprostředkování zaměstnání, pokud má být efektivní, tak je o jiném způsobu než o tom, jestli někoho posílat, aby dostal razítko a prokázal, že někde byl a potom se vrátil na úřad práce, to znamená, toto je záležitost skutečně na diskusi o tom, jaké jsou nejefektivnější formy zprostředkování zaměstnání, já se určitě té diskusi nebráním.

Jan PUNČOCHÁŘ
Ale říkáte, že tím hlavním důvodem toho systému DONEZ je bojovat proti práci načerno?

Jaromír DRÁBEK
Já tím říkám, že hlavním, hlavním účelem systému DONEZ je za prvé dát těm lidem informaci co nejblíže jejich bydlišti, to znamená, nenutit je pokaždé jet na úřad práce. A za druhé, a za druhé také skutečně tím, že ten člověk musí v náhodných dobách se dostavit na kontaktní místo veřejné správy, tak také sekundárně velmi účinně bojovat proti nelegálnímu zaměstnávání, ano.

Jan PUNČOCHÁŘ
Tím systémem prošlo 47 tisíc lidí zhruba podle těch informací, které jsou z vašeho resortu. Podle stejných informací 4 tisíce byly vyřazeni z evidenci uchazečů o práci, protože zřejmě pracovali načerno, není to v překladu tak, že 11 lidí šikováno kvůli tomu, abyste odhalili jednoho podvodníka?

Jaromír DRÁBEK
V překladu to tak může znít a dokonce si myslím, že to tak je pravda, pokud chcete, ale odhalovat nějaké nezákonné jednání, tak bohužel se všichni musíme smířit s realitou, že to nějakým způsobem samozřejmě do určité míry obtěžuje ty poctivé, to je tak ale přece při každé kontrole, a já jenom prosím všechny spoluobčany, aby, aby přijali tenhle způsob, pokud chceme odhalovat nějaké nezákonné jednání, tak to přece vždycky musí být tak, že trochu musíme obtěžovat i ty poctivé, jinak to nezákonné jednání odhalovat prostě nejde. Ale pokud jste tady sám říkal ta čísla, přibližně 101 procent lidí, kteří tedy z toho systému byli vyloučeni, ať už jakýmkoliv způsobem, tak si myslím, že to je docela úspěšné číslo.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pane Skokane, když jste teď ten opoziční poslanec, vy jste sice ten systém DONEZ schválil, ale ten poměr, když to zvulgarizuji, 11 šikanovaných na jednoho odhaleného, vám připadá dobře nastavený, anebo by bylo možné třeba změnit metodiku tak, aby do toho systému spadali ti, u kterých ta práce načerno je mnohem pravděpodobnější?

Petr SKOKAN
Tak určitě ten poměr dobrý není, měl by se zlepšit a já si myslím, že jsou odborníci na ministerstvu práce a sociálních věcí, kteří by tu metodiku měli upravit i podle svých zkušeností z terénu tak, aby ten poměr se zlepšil.

Jan PUNČOCHÁŘ
Budete jí upravovat?

Jaromír DRÁBEK
Určitě na tom budeme průběžně pracovat. Nicméně znova říkám, že ten poměr kolem 10 procent odhalení jednání, které vedlo k vyloučení, tak já považuji za poměrně dobrý výsledek, ale samozřejmě budeme velmi intenzivně pracovat na tom, abychom na základě těch zkušeností za půl roku v běhu systému tu metodiku dopracovávali do co nejlepší formy.

Jan PUNČOCHÁŘ
Paní Valachová, ještě jedna otázka směrem k vám, vy jste popsala řadu problémů nebo nedostatku, které na tom systému vidíte, může ombudsman dělat něco víc než jenom říct, co se mu na tom nelíbí?

Kateřina VALACHOVÁ
No, já bych se skutečně možná vrátila k základu stanoviska Pavla Varvařovského jako veřejného ochránce práv a také bývalého ústavního soudce, protože mám pocit, že je to v podstatě bagatelizováno, podle jeho názoru celý ten systém nemá oporu v zákoně, to znamená, je porušován základní princip výkonu státní moci, postupu státu vůči jednotlivci. Tady toto musí být zcela postaveno najisto, jestli tedy ta opora v zákoně je nebo není, podle ombudsmana není, a proto se pan doktor Varvařovský obrátil na Poslaneckou sněmovnu, aby celý vlastně tento systém a ustanovení, na základě kterých funguje, na základě určitých ustanovení zákona o zaměstnanosti, poslaneckou iniciativou Poslanecká sněmovna zrušila, podotýkám, že příští týden vlastně dojde pro veřejné ochránce práv k takovému malému historickému okamžiku, kdy jeho souhrnnou zprávou, včetně tohoto doporučení, bude projednávat podvýbor ústavněprávního výboru, a pan doktor Varvařovský se těší na debatu s poslanci a s poslankyněmi, je velmi zvědav, jak se z hlediska tohoto základního /nesrozumitelné/, jak stát vystupuje vůči jednotlivci, jak se k němu postaví. A domnívá se, že takovéto uždibování ze základních práv a svobod může vést k neblahým koncům a to i tehdy, jsou-li dlážděny dobrými úmysly.

Jan PUNČOCHÁŘ
Děkuji za váš čas. Pane ministře.

Jaromír DRÁBEK
Jedinou poznámku, já musím zopakovat to, že zákon o úřadu práce jasně říká, jaké jsou povinnosti v té spolupráci mezi uchazečem o zaměstnání a úřadem práce, návštěva kontaktního místa veřejné správy je jednou z těch povinností v rámci těch výhod, které poskytuje stát uchazeči o zaměstnání, pokud se samozřejmě správně z puristického hlediska zjistí, že je tam potřeba nějaké slovo napsat jinak, tak to je možné, o tom já nechci polemizovat, nejsem odborník, ústavní právník, nicméně ta povinnost je v zákoně zakotvena naprosto jednoznačně.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pane poslanče, potom, co jste slyšel, přestože jste ten systém DONEZ schválil, neuvažují Věci veřejné o tom, že se připojí k nějaké iniciativě, která by uvedla ten systém DONEZ do souladu se zákonem?

Petr SKOKAN
Já si myslím, že podstata systému je správná, že by se takovýmto způsobem s nezaměstnanými mělo pracovat a jestli odborníci přijdou na to, že v zákoně je ještě potřeba doplnit jedno slovo, aby to bylo puristicky čisté, tak určitě budu pro to.

Jan PUNČOCHÁŘ
Z toho, co říkala paní Valachová, ten směr byl opačný, že bude ombudsman doporučovat poslancům, aby naopak upravili zákon tak, aby ten systém nebyl možný.

Petr SKOKAN
No, pro to já bych nebyl.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pane ministře, pokud by ta záležitost prošla poslanci, já vím, že to je spekulace, a poslanci se rozhodli vyslyšet názor ombudsmana, udělali nějakou poslaneckou iniciativu, jste si jistý, že vás koalice podrží v tom vašem postoji.

Jaromír DRÁBEK
Tak to je otázka jednání, nakonec i to, co tady padlo, v tom vystoupení zástupkyně kanceláře ombudsmana, tak byl čistě právnický argument v tom smyslu, že nejspíš je tam, je tam něco, co považují za vhodné, aby bylo upraveno, jde o to, jak to upravit. Já si myslím, že půl roku v běhu toho systému se jasně ukázalo, v čem má, v čem má ten systém přínos, je možné polemizovat o tom, zda má být metodika upravena tak nebo tak, nicméně já si myslím, že ten systém je funkční a směřuje jasně k tomu cíli, nevidím tedy důvod, aby se na tom faktickém uchopení toho nástroje něco měnilo.

Jan PUNČOCHÁŘ
Hosty dnešní Partie jsou Jaromír Drábek a Petr Skokan.

 

Prima Family, 6. 5. 2012, Pořad: Partie
ke zhlédnutí on-line zde
zdroj: top09.cz

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Dobrý večer. První čtení ve sněmovně přežil vládní návrh na nižší růst důchodů v dalších letech. Ani přes několikahodinové obstrukce se opozici nepodařilo smést jej z jednacího stolu. Přizpůsobí se penzisté naordinovaným úsporným opatřením, jak si to myslí jedna z vládních poslankyň? Nebo jde o penzijní genocidu, jak o reformním kroku dnes ve sněmovně hovořil šéf opoziční ČSSD? Jsou tu Událostí, komentáře. Pokud novela projde všemi sněmovními čteními, schválí ji Senát a podepíše prezident, pak se průměrný důchod v zemi zvýší v příštím roce zhruba o 156 korun místo původně očekávaných 428. Za 3 roky by tak stát uspořil skoro 48 miliard. Ve studiu je ministr práce a sociálních věcí za TOP 09 Jaromír Drábek. Dobrý večer.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobrý večer.

Daniela DRTINOVÁ
A zdravím taky předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Zavadila. Dobrý večer.

Jaroslav ZAVADIL, předseda, Českomoravská konfederace odborových svazů
Dobrý večer.

Daniela DRTINOVÁ
Pane ministře, tak TOP 09 počítá s tím, že se podle slov vaší poslankyně důchodci zkrátka přizpůsobí tomu, co jim vláda naservíruje?

Jaromír DRÁBEK
Tak jednak je potřeba říct, že ten dnešní návrh je součástí celého balíku opatření, která mají pomoci stabilizovat hospodaření našeho státu. Prostě nemůžeme si dovolit v současné situaci ekonomické stagnace nečinně přihlížet tomu, že se například velmi výrazně zvyšuje takzvaný schodek důchodového účtu, to znamená, že se mnohem více vyplatí na důchodech, než kolik se vybere na sociálním pojištění. Dělají to tak všechny zodpovědné země v Evropě. Pokud to uděláme včas, tak se nedostaneme do větších problémů. Je to potřeba udělat, byť je to velmi nepopulární a samozřejmě se mi ten zákon vůbec nepředkládal lehce.

Daniela DRTINOVÁ
Zpět k té otázce. Odcituji vám úryvek toho výroku vaší poslankyně ve sněmovně Gabriely Peckové: „mnozí, myšleno senioři, se narodili za války a svůj život prožili v režimu, který jim žádné extra zbohatnutí nedovolil.“ Pane ministře, TOP 09 mnozí vyčítají asociálnost ve vztahu k nízkopříjmovým skupinám, není toto důkazem?

Jaromír DRÁBEK
Naopak. Paní kolegyně Pecková naopak právě zdůrazňovala, že je potřeba se dívat na obě ty stránky, nejenom na stránku materiální, ale také na stránku pohledu společnosti, na důchodce, na seniory, že jsou to lidé, kteří si zaslouží ocenění, zaslouží si pozornost nejenom v té finanční oblasti.

Daniela DRTINOVÁ
No, ono to tak neznělo, pane ministře.

Jaromír DRÁBEK
Když si pustíte ten záznam celý, tak z toho je to jasně patrné.

Daniela DRTINOVÁ
Dobře. Řekněte mi, přijde vám to jako uvážený výrok od představitele vládní strany, která zavádí úsporná opatření? Paní poslankyně to zřejmě tak nemyslela, jak to vyznělo, i vy sám to říkáte. Jako lékařka skutečně léta se seniory pracovala, ale neměla by si vládní strana dávat větší pozor na to, jak toto téma komunikuje směrem k veřejnosti?

Jaromír DRÁBEK
Paní poslankyně je skutečně zkušená lékařka a pracuje se seniory, velkou, velkou část své kariéry své, své lékařské praxe.

Daniela DRTINOVÁ
Je ten výrok uvážený podle vás?

Jaromír DRÁBEK
Když si ten výrok přečtete v kontextu toho, co předtím, minutu předtím říkal předseda sociální demokracie Sobotka, tak to byla naprosto adekvátní reakce.

Daniela DRTINOVÁ
Pane předsedo, ve svém prohlášení, kde poslankyně Pecková uváděla svůj výrok na pravou míru, tak napsala, že senioři jsou především ohrožení postojem společnosti, která nereaguje pružně na demografický vývoj na stárnutí populace. Podle odborů je copak řešením strkat hlavu do písku před tímto problémem?

Jaroslav ZAVADIL
Ne, já si nemyslím, že my bychom strkali hlavu do písku, ale je potřeba ty věci nazývat pravými jmény. Já se domnívám, že ten výrok byl vyloženě scestný a že to nebylo tak, jak říká pan ministr Drábek, ale to nechci rozebírat. Nicméně mě to evokuje otázku, jestli jsou poslanci při smyslech, když takovéhle výroky doprovází potom projednávání takovýchto zákonů a nepřilévají-li oleje do ohně, protože to skutečně ten výrok teda to je výrok roku podle mého názoru. A jinak my jsme přece dali jasně návrh důchodové novely, kde jsme všechny věci propočítali a nemysleli jsme si, že půjde vláda tou cestou, kterou jde. A dokonce i teď chceme po ní, aby, aby stáhla ten zákon, aby ho odložila v době, kdy je hospodářská krize a kdy ty finanční prostředky budou chybět, ale budou i ohrožovat rozpočet České republiky v roce 2013.

Daniela DRTINOVÁ
Pane předsedo, ale odborníci sledující penzijní systémové trendy naopak varují předtím, že vláda žádné skutečné reformy nedělá, že to, co dělá, je spíš kosmetické a odbory s opozicí i tak proti tomu protestují. Co je to jiného, než strkání hlavy do písku před problémem, kdy už teď do systému přitéká míň peněz, protože populace stárne?

Jaroslav ZAVADIL
Ale měli bysme si položit otázku, proč do toho systému přitéká méně peněz. Když se podíváte na ty grafy, jak se vyvíjí deficit, nebo jak se vyvíjí vůbec účet důchodový, tak zjistíte, že největší propad nastal po roce 2007, kdy Topolánkova vláda a její reformy způsobily dost vážný sek do tohoto právě důchodového účtu. A to je záležitost, která se tady táhne už několik let. Takže my se domníváme, že je potřeba napravit napřed ty propady toho důchodového účtu, všechno to, co se odehrálo se stropama, s OSVČ, dát dohromady tyhle věci a potom teprve se můžeme bavit o tom, jakým způsobem se budeme o důchodových systémech.

Daniela DRTINOVÁ
Pane ministře, v reakci na výrok o přizpůsobení se penzistů, kontroval ve sněmovně předseda ČSSD Sobotka návrhem, aby se místo krácení valorizací důchodů zrušily odpočty DPH por podnikatele při nákupu na automobily a že by se takhle ušetřené peníze právě mohly dát na penze. Proč by se nemohli situaci přizpůsobit podnikatelé, anebo jiné skupiny bohatší než penzisté?

Jaromír DRÁBEK
No, tak jak jsem řekl, ten, tento návrh zákona je součástí celého balíku opatření. Jenom tento návrh zákona musí být projednáván v předstihu, protože legislativní proces musí být dokončen do září na rozdíl od těch ostatních opatření, která je možné, možné směrovat až na konci roku. Co se týká toho návrhu, abychom se vrátili k té nesystémové výjimce, to znamená, že v rámci podnikatelské činnosti není možné uplatňovat odpočet DPH. Já si myslím, že si všichni pamatují tu dobu, kdy se do aut montovali mřížky jenom proto, aby ten odpočet DPH byl možný. To je skutečně naprosto nesystémové opatření, ke kterému bychom se určitě neměli vracet.

Daniela DRTINOVÁ
Pane ministře, moje otázka mířila někam jinam. Proč se vláda rozhodla, že bude snižovat rozpočtový schodek právě na úkor těch nejchudších skupin obyvatel, mezi které penzisté jistě patří? Tak zněla otázka.

Jaromír DRÁBEK
Tak musím říci, musím říci, že to není v žádném případě směřováno k nejchudším vrstvám obyvatel. Nejchudší vrstvy obyvatel, ti, kteří jsou skutečně ohroženi chudobou, jsou lidé, kteří jsou zachyceni do systému hmotní nouze.

Daniela DRTINOVÁ
Já jsem řekla, že patří k nejchudším nikoli nejchudší, ale tam jistě penzisté patří.

Jaromír DRÁBEK
Ten náš systém, ten náš systém hmotné nouze je velmi dobře nastaven a je to jasně zobrazeno těmi čísly, která říkají, že naše země je na prvním místě v Evropě, co do nejnižší míry ohrožení chudobou. Ale ta opatření jsou skutečně celého širokého spektra, toto je jenom jedno z nich, ale když si vezmete, že už v minulém roce byl deficit důchodového účtu 45 miliard korun. Kdybychom neudělali tato opatření, tak příští rok bude řádově 70 miliard korun. To prostě není možné v takovém vývoji deficitu důchodového účtu pokračovat. A podívejte se, jak to řeší v Německu, jak to řeší ve Švédsku, kde je v podstatě principiálně navázána výplata důchodu na výběr do toho systému.

Daniela DRTINOVÁ
Pane předsedo, vaše reakce na to, že tedy penzisté nepatří mezi nejchudší skupinu obyvatel a lze na nich spořit?

Jaroslav ZAVADIL
Nezlobte se na mě, pane ministře, ale nebalamuťte lidi. Vždyť to přece není pravda. To se skutečně týká těch nejchudších vrstev, týká se to rodin s dětmi to všechno, co vy připravujete za reformy, takže není pravda, že by se to rozprostřelo na celou společnost. To za prvé. Za druhé, ty otázky, který jsme nastolili už na tripartitě, který se týkaly registračních pokladen, který se týkaly té věci, která se týká těch automobilů, vždyť to přece je maličkost, abyste jednoduchým zákonem udělali to, aby se vybíraly daně z přidané hodnoty u vozů, které budou mít třeba nad půl milionu hodnotu. Vždyť o tomhletom všem jsme mluvili, ale vy jste jak prostě neochvějná zeď. Vy jste zatvrzelý, vy jste to sám řekl, a prostě si neustále melete do kola a do kola pořád svoje a svoje. Takže tady se nemůžeme nikdy shodnout. A pokud se týká chudoby, ta chudoba v těch 9 %, která se odehrávala v roce 2010, tak dneska už se dostala na úroveň skoro 10 % a neustále to bude stoupat. A je tady obrovské množství lidí, které je těsně nad hranicí té chudoby. Takže nemůžeme se pořád ukojovat tím, že chudoba v naší zemi se pohybuje na úrovni velmi, velmi dobré, protože to bude čím dál tím horší, pokud budete nadále pokračovat v tomhletom směru.

Daniela DRTINOVÁ
Takže, pane ministře.

Jaromír DRÁBEK
Pane, pane předsedo, vy jste za prvé řekl, že jste něco položili na stůl, ale pak jste pod toho stolu utekli a neúčastníte se jednání tripartity, to je, to je pak těžké dojít k nějaké dohodě. To za prvé.

Jaroslav ZAVADIL
Ale my jsme neutekli, my jsme odešli, protože to s váma nemělo cenu.

Jaromír DRÁBEK
To za prvé. Za druhé znova je potřeba zdůraznit, že se úprava týká růstu důchodů, omezení růstu důchodů.

Daniela DRTINOVÁ
Tak pan předseda říkal, že neutekli od toho jednacího stolu, ale že odešli, protože to s vámi nemělo cenu. A říkal, že melete pořád dokola a jste neochvějnou zdí.

Jaromír DRÁBEK
Tak na tripartitě probíhá diskuse v pracovních týmech, probíhá, probíhala do předminulého měsíce diskuse na plénu tripartity. To, jakým způsobem jednotlivé strany diskuse obhajují a argumentují při svých návrzích a postojích, to si myslím, že je samozřejmě věc každé té strany. Ano, my tam předkládáme svoje návrhy a argumentujeme těmi jednotlivými argumenty pro ty návrhy. Totéž dělají odbory, totéž dělají zaměstnavatelé. Tak to má být podle mě.

Daniela DRTINOVÁ
Pane předsedo, šéfredaktor Eura Pavel Páral napsal, že s námi. Ano, ano, prosím reakci, můžete reagovat. Pane Zavadile.

Jaroslav ZAVADIL
Ne, já jsem chtěl jenom reagovat, já jsem chtěl jenom reagovat na to, že týmy pracovní a tak dále. Tam to neustále naráželo na jeden fetiš a to bylo programové prohlášení, o kterém se mluvilo, že přes to nejede vlak. A najednou, když se shodla, když se shodla koalice na úplně jiné formě, tak se programové prohlášení mění. Prostě tam není.

Daniela DRTINOVÁ
Tak zpět k našemu tématu.

Jaroslav ZAVADIL
Neustále argumentovat.

Daniela DRTINOVÁ
Pane předsedo, šéfredaktor Eura Pavel Páral napsal, že s námi, s našimi penzemi hraje stát hru letadlo, že se budou více a více rozevírat nůžky mezi průměrnou mzdou a průměrnou penzí, to už tu zaznělo i od pana ministra, zkrátka, že ten systém časem všechny penze zdaleka neutáhne. Jak dlouho podle vás může stát nejrůznějšími fígly oddalovat pád toho letadla, když nechcete razantnější reformy?

Jaroslav ZAVADIL
Ale my jsme jasně řekli, že ta reforma, kterou připravila tato vláda, ta je pro nás neakceptovatelná z několika důvodů. Za prvé z toho, že se z toho průběžného systému, který je jakousi garancí pro ty stávající důchodce, budou odsávat čím dál tím víc a víc peněz a ten stát na to nebude mít prostřednictvím DPH to doplňovat, protože to DPH dneska se dostává do těch hladin, do kterých se dostává. To budeme za chvíli mít 25 %, za chvíli 30. My jsme nechtěli, aby tenhleten systém, který navrhla vláda, byl takto zaveden. My jsme chtěli, aby nebyl druhý pilíř, aby se skutečně ty finanční prostředky z toho průběžného systému zachovaly, to za prvé. A za druhé, aby si lidé mohli připlácet na důchodové pojištění prostřednictvím toho třetího pilíře, který jsme chtěli, aby se zrestauroval. A my jsme přesvědčeni, že by to vyšlo i z hlediska té demografické křivky. Měli jsme to propočítané, bylo to podáno na stůl, bohužel ideologicky to nebylo přijatelné.

Daniela DRTINOVÁ
Pane ministře, skutečně letos na penzi vydělá asi 374 miliard korun, ale přiteče jen 324 z příjmu pojistného. Prosté počty říkají, že na důchodovém účtu tedy bude chybět zhruba 50 miliard. Proč jste podle názoru, podle vyjádření pana předsedy nemohli přistoupit na návrhy, které tedy odbory tvrdí, že měly i spočítané a že to narazilo na vaši ideologickou neprostupnou zeď?

Jaromír DRÁBEK
Tak pan předseda.

Daniela DRTINOVÁ
Jestli jste neměli být nakonec ještě razantnější v penzijní reformě?

Jaromír DRÁBEK
Pan předseda mluvil, pan předseda mluvit o důchodové reformě. Toto, to je jiná záležitost, to je nástup druhého pilíře, úpravy systému penzijního připojištění. Odbory navrhovaly.

Daniela DRTINOVÁ
Prostředky, aby nedocházelo k propadům toho /souzvuk hlasů/ systému.

Jaromír DRÁBEK
Odbory navrhovaly, aby, aby ten systém byl založen na tom penzijním připojištění jako, jako dominantní, dominantní složce penzijního systému. To prostě není možné, protože to stát nemůže ufinancovat. To jsou jednoduché počty, na to stát prostě nemá, na to by všichni občané doplatili.

Daniela DRTINOVÁ
Pane předsedo, nelžete občanům v tom, že donekonečna jim stát bude moci zajišťovat penze, aniž by potřebovali v budoucnu své úspory k přežití?

Jaroslav ZAVADIL
Heleďte se, znova opakuji. Propad deficitu důchodového účtu nastal po roce 2007, kdy se velmi razantním způsobem omezil výběr pojistného různými stropy a tak dále. Rozdíl mezi platbami například OSVČ a zaměstnanců je tak veliký, že kdyby se měl srovnat, což já netvrdím, tak by to znamenalo 10 miliard ročně plus do toho důchodového účtu. To jsou věci, o kterých by se mělo seriózně bavit a seriózně hovořit. Ale ne prostě, že tady došlo k propadu důchodového účtu a teď říkat, že protože k tomu propadu došlo, tak to musíme teda řešit tímhletím způsobem a neřešit tu příčinu, proč k tomu propadu došlo.

Daniela DRTINOVÁ
Vy říkáte, nebo hovoříte o seriózním jednání. Když to tak je a pokud to myslíte vážně, proč tedy vyhrožujete vládě nejrůznějšími okupačními akcemi a podobně, když mluvíte o seriózní náplni těch jednání? Pane předsedo.

Jaroslav ZAVADIL
No, protože tato vláda řekla, ano, já odpovídám. Protože tato vláda jasně řekla, že na tyto naše připomínky nebude, že je nebude akceptovat, že tyto naše návrhy nebude akceptovat, no, že takže pak už není skutečně prostor k jednání. To jaksi není možné pořád chodit do tripartity jenom, říkat tam svoje argumenty a z druhé strany slyšet, že to prostě nejde, že oni mají to svoje programové prohlášení, že oni chtějí tyto reformy prosadit za každou cenu, no, tak prostě pak už teda končí, končí jakýkoli dialog.

Jaromír DRÁBEK
Ne, tak to, to přece.

Daniela DRTINOVÁ
Pokud, ano, pane ministře, pokud tedy vláda zatarasila prostor k jednání, očekáváte velké sociální nepokoje?

Jaromír DRÁBEK
Ale tak to přece vůbec není, já na to musím s dovolením reagovat. Přece druhý pilíř je dobrovolný právě proto, že je to kompromis a je to kritizováno zase některými ekonomy, že, že ta reforma tedy není dostatečná. Úpravy třetího pilíře jsou v podstatě konsensuální. Systém předdůchodů byl vybudován právě na dohodě ve tripartitě. Prostě to, co říká pan předseda, tak má vyvolávat nějaké, nějaké vášně v tom, že tripartita nejedná, nezohledňuje, nezohledňuje názory sociálních partnerů. To tak prostě není.

Daniela DRTINOVÁ
Pane předsedo, víte podle, ano.

Jaroslav ZAVADIL
Pane ministře, tohle přece nemyslíte vážně. Vždyť přece víte dobře, že jsme na tripartitě jasně odmítli ten váš návrh a že jsme chtěli, aby se přistoupilo na náš návrh. Není pravda, že tam došlo k jakékoli dohodě. To přece nemyslíte vážně. To jenom přilíváte zase oleje do ohně.

Jaromír DRÁBEK
Já myslím, že ten výčet. Já myslím, že ten výčet těch jednotlivých kompromisů byl naprosto jasný. Samozřejmě, že je to tak, že jsme nepřistoupili na váš návrh, když vy si myslíte, že něco předložíte a tak to stoprocentně bude. Tak se vyjednávat samozřejmě dá velmi těžko.

Daniela DRTINOVÁ
Pane předsedo.

Jaroslav ZAVADIL
Ale vy jste pochválil, pane ministře.

Daniela DRTINOVÁ
Pane předsedo, podle vás by radikálnější změny, myslím tedy v penzijním systému při jeho reformě společnost neunesla. Unese ale tedy to, co přijde později, když se reformy neuskuteční? Statisíce penzistů v propasti chudoby, jak varují demografové.

Jaroslav ZAVADIL
My jsme přece nikdy neřekli, že nechceme žádné reformy. To znova podtrhuji. My jsme řekli jenom, že ty reformy si myslíme, že by se měly dělat úplně jinak. Řekli jsme jak, dělali jsme stovky připomínek k různým těm reformám, daňovým, sociálním, ke všem možným, samozřejmě k důchodové jsme předložili svůj, takže není pravda, že bysme jenom jaksi negalovali, ale na druhou stranu jsme jasně dávali návrhy, o kterých jsme si mysleli, že jsou správné. Ale na ty prostě nebylo slechu s výjimkou té povinnosti, o které mluvil pan, pan ministr Drábek, protože samozřejmě tam to vyvolalo takovou vlnu odporu, že si to už i vláda uvědomila, že by nebylo možný touto cestou jít. Takže není to pravda, že bysme nenavrhovali řadu opatření a řadu návrhů. Ale bohužel je to, jako když házíme hrách na skálu.

Daniela DRTINOVÁ
Ten prostor k jednání je, zdá se, pane ministře, skutečně zatarasen a taky Bohuslav Sobotka obvinil vládu, že podvedla občany, když předem nepřiznala, co chystá a když slibovala penzistům náhrady za různé PH. Nižší valorizace, to je ta kompenzace, to je ta kompenzace po vzoru vlády? A neříkali jste to, že reforma se těch stávajících důchodců taky netkne?

Jaromír DRÁBEK
Ano, to je ta kompenzace a já jsem rád, že se.

Daniela DRTINOVÁ
Kompenzace v podobě nižší valorizace?

Jaromír DRÁBEK
Že se podařilo nakonec vyjednat to, že nebude zmrazení valorizace, respektive zmrazení důchodů, že bude alespoň valorizace taková, aby právě kompenzovala růst cen způsobený růstem DPH.

Daniela DRTINOVÁ
A neříkali jste, že se důchodová reforma současných penzistů vůbec nedotkne?

Jaromír DRÁBEK
Tak oddělme důchodovou reformu, to je ten dlouhodobý proces zavádění.

Daniela DRTINOVÁ
To už je ale hraní se slovíčky, pane ministře.

Jaromír DRÁBEK
Ne, zavádění spořícího pilíře a parametrické změny v tom průběžném pilíři, to znamená zvyšování věku odchodu do důchodu, to je důchodová reforma. To opatření na 3 roky, to je opatření, které vyplývá ze současné ekonomické stagnace, tak jako to dělají v jiných zemích, tak musíme prostě přizpůsobit tempo valorizace důchodů současným ekonomickým podmínkám. To je prostě realita. Pokud bychom to neudělali teď, tak to budeme dělat za 3, za 4 roky mnohem drastičtěji.

Daniela DRTINOVÁ
Pane předsedo.

Jaroslav ZAVADIL
Já jenom, jenom krátkou reakci. Pane ministře, vy jste dvakrát okradli důchodce. Poprvé v roce 2010 takzvanou malou důchodovou novelou, nazývejme věci pravými jmény, a teď je okrádáte podruhé tím valorizačním mechanismem. To je prostě od vás nefér. Takže nazývejme věci pravými jmény. A zatímco jinde v Evropě se baví o prorůstových opatřeních, tak vy jste najednou teď ústy pana premiéra, já jsem myslel, že to je obrácený Ferdyše Pištory, protože my vám tohle říkáme už 2 roky, minimálně 2 roky a samozřejmě ještě déle už za Topolánkovy vlády, aby se prorůstová opatření dělala a vy jste na to nikdy neslyšeli. A teď se to najednou objevilo z programové konference ODS, tak si připadám, že jsem někde na Marsu.

Daniela DRTINOVÁ
Tak český důchodce okradený českou vládou podle odborů.

Jaromír DRÁBEK
Tak čísla hovoří jasně. Za posledních 10 let se zvýšila reálná hodnota důchodů řádově o 20 %. Tečka.

Daniela DRTINOVÁ
Pánové, já vám děkuji, děkuji vám za rozhovor, na shledanou.

Jaroslav ZAVADIL
Není zač.

Jaromír DRÁBEK
Na shledanou, pěkný večer.

Jaroslav ZAVADIL
Hezký večer.

 

ČT24, 4. 5. 2012, Pořad: Události, komentáře
ke zhlédnutí on-line zde
zdroj: top09.cz

Projev na 38. schůzi Poslanecké sněmovny dne 2. 5. 2012

Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu vás zdržovat dlouho a nebudu navrhovat zařazení a vyřazení žádného bodu. Nicméně pan poslanec Sobotka tady odargumentoval svoje dva návrhy a v rámci diskuse o programu tedy mi nezbývá nic jiného, než položit argumenty k těm dvěma bodům také.

Co se týká návrhu na vyřazení zjednodušeně řečeno úpravy valorizace důchodů, tak bych chtěl především upozornit na procedurální záležitost, že pokud se v tuto chvíli ten bod vyřadí z tohoto pořadu schůze, tak hrozí, že nebude v účinnosti potřebný zákon do konce září a do konce září musí být vydaná vyhláška s koeficienty, které se týkají valorizace důchodů na příští rok. Jinými slovy, není to návrh na otevření diskuse. Je to návrh na v podstatě faktické znemožnění projednání tohoto zákona.

K tomu mi dovolte jenom dvě čísla. Vliv zvýšení daně z přidané hodnoty od 1. ledna se projevil zvýšením inflace o 1,3 procentního bodu. To jsou čísla, která jsou jasná. Tedy ten slib, který jsem dával minulý rok, tak po úpravě toho návrhu, že se nebude jednat o zmražení důchodů, ale o omezení valorizace, bude naplněn. Na tom si stojím. Proto jsem také plédoval za to, aby nebyla valorizace nulová, ale aby byla valorizace aspoň taková, aby byl vliv zvýšení DPH eliminován. Již dnes je, nebo konkrétně minulý rok byl, deficit důchodového účtu ve výši 45 miliard korun. Tedy jednoduchými počty zvýšení daně z přidané hodnoty přibližně 25 miliard korun, zmírnění valorizace přibližně 8 miliard korun každý rok. Každý si může spočítat, že to nejsou žádné další peníze navíc, že to jsou jenom peníze, které mají sloužit k eliminaci dnešního deficitu důchodového účtu.

K tomu druhému bodu, který se týkal optimalizace správy majetku, přesněji řečeno správy aktiv rezortu práce a sociálních věcí, tak ano. Já chci potvrdit, že vzhledem k tomu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí má podřízené organizace, které mají tři sítě budov po celé republice, že považuji za nutné koordinovat využití těchto budov a nákup potřebných služeb v rezortu, protože není efektivní, aby tyto jednotlivé sítě a budovy byly spravovány zvlášť. Proto připravujeme, ano potvrzuji, připravujeme vypsání zakázky, která by měla naprosto transparentním a průhledným způsobem umožnit snížení nákladů v této oblasti, to znamená ve správě majetku řádově o 15 %.

Mimochodem, a to je poslední poznámka, pokud bychom neuskutečnili ty kroky v organizaci úřadu práce, které znamenaly výrazné snížení nákladů, zejména nákladů na informační technologie, tak již dnes můžeme prokázat po prvním čtvrtletí, že těch plánovaných úspor bylo dosaženo. Každý si to může ověřit v účetních dokladech přístupných na ministerstvu. Myslím tím každý, kdo má relevantní zájem. Vyzval jsem k tomu i poslance výboru pro sociální politiku, jichž se ta problematika týká. Pokud bychom ty úspory neudělali, tak bychom například nemohli dnes posílit dotace do sociálních služeb o 330 milionů korun. Tedy samozřejmě, že každý krok je možné kritizovat, jenom si myslím, že je potřeba kritizovat s rozmyslem a tak, aby to nebylo směšné.

 

publikováno na parlamentnilisty.cz

Ministerstvo práce a sociálních věcí má dnes zveřejnit, kolik peněz by letos ještě mohli od státu dostat konkrétní poskytovatelé sociálních služeb. Neziskové organizace, které se starají o postižené seniory a další potřebné, už přitom několik měsíců bijí na poplach. Současnou situaci označují jako nejhorší za dlouhé roky. Desítkám sociálních služeb totiž hrozí konec. V krajním případě by se to dotklo tisíců potřebných lidí a stovek zaměstnanců neziskovek. Po telefonu teď zdravíme ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Pane ministře, dobrý den.
Dobré ráno.

Tak pojďme rovnou k číslům. Vy jste v prvním kole rozdělování dotací mezi neziskovky rozdělili dvě miliardy korun. Původně k tomu dalšímu rozdělování bývalo už jen 190 milionů. Na začátku dubna jste slíbil dalších 140. Ten slib dodržíte? Oznámíte dnes rozdělení celé té zbývající částky? To je nějakých 330 milionů.
Tak já jenom opravím tu úvodní informaci. Rozdělili jsme 6 miliard korun tak, jako v loňském roce. Ta částka se nijak nezměnila. Přesto my jsme minulý měsíc prošli velmi detailní diskuzi o tom, které sociální služby jsou v jakém stavu a ano, já jsem slíbil navýšení té částky k dofinancování. To znamená ta částka, která se vždycky rozděluje, ten zbytek. To znamená, zbývá 190 milionů korun. Tak k tomu jsem slíbil, že přidám ještě dalších 140 milionů korun. To se snad podaří a my dnes zveřejníme předběžné výsledky rozdělení právě těch dohromady 330 milionů korun.

A můžete říct, kde jste nakonec našel těch přislíbených 140 milionů navíc, dá se říct třeba, na úkor čeho to bude?
Tak mohu to říct a řeknu to docela rád. Nám se podařilo v rámci úspor provozních výdajů zejména v úsporách informačních technologií ušetřit o něco více, než bylo, byla ta plánovaná čísla, která jdou z vlády. To znamená ty předepsané úspory závislé na schváleném státním rozpočtu. A tu částku, která se nám podařila uspořit navíc, no tak tu teď můžeme využít na vlastně, přidat přidané peníze do dotací do sociálních služeb.

Tady je asi korektní říct, že těch 140 milionů navíc budou mít poskytovatelé sociálních služeb jisté teprve v okamžiku, kdy s tím využitím bude souhlasit vláda. Koneckonců, pokud jsem správně poslouchal, vy i jste mluvil zatím v kondicionálu. Tak můžete v tuto chvíli alespoň říct, zda to vládní ano bude víceméně formalita, nebo zda hrozí, že by vláda mohla říct ne?
Tak nerozhoduje o tom celá vláda. Toto je rozpočtové opatření, které svým charakterem přísluší souhlasu Ministerstva financí. Protože Ministerstvo financí musí udělat formálně to rozpočtové opatření. Nicméně vzhledem k tomu, že je to skutečně jenom přesun jedné položky do druhé uvnitř rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, tak já věřím, že k tomu dojde v nejbližších dnech.

V nejbližších dnech tedy už třeba tento týden, nebo do deseti dnů by mohlo být jasné, zda těch 140 milionů ano, či ne?
Tak doufám a předpokládám, že to bude nejpozději do poloviny května. My dnes skutečně zveřejníme na webovských stránkách to předběžné rozdělení na jednotlivé poskytovatele, jakmile budeme mít to oficiální rozhodnutí z Ministerstva financí, tak potom ty výsledky už nebudou předběžné, ale už budou konečné.

Máte i odhad, kdy by tedy neziskovky mohly všechny ty rozdělené peníze mít na svých účtech? Myslím na účtech těch úspěšných žadatelů.
Tak to i poté diskuzi, kterou jsme prošli při dvou kolech jednání s neziskovými organizacemi, tak to kupodivu není zase až tak úplně důležité, protože oni především potřebují vědět, jakou částku budou mít k dispozici do konce roku. Oni mají peníze, které se posílaly na konci března. To znamená, tam není problém ve financování teď v dubnu, v květnu. Jde jenom o tom, s jakými penězi mohou počítat v tom horizontu do konce letošního roku.

Dobře, ale přesto zřejmě i nějaký výhled potřebují v tom smyslu, kdy ty peníze budou fakticky k dispozici. Máte nějakou představu.
Samozřejmě, ale to je technická otázka. To je skutečně záležitost toho, že jakmile bude vydané to rozpočtové opatření, tak potom během několika týdnů jsme schopni ty peníze poslat. V každém případě to bude ještě v prvním pololetí a tam skutečně není problém v tom, že by, že by ty peníze byly potřeba v tuto chvíli akutně, protože samozřejmě každá organizace si musí plánovat tok peněz cash flow na celý rok. To znamená nejenom na první a druhé čtvrtletí.

Pane ministře, mezi kolik poskytovatelů sociálních služeb jste nakonec těch 330 milionů korun rozdělili a kolik z nich naopak odejde, řekněme, s nepořízenou?
Tak já jsem přislíbil, že vyhodnotíme všechny požadavky na dofinancování. To jsme také udělali. Těch poskytovatelů, kteří žádali peníze na dofinancování, bylo několik set, určitě přes 500. A my jsme skutečně velmi pečlivě vyhodnocovali jednotlivé argumenty, jednotlivé požadavky. Tam, kde byly ty požadavky vyčísleny, tak samozřejmě se s tím pracovalo lépe, protože když vám přijde nějaký konkrétní požadavek, tak to můžete posoudit. Pokud ty požadavky byly formulovány obecně, tak tam to posouzení muselo být, z naší strany vyhodnocení adekvátnosti toho požadavku. Ale tak, jak říkám, těch požadavků bylo několik set a my jsme naprostou většinu z nich, těch, které byly argumentačně odůvodněné, tak těm jsme vyhověli. Neříkám, že v plné míře, samozřejmě, že jsme vyhodnocovali to, do jaké míry je nezbytné to dofinancování, ale pokud se ptáte, na kolik žádostí jsme reagovali pozitivně, tak to byla většina těch žádostí.

Když jsme u těch čísel, tak pokud se nemýlím, tak ještě před měsícem neziskové organizace mluvily o tom, že k tomu, aby mohly udržet to penzum sociálních služeb, které poskytují, tak potřebují ještě nejméně 500 milionů korun navíc. Nakonec je to tedy 330 v tom součtu 190 a 140. Z čehož tedy jasně plyne, že některé ty služby každopádně skončí. Máte představu, jak velká část neziskových organizací i přesto, že jim přidáte víc, než se původně čekalo, nebo než jste nabízeli, tak bude muset skončit?
Tak já k tomu musím říct, byť to bude znít tvrdě, že neziskové organizace opravdu nejsou rozpočtové organizace. Prostě neziskový sektor je vždycky založen na tom, že získává peníze z různých zdrojů, nejenom od státu, ale také v příspěvku na péči, který klientům vyplácí stát, a tam jde 20 miliard korun ročně. Od krajů, od obcí, od sponzorů. To znamená, že ty neziskové organizace samozřejmě musí hledat financování i z jiných zdrojů, nejenom ze zdrojů státu. Stát financuje přibližně čtvrtinu z celkových těch potřeb financování přímo a další téměř polovinu prostřednictvím příspěvku na péči a tedy spolupodílejí se na tom klienti svými, svými platbami. A není možné říkat, že za všechno financování zodpovídá stát. To bychom potom mohli ten systém přetvořit na státní systém a nebyl by potřeba systém neziskových organizací. Ale je to prostě o rozhodnutí, co všechno jsme schopni ještě financovat. Tak, jak jsem řekl, do té oblasti jde přes 6 miliard korun ročně přímou formou a dalších 20 miliard korun formou příspěvku na péči. To jsou obrovská čísla, a není možné ta čísla navyšovat nekonečně.

Tady je otázka, jestli ale není taky zájem státu, aby neziskovky na tu činnost měly peníze, protože pak se vám zřejmě může stát, že ti potřební lidé budou bez péče a v konečném efektu se o ně bude muset postarat stát, což může vyjít dráž.
Ano, samozřejmě. Nicméně je potřeba taky vidět reálná čísla, jestli ještě před 7 lety do této oblasti šlo méně než 10 miliard korun a nyní jde do této oblasti přes 25 miliard korun, tak si myslím, že je potřeba také stát nohama na zemi.

Ještě poslední věc. Jak ten problém s financováním sociálních služeb, které poskytují neziskové organizace, řešit z dlouhodobého hlediska, právě aby se rok co rok neopakoval letošní scénář.
Tak my připravujeme spolupráci s Asociací krajů přechod, který už je dnes legislativně ukotven, který má nastat od 1. ledna 2014, kdy dotace sociálním službám budou rozdělovat jednotlivé kraje. My připravujeme vymezení takové, aby bylo jasné, že všechny kraje budou postupovat podle stejného schématu, že budou zajištěny ty základní služby, které zajištěny být mají, ale jinak si myslím, že je správnější, když dotace jednotlivým poskytovatelům budou rozdělovat kraje, protože jsou přece jenom té, té reálné situaci blíž.

Pane ministře, prosím, ve stručnosti. Nastavení toho poměru do budoucna. Dnes asi 20 procent potřebných financí jde od státu, 7 procent od krajů, 44 procent od klientů neziskovek. Tak to by se mělo nějak zásadně měnit?
Je mým přesvědčením, že k žádné zásadní změně těchto proporcí, které jste citoval, by dojít nemělo. Tím myslím, že by se to nemělo přeskupovat nijak, nijak generálně. Já si osobně myslím, že je potřeba více zrovnoměrnit ten tok peněz jednotlivých zdrojů financování, ale to moje přesvědčení je, řekl bych, v jednotkách procent. Určitě to není nějaká zásadní změna. To financování má být vícezdrojové a má být na jednotlivých neziskových organizacích, aby zvolili adekvátní způsob financování těch svých činností.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Pane ministře, děkujeme vám za rozhovor. Hezký den.
Děkuju za pozvání, pěkný den.

30. 4. 2012, ČT24
autoři: Jiří Václavek, Jolka Krásná
zdroj: top09.cz

Na další lince Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí. Dobrý den i vám.
Dobré dopoledne.

Pane ministře, ta prorůstová opatření navržena premiérem Nečasem byla už předjednána, je to i váš záměr, záměr TOP 09?
Tak TOP 09 se nikdy netajila tím, že je třeba mít jasnou politiku rozvoje ekonomiky. Ono se tady někdy říká, že Česká republika nemá nebo že České republice chybí hospodářská politika, která je ucelená. Ale tady je přece jasné, že základem úspěšnosti české ekonomiky je úspěšný export. My jsme velmi otevřená malá ekonomika, a to jak budeme úspěšní v exportu, tak v podstatě předurčuje to, jak bude úspěšná celá česká ekonomika.

Dovolíte, pane ministře, to mluvíte o jednom z těch bodů. Ale mě zajímalo, jestli všechna ta prorůstová opatření, která premiér ohlašoval, teď už nemáme možnost všechna vyjmenovávat znova, ale je tam víc věcí, třeba to, že se nebudou zvyšovat firemní daně a podobně, všechno tohle to už je s vámi předjednáno, je to i záměr TOP 09?
Tak já jsem, já jsem o tom začal, protože podpora exportu je jedno z těch nejdůležitějších opatření. Tam neprobíhají žádná oficiální jednání. Samozřejmě ta diskuse probíhá například na poradě ekonomických ministrů. Tam jsme velmi detailně diskutovali jednotlivá opatření. To, co bylo prezentováno v sobotu na ideové konferenci ODS, to je prostě pohled ODS. Já…

Takže v čem je, v čem je pohled váš, TOP 09 jiný? Konkrétně.
Tak určitě, určitě není úplně totožný. Nicméně ten směr, a já jsem řekl to nejdůležitější opatření, které já vidím, ten směr je podobný, to uvažování je podobné. Nicméně my si jako TOP 09 nejsme, nejsme jisti, zda ta jednoduchá prvoplánová opatření, která směřují k různým fiskálním úlevám, například na částečné úvazky a tak dále, zda mají nějaký valný smysl. Tady skutečně je potřeba, aby byla dodržována pravidla, abychom například eliminovali práci na černo, abychom například dali mnohem větší prostor pro vzdělávání pracovníků. A připravujeme i na ministerstvu práce a sociálních věcí k tomu možnosti čerpání z evropských fondů. A nakonec i část toho byla prezentována v sobotu ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou. Chci tím jenom říci, že ty pohledy se mohou drobně lišit. Ale v tom celkovém zaměření, tam si myslím, že jsou ty cíle podobné.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí. Děkuji i vám. Na shledanou.
Na shledanou.

 

30. 4. 2012, Rádio Česko

Nemají zaměstnání, jsou na podpoře či dávkách, a pokud je úředníci vyberou, musí nastoupit na veřejné práce. Budou uklízet obec, pomáhat v archivu, pořádat kulturní akce… bez nároku na mzdu.

Tak tohle teda dělat nebudu. To je otrokářská práce. Odhlašuji se z pracáku a pojištění za mě bude platit manžel,“ bouchla dveřmi obecního úřadu v Kamýku nad Vltavou žena, která tu týden pracovala v archivu formou veřejné služby. Starosta Petr Halada jen krčí rameny. „Je to škoda, pracovala dobře, systematicky,“ posteskne si a dodává: „Ale i takovou radikální reakci má nová podoba veřejné služby vyvolat – snížit počet lidí pobírajících sociální dávky.“ A pak je ještě jejím cílem omezit nelegální práci a u některých nezaměstnaných obnovit pracovní návyky.

Na povinnou veřejnou práci musí nastoupit každý nezaměstnaný, kterého úředníci vyberou. Bez nároku na mzdu. Odměnou je podpora v nezaměstnanosti nebo u lidí, kteří jsou bez práce delší dobu, úhrada sociálního a zdravotního pojištění. O pomocníky v rámci veřejné služby mohou žádat obce i sociální instituce, nemocnice… Jedinou jejich povinností je zajistit pro nezaměstnané pracovní pomůcky a pojistit je na odpovědnost za škody způsobené na majetku nebo zdraví.

Chceme jen ty dlouhodobě nezaměstnané
Starosta Kamýku Petr Halada zatím požádal o obsazení celkem třinácti pozic. „Je to úklid veřejných prostranství, práce v archivu obecního úřadu, dále nějaké dělnické činnosti a také hledáme člověka, který bude organizovat kulturní akce,“ vyjmenovává první muž tisícové obce na břehu Vltavy.

Své požadavky v březnu zapsal do speciálně připraveného počítačového systému ministerstva práce a sociálních věcí. Hned se zobrazily v počítači pracovnice středočeského úřadu práce, která během pár dní vybrala vhodné kandidáty.
„Domluvili jsme se s úřednicemi, že pro nás budou vybírat nezaměstnané přímo z Kamýku nebo blízkého okolí a že to budou lidé, kteří jsou v evidenci úřadu práce už dlouho a nedaří se jim najít zaměstnání. Je nesmyslné, aby na veřejné práce chodili ti, kteří dostali výpověď před dvěma měsíci,“ podotýká Petr Halada, který veřejnou službu považuje za správnou myšlenku. „Stát nezaměstnaným pomohl tím, že jim poskytl sociální dávky, a oni mu to teď splácejí svou prací. Nevidím v tom problém. Ale je řada lidí, kteří to považují za návrat k feudalismu. Řešili jsme to nedávno na sněmu starostů. Mnoho z nich veřejnou službu odmítá,“ dodává Halada.

Snažím se, abych našel nové místo
Najít člověka ochotného nastoupit na dobrovolnou práci ale vůbec není jednoduché. Zatím bylo pro veřejné práce v Kamýku vybráno pět kandidátů. Jeden muž na úklid nenastoupil vůbec, aniž se omluvil. Jedna paní na administrativu zase v den nástupu vzkázala, že je nemocná. Třetí práskla dveřmi, čtvrtý má nastoupit tento týden. A tak v tuto chvíli pracuje pro obec pouze jediný muž.

„Dostal jsem práci na měsíc a už mi to končí. Zajišťuji úklid veřejných prostranství každý den čtyři hodiny dopoledne tak, aby to dávalo požadovaných 20 hodin týdně. A je to docela v pohodě, nevadí mi zametat pro sousedy. Dokonce mě řada z nich chválí,“ říká Karel Majer, původně vyučený zedník, který je už dva roky nezaměstnaný. „Měl jsem živnostenský list a pracoval na sebe, ale nějak to nešlo. Pak jsem sehnal místo v jedné firmě, která dodávala díly do automobilového průmyslu. To byly skvělé tři roky – byl jsem zaměstnanec, každý měsíc jsem dostal mzdu a nemusel jsem se o nic starat. Jenže pak ta společnost zkrachovala a já zůstal na dlažbě. Teď už jsou to dva roky,“ vypráví třiatřicetiletý muž. Na úřadu dostane každý den plán práce a s potřebnými pomůckami vyrazí do terénu. „Snažím se pracovat co nejlépe, aby si toho pan starosta všiml a případně mi nabídl místo v technických službách. Zřejmě se tam v blízké době nějaké uvolní. O tu pozici bych hodně stál,“ svěřuje se Karel Majer. Podle něj je velmi těžké sehnat v okolí Příbrami a Sedlčan pořádnou práci. Zkoušel to mnohokrát, ale nikdy neuspěl. A do Prahy se mu dojíždět nechce. „To bych dal všechny vydělané peníze za benzin. A navíc máme malou holčičku a střídáme se se ženou v hlídání,“ vysvětluje Majer.

Každý desátý nezaměstnaný půjde pracovat
Novou podobu veřejné služby popisuje novela zákona o zaměstnanosti, která platí od ledna 2012. Celkem se má do veřejné služby letos zapojit až 50 tisíc nezaměstnaných, což je zhruba každý desátý. Jen za první tři měsíce roku nastoupilo na tyto práce 16 055 lidí, což je stejný počet jako za celý loňský rok. Nejčastěji šlo o lidi, kteří jsou v evidenci úřadů práce dva až pět let. Těch bylo zhruba 6 300. Přes 5 000 bylo těch, kdo jsou „na pracáku“ déle než jeden rok nebo kratší dobu opakovaně v posledních třech letech. Přes 2 000 lidí je z kategorie více než pět let bez práce a 1 600 patří mezi opakovaně nezaměstnané minimálně 365 dní za tři roky.

Celkem o pomoc nezaměstnaných požádalo 2 305 subjektů, nejčastěji městské a obecní úřady, sociální instituce, nemocnice.

„Veřejná služba se od začátku roku nabízí zejména těm, kteří jsou bez práce dlouho nebo opakovaně. To jsou ti, kteří již dávno nejsou na podpoře v nezaměstnanosti, ale lidé, kteří jsou víceméně závislí na sociálních dávkách,“ vysvětluje tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová. „Pokud je chtějí i nadále pobírat a bude jim nabídnuta veřejná služba, pak ji musí přijmout. Jestliže odmítnou, budou jim sociální dávky i podpora v nezaměstnanosti odebrány, a to na půl roku,“ upozorňuje Plívová.

 

26. 4. 2012, MF Dnes

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Dobrý večer. V Česku utichá sociální dialog. Odboráři odmítají s vládou jednat a chystají další velké protesty proti reformám. Čeká zemi vlna stávek a sociální nepokoje? A jaké jsou motivy odborů? Nemají politický náboj? A neměla by vláda vyklidit pole a umožnit předčasné volby? Komentované události jsou tady.

V pátek čeká vládu Petra Nečase hlasování o důvěře, a pokud je přežije, vstoupí hned do horkých týdnů. Odboráři potvrdili, že na květen chystají sérii mohutných protestů. Jako vrchol si představují velkou stávku, která bude podle nich bolet víc než ty dřívější. Na důkaz razantního odporu k reformám taky trvale opustili tripartitu.

Petr VAŠEK, redaktor
16. červen 2011. Kvůli velké protivládní stávce nejezdilo metro, autobusy, ani vlaky. Dopravní odboráři dnes oznámili, že podobný protest chtějí do měsíce zopakovat a tvrdí, že může být ještě větší.

Jindřich HLAS, prezident Federace strojvůdců
Nejenom na železnici, ale i v autobusový dopravě a tak dále jsou ty lidi připravený. Musí to gradovat, ta situace musí gradovat.

Petr VAŠEK
Odboráři navíc dnes na protest proti škrtům opustili tripartitu a vládě oznámili, že jednat s ní budou jen o dvou věcech, buď o její demisi, nebo o zrušení reforem.

Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Já jsem jasně řekl, že za jakých okolností jsme schopni pokračovat dál, ale ono vlastně když se ty okolnosti naplní, tak ono stejně nebude s kým.

Petr NEČAS, premiér a předseda strany /ODS/
Vláda byla, je a bude připravena jednat. Ten, kdo nechce jednat, ten, kdo vyhrocuje napětí, jsou jednoznačně odborářští předáci.

Petr VAŠEK
Jak Česká televize už včera informovala, stávkovat chtějí vedle železničářů i další odboráři, učitelé, zdravotníci nebo lidé v průmyslových podnicích.

Josef STŘEDULA, předseda Odborového svazu KOVO
Obzvláště po těch posledních událostech je blízkost generální stávky v České republice velmi, velmi malá.

Petr VAŠEK
Kromě demonstrací na velkých českých náměstích chystají odbory i další masové akce. Uvažují například i o blokádách klíčových dopravních tepen. Ty by mohly přijít už v květnu. Podrobnosti zatím odbory tají. Jisté je, že na rozdíl od sobotní demonstrace mají pocítit květnové protesty úplně všichni.

Jaroslav ZAVADIL
Ty akce, které by se měly teďkom připravovat, by měly bolet, by měly bolet.

Petr VAŠEK
Už v pátek se chtějí odbory na protestech domluvit s dalšími protivládními spolky. Konkrétní rozsah i datum akcí oznámí příští týden. Petr Vašek, Česká televize.

Daniela DRTINOVÁ
Ministr práce a sociálních věcí za TOP 09 Jaromír Drábek. Dobrý večer.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobrý večer.

Daniela DRTINOVÁ
A 1. místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Václav Pícl. Dobrý večer.

Václav PÍCL, 1. místopředseda ČMKOS
Dobrý večer.

Daniela DRTINOVÁ
Pane místopředsedo, čím vás vláda tak naštvala, že se s ní nemůžete ani bavit?

Václav PÍCL
Tak po reakci představitelů vlády na sobotní demonstraci jsme se rozhodli, že v těch protestech musíme pokračovat dál, neboť jsme si stanovili určité cíle, a to nejenom odbory, ale i občanské iniciativy a sdružení. My jsme založili společnou platformu Stop vládě a měli jsme tři požadavky. Prvním požadavkem bylo zastavení reforem, druhé demise vlády a třetí vypsání předčasných voleb.

Daniela DRTINOVÁ
Na to jsem se vás neptala. Já jsem se vás ptala na to, čím vás vláda tak naštvala, že se s ní nemůžete ani bavit, a že nemůžete chodit ani na jednání tripartity?

Václav PÍCL
Protože vláda je zatvrzelá ve svých opatřeních, která připravuje, a my jsme jaksi ztratili smysl toho dalšího jednání, protože vláda není schopná naslouchat i jiným názorům než tedy těm svým.

Daniela DRTINOVÁ
Je to ale vaše věc rozhodovat o složení vlády a o její agendě?

Václav PÍCL
My nerozhodujeme o složení vlády. My jenom říkáme, že tato vláda ztratila u občanů důvěru a nechceme, aby pokračovala v těch reformách, které by se měly dotknout drtivé většiny obyvatel.

Daniela DRTINOVÁ
Pane ministře, co tedy říkáte postoji odborů, že jste zatvrzelá vláda, že po těch posledních protestech tedy dostaly mandát od veřejnosti k pokračování akcí proti vládě a k ukončení dialogu s vládou?

Jaromír DRÁBEK
Tak já musím uznat, že vláda je zatvrzelá v tom úsilí konsolidovat veřejné finance, protože když se podíváme všude po Evropě, tak pokud by vláda rezignovala na ten cíl konsolidovat veřejné finance, tak odbory tady budou za 3 roky demonstrovat opět, ale budou demonstrovat proti snižování důchodů, proti snižování úrovně zdravotní péče tak, jak to dnes vidíme v některých jiných zemích. Proto je vláda tak zatvrzelá. Vláda je připravena i nadále diskutovat s odbory tak jako dosud jednotlivá opatření, jednotlivé parametry, jednotlivé změny legislativy, ale určitě je zatvrzelá v tom, že chce i nadále prosazovat reformní program tak, abychom přestáli to nepříznivé ekonomické období a tak, abychom nenastavili dlouhodobě špatné podmínky pro rozvoj ekonomiky.

Daniela DRTINOVÁ
Veřejnost je ale teď v obrovském napětí a tlačí na to, aby vláda, tato vláda odešla. Nebyly by řešením předčasné volby?

Jaromír DRÁBEK
Tak určitě je to jedna z alternativ, ale to jsou ty dva scénáře, které před námi stojí, a v podstatě každý občan si musí sám udělat úsudek o tom, který z těch scénářů je lepší. Jestli je lepší scénář ještě nějakou dobu vydržet, občané prominou, poměrně mírné reformní kroky, v porovnání s tím, co musí dělat jiné země, které jsou v horší situaci, anebo zda se ještě tři roky budeme tvářit, že se nic neděje, a potom budou ty kroky mnohem razantnější.

Daniela DRTINOVÁ
Pane místopředsedo, na druhou stranu odbory teď tedy zesílily aktivitu. Vládní představitelé někteří říkají, že je za tím vaše podpora ČSSD, abyste vystupňovali právě tlak veřejnosti, tlak na předčasné volby, které by podle průzkumů vyhrála právě ČSSD zřejmě.

Václav PÍCL
Tak my se distancujeme od takovýchto prohlášení, protože naším úkolem je ochrana ekonomických a sociálních zájmů našich zaměstnanců a jejich rodin. Jestli …

Daniela DRTINOVÁ
Vy nemáte vůbec žádnou dohodu o podpoře ČSSD?

Václav PÍCL
V žádném případě.

Daniela DRTINOVÁ
Nemyslím dohodu písemnou. Vůbec nejednáte s představiteli ČSSD o podpoře?

Václav PÍCL
Ne. Takhle, jednáme se všemi politickými stranami, které jsou ve sněmovně, to zajisté ano, ale …

Daniela DRTINOVÁ
A chcete mi říci, že se o tomto vůbec s politiky z ČSSD nebavíte, o tom, jaké plánujete protesty, jakým směrem by …

Václav PÍCL
Ne, ne.

Daniela DRTINOVÁ
… toto mohlo nějakým způsobem se vyvíjet?

Václav PÍCL
V žádném případě. My jsme připraveni teď v nadcházejícím období připravit některé návrhy naše jako odborů, naše představy o tom, jak by tedy měly ty reformy vypadat nebo co si představujeme od těch budoucích vlád, ale v žádném případě žádné spojení mezi námi a politickými stranami neexistuje. A jestli tedy někdo říká, že ty protesty byly politické, tak pokud tedy ochrana zájmů, ekonomických a sociálních, našich zaměstnanců je ekonomický požadavek, teda je politický požadavek, tak prosím, ale v žádném případě není ideologický.

Daniela DRTINOVÁ
Podíváme se ještě na to. Nicméně, pane ministře, otázka tedy na vás. Podle vás hrají nebo nehrají odbory politickou hru?

Jaromír DRÁBEK
Tak samozřejmě, že pokud jedním z těch základních požadavků je demise vlády a vypsání předčasných voleb, tak to je výsostně politický požadavek, protože standardní je, že skutečně tou platformou pro jednání je tripartita, že tam se střetávají názory, tripartita je ten orgán zákonem zřízený, který má tyto záležitosti řešit, a pokud jsou ty jednotlivé akce zaměřeny na politický požadavek, no, tak se to jinak nazvat nedá.

Daniela DRTINOVÁ
Je pravda, že tedy šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Zavadil, Jaroslav Zavadil řekl: „Na jednání tripartity se odbory vrátí, až vláda zastaví reformy, nebo až odstoupí,“ a že tedy bude jednat s tou novou. Takže vy nemůžete říci, že to není jeden z vašich cílů, tedy změna vlády? Ten politický požadavek je nabíledni.

Václav PÍCL
Cílem je zastavení těch vládních reforem. To je náš cíl.

Daniela DRTINOVÁ
Nebo odstoupení této vlády.

Václav PÍCL
To je prostě prostředek k tomu, abychom dosáhli toho cíle, to znamená zastavení těch reforem, aby byly vypsány předčasné volby a s budoucí tedy vládou, která se uskupí, projednávali ty naše návrhy.

Daniela DRTINOVÁ
Je to pořád podle vás ještě legitimní požadavek tedy v demokratickém systému, snaha o výměnu vlády? Vy říkáte, že to tedy používáte jako nástroj k zastavení reforem, nicméně ten politický požadavek je skutečně na stole, pokus o výměnu vlády.

Václav PÍCL
Já bych jenom chtěl připomenout, že ta demonstrace, která byla na Václavském náměstí, a ten týden protestů, tak to nebyla jenom akce odborů, ale byly do ní zapojeny občanské iniciativy a přišli nás podpořit občané z České republiky. Takže to je společný požadavek, nejenom odborů, ale i těch občanských iniciativ.

Daniela DRTINOVÁ
A vy mi chcete říci, že na tomto neexistuje vůbec žádná diskuse se sociálními demokraty, na tomto požadavku, který je veskrze politický.

Václav PÍCL
Ne, ne, ne.

Daniela DRTINOVÁ
Pane ministře, jak vy posuzujete tedy legitimitu těch aktuálních odborářských cílů, podle toho, jak jsme je tedy teď slyšeli od pana Pícla.

Jaromír DRÁBEK
Tak co se týká požadavku na zastavení reforem, tak byť s tím bytostně nesouhlasím, tak to je naprosto legitimní požadavek. Ano, to je požadavek, který odbory vznášejí oprávněně a já jenom říkám ano, my jsme připraveni o jednotlivých parametrech jednat, nejsme připraveni ustoupit od celkového průběhu reforem, protože bychom se dostali dlouhodobě ještě do horší situace. To, že musíme snižovat tempo zadlužování státu, to, že se chceme do roku 2016 dostat k vyrovnaným rozpočtům, to je naše pevné přesvědčení, že to je správný směr. Pokud odbory …

Daniela DRTINOVÁ
Odbory s vámi ale jednat nechtějí.

Jaromír DRÁBEK
Pokud odbory říkají: My navrhujeme jinou alternativu a prosazujeme to, aby byl schodek rozpočtu stabilizován na 120 miliardách korun ročně, jinými slovy, aby 120 miliard korun ročně bylo zvyšování státního dluhu, tak to je něco, na co skutečně …

Daniela DRTINOVÁ
Tak to je požadavek na zastavení reforem.

Jaromír DRÁBEK
… přistoupit nemůžeme. Jsme připraveni jednat, tak jako dosud, o jednotlivých parametrech a myslím si, že i v minulosti se ukázalo, že v řadě těch parametrů jsme dokázali najít nějaké kompromisní řešení.

Daniela DRTINOVÁ
A legitimita toho nástroje na zastavení reforem požadavkem na odchod vlády?

Jaromír DRÁBEK
To … Tak to si myslím, že …

Daniela DRTINOVÁ
Slyšeli jsme teď to, že na straně odborů je i veřejnost ale, nikoliv jen odbory, ale i veřejnost, pane ministře, poměrně vysoká část.

Jaromír DRÁBEK
To si myslím, že jsou ale ty dvě právě úplně odlišné záležitosti. Jedna věc je prosazování jednotlivých konkrétních věcí a druhá věc je zasahování do politického procesu. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně. Vláda není odpovědná nikomu jinému. Podle ústavy je jasně dáno, komu se zodpovídá vláda. Samozřejmě …

Daniela DRTINOVÁ
Ale podle posledních průzkumů, pane ministře, 80 procent veřejnosti v průzkumech nesouhlasí s kroky vlády a žádá její odstoupení.

Jaromír DRÁBEK
Ale samozřejmě, za prvé, vláda určitě není bez chyb, tak jako každý z nás není bez chyb, za druhé, ty reformy samozřejmě, že jsou bolestivé. My máme jako TOP 09 tu výhodu, že jsme to říkali ve svém volebním programu, že jsme jasně říkali ano, my vám nabízíme něco, co bude nějakou dobu bolestivé, ale vytváří to předpoklady pro dlouhodobou úspěšnost České republiky, abychom se nemuseli před svými dětmi stydět za to, jak se republika vyvíjí. To je samozřejmě na zvážení každého občana, kterou strategii si vybere, jestli krátkodobý, lepší prospěch, a potom dlouhodobý propad, tak, jak to vidíme v některých jiných zemích, anebo jestli krátkodobé bolestivé období s tím předpokladem, že za dva, za tři roky bude muset být ekonomika nastartována.

Daniela DRTINOVÁ
Dobře. Pane místopředsedo, jak velký tlak tedy hodláte vyvinout, abyste svých cílů dosáhli? Jak velkou chystají odbory stávku?

Václav PÍCL
Takže my jsme začali jednat o možných protestních akcích, které by mohly předcházet ještě, řekněme, razantnější akci, která by tady mohla být, protože chceme upozornit všechny občany, ale samozřejmě i pro naše členy chceme, aby jednoznačně bylo dáno najevo, že nesouhlasíme s tou politikou vlády, tedy s tím postupem, který vláda chce uplatňovat. A jediný nástroj, který my máme, jsou ty protestní akce. Ten rozsah …

Daniela DRTINOVÁ
Chystá se velká stávka?

Václav PÍCL
Ten rozsah těch akcí nebo tu velikost akcí právě jsme začali projednávat jak v rámci odborů, tak v pátek máme setkání i se zástupci občanských iniciativ a sdružení, protože jsem říkal, že jsme vytvořili tu společnou platformu a řadu těch protestních akcí chceme společně koordinovat a samozřejmě i podpořit. Pokud to naše snažení nebo ty naše aktivity nebudou mít úspěch a nejenom vláda, ale i poslanci, kteří rozhodují o těch reformách, protože řada těch reforem musí být schválena i tím legislativním procesem, pokud poslanci nebudou reagovat nějakým způsobem na to, co veřejnost si myslí a co veřejnost žádá, pak samozřejmě můžeme přistoupit i k té razantní věci, jako je stávka.

Daniela DRTINOVÁ
Takže ty protesty, o nichž hovoříte, by byly v květnu a ta velká stávka, která tedy podle vyjádření odborů by měla být bolestivější než ty předchozí, ta by mohla být kdy a jakou by mohla mít podobu, v dopravě, ve školství, jakou by mohla mít podobu a kdy by mohla být?

Václav PÍCL
Takhle, samozřejmě, že se uvažuje i o této akci. Uvažuje se i o zapojení jednotlivých odborových svazů, o tom, jestli to bude jednodenní nebo prostě řetězová akce a úloha jednotlivých odborových svazů, jak se do této akce zapojí.

Daniela DRTINOVÁ
V čem by měla být bolestivější než ty předchozí? To jsou dnešní vyjádření odborářských bossů.

Václav PÍCL
No určitým způsobem ochromí jaksi život v České republice, protože stávka prostě má za cíl vyrobit určitě škody a tak dál.

Daniela DRTINOVÁ
Já vím. Co by mohli občané konkrétně čekat, jestli byste nám to mohl přiblížit.

Václav PÍCL
Konkrétně vám nemohu přiblížit, protože my chceme tyto naše návrhy přednést právě partnerům, což jsou …

Daniela DRTINOVÁ
Už teď mluví ale odborářští bossové o bolestivé stávce, bolestivější, než byly ty předchozí.

Václav PÍCL
Určitě o nich mluví, padají určité návrhy, jako jsme slyšeli různé blokády a další akce, ale nemohu přesně říct, které to budou, protože právě po těch jednáních se rozhodneme, které to budou. Naši …

Daniela DRTINOVÁ
Ano.

Václav PÍCL
Naši předáci odboroví musí také projednat ve svých odborových svazech prostě podíl a zapojení těch jednotlivých svazů do těchto akcí.

Daniela DRTINOVÁ
Pane ministře, máte obavy ze sociálních nepokojů?

Jaromír DRÁBEK
Tak samozřejmě, že každý z nás má obavy z toho, aby se naše země neubírala nějakým špatným směrem a stačí se jenom rozhlédnout. Jde o to skutečně, jaké nástroje jsou přiměřené, a jde také o to, jakého cíle kdo chce dosáhnout. Odbory tady jasně řekly, jaký je jejich cíl, je to zastavení reforem. Proti tomu, předpokládám, stojí ta druhá varianta, kterou hájí vláda, a nemyslím si, že by byla nesrozumitelná, to znamená varianta toho, že ano, je potřeba projít nějakým obdobím, které není příjemné, ale vytváří to lepší předpoklady pro budoucnost. To je skutečně na rozhodnutí každého občana. Nicméně co se týká vlády, tak vláda je sestavována na základě výsledku voleb a já bych chtěl jenom upozornit, že skutečně tím základním, co určuje politické směřování země, je výsledek voleb.

Daniela DRTINOVÁ
Konsolidace veřejných financí, to není argument pro odbory? Je to argument nula?

Václav PÍCL
No určitě tento argument je přijatelný, nicméně vláda se tváří, že je tedy vláda rozpočtové odpovědnosti, ale právě ty kroky, které připravuje, jako je důchodová reforma, jako je daňová reforma, ještě více prohloubí schodek ve státním rozpočtu. Takže těch argumentů, které máme, a které jsme také vládě předložili, proč nechceme, aby tyto reformy proběhly, protože ještě více zadlužují Českou republiku, tak jsme vládě sdělili a samozřejmě ta reakce té vlády je taková, jakou známe.

Daniela DRTINOVÁ
Takže teď jsme slyšeli, že naopak vaše reformní opatření mohou ještě více prodloužit schodek státního rozpočtu. To je možná to, o čem mluvil pan Pícl na začátek o zatvrzelosti této vlády.

Jaromír DRÁBEK
Není to tak. Ta čísla jednoznačně mluví jinak, protože pokud je potřeba, vzhledem k ekonomické stagnaci, kterou nikdo nepředpokládal na letošní rok, ty predikce ještě vloni byly úplně jiné, tak pokud je potřeba v rámci střednědobého výhledu ušetřit řádově 40 miliard korun v rozpočtu na příští rok a přibližně dvojnásobnou částku na přespříští rok, tak je potřeba to udělat nějakými vyváženými opatřeními. My jsme z jedné strany kritizováni, že zvyšujeme daňové zatížení, z druhé strany jsme obviňováni z toho, že snižujeme daňové zatížení, takže je vidět, že ty kroky jsou skutečně nějakým způsobem vyvážené a tak, jak jsem říkal, ta diskuse o jednotlivých parametrech, o konkrétních podmínkách, ta je možná a k té jsme připraveni. Nicméně není možné opustit to, že je potřeba dosáhnout konsolidace veřejných financí. To je prostě základní úkol, a pokud to neuděláme, tak na to všichni doplatíme.

Daniela DRTINOVÁ
Odbory mají jiná čísla? Přece to je věc, která se dá lehce spočítat.

Václav PÍCL
Ano. Například zavedení důchodové reformy, tedy druhého pilíře, připraví státní rozpočet ročně o 20 miliard korun. Zavedení daňové reformy, která byla předložena, tak to znamená ročně asi mínus 20 miliard korun. Ten nový návrh s těmi šestnácti opatřeními asi mínus 10 miliard korun v příjmech státního rozpočtu. A takhle bych tady mohl jmenovat dopady.

Daniela DRTINOVÁ
Můžete tedy na toto reagovat, prosím, jen abychom nechali proudit dialog.

Jaromír DRÁBEK
Samozřejmě, samozřejmě můžu. Dobře víte, že důchodovou reformu neúspěšně řešily politické reprezentace 15 let a my, bohužel, jsme ve zpoždění oproti ostatním státům a to jde jenom o to, jestli se chceme podívat do očí dnešním třicátníkům a říci jim ano, vytváříme předpoklady dlouhodobé pro to, aby až vy půjdete do důchodu, tak aby penzijní systém byl stabilní, anebo strčíme hlavu do písku a řekneme ne, ještě to odložíme o dalších 5 nebo 10 let a nebudeme nic dělat.

Daniela DRTINOVÁ
Takže odbory strkají hlavu do písku.

Václav PÍCL
Nestrkáme hlavu do písku. My jsme vládě předložili svoji variantu důchodové reformy, která by pokračovala v tom systému, který je dnes nastolen, nějakým způsobem vy ošetřila ten třetí pilíř, to je to penzijní připojištění, tak, aby lidé si mohli nějakým způsobem přilepšit, pokud budou mít dostatek finančních prostředků, na důchod. A ten druhý pilíř, ze kterého budou mít de facto po dobu 30 let pouze prospěch penzijní fondy, kdy ze státního rozpočtu tam ročně poteče asi 20 miliard korun, od těch pojištěnců dalších 14 miliard korun, tak prostě nám to připadá v tuto chvíli nesprávný krok a měli bychom se tedy zabývat tím současným systémem a nějakým způsobem ho předělat tak, aby vyhovoval těm požadavkům, které tady jsou.

Daniela DRTINOVÁ
Pane místopředsedo, prezident Klaus kdysi říkal, že odboráři tady jsou takoví kapříci v českém rybníce, žádná štika. Vypadá to, že se vědomě měníte v dravé ryby.

Václav PÍCL
Já nemůžu reagovat na toto přirovnání. Já si myslím, že stabilně děláme úplně stejnou činnost, tak jako jsme protestovali nebo jsme i stávkovali, když tady byla Špidlova vláda, proti škrtům ve státní správě, ve veřejných financích, tak teď, když je tady jiná koalice, postupujme úplně stejným způsobem, bez ohledu na to, kdo tedy je u vlády, jestli je to střed, levá, pravá strana. Prostě my jsme tady proto, jak jsem říkal na začátku, pro ty oprávněné naše požadavky.

Daniela DRTINOVÁ
Podle vás jsou odbory tvrdší?

Jaromír DRÁBEK
Tak já to nechci nijak hodnotit. Já jsem to řekl na začátku. Já si myslím, že kdyby se hypoteticky podařilo odborům prosadit jejich politické cíle a vyvolat předčasné volby, tak za 3 roky budou stejným způsobem demonstrovat proti mnohem horším opatřením.

Daniela DRTINOVÁ
Pánové, já vám děkuji. Na shledanou.

Václav PÍCL
Děkuji také. Na shledanou.

Jaromír DRÁBEK
Pěkný zbytek večera.

 

ke zhlédnutí on-line zde
zdroj: top09.cz

Odpovědi na dotazy vznesené Evou Pospíšilovou z deníku Blesk:

1. Kde v současné době žijete?
Od narození žiji v Jablonci nad Nisou, v letech 1965-71 na adrese Křížová 22, v letech 1971-1990 na adrese Květinová 34, od roku 1990 dosud na adrese Turistická 9.

2. Z jakých zdrojů a kdy jste si pořídil dům v Jablonci nad Nisou – Vrkoslavicích?
V roce 1990, z rodinných úspor. Rodinný domek byl postaven v roce 1899 (to není překlep), cena byla 80 000 Kč.

3. Z jakých zdrojů a kdy si Vaše rodina pořídil byt v Praze?
Panelákový byt v Praze-Řepích, který byl postaven v roce 1987, získala manželka v rámci vypořádání dědictví po zemřelém otci, bydlí v něm její matka.

4. Z jakých zdrojů hradila Vaše manželka koupi pozemků v Olešnici u Turnova – Mlýnici?
Z rodinných úspor pocházejících z řádně zdaněných příjmů, cena hrazena převodem z bankovního účtů, tedy naprosto transparentně a prokazatelně.

5. Z jakých zdrojů Vaše manželka hradí stavbu roubenky, která nyní vyrůstá právě v Olešnici – Mlýnici?
Z rodinných úspor pocházejících z řádně zdaněných příjmů, všechy stavení práce jsou hrazeny převody z bankovních účtů, tedy naprosto transparentně a prokazatelně.

6. Můžete se vyjádřit k tomu, proč jste si s manželkou rozdělili společný majetek?
Ke zúžení (nikoli rozdělení) společného jmění manželů jsme se rozhodli cca v roce 2004 z důvodu mé tehdejší podnikatelské činnosti (viz obchodní a živnostenský rejstřík).

7. Co přesně dělá Vaše manželka?
Moje manželka Ing. Jindra Drábková, PhD., pracuje již řadu let jako odborná asistentka na Technické univerzitě v Liberci a řadu let má živnostenské oprávnění v živnosti volné (viz živnostenský rejstřík).

8. Jaká auta má Vaše rodina k dispozici? A jak a kdy si je pořídila?
Škoda Fabia, zakoupeno nové v roce 2005,
Nissan X-trail, zakoupeno v roce 2010 za zůstatkovou cenu od firmy ABEGU, a.s., v souvislosti s ukončením působení ve funkci místopředsedy představenstva (viz obchodní rejstřík),
Škoda Fabia, zakoupeno nové v roce 2012.

9. Můžete se vyjádřit k rodinným financím – zda-li má rodina nějaký úvěr, půjčku, úspory? Pokud ano, pak v jaké výši…
Nemáme žádné finanční závazky, tedy ani ve formě úvěru, půjčky, hypotéky apod. Úspory ve výši několika set tisíc korun jsou uloženy na bankovních účtech a předpokládáme použití větší části z nich na dostavbu výše zmíněné roubenky.

Vážená paní redaktorko,
v případě Vašeho zájmu Vás nechám nahlédnout do svých i manželčiných daňových přiznání a do svých i manželčiných výpisů z bankovních účtů, abyste si mohla ověřit, že naše hospodaření je naprosto transparentní.

Otázky Václava Moravce, 22. 4. 2012

Václav MORAVEC, moderátor
Pozvání do Otázek přijali ministr práce a sociálních věcí, místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek, předseda nejsilnější odborové centrály v zemi Jaroslav Zavadil a americký ekonom českého původu profesor Milan Zelený. Pánové, vítejte po čase v Otázkách, děkuji, že jste přijali mé pozvání. Dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobrý den.

Milan ZELENÝ, ekonom
Dobrý den.

Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
Pěkné nedělní poledne.

Václav MORAVEC
Začněme u vás, pane profesore. Nakolik je podle vás důležité vlastně dopočítávat, jestli se demonstrace zúčastnilo 100 tisíc lidí, nebo 120 tisíc lidí, či 90? A nebo je ta demonstrace a ten občanský protest daleko širší, má širší souvislosti?

Milan ZELENÝ
Já se domnívám, že nám často uniká, že tím, čím my procházíme prochází v celý vyspělý svět. Celý vyspělý svět se potýká s problémy zadlužení, s problémy stárnutí populace, s problém ztráty pracovních příležitostí. Tím světem, který na to nejvíc doplácí je, jsou Spojené státy americké, západní Evropa a Japonsko. A nyní to přichází i do východní Evropy a bude to pokračovat. Tady zazněla slova, že je to série krizí. Ono to není ani série krizí, on je to jeden velmi závažný kvalitativní přesun, nebo proměna, nebo transformace. Na krizi se reaguje tak, že se s ní bojuje, že se čeká, až odezní, že se čeká, že se všecko vrátí do starých kolejí. Transformace, s transformací se bojuje tak, že se mění systémy, že se adaptují lidé a instituce a připravují se na tu změnu.

Václav MORAVEC
Nakolik to vystupování vládních politiků, kteří říkají: Je to zneužití, řekněme, akce politickou konkurencí, rozumějme levicovými opozičními stranami ČSSD a KSČM a na straně druhé tlak těch odborů je vzájemným nepochopením toho, že tady existuje ona transformace, nějaká hlubší krize, která, kterou vy označujete právě transformací?

Milan ZELENÝ
No o tom právě mluvím, že my máme problém tady, že příliš zosobňujeme, příliš se domníváme, že osoby jsou tou hnací silou a zapomínáme na to, že z tohohle pohledu ty osoby v podstatě jenom reagují na otevírající se situace a vlastně ony jsou taženy těmi problémy. A takovéto soustřeďování se na ty osoby potom má za následek, že se domníváme, že když tu osobu nějakým způsobem odstraníme, nebo posuneme výš, nebo odvolíme, nebo znovu, že tím něco řešíme.

Václav MORAVEC
Je tedy bláhové domnívat se, že to mohou změnit předčasné volby, což je stanovisko odborů?

Milan ZELENÝ
Což je implikace toho, co říkám. Tím neříkám, že ty předčasné volby nenastanou, nebo by neměly nastat, jenom říkám, že sami o sobě nepřinesou nic nového, než opět naplnění starého systému novými lidmi a ti budou opět v tom tahu toho světa, my nejsme výjimeční ve světě, my nemáme žádný zvláštnosti jiné než to, že nechápeme, že prostě ve světě probíhá transformace a ne nějaká krátkodobá krize.

Václav MORAVEC
A kdybyste byl vládním politikem, tak co byste si z té sobotní, protože šlo o jednu z největších demonstrací, ne-li největší demonstraci od listopadu roku 1989, jaké poselství byste si z toho, být ve vládě, vzal?

Milan ZELENÝ
Já si myslím, že ta demonstrace zaprvé byla velmi výborně organizovaná, byla velmi korektní a demonstrovala, že je tady celá řada, a já bych řekl dokonce většina, jak bylo označeno, naštvaných lidí. Já se domnívám, ale osobně, že dneska už naštvání nestačí. Že tady je mnohem více, už bych neřekl naštvaných lidí, ale lidí, kteří rezignovali na ten systém a kteří připravují svoje vlastní způsoby, jak s tím systémem pracovat, nebo jak ho, jak s ním paralelně pracovat, jak nehledat řešení v tom politickém systému, který zcela jasně, jak už tady zaznělo i před chvílí, zcela jasně prochází určitou degradací.

Václav MORAVEC
A kdybyste tedy byl vládním politikem, jak byste se zařídil na margo té demonstrace, pokud byste se nějak zařídil? Jak by vláda měla korigovat své kroky? Jestli by je vůbec měla korigovat po té sobotní demonstraci?

Milan ZELENÝ
Já si myslím, že vláda korigovat své kroky, je trošku zvláštní požadavek. Ale spíš bych řekl, že voliči by měli korigovat své kroky. To znamená, že voliči by měli začít vyhledávat ne jenom znovu volení a další sérii předčasných voleb, protože nám se stane velmi vbrzku, že nebudou žádné jiné volby, než předčasné, že jo, že prostě tohle to ne to, ale domnívám se, že by měli se začít dívat na to, že některé strany a někteří politici, kteří tady už jsou přes 20 let, že není možný od nich očekávat, že budou se adaptovat a reagovat na ty změny, který se tady snažím trošku naznačit. Čili …

Václav MORAVEC
Pane ministře Drábku, my jsme slyšeli od premiéra, od ministra financí a ostatně i od vás po včerejšku, že není představitelné, že by vláda nějak korigovala své kroky i na základě toho masivního protestu. Platí to i v neděli?

Jaromír DRÁBEK
Tak já bych rád oddělil dvě části, alespoň takový je můj pohled na tu současnou situaci i v prizmatu té včerejší demonstrace. Zaprvé je to obrovská naštvanost lidí a nespokojenost s politikou, s úrovní politiky. A tam já musím říct, že tomu hodnocení úplně rozumím. Vůbec …

Václav MORAVEC
Takže rozumíte tomu, že to, co předvádíte jako vládní koalice …

Jaromír DRÁBEK
Vůbec se tomu nedivím, ano, naprosto jednoznačně …

Václav MORAVEC
Že, ženete lidi do ulic …

Jaromír DRÁBEK
… a myslím si, že TOP 09 se k tomu mnohokrát vyjádřila, my se snažíme o korektní postup, o naplňování svého volebního programu. Ale je pravda, že řada těch kauz …

Václav MORAVEC
Ale zároveň v té vládě zůstáváte po tom všem, co se odehrálo.

Jaromír DRÁBEK
… ale ano, a řada těch kauz, bohužel hází špínu i na nás a já jsem to říkal už mnohokrát, každý týden se rozhodujeme o tom, jestli nám to stojí zato, a jestli to naplňování našeho programu, naplňování toho programu hospodárného nakládání s veřejnými prostředky stojí za to, že na nás také cáká špína od těch jiných …

Václav MORAVEC
Být u toho, ale vždycky převáží, pane ministře?

Jaromír DRÁBEK
… druhá věc, ano a druhá věc je to, že my jsme slíbili našim voličům, od kterých jsme dostali důvěru, že budeme hospodárně nakládat se stáními prostředky, že budeme snižovat deficit veřejných financí, tak bychom, tak, abychom naším dětem, až skončíme, odevzdávali zemi míň zadluženou. A tady jasně stojí vedle sebe alternativy, které byly jasně vyjádřeny i nakonec na té včerejší demonstraci a před tou včerejší demonstrací. My říkáme, ano, je to bolestivý proces, ale chceme, aby v roce 2016 Česká republika hospodařila s vyrovnaným rozpočtem. To znamená nezadlužovala dál tuto zemi. Sociální demokraté říkají, ano, chceme také nějaké reformy, ale ty reformy budou postavené na tom, že zvýšíme složenou daňovou kvótu o 3-4 %, přepočtem vybereme na daních řádově o 150 miliard korun více, tedy vybereme od občanů dalších 150 miliard korun. Odbory říkají, jednoduše a je to korektní, jednoduše odbory říkají, ano, pokračujme v zadlužování této země, stabilizujme roční schodek rozpočtu na 120 miliardách. Zadlužujme i v následujících letech Českou republiku 120 miliardami ročně …

Václav MORAVEC
Ale vy nedodáváte to „B“, co říkají odbory, aby dál šla ekonomika, aby nedošlo k výraznějšímu podseknutí české ekonomiky …

Jaromír DRÁBEK
… samozřejmě, ale proto já říkám, to jsou korektní politické pohledy. Ale pohled TOP 09 je takový, že musíme dál pokračovat v úsporných opatřeních a ve stabilizaci veřejných rozpočtů, protože považujeme jinou cestu za nesprávnou. To nabízíme, to jsme nabídli svým voličům před 2 lety a pokud vy říkáte, jestli my budeme tento pohled korigovat …

Václav MORAVEC
Nebudete.

Jaromír DRÁBEK
… tento pohled nemůžeme korigovat, protože takový postup jsme slíbili našim voličům, kteří nám dali důvěru.

Václav MORAVEC
Vy jste se, Jaroslave Zavadile, po té demonstraci v centru Prahy, sešel alespoň podle televize Nova, na pivu s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Co jste spolu tak důležitého probírali?

Jaroslav ZAVADIL
Tak to jsem rád, že tahle otázka padla. Zaprvé to nebylo po demonstraci, ale my jsme měli spolu pořad nejenom s Miroslavem Kalouskem, ale s panem profesorem Bělohradským a s ekonomem Michlem v Radiožurnálu, ve speciálu Radiožurnálu Martina Veselovského a po této relaci, která trvala do 4 hodin, já jsem požádal o schůzku, protože jsem chtěl slyšet a některé vysvětlení, jak vláda bude postupovat dál. Protože ta debata …

Václav MORAVEC
Čeho jste se tedy dočkal?

Jaroslav ZAVADIL
… tak, ty témata byly dvě, o kterých jsme hovořili. A trošičku mě mrzí, že Nova, která to natočila, já nevím, jestli z křoví, nebo odkud to byla naprosto debata veřejná, to byla debata, která se odehrávala …

Václav MORAVEC
Tak vás nemuseli točit z křoví.

Jaroslav ZAVADIL
… nemuseli, no, já to nadnáším, ale proč se chovali zbaběle a proč nepřišli k nám, proč se nezeptali, o čem se hovoří. To bych považoval za seriózní …

Václav MORAVEC
Ještě řekněte, že vy byste po pravdě odpověděl?

Jaroslav ZAVADIL
… já bych po pravdě odpověděl. Ano.

Václav MORAVEC
Tak nám pěkně řekněte, o čem jste se bavili?

Jaroslav ZAVADIL
Bavili jsme se o dvouch tématech, zaprvé důchodové reformy, jedna i druhá, my pořád jsme přesvědčeni, že ta důchodová reforma, kterou navrhovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, je podstatně horší a pak o tom, co tady bylo tak nějak v kuloáru řečeno a já jsem se už skoro začal obávat, jestli pan ministr Drábek není odborář. Protože to, jak ve své podstatě mluvil o té politice a o tom způsobu vládnutí …

Václav MORAVEC
Že se vám nediví …

Jaroslav ZAVADIL
… že se nám nediví, ano …

Václav MORAVEC
… že jste znechuceni …

Jaroslav ZAVADIL
… že jsme znechuceni, tak to tak skutečně je. A já jsem chtěl od pana ministra Kalouska zaprvé jsem mu chtěl říct, že je potřeba, aby si začali uvědomovat tu naštvanost těch lidí, aby to nebagatelizovali, protože v mnoha případech se to bagatelizuje, teď nemluvím jaksi obecně nebo konkrétně k někomu, ale prostě se to bere, jako když ta naštvanost není, ať nepodceňují tu naštvanost těch lidí a nepodceňují ten Václavský, to Václavské náměstí, které bylo zaplněné a že by nejlepší a férové bylo, kdyby skutečně šli do předčasných voleb. To, co tady bylo řečeno …

Václav MORAVEC
A slyšel jste od Miroslava Kalouska, že Karolína Peake dá dohromady těch 10 poslanců, jak stanovuje …

Jaroslav ZAVADIL
… ne, ne, ne, to jsem skutečně neslyšel, to mi ani nesdělil. Já kdybych se měl vyjadřovat k tomu panoptiku, co se teďko děje, a to se nedá jinak nazvat, jo, protože Věci veřejné se rozdělí, jedna koaliční strana padne, jedna z koaličních stran nazývá tu třetí ano, třetí jako něco slizkého a odporného a my energetici víme, že když se něco zapojí do série a když jsou to tři články, a to jsou tři články a jestliže něco je lživého uprostřed toho, nebo i na konci, no tak je to všechno lživé. Takže já se …

Jaromír DRÁBEK
Ale neexistuje jenom sériové uspořádání.

Jaroslav ZAVADIL
… no, já vím, ale ono to tak vlastně, ono to tak vlastně vyznělo. Takže to byl …

Václav MORAVEC
Řekl jste, promiňte, tady stručná otázka, řekl jste ministru financí Miroslavu Kalouskovi, že pokud dojde k tomuto přeskupení vládních poměrů a vláda dál bude existovat, ale bude podporována Karolínou Peake, že se budete radikalizovat, nebo, že dojde k radikalizaci těch protestů?

Jaroslav ZAVADIL
Já jsem ho upozornil na to, že k tomu může dojít. Že není možné, aby se uprostřed toho cyklu najednou zvedla jakási strana, která založí, kterou založí teda Karolína Peake a bude se dále dělat, jako když se nic nechumelí a budeme dále pokračovat v tom procesu, který teda byl nastaven a že už politikaření tohoto typu mají už lidi skutečně dost. Takže proto i ta 70% většina, která teda hovoří o předčasných volbách. Já se domnívám, že mám za povinnost hovořit s každým, budu mluvit i s premiérem o tomhle tom a můžu ubezpečit každého, že to, co jim říkám, těmto pánům ve vládě, tak je poměrně brutálnější, než to, co říkám na veřejnosti.

Václav MORAVEC
Pane ministře, nemáte obavy, že ta agónie a ty, to, co vám vadilo v těch uplynulých dvou letech, může pokračovat i s tím novým politickým subjektem, když Karolína Peake sežene těch 10 hlasů do pondělka?

Jaromír DRÁBEK
Tak vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, to je naprosto jasné. A teď jde vývoj tím směrem, o tom rozhodnutí, zda vláda bude mít dostatečnou podporu v Poslanecké sněmovně, protože té se vláda zodpovídá, či zda nebude …

Václav MORAVEC
V zákulisí se už říká, že to je ložené, že …

Jaromír DRÁBEK
… tak v zákulisí, pokud vy to víte, tak pro mě je to důležitá informace, já to nevím, protože ze zákulisí ty informace nemám, já si počkám na skutečný výsledek. Myslím si, že i Karolína Peake jasně i dnes říkala, že jisté to nemá. Ale z mého pohledu a z pohledu TOP 09 je ta situace skutečně jednoduchá. A já jenom navážu na to, co jsem říkal, my plníme svůj volební program a ve chvíli, kdy bude jasná podpora Poslanecké sněmovny, to, co je z ústavy předepsáno, tak budeme dále plnit svůj volební program. Ta podpora musí být jasná nejenom číselně, ale vy jste se, vy jste se na to …

Václav MORAVEC
I když to může poškozovat dál vládu? Na to jsem se ptal, když to může dál vládu poškozovat v očích veřejnosti, protože jakým způsobem ta vláda bude udržena u moci?

Jaromír DRÁBEK
… ale my jsme přece před 2 lety šli do volebního programu, který byl plný nepopulárních opatření. My jsme nezakládali TOP 09 pro to, abychom …

Václav MORAVEC
No, mluvili jste o lepší politické kultuře a podívejte se po dvou letech.

Jaromír DRÁBEK
… no jistě, tak se podívejte na naše ministry a řekněte, který z nich kterým krokem přispěl k horší politické kultuře. To samozřejmě vždycky …

Václav MORAVEC
To celá strana, že zůstává ve vládě, která funguje …

Jaromír DRÁBEK
… samozřejmě …

Václav MORAVEC
… tím způsobem, kterým funguje, pane ministře.

Jaromír DRÁBEK
… samozřejmě, ale …

Václav MORAVEC
Vy jste místopředsedou té strany, nejde o vaše konkrétní ministry.

Jaromír DRÁBEK
… pokud, pokud se takhle ptáte, tak z toho vyplývá, že by nikdy žádná strana nemohla být součástí nějaké koalice, protože vždycky ta strana prosazuje svůj volební program a nemá až tak …

Václav MORAVEC
Nemůže být součástí /nesrozumitelné – souzvuk hlasů/

Jaromír DRÁBEK
… takový dosah na té další.

Václav MORAVEC
… lépe, lépe chovat. Souvisí to, pane profesore, s tím, že se mění i vlastně systém těch politických stran? Že tady vznikají jak houby po dešti nové subjekty, ty dostanou důvěru veřejnosti, podívejte se na příběh Věcí veřejných od roku 2009 do současnosti.

Milan ZELENÝ
To máte, to máte stejný i s účastníky dnešní vlády, že jo, ty strany vznikaly nedávno, že jo a v podstatě se tady recyklují politici v nových stranách. Já si myslím, že tohle bude pokračovat, dokud ta veřejnost volební tomu nedá zákaz. Ale řekl bych k tomu obecnějšímu, opět, že tito lidé jsou ve vleku něčeho, co si neuvědomují, protože jsou v tom každodenním pohybu, že skutečně prestiže a i role a funkce politických stran degraduje, upadá. Není na ní už takový spoleh. Ve Spojených státech, já nechci dávat Spojený státy jako příklad, ale procházejí tím samým co my, 40 % obyvatel, nikoliv jenom voličů designovaných, 40 % obyvatel dává přednost takzvané TreeParty, která nepodporuje ani demokratickou, ani republikánskou stranu, ale vyhledává důvěryhodný a prostě stranicky nezapojený kandidáty, kteří mohou mít přímou zodpovědnost k voličům. Jinými slovy, tady je volič, tady je volený zástupce reprezentanta mezi nimi je nějaký interpret, a to je ta strana. A ta strana narušuje vlastně v dnešní době Internetu, v dnešní době vzdělanosti, v dnešní době znalostí narušuje to, aby ten volič s tím voleným měl přímou komunikaci. A tohle to je celosvětový proces a to, že se vám to projevuje v tom, že tenhle pán se hádá s tímhle a tenhle s tímhle a tohle s tímhle, to si neuvědomujeme, že vlastně to tak musí bejt, protože my jenom reagujeme na ty situace, který se …

Václav MORAVEC
A nemáte obavy, že v postdemokracii, kterou asi Česká republika je, protože je 22 let od transformace z autoritářského politického systému na liberální demokracii, že to může vést k tomu, že ten nový systém, ta transformace, může dopadnout v nějaký autoritativnější styl a nemusí být demokratickou zemí, protože to naštvání veřejnosti může být zneužito?

Milan ZELENÝ
Pokud budeme nahrazovat znechucení z politickými stranami tím, že budeme vytvářet strany nové, tak zcela jasně jedna z těch nových stran bude strana radikální, bude strana, kterou jsme poznávali už v historii. Já se domnívám, ale, že ten posun postupuje jiným směrem, jinými slovy, on postupuje, jak se oslabují politické strany, tak se posilují samosprávy jednotlivých regionů, jednotlivých lokalit, jednotlivých měst, jednotlivých míst. A tam prostě vzniká ta, to spojení, toho voleného s tím, teda voleného s tím voličem, vzniká otevřeněji, blížeji a dá se na tom stavět to, čemu se může říkat autonomní demokracie, to je přímá demokracie s přímou zodpovědností voleného k voliči bez interference strany, která má svoje zájmy.

Jaroslav ZAVADIL
Já jenom k těm výsledkům jo, já nemám zákulisní informace, ale jsem přesvědčen, že už je to dávno spočítané, propočítané a trochu mě …

Václav MORAVEC
Teď myslíte to, že vláda bude pokračovat?

Jaroslav ZAVADIL
… to, že vláda bude pokračovat. To jsou ty signály, kterým my pořád říkáme, prosím vás, uvědomte si, co může potom nastat. Ale proč o tom mluvím?

Václav MORAVEC
Ale počkejte, proč byste nerespektovali, a propos, Jaromíre Drábku, předpokládám, že v příštím týdnu, když teda premiér chce mít 10 podpisů, že v příštím týdnu by sama vláda požádala o důvěru Poslaneckou sněmovnu, pokud bude 10 podpisů na seznamu Karolíny Peake, je to tak?

Jaromír DRÁBEK
Ten mechanismus je jiný. My jsme jasně řekli, že pokud se vláda nebude opírat o jasnou důvěryhodnou většinu v Poslanecké sněmovně, takže TOP 09 podpoří konání předčasných voleb v co nejkratším termínu. To znamená do těch 60 dnů tak, jak je, tak jak umožňuje ústava. To je …

Václav MORAVEC
A v případě, že Karolína Peake přijde s 10 podpisy, tak počítáte s tím, že příští týden požádá vláda sama o důvěru?

Jaromír DRÁBEK
… v tom případě, v případě, že bude jasná většina z těch dosavadních poslanců, a to je důležité říci, tak já nevidím v tuto chvíli důvod, proč by automaticky vláda měla o něco žádat. Vláda požádala o důvěru v Poslanecké sněmovně a tu dostala. V tý …

Václav MORAVEC
Ani v tý, promiňte, chápu to správně, že ani v té symbolické rovině, není důležité si pro veřejnost otestovat, zda ta důvěra je a že by vláda v příštím týdnu nepředstoupila před sněmovnu?

Jaromír DRÁBEK
… naprosto jednoznačně. Ale přece vy dobře víte, že například příští týden se bude hlasovat o řadě návrhů, které se budou vracet ze Senátu, kde je potřeba takzvaná 101 většina, to znamená to hlasování nemusí být ani formální. To se prostě ukáže při prvním hlasování o zákonu …

Václav MORAVEC
Jinak řečeno, není, není podle vás podstatné, aby vláda předstoupila před sněmovnu se žádostí o důvěru?

Jaromír DRÁBEK
… podle, podle, podle mě to je čistě formální záležitost, může k tomu dojít, já to nevylučuji, ale tak, jak říkám u několika tisků hned v úterý při zahájení Poslanecké sněmovny, bude naprosto jasné, kdo je s kým a jak to na politické scéně vypadá.

Václav MORAVEC
To znamená spojit to případně s tímto hlasováním?

Jaromír DRÁBEK
Je to, je to klidně možné, ale nepovažuji to za formálně podstatné.

Václav MORAVEC
Další zadlužování státu už není možné. Tak odůvodňuje vláda své další kroky, kterými jsou úspory ve státním rozpočtu a zvyšování některých daní. V čele z daní z přidané hodnoty. Podle ministra financí Miroslava Kalouska nemá kabinet kvůli zpomalení české ekonomiky v letošním i v příštím roce vlastně jinou možnost. Vyšší sazby daně z přidané hodnoty, menší růst důchodů, nebo zvláštní daň pro bohaté. To jsou jen některé body vládních plánů, které mají v příštím roce ušetřit státní pokladně 42 miliard korun. Pokud se ekonomice povede hůř, přijdou podle ministra financí Miroslava Kalouska další škrty. Pokud lépe, nic se měnit nebude.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/ /17. 4. 2012/
Mnohem víc než ustoupení od některých úsporných opatření bych preferoval posílení prorůstových výdajů, jako jsou investice do vědy a výzkumu nebo do infrastruktury.

Václav MORAVEC
Kvůli vyšší dani z přidané hodnoty si každý od ledna připlatí měsíčně zhruba 83 koruny. Naopak důchodci dostanou přidáno o 272 koruny méně. Oproti dřívějšímu plánu v roce 2014 vzroste i daň z příjmů. To vše při pomalém růstu ekonomiky.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/ /17. 4. 2012/
Ta prognóza je zatížena silnými riziky směrem dolů. Nikdo z nás neví, co se za několik měsíců může odehrát na kapitálových trzích, co se může stát v eurozóně.

Václav MORAVEC
Trhy teď znepokojují zejména výnosy španělských dluhopisů, které poprvé v letošním roce překročily 6% hranici. Analytici se shodují, že koalice má v úsporách pokračovat. Někteří se však domnívají, že nemusí postupovat tak rychle.

Jan BUREŠ, hlavní ekonom, ERA Poštovní spořitelna /17. 4. 2012/
Česká vláda není v pozici, kdy by musela nutně reagovat na každé zhoršení ekonomického výhledu hledáním nových úspor nebo navyšováním daní. My nejsme v pozici Portugalska ani Řecka.

Václav MORAVEC
Vláda chce v příštím roce stlačit deficit veřejných financí pod 3 % hrubého domácího produktu. V roce 2016 by už měl být státní rozpočet vyrovnaný. I takové jsou plány vlády. Začneme u vás teď, pane ministře. Které další reformy, nebo změny v celém tom systému, musejí přijít, bude-li vláda pokračovat? Když se podíváte na resorty TOP 09 tedy práce, sociální věci, ministerstvo financí a ministerstvo zdravotnictví.

Jaromír DRÁBEK
Tak my máme za sebou velmi důležitou část, tu legislativní, protože v současné době jsou legislativně schváleny, to znamená jsou součástí platného právního řádu, jak ty úpravy, které jsou v důchodovém systému, tak v sociálním systému, tak ve zdravotním systému, tak v daňovém systému. To je za ten první rok a tři čtvrtě to, co bylo možné dosáhnout v legislativní oblasti. A teď je potřeba dokončit ty reformy v tom faktickém, v tom exekutivním. My jsme nastartovali změny v sociálním systému, kterém měly za cíl lépe zhodnotit individuální potřeby člověka, lépe zacílit sociální dávky, udělat systém spravedlivější a méně zneužitelný. Také jsou v platnosti opatření důchodové reformě a tam jenom zdůrazním, že to není jenom to, o čem se pořád mluví, ten nový spořící pilíř, ale také úpravy toho dosavadního průběžného systému, které nastavují …

Václav MORAVEC
Jinak řečeno z hlediska těch zákonů jste …

Jaromír DRÁBEK
… dlouhodobou stabilitu …

Václav MORAVEC
… jste udělali většinu reforem?

Jaromír DRÁBEK
… tak, ano, většina, většina těch potřebných reforem je dnes v právním řádu, to znamená schválená, ty zákony jsou platné, nejsou ještě v řadě případů účinné a teď jde jenom o to, aby i ta aplikace, i to nastavení do praxe, proběhlo řádným způsobem a také samozřejmě u těch zákonů, které ještě nenabyly účinnosti, to jsou některé zákony spojené s daňovou reformou, některé zákony spojené s důchodovou reformou tak, aby byly případně doupraveny tak, aby ta funkčnost byla co nejlepší.

Václav MORAVEC
Budete nějak, některé ty věci korigovat? Tady požadavek odborů například je, odložení té penzijní reformy?

Jaromír DRÁBEK
Ano, ano, přijdou korekce, na kterých pracujeme velmi usilovně, nepůjde o odložení, to v žádném případě, ale jsou tam …

Václav MORAVEC
Jaké korekce tedy můžete slíbit odborům v souvislosti s penzijní reformou?

Jaromír DRÁBEK
… ale jsou, například zavedení takzvaných předdůchodů, to je velmi důležitá pasáž, která byla, nebo která je zpracovávána do toho důchodového systému právě na základě jednání tripartity a já to považuji za velmi důležité, protože skutečně uplatnění v řadě profesí v tom těsně předdůchodovém věku je velmi obtížné a zvlášť těch fyzicky náročných, nebo psychicky náročných profesích je potřeba dát možnost, aby zaměstnavatel mohl naspořit tomu zaměstnanci dostatečné prostředky tak, aby mohl odejít do důchodu dříve.

Václav MORAVEC
Jednou větou ale.

Jaroslav ZAVADIL
To odložení, to má úplně jiný význam. To odložení má význam v tom, že se samozřejmě očekává, a ty propočty jsou velmi přesné, že pokud nastartuje důchodová reforma, tak se do veřejných rozpočtů dostane, nebo respektive ztratí veřejné rozpočty zhruba kolem 20 možná i více miliard korun, protože to bude záležet na tom, kolik lidí se do té důchodové reformy přihlásí, to zaprvé. A jednak u toho DPH, tam my jsme bojovali od samého počátku proti tomu, aby ten systém byl tak jak nastavený je a navíc se prokazuje, že to, co se počítalo s výnosy z toho DPH, tak tam se počítalo zhruba s 30 miliardami za rok. V současné době se ukazuje, že za první kvartál je jich 2,6 jenom, takže tam bude další propad na příjmové straně. A to jsou počty, které nejsou zpochybnitelné.

Václav MORAVEC
Přepněte si na zpravodajskou 24, už za pár okamžiků pokračuje v diskusi s hlavními hosty dnešních Otázek. Americkým ekonomem, profesorem Milanem Zeleným, předsedou nejsilnější odborové centrály v zemi Jaroslavem Zavadilem a ministrem práce a sociálních věcí, místopředsedou TOP 09 Jaromírem Drábkem. Přepněte si na zpravodajskou 24 pokračujeme po stručných zprávách.

ke zhlédnutí online zde: 1. část, 2. část
zdroj: top09.cz, ceskatelevize.cz

Projekt Docházka nezaměstnaných (DONEZ), který byl spuštěn na podzim minulého roku, přinesl daňovým poplatníkům čistou úsporu ve výši 140 milionů korun. Díky němu se podařilo odhalit několik tisíc lidí, kteří zneužívali sociální systém. Přesto má projekt kritiky. Naposledy veřejný ochránce práv zmínil údajnou nezákonnost. Nezaměstnaní zařazení do projektu mají povinnost dostavit se v určený čas na poštu na pobočku Czech POINT. Protože se určený termín dozvídají s krátkým časovým odstupem, znemožňuje se jim potenciální nelegální práce.

Argument o nezákonnosti projektu mohu jednoznačně odmítnout. V první řadě je úlohou státu bojovat s podvodným chováním, k němuž nelegální výkon práce prostě patří. V legislativě pro to máme dostatečnou oporu. Uchazeč o zaměstnání je ze zákona dokonce povinen poskytnout potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání. Jednou z forem poskytování součinnosti je povinnost dostavit se na pobočku Úřadu práce nebo kontaktní místo veřejné správy (Czech POINT) ve stanoveném termínu, případně oznámit důvody, proč se dotyčný nedostavil. Tato ustanovení zákona neznamenají věcnou změnu oproti minulosti. Neexistuje totiž žádný rozdíl mezi povinností dostavit se ve stanoveném termínu na Úřad práce a povinností dostavit se na kontaktní místo veřejné správy.

Projekt nelze označit ani za bezúčelný. Naším cílem není zbytečná buzerace poctivých uchazečů o práci, jak tvrdí opozice či odbory. Do projektu jsou zařazováni například ti, kteří se do evidence nezaměstnaných dostávají opakovaně a je zde podezření na zneužívání sociálního systému. Do projektu naopak nejsou zařazeni ti nezaměstnaní, kteří se rekvalifikují, osoby starší šedesáti let či lidé pečující o osobu blízkou, s 2. stupněm invalidity atd. Mezi důvody, které omlouvají absenci na dohodnuté schůzce, patří pochopitelně nemoc, pohovor u potenciálního zaměstnavatele a například také obtížná dopravní dostupnost.

Proti podvodům je potřeba důsledně bojovat na všech úrovních. Pokud někdo zneužívá sociální systém, dostává dávky a ještě mu daňoví poplatníci platí zdravotní pojištění, nelze jeho chování tolerovat. Se čtyřmi tisícovkami lidí jsme již zahájili správní řízení o vyřazení z evidence Úřadu práce a s tím spojených výhod. Výmluvy, proč se mnoho z nich nedostavilo, jsou velice pikantní. Někteří nezaměstnaní uváděli, že jim jejich zaměstnavatel neumožnil přijít. Jiní prý zase spali po náročné noční směně a další se nacházeli na služební cestě. Co k tomu více dodat?

Z toho jasně vyplývá, že projekt se osvědčil. Bojuje proti podvodům, zefektivňuje sociální systém a šetří peníze.

 

publikováno v Hospodářských novinách 19. 4. 2012
zdroj: top09.cz