Jaromír Drábek

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) je elektrárenský typ. Vstává brzy ráno a o půlnoci už spí. To, že jej stínový oponent Zdeněk Škromach (ČSSD) vyzývá k rezignaci, bere u opozičního politika jako samozřejmost. Politické krize nevnímá a raději pracuje. Zda snížená dočasná valorizace bude jen tříletá, jak avizovala vláda, však slíbit nedokáže. Záleží na ekonomickém vývoji a příští politické generaci.
15. 4. 2012, Parlamentní listy

Co dělá obvykle ministr Drábek o půlnoci v sobotu?
Obvykle spí. Jen výjimečně je vzhůru. Já jsem spíše ranní typ, jak já říkám, jsem spíše elektrárenský typ. Dříve vstávám a úměrně tomu chodím dřív spát. Samozřejmě, někdy se stane, že v sobotu je nějaký ples a podobně, čili neplatí to stoprocentně, že ze soboty na neděli o půlnoci spím.

Čili spaní si ordinujete i na „všední“ půlnoci?
To platí stoprocentně. Obvykle vstávám mezi šestou a sedmou hodinou.

Čili práci si nenosíte domů?
Vzhledem k tomu, že nejsem z Prahy, nemám si kam nosit práci domů. Práci si vozím domů na víkendy, to ano, ale ve všední dny buď pracuji nebo spím.

Jak se změnil váš život s nástupem na ministerský post?
Hodně v tom smyslu opravdu extrémního časového vytížení. V běžném dni se volný čas dá počítat spíše na minuty. O to více se snažím využít víkendy s rodinou v Jablonci nad Nisou.

V poslední době jste terčem médií, neradí vám právě rodina vykašlat se na to?
Ten psychický tlak útoků a různých nepravdivých nařčení je pro mě nepříjemný. Stejně tak to určitě cítí i členové mojí rodiny. Nicméně po třiadvaceti letech manželství si myslím, že jak moje manželka, tak moje už plnoleté děti mě posuzují podle toho, jak mě znají a ne podle toho, jak o mně píše ten který deník.

V pátek vás stínový oponent Zdeněk Škromach opětovně vyzval k odstoupení. Systém výplaty dávek prý nefunguje a vy jste slíbil v takovém případě rezignovat…
Já to považuji za charakteristické. Kdyby to pan Škromach neudělal, tak bych spíše přemýšlel, jak to, že to neudělal. A já po několikáté – řekl bych, že to přesahuje desítku – zopakuji: Ano, pokud by se masivně nedodržovaly lhůty výplaty dávek, tak v takovém případě bych zvažoval rezignaci. Nic takového se nestalo ani v lednu, ani v únoru, ani v březnu a zatím ani v dubnu, tedy nemám k rezignaci žádný důvod. Nicméně rozumím tomu, že stínový ministr práce musí svého nestínového kolegu atakovat při každé vhodné příležitosti.

Nicméně pan Škromach tvrdí, že výplata v termínech probíhá jen díky starému, ne díky vašemu novému kolabujícímu systému…
To je úplný nesmysl. Za prvé, to takzvané jednotné výplatní místo je úplně nová záležitost. To znamená, že všechny dávky, ten proces vlastní výplaty, je realizován jednotným výplatním místem na České správě sociálního zabezpečení, a to je úplná novinka. Do konce roku jsme měli dvě výplatní místa – na Úřadu práce a na České správě sociálního zabezpečení. Už z toho je jasné, že o starém systému nemůže být řeč a navíc je tu významná úspora. Co se týká jednotlivých agend, tak státní sociální podpora běží od původního dodavatele, nicméně třeba dávky v hmotné nouzi běží ve zcela nové agendové aplikaci. Tam je to tak, že od ledna se změnilo životní minimum, změnily se podmínky pro výplaty jednotlivých dávek, tak prostě nebylo ani možné je vyplácet nadále z těch starých agendových aplikací. A postupný přechod ze starého systému na nový je u podpor v nezaměstnanosti. Ty, které byly přiznány do konce roku 2011, jsou vypláceny ze starých aplikací, a ty přiznané od počátku roku 2012 jsou vypláceny z nových aplikací. No u dávek zdravotně postiženým došlo k úplné restrukturalizaci, tak jako u dávek v hmotné nouzi a tam ani žádné staré agendy neexistovaly, čili kompletně jedou v novém systému.

Čili nejsou žádné problémy?
Ale jistě, že i problémy jsou. Ta operace je srovnatelná, jako když nějaká velká banka přechází na nějaký nový informační systém. Zeptejte se tam a potvrdí vám, že záměna informačních systémů není možná udělat stoprocentně bez problémů. Ano, můžeme polemizovat, na kolik lze konkrétním věcem předejít a podobně, takové odborné diskuze jsou důležité, ale mediální přestřelky jednotlivých politiků nejsou obrazem opravdového stavu.

V průběhu poslední vládní krize vás nebylo příliš vidět…
Takových krizí jsme za rok a tři čtvrtě zažili tolik, že já jsem – dá se říci – významně otupělý. Já se prostě snažím každý týden na ministerstvu využít k tomu, abychom věci, které máme, posunuli dál. Kdybychom každý týden sledovali, zda je nějaká turbulence na politické scéně, tak to bychom se nikam nedostali. Takto jsme za rok a tři čtvrtě dokázali prosadit důchodovou reformu, prosadit sociální reformu, zreorganizovat Úřad práce, ušetřit stovky milionů korun našim občanům… A pokud budu mít možnost to dělat ještě několik týdnů, tak postoupíme například v prosazování pěstounské péče, v dalších krocích, potřebných k elektronizaci výplaty dávek prostřednictvím elektronické karty. Čili já si myslím, že je třeba pracovat, než se zabývat nějakou politickou turbulencí.

Ekonomická krize – snižujete valorizaci důchodů. Opravdu se „záchrana“ ekonomiky neobejde bez obětí důchodců?
Pro ministra sociálních věcí je tohle téma vždycky velmi nepříjemné a velmi obtížné. Nicméně ekonomická realita je taková. Myslím, že se stačí rozhlédnout po jiných státech v Evropě, jak to dělají například v Německu nebo ve Švédsku. A já bych opravdu nechtěl, abychom tím, že neuděláme včas potřebné kroky, došly do stavu, kdy budeme muset důchody snižovat. Čili aby se důchody zvyšovaly pomaleji považuji za menší zlo, za méně špatné řešení, než abychom se za pár let dostali do stavu, kdy po zvyšování důchodů dosavadním tempem, budeme muset jako v jiných zemích udělat skok a důchody snížit o deset dvacet procent.

Vláda mluví o snížení valorizací jako o dočasném řešení v horizontu tří let, lze slíbit dočasnost tří let?
To bohužel nelze dohlédnout. To opatření je dnes koncipováno jako tříleté. Nicméně říkat dnes predikci vývoje ekonomiky, jak na tom bude za dva tři čtyři roky, by bylo věštění z křišťálové koule. To bude úkol až pro následující politickou generaci po příštích parlamentních volbách.

autor: Ondřej Vaněk
zdroj: parlamentnilisty.cz

Kvůli nelegálnímu zaměstnávání přijde stát podle odhadů MPSV každoročně o několik desítek miliard korun. Státní úřad inspekce práce (SÚIP) plánuje v letošním roce provést celkem 200 tisíc kontrol. Od ledna se také zpřísnil postih za výkon nelegální práce, a to včetně zvýšení minimální výše sankcí. Opatření mají mimo jiné působit preventivně. Každý by si měl uvědomit, že když zaměstná někoho načerno, může tím firmě způsobit značný finanční postih.

Kontrolní činnost státu v oblasti zaměstnanosti, od ledna sloučená pod SÚIP, se zaměřuje na široké spektrum pracovněprávních aspektů. Nejde ale pouze o potírání švarcsystému jako takového, jak je někdy prezentováno v médiích, ale o potírání nelegální práce. Švarcsystém je pouze dílem nelegálního zaměstnávání. Záměrem MPSV není ztěžovat běžné postupy drobných podnikatelů a živnostníků, kteří například zajišťují subdodávku pro větší firmu. Podobně každý živnostník může vykonávat činnost legálně za pomoci rodinných příslušníků. Při posuzování každého jednotlivého případu je vždy třeba vycházet z podrobného posouzení charakteru práce, kterou konkrétní člověk pro někoho jiného vykonává. Stěžejní je, jestli se jedná o výkon tzv. závislé práce, či nikoli.

Z pohledu pracovního práva je švarcsystém nelegálním zaměstnáváním, při němž je faktický pracovněprávní vztah zastřen jinou smlouvou. V zásadě platí, že pokud fyzická osoba jako OSVČ vykonává činnost především svým jménem a na svoji odpovědnost, pak je vše v pořádku. Uveďme dva jasné příklady:

• Pokud bude např. kuchař – OSVČ – vařit v restauraci nikoli vlastní, ale pro jinou firmu, lze předpokládat, že tuto činnost nevykonává vlastním jménem, na svoji odpovědnost atd. Pak by měl být v pracovněprávním vztahu, a tedy nikoli jako OSVČ.
• Naopak u takového instalatéra, který vykonává práci např. v bytech a podobně, je správné, že je OSVČ. Pokud by ale jako OSVČ prodával např. v prodejně s potřebami pro instalatéry a tento obchod by nebyl jeho (provozovala by jej jiná firma), pak by nejspíše měl být v pracovněprávním vztahu. Záleží však vždy na konkrétním případě, zda se jedná o tzv. švarcsystém – tedy nelegální práci, či nikoli.

Boj s nelegálním zaměstnáváním posílila od Nového roku nejen legislativní úprava definice nelegální práce, ale také faktické rozšíření kompetencí orgánů inspekce práce. SÚIP a jeho oblastní inspektoráty převzaly významnou část kompetencí, co se týká kontrolní činnosti v oblasti zaměstnanosti. Na SÚIP přešlo od ledna také 178 nových inspektorů, kteří dosud působili v rámci agend úřadů práce. Celkový počet inspektorů SÚIP tak nyní činí 341. Státní úřad inspekce práce se zaměří zejména na kontrolu dodržování povinností zaměstnavatelů podle zákona o zaměstnanosti a na mimořádné kontrolní akce zaměřené na oblast nelegální práce a pracovněprávních vztahů. Zajištěn bude také provoz 180 tzv. mobilních kanceláří, tedy automobilů vybavených technikou potřebnou k výkonu efektivní a rychlé kontroly.

zdroj: mpsv.cz

Na lince máme místopředsedu TOP 09 Jaromíra Drábka, dobrý den. Za hlavní pozitivní výsledek této krize a současně existence vlády, označuje koalice pokračování úsporných kroků. Ale vedl se o tom nějaký spor? Přece Věci veřejné říkají, že se škrty souhlasili jejich zástupci už na setkání ekonomických ministrů, že s nimi nikdy neměly problém?
Ono to skutečně není nic nového. Bohužel to není nic nového. Musím říci, že možná by úplně stačil ten úvodní příspěvek a nebylo by k němu příliš co dodat. Protože skutečně tato vláda, pokud má nějaký smysl její existence, tak je to odpovědné hospodaření státu směřování k tomu, aby se naše země dále nezadlužovala, abychom nepředávali naši zemi našim dětem příliš zadluženou. To je skutečně jediný podstatný úkol této vlády, a proto také TOP 09 v té vládě setrvává.

Nynější kabinet se ovšem postaral o největší zvýšení daní a zdražení od roku 1993. Jak to, že něco takového dělá pravicová vláda.
Pokud chce být vláda odpovědná, tak celkem nezáleží na tom, jestli je pravicová nebo levicová. V období ekonomické stagnace v období, kdy nerostou příjmy, z výběru daní, tak prostě není jiná možnost, jak udržet vyrovnané nebo vyrovnané hospodaření státu nebo směřovat tu trajektorii k vyrovnanému hospodaření státu. Ono totiž přes všechna ta úsporná opatření a o tom byla diskuse v minulých měsících, tak ta samotná úsporná opatření na výdajové straně státního rozpočtu prostě v období ekonomické stagnace nestačí, proto byť je vláda pravicová, prostě musí využít i tu druhou stranu, to znamená stranu příjmovou, alespoň mírně posílit příjmy státního rozpočtu a straně, zejména nepřímých daní, to je ta úprava daně z přidané hodnoty, protože to je úprava, která nepodvazuje další rozvoj ekonomiky.

Měla by současná vláda pokračovat jako garant udržení deficitu v rozumných mezích, když není schopna čerpat desítky miliard korun z evropských fondů?
To je položka, která je určitě velmi důležitá a je pravda, že v tuto chvíli při skládání těch parametrů rozpočtu ať na letošní rok nebo na příští rok se o ní příliš nemluvilo, ale je to skutečně jedna z těch zásadních položek, protože je to položka v desítkách miliard korun a to je skutečně úkol pro tuto vládu, aby zajistila bezproblémové financování projektů z evropských fondů tak, aby se nemohlo stát to, že se něco takzvaně zaplatí z Evropských fondů, ale nakonec to skončí tak, že se to zaplatí ze státního rozpočtu. Pokud mohu mluvit za náš resort, tak my jsme garanty operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost, tam žádné problémy v čerpání nemáme a považuji to za velmi dobrou zprávu, protože ty peníze, které využíváme z evropských fondů, tak prostě jsou propláceny bez jakýchkoliv problémů.

A ještě na závěr, jak do těch úspor vlastně zapadají církevní restituce a dohodli jste se nějak, že je skrze sněmovnu protlačíte?
Co se týká církevních restitucí, já považuji tuto otázku za uzavřenou, to je prostě náprava záležitosti, která se 20 let nepodařila napravit a já jsem rád, že tato koalice k tomu měla odvahu.

A je tedy jisté, že projdou sněmovnou?
Nikdo na těch jednáních nezpochybňoval to, co již jednou bylo dohodnuto, to co jednomyslně odhlasovala vláda, to co bylo předloženo Poslanecké sněmovně. To není otázka, ke které by se koalice měla vracet.

Český rozhlas – Rádio Česko, 11. 4. 2012
zdroj: top09.cz

V deníku Právo byla v sobotu 7. dubna (v článku Jindřicha Gintera Sociální dávky zneužívají i bohaté romské rodiny) popsána celkem tristní situace týkající se čerpání sociálních dávek, resp. možnosti jejich zneužívání a praxe, která stavu odpovídá.

S mnohým musím souhlasit – je třeba systém neustále upravovat tak, aby nebyl komfortní těm, kteří jej chtějí obcházet, ale na druhou stranu neubíral těm příjemcům dávek, kteří je skutečně potřebují.  Mnohdy si takové zadání nezadá s pohádkou o chytré horákyni: definovat slovem legislativy všemožné kličky, které přiznají dávky i těm, kteří na systému parazitují, a zároveň neuškodit tam, kde jsou nutné.

Do boje se zneuživateli systému jsem se ale pustil, a to poměrně záhy a i přes značné mediální odsudky. Nejlepším příkladem jsou změny v oblasti veřejné služby. Ta je od začátku roku nabízena zejména těm, kteří jsou v evidenci déle než rok, nebo jsou v evidenci opakovaně. To jsou právě ti, kteří již dávno nejsou na podpoře v nezaměstnanosti, ale lidé, kteří jsou víceméně závislí na sociálních dávkách. Pokud je chtějí i nadále pobírat a na úřadu práce jim je nabídnuta veřejná služba, pak ji musí přijmout. Za první tři měsíce letošního roku takto bylo zařazeno na veřejnou službu (tzn. těch, kteří ji již vykonávají, nebo jim byla činnost přidělena a začnou ji vykovávat v dohledné době) 16 055 osob, což je číslo stejné jako za celý loňský rok.

Podobně nepříznivá budoucnost čeká i ty, kteří bez vážného důvodu odmítají nabídku práce, kterou jim úřad zprostředkuje. Pokud někdo nechce pracovat, pak mu mohou být odebrány jak sociální dávky, tak i podpora v nezaměstnanosti, a to na půl roku. Již také není možná praxe, kdy si z ubytoven pro sociálně slabé dělali podnikavci kšeft na úkor státu. Zákon od ledna letošního roku jejich „podnikání“ zatrhl. Už není možné, aby ti, kteří si do objektu nastěhovali desítky občanů pobírajících dávky, účtovali nehorázné nájemné a následně jej požadovali ve formě doplatku na bydlení od státu. Sociální systém tu bujel a rozrůstal se roky a v mnohých případech byl a je neúměrně štědrý. Stát bohužel nemá statistiky, které by toto dokazovaly, jak každý soudný čtenář pochopí, taková data prostě doložitelná nejsou. Že je třeba proti takovému nešvaru bojovat, je věc neoddiskutovatelná, stejně jako fakt, že se tak již v praxi děje. A pokud to zástupci samospráv nevidí, tak jen proto, že to vidět nechtějí.

publikováno v deníku Právo, 11. 4. 2012

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl jedním z hostů ve vysílání v pořadu Ozvěny dne na Radiožurnálu, kde aktuálně diskutoval o možnostech dofinancování sociálních služeb, a to navýšením dotace na tyto služby o dalších 140 mil. Kč oproti původnímu plánu, který původně počítal s celkovým dodatečným navýšením v konečné výši 190 mil. Kč.
Radiožurnál, 10. 4. 2012

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Neziskové organizace, které poskytují sociální služby, pečují o postižené nebo seniory, zdá se, odvrátili scénář, před nímž varovali kvůli rozpočtových škrtům, tedy že budou muset výrazně omezit provoz nebo že dokonce skončí stovky zařízení azylových domů, terapeutických dílen a podobně. Zástupci neziskovek se dnes na schůzce s ministrem Jaromírem Drábkem dozvěděli, že na sociální služby by letos mohly dostat ještě kolem 300 milionů korun, o 140 milionů víc oproti původnímu plánu. Ministra Drábka zdravím po telefonu. Dobrý večer.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Pěkný podvečer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na druhé lince je ředitel občanského sdružení Naděje Ilja Hradecký. Dobrý večer.

Ilja HRADECKÝ, ředitel občanského sdružení Naděje:
Hezký podvečer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře Drábku, můžete krátce vysvětlit, co jste dnes vyslancům neziskových organizací slíbil?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, tak my jsme dnes měli druhé kolo velmi náročného jednání, dnes jsme jednali téměř tři hodiny a musím říci, že ta jednotlivá čísla se úplně nedají vytrhávat z kontextu, ono totiž kromě státního rozpočtu jsou sociální služby financovány také z jiných zdrojů, z evropských peněz, z krajů, z příspěvků na péči, který také platí stát, od sponzorů, od zřizovatelů, od klientů, to znamená, ten systém financování sociálních služeb je poměrně složitý. Nicméně k tomu výsledku dnešního jednání, my jsme diskutovali o všech těch zdrojích financování, já jsem již na tom minulém jednání přislíbil partnerům poskytujícím sociální služby, že se pokusím, aby to vázání prostředků, které odsouhlasila vláda, aby se nedotklo financování sociálních služeb, a to se podařilo na těch 190 milionů, které původně na to byly vyčleněny, tak na to skutečně můžeme použít, a to já považuji za důležité, já jsem přesvědčen o tom, že skutečně sociální služby v tuto chvíli potřebují více zdrojů, ale že to skutečně musíme řešit jako problém, který není jenom na straně státu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A, pane ministře, těch 140 milionů korun, kde by se mělo tedy najít oproti původním plánům?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Dnes jsme došli k tomu řešení, které nakonec bylo zformulováno tak, že ministerstvo práce a sociálních věcí v tuto chvíli má na stole požadavky od jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb vyčíslené na 330 milionů korun, já jsem přislíbil poskytovatelům, že udělám všechno pro to, aby těch zbývajících 140 milionů korun, o které v tomto rámci požadavku je potřeba navýšit položku dotace do sociální služby, tak že je v rámci rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí najdu. Je to zejména zapříčiněno tím, že jsem takový slib mohl dát, že velmi výrazně snižujeme položky provozních výdajů, informační systémy …

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy šetříte v rámci úřadu.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Šetříme v rámci úřadu, ty změny, které jsme udělali, například v informačních systémech, přestože se to, přestože se to objevuje v řadě médií a je k tomu různé …

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je to podrobeno určité kritice …

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
… ano, samozřejmě, tak nám to umožňuje určitý manévrovací prostor. A já jsem velmi rád, že můžeme například podpořit sociální služby právě z těch peněz, které jsme ušetřili v provozu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Hradecký, vy jste na tom dnešním setkání s panem ministrem byl, dopadlo tedy k plné vaší spokojenosti, dokonce jste i zrušili demonstraci plánovanou na polovinu dubna?

Ilja HRADECKÝ, ředitel občanského sdružení Naděje:
No, ono je to, je to trošku jinak …

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nezrušili.

Ilja HRADECKÝ, ředitel občanského sdružení Naděje:
Osobně jsem spokojený s tím, že bylo dosaženého nějakého pokroku, nicméně ten propad s financováním sociálních služeb trvá. Dostali jsme podklad od Asociace krajů, kde propad proti loňskému roku je 1,5 miliardy. Ten požadavek půl miliardy navýšený, kromě toho teďko 90 milionů, ten vychází z rozboru, které, který jsme si udělali, mezi poskytovateli sociálních služeb a nejsou to jenom nestátní organizace, ale taky příspěvkové organizace.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To znamená, pardon, že nebudou, nebudou stačit ty peníze, těch 330 milionů, které našlo ministerstvo.

Ilja HRADECKÝ, ředitel občanského sdružení Naděje:
No, 330 milionů, to je nějaký součet těch požadavků od poskytovatelů sociálních služeb, které uplatnili, protože není možné dávat nějaké námitkové, námitky nebo nějaké, nějaké odvolání proti rozhodnutí o dotaci, tak je možné, že všichni se nepřihlásili o to navýšení, že prostě rezignovali, že to brali tak, že je to hotová věc. Takže jsme přesvědčeni o tom, že ty peníze jsou nedostatečné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy ten krizový, ano.

Ilja HRADECKÝ, ředitel občanského sdružení Naděje:
Pokud jde o tu demonstraci, my jsme ji odložili, protože máme před sebou další jednání, pan ministr přislíbil, že do konce dubna, že by měl, měly být zveřejněny výsledky, jak je rozdělených těch 330 milionů, a do poloviny května bychom se měli sejít na dalším jednání. Takže pokud se ukáže, že přetrvává teda tato podfinancování sociálních služeb, tak k té demonstraci budeme muset přikročit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře Drábku, podle jakého klíče se tedy budou zmíněné peníze rozdělovat?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Tak, jak bylo řečeno, my máme v tuto chvíli na stole požadavky za 330 milionů korun, a já musím k tomu tedy říci pár čísel, v letošním roce je vyčleněna částka na dotace do sociálních služeb přes 6 miliard korun, další více než miliarda korun je z individuálních projektů, z evropských peněz, další výzva je psána v operačním programu Lidské zdroje zaměstnanost. Skutečně nemůžeme ten problém zužovat jenom na financování ze strany státu, ale my jsme se dohodli na dalším postupu, my jsme se dohodli, že do konce dubna budou výsledky toho mimořádného dotačního řízení, v polovině května se sejdeme na další jednání, kde bychom právě měli mluvit o dalších zdrojích financování, a to já můžu jenom potvrdit, a jsem rád, že to dnešní jednání vyústilo v konstruktivní závěr a jak s Asociací krajů, tak s poskytovateli sociálních služeb jsme se dohodli na dalším postupu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Není to hledání prostředků, pane ministře, pro sociální neziskovky přeci jen poněkud improvizované, nechtělo by to systémovou změnu?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Tak víte, vzhledem k tomu, že je dotace na sociální služby jednou z mála položek státního rozpočtu, kde oproti loňsku došlo k navýšení, byť jenom o 100 milionů, může někdo říci, ale je to prostě navýšení a v řadě jiných položek se ta čísla snižují, tak já to považuji za skutečně diskusi, která musí jít především v tom směru, aby sociální služby byly poskytovány adekvátním způsobem, efektivně, aby se skutečně nepromarnila ani koruna a k tomu si myslím, že to dnešní jednání přispělo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Podotýká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Mluvila jsem taky s Iljou Hradeckým, ředitelem občanského sdružení Naděje. Díky, pánové, na shledanou.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Pěkný večer a děkuji za pozvání.

Ilja HRADECKÝ, ředitel občanského sdružení Naděje:
Na shledanou.

k poslechu on-line zde (36:15)
zdroj: mpsv.cz, Radiožurnál

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek vyzval dnes dopisem Nadační fond proti korupci k jednání o závěrech, které Fond včera uvedl na tiskové konferenci o ICT řešení MPSV.

Ministerstvo práce a sociálních věcí prochází v rámci koncepčních změn v ICT transformačním obdobím. Díky transformaci jsou prováděny strategické kroky, které bez většího vysvětlení mohou být snadno napadnutelné a vyvolávat celou řadu otázek. Ministerstvo si je tohoto vědomo a proto zveřejňuje přehled ICT nákladů, včetně detailu nákladů vydaných v předchozích letech a které jsou plánovány do budoucnosti. Dále jasně deklarovalo svůj závazek uspořit do roku 2013 v oblasti ICT 50 % těchto nákladů.

Resortní ICT koncepce je zjednodušeně řečeno založena na třech klíčových aspektech:

• resortní řešení – v maximální míře usilujeme ve všech oblastech ICT o hledání takových řešení, která jsou použitelná (nasaditelná) průřezově v rámci resortu
• standardizovaná řešení – využíváme řešení, která jsou standardně používána i v komerční sféře a jsou „osvědčená“ trhem, tímto krokem se bráníme vytváření jakékoliv závislosti na konkrétních dodavatelích
• řešení odebírané ve formě služeb – jsme si vědomi moderních trendů v oblasti ICT a naše koncepce je postavena na odebírání jasně definovaných služeb, kdy zákazník (ministerstvo) platí pouze za to co spotřebuje

Kombinace těchto aspektů vede v důsledku k tomu, že ve všech hlavních segmentech ICT nákladů počítá ministerstvo s výraznou úsporou nákladů. Kroky k realizaci naší koncepce přinášejí ministerstvu potřebnou efektivitu a flexibilitu ve využívaných ICT službách a dávají předpoklad, aby při budoucích legislativních či organizačních změnách bylo schopno efektivně na tyto změny reagovat bez významných zásahů do koncepce i ekonomiky v oblasti ICT.

Znění dopisu:

Dobrý den,

na základě Vámi prezentovaných informací o způsobu výběru dodavatele informačních systémů Ministerstva práce a sociálních věcí a na základě pochybností, které jste v této souvislosti uvedli na tiskové konferenci dne 3. 4. 2012, bych Vám touto cestou rád nabídl schůzku, kde bychom si mohli některé nejasnosti vysvětlit.

Nechci Vás přesvědčovat o vlastní pravdě, to nechť posoudí nezávislé instituce. Nemyslím tím pouze Ministerstvo vnitra, které se v této souvislosti již vyjádřilo a na základě právního rozboru konstatovalo, že postup byl až na dílčí procedurální pochybení správný. Rozhodnutí zásadnějšího významu očekávám od Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, který, jak věřím, případ prošetří v co možná nejkratším termínu. Rád bych ale uvedl na pravou míru některé dezinformace, které se v této souvislosti objevují a které zazněly i ve Vašich výstupech.

Například tvrzení, že pro vývoj a nákup služeb potřebných pro informační systémy Úřadu práce ČR nemohou být využity prostředky ESF – naopak právě zde máme možnost tyto zdroje využít a využíváme je. Na rozdíl od předchozí praxe, kdy byl původní dodavatel vybrán neveřejně v tzv. jednací řízení bez uveřejnění a tedy nemohly být fondy využity. Ať už se to týká nákladů předchozího dodavatele, které jsou prokazatelně (dle doložitelných proplacených faktur) několikanásobně vyšší, než uvádíte. Za nejpodstatnější považuji, že změna systému skutečně generuje stamilionové úspory. Jak mi jistě dáte za pravdu, k takovému tvrzení je třeba detailnější rozbor jak Vašich závěrů, tak závěrů ministerstva, než jak je možné je zkratkovitě prezentovat v médiích. Proto bych Vám rád touto cestou nabídl setkání – konstruktivní a věcné, kde by obě strany měly prostor si tyto nejasnosti a protichůdná stanoviska vysvětlit.

V případě, že tuto nabídku přijmete, se prosím ke sjednání konkrétního termínu schůzky obraťte na můj sekretariát.

Zavádění nových informačních systémů Ministerstvem práce a sociálních věcí přináší velké úspory. V médiích se nicméně neustále opakují podezřívavé otázky, zda výběrové řízení na dodavatele proběhlo v pořádku. Proběhlo:

1. Naprosto mimo realitu je tvrzení Nadačního fondu, že za uplynulých 18 let činily náklady na provoz, vývoj a údržbu informačních systémů, které dodával státu monopolní dodavatel (firma OK Systém), pouhých 1,6 mld. Kč. Celková částka (doložitelná na základě faktur proplacených MPSV) byla 4,026 mld. Kč. Za posledních pět let činila tato částka 2,05 mld. Kč.Podle závěrů auditu, které nechalo vypracovat Ministerstvo vnitra jako jedna ze dvou smluvních stran (druhou stranou je dodavatel, tedy firma Fujitsu Technology Solutions), byl zvolený postup MPSV v pořádku.
2. Podnět na prošetření postupu řeší Úřad na ochranu hospodářské soutěže na podnět KDU-ČSL již několik týdnů.
3. Zakázka byla zadána na základě výběrového řízení, které proběhlo v roce 2008 a na základě kterého vláda svým usnesením doporučila všem resortům využívat služeb této formy, zejména s ohledem na nutnost sjednotit platformu, na které budou realizovány informační systémy jednotlivých složek státu.
4. MPSV zveřejnilo na svých webových stránkách po získání souhlasu obou smluvních stran (MV ČR a FUJITSU) jak rámcovou smlouvu, tak i související dodatky.
5. MPSV prostřednictvím prováděcí smlouvy a souvisejících šesti dodatků, které byly podepsány ministerstvem vnitra a firmou FUJITSU zajišťuje ICT potřeby celého resort (tj. nejen pro zajištění systémů na úřadech práce, ale také ICT potřeby MPSV). Tímto řešením MPSV ušetří jen v letech 2012–2014 více než 1,5 mld. Kč. Pouze Dodatek č. 6 se přímo týká provozu agendových systémů na ÚP ČR (částečně pak ještě Dodatek č. 5 – poskytování služby integrační platformy – výpočetního výkonu a diskového prostoru pro zajištění provozu těchto aplikací).
6. Pokud někdo tvrdí, že rozborem dokumentů dospěl k částce, která úspory popírá, pak k tomu mohlo dojít pouze tak, že byly sečteny veškeré náklady na ICT uvedené ve všech dodatcích, a to do roku 2015. Jedná se o dodávku licencí a služby spojené s celkovou IT infrastrukturou resortu (platforma pro zajištění výpočetního výkonu a diskového prostoru – administrace a správa zálohování dat, síťových rozhraní, databáze, integrační platformy, administrace systému elektronické pošty, portálového řešení, správa identit, Service Desk apod.), tedy v naprosté převaze ICT nástroje, které nesouvisí s agendovými systémy ÚP, ale s běžným IT provozem MPSV.

zdroj: mpsv.cz,  top09.cz

Projekt Docházka nezaměstnaných (DONEZ), který byl spuštěn na podzim minulého roku, přinesl daňovým poplatníkům čistou úsporu ve výši 140 milionů korun.

S jeho pomocí se podařilo odhalit několik tisíc lidí, kteří zneužívali sociální systém. Přesto si projekt získal své kritiky. Naposledy veřejný ochránce práv zmínil údajnou nezákonnost. 

Nezaměstnaní zařazení do projektu mají povinnost dostavit se v určený čas na pobočku Czech POINT, které se nacházejí na poště. Protože se určený termín dozvídají s krátkým časovým odstupem, znemožňuje se jim potenciální nelegální práce.

Argument o nezákonnosti projektu mohu jednoznačně odmítnout. V první řadě je úlohou státu bojovat s podvodným chováním, k němuž nelegální výkon práce prostě patří. A v legislativě pro to máme dostatečnou oporu. Uchazeč o zaměstnání je ze zákona dokonce povinen poskytnout potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání. Jednou z forem poskytování součinnosti je povinnost dostavit se na pobočku Úřadu práce nebo kontaktní místo veřejné správy (Czech POINT) ve stanoveném termínu. Co se týká vyřazování uchazečů o zaměstnání v případě nedostavení se na kontaktní místo veřejné správy, zde se jedná o aplikaci ustanovení § 30 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti a § 30 odst. 2 písm. f) téhož zákona.

Ustanovení řeší situaci, kdy se uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů ve stanoveném termínu nedostaví na krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní místo veřejné správy, či neoznámí důvody, proč se nedostavil. Tato ustanovení neznamenají věcnou změnu oproti minulosti. Neexistuje totiž žádný rozdíl mezi povinností dostavit se ve stanoveném termínu na Úřad práce a povinností dostavit se na kontaktní místo veřejné správy.

Projekt nelze označit ani za bezúčelný. Naším cílem není zbytečná buzerace poctivých uchazečů o práci, jak tvrdí opozice či odbory. Do projektu jsou zařazováni například ti, kteří se do evidence nezaměstnaných dostávají opakovaně a je zde podezření na zneužívání sociálního systému. Do projektu naopak nejsou zařazeni ti nezaměstnaní, kteří se rekvalifikují, osoby starší šedesáti let či lidé pečující o osobu blízkou s 2. stupněm invalidity atd. Mezi důvody, které omlouvají absenci na dohodnuté schůzce, patří pochopitelně nemoc, pohovor u potenciálního zaměstnavatele a například také obtížná dopravní dostupnost.

Proti podvodům je potřeba důsledně bojovat na všech úrovních. Pokud někdo zneužívá sociální systém, dostává dávky a ještě mu daňoví poplatníci platí zdravotní pojištění, nelze jeho chování tolerovat. Se čtyřmi tisícovkami lidí jsme již zahájili správní řízení o vyřazení z evidence Úřadu práce a s tím spojených výhod. Výmluvy, proč se mnoho z nich nedostavilo, jsou velice pikantní. Někteří nezaměstnaní uváděli, že jim jejich zaměstnavatel neumožnil přijít. Jiní prý zase spali po náročné noční směně a další se nacházeli na služební cestě. Co k tomu více dodat?

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že projekt se osvědčil. Bojuje proti podvodům, zefektivňuje sociální systém a šetří peníze. Těm poctivým uchazečům pak přináší informace o pracovních příležitostech.

publikováno na: parlamentnilisty.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem v pořadu Ozvěny dne na Radiožurnálu, kde hovořil o problematice financování sociálních služeb a aktuálním vývoji jednání mezi ministerstvem a zástupci poskytovatelů těchto služeb.
Radiožurnál, 30. 3. 2012

Stát nedá víc peněz na sociální služby

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Neziskové organizace, které se starají například o seniory nebo handicapované či provozují azylové domy a terapeutické dílny, dnes u ministra práce a sociálních věcí nepochodili. Jaromír Drábek trvá na tom, že není možné poslat ze státního rozpočtu na sociální služby další půl miliardu, a to i přesto, že finanční potíže ohrožují existenci víc než dvou stovek zmíněných zařízení. Jejich provozovatelé se chystají v půlce dubna před ministerstvem demonstrovat, jestli do té doby nenajdou s jeho vedením společnou řeč. Ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09 zvu do večerních Ozvěn živě. Dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Pěkný podvečer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A pozvání přijal taky ředitel Charity v České republice Oldřich Haičman. Dobrý den.

Oldřich HAIČMAN, ředitel Charity v České republice:
Dobrý den, zdravím pana ministra i posluchače.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, opravdu už není žádná šance, že by se ve státním rozpočtu našly peníze, o které žádají neziskové organizace na sociální služby?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak já k tomu řeknu jenom dvě čísla, v loňském roce byly na dotace sociálních služeb vyčleněny prostředky ve výši 6,1 miliardy korun, letos přes všechny škrty a úspory je to 6,2 miliardy korun, to znamená, nárůst o 100 milionů korun. Kromě toho jsme v polovině ledna vypsali pokračování takzvaných individuálních projektů, to jsou, to jsou finanční prostředky, které je možné čerpat z Evropské unie ve výši přes jednu miliardu korun, bohužel za těch dva a půl měsíce se nám nedostalo žádné odezvy, žádné žádosti o čerpání těchto projektů, takže já si myslím, že ten problém není možné stavět tak, že přidáme půl miliardy ze státního rozpočtu. To prostě takto možné stavět není.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Haičmane, s požadavky navíc peněz ze státního rozpočtu jste tedy nepochodili na ministerstvu, slyšeli jsme teď vysvětlení od pana ministra Drábka, berete ho, nepřesvědčil vás naopak, alespoň z části, že jaksi se nenajdou peníze jednoduše.

Oldřich HAIČMAN, ředitel Charity v České republice:
Tak my jsme dnes za pozitivní vlastně brali to, že pan ministr poprvé přiznal, že celkový objem financí na sociální služby v letošním roce poklesl. Nepoklesly dotace, jak on správně říká, ty se navýšily, nicméně nepočítá do toho vlastně tu miliardu a půl, která šla ročně na takzvané individuální projekty z Evropské unie, takže o to vlastně v letošním roce ten celkový objem poklesl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale jestli tam ty peníze, pane řediteli, leží, jak říká pan ministr, a není o ně valný zájem, není možné brát ještě v tomto sektoru.

Oldřich HAIČMAN, ředitel Charity v České republice:
Pan ministr přislíbil do 14 dnů jednání s představitelem Asociace krajů, že si vlastně vyříkáme nějakým způsobem, zda o tyto finance budou kraje žádat. Já kraje chápu v tom, že oni se bojí, protože tady není jasné, kdo má jaksi převzít tu takzvanou udržitelnost, u evropských projektů je po době jaksi skončení toho projektu potřeba ještě 5 let je udržet, takže kraje z toho mají obavu. A my jsme navrhovali panu ministrovi, dejte nám na pokrytí současné krize nebo výpadku těch individuálních projektů půl miliardy a pokud se podaří přes kraje získat další finance z Evropské unie, my je zase do toho státního rozpočtu vrátíme. Takže o tom jsme vlastně dneska diskutovali, pan ministr řekl, že vlastně nebude populistou a že ani nepožádá vládu vlastně o tuto částku, takže v podstatě my jsme nedosáhli svého cíle, proto jsme se rozhodli uspořádat tu demonstraci.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, jednak demonstrace, jednak hrozba, že skončí víc než 200 zařízení, která jsou potřebná, starají se, jak už jsem řekla, o seniory nebo handicapované děti a tak dále, stát by se musel o tyto klienty těchto zařízení postarat stejně, kdyby skončila nebo ne?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ano, nicméně není možné, aby to bylo všechno svalováno na stát a na ministerstvo práce a sociálních věcí. Financování sociálních služeb je vícezdrojové, my jsme tady zatím mluvili o těch dvou zdrojích, to znamená, státní rozpočet a evropské projekty jsou další zdroje financí, ať už z krajských rozpočtů, z obecných rozpočtů, od sponzorů, poplatky klientů, to všechno je potřeba vzít v úvahu. Já jsem vyjádřil připravenost v té diskusi pokračovat, ale není možné prostě stavět ultimáta toho typu – přidejte půl miliardy korun nebo se něco stane. Těch zdrojů je potřeba využít více a není možné se zaměřovat pouze na státní rozpočet.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy tedy, pane ministře, říkáte, že kraje by měly dát víc peněz, ale ty tvrdí, že tam v jejich pokladnách se žádné finance nenajdou navíc?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
No, tak já si myslím, že je potřeba se také podívat na realitu v tom, jakým způsobem šetří stát, jakým způsobem například klesly objemy mzdových prostředků nebo platových prostředků ve státní sféře a v jakém objemu narostly platové prostředky v posledních dvou letech v krajích, to znamená, pokud kraje tvrdí, že nemají v té složité situaci prostředky, tak určitě jich mají k dispozici nebo možnost šetřit více než v tuto chvíli stát, který skutečně se snaží chovat rozpočtově tak, abychom se nedostávali do nějaké dluhové pasti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Haičmane, mluvili jste už se zástupci krajů, kolik peněz by eventuálně mohli nějakými jinými úsporami věnovat na sociální služby.

Oldřich HAIČMAN, ředitel Charity v České republice:
Ano, samozřejmě, jednáme intenzivně i s každými kraji, problém je ten, že v podstatě, a to my tvrdíme, že vidíme v tomto vinu ministerstva, že nenastavilo zákonem o sociálních službách systém, kdy v podstatě, jak říkal pan ministr správně, ano, vícezdrojové financování, ale nikdo není povinen prostě říct, že kraj nebo obec do toho je povinna třeba na 20 procent svých finančních prostředků, takže kraje, pokud ušetří, tak samozřejmě mají z té služby, které vlastně zřizují, tak prioritně budou dokrývat tady své služby, čili náš problém to vlastně neřeší, my jsme panu ministrovi také dneska říkali, že jsou to lidé, kteří se dostávají vlastně na dno společnosti, lidé bez domova, drogově závislí, matky s dětmi v tísni, experimentující mládež s drogami, a že státu se desetkrát až prodraží, pokud bude muset vydat další výdaje na záchranu sociálního systému, na sociální dávky, na prevenci prostě, aby ty lidi zase zpátky dostal po několika letech třeba zpátky do služeb, takže my si myslíme, že půl miliardy opravdu je minimální částka, která v současné době by tomu systému pomohla, než se najde systém, pan ministr slíbil, že od roku 2014 bude nový systém financování služeb, takže než se tento systém najde, tak je potřeba nějakým způsobem zasanovat tedy ten výpadek zdrojů, tedy v letošním a v příštím roce.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, to jsou další důvody, proč by se tedy podle neziskových organizací půl miliarda najít měla, ale prosím ještě krátce k tomu, jak by se měl změnit systém, počítáte s tím, že by bylo napříště, tedy pár let to potrvá, jak zmínil pan ředitel Haičman, ale bylo povinností obcí a krajů, aby dotovala, dotovaly zmíněná zařízení.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak už od letošního roku původně měla nastat situace, kdy sociální služby měly dotovat pouze kraje, kraje měly rozdělovat prostředky, i na žádost poskytovatelů sociálních služeb bylo to období odsunuto o dva roky, to znamená, tak jak říkal pan ředitel k 1. lednu 2014. Do té doby skutečně, a my jsme o tom dnes také diskutovali na tom setkání, je potřeba připravit velmi jasná pravidla a mantinely pro to, aby když budou rozdělovat ty dotace kraje, tak aby bylo jasné, že budou pokryty ty služby, které mají být pokryty, že to nebude tak, že v každém kraji se budou financovat ty služby jiným způsobem, na tom intenzivně pracujeme a já jsem dnes na tom setkání jasně říkal, že chci v té diskusi s poskytovali sociálních služeb pokračovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pokračovat a věříte, že peníze se tedy najdou, ale ve státním rozpočtu to nebude, abychom to shrnuli.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Já věřím, že pokud budeme dál diskutovat o tom, jaké jsou další zdroje, ať už se to týká zdrojů státu, například státy platící více než 20 miliard korun v příspěvku na péči, kde my jsme od 1. ledna změnily ty zákonné podmínky a je potřeba prokazovat využití příspěvku na péči, tak si myslím, že i to budou kroky, které pomohou dostat do toho systému poskytování sociálních služeb více peněz.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ujišťuje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Děkuji taky řediteli Charity v České republice Oldřichu Haičmanovi, že si udělal čas. Pánové, na shledanou.

Oldřich HAIČMAN, ředitel Charity v České republice:
Děkujeme. Na shledanou.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Pěkný večer.

zdroj: mpsv.cz

Prima Family, 27. 3. 2012, Pořad: Fakta Barbory Tachecí

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, je dnešním hostem ve Faktech na Prima FTV. Vítejte ve studiu, pane ministře.
Dobrý den.

V jakém rozmaru docházíte na vládu v současných dnech?
Tak v neutrálním, lehce napjatém, protože řešíme docela závažné otázky, zejména které se týkají státního rozpočtu na příští rok a na další léta. Tak to není vůbec jednoduchá situace.

V té atmosféře na vládě odrazily se nějak ty poslední nebo odrážejí se dosud nějak ty poslední kauzy ODS, pana Béma, Věcí veřejných, pana Bárty nebo děláte jako že nic?
Tak to není, že bychom dělali jakože nic, nicméně vláda má svoji agendu, svoje body, svůj způsob jednání a ten se samozřejmě odvíjí bez ohledu na to, jestli probíhají nějaké kauzy nebo nikoliv. Ale obecně ta atmosféra je tím samozřejmě velmi postižená, protože ve chvíli, kdy se ukazují takové smutné záležitosti, ať už se to týká soudu směrem k Vítu Bártovi nebo propojení bývalého primátora s nějakou lobbisticko byznysovou záležitostí, tak to samozřejmě potom vrhá světlo na všechny v tom negativním slova smyslu a my můžeme stokrát opakovat, že TOP 09 v žádných takových věcech nejede a stejně to vrhá tu špínu i na nás.

To bezpochyby. A uvažovali jste v této souvislosti, že by vám to voliči mohli při dalších volbách spočítat? Totiž setrvání v této vládě.
Naprosto jednoznačně. A já jsem to říkal už několikrát. My každý týden se zamýšlíme nad tím, jestli ještě máme setrvávat v té koalici nebo nikoliv. Nicméně to, k čemu jsme se zavázali svým voličům, že budeme prosazovat politiku, která je odpovědná vůči hospodaření státu, to se nám daří naplňovat a v tuto chvíli pořád ještě vyhodnocujeme, že to, že usilujeme a daří se nám směrovat stát k odpovědnému hospodaření, tak to převažuje nad tím, že je na nás házena i ta špína, kterou rozhazuje někdo jiný.

Tak pane ministře, ale nemáte pocit, když jdete mezi nás obyčejné smrtelníky někdy, že nás začíná zajímat mnohem víc, jací politici nás reprezentují a za nás rozhodují, než to, jestli budou reformy nebo budou částečné reformy nebo nebudou reformy?
No úplně tomu rozumím. A taky když mluvím s lidmi u nás v Jablonci nad Nisou při svých cestách, tak musím říct, že já mám ten názor velmi podobný. Já jsem to říkal, kdybych mohl jít demonstrovat za lepší politickou kulturu, tak to jdu udělat.

Nebo za lepší vládu?
Jak jinak k tomu přispět než konkrétními kroky? Ano, třeba i za lepší vládu. Nicméně my jsme jednoznačně řekli, jaké kroky budeme provádět. TOP 09 to jasně řekla ve svém volební programu. A ty kroky jasně provádíme a za rok a půl si každý může udělat tu inventuru.

Říká Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, u nás ve Faktech na Prima Family. Pane ministře, v momentu, kdy dnes čteme a slýcháme, k čemu jsou lidé připraveni, jako jsou masové blokace parlamentu, vlády, z čirého zoufalství, že prostě mezi těmi volbami v podstatě nevědí, co mohou dělat a dospívají k názoru, že nic. Rozumíte jim?
Ano. Rozumím jim velmi dobře. Doufám, že se to netýká voličů, kteří volili TOP 09. Nicméně musíme to rozdělit právě na ty dva různé pohledy. Jeden pohled je, který říká, zrušte, když to vezmu z gruntu, zrušte demokracii, zrušte parlament, zrušte politické strany. To je strašně nebezpečné, protože to pak směřuje k nějakému autoritářskému režimu a to já považuju za nepřijatelnou cestu. Druhý pohled je, který říká, vláda to dělá špatně, konkrétní ministr to dělá špatně a my nabízíme takovouhle alternativu. Já dám příklad, když odbory řeknou, ano, my chceme, aby se dál tato země zadlužovala tím tempem jako dosud, protože další úspory jsou pro nás nepřijatelné. To je alternativa, se kterou nemusím politicky souhlasit, ale podporuji to, aby taková alternativa byla slyšet, protože občané musí mít možnost si vybírat mezi jednotlivými alternativami.

Bezpochyby. Ale já teď mluvím o té situaci, že jednou za čtyři roky máme volby. Bezpochyby tedy jednou za čtyři roky máme šanci svůj názor projevit. Ale v podstatě v tom mezidobí, když se ukáže, že pan Bárta nešel do politiky zcela nezištně, že pan Bém nešel také do politiky zcela nezištně, že se tam dějí věci, které jsou v podstatě v demokratických zemích hodně nevídané, řekla bych, tak skutečně můžeme jen koukat a modlit se za to, aby ty partaje to správně vyřešily?
Ne. jsou dvě věci, které je potřeba si uvědomit. My jsme přece jasně říkali před dvěma lety před volbami, že tady hrozí riziko privatizace veřejné moci. No a co se teď ukazuje? Že jsme měli pravdu. Druhá věc je, kdo tomu chce pomoci, no tak se musí přihlásit k nějaké politické straně, k nějakému politickému směru a ukázat, že to jde jinak. Proto jsme zakládali TOP 09.

No oni vám ti lidé z té Holešovské výzvy, obávám se, ukáží, že nemusí zakládat nic. Stačí ta obecná naštvanost a jakoby neochota politiků řešit nejkřiklavější případy a prostě ti lidé se naštvou.
Ano. Tak já jsem to také jasně zdůrazňoval, že to jsou ty dvě cesty. Jedna cesta je nespokojenost nevyjádřená žádným způsobem, jak to řešit. Jenom čistá nespokojenost. A druhá, ta konstruktivní, je říci, ano, já chci, aby se to dělalo jinak a udělám maximum pro to, aby se to dělalo jinak. Tuto cestu jsem zvolil já.

Bezpochyby. Ale jen si teď, ptám se, uvědomujete-li si, že sedíte ve vládě s partají, a teď mluvím o Věcech veřejných, jejichž poslanec, pan Bárta, je obviněn, stále vede poslanecký klub, stále chodí na koaliční jednání s vámi o těch nejdůležitějších strategických věcech té vlády a vy dokola opakujete, pro nás je hlavní dodělat reformy.
Ne. Já říkám, je to pro mě velmi nepříjemné, velmi obtížné. Vím, že na to doplácíme, protože samozřejmě ta špína se rozhazuje bez ohledu na to, kdo má jaké politické tričko. Ale říkám, jaká je jiná varianta?

Prostě říci, každý soudný člověk vám řekne, že je pro vás varianta říci, v takové vládě s touto stranou, kde za ni vyjednává člověk, který je obviněn, prostě my nebudeme.
A co bude zítra, co bude pozítří? Dostaneme se do situace, kterou jsme si vyzkoušeli v roce 2009, kdy opozice shodila vládu, vyslovila nedůvěru vládě, ale nebyl připraven žádný další postup. Nastoupila úřednická vláda a přes všechnu popularitu úřednické vlády, tak je řada problémů, které ještě dnes musíme řešit z té doby, kdy vládla úřednická vláda.

Jak vy říkáte, je to jedna z variant. Druhá varianta je, že se vaši vládní kolegové domluví na tom, že je skutečně nehorázné pana Bártu v dané etapě posílat na K9 a vyjednávat strategicky důležité věci a začnou tam místo něj posílat někoho jiného. Vy si myslíte, že ta šance je nulová?
Tak to určitě šance je. Nicméně já nejsem členem té K9, kterou svolává…

Ne. Ale vy nezkoušíte, co by šlo, mám pocit.
Kterou svolává pan premiér. Ne, to vy tady říkáte nějaké alternativy možného postupu. V tuto chvíli pro mě, jako místopředsedu TOP 09 a ministra práce a sociálních věcí, je důležité, že nepřerušujeme práci, že děláme na těch konkrétních opatřeních, která je potřeba dělat. Protože ono by bylo velmi jednoduché říci, ano, jsou nějaké politické turbulence, tak my počkáme, jak se to vyvine. No ale to bychom mohli čekat taky rok. Ne. Je potřeba jednoznačně postupovat stále v těch k rocích, které jsme slíbili voličům. Ano, je potřeba řešit tu situaci.

Pardon. To mně nerozumíte. Já bych rozhodně nečekala na to, až nějaké turbulence nebo neturbulence nebo dva roky. Já jsem stále nepochopila to, proč pan Schwarzenberg, Kalousek, vy, kdokoli, kdo v tuto chvíli je ve vládě, prostě neřekne, nezlobte se, my s panem Bártou v dané etapě o strategii této země jednat nebudeme.
Tak v tuto chvíli žádné vyjednávání s panem Bártou neprobíhá.

Už bylo, že?
Ale já jsem se žádného takového jednání neúčastnil, takže pokud nějaké takové jednání proběhlo, tak se musíte zeptat těch účastníků, kteří u toho jednání byli. Nicméně já znova opakuju, v případě, že chcete něco zbourat, tak je odpovědné vědět, jaký bude následující krok.

Je to odpovědné, ale tady prostě nikdo neříká, že osm milionů voličů, řekněme, je odpovědných. Tak to není. Prostě vláda, politici se chovali celou dobu, myslím, dost nezodpovědně na to, aby dnes měli právo říkat voličům, co je a co není zodpovědné.
Já neříkám voličům, co je a co není zodpovědné. To mi vkládáte do úst něco, co jsem neřekl. Já říkám, že my máme od voličů mandát prosazovat náš volební program, my za ním stojíme a myslím si, že rok a půl práce TOP 09 ve vládě naprosto jednoznačně ukázal, že postupujeme přesně podle toho, co jsme voličům slíbili, byť je to v řadě ohledů nepopulární. To, že nám voliči ostatních politických stran dali do koalice takové strany, jaké máme v koalici, to skutečně není záležitost, kterou by TOP 09 nebo její voliči mohli ovlivnit.

Tomu rozumím. Jak říkal Jiří Paroubek i s mimozemšťany, že?
Tak s mimozemšťany ani tak ne, ale tu koalici sestavili skutečně voliči. To není tak, že tu koalici bychom si vybírali sami.

Ne. Já tomu rozumím. Ale předpokládám, že v momentě, kdy by voliči rozdali karty tak, že by s vámi v koalici měla být strana, se kterou prudce nesouhlasíte, tak že byste s ní taky nebyl. Takže je to vždycky na rozhodnutí té které strany, jestli tohohle parťáka bere nebo nebere. A vy ho berete prostě.
Ano. Naprosto jednoznačně. My jsme se těmi dvěma stranami shodli na koaliční dohodě, shodli jsme se na programovém prohlášení vlády a to já považuji za podstatné. Jde o to, jací jsou členové vlády, jakým způsobem se daří naplňovat programové prohlášení. S tím můžeme být spokojeni nebo nespokojeni u jednotlivých ministrů. Ale my jsme převzali jako TOP 09 odpovědnost za naše resorty a za ty chceme skládat účty.

To už jste říkal. Rozumím tomu. Jenom mi řekněte, jste spokojen s tím, jak je složena vláda? Z konkrétních lidí? Líbí se vám?
Co se týká zastoupení ministrů za TOP 09, tak ano. Jsem spokojen.

Ne. Já se bavím o celé vládě.
Co se týká ostatních partnerů, tak to je především jejich právo si nominovat do vlády jejich zástupce.

Vy na ně nemáte názor?
Já nechci veřejně prezentovat svoje pocity z toho, jak by kdo mohl nebo nemohl postupovat lépe. Dokonce si myslím, že pro to ani nemám tolik informací, aby to bylo objektivní, protože každý z nás řešíme nějaké resortní problémy.

To bezpochyby. Bezpochyby. Mě jenom zajímalo, jestli si myslíte, že dnešní vláda je plná Mirků Dušínů se strategickým pohledem na obzor do budoucna a na které je spolehnutí nebo…?
Tak každý má svůj styl vedení resortu. Řada věcí je mně vyčítána při vedení mého resortu a já také neočekávám od kolegů, že budou hodnotit, zda postupuji v tom konkrétním rozhodnutí správně nebo špatně, protože to má řadu vzájemných souvislostí. Stejně tak já nebudu hodnotit, jestli ministr vnitra postupuje správně při reorganizaci policie nebo ministr obrany při organizaci armády.

Rozumí. Jen ještě prosím, pane ministře, pro zajímavost. Politici, pokud jde o tu poslední kauzu Bém – Janoušek, tak někteří říkají, že nebudou hodnotit odposlechy, jejichž zdroj je neznámý, někteří říkají, že nečtou nikdy odposlechy a tak dále. Jak to máte vy?
Tak já to považuji za skutečně velmi znepokojující. A vy znáte můj umírněný slovník. Takže když řeknu, že je něco velmi znepokojující, tak je to pro mě téměř poslední stupeň té katastrofy, která se tím na politické scéně vyjevila v plné nahodě.

Ten postup, který zvolila ODS, po jistém krátkém váhání vyzvala Pavla Béma k odchodu z Poslanecké sněmovny, se vám jeví jako úměrný?
Já si myslím, že to je přiměřený postup v té konkrétní kauze. Jde jenom o to, jestli zároveň s tím také se někdo zamyslel nad tím, jestli to je skutečně jednotlivý ojedinělý případ anebo jestli je to jenom špička ledovce.

No já si myslím, že takový relativně opatrný postoj ODS, alespoň z počátku té kauzy, svědčí o tom, že si to mnozí lidé právě uvědomili a že se bojí Pavla Béma, aby nezačal vyprávět o jiných.
Tak já věřím, že ODS je dostatečně stabilní a dlouhodobá strana na to, aby si tenhle problém uměla vyřešit sama, abych jí já nemusel radit, jakým způsobem to má řešit.

Ne. Mě zajímá váš názor. Rozhodně ne rada. Váš názor. Ještě by mě zajímalo, pane ministře, jestli jsou pravdivé ty informace, že váš ministr zahraničí a předseda strany je připraven opustit vládu kvůli prezidentským volbám? Je to tak nebo není?
Ne. Zatím žádné takové rozhodnutí není. On to nakonec jednoznačně dementoval. To, jakým způsobem se bude příprava volební kampaně pro prezidentské volby vyvíjet v dalších měsících, to bych skutečně nechal, aby prezentoval pan Schwarzenberg sám.

Tolik Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, který byl dnešním hostem ve Faktech na Prima Family. Pane ministře, já vám díky moc, že jste přišel. Hezké odpoledne.
Děkuju za pozvání. Mějte se pěkně.

ke zhlédnutí online zde
zdroj: top09.cz