Jaromír Drábek

Rozhovor na ČT24, 20. 6. 2011

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Změnila čtvrteční stávka něco na komunikaci mezi vládou a odbory? Ve čtyři hodiny odpoledne se ve Strakově akademii schází takzvaná tripartita, tedy zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Mluvit mají mimo jiné o zdravotnické reformě, s jejíž podobou odboráři nesouhlasí.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Ve studiu je předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil, dobrý den.

Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Dobrý den.

Jolka KRÁSNÁ
U telefonu je ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. I vám, pane ministře, dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Pěkné ráno.

Jiří VÁCLAVEK
Pane předsedo, začněme tím, kde jste minulý týden skončili. Ve středu na tripartitě, tam pokud se nemýlím, bylo dohodnuto to, že lidé z rizikových profesí jako například horníci nebo slévači budou moci chodit do důchodu o pět let dřív proti ostatním zaměstnancům. Můžete garantovat, že za několik měsíců nebo týdnů nepřijdete s požadavkem na rozšíření této skupiny zaměstnanců o další?

Jaroslav ZAVADIL
Já bych chtěl říci, že nebylo dohodnuto nic, že to byl příslib. My jsme samozřejmě už zpracovali stanovisko k tomu, máme rozpracované i ty kategorie v uvozovkách, jak by to mohlo vypadat. Visí to jak na webových stránkách, bylo by dobře, kdyby se diváci na to podívali, jaké návrhy dáváme, protože pak by se nemohlo stát, že by nám někdo říkal: Vy vlastně žádné návrhy nedáváte. Tak my to máme rozpracované a nemyslím si, že bychom přicházeli s dalším rozšiřováním. To vám říkám na rovinu.

Jiří VÁCLAVEK
Takže to penzum, které je uvedené, je konečné?

Jaroslav ZAVADIL
Ano, to penzum které je tam uvedené, to znamená, že by se chodilo o pět let dříve za určitých podmínek po odpracování určitých let jak v té profesi, tak v té celkové.

Jiří VÁCLAVEK
Dvacet let v oboru.

Jaroslav ZAVADIL
Dvacet let v oboru, ale pozor, dvacet let v oboru v některých profesích 15 let u horníků a 10 let u uraňáků, to jsou rozdíly, které tam jsou. Takže to je asi tak v hrubé kostce vše. Ale otázka je, jak se s tím vláda bude vyrovnávat, protože zatím to byl jenom příslib.

Jolka KRÁSNÁ
Pane ministře, otázku začnu citací: „Je velká výhoda českého systému, že je sjednocený a bez výjimek, tam v Evropě, kde mají zaměstnanecké skupiny výhody, je neustále politická poptávka získat je i pro další skupiny. To jsou slova Milana Šlapáka z výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Pane ministře, pokusíte se nějak legislativně zabránit tomu, aby se výjimkou pro horníky otevřela pomyslná Pandořina skříňka?

Jaromír DRÁBEK
Jednak já musím jednoznačně potvrdit, že to co tady padlo v citátu, tak je přesně můj názor. Za druhé, musím potvrdit slova pana předsedy Zavadila, že na tripartitě ve středu nebylo nic dohodnuto. Bylo otevřeno toto téma. A za třetí je velmi důležité říci, že já budu bránit ze všech sil jednotnost toho českého systému. To, že se před dvaceti lety zrušila kategorizace zaměstnání, že dnes je to tak, že pro všechny platí pravidla stejná, to je prostě věc, kterou já v žádném případě neopustím. Na druhou stranu, ano, my jsme slíbili odborům, že budeme vyjednávat o takzvaných zaměstnaneckých schématech, to znamená o možnosti, aby profese, které jsou fyzicky nebo psychicky extrémně náročné, tak aby měli možnost si vytvořit takové podmínky, aby mohli dříve odejít z té ekonomické aktivity a aby tu dobu, která je mezi standardním věkem odchodu do důchodu a tím předčasným, který oni potřebují, tak aby byli schopni dorovnávat z nějakého jiného systému, ale zdůrazŃuji jiného systému, v žádném případě nechci aby byl nabourán ten jednotný systém důchodového zabezpečení v té formě, jak ho dnes známe.

Jiří VÁCLAVEK
Rozumím tmu správně, že tím řešením by byly ony zaměstnanecké fondy, koneckonců to navrhují i obory.

Jaromír DRÁBEK
Nějaká taková forma, já jsem záměrně použil ten termín zaměstnanecká schémata než zaměstnanecké fondy, ten systém tradičních zaměstnaneckých fondů to znamená, že jeden zaměstnavatel vlastní jeden zaměstnanecký fond. Ten už je v tuto chvíli přežitý a vzhledem k tomu, že v České republice nemá nějakou tradici, o kterou bychom se mohli opírat, tak si myslím, že v tuto chvíli zavádět něco, co bylo aktuální před 30 či 40 lety, už nemá smysl. Ale ta forma zaměstnaneckých schémat, to znamená, uzavřené schéma pro určitého zaměstnavatele jako nabídka od standardního penzijního fondu, to si myslím, že je správné.

Jolka KRÁSNÁ
Pane Zavadile, jak by měly ty zaměstnanecké penzijní fondy podle představ odborů vypadat?

Jaroslav ZAVADIL
Připadá mi to trochu legrační, co řekl pan ministr, protože my už o tyhle ty fondy bojujeme 10, 15 let už v době, kdy byly zrušené ty kategorie, tak jsme chtěli nějakou náhradu. A zatím se vlády tomuhle bránily, přičemž v světě je to běžné. Není pravda, že s jedním zaměstnavatelem je jeden fond. Ty fondy jsou různé a samozřejmě je možné přecházet s těmi penězi i z jednoho sektoru do druhého. Takže ten člověk o nic nepřijde, pokud se týká finančních prostředků a je to běžná věc, která je v západní Evropě a já se domnívám, že je chybou, že se o těchto věcech nehovořilo dříve ze strany vlády. My jsme jim to navrhovali, ale bohužel zatím nic.

Jiří VÁCLAVEK
Na druhou stranu stalo ve Velké Británii, že ty peníze, které si zaměstnanci tímto způsobem u tohoto fondu šetřili na penzi, tak podnik, který byl v problémech, zneužil k řešení těch finančních problémů. Není to příliš velké riziko?

Jaroslav ZAVADIL
Nedomnívám se, že to je příliš velké riziko. Jestli to byl jeden fond, tak v krizi při kapitálových fondech došlo k obrovskému poklesu finančních prostředků v Americe v jiných státech a jsou to kapitálové fondy a také došlo k tomu samému.

Jiří VÁCLAVEK
Ale jak byste to vysvětlil konkrétně třeba zaměstnancům, odborářům, kdyby k něčemu takovému došlo u nás?

Jaroslav ZAVADIL
Jestli někdo něco rozkrade, a to se stává v České republice běžně, tak pak by měl být za to zavřen. Že se to stane zrovna v jednom případě ve stovkách případů, prosím vás, to je jedno promile. Takže já se nedomnívám, že by tohle bylo.

Jiří VÁCLAVEK
Takže je to riziko podnikání.

Jaroslav ZAVADIL
Takže je to riziko podnikání samozřejmě.

Jolka KRÁSNÁ
Pane ministře, tripartita minulý týden jasně ukázala, že vláda je schopna na jednání přijít i s konkrétními kompromisy a ústupky. S jakými kompromisy ústupky přijdete na dnešní jednání, kde má být řeč především o zdravotní reformě?

Jaromír DRÁBEK
Tak já nerad slyším slovo ústupky. Přece vyjednávání je spíše o těch kompromisech tak jak bylo řečeno. Ale k tomu, aby byl uzavřen vhodný kompromis, to znamená přijatelný pro obě strany a hlavně který jde směrem kupředu, tak na to je potřeba oboustranné a velmi pečlivé vyjednávání. My bohužel jsme v posledních týdnech spíše svědky takového vykřikování než abychom vedli nějakou skutečně věcnou argumentaci. Ta se vede na pracovních skupinách, na pracovní úrovni v jednotlivých pracovních týmech, a my potom, když přijdeme na tu takzvanou velkou tripartitu, tak většinou si vyslechneme taková ta klišé, která se objevují pořád dokola jakože vláda není ochotna jednat a že to stejně nemá smysl a tak dále.

Jiří VÁCLAVEK
Já se moc omlouvám, že vám do toho vstupuji. Přeci i do médií se v posledních dnech minimálně v posledních dnech dostaly naprosto cela konkrétní výhrady odborů právě například zdravotnické reformě, to skutečně potom na tripartitě nejednáte o těch konkrétních věcech, když se ty konkrétnosti dostávají do médií, to potom skutečně je řeč jen o klišé?

Jaromír DRÁBEK
Bohužel musím říci, že z velké části ano. Tak já jsem skutečně velmi zvědav a pln očekávání jakým způsobem dnes bude probíhat to jednání o zdravotnické reformě, zda skutečně bude o konkrétních záležitostech o jednotlivých úpravách, či zda to bude zase v té obecné rovině. My nesouhlasíme s ničím.

Jiří VÁCLAVEK
Předpokládám, pane Zavadile, že vy dnes budete požadovat zamítnutí toho zákona, který je teď v poslanecké sněmovně ve třetím čtení. Je to ale vůbec reálný požadavek?

Jaroslav ZAVADIL
To je na vládě. Já bych chtěl reagovat na pana ministra Drábka, já už to nemůžu poslouchat. Vláda připravila komplexní pozměňovací návrh k 48. Má to 48 nebo 49 stran.

Jiří VÁCLAVEK
Jenom pro diváky, to je ten zákon, který je teď ve sněmovně?

Jaroslav ZAVADIL
Měl být už dávno schválen, nebýt administrativní chyby s nikým se o tom nejednalo, odborům se nepředložilo vůbec nic, zaměstnavatelům se nepředložilo vůbec nic, všechno si to upekli ve sněmovně a kdyby nebylo téhle administrativní chyby, tak už to bylo schválené. Takže ať nám pan Drábek nevypravuje takovéhle pohádky, takže jsem zvědavý, s čím dneska přijdou. My samozřejmě jsme na to připraveni a je tam řada věcí, která je pro lidi tohoto státu velmi, velmi nebezpečná. Placení do 50 korun všech léků, spoluúčast na těch nejmenších zdravotnických pomůckách, budou se hradit skutečně jen ty nejnižší věci a dokonce někde jen ze 75 % a to je věc, která by se měla debatovat dlouze a ne prostě to dát do sněmovny, ve zdravotnickém výboru si naházet plno připomínek, plno pozměňovacích návrhů a pak to dát jako jeden balík, aniž by to s námi někdo probral.

Jiří VÁCLAVEK
No a co s tím teď?

Jaroslav ZAVADIL
To jsem zvědavý a to je druhá věc, je to ve třetím čtení. Podle mě se to dá jedině stáhnout, pokud se rozhodne vláda stáhnout, bude to jenom dobře a měl by být prostor pro to, aby se o této tak důležité novele tak dlouze debatovalo.

Jolka KRÁSNÁ
Pane ministře, ještě krátká reakce.

Jaromír DRÁBEK
Reakce je jednoduchá. Všichni diváci tady slyšeli, jakým způsobem k tomu jednání přistupují odbory. Slova jako to je legrační nebo slova jako to už dál nemůžu poslouchat, tak to je obrázek toho, jak probíhá jednání na tripartitě.

Jiří VÁCLAVEK
Počkejte, pane ministře, ale současně pan předseda řekl naprosto konkrétní výhrady, proto se naprosto konkrétně ptáme, stáhnete ten zákon nebo zamítnete ten zákon, přistoupí na to koalice, zítra když o tom bude sněmovna hlasovat v tom třetím čtení, tak ten zákon nepodpoříte nebo něco takového vůbec nepřipadá v úvahu a zítra ten zákon sněmovnou projde?

Jaroslav ZAVADIL
Fakt je to jenom divadlo.

Jaromír DRÁBEK
Musím říci, že pokud dostanu slovo, že budeme velmi pečlivě odpoledne a večer jednat o těch jednotlivých argumentech, já si v tuto chvíli nemyslím, ale nevím, co se tane odpoledne, já si v tuto chvíli nemyslím, že by odbory přišly s tak silnými argumenty, abychom stáhli celý ten návrh. Pokud se ukáže u jednotlivých ustanovení, že ty argumenty jsou silné a že je potřeba je vzít v úvahu, tak samozřejmě podle toho potom budeme postupovat dál.

Jolka KRÁSNÁ
Ještě jedna věc, pane Zavadile, budete dnes na tripartitě požadovat hlavu ministra financí Miroslava Kalouska?

Jaroslav ZAVADIL
Já jsem nikdy ničí hlavu nepožadoval. Já si nemyslím, že nám to patří.

Jiří VÁCLAVEK
Požadoval to váš kolega z Asociace samostatných odborů pan Dufek.

Jaroslav ZAVADIL
Na to má on právo jako každý jiný občan.

Jiří VÁCLAVEK
A je to taktické požadovat něco takového před klíčovým jednáním? Neznemožňuje to potom tu faktickou diskusi?

Jaroslav ZAVADIL
Helejte se, já bych to neudělal, tečka. Já řeknu jiný věci panu ministru Kalouskovi, a taky mu je dneska řeknu, ale že bych požadoval něčí hlavu? To je nesmysl.

Jiří VÁCLAVEK
Ještě poslední věc k té zdravotnické reformě, pokud tedy ten zákon projde zítra tím třetím čtením, považujete za přijatelné potom o jednotlivých dílčích změnách jednat řekněme v legislativním procesu, když ten zákon vrátí Senát sněmovně? To by bylo pro vás ještě přijatelná varianta?

Jaroslav ZAVADIL
Já se domnívám, že pokud se ten zákon nestáhne, tak se dá jasně najevo, že ta koalice prostě to chce převálcovat a že to chce schválit tak jak to je. Pochybuji o tom, že by se ze Senátu vrácený tento zákon jaksi dokázal potom v té koaliční mašinérii pozměnit. Já o tom pochybuji a je mi to líto.

Jiří VÁCLAVEK
Pane ministře, jaká by tedy potom byla možnost těch dílčích úprav toho zdravotnického zákona, prosím pro doplnění.

Jaromír DRÁBEK
Já to vysvětlím. V tuto chvíli jsme skutečně před třetím čtením, které má proběhnout buď zítra nebo pozítří a ve třetím čtení se hlasuje o jednotlivých pozměňovacích návrzích k tomu zákonu. To znamená, tam je možnost odlišit, co je správně a co není správný, když to řeknu velmi jednoduše. Potom, pokud Senát vrátí ten zákon s pozměňovacím návrhem, tak pak už Poslanecká sněmovna nemá příliš možností do toho zasahovat, protože buď musí schválit ten původní text nebo ten text navržený Senátem. Tam už v tom není možné dělat další úpravy. Nicméně jak jsem řekl, my o tom budeme doufám, věcně a podrobně jednat odpoledne na tripartitě. Víme, jak se ty argumenty k jednotlivým pozměňovacím návrhům budou vyvíjet.

Jiří VÁCLAVEK
A cesta je případná další novela, tedy případný další legislativní proces, další zákon? Chápu to správně.

Jaromír DRÁBEK
Tak toto je jeden malý krůček, prosím nebylo by dobré, aby bylo vnímáno to, že tento zákon je nějaká celá zdravotnická reforma, to v žádném případě není pravda a nakonec to padlo i mnohokrát na tripartitě, když jsme o tomto tématu jednali. Ten zákon, který dnes je ve schvalování, tak je skutečně jen krůček pro systémové zavedení těch opatření, které je potřeba zavést, to znamená, jasné vymezení toho, na co má každý občan právo, když je zdravotně pojištěný, jakým způsobem mu ta služba musí být poskytnuta, ty garance toho, že všichni na tom musí být stejně.

zdroj: top09.cz

Rozhovor s Jaromírem Drábkem, Český Rozhlas 1 – Radiožurnál, 15. 6. 2011

Jan BUMBA, moderátor
Na dopoledním jednání tripartity byl i ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, dobrý den, vítám vás ve vysílání.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí
Dobré poledne.

Jan BUMBA
Pane ministře, jaké je vaše hodnocení, k čemu bylo to dnešní jednání tripartity?

Jaromír DRÁBEK
Tak to dnešní jednání v podstatě bylo náhradou za to sobotní jednání, já musím říct naprosto jednoznačně a nezkresleně, že na to sobotní jednání prostě zástupci odborů nepřišli. To znamená, pokud pan předseda Dufek říká, že v sobotu byla ideální doba na jednání, tak je naprosto jednoznačně vinou odborů, že toto jednání neproběhlo. To dnešní jednání bylo poměrně věcné, musím říct, že já sám velmi kladně hodnotím to, že jsme se dohodli na pokračování všech jednání. To znamená, pokračování těch procedur, které se dnes vedou jak na úrovni pléna tripartity, tak v jednotlivých pracovních týmech. Z tohoto důvodu také musím říci, že naprosto nechápu, jak v průběhu vyjednávání mohou představitelé odborů hájit to, že je potřeba udělat zítřejší stávku. Ta stávka skutečně nepřinese nic dobrého, přinese jenom škody jak zaměstnavatelům, tak státu, tak běžným občanům. Ty peníze by bylo možné využít na něco jiného, mnohem užitečnějšího a pokud dnes ani na tom jednání tripartity nikdo nezpochybnil, že se vyjednává, že to vyjednávání běží o všech těch jednotlivých reformách, tak skutečně nevidím naprosto žádný důvod k tomu, aby se v průběhu jednání stávkovalo.

Jan BUMBA
Pane ministře, úplně upřímně. Věřili jste opravdu tomu, že by se mohlo dnes podařit stávku odvrátit?

Jaromír DRÁBEK
Tak my jsme pro to udělali maximum. I na základě toho dnešního jednání, které probíralo jak zdravotnickou reformu, tak důchodovou reformu, tak se dotklo i daňové reformy, tak znova opakuji, my jsme se dohodli na tom, jakým způsobem dál postupovat v takovém případě.

Jan BUMBA
Jak říkáte, že jste udělali maximum, to zní, jako kdybyste si vytvářeli alibi.

Jaromír DRÁBEK
V žádném případě, my jsme tam navrhli konkrétní jednání nad konkrétními tématy, ty, nad těmi, která považuje zejména strana odborů za důležitá, to znamená, otázku řešení věku odchodu do důchodu, otázku řešení důchodu profesí, které jsou fyzicky náročné. To jsou jednání, to jsou témata, o kterých se dá jednat a jsme připraveni o nich jednat a to dávám jenom příklad z jedné té oblasti. Nicméně prostě ta jednání musí být nad věcnými argumenty a to, jestli se uskuteční, nebo neuskuteční stávka, to na tom vůbec nic nemění. A pokud pan předseda Dufek tady argumentuje, že vlivem té hrozby stávkou došlo k odložení jednání o zdravotnické reformě v Poslanecké sněmovně, tak to je samozřejmě úplný nesmysl. Dnes na tom jednání požádala strana odborů, aby měly možnost ještě jednat o aktuální situaci, projednávání toho návrhu v Poslanecké sněmovny, my jsme jim to přislíbili, to znamená, v pondělí se na tripartitě projedná ta aktuální předloha, která je dnes předložená v Poslanecké sněmovně. A to, že se to hlasování odloží z pátku na úterý nebo na středu, to je samozřejmě záležitost, která nijak nesouvisí s tím, jestli bude, nebo nebude stávka.

Jan BUMBA
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, děkujeme za rozhovor, na shledanou.

zdroj: top09.cz

Rozhovor s Jaromírem Drábkem v Hospodářských novinách, 15. 6. 2011

Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace; při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů. (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)

Státní správou v oblasti státní politiky zaměstnanosti je pověřeno Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Úřadem práce České republiky. Zákon o zaměstnanosti k tomu dodává: Ministerstvo řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Přitom zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce, zaujímá stanoviska k návrhům ovlivňujícím státní politiku zaměstnanosti, které zpracovávají jiné ústřední orgány státní správy, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce a k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v České republice a přijímá opatření k usměrňování pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a pracovních sil do zahraničí…

V této souvislosti a ve vazbě na ocenění Zaměstnavatel roku 2011, nad nímž MPSV převzalo záštitu, se ptáme ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka:

Cílem státní politiky zaměstnanosti je mimo jiné dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách a produktivní využití zdrojů pracovních sil, tedy úspěšní zaměstnavatelé a spokojení zaměstnanci. Zaměřme se na zaměstnavatele: jakou podporu či pobídky jim stát v rámci své politiky poskytuje?

Mezi opatření, kterými stát podporuje zaměstnanost, patří zejména investiční pobídky, tedy podpora tvorby nových pracovních míst a podpora školení a rekvalifikace zaměstnanců. Investiční pobídky jsou obecně zaměřeny na podporu high-tech výroby a dovoz kapitálu. V současné době je soustředěno poskytování investičních pobídek v gesci MPSV na územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 procent vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Výše hmotné podpory činí 50 000 Kč na nové pracovní místo a 25 procent z nákladů na rekvalifikaci. Případné navýšení je možné podle velikosti podniku a podle toho, zda rekvalifikovaný zaměstnance spadá do některé „rizikové“ skupiny. Dále se jedná o příspěvky, které poskytuje Úřad práce ČR na základě posouzení regionální situace na trhu práce a možností uplatnění konkrétního uchazeče o zaměstnání. Příjemcem příspěvků je zaměstnavatel, který přijme do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Jedná se zejména o společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování, překlenovací příspěvek apod. Obecně řečeno – jedná se o zřizování nových pracovních míst a vyhrazování současných míst pro konkrétního uchazeče o zaměstnání. Příspěvky poskytuje Úřad práce na základě písemné dohody se zaměstnavatelem. Při rozhodování o poskytnutí příspěvku a jeho výši vycházíme z konkrétní situace na trhu práce, tzn. z počtu a struktury uchazečů o zaměstnání a z počtu a struktury volných pracovních míst, z dalších možností uplatnění konkrétního uchazeče apod. Jedná se o příspěvky na mzdové náklady nebo o příspěvky na nákup vybavení potřebného pro vytvoření nového pracovního místa.

Jaký zájem o státem nabízené příspěvky a pobídky projevují sami zaměstnavatelé? O které je zájem nejvyšší? Je něco, co by zaměstnavatelé jako podporu uvítali, ale zatím nebylo realizováno nebo se chystá?

Největší zájem ze strany zaměstnavatelů je o nástroj „společensky účelné pracovní místo vyhrazené“. Důvodem je minimální administrativní náročnost při získávání tohoto příspěvku. Od ledna 2011 do dubna 2011 bylo vyhrazeno 1842 těchto pracovních míst. Jedná se o příspěvek na mzdové náklady zaměstnanců. V současné době MPSV rozjíždí projekt „Vzdělávejte se pro růst!“, jehož cílem je zvyšování kompetencí, odborných znalostí a dovedností zaměstnanců v oborech, ve kterých lze bezprostředně nebo v nejbližším období očekávat růst poptávky po pracovní síle, a podpora podniků v odvětvích s předpokladem růstu. Podporována budou následující odvětví: strojírenství, stavebnictví, nezávislý maloobchod, pohostinství a gastronomie, terénní sociální služby, odpadové hospodářství. Projekt umožní vybraným podnikům získat finanční příspěvky na vzdělávání či rekvalifikaci svých zaměstnanců. Současně budou zaměstnavateli hrazeny mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců, a to po dobu jejich vzdělávání (po tuto dobu totiž nemůže zaměstnavatel využít zaměstnance na jinou práci).

Předmětem diskusí jsou už nějaký čas stravenky a jejich daňové zvýhodnění. Nestojí úmysl zrušit tuto výhodu proti záměrům aktivní politiky zaměstnanosti?

V případě stravenek se jedná o benefit ze strany zaměstnavatelů ke svým zaměstnancům. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti umožňují podporu zaměstnavatelů, kteří uchazečům o zaměstnání vytváří vhodná pracovní místa. Mezi těmito instituty tedy není žádná přímá souvislost.

MPSV poskytlo záštitu soutěži Zaměstnavatel roku. Jak tuto soutěž hodnotíte a v čem vidíte její hlavní přínos?

Díky celkovému pojetí, ale i co do rozsahu je soutěž Zaměstnavatel roku potřebná a užitečná. Je jedině dobře, že v ČR existuje subjekt, který oceňuje personální politiku jednotlivých společností, které můžou a dokážou inspirovat ty ostatní. Právě v tom spatřuji jednoznačný přínos soutěže a její důležitost. I proto Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR převzalo nad tímto oceněním záštitu.

autor: Zdena Bočarova

zdroj: top09.cz

Rozhovor Oldřicha Dandy v deníku Právo
Právo, strana 3, 8. 6. 2011

Co říkáte na ultimátum Věcí veřejných?
To snad nestojí ani za komentář, protože způsob vyjednávání uvnitř koalice je bohužel výrazně odlišný od toho, jakým způsobem jedná vláda. Veřejnost to bohužel vnímá tak, jakým způsobem se politici umějí, či neumějí dohodnout. Ve vládě probíhá komunikace věcně, ale jakmile politici Věcí veřejných přesednou na koaliční jednání, nejde o věcnou práci, ale o to, jak získají nějaké body. Pokud mám dobré informace, tak Věci veřejné nepřišly s žádným konkrétním návrhem.

Nebylo by od vás a ODS rozumnější umožnit véčkařům získat nějaké ty body, které by mohli přinést do své strany a lépe zdůvodnit jejich setrvání ve vládě?
Tomu rozumím, ale musí říci, co chtějí. Oni řekli jen, že chtějí důstojné místo ve vládě. Když jim to premiér navrhl, tak to odmítli.

Podle nich předseda Legislativní rady vlády není důstojné místo.
S tím nesouhlasím, předseda Legislativní rady vlády je silná pozice, protože může mluvit do předkládání zákonů všech resortů. Pokud mají takové hodnocení, tak by měli říci, jak to udělat jinak.

Je tu otázka hlasování o důvěře vládě. Měla by ji vláda spojit s některým z projednávaných zákonů, či o ní hlasovat samostatně?
Na to mám odlišný pohled. Důchodová, sociální, zdravotní či daňová reforma jsou stěžejní reformy, které vláda slíbila ve svém prohlášení vlády. Pokud by některá z těchto reforem neprošla, tak tato vláda nemá právo na existenci. Na to nepotřebuji žádný formální způsob.

To by ale nevedlo formálně k jejímu zániku.
V takovém případě by měla vláda podat demisi.

Vy byste to navrhl?
Ano, jednoznačně.

 

zdroj: top09.cz

Rozhovor s Jaromírem Drábkem na Českém rozhlasu.
Ozvěny dne, ČRo1 – Radiožurnál, 2. 6. 2011

Jan BUMBA, moderátor
Současná česká vláda bude pokračovat, jen když dokáže provést reformy. Kolikrát už jste to slyšeli? Na tom se aspoň verbálně shodují všechny strany rozklížené koalice, pod slovem reformy se většinou skrývají změny důchodového systému, zdravotnictví nebo daní. To slovo reformy se stalo jakýmsi zaklínadlem pro mnohé politiky. Víme, ale k čemu mají reformy směřovat, kdy už bude po reformách a jak to vlastně poznáme? Ekonom Karel Kříž ze společnosti Value Added napsal ve svém článku v Lidových novinách, že ti čeští reformátoři národ straší a demotivují. Před vysíláním jsem mluvil s ním a také s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem. Pana Kříže jsem se nejprve zeptal, zda to znamená, že nevěří ve smysluplnost vládních reformních záměrů.

Karel KŘÍŽ, ekonom ze společnosti Value Added
No, určitě věřím ve smysluplnost těch vládních návrhů, ale tvrdím, že vláda neustále zavaluje občanstvo negativními zprávami a není schopna ty reformy prodávat, to znamená, jestliže začátkem 90. let například každému bylo jasno, proč se ty reformy dělají, aby byly plné obchody, aby se mohlo efektivně pracovat, aby to, aby to všechno mělo smysl, aby se to hospodářství změnilo v takové, jako je na Západě, tak teďka dokonce i vzdělaný ekonom, když se ho zeptáte, tak vlastně pokrčí rameny a neví vlastně, proč by nějaká reforma důchodového systému nebo zdravotního systému měla být, respektive co dobrého přinese.

Jan BUMBA
A vy jako vzdělaný ekonom, pane Kříži, máte nějakou odpověď na otázku, k čemu ty reformy vlastně jsou?

Karel KŘÍŽ
Já jsem se tím textem snažil trochu vládu podotknout, aby změnila tu svojí rétoriku, aby si plnila svoje vlastní reformní úkoly, aby neodrazovala občany od pozitivní činnosti, protože zatím celá ta debata je o tom, že jsou nějaké dluhy a že ty dluhy je třeba nějak řešit, ale ve skutečnosti dluhy má stát a stále víc si je zvětšuje, kdežto podniky a občané těch dluhů tolik nemají a můžou se klidně, pokud zváží, že je to pro ně užitečné, tak se můžou klidně zadlužit o něco více, tak jako je to v naprosté většině západních zemí. Ty dluhy, které má náš stát, tak i ty dokonce jsou v mezinárodním srovnání poměrně nízké. A ty dluhy, které mají naši občané k tomu státu ještě, jsou zhruba na 40 procentech takových zemí, jako jsou Spojené státy nebo Velká Británie nebo Itálie a kdybychom to dali absolutním vyjádřením, tak by to bylo na hlavu, tak by to bylo možná 20 procent, jo.

Jan BUMBA
Pane ministře, než se dostaneme k otázce míry zadlužení a k dalším detailním věcem, tak nejprve ta základní otázka, k čemu ty reformy vlastně jsou?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak na tu základní otázku už částečně odpověděl pan Kříž. Reformy mají jeden jediný cíl – zodpovědné hospodaření s majetkem státu, tedy s majetkem všech občanů. To, že míra zadlužení České republiky je menší než jiné, než u jiných zemí, které s tím například mají akutní problémy, to je snad výhoda a je dobře, že ty reformní kroky děláme ještě ve stavu, kdy můžeme ten rozvoj veřejného dluhu zabrzdit. Co se týká důchodové reformy, tak tam zase přece smysl důchodové reformy je naprosto jasný, zajistí dlouhodobou stabilitu důchodového systému tak, aby i dnešní mladí lidé, kterým je dnes 25, 30, 35 let věděli, že až jednou budou muset ukončit svojí ekonomickou aktivitu, takže ten systém státní důchodový, že jim zajistí přiměřené příjmy.

Jan BUMBA
Jak, pane ministře, poznáme, že už je po reformách?

Jaromír DRÁBEK
Poznáme to celkem jednoduše, pokud se reformní kroky podaří uskutečnit v těch plánovaných termínech, tak za prvé zjistíme, že dluh České republiky jako státu už neroste, to znamená, dokážeme hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, tedy dokážeme, aby stát utrácel tolik, kolik jsou jeho příjmy. Za druhé, zjistíme, že náš důchodový systém je dlouhodobě stabilní a co se týká té třetí položky, která je z mého pohledu velmi důležitá, že státní sociální síť je zaměřená skutečně jenom na ty, kteří pomoc od státu, finanční pomoc od státu potřebují, to jsou takové tři základní položky, podle kterých si každý občan může vyhodnotit, na kolik jsme dostáli těm slibům, které jsme říkali voličům před parlamentními volbami v minulém roce.

Jan BUMBA
Pane Kříži, jsou toto cíle, které skutečně jsou úctyhodnými cíli reforem?

Karel KŘÍŽ
Tak jsou, ale on jim nikdo moc nerozumí, protože jsou to takové makroekonomické cíle, a nikdo si z toho běžného občanstva moc nevezme.

Jan BUMBA
Pane ministře, vraťme se, prosím, k tomu, o čem také hovořil pan Kříž, že to vypadá jakoby vláda neuměla nebo nedokázala ty reformy prodávat veřejnosti, jakoby, protože skutečně slyšíme z úst vládních představitelů často o nutnosti šetřit, ale popravdě řečeno, oni to pořád jakoby jsou takové špatné zprávy, teď musíme šetřit ještě tady, teď ještě tady, támhle na to nejsou peníze, nesouhlasíte, pane ministře, s tím, že hodně lidí může postrádat nějaké světlo na konci tunelu?

Jaromír DRÁBEK
Tak já určitě souhlasím s tím, že řada těch kroků, které vláda dělá, které vláda musí dělat, tak je nepopulárních, a my jsme to nějak neskrývali a nakonec TOP 09 byla tou stranou, která přišla na jaře loňského právě s tím způsobem komunikace směrem k občanům, že nebudeme lakovat věci narůžovo, že budeme říkat, jaký je skutečný stav veřejných financí a co je potřeba udělat, jaká opatření je udělat, ať už v sociální oblasti, ať už v důchodové oblasti, ať už v daňové oblasti. No, je potřeba stále dokola říkat, že my nejsme vládou, která bude slibovat, že příští rok se bude všem občanům dařit lépe a že budou mít o tolik a tolik peněz větší příjmy a že …

Jan BUMBA
Tak, kdy se bude dařit lépe, když ne příští rok?

Jaromír DRÁBEK
… ne o tolik a tolik. Bude se dařit lépe z dlouhodobého hlediska, protože tak, jak jsem říkal, například v oblasti důchodové reformy cílem je, aby ten systém byl dlouhodobě stabilní v následujících desítkách let. Bude se lépe dařit těm, kterým je dnes 25, 30, 35 let až budou odcházet do důchodového věku, protože pokud bychom tu reformu neudělali, tak nevytvoříme podmínky pro to, aby měli dostatečné příjmy, až jednou půjdou do důchodu, to znamená, je to přesně ten spor o to, jestli chceme krátkodobě rozhazovat peníze na neúčelnou spotřebu, anebo jestli se chceme chovat zodpovědně tak, abychom připravili dobrou budoucnost těm, kteří dnes jsou dětmi nebo kteří jsou mladými lidmi.

Jan BUMBA
V rámci zajištění té lepší budoucnosti, k tomu by se mohla vztahovat i další věta z článku pana Kříže, pane Kříži, vy jste tak napsal, že vláda by měla konečně udělat pořádek ve státním sektoru, kde se šetřit má a nešetří. Co přesně tím máte na mysli?

Karel KŘÍŽ
No, máme zde vládu, která chce vyrovnané finance už od roku 2006 a popravdě řečeno, tento rok byl deficit státního rozpočtu kolem 140 miliard, ten příští rok se tento deficit chystá ve výši 105 miliard, to znamená, že každý den se Česká republika zadluží nad to, co vybere na daních a tak podobně, 287 miliony korun, jo, každý den.

Jan BUMBA
To určitě, to určitě vědí i ministři této vlády.

Karel KŘÍŽ
A 10 tisíc korun na hlavu, takže vláda nešetří, ve skutečnosti se všechno projí, projí se to v důchodech, což je relativně v pořádku, samozřejmě důchodci musí dostávat důchody, ještě 2,3 milionu momentálně, nicméně je otázka, kolik těch důchodů, protože dohromady se vyplácí 3,1 milionu důchodů, jsou tam ještě vdovské, sirotčí a tak, je otázka, do jaké míry není ten systém zneužíván, potom tam je podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky a tak dále, k tomu připočtete za zaměstnance státu v před zaměstnaných institucí a vidíte, že stát vydává obrovské prostředky do celého tohoto sektoru, k tomu chce zvyšovat daně, vyšší DPH, co za to občanům dává, ti se akorát v tisku dozví, kde zase zmizelo 10 nebo 20 miliard a tak podobně, takže vzniká opravdu velice negativní atmosféra a stát místo toho, aby si tedy tyto problémy vyřešil, tak občany otravuje a nabádá je k tomu, aby si nepůjčovali peníze a to samé podniky, přitom právě tyto sektory v České republice jsou velice poddimenzované, je tam velká možnost pro občany, například brát si hypotéky a rozumně se zapojit do tohoto systému. V České republice například hypotéku má 20 procent obyvatelstva, v Německu je to přes 60 procent a tak dále, a tak podobně. Takže nestresovat obyvatelstvo, nestresovat podniky, ať hospodaří se svým a na svůj úkor nebo na svoje plus a starat se o to, aby si udělala pořádek ve veřejných financích.

Jan BUMBA
Pane ministře, když se zase vrátím k otázce, co za tento deficit stát občanům dává, a myslíte, že by bylo možné ještě rychleji snižovat deficit veřejných rozpočtů?

Jaromír DRÁBEK
Tak obvyklá je spíše kritika, že postupujeme příliš razantně a že to snižování výdajů států je příliš rychlé. Já musím říct konkrétní čísla, kterých vláda dosáhla za necelý rok své činnosti. Plánovaných schodek státního rozpočtu na minulý rok byl 5,2 procenta, skutečný je 4,7 procenta, a to si, prosím, přečtěme společně komentáře různých ekonomů v polovině minulého roku, kdy vláda nastupovala, kdy předpokládaný deficit byl ještě vyšší, než ten schválený. Na letošní rok se snížil objem mzdových prostředků ve státní správě o 10 procent, to je velmi významná úspora, která jednoznačně jde tím směrem zefektivnit činnost ve státní správě. Velmi výrazně se snížily provozní náklady státu. Já rozumím té kritice z čistě ekonomického pohledu, pokud si někdo myslí, že je možné postupovat ještě razantněji, já si myslím, že vláda zvolila velmi systémový a velmi správně rozfázovaný a načasovaný postup, který na jedné straně je sociálně únosný, ale na druhé straně přináší konkrétní výsledky.

Jan BUMBA
Myslí si ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. A naším hostem byl také ekonom společnosti Value Added Karel Kříž. Teď je 18 hodin 57,5 minuty. Takové byly Ozvěny dne.

zdroj: top09.cz

Hostem v pořadu Ozvěny dne na Radiožurnálu byl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který hovořil o nutnosti přijetí změn v systému péče o týrané děti v souvislosti s případem týraného chlapce z Brna. „V tuto chvíli musíme přistoupit k systémovým změnám v tom systému péče o ohrožené děti, budeme upravovat nebo navrhovat upravení zákona o sociálně právní ochraně dětí tak, aby k podobným případům nemohlo docházet, tak abychom jim prostě předešli tím nastavením práce sociálních pracovníků na obcích“, řekl ministr Drábek.
Radiožurnál, 1.6.2011

Jan Bubma, moderátor:
V České republice se musí změnit systém péče o týrané děti. K tomuto nekompromisnímu stanovisku vedla analýza šokujícího případu z Brna, kde bylo odhaleno týrání osmiletého chlapce. Trvalo několik let, rodiče ho surově bili a nedávali mu jíst. Analýza Ministerstva práce a sociálních věcí zjistila, že sociální pracovnice postupovaly liknavě. Nespolupracovaly se školou ani s dětským lékařem. V našem přenosovém voze je nyní ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, dobrý den. 

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Dobré poledne.

Jan Bubma:
Pane ministře, jaké změny tedy přijdou v návaznosti na zjištění z vaší analýzy?

Jaromír Drábek:
Tak my jsme především ustavením té expertní skupiny chtěli dosáhnout toho, abychom zjistili, zda to pochybení je jednotlivé a nebo zda je to vinou špatně nastaveného systému a potvrdilo se bohužel obojí. To znamená, my v tuto chvíli musíme přistoupit k systémovým změnám v tom systému péče o ohrožené děti, budeme upravovat nebo navrhovat upravení zákona o sociálně právní ochraně dětí tak, aby k podobným případům nemohlo docházet, tak abychom jim prostě předešli tím nastavením práce sociálních pracovníků na obcích.

Jan Bubma:
Mělo by se tedy jaksi zpřesnit, jak má vypadat ta spolupráce mezi sociálními pracovníky, školou, lékaři a dalšími?

Jaromír Drábek:
Ano, určitě, to je právě to, co jsme chtěli namodelovat tou prací expertního týmu, na tom se účastnili jak odborníci na sociální práci, tak právníci, tak pedagogové a je důležité říct, že právě musíme vytvořit systém, který je kompaktnější než ten dnešní. Ten dnešní je velmi roztříštěný, zasahuje přibližně do pěti resortů a my musíme především zajistit komunikaci mezi těmi jednotlivými lidmi, kteří se tím problémem zabývají, aby ten problém nebyl řešen izolovaně, ale z pohledu všech, kteří do něj musí zasáhnout. To znamená připravit metodiku a zajistit jednoznačný systém řízení a kontroly těch lidí, kteří tu sociální práci dnes provádějí.

Jan Bubma:
Kdy to, pane ministře, bude a kdo bude garantem těch změn? 

Jaromír Drábek:
Tak resortně samozřejmě ta základní odpovědnost přísluší Ministerstvu práce a sociálních věcí, to je naprosto jasné, proto jsem také mluvil o tom, že předložíme novelu zákona o sociálně právní ochraně dětí. Ta novela se už nějakou dobu připravuje a ty výsledky expertního týmu, ty jsou velmi dobrým impulsem pro dopracování některých konkrétních záležitostí a ta novela, ten nový způsob sociální práce systematičtější a mnohem lépe kontrolovaný by měl nastoupit v příštím roce.

Jan Bumba:
V příštím roce od ledna?

Jaromír Drábek:
To ještě není úplně jasné, to samozřejmě bude záviset na tom, jak dlouhý bude legislativní proces. Já věřím v tomto ohledu, že ta novela zákona vzhledem k tomu, jakým směrem jde, tak že bude projednávána bez nějakých, řekl bych, politických tahanic. V takovém případě by to bylo výborné, protože by mohla začít platit už od začátku příštího roku.

Jan Bumba:
Pane ministře, a o žádných těch problémech, o kterých jste hovořil, jste předtím nevěděli? To muselo dojít až k tomuto případu týrání chlapce v Brně, aby s tím někdo začal něco dělat?

Jaromír Drábek:
Já myslím, že ten příklad je skutečně zaznamenáníhodný, protože ta rodina byla sledována více než deset let od roku 2000 nebo 2001. A několikrát tam proběhly intervence, dokonce bylo podáno trestní oznámení.

Jan Bumba:
Ano, ale já jsem se ptal na to, jestli jste věděl o té roztříštěnosti péče.

Jaromír Drábek:
Já jenom dopovím. Dokonce tam proběhlo trestní řízení, které nakonec bylo odloženo. Sociální pracovníci na základě toho odloženého trestního řízení se přestali tou rodinou zabývat, to znamená, je to skutečně záležitost několika resortů. Ano, ty analýzy samozřejmě dlouhodobě říkají, že systém péče o ochrožené děti v České republice má mezery, proto také už jsme připravovali změnu zákona o sociálně právní ochraně dětí. Tento impuls přišel jako naprosto jednoznačné prokázání, že ty změny jsou potřeba. Bohužel přišel takovýto impuls jako potvrzení.

Jan Bumba:
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Děkujeme za rozhovor, na shledanou.

Jaromír Drábek:
Děkuji za pozvání, pěkné odpoledne.

 

zdroj: mpsv.cz

Od kritiků reformy penzí slýchám, že většina států od individuálního spoření odchází, neosvědčilo se. Není to pravda. Převážná část států v západní Evropě důchody privatizovat nemusí, neboť tam penzijní fondy, penzijní spoření či soukromé pilíře fungují dlouhodobě.

V zemích Organizace pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (OECD) tvoří úspory na penzi v průměru 67 procent HDP. U nás pouze 6 procent. Spořit si na penzi je normální. Proto i u nás existovalo před únorem 1948 soukromé penzijní pojištění. Návrat k této tradici je nutný – dnešní masivní státní systém založený na průběžném financování nebude díky stárnutí populace schopen garantovat výši důchodů. Soukromé úspory zajišťují princip zásluhovosti a rozložení rizika. Pokud si má někdo na vyšší budoucí důchod přispět z vlastního, je logické, že chce vidět vazbu mezi příspěvkem do systému a budoucí dávkou z něj plynoucí.

Řada států střední a východní Evropy soukromé pilíře zavádí; učinily tak či představily svůj záměr všechny státy regionu, s výjimkou Česka a Slovinska. Není tedy pravda, že další a další země od soukromého spoření na penzi ustupují. Je pravda, že se v poslední době objevily problémy. Nejde však o důsledek krize, jež podle mnohých ukázala nevýhodnost penzijních fondů. V roce 2008 sledoval OECD výnosy fondů ve 29 členských zemích. V průměru ztratily 15 procent, aby hned v roce následujícím zhruba polovinu těchto ztrát umazaly. Vezmeme-li v úvahu, že rok 2008 představoval skutečné zhroucení trhů, vyšly z toho penzijní fondy dobře. Z dlouhodobého hlediska zůstaly vysoce bezpečným nástrojem pro spoření. Důvod potíží některých zemí východní Evropy s penzijními systémy je jiný. V rámci opt-outu iniciovaly vyvedení příliš vysokého procenta z odvodů do fondů, aniž by dostatečně řešily financování výpadku příjmů do průběžného systému. Na Slovensku šlo například o 9 procentních bodů, v Maďarsku o 8, v Polsku o 7,3. V ČR plánujeme 3 procentní body z 28 a financování nákladů přechodu je součástí konceptu reformy.

 

Publikováno v časopisu Týden dne 30. 5. 2011 na straně 61

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek poskytl rozhovor pro deník MF Dnes, ve kterém hovořil o dohodnutém kompromisu mezi MPSV a Národní radou zdravotně postižených v plánovaných změnách systému poskytování dávek pro OZP v rámci sociální reformy I., kterou minulý týden na svém jednání schválila vláda.
MF Dnes, 23.5.2011

Ostré protesty proti změnám, které chystá ministerstvo práce a sociálních věcí, se lidem se zdravotním handicapem vyplatily. Báli se, že přijdou o část výhod. Do návrhu zákona o poskytování dávek postiženým, který minulý týden schválila vláda, se jim podařilo prosadit část požadavků.

„Závěrečné jednání trvalo sedm hodin a výsledkem je korektní kompromis,“ míní ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09.

V jaké oblasti bylo vyjednávání nejobtížnější?
Myslím, že jsme se s představiteli Národní rady zdravotně postižených navzájem nepřesvědčili v jednom ze zásadních ideových sporů. Týká se obecně postoje k handicapovaným lidem.

Jaký je ten váš?
Já prosazuji názor, že příspěvky handicapovaným lidem nemají být kompenzací za jejich zdravotní stav, jak to tvrdí rada, ale za ztížené pracovní uplatnění. Pokud má třeba zkušený právník-vozíčkář nadprůměrné příjmy, nepotřebuje finanční pomoc od státu. Není důvod, aby se na něj ostatní skládali při pořizování pomůcek.

Právě hrozba omezení příspěvku na kompenzační pomůcky vyvolala značný odpor. Jak vypadá kompromis?
My jsme navrhovali, aby si lidé s příjmem vyšším než šestinásobek životního minima sami platili levnější pomůcky do 35 tisíc korun.

Nakonec jsme se dohodli, že se hranice posune na osminásobek minima. To znamená, že ten, kdo vydělá kolem čtyřiadvaceti tisíc, si bude levnější pomůcky hradit sám. Jejich hraniční hodnotu jsme snížili z 35 na 24 tisíc korun.

Mění se něco i u velmi drahých pomůcek, jako je třeba schodišťová plošina pro vozíčkáře?
Ano, ale jen to, že tyhle extrémně drahé věci už nepůjdou do majetku postiženého, ale zůstanou státu. V případě úmrtí pak mohou posloužit zase někomu dalšímu.

Prosazoval jste, aby šel příspěvek na péči tomu, kdo ji poskytuje. Jak to dopadlo?
V tomto bodě jsme poněkud ustoupili. Příspěvek zůstane příjemci, jenom od něj budeme chtít doklad, že si za ty peníze opravdu péči zaplatil. Zdravotně postižený si jednoduchým způsobem nechá potvrdit, komu a kolik za péči dal.

Dalším sporným momentem bylo posuzování zdravotního stavu….
To se zjednoduší. Myslím, že námi navrhovaný systém dokáže plastičtěji popsat i drobné nuance. Dnes se posuzuje 236 bodů formou odpovědí ano a ne. V souladu se zahraničními zkušenostmi jsme navrhli hodnocení v deseti oblastech.

Vaši kritici namítají, že některá specifická postižení lze těžko nějak oznámkovat, například autismus. Bude nový systém řešit i tohle?
Rozhodně umožní míru handicapu zachytit pružněji než dosud. Dnes si třeba odškrtnete, že je dítě schopno zavázat si tkaničku, ale už nepostihnete, že to v některých stavech nedokáže.

Jak si mám těch deset oblastí představit?
Nejprve je bude třeba popsat v prováděcím předpisu. Teprve pak může začít nový systém platit. S Národní radou zdravotně postižených jsme se dohodli, že prováděcí předpis vypracujeme společně.

Lidé se také hodně obávali, že zanikne příspěvek na automobil. Na čem jste se tady dohodli?
Toho se vážně nikdo bát nemusí. Stát bude nadále přispívat na pořízení motorového vozidla. Udělali jsme pouze to, že jsme různé příspěvky na mobilitu, kromě peněz na pořízení auta také na jeho individuální úpravu, benzin a garáž, sloučili do jedné částky.

Pojďme dál. Lidem se nelíbil záměr ministerstva nahradit průkazy ZPP elektronickými kartami, které by měly sloužit i jako karty platební…
V první řadě jsme akceptovali výhrady rady zdravotně postižených k samotnému názvu, který jí zněl pejorativně. Namísto „sociální karty“ to teď bude „karta sociálních systémů“. Postižení nepřijdou o žádnou z výhod spojených s průkazy ZPP a platební funkce karty bude dobrovolná.

Proč vlastně bazírujete na platební funkci karty?
Je to proto, že má být časem jednotná pro všechny sociální systémy. Platební funkci karty potřebujeme kvůli dávkám hmotné nouze, které je třeba účelově vázat. Dnes to řeší různé stravenky a poukázky, které někdo snadno může proměnit za peníze na cigarety nebo alkohol.

Bude mít karta i další funkce?
V druhém kroku chceme rozšířit kartu na všechny důchodce a v třetím ji sloučit se zdravotní kartou, aby byla společná pro zdravotní pojištění a sociální systémy. Ale to je zatím výhled.

zdroj: mpsv.cz

Lidové noviny ve svém středečním vydání zveřejnily informace o výsledcích studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Kromě jiného zde v komentáři autora článku zaznělo tvrzení, že si „stát z důchodového pojistného vytvořil zlatý důl“ (Češi na penzích prodělají, zjistil Švejnarův tým, LN 25. 5.). Rád bych upozornil v této souvislosti na všeobecně známý fakt, že se deficit důchodového účtu ČR pohybuje nad hranicí 30 miliard korun ročně a vzhledem k předpokládanému demografickému vývoji budeme tento schodek v míře spíše větší než nižší i nadále dotovat.

Zpět ale k výsledkům samotné studie. Ta hovoří o tom, že většina lidí narozených po roce 1965 zaplatí na této dani více, než v důchodu získá od státu nazpátek. S tímto tvrzením lze souhlasit. Rozhodně jsou však mimo realitu závěry, podle nichž by v důchodu bylo průměrně vyplaceno pro muže 2,5krát méně a pro ženu 2krát méně, než činí zaplacené pojistné. To by musel být v budoucnu důchodový systém ve velmi vysokém přebytku nebo by muselo dojít k poklesu ekonomicky aktivních občanů na polovinu. Ani jedno z toho není reálný scénář.

Černé penzijní scénáře odmítám

Z publikované zprávy není zřejmé, na jakých předpokladech jsou výpočty poměru zaplaceného pojistného a vyplacených důchodů založeny. Není uvedena předpokládaná doba placení pojistného, ani předpokládaná doba výplaty důchodu, ani například diskontní sazby používané ve výpočtu, údaje o případné valorizaci důchodu chybí apod. Nicméně, jak již jsem uvedl v úvodu, uvedené násobky jsou nereálně vysoké. Lze to demonstrovat například velmi zjednodušeným schématickým odhadem. Z průměrné mzdy (24 tisíc Kč měsíčně) platí zaměstnavatel za zaměstnance pojistné 28 procent, tzn. 6720 Kč měsíčně a 80 640 Kč ročně. Za 40 let pracovní kariéry by tak zaplatil (při zjednodušených předpokladech nezahrnujících do výpočtu růst mezd) celkem 3 225 600 Kč. Doba výplaty důchodu při odchodu do důchodu podle návrhu novely zákona (66 let a 8 měsíců) pro uváděný rok narození 1975 se dá předpokládat podle demografických prognóz u muže asi 17 let a u ženy asi 21 let. Jak se lze jednoduše přesvědčit z důchodové kalkulačky MPSV, pro rok narození 1975 činí výpočet měsíčního důchodu 12 170 Kč, což při 17 letech výplaty pro muže odpovídá cca 2 482 000 Kč, tj. 77 procent zaplaceného pojistného. Při 21 letech výplaty pro ženu 3 067 000 Kč, tj. dokonce 95 procent zaplaceného pojistného.

A v závěru snad jen drobnou poznámku. Navrhované řešení, které v prezentaci studie také zaznělo, a sice sjednotit sazbu DPH na například 20 procent a snížit vedlejší náklady na práci, je čtenářům LN možná povědomé. Ano, jedná se o návrh, který jsem v rámci diskuse o podobě důchodové reformy předkládal původně. Že se dílčí parametry vlivem koaličního jednání změnily, je věc jiná. Nicméně i za kompromisem, který je nabízeným řešením, si stojím a rozhodně odmítám výše vyvrácené černé scénáře a pohádky o státních zlatých dolech důchodového účtu ČR.

publikováno v Lidových novinách dne 27. 5. 2011

ČT 24, 22. 5. 2011, Pořad: Otázky Václava Moravce

Václav MORAVEC, moderátor
Mládí je pryč a do důchodu daleko – oblíbená průpovídka, kterou bychom kvůli záměrům vlád v mnoha evropských zemích zreformovat penzijní systémy mohli aktualizovat na mládí je pryč a do důchodu ještě dál než daleko. Většina zemí podle údajů Evropské komise s tím, jak se prodlužuje průměrná délka života, zvyšuje i hranici pro odchody do penzí. Je to trend, který můžeme pozorovat poslední čtvrt století v Evropě, sami teď už vidíte, jaké jsou aktuální hranice odchodů do důchodu u žen a u mužů ve vybraných státek Evropské unie. U mužů ve většině zemí převládá hranice 65 let a ta se někde už posouvá k 67 letům. U žen se začíná posouvat hranice ze 60 let směrem k 62 letům, jak můžete vyčíst z naší mapy Evropy, která vám názorně ukazuje hranici odchodu do důchodu u žen a u mužů ve vybraných státech evropské „27“. Pozadu nezůstává s posouváním hranice věku odchodu do důchodu ani Nečasova vláda. Poslanecká sněmovna takové změny už schválila, teď je na tahu Senát. O 2 roky kratší život, právě natolik jsou na světě kratší dobu oproti celoevropskému průměru obyvatelé České republiky.

Tomáš KUČERA, demograf, Přírodovědecká fakulta UK /1. 4. 2011/
Přestože v letech posledních řádově 20, 25 let jsme dosáhli velkých úspěchů třeba v oblasti snižování úmrtnosti na kardiovaskulární choroby, tak stále ještě v té Evropě, nebo alespoň ve srovnání s tou západní Evropou jsme na tom velice bídně.

Václav MORAVEC
V celé Evropě narostla průměrná délka života za posledních 50 let o 10 roků, v Česku se třeba u žen prodloužila za 16 let o 4 roky, u mužů pak o 5 let, ale hlavně roste tady kvalita života. Podle demografů je velmi obtížné odhadnout, kdy obyvatelé České republiky průměr Evropské unie doženou, jestli vůbec šanci má, tak jsou to ty nejmenší, tedy děti. Růst průměrné délky života vede vlády v různých zemí evropské „27“ k posouvání hranice věku odchodu do důchodu, Českou republiku nevyjímaje.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/ /26. 4. 2011/
Je potřeba, aby na to reagoval i důchodový systém, abychom už předem jasně řekli, že důchodový systém bude stabilní i na desítek let dopředu, že se nestane to, že by důchodový systém byl neufinancovatelný.

Václav MORAVEC
Z Poslanecké sněmovny zamířil teď do Senátu vládní návrh, který posouvá hranici odchodu do důchodu. Například malé děti, které se rodí dnes, budou mít hodně dlouhý pracovní život. Do důchodu totiž půjdou podle vládního návrhu až v téměř 73 letech, to dnešní dvacátníci a třicátníci na tom budou stále ještě o něco lépe. Třeba osmatřicátník půjde do penze v 66 letech, desetiletí a mladší už ale musejí počítat s tím, že se dřív než v 71 letech důchodu nedočkají.

Tomáš KUČERA
Generace narozených někdy za 15 let, by šla do důchodu v takovém věku, že vlastně ta její naděje dožití by byla možná až o 5 let kratší u mužů v důchodu.

Václav MORAVEC
Nečasův kabinet upozorňuje, že automatické zvyšování hranice věku pro odchod do důchodu můžou budoucí vlády upravit, jinak řečeno, pokud se přestane prodlužovat průměrný věk dožití v České republice, budoucí vlády by se tomu měly přizpůsobit.

Jaromír DRÁBEK
To bude úkolem další politické reprezentace, aby přiměřeně tomu upravila tu hranici odchodu do důchodu.

Václav MORAVEC
Sociální demokraté se už dnes netají tím, že v případě své výhry v dalších sněmovních volbách, vládní návrh upraví.

Bohuslav SOBOTKA, úřadující předseda strany /ČSSD/ /26. 4. 2011/
To je nespravedlivý návrh, protože vláda v tuto chvíli neví, jaká bude průměrná délka dožití v tomto období, vláda neví, jaká v té době bude situace na trhu práce.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka /1. 4. 2011/
Tady je největší problém, že se zde prodlouží lidský život a lidé pro něj nemají náplň.

Václav MORAVEC
Vládní návrh, který začne projednávat horní komora českého parlamentu, počítá se zvyšováním věku odchodu do důchodu pro muže narozené po roce 1965 a pro ženy narozené po roce 1955. U nich se má tempo oddalování důchodového věku zvyšovat o 6 namísto 4 měsíců bez ohledu na počet dětí. Cílem je sjednotit věkovou hranici pro obě pohlaví v roce 2041. V Senátu má nadpoloviční většinu sociální demokracie a vzhledem k výhradám ČSSD na adresu té malé penzijní reformy, o které teď bude řeč, tedy úpravách onoho prvního průběžného pilíře a bude řeč i o tom třetím pilíři, tedy penzijním připojištění, tak je zřejmé, že sociální demokracie malou penzijní reformu, je to tak, Vladimíre Špidlo, že ji vrátíte do Poslanecké sněmovny?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci /ČSSD/
Je to vysoce pravděpodobné.

Václav MORAVEC
Jaké úpravy budete chtít v Senátu jako ČSSD učinit s tou malou penzijní reformou?

Vladimír ŠPIDLA
Ta malá penzijní reforma se odvolává na Ústavní soud a přitom, aniž se to diskutovalo, tak zavádí naprosto zásadní věci jako například celoživotní výpočet důchodu z celoživotního příjmu, což velmi výrazně zasahuje lidi, kteří v nějakém období měli významný výpadek příjmu, a tak dále, a tak dále, první věc. Za druhé zavádí mechanicky prodlužování věku odchodu do důchodu a musíme si vzpomenout na našeho klasika Kollára, který říkal co z nás slávu bude o 100 roků. Prostě není možné na tak dlouhou dobu rozumě předvídat, čili dělat radikální rozhodnutí na toto téma je nesprávné. Je správné pokračovat v prodlužování věku odchodu do důchodu tak, jak je to doposud.

Václav MORAVEC
Jakou formulku byste tam tedy dali?

Vladimír ŠPIDLA
My bychom tam dali formulku, která by vázala prodlužování věku odchodu do důchodu nebo zkracování věku odchodu do důchodu na střední délku života v dobrém zdraví, to je, je to demografický parametr. Chtěl bych ještě uvést jednu věc, ten věk se v průměru prodlužuje, ale například lidé, kteří jsou vyučení a nemají maturitu, tak v posledních 5 letech se jejich věk, jejich střední délka života, čili naděje na dožití zkrátila, čili v tom systému se musí velmi významně, o maličko, ale zkrátila, neprodlužuje se, čili je, v tom systému je velmi důležité, abychom vzali v úvahu, že existují ještě velmi těžké devastující práce, že existují prostě osudy, které nejsou průměrné a které v okamžiku, když se uplatní jenom tento mechanický přístup, tak ti lidé budou nepřiměřeně trpět a pro rovnováhu systému to nemá žádný význam. Poslední poznámka …

Václav MORAVEC
V té malé …, ano.

Vladimír ŠPIDLA
Je rozdíl mezi formálním věkem odchodu do důchodu a je rozdíl mezi skutečným věkem odchodu do důchodu. Německo má 65 let a přitom rozdíl mezi odchodu důchodu mezi námi a Německem jsou asi tak 3, 4 měsíce, čili vidíte, že tato, tato formální hladina nebo tato formální hodnota je velmi otevřená záležitost a nerozhoduje. Rozhoduje, jakým způsobem bude vypadat trh práce, bezpečnost ochrany zdraví při práci, zdravotnictví, vzdělání, propopulační politika a podobné věci.

Václav MORAVEC
Tady ještě jedna otázka na vás, pane ministře, a chtěl jsem se zeptat Vladimíra Špidly, až si upraví mikrofon, v případě, že byste s tím bojoval, tak vám rád pomohu, ale co se týče odchodů, zpřísnění odchodů pro odchod do předčasných penzí, tedy tam byste to měnili a přijdete s tím?

Vladimír ŠPIDLA
To bychom měnili, protože to považujeme za sociálně nepřiměřené a výsledek pro celkovou rovnováhu systému je bezvýznamný. Čili to …

Václav MORAVEC
To znamená, že byste neměnili pravidla tak, jak to je v malé penzijní reformě teď věku …

Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Mám k tomu poznámku.

Vladimír ŠPIDLA
Je to tvrdé a neúčinné.

Václav MORAVEC
Ano, pane ministře.

Jaromír DRÁBEK
Jenom k tomu jednu poznámku, ta úprava předčasných důchodů, ta je naprosto jemná a jde jenom o tom, že se zjemňuje, zjemňují ty schody, ty postupy při prvním, druhém a třetím roku předčasného odchodu. To není žádná významná změna. Pokud v prvním roce je ta v uvozovkách penalizace 0,9 % a ve třetím roce 1,5 %, tak se jenom zavádí mezikrok, aby ten skok mezi prvním a třetím rokem nebyl, nebo druhým a třetím rokem nebyl tak významný, to je skutečně naprosto bezvýznamná změna.

Václav MORAVEC
V rámci té …, ano, ale je to tam, promiňte, je to tam. V rámci té malé penzijní reformy stává se vám to, že teď se houfně lidé chtějí jít do předčasného důchodu, aby nedošlo ke zpřísnění těch pravidel, nebo aby se jich to, nebo aby je to nepostihlo?

Jaromír DRÁBEK
Ne, já si myslím, že to je ovlivněno tím, že přece jenom po 2 letech poměrně vysoké míry nezaměstnanosti, vyšší než byla v minulých letech způsobené ekonomickou krizí, takže samozřejmě řada lidí zvažuje odchod do předčasného důchodu, s těmi úpravami parametrů to z mého pohledu nijak nesouvisí, protože ty jsou skutečně tak jemné, že když si spočítáte, tak se to prostě nevyplatí. Čili do října nebo jít teď do předčasného důchodu, to se prostě nevyplatí.

Václav MORAVEC
Ale je tam výrazný nárůst lidí, kteří chtějí jít do důchodu v současnosti?

Jaromír DRÁBEK
Ano, je, je výrazný nárůst lidí oproti předchozím letům a z našich analýz jednoznačně vyplývá, že je to záležitost toho, že už druhý rok přetrvává vyšší míra nezaměstnanosti, než byla dříve, až nyní v posledních měsících jsme svědky významného poklesu s meziročním očištěním, významného poklesu míry nezaměstnanosti. Ale tady …

Václav MORAVEC
Jak velký byl vzestup těch lidí, kteří teď odcházejí do předčasného důchodu?

Jaromír DRÁBEK
Ta čísla jsou z měsíce na měsíc různá, je to k dosažení na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení, tam je potřeba se podívat na přesná čísla. Tady ale padla velmi zajímavá věta od sociální demokracie, jestli to mohu takhle říci, že ten dosavadní způsob zvyšování věku odchodu do důchodu je přiměřený, no, vždyť ale ten návrh neznamená nic jiného, než po roce 2030 bude to tempo zvyšování věku odchodu do důchodu pokračovat naprosto stejně a já jenom říkám, protože i v debatě v Poslanecké sněmovně zástupci sociální demokracie říkali také – to není potřeba řešit teď, teď to neřešme, počkejme 101 let, počkejme 15 let a potom se podívejme, jestli je potřeba to řešit. A na to já říkám – já přece chci lidem říkat pravdu do očí. Jestli dnes je určena trajektorie věku odchodu do důchodu pro lidi starší než 46 let, tak já říkám, podívejte se přece musíme říct také pětatřicátníkům, také těm, kteří dnes vystupují z vysoké školy nebo ze střední školy, ale také mým dětem, kterým je dneska 18 a 20 let, na jaký ekonomický život se mají připravovat. A pokud moje děti dnes vědí, že půjdou do důchodu mezi 69 a 70 lety, a jestli se změní demografická prognóza, tak se to může o 1, o 2 roky upravit, …

Václav MORAVEC
Co vám na to říkají, že půjdou v 70, to asi si moc nechválí jako tatínka, ne?

Jaromír DRÁBEK
Já si myslím, že každý zodpovědný člověk i ve věku 16, 18, 20 let je raději, když ví, co má před sebou, než když mu někdo lakuje budoucnost narůžovo a říká – no, asi to bude teda 65 nebo 67, no, uvidíme za 15 nebo za 20 let a pak vám možná řekneme.

Václav MORAVEC
Co byste chtěly jako odbory v rámci změny toho prvního pilíře průběžného systému, pane předsedo Zavadile?

Jaroslav ZAVADIL
Jenom dvě poznámky napřed k tomu, co tady teď padlo na závěr z hlediska toho odhadu a z té serióznosti sdělit té svojí mladší generaci, co je vlastně čeká. No, to jste Sybila teda, pane ministře, to vám řeknu, protože vědět, co se stane za 80 let, tak to klobouk dolů, protože, když si představím, že jsem v roce 1960 nevěděl vůbec nic, tak si teda neumím představit, co budete vědět vy, ale to je jenom poznámka spíš humorná. Co jsme …

Jaromír DRÁBEK
Já si taky myslím, že před /nesrozumitelné/ lety bylo velmi nezodpovědné, co slibovala politická reprezentace, věk odchodu do důchodu mezi 53 a 57.

Jaroslav ZAVADIL
Já jsem vám také neskákal do řeči, tak mi neskákejte do řeči. Co jsme chtěli my, a to tady ještě nepadlo, my jsme samozřejmě nechtěli opt-out, my jsme chtěli zachovat ten průběžnej systém, to všichni ví, předali jsme svůj vlastní návrh důchodové reformy, myslím si, že jsme byli jediná instituce, to mi asi Jirka Rusnok potvrdí, která něco takového udělala z těch ostatních možných institucí. Na všech možných konferencích ten návrh byl diskutován a nebyl brán vůbec jako špatný, to je první věc, ale o čem se tady vůbec nemluvilo, o zaměstnavatelsko-zaměstnaneckém pojištění, protože to je jedna, jeden z produktů, který v té Evropě existuje, který je známý, který funguje a právě on může umožňovat to, aby se mohli lidé odhlásit a odejít do toho důchodu dříve, pokud teda by se to tady zavedlo.

Václav MORAVEC
Promiňte, ale to byl, pane předsedo Zavadile, součást třetího pilíře.

Jaroslav ZAVADIL
Ano, ano, no, já bych řekl, ne, ne, ne, to ne, to nemá s třetím pilířem co společného. To je …

Václav MORAVEC
Tak čeho by to byla součást? Já chci mít 3 skleničky.

Jaroslav ZAVADIL
To je …, no, budete mít 4, pokud ten druhej nebo respektive druhej, a říkám to dobře, pan ministr nestáhne. Ale tohle to je doplňkový systém, který funguje a funguje velmi dobře. Já nevím, proč tou cestou nejdeme?

Václav MORAVEC
Jiří Rusnok úpravy toho prvního průběžného …

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů
Především k tomu prvnímu pilíři se vraťme, tady naprosto souhlasím s panem ministrem, znakem vyspělých demokracií je mimo jiné, že tyto věci řeší s velkým předstihem a oznamují svému obyvatelstvu právě proto, aby se na to mohlo postupně rozumně adaptovat. Za Ronalda Reagana v Americe rozhodli o zvýšení důchodového věku, které začíná vstupovat v platnost postupně okolo roku 2020. Vezměte si prosím ten časový rozestup. A v tomto má pan ministr naprostou pravdu. Tady musím s panem předsedou nesouhlasit, to není žádná demagogie, není to hraní si na Sybily, demografie je prostě takovou disciplínou, kde se dělají projekce a prognózy na desítky let dopředu.

Jaroslav ZAVADIL
Před 50 lety byste nevěděl, co se bude odehrávat teď, to mně neříkej, Jirko.

Václav MORAVEC
Ale školíte ministra práce a sociálních věcí, aby vám neskákal do řeči a sám …

Jiří RUSNOK
Já jenom konstatuji toto, takhle to funguje všude na světě. Podívejte se na pojistně-matematické zprávy všech ministerstev práce po celé Evropě, podívejte se na zprávu Evropské komise o stárnutí, která počítá v podstatě s horizonty roků 2090 a podobné, to je normální správný výrobní postup, kdybych použil farmaceutický výraz a na tom není nic špatného. A pokud se ukáže, a pokud vím, ta filozofie za tím návrhem byla taková, že je potřeba zachovat délku života v důchodu, tu, kterou máme dnes, to jest zhruba těch 20 let u žen, možná o něco maličko více, a o něco méně u mužů. A tak byl ten podle demografických projekcí ten návrh postupuje, aby zůstala zachována tato délka života v důchodu, a to je myslím fér a je to seriózní a je to spíše pro mě jaksi velká výjimka, kdy je něco fér od politiků vůči obyvatelstvu směřováno. Pokud jde o ten návrh zajistit pro pracující nebo zaměstnance náročných profesí nebo odvětví nějaké doplňkové připojištění, které by jim umožnilo odcházet dříve, to považuji za velmi racionální, to jsme podle mě zanedbali v této zemi, nicméně já bych nesměřoval ten atak vůči státu, podle mě totiž není primární role státu, stát to má zprostředkovat, ale to je role těch podnikatelů a toho kapitálu, který působí v těchto odvětvích.

Václav MORAVEC
Počkejte, není to ale o vytváření podmínek státu k těmto …

Jiří RUSNOK
Ano, říkám, stát má sehrát roli toho zprostředkovatele, který třeba tu …

Václav MORAVEC
Tudíž stát asi zaspal a zaspala politická reprezentace, protože tady ty podmínky nebyly …

Jiří RUSNOK
To určitě zaspal, ale prostě zaspal v tom smyslu, že nechá tady někoho těžit uhlí, kde je samozřejmě ta konzumace té pracovní síly je podstatně jiná, než když někdo je účetní v kanceláři a přitom ten člověk platí za ty lidi vlastně stejné pojistné jako za ty účetní. Čili tady je samozřejmě problém a podle mě by měli povinně tito zaměstnavatelé vytvářet fond, aby prostě tam bylo možno ty lidi s určitou kompenzací poslat na jiné zaměstnání, protože je jasné, že tam nemůžou být do 65, 70 let.

Václav MORAVEC
Stručné připomínky Davida Marka a Vladimíra Pikory, abychom opustili úpravy toho prvního pilíře, průběžného pilíře penzijního systému v České republice, co tady postrádáte v souvislosti s parametrickými změnami toho průběžného systému? Postrádáte-li něco, Davide?

David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
Já si myslím, že úprava prvního pilíře je naprosto nezbytná. To, co bylo představeno, respektive schválena jako malá důchodová reforma, je krok nevyhnutelný. Mluvil jsem o tom, že stabilizace prvního pilíře je o 3 parametrech, které musí dohromady ladit. Výše sociálního pojistného, výše důchodů a věková hranice pro starobní důchody. Tyhle ty věci …, můžeme si vybrat 2, třetí vyplývá automaticky. To znamená, už máme stanovenou sazbu sociálního pojistného, máme stanovenou nějakou představu o náhradovém poměru, tedy poměru penze a mzdy, museli jsme upravit věkovou hranici pro odchod do starobních penzí. Nerozumím tomu, proč někdo kritizuje malou důchodovou reformu, když sám volá po tom, že by řešil celkovou stabilizaci důchodového systému parametrickými úpravami prvního pilíře, to je nekonzistentní postoj a pokud někdo nechce širší důchodovou reformu, to znamená zavádění druhého pilíře, pak by neměl kritizovat malou důchodovou reformu, to je nekonzistentní postoj. Co bych možná postrádal, ale možná je to moje chyba, neviděl jsem zatím kalkulaci dopadů malé důchodové reformy na budoucí vývoj financování důchodového systému, to znamená, jakým způsobem to ovlivní stabilitu toho prvního pilíře. Možná jsem si toho nevšiml, možná je to příležitost, jak vyzvat pana ministra, aby se k tomu vyjádřil.

Václav MORAVEC
Pane ministře.

Jaromír DRÁBEK
Ano, ty analýzy samozřejmě jsou, ty propočty jsou dosažitelné, na vyžádání je možné je předat na ministerstvu práce a sociálních věcí, samozřejmě jsou velmi hluboké analýzy projektové, i citlivostní analýzy při změně jednotlivých parametrů, samozřejmě bez toho bychom ten návrh nepředložili.

Václav MORAVEC
A můžete nám ta hlavní data říci, abychom všichni nešli teď hromadně od televizních obrazovek k vám na ministerstvo?

Jaromír DRÁBEK
To základní, ne to základní, z čeho ten návrh vychází a o co opírá, je skutečně zachování střední doby pobírání starobního důchodu tak, aby ten systém zůstal dlouhodobě stabilní, to znamená, vyvážení toho růstu, růstu věku dožití tím, jakým způsobem se v tom dlouhodobém horizontu zvyšuje věk odchodu do důchodu i s přihlédnutím právě k tomu, kolik procent lidí nastupuje do předčasného důchodu, jaké jsou změny na poli zaměstnanosti, to znamená procento zaměstnanosti, s tím souvisí i to, co jsme na začátku nějak pominuli, ještě ten vstup z Washingtonu z minulé hodiny, to znamená možnost různých zařízení pro péči o děti, to je součást druhé části sociální reformy, to znamená, mnohem lepší podmínky pro zřizování miniškolek, firemních školek, dětských skupin tak, aby právě všechny tyhle ty parametry nasvědčovaly k lepší udržitelnosti průběžného pilíře a samozřejmě se to týká i zaměstnanosti jako celku. To znamená, ta citlivostní analýza jasně říká, že tak, jak je ten systém navržen, to znamená pokračování v tom trendu zvyšování věku odchodu do důchodu po roce 2030, protože do roku 2030 to máme kodifikováno dnešním právním stavem a zejména to zrychlení věku odchodu do důchodu u žen tak, aby už, a zdůrazňuji už v roce 2041 odcházely ženy a muži ve stejném věku, tak to je právě, to se právě odvíjí od té citlivostní analýzy, která říká – ten systém musí být udržitelný, to znamená to, co se vybere na sociálním pojistném s případným, s případnými hrazenými transformačními náklady, pokud bude možnost, aby si individuálně někdo převzal část odpovědnosti do svých rukou, tak, aby ten systém byl finančně vyvážený.

Václav MORAVEC
Vladimíre Pikoro, vaše připomínky ke změnám toho prvního pilíře?

Vladimír PIKORA
V zásadě já bych řekl, že kolega mi vystřílel veškerou munici, já už nemám moc co doplnit, ale v zásadě bych se vrátil spíš k tomu bodu, jak jsme na začátku o tom mluvili, jak špatně je ta reforma komunikována. To se právě ukázalo na této analýze, že musíme žádat pana ministra, aby nám poslal nějaké podklady. Já si myslím, že to mělo být přesně na webu, každý by si to mohl kdykoliv stáhnout a nemělo by to být jakkoliv tajné, nebo aby se posílaly nějaký e-maily. Jinak k tomu bych měl ještě další poznámku, myslím si, že obecně doteďka kromě Hany Brixi nebylo dostatečně diskutovaná ta otázka ohledně té nízké porodnosti. Já vnímám tu společenskou situaci tak, že nyní je dítě jako obtíž, nikoliv jako radost a ta důchodová reforma tu rodinnou politiku dostatečně nezohledňuje. A dokavad ji nebude zohledňovat, tak samozřejmě to stále bude problém. Další problém ještě je, který bych rád zmínil, na začátku se říkalo o tom, jak ten náš stávající systém je velmi rizikový. Já bych k tomu chtěl říci, pokud se tedy někdo bojí toho, že by stát mohl zbankrotovat podobně jako třeba Řecko a tím pádem by ten průběžný systém mohl padnout, tak bych chtěl říct, že on stále bude teda tady průběžně natýkat, takže se toho tak bát nemusíme, to za a), a za b) pokud by tedy padnul, tak to znamená, že ty státní dluhopisy, které budou vlastněny těmi fondy, budou bezcenné, tím pádem, jako jestli si někdo myslí, že založí ty úspěšné fondy, tak s tím teda vůbec nejsem jistý, že to bude ten efektivní systém, protože v tu chvíli to bude jako v Řecku. Výnosy u tříletýho dluhopisu 26 %, všichni spoléhají na to, že bude restrukturalizace, že tam bude bankrot, takže to není jednoznačné, jednoduché řešení.

Václav MORAVEC
David Marek ještě chtěl.

David MAREK
Já bych chtěl jenom říci, že tohle to je separátní otázka, je to trochu míchání hrušek s jabkami. Já si myslím, že právě to, že jsou penzijním fondům natolik svázány ruce, aby investovaly do našeho státního dluhu, je opravdu kvaziřešení, je to špatné. Dobré řešení je takové, aby v druhém pilíři měly penzijní fondy možnost investovat, pokud možno, mimo naše hranice, to znamená, ne do společnosti, která stárne a která má nějaké problémy, ale aby byla schopna diverzifikovat tato část důchodového systému rizika jinde ve světě. To znamená, že bude případně někdy problém v průběžném financování kvůli tomu, že bude nějaká fiskální krize jako je třeba v Řecku, není možné míchat s tím, že by kvůli tomu nutně musel krachovat potom systém penzijních fondů, pokud bude dobře diverzifikovaný a bude dobře určená regulace a struktura investic těchto fondů ve světě.

Vladimír PIKORA
To by bylo to nejhorší možný řešení, protože to bysme dopadli stejně jako na Islandu. Na Islandu měli problém s měnovým kurzem, ve chvíli, kdy máme vlastní korunu a budeme investovat kamsi, ten kurz se pohne, tak jenom kvůli tomu měnovýmu kurzu můžeme dostat neuvěřitelný ztráty. A právě ve chvíli, kdy …

David MAREK
To je nelogické vyjádření, jakmile mám investice v dolerech nebo v eurech, tak potom se mi to samozřejmě zhodnocuje, to je …

Václav MORAVEC
No, vidíte, pak se mají shodnout s odbory s ministerstvem.

Vladimír PIKORA
Ale tím chci říct, že ten kurz je strašně volatilní.

Václav MORAVEC
Já se jenom omlouvám, tady, pane ministře, abyste se ještě vyjádřil k té rodinné politice.

Jaroslav ZAVADIL
Ale krátce, já bych taky rád.

Václav MORAVEC
Ano, prorodinné politice, ať dokončíme tuto část, to znamená, že opravdu rezignujete na to, aby nedocházelo k takovému demografickému vývoji, jak je tady líčen?

Jaromír DRÁBEK
Já musím jenom jednu poznámku, já jsem přece nemluvil o krachu veřejných financí, já jsem mluvil o tom, že snižování výplat důchodů je reálnou variantou, protože prostě to tak v některých zemích bývá, já jsem nemluvil o krachu celého toho systému. A technická poznámka, na webu ministerstva je důchodová kalkulačka, jsou tam zdůvodněné všechny ty návrhy, to znamená, než budete psát ten mail, prosím podívejte se na webovské stránky ministerstva práce a sociálních věcí, protože tam těch materiálů je skutečně velká spousta. Co se týká rodinné politiky, já jsem to tady řekl, znova to shrnu, za prvé, změnou rodičovského příspěvku chceme velmi výrazně zlepšit to sladění rodinného a pracovního života. Za druhé, rozšířením předškolních zařízení o firemní školky, miniškolky, dětské skupiny chceme dát možnost proto, aby ta rodinná politika mohla být mnohem pružnější. Za třetí …

Václav MORAVEC
A to budete finančně podporovat nebo daňovými úlevami těch produktů?

Jaromír DRÁBEK
Za prvé je to otázka daňových slev, ale hlavně je to otázka legislativy, aby zřizování firemních školek, dětských skupin bylo mnohem jednodušší, než dnes, s menšími náklady, s menšími administrativními potížemi. A za třetí, podpora rodin v tom fiskálním vyjádření, podpora rodin s malými dětmi je v České republice nejvyšší ze všech zemí OECD, nejvyšší ze všech 34 vyspělých zemí na světě. Jediná země na světě je Česká republika, která rodině s malými dětmi, kde je jeden živitel a jeden člen rodiny se stará o ty malé děti, která umožňuje mít negativní daňovou zátěž. To znamená stát fyzicky té rodině vyplácí více, než kolik od ní vybírá na dani. Není žádný jiný takový stát na světě.

Václav MORAVEC
Vladimíre Špidlo, s čím byste přišli vy jako sociální demokracie v rámci té prorodinné politiky?

Vladimír ŠPIDLA
Tak sociální demokracie má několik základních přístupů, první přístup, o kterém jsem hovořil už na začátku, je přijmout, že stárnoucí populace vyžaduje větší výdaje do důchodového systému a pro tento, pro tyto větší výdaje je rezerva. Za druhé je třeba propojit důchodový systém zčásti s propolační politikou. Jedním z principů nejúspěšnější propolační politiky je Francie, klasická maxima Francie je nabyté se neodjímá, čili není správné jednou snižovat porodné, podruhé ho zvyšovat a podobně, protože rodina musí mít jistotu, že když má něco, tak to možná nebude lepší, ale nebude to horší. Za druhé, protože dochází často k tomu, že lidé, kteří se starají o děti, jsou potom ve stáří tím postiženi, čili navrhujeme zaplatit fiktivně těm, kteří se starají o děti, navrhujeme zaplatit do důchodového fondu fiktivní částku, která by jim vyrovnala důchod v případě stáří. Navrhujeme společné zdanění rodin, rodičů s dětmi, tak, jak už se to stalo. Navrhujeme podle počtu dětí mírně snížit odvody na sociální pojištění těm rodinám, které se o tyto děti starají a navrhujeme i řadu dalších dílčích věcí, ale to si myslím, že by bylo velmi složité vysvětlit. Poslední dvě poznámky, je třeba zavést doplňkové systémy pro ty, kteří mají velmi těžká povolání, to je také součást našeho návrhu. A pokud jde o ty věrohodnosti demografických prognóz, když si přečtete Dějiny demografických prognóz, na jednu generaci to jde, protože už znáte počet matek, které jsou na světě, na dvě generace to je možné, ale v roce 1911 předvídat populační vývoj v roce 2011 možné není, to prostě odborně neobstojí.

Václav MORAVEC
Ano.

Jaroslav ZAVADIL
Dvě poznámky bych chtěl k tomu, co tady padlo, panu ekonomovi Markovi bych chtěl vzkázat jednu věc, přece z logiky věci a selským rozumem je jasné, že ať krachne co krachne, jestliže to bude průběžnej systém, tak do toho průběžného systému potom krachu lidé dávaj peníze a hned se můžou vyplácet, v tom se asi shodnem. Jestliže krachne jakýkoliv fond, který musí mít určitý kapitál a on ten kapitál přijde, tak ho musí napřed naakumulovat, a tam bude samozřejmě záležitost dlouhodobější, takže tam ti lidé, protože tam to není tak, že bysme měli to jako je v České republice, že bysme měli 30 let čekat na to, tam se to vyplácí průběžně také, takže to je jenom jedna poznámka. K té malé důchodové novele, já jsem o tom moc nehovořil, ale přece nebylo fér to, co Ústavní soud zjistil, tak řekl – ano, je potřeba udělat nějakou ekvivalenci u výše příjmových, tomu rozumíme, ale přece není možné, aby se okradli všichni ostatní, a to se přesně v té malé důchodové novele stalo. Když by to mělo bejt fiskálně neutrální, to znamená, aby teda těm lidem se nesebrali peníze a dávali se jenom těm výše příjmovým, což my jsme chtěli, tak by to stálo zhruba asi 6 miliard korun, usmolených 6 miliard korun. To je jedna záležitost, která se týká daní například, podnikatelů /nesrozumitelné/, vždyť tam je nulové DPH, tam jsou nulová DPH, nebavím se o těch finančních transakcích, kde je nulové DPH, nebavím se o dani za /nesrozumitelné/, která bude zaplaťpánbůh zavedena až teda ale myslím od příštího roku, tam je 7 miliard. Takže jako co se týče malé důchodové novely, já jsem přesvědčen, že se hodně lidí okradlo a dalo se jenom pouze těm, kteří si to zaslouží, vůbec s tím nemám problém.

Václav MORAVEC
Tak jenom stručně, pane ministře, ať se dostaneme k třetímu pilíři, který bych nerad opomněl.

Jaromír DRÁBEK
Tak o nulové sazbě daně z přidané hodnoty na auta jsem skutečně nikdy neslyšel.

Jaroslav ZAVADIL
Ona se i přeplatí, takže je nulová.

Jaromír DRÁBEK
Nikdy jsem o ničem takovém neslyšel, že by se z aut neplatilo DPH.

Jaroslav ZAVADIL
Tak si běžte koupit Maserati jako podnikatel.

Jaromír DRÁBEK
Nikdy jsem neslyšel o tom nic, že by se DPH neplatilo z aut, to není pravda prostě. Daň z přidané hodnoty se platí z každého zboží.

Václav MORAVEC
Platí, ale jim se pak vrací.

Jaroslav ZAVADIL
Ale jim se vrací prokristapána, to snad víte, ne?

Jaromír DRÁBEK
Tak myslíte, že se neplatí. Jenom k tomu, co říkal doktor Špidla, to …

Jaroslav ZAVADIL
To jsou ty manipulace jo, ono se platí, ale vrátí se to, to je …

Václav MORAVEC
A teď skáčete, skáčete do řeči.

Jaroslav ZAVADIL
Teď si povídám pro sebe.

Václav MORAVEC
Tak s dovolením, jestli si nemusíte povídat.

Jaromír DRÁBEK
No, ne, tak to jsou právě ty manipulace, protože, když pan Zavadil řekne, že z aut se DPH neplatí, tak to vypadá, jako že auta jsou zvýhodněna oproti ostatnímu zboží nebo službám. Není to tak, prostě z aut se platí daň z přidané hodnoty jako z každého jiného zboží, ale já bych se rád vrátil k tomu, co říkal doktor Špidla ohledně té prorodinné politiky. Tady ale ty návrhy v řadě případů jsou vlámáváním se do otevřených dveří, respektive navrhováním něčeho, co už existuje. Přece systém náhradních dob pojištění v tom dnešním průběžném pilíři je velmi komfortní, jeden z nejkomfortnějších ze všech systémů, protože tam není, tam je velmi široké pole pro ty náhradní doby u péče o dítě a u péče o postižené spoluobčany, mnohem širší, než je v řadě jiných zemí, tam jsme skutečně velmi komfortní a započítává se průběžný výdělek té konkrétní osoby v ostatním období, to je jeden z nejkomfortněji nastavených systémů. A v této souvislosti, prosím, jedno prohlášení na kamery, všichni prosím poslouchejte, starobní důchod se nikdy nikomu nevypočítává z průměrné mzdy v národním hospodářství, to znamená, jestli dostáváte různé maily, které říkají, že stát podporuje flákače, protože ten, kdo celý život nepracoval, tak má potom starobní důchod vypočítaný z průměru, není to pravda. Starobní důchod se vždy vypočítává z reálně dosaženého výdělku. Pokud někdo celý život nepracoval, nemá nárok na žádný starobní důchod. Prosím šiřte toto do mailů, ať ty nesmysly, které se rozesílají, tak ať nedemoralizují nás pracovité občany, myslím tím ty, kteří si na ten důchod snažíme splnit podmínky, protože ten, kdo nikdy nepracoval, žádný starobní důchod nedostane.

Václav MORAVEC
Třetí poslední pilíř tedy penzijní připojištění. Jiří Rusnoku, pokud byste měl upravovat tento třetí pilíř, který zatím spravují fondy, které jsou ve vaší asociaci, kdy v těch uplynulých letech došlo k poklesu toho obrovského množství penzijních fondů, jak byste upravoval ten třetí pilíř, aby víc lidí bylo motivovaných ve větších částkách spořit si na své penze?

Jiří RUSNOK
Potřebujeme v tom třetím pilíři těm našim klientům a potenciálním klientům nabídnout více možností podle jejich věku a jejich individuálních také řekněme preferencí. Dneska máme situaci, kdy všichni jsme v jednom penzijním fondu dané společnosti a je to bez ohledu na to, jestli je nám 25 nebo 65. To je něco, co z hlediska dlouhodobého spoření a investování peněz nedává dost dobře smysl, musíme to všechno zprůměrovat, musíme velmi jaksi potom vlastně neoptimálně tyto peníze investovat. Další problém, máme tam takové, takové typicky, jak se tomu říká, otrávené jablko, máme takzvanou garanci, která garantuje každému, že každý rok bude mít kladný výnos v tom penzijním fondu, tak to vypadá pěkně na první pohled jako v té pohádce, nicméně v tom dlouhodobém cíli, který má to spoření mít, je to vlastně věc, která je velmi negativní, velmi kontraproduktivní, protože ty společnosti jsou nuceny udržovat ty investice ve velmi konzervativním tvaru, který zaručuje, že každý rok budeme mít kladný výnos bez ohledu na výkyvy kapitálových trhů, ale to samozřejmě také znamená, protože v životě je vždycky všechno něco za něco, něco za něco, žádný oběd není zadarmo, že máme také relativně velmi nízké výnosy, čímž neplníme ten dlouhodobý účel, abychom byli efektivnější třeba, než ten průměrný systém, který se odvíjí od nějakého vývoje objemu mezd a zaměstnanosti. Čili uvolnit penzijní fondy aspoň částečně pro ty, kteří budou chtít to určité větší riziko nést krátkodobě, uvolnit jim ruce, to by měla ta reforma, ta legislativní změna mimo jiné udělat. Současně je to spojeno s větší jakousi transparencí těch institucí, hovoří se o dělení majetku akcionářů a účastníků. Čili všechny ty kroky, které jsou tady diskutovány už možná 5, 10 let, nakonec byly i v novele, kterou schválila kdysi Topolánkova vláda, ale která díky tomu, že se rozpustila sněmovna, vlastně nebyla projednána. To jsou věci, které potřebujeme udělat bez ohledu na to, jaké změny budou v prvém či potenciálním druhém pilíři, protože tento pilíř tady existuje, řada lidí v něm spoří, má velkou důvěru svých klientů a je to rozumné ho dále rozvíjet.

Václav MORAVEC
Ano, my se můžeme podívat právě ten na třetí pilíř, o kterém teď Jiří Rusnok mluvil a o těch případných změnách. Teď to vidíte sami, do systému dobrovolného penzijního připojištění se zapojilo víc než 70 % práceschopné populace v Česku. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Na trhu zůstalo 10 z původních 44 fondů. Sami vidíte, jak od roku 1998 rostl počet lidí, kteří si zařídili penzijní připojištění. Pane ministře, zůstane penzijní připojištění odpočitatelnou položkou od základu daně?

Jaromír DRÁBEK
To je otázka daňové reformy, kde, které odpočitatelné položky jako výjimky mají zůstat.

Václav MORAVEC
No, pro vás jako pro ministra práce, sociálních věcí, abyste zase ještě nepodsekl ten třetí pilíř, tak vyboxoval jste, aby tato daňová výjimka zůstala zachována?

Jaromír DRÁBEK
Pro mě je to velmi důležitá položka, nicméně daňová reforma ještě není schválena, bude o ní určitě ještě diskutovat, tak já nechci v tuto chvíli říkat žádná závěrečná tvrzení.

Václav MORAVEC
Jak to teď vypadá, odpovězte mi upřímně, vyhrál jste zatím nad Kalouskem, nebo vám zruší tu odpočitatelnou položku?

Jaromír DRÁBEK
Vy dobře víte, že s ministrem financí je potřeba diskutovat velmi věcně a argumentovat jednotlivé cíle, ta shoda je naprosto jasná na tom, že výjimky, které jsou v daňovém systému, tak by měly směřovat skutečně jenom k těm základním a zásadním položkám, jako jedna z nich je třeba spoření si na stáří, takže …

Václav MORAVEC
Takže je to na nejlepší cestě, chápu to správně?

Jaromír DRÁBEK
Nemůžu to tady samozřejmě potvrdit.

Václav MORAVEC
Ale naznačujete?

Jaromír DRÁBEK
Nenaznačuju, nenaznačuju nic, je to věc další politické diskuse a je to také …

Václav MORAVEC
Ale neukazuje to celou tu nepropracovanost reforem, že to souvisí prostě …, ano, Jiří Rusnoku.

Jaromír DRÁBEK
Ne, v žádném případě, je to právě věc toho vyvážení parametrů, protože pokud chceme upravovat parametry v třetím pilíři, tak je samozřejmě musíme upravovat i v závislosti na tom, jaké budou daňové souvislosti, naopak právě proto je potřeba ty reformy přijímat, řekl bych velmi konsolidovaně a v jenom časovém období o nich diskutovat tak, aby bylo jasné, že jsou navzájem provázané a bylo to vidět nakonec i na té souvislosti důchodového systému a sociálního systému prorodinné politiky a totéž se týká i daňového systému.

Jiří RUSNOK
Já vycházím z toho, co deklaroval pan ministr financí, že podpora stáří a ve smyslu jeho finančního zabezpečení je jednou z priorit daňové politiky, čili v tomto směru jsem optimista. Samozřejmě chápu, že může být debata o formách, protože ty formy dneska máme v zásadě dvě, máme státní příspěvek, což je jakási negativní daň a máme daňovou úlevu nad určitou úroveň těch úspor, čili respektuju to, že může být debata o formách, jestli tyto dvě formy mají pokračovat, nebo v jakém rozsahu, nebo jestli se mají nějak integrovat, ale jinak jsem optimista v tom, co jsem slyšel z úst jaksi odpovědných, tak doufám, že jejich slovo má nějakou váhu.

Jaromír DRÁBEK
Tak vidíte.

Václav MORAVEC
Pane ministře, za vás to musí naznačit bývalý ministr, jestli byste mně mohl udělat ještě případně radost či zkazit náladu panu předsedovi Zavadilovi, zaměstnanecké fondy, jestliže se na tom tady tři diskutující shodli včetně ekonomů, tady ukazuje Jaroslav Zavadil, že je to přeci jenom zase jeden z pilířů a teď nepočítejme, jestli druhý, třetí a kolikátý, ale aby tady začal existovat a že k tomu se stát zatím choval macešsky.

Jaromír DRÁBEK
Co se týká zaměstnaneckých fondů, tak já osobně musím říci, že vzhledem k tomu, že tyto fondy v České republice nemají žádnou zavedenou tradici a zaměstnanecké fondy jsou právě založeny na té dlouhodobé tradici, ale také na tom dnes už se trochu měnícím prostředí, kdy ten člověk byl po celý ekonomický život většinou zaměstnán u jedné firmy, nebo u dvou firem, nedocházelo k tak rychlému měnění zaměstnání, profesí a tak dále, tak já si myslím, že ten vliv nebo důraz na zaměstnanecké pojištění se bude spíše snižovat. Já si myslím, že to je otázka skutečně velmi hluboké diskuse, jestli vzhledem k tomu, když tady ta historie není, ta kontinuita není, jestli v tuto chvíli máme zavádět něco, co mělo opodstatnění před 50 lety, ale dnes už má opodstatnění mnohem nižší. Já si myslím, že mnohem lepší cesta je vytvoření systému, který je obecnější, který není vázán na jednoho konkrétního zaměstnavatele a tam si myslím, že to je správné nasměrování. Jinak já těm argumentům, …

Václav MORAVEC
Ano, Jiří Rusnok.

Jiří RUSNOK
Já to urychlím, já to urychlím, mně nešlo o instituce, mně šlo o princip. My můžeme toto zabezpečení těžkých profesí nebo fyzicky náročných profesí udělat velmi dobře v existujících strukturách, uvedu příklad, na Slovensku to tak funguje, na Slovensku je třetí pilíř, a ten je povinný pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají lidi v určitých vyjmenovaných kategoriích.

Václav MORAVEC
Horníky.

Jiří RUSNOK
Například, například, nebo těžký průmysl nějakého typu. Čili existuje obecné řešení pro všechny, které je jinak dobrovolné, je to třetí pilíř, ale pro vyjmenované pracovní pozice, kategorie je povinnost zaměstnavatele ty lidi do toho systému zapojit.

Václav MORAVEC
Předpokládám, Jaroslave Zavadile, že znovu to otevřete teď při těch jednáních v tripartitě?

Jaroslav ZAVADIL
Určitě to otevřeme, ale chtěl bych jenom říct, že opt-out v České republice také nemá žádné historické pozadí.

Václav MORAVEC
No, přesto se někdy začít musí, no, tak tady vám, tady vám možná pan ministr Drábek v rámci třetího pilíře tak, jak říkal Jiří Rusnok, jste ochoten přijít s tím na ta další jednání tripartity, aby určité profese byly …?

Jaromír DRÁBEK
Ano, to je určitě relevantní diskuse takovým způsobem tak, jak to charakterizoval Jiří Rusnok, tak to si myslím, že je cesta, která je velmi vhodná a velmi schůdná. A já jenom budu očekávat, zda odbory ustoupí ze svých /nesrozumitelné/ požadavků, aby to bylo přímo zaměstnavatelsko-zaměstnanecké pojištění a zda se dohodneme na nějaké cestě, která bude obecnější?

Václav MORAVEC
Ustoupíte? Zatím se moc netváříte, pane předsedo Zavadile.

Jaroslav ZAVADIL
Já to nebudu zatím komentovat, protože při těch debatách, které jsme vedli s panem premiérem i s panem ministrem práce, tak vlastně k žádným výsledkům nikdy nedošlo, takže nechci to zatím komentovat, uvidíme, jak se budou chovat dál.

Vladimír ŠPIDLA
Takže naše představa, současný důchodový, současný třetí pilíř není důchodový pilíř, protože jenom 1 % jeho prostředků se používá na důchody, čili on se, ačkoliv dostává velkou podporu ze státu, tak se míjí účinkem, čili zde musíme udělat řadu změn. Ta jedna ze změn byla ta, o které jsem hovořil, to znamená, že v případě, že to nepoužijete jako důchodový systém, ztratíte státní podporu. Za druhé navrhujeme při platbách prémiovat dlouhodobost, to znamená, čím člověk bude v tom systému déle, tak tím bude mít větší státní podporu velmi zjednodušeně řečeno. Za další navrhujeme, což už bylo několikrát diskutováno, zavést povinný doplňkový systém pro těžce pracující lidi, pro prostě kategorie, které devastují zdravotní stav a tuto povinnost uložit zaměstnavatelům, aby do tohoto fondu přispívali.

Václav MORAVEC
Vy uvažujete, pane ministře, o tom, protože jestliže tady sociální demokracie podporuje, a to je poslední otázka na vás, jestliže tady sociální demokracie podporuje právě to účelové zvýhodnění toho třetího pilíře, je to podobné jako u stavebního spoření, jestli se nemýlím, když váš ministr financí Miroslav Kalousek chce zpřísnit a jasně navrhuje účelovost stavebního spoření, tak přijdete s tím právě i u toho třetího připojišťovacího pilíře?

Jaromír DRÁBEK
No, to je právě ta základní otázka, jestli opravdu je možné ten třetí pilíř restrukturalizovat tak účinně, aby skutečně plnil tu svoji zásadní roli rozložení rizika. A já mám za to a vracím se k té diskusi úplně na začátku, že to v nějakém krátkém horizontu není možné a že je lépe zavést ten druhý nebo pseudodruhý pilíř, ten nový, protože můžeme sice postupně parametricky upravovat ten dnešní systém penzijního připojištění, ale do toho cílového stavu bychom se dostali za poměrně dlouhou dobu.

Václav MORAVEC
Děkuji.

Jaromír DRÁBEK
A ještě navíc bychom porušili to, co tady už několikrát padlo. Dnes je tam velká, velká část klientů, kteří předpokládají nějakou kontinuitu, například předpokládají, že si to na konci budou moci vybrat jednorázově, a to mi připadá velmi nevhodné v průběhu zásadně měnit ty parametry, se kterými oni do toho připojištění vstupovali.

Václav MORAVEC
Česká televize vám nabídla první velkou debatu, která se týká vládních reforem, konkrétně penzijní reformy a rozdělení jednotlivých pilířů, jejich případných změn. Děkuji hlavním hostům Otázek.¨

 
zdroj: top09.cz