Jaromír Drábek

Ministerstvo práce a sociálních věcí se nezříká podpory zaměstnanců s tělesným postižením, a mohu říci, že i pro mne osobně je to jedna z priorit. Co nejvyšší míra integrace takových osob do pracovněprávních vztahů má své opodstatnění a logiku.
parlamentnilisty.cz, 4. 2. 2010

Ministerstvo práce a sociálních věcí se nezříká podpory zaměstnanců s tělesným postižením, a za sebe mohu říci, že i pro mne osobně je to jedna z priorit. Co nejvyšší míra integrace takových osob do pracovněprávních vztahů má své opodstatnění a logiku. Zdravotní postižení by nemělo být cejchem, který dotčenou osobu diskvalifikuje ze světa zdravých. Tělesná újma by neměla být překážkou k tomu, aby mohl vést pokud možno plnohodnotný život – život, v němž nebude chybět ani využití jeho pracovních schopností. V neposlední řadě jde i o přístup zdravých osob – o uvědomění si toho, že i tělesně postižení spoluobčané paří mezi nás.

To jsou základní axiomy, z nichž vycházím, a z nichž vychází i politika MPSV v oblasti zaměstnávání tělesně postižených občanů. Jinou otázkou je, jaké nástroje má stát k realizaci tohoto záměru používat, které z nich jsou účinné, které méně, a které mohou dokonce zavánět určitým morálním alibismem a neefektivitou.

Dnes existují v podstatě tři možnosti, jak mohou soukromé firmy reagovat na požadavky státu po zaměstnávání handicapovaných osob. Každá firma s alespoň 25 zaměstnanci musí mít v pracovním kolektivu nejméně čtyři procenta osob se zdravotním postižením, nebo místo toho odvádět určitou hotovost do státního rozpočtu. Třetí možností je tak zvané náhradní plnění, kdy soukromé firmy odebírají zboží či služby těch subjektů, které zaměstnávají více než padesát procent tělesně postižených zaměstnanců. A právě u poslední ze třech uvedených možností bych se rád na chvíli zastavil.

V době, kdy stát akceptoval tuto možnost, zřejmě nikoho nenapadly všechny možné důsledky. Dnes se ukazuje, že mnozí dodavatelé zboží a služeb, jejichž nákupem firmy dosud mohou plnit požadavky zákona, jsou ve skutečnosti překupníky, nikoli přímými producenty. Z dobře míněného úmyslu se tak stal v podstatě nástroj k tomu, jak se vyhnout zákonem dané povinnosti, respektive jak tuto povinnost obejít. Z toho plynou i další negativní důsledky – počínaje faktickou morální dehonestací produkce, kterou postižení vytvářejí, a konče neúměrným zvyšováním cen produktů, protože každý překupník si pochopitelně k původní ceně započítá i příslušnou obchodní marži. Výrobky handicapovaných se tak například pro konečného spotřebitele mohou stát neschopné konkurence se srovnatelnými výrobky ostatních výrobců. Stát by rovněž neměl připustit, aby se výrobky, které de facto dotuje veřejnými prostředky díky určitým úlevám pro zaměstnavatele, staly předmětem běžného obchodního styku.

To vše jsou důvody, proč dnes na MPSV analyzujeme danou problematiku s cílem nalézt efektivnější, a konec konců i spravedlivější řešení. V žádném případě by ale případné změny neměly jít na úkor těch, o něž nám jde v první řadě – tedy handicapovaných zaměstnanců. Pokud by se skutečně zrušila možnost plnit povinný podíl zaměstnáváním osob se zdravotním postižením odběrem výrobků nebo služeb, existuje celá řada dalších podpor. Jedná se o nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, tedy o možnost získání příspěvků na zřizování nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením – tedy tak zvané chráněné pracovní dílny, a příspěvků na částečnou úhradu provozních nákladů takového pracoviště. Každý zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením má nárok na příspěvek dle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tento příspěvek je poskytován ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů v maximální částce 8000 Kč měsíčně. Zaměstnavatel si dále může snížit daň z příjmů o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením, a to na základě § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

V případě přijatých změn v žádném případě nedojde k tlaku na státní rozpočet. Úřady práce totiž rozhodují o rozdělení prostředků aktivní politiky zaměstnanosti mezi jednotlivé nástroje, jakými jsou rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, či chráněné pracovní dílny. Dle konkrétní situace tedy mohou více prostředků nasměrovat právě do chráněných pracovních dílen. Zrušení náhradního plnění se navíc může, byť pro někoho paradoxně, stát faktorem, který bude působit pozitivně na zvýšení zaměstnanosti zdravotně postižených, protože pro řadu firem bude výhodnější zaměstnat postižené osoby, než platit příspěvky do státního rozpočtu.

zdroj: parlamentnilisty.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek poskytl rozhovor pro Lidové noviny ke zdanění poslaneckých náhrad v souvislosti se snížením platů ústavních činitelů v rámci úsporných opatření.
Lidové noviny, 10. 2. 2011

Politici si stěžují, že nesystémové zdanění náhrad jim snížilo plat více, než čekali. Nechystáte komplexní novelu, která udělá v platech ústavních činitelů pořádek?

V tuto chvíli ne, dohoda je taková, že jsou platy stanovené na celé funkční období, a nemám důvod předkládat nějaké další ustanovení.

Takže se nespokojení poslanci do roku 2014 změny nedočkají?

Z mé strany určitě nikoliv.

Co říkáte na výplatu za leden vy osobně?

Těžko se k tomu zpětně negativně vyjadřovat. Bylo to politické rozhodnutí, které bylo uskutečněné i v souladu s tím, že jsme přistoupili k úsporným opatřením v celém státu.

Poslanci říkají, že zvláštní je třeba platit sociální a zdravotní pojištění z náhrad, které zákonodárci dostávají třeba na dopravu a bydlení…

Je to nesystémová úprava, protože buď jsou něco náhrady, nebo má být něco součást platu. Nicméně taková byla politická vůle a vůle veřejnosti. Ta úprava proběhla, předpokládám, že naprostá většina poslanců věděla, o čem hlasuje.

Někteří poslanci navrhují přezkoumat, zda zahrnutím náhrad do superhrubé mzdy nedochází ke špatnému výkladu zákona…

Z mého pohledu je ta věc jasná. Vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění je odvozován od základu pro daň z příjmu, samozřejmě s mnoha různými výjimkami.

Nicméně tady je podle mého ta situace jasná. Pokud se k tomu ale někdo, například parlamentní institut, vyjádří, tak je to dobře.

Některá ministerstva prý ale zaměstnancům mzdy dorovnala třeba formou odměn. Co na to říkáte?

To je úvaha špatným směrem. Desetiprocentní snížení bylo v objemu platů. A každý ministr, každý vedoucí organizace měl pravomoc rozhodnout, jakým způsobem ho bude realizovat. Pokud někde udělali organizační opatření taková, že nemuseli snižovat platy, tak k němu nepřistoupili.

Jak jste to řešil ve svém resortu?

Už po mém nástupu jsme průběžně upravovali organizační strukturu tak, abychom se s tím co nejlépe vyrovnali. A aby ty přímé dopady na jednotlivé zaměstnance byly co nejnižší. Tedy šli jsme spíš cestou zefektivnění agendy, než abychom plošně lidem ubírali peníze.

zdroj: mpsv.cz

Rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem
ČT 24, 7. 2. 2011, Pořad: Studio 6

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A teď se pojďme vrátit k tématu, které jsme ve Studiu 6 otevřeli už v pátek, a na které ukázala akce Děkujeme, odcházíme! – přesčasy nemocničních lékařů. Už od nás víte, že lékaři v nemocnicích slouží často i 800 přesčasových hodin ročně, a to přesto, že zákon umožňuje jen 150 hodin přesčasů. Nemocnice ale s doktory uzavírají krom pracovních smluv ještě dohody o provedení práce. A tak jeden lékař má často v nemocnici fakticky hned dva úvazky.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Jak z této situace ven, budeme se ptát právě teď ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, kterému přejeme dobrý den po telefonu.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobré ráno.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pane ministře, předpokládáme, že víte, jak to s přesčasy v českých a moravských nemocnicích chodí. Jak byste jako ministr práce a sociálních věcí popsal ten stávající stav? Je to na hraně zákona? Je to tolerovatelné, anebo je to jednoznačné porušování zákona?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Vy jste to částečně popsal v tom úvodním příspěvku. Musíme velmi pečlivě rozlišit, co je práce přesčas, to znamená práce v rámci jednoho pracovního úvazku, kdy je přidělená nebo nařízená práce nad stanovený pracovní úvazek, a potom jsou to souběžné pracovní poměry, které jsou podle zákoníku práce možné. Nicméně podmínkou toho, aby někdo mohl mít dva pracovní poměry k témuž zaměstnavateli je, aby se jednalo o různou práci. To znamená různou náplň práce. Tedy z toho vyplývá, že pokud by náhodou skutečně platilo to, co, to co bylo řečeno, ale, ale nebylo řečeno úplně přesně terminologicky. Pokud by skutečně platilo, že v některé nemocnici lékař přesčasovou prací v rámci jednoho pracovního úvazku odpracuje 800 hodin navíc, tak to samozřejmě je v rozporu se zákoníkem práce a my také velmi pečlivě při kontrolách sledujeme dodržování přesčasové práce. Nicméně, pokud se nemocnice rozhodne uzavřít s lékařem další pracovní poměr a on na to přistoupí, na jiný druh práce, například na jinou odbornost, tak to samozřejmě je záležitost, která je mezi nimi dvěma, je podle zákona a nelze ji nijak postihnout.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Abychom tomu rozuměli ještě úplně přesně, to znamená, že když lékař na jednom oddělení pracuje na pracovní smlouvu a na druhém oddělení s trochu jinou specializací pracuje na tu dohodu o provedení práce, tak je to v pořádku?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, to je jednání, které je v souladu se zákonem. Funguje to tak i v jiných odbornostech. Pokud se jedná o jiný druh práce, pak je možné na něj uzavřít se stejným zaměstnavatelem jiný pracovně právní vztah, to znamená buď jiný pracovní poměr, anebo dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Teď jiný úhel pohledu, spíše ten praktický. Jak se na tento stav díváte jako pacient, stará se o vás doktor, který má často ten den za sebou už jednu šichtu.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak a to je právě přesně tak, jak říkáte, ten druhý úhel pohledu a tam je úhel pohledu bezpečnosti práce. To už není záležitost přímo pracovně právního vztahu, ale záležitost bezpečnosti práce a tady je ten úhel pohledu mnohem přísnější, protože ten zaměstnanec musí nastoupit do práce odpočatý, proto také v zákoníku práce například je jasně napsáno, že mezi dvěma směnami, až na výjimky, musí být alespoň 8 hodin volna. A tady z toho úhlu pohledu sledují inspektoráty práce, jestli ten zaměstnanec skutečně má dostatek času od zaměstnavatele na to, aby regeneroval svoje schopnosti a tady v řadě případů porušení těch standardů odpočinku dochází.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
V nemocnicích ale evidentně dochází ještě k flagrantnějšímu porušování zákonů. Nedávno to popsal server Aktuálně.cz. Manažeři prý doslova vykořisťují lékaře bez atestace. Oficiálně je zaměstnají na desetinu úvazku, zaplatí jim, kolik uznají za vhodné, ale současně chtějí, aby pracovali běžných 8 hodin nebo i víc, protože jen tak získají atestaci. Víte o takových případech, pane ministře?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09
Tak my se s těmito případy setkáváme při kontrolách dodržování pracovně právních předpisů, nicméně musím říct, že podle našich kontrol, a těch kontrol provádíme řadu i u nemocničních zaměstnavatelů, tak tato situace se trochu přeceňuje, protože, protože se sice vyskytuje, ale vyskytuje se velmi zřídka, skutečně velmi zřídka. Nicméně musím říct, že pokud se zaměstnavatel dohodne se zaměstnancem na zkráceném pracovním úvazku, tak konkrétně, a to musím přiznat, konkrétně v nemocničním prostředí je velmi těžké prokázat, že ten lékař pracuje delší dobu nad svůj stanovený úvazek, nad tu svoji vymezenou dobu. Prostě, pokud se dohodnou zaměstnavatel se zaměstnancem a chtějí podvádět, tak v tomto případě bohužel se jim to ve většině případů podaří.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Jaké je řešení té situace? Není z této situace cesta ven právě v tom, co požaduje Lékařský odborový klub, totiž navýšení tarifů nemocničních lékařů?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09
Je to částečné řešení, ale je to řešení, abych to tak nazval úkrokem stranou. Přece to, že někdo nedodržuje pracovně právní předpisy, tak to nelze vyřešit jenom tím, že se přidělí více peněz. Určitě je to část toho, co tvoří ten problém, ale ten celý problém je přece někde úplně jinde. Ten cel problém je v organizaci práce a v manažerském řízení a tam si myslím, a to nechci zasahovat do resortu zdravotnictví, ale tam si myslím, že je hodně prostoru pro zlepšení.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
No, nebo v přístupu pojišťoven, jak nám v pátek řekl mimo jiné předseda Asociace českých a moravských nemocnic, které vyžadují, aby na jednotlivých odděleních bylo určité penzum lékařů. Není problém v tomto? Nemělo by se změnit to nastavení ze strany pojišťoven? Já vím, že nejste ministr zdravotnictví, ale názor na to určitě máte.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09
Ano, i to je jeden z důležitých faktorů, protože je skutečně pravda, že řada manažerů v nemocnicích i zkušených si sleduje … si stěžuje na to, že ty podmínky, které jsou nastaveny například na počet lékařů, na počty, počty zdravotnického personálu, takže jsou v řadě případů nadsazené a tím pádem, že potom nutí manažery nemocnic k tomu, aby uměle splňovali tyhlety počty. Proto také se setkáváme s tím, že v řadě případů jsou lékaři zaměstnáni na několika různých pracovištích. Určitě je tohle záležitost, která by stála za to vyhodnotit a je to jeden z těch faktorů, o kterém jsem mluvil, to znamená kvality manažerského řízení, nejenom toho přímého, ale i co se, co se týká vztahu mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou, která vlastně financuje z veřejného zdravotního pojištění provoz nemocnic.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pojďme to, prosím, ještě ve stručnosti shrnout. Pane ministře, popravdě řečeno, vy to líčíte s takovým trochu ledovým klidem. Znamená to, že tu situaci v nemocnicích nevnímáte jako problém? A pokud ano, takže si to musí skutečně vyřešit v té nemocnici manažeři, popřípadě, popřípadě zdravotní pojišťovny, ale vy jako ministr práce a sociálních věcí do toho nebudete vstupovat?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09
Já do toho budu vstupovat v každém případě z hlediska dodržování pracovně právních vztahů, protože pravidla musí platit pro všechny a musí platit i pro lékaře. Nicméně, jak jsem, jak jsem se snažil vysvětlit, tak v řadě případů je například ten rozsah přesčasové práce zkreslován, protože je vydáván za něco protiprávního a ve většině případů nic protiprávního nenastává. Co se týká manažerského řízení, tak tam je to velmi složitý vztah mezi kraji jako těm, kdo garantují lékařskou službu, pojišťovnami, které to celé platí, abych to řekl velmi zjednodušeně a manažery nemocnic, kteří jsou obvykle lékaři. A já to v žádném případě nechci zlehčovat, myslím si, že je to velmi složitý problém, nicméně tak, jak se v řadě případů říká, že to musí vyřešit ministerstvo zdravotnictví. Ono je to ve většina problémů … je to právě v tom kolečku mezi krajem, zdravotní pojišťovnou a vedením nemocnice.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Děkujeme za rozhovor, na shledanou.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09
Na shledanou.

zdroj: top09.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek poskytl rozhovor pro MF Dnes k plánované změně zákoníku práce. Ministr chce, aby se firmy i lidé v chystaném zákoníku práce lépe vyznali.
MF Dnes, 4. 2. 2011

Změny by měly mírně ulevit firmám při propouštění a motivovat je k nabírání lidí na dobu neurčitou. Nelegální práci nemají řešit zásadní změny zákona, ale posílené kontroly.

Co bude z vašeho pohledu největší změnou?

Základní ambice je přispět ke zjednodušení, zpřehlednění zákoníku.

Bohužel i z různých anket vyplývá, že znalost pracovněprávní legislativy je na nízké úrovni. Je to způsobené tím, že pracovní právo je komplikované.

Pojďme ke konkrétním věcem. Dohoda o provedení práce se má prodloužit ze 150 na 300 hodin ročně. Jsou tu ale obavy ze zneužívání, protože je hlavně pro firmy výhodná, neplatí se z ní pojistné, jen daň 15 procent.

Buď dohodu omezíme na konkrétní jednorázový pracovní úkon, nebo časově (například by se 300 hodin muselo vyčerpat během tří měsíců, pozn. red.). Anebo by se od určitého limitu (mluvilo se o 2 000 Kč) dohoda zatížila sociálním a zdravotním pojištěním. Je to záležitost dalších jednání a posuzování alternativ.

K čemu se kloníte vy?

Aby to bylo co nejsrozumitelnější a nejvymahatelnější. Budu brát zřetel na pohled zaměstnavatelů a zaměstnanců. Já musím pouze zamezit tomu, aby bylo možné dohodu zneužívat.

Co slibované uvolnění dohod o práci na dobu určitou?

Pracovní poměr na dobu určitou se může uzavřít nejvýš na dva roky i opakovaně, ale s mnoha výjimkami. Takže pravidlo jde v podstatě kdykoliv porušit. Jediné, co zde chci, je to, aby podmínky byly stejné pro všechny.

Velký problém je nepřiměřeně nízké odvádění sociálního pojištění, ať už kvůli švarcsystému nebo kvůli vyplácení peněz bokem. Máte proti tomu hotovou strategii?

V souvislosti s organizačními změnami úřadů práce (úředníci mají vyrazit do terénu na kontroly, pozn. red.) chci mnohonásobně posílit kontrolu nelegální práce a vymýtit masové zaměstnávání bez smlouvy. Budeme přitom pečlivě sledovat, zda někdo nedělá jako živnostník na fakturu, když by správně měl být zaměstnancem (tzv. švarcsystém) a zda někdo nevyplácí peníze bokem.

Proč kontroly nefungují už dnes? Budete úředníky nově motivovat k odhalování nelegální práce? Třeba vyplácením odměn za odhalené nelegální pracovníky, podobně jako u revizorů v MHD?

Motivaci zaměstnanců bych nechal na standardním manažerském řízení. Už ale nebude možné spoléhat na to, že je příliš nízká kapacita ke kontrole nelegální práce. Do poloviny roku budeme vidět zřetelné výsledky.

Jak kontrola zjistí, kolik se vyplácelo bokem?

Přesnou částku asi nezjistí. Ale existuje institut zaručené mzdy a my budeme velmi pečlivě kontrolovat aspoň to, jestli je ve všech případech dodržována. Chystáme k tomu masivní informační kampaň pod heslem „kdo si nechává vyplácet část mzdy načerno, sám se okrádá o důchod a o případnou nemocenskou a invalidní důchod“.

Tyto dávky se mu počítají z oficiálně přiznané mzdy, ne z té skutečné. Kdo bude potrestán, když se na vyplácení bokem přijde?

Je to porušení především na straně zaměstnavatele. Vždy budeme zkoumat, zda k tomu nepřispěl i zaměstnanec.

zdroj: mpsv.cz

Rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem
ČRo, 27. 1. 2011, Pořad: Ozvěny

Jan BUMBA, moderátor
Vzhledem k tomu, že z horní komory parlamentu zaznívaly už předem zásadní výhrady vůči plánu na radikální přeměnu Úřadů práce, kterou prosazuje vládní koalice, nebylo dnešní odmítnutí tohoto návrhu žádným překvapením. Senátoři se drtivou většinou postavili proti tomu, aby místo 77 samostatných Úřadů práce vznikl jeden centrální se čtrnácti krajskými pobočkami. Předloha se nyní vrací do Poslanecké sněmovny. Je velmi pravděpodobné, že vládní strany ji tam prosadí přes odpor Senátu. Jedním z kritiků návrhu je senátor ČSSD Karel Kapoun, dobrý den.

Karel KAPOUN, senátor /ČSSD/
Dobrý den všem posluchačům Radiožurnálu.

Jan BUMBA, moderátor
Na druhé lince ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Dobrý den, vítám i vás. Pane ministře, slyšíme se?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano.

Jan BUMBA, moderátor
Výborně, takže linky jsou v pořádku. Pane senátore, prosím nejprve k vám, co je podle vás na tomto návrhu tak špatného?

Karel KAPOUN, senátor /ČSSD/
Víte, já jsem senátorem za Českolipsko a nejsem žádným expertem přes tyhle ty sociální věci, mám jinou, jedinou samozřejmě profesionální zaměření, ale sleduji tuto záležitost z hlediska svého senátního obvodu a tak, jak se to vyvíjí, tato situace, především na té, na té otázce zaměstnanosti a sociální podpory, tak vidím, vidím prostě ve své oblasti, která je, která je považována za hospodářsky slabou, jak úřad práce a ty složky, které dneska na tomto poli působí, tak jaký obrovský kus práce udělají.

Jan BUMBA, moderátor
A vy jste řekl, že teď se pomoc lidem neskutečně vzdaluje, to myslíte čistě geograficky nebo obrazně.

Karel KAPOUN, senátor /ČSSD/
Obrazně i fakticky. Já prostě to vnímám tak, že z toho systému, který dneska funguje, včetně těch dislokovaných pracovišť a na těch jednotlivých úřadech, kde jsou sociální odbory, které jsou samozřejmě pověřeny tím, že vyplácejí dávky hmotné nouze, příspěvky na péči a podobně a pracují s těmi klienty, kteří se k nim obracejí s tím, že mají tyto problémy, nezaměstnanost, další záležitosti sociálního charakteru, takže se jim tato služba obrovsky vzdálí. A když se vytvoří místo nich jenom dvě kontaktní místa zodpovědná v celém okresu Česká Lípa, Česká Lípa a Nový Bor, tak si myslím, že to, že to nebude dobře.

Jan BUMBA, moderátor
Pane ministře, pane ministře Drábku, nezhorší se kvůli té reformně přístup občanů k úřadům práce?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
V žádném případě, já bohužel velmi těžce nesu, že i v Senátu převážela taková ta politikářská strategie takzvané nulové tolerance, protože bohužel i dnes při projednávání v Senátu padla řada argumentů, které jsou naprosto nepravdivé a nepodložené. Ta síť kontaktních míst úřadů práce zůstane zachovaná v úplně stejné míře, jako je doteď, jde jenom o to sjednotit organizační strukturu úřadů práce.

Jan BUMBA, moderátor
Takže, promiňte prosím, že vám skáču do řeči, jen aby to bylo úplně jasné, těch míst, těch fyzických míst, kam lidé budou moci přijít za tím servisem, bude stejný počet?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Naprosto přesně, ano, ta místa zůstanou, pouze se změní organizační struktura úřadů práce, tak aby bylo mnohem jednodušší řídit jednotlivé úkony a tak, jak říkal pan senátor, nejedná se jenom o tu klasickou práci, kterou si někdy lidé představují pod pojmem úřad práce, to znamená, zprostředkování zaměstnání v evidenci uchazečů o zaměstnání, ale také výplatu dávek státní sociální podpory a řadu dalších úkonů, a ten systém 77 samostatných právních subjektů, samostatných úřadů práce, které si musí sami zajišťovat všechny obslužné činnosti, ten prostě po 20 letech už je přežitý a je potřeba nastoupit cestu k mnohem efektivnějšímu způsobu práce.

Jan BUMBA, moderátor
Pane senátore Kapoune, pokud jde skutečně prostě o … změnu organizační struktury a nezmění se počet kontaktních míst, tak tím asi padá ten argument, že se zhorší přístup občanů k této službě?

Karel KAPOUN, senátor /ČSSD/
To je všechno možná ještě o nějakém vývoji, ale já si myslím, že tam především také jde i o kompetence, který ty jednotlivé složky budou v tom systému vykonávat. Dneska, jestli ten odbor sociální péče má tu možnost, že prostě toho klienta nejen zkontaktuje, vyzpovídá, on je také schopen mu samozřejmě tu dávku i ten formulář pomůže vyplnit a rozhodne o té dávce, o tom přidělení, dneska on víceméně tu černou práci vykoná a předá to na to kontaktní místo, které rozhodne, jestli tu dávku přidělit, to je o těch kompetencích. Já se bojím toho, že prostě ti lidé, kteří dneska s tou kompetencí pracují a jsou samozřejmě zvyklí s ní takto pracovat, tak dneska to budou cítit tak, že vykonají jenom tu černou otrockou práci a za ně rozhodne /nesrozumitelné/ maximálně, tak o nich rozhodne někdo úplně jiný.

Jan BUMBA, moderátor
A tuším za vašimi slovy to, že máte obavu z nějaké časové prodlevy, ke které by docházelo?

Karel KAPOUN, senátor /ČSSD/
Nejen časové prodlevy, ale i o té, dá se říct, nebo schopnosti takto rozhodnout opravdu adresně, já to vnímám tak, že když třeba mluvím konkrétně třeba o naší obci v Doksech, kde ta pracují tři ženy na oblast, v této oblasti sociální péče, já vidím nějaký obrovský rozsah práce, co ony vykonávají s těmi klienty, a dneska, a oni rozhodují o té dávce, oni vědí přesně, co ten člověk potřebuje, jestli ta dávka pro něj je oprávněná. Oni, jestli udělají to základní provedení a pak to rozhodnutí předají někam dál a o nich rozhodne někdo, třeba v té České Lípě už jsme znalosti věci toho klienta, tak si myslím, že to nebude dobře.

Jan BUMBA, moderátor
Pane ministře, není to tak, že lidé v terénu jaksi jsou blíže realitě, mohou kompetentněji učinit odpovědné rozhodnutí.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Je to přesně tak a na tom se vůbec nic nezmění. Přece ten příklad, který byl takto, který pan senátor uváděl, tak to naprosto přesně ilustruje. I dnes pracovníci kontaktních míst mají kompetence a nemusí se všemi záležitostmi obracet na ten právní subjekt, to znamená, na okresní úřad práce, a tak tomu bude i v budoucnosti. Já musím říci, že my jsme velmi pečlivě vyjednávali s některými senátory sociální demokracie, dokonce jsme společně připravovali pozměňovací návrh, který měl zajistit, aby nebyly žádné pochybnosti v tom vymezení kompetencí. Nicméně tak, jak jsem řekl v úvodu, senátoři ČSSD nakonec zvolili tu taktiku nulové tolerance, odmítli se podílet na hlasování o tom vlastním pozměňovacím návrhu, který připravili a který, který já jsem řekl, že nemám problém podpořit, to tak je, nedá se nic dělat, nicméně myslím si, že následující měsíce ukážou, že ta restrukturalizace organizačního uspořádání úřadů práce je správnou věcí a že posílí velmi výrazně efektivitu práce na úřadech.

Jan BUMBA, moderátor
Mluvíte, pane ministře, o senátorech ČSSD, nicméně třeba místopředseda Senátu Petr Pithart z KDU-ČSL řekl, že cituji: „Máme měnit to, co se v zásadě osvědčuje,“ takže proč měnit něco, co funguje, pane ministře?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
No, já bych se právě pozastavil nad tím slovem v zásadě nebo nad tím spojením v zásadě, ono se sice v zásadě ten systém 20 let osvědčuje, ale má řadu nedostatků, které právě tímto krokem mají být odstraněny.

Jan BUMBA, moderátor
Pánové, děkujeme, oběma za rozhovor. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09, na shledanou.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Na slyšenou.

zdroj: top09.cz

Rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem
Právo, 26.1.2011

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zrušit institut takzvaného náhradního plnění. Jedním z argumentů je, že mnozí dodavatelé zboží a služeb, jejichž nákupem firmy dosud mohou plnit požadavky zákona, jsou ve skutečnosti překupníky, nikoli přímými producenty. Co ale čeká pracoviště, která zaměstnávají požadovaných 50 procent OZP a skutečně něco konkrétního vyrábějí?

Připravované legislativní změny jsou ve stadiu analýzy daných problémů a procházejí vnitřní diskusí na MPSV. Pokud by se skutečně zrušila možnost plnit povinný podíl zaměstnáváním osob se zdravotním postižením odběrem výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením, existuje celá řada dalších podpor těchto zaměstnavatelů. Jedná se o nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, tedy o možnost získání příspěvků na zřizování nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením (tzv. chráněné pracovní dílny) a příspěvků na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Dále má každý zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením nárok na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tento příspěvek je poskytován ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na osobu se zdravotním postižením (v maximální částce 8000 Kč měsíčně). Dále si může zaměstnavatel snížit daň z příjmů o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (na základě § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).

Nebude přímá podpora chráněných dílen a dalších podobných pracovišť pro stát dražší řešení?

Nikoliv. Úřady práce rozhodují o rozdělení prostředků aktivní politiky zaměstnanosti mezi jednotlivé nástroje (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, chráněné pracovní dílny). Dle konkrétní situace tedy mohou více prostředků nasměrovat do chráněných pracovních dílen.

Co čeká postižené, pro které se kvůli zrušení náhradního plnění už nenajde práce?

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu zůstane zachována. V případě zrušení jedné z forem plnění povinného podílu – „odběr výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů OZP“ – se rozdělí plnění mezi zbývající dvě formy, tj. „přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením“ a „odvod do státního rozpočtu“. Tato změna by tedy měla přinést efekt zvyšování zaměstnanosti osob se zdravotním postižením na volném trhu práce.

Rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem
Profit, 24. 1. 2011, Rubrika: Rozhovor, Strana: 24

Máte už informaci o tom, kolik státních úředníků odešlo, případně kolik se jich v souvislosti se změnami platových poměrů k odchodu ještě chystá?

Zatím nemáme souhrnná čísla za všechny rezorty. Nepoužili jsme totiž tradiční způsob regulace, jak to dělaly vlády před námi, které rozhodly o snížení počtu státních zaměstnanců tu o dvě procenta, tu o čtyři procenta. Pak se stejně vždy našel nějaký důležitý důvod, proč to nešlo, a ke snížení nedošlo. My jsme proto zvolili systém rozpočtového tlaku. Po půl roce můžu říci, že se to jednoznačně osvědčilo, byť je opatření nepopulární. Z různých rezortů vidíme, že se s tím vedoucí pracovníci vyrovnávali různě. Někde snížený objem peněz na platy vyřešili propouštěním, jinde úpravami mezd.

Jak jste se se škrty vyrovnali na ministerstvu práce a sociálních věcí?

Konkrétně z našeho ministerstva odešlo několik desítek zaměstnanců. Ale nemá to charakter masivního propouštění. Snažíme se postupovat tak, aby neklesla efektivita státní správy, naopak, aby se zvýšila.

Jak to chcete dokázat?

Víte, že připravujeme k prvnímu dubnu reorganizaci úřadů práce. I v souvislosti s chystaným zavedením jednoho výplatního místa pro dávky státní sociální podpory a dávky hmotné nouze. Při této reorganizaci nepůjde o snižování počtu zaměstnanců, chceme je převést na jiné činnosti, které dnes nejsou dostatečně obsazené. Především na kontrolní činnost.

Tato oblast je podle vás podceňovaná?

Pokud chceme účinně bojovat například proti nelegálnímu zaměstnávání, potřebujeme kontrolní kapacitu, která je dnes naprosto nedostatečná. Kontrolní úsek tak posílí stovky pracovníků. Právě nelegální zaměstnávání z mého pohledu představuje ten nejhorší problém. Důsledkem je nižší výběr daní, sociálního i zdravotního pojištění. Je ale také konkurenční nevýhodou pro ty, kteří se chovají podle pravidel. Věřím, že intenzivnější kontroly mohou nelegální práci omezit.

Co dalšího nás kromě přesunů úředníků čeká v roce 2011? Jaké z reforem, které chystáte, pocítí lidé jako první?

Letos chci dokončit práce ve třech základních oblastech. První je důchodová reforma. Byl bych rád, aby první změny v této oblasti začaly platit od příštího ledna. Některé části reformy ovšem budou nasazeny dřív kvůli nálezu Ústavního soudu, který zrušil dosavadní způsob výpočtu přiznávaných důchodů. Druhou základní oblastí je sjednocení výplaty sociálních dávek. To chci také spustit od prvního ledna 2012. Půjde o vyplácení všech dávek finanční podpory nepojistných systémů z jednoho místa – úřadu práce. Třetí oblastí je komplexní úprava zákoníku práce, která by rovněž měla platit od příštího roku.

Myslíte si, že reformy budou i vzhledem ke stavu koalice probíhat hladce? Už loni byly velmi emotivní diskuze kolem škrtů…

Ty diskuze byly mnohem intenzivnější v médiích než na vlastních pracovních jednáních. Když se ohlédnu za půlrokem, který má vláda za sebou, mám velmi dobrý pocit z toho, kolik se toho podařilo naplnit. Při nástupu jsme si předsevzali několik důležitých cílů do konce roku 2010. A ty jsme splnili na 100 procent nebo na téměř 100 procent. Byl schválen rozpočet na rok 2011 s plánovaným sníženým schodkem. Prošla úprava odměňování ve státní správě a celkového snížení nákladů na provoz státu. Takže jsem velmi spokojen s tím, jak je koalice soudržná.

Situace v koalici ale není ideální. Jak hodnotíte pracovní atmosféru během jednání?

Atmosféra je jiná mediálně a jiná na pracovním jednání. Nesetkal jsem se s tím, že by na jednání vlády nebo na poradě ekonomických ministrů vznikla nějaká patová situace. Že by se něco řešilo emocionálně. Vždy se jedná o věcných argumentech. Jiná věc je prezentace vůči veřejnosti, což jako závažný problém cítím. Samozřejmě že lidé, kteří sledují situaci jen prostřednictvím médií, musí oprávněně nabýt dojmu, že se při každém jednání pohádáme. Tak to není. Diskuze probíhají velmi věcně.

Podle posledního volebního průzkumu klesly TOP 09 výrazně preference. Souvisí to s tím, že strana se staví do role nositele tvrdých reformních kroků?

Přihlásili jsme se k nepopulárním krokům ve volebním programu a jsme připraveni je dělat. Lidé, kteří nám dali důvěru, o tom vědí. Reformy musíme udělat, jinak bychom se sami sobě nemohli v zrcadle podívat do očí. Dopadům na preference nelze zabránit a jsou pochopitelné. V lednu už se první úsporná opatření projevila v peněžence jednotlivých lidí. Úkoly, které máme, ale musíme dotáhnout do konce. Zda to občané ocení, nebo zda to vyhodnotí jako nesprávný postup, to je na nich.

Již jste zmínil sociální reformu. Co přinese?

Sjednocení výplaty sociálních dávek na úřadech práce by mělo být mnohem přívětivější pro klienty. Dostanou jednu žádost, setkají se s jedním úředníkem na jednom místě a nebudou muset obíhat různé úřady. Krok také výrazně sníží administrativní náklady. Dnešní souběžné zpracování 18 agend s různými žádostmi, přílohami a například několika lékařskými potvrzeními, která se platí ze státních peněz, je velmi náročné.

Budou mít změny vliv na počet lidí, kterým zůstane nárok na dávky?

Podmínky se nijak výrazně měnit nebudou. Pokud ale mluvíme o posuzování a vymáhání souladu se zákonem, tam čekám razantní posun. Sjednocení výplaty dávek totiž vytvoří podmínky pro to, abychom mnohem účinněji kontrolovali zneužívání dávek. Bude větší přehled o tom, zda to, co je napsané v žádosti, odpovídá realitě. Už v minulém roce jsme měli několik případů, kdy žadatelé o sociální dávky byli odsouzeni za zkreslené nebo lživé údaje v žádosti o dávku. V novém systému by měly být podvody odhaleny velmi brzo. V prostředí, které vytvoříme, by se navíc nikdo ani neměl odvážit uvést lživé údaje, protože bude vědět, že se na to velmi rychle přijde.

Půjde tedy hlavně o odstranění zneužívání dávek? Máte představu, v jak velkém procentu k takovým podvodům dochází nyní?

Nechci říkat konkrétní číslo, protože je velmi nepříjemné mluvit o tom, že například čtvrtina těch, kteří pobírají sociální dávky, je pobírá neoprávněně, protože uvádějí údaje, které nejsou pravdivé. Přesně se to ukáže poté, co dávky sjednotíme. Pak bude vše mnohem průhlednější.

A váš odhad?

Svůj odhad jsem naznačil.

Čtvrtina dávek je tedy podle vás vyplácena neoprávněně?

Je to odhad. Není to přesné číslo. Kdybychom toto číslo uměli podložit, tak to znamená, že tyto případy umíme odhalit. Ale to zatím neumíme, kvůli roztříštěnému systému.

Sjednocení výplatního místa je českou novinkou nebo přebíráte zkušenosti ze zahraničí?

Opíráme se o analýzu našeho stavu za několik let. Máme také srovnání se zahraničím a je naprosto jasné, že roztříštěný systém je mnohem méně efektivní a také méně kontrolovatelný než systém výplaty z jednoho místa.

Byl systém sjednocení výplatního místa i v návrhu reformy, kterou připravoval váš předchůdce Petr Nečas?

Ano, z jeho návrhu řadu věcí čerpám. V jeho návrhu byl základem takzvaný „superúřad“, který by zahrnoval dnešní úřady práce i správu sociálního zabezpečení. To, myslím si, je příliš ambiciózní plán. Alespoň v tuto chvíli. Za optimální považuji sjednocení výplat nepojistných dávek na úřadech práce. Pojistné dávky jsou záležitostí České správy sociálního zabezpečení a hodně s tím souvisí také zřízení jednotného inkasního místa, které systému taky odlehčí.

Pilířem reformy má být posílení kontroly. Jak konkrétně bude změna vypadat?

Dnes je systém takový, že u České správy sociálního zabezpečení probíhá kontrola v dvouletém cyklu. Podnikatelé to určitě znají a vědí, že nemá cenu něco zakrývat, protože stejně jednou za čas kontrola přijde. Ovšem teď je zaměřena hlavně na administrativní záležitosti. Je potřeba posílit zejména kontrolu věcného stavu. Musí být jasné, že nelegální zaměstnávání se nevyplatí.

O kolika nelegálních pracovnících tu mluvíme?

Přesná čísla nejsou. Z nezávislých odhadů ale vyplývá, že míra šedé ekonomiky v ČR je někde okolo 15 procent, v lepším případě. Pokud to převedeme na čísla, pohybuje se v šedé ekonomice milion lidí. Důsledkem jsou neodevzdané daně, výpadek na sociálním a zdravotním pojištění. Jsou to obrovské sumy. Proto říkám, není cílem vyhodit 100 lidí. Cílem je, aby tito lidé kontrolami dokázali vynutit dodržování zákona, a tím přispěli k tomu, že bude výběr na daních i pojištění o několik miliard vyšší.

Bude se sociální reforma týkat také výše dávek?

To nepředpokládám. Půjde jen o systémovou změnu. Sjednocením výplaty dávek dojde k přesnějšímu směřování na lidi, kteří pomoc skutečně potřebují. Chceme začít u příspěvků pro osoby se zdravotním postižením, které se sloučí pouze do dvou dávek. Přitom se zachová úroveň podpory. Nechceme ji snižovat, ale zefektivnit a udělat klientsky přívětivější. Vezměte si, že dnes máme příspěvek na zakoupení motorového vozidla, příspěvek na úpravu vozidla, příspěvek na provoz vozidla, příspěvek na garáž a individuální dopravu. Pět různých dávek, které se týkají téhož.

Pokud zůstane výše dávek nezměněná, neměla by se zvýšit minimální mzda? Ta je již několik let stejná a řadu lidí nedokáže motivovat, aby si intenzivně hledali práci.

O tom samozřejmě víme. Chceme dosáhnout toho, aby ti, kteří čerpají pomoc od státu, museli také pro stát něco odpracovat. Budu navrhovat povinný rozsah veřejné služby 20 hodin týdně s platností od ledna příštího roku. Změníme i princip veřejných prací, které nebudou organizovat obce. Některé k tomu nemají podmínky a další k tomu nepřistupují aktivně. Veřejné práce sice budeme obcím dál nabízet, zajišťovat je ale budou úřady práce. Změna výrazně přispěje k odstranění dnešního stavu, který některé nezaměstnané dost nemotivuje k hledání práce. Co se týká výše minimální mzdy, je k diskuzi, kdy obnovit její růst. Myslím, že na to také přijde vhodný čas.

Teď ten čas nenastal?

Od ledna ke změně nedošlo, dokonce si myslím, že v souvislosti s úspornými opatřeními a končící ekonomickou krizí nebyl důvod. Ke zvýšení mzdové úrovně fakticky nedošlo, byť formálně průměrná mzda vzrostla kvůli propouštění a vyplácení odstupných platů. Nicméně nebráním se té diskuzi směřované k prvnímu lednu 2012.

Představil jste ucelený plán. Opozici ale vadí, že k sociální reformě neproběhla širší diskuze.

Pokud bych to chtěl říct s trochou nadsázky, nemáme jednoduše 14 let na to, abychom to řešili jako důchodovou reformu. Navíc jde o organizační záležitosti, ne o systémové změny. V podpoře hmotné nouze se nemění ani čárka. O čem diskutujeme, je slučování procesů souvisejících s výplatou dávek. Proto nevidím žádný důvod, proč by k tomu měla probíhat politická diskuze.

Když přejdeme k důchodové reformě, už je jasné, kolik bude stát?

Jednání stále probíhají. Jen bych chtěl protestovat proti otázce. Měla by zaznít obráceně. Základní otázka je, kolik nás to stojí a kolik nás to bude stát, pokud důchodovou reformu neuděláme včas. I když včas už ji neuděláme. Můžeme ji jen udělat dostatečně rychle. To, že musíme změnit současný systém, protože je dlouhodobě neudržitelný, je naprosto evidentní. Na tom panuje shoda. Jde jen o to, jak systém nejlépe nastavit.

Kdy se na jejích parametrech dohodnete v rámci koalice?

Předpokládám, že během několika týdnů.

Strany koalice vysílají poslední dobou pozitivní signály. Věci veřejné už netrvají na generačním fondu, který dříve prosazovaly. ODS zase připustila, že může souhlasit s povinnými odvody. Stihnete tedy vše dotáhnout?

Ano, důchodovou reformu vnímám jako naprosto zásadní úkol. Musím říct, že je velmi pozitivní vůle všech tří koaličních partnerů dohodnout se na nějakém řešení. Toto není přetahovaná o to, že někdo něco prosadí a nebo se zapře. Analýzy i podklady od Bezděkových komisí i NERVu jsou jasné. Je potřeba převzít politickou odpovědnost a jít do politického rozhodnutí. Myslím, že prohlášení z posledních dnů tomu dávají docela dobré předpoklady.

Vláda mluvila také o zapojení opozice do přípravy důchodové reformy. ČSSD se ale nelíbí povinné odvádění do penzijních fondů a zvyšování DPH.

To je věc diskuze. Komunikuji se stínovým ministrem práce a sociálních věcí Zdeňkem Škromachem. Nicméně předpokládám, že toto je téma, které v určitou chvíli potřebuje jednání na vrcholové úrovni. Mezi předsedy koaličních stran a předsedou sociální demokracie.

Šli byste i přes sociálně demokratický nesouhlas se zvyšováním DPH?

Na to vám neodpovím. To je věc politických vyjednávání.

Někteří ekonomové tvrdí, že povinné důchodové připojištění může být v některých případech příliš drahé a neefektivní. Proč je pro vás tento prvek tak důležitý?

Na základě výstupů z Bezděkových komisí i NERVu jsem se přiklonil k povinnému spoření v kapitálovém pilíři. Není to pro mne nepřekročitelná věc. Vnímám, že jsou tu výhody i nevýhody jednoho i druhého řešení. Pro mne převážily argumenty pro povinné spoření. Základní nevýhodou dobrovolného vstupu do kapitálového pilíře je to, že se pro ně rozhodnou zpravidla lidé, kteří mají obvykle nadprůměrnou mzdu. Ale to není ta ohrožená skupina. Rizikovou částí populace jsou lidé s podprůměrnou mzdou. Ti potom při setrvání na průběžném pilíři mají nižší důchod a to považuji za větší riziko.

Závěrečná otázka míří na začátek vaší práce. Koalice si předsevzala například změny v oblasti dohody o provedení práce, pracovního poměru na dobu určitou nebo odstupného. Změny ale zatím nerealizovala. Kdy se k nim chcete vrátit?

Tyto návrhy jsou součástí připravovaných komplexních změn zákoníku práce. Ten by měl platit také od ledna 2012. Veřejnosti bych ho chtěl představit zhruba na konci února.

Zina Plchová, Dalibor Dostál

zdroj: top09.cz

O návrhu důchodové reformy, kterou dnes představila Českomoravská konfederace odborových svazů hovořil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek v krátkém rozhovoru v pořadu Ozvěny dne na Radiožurnálu.
Radiožurnál, 17. 1. 2011

Moderátor (Martin Křížek):
Ponechat pojistné v˙celé výši ve státním důchodovém pilíři, v˙penzijních fondech spořit jen dobrovolně a s˙významným příspěvkem státu a podporou zaměstnavatelů. Tak by podle odborů měl vypadat základ důchodové reformy. Podrobně svůj dokument, který už představila na tripartitě, Českomoravská konfederace odborových svazů zveřejní právě dnes. I když se její představa reformy penzí od návrhů, které má zatím k˙dispozici vláda, liší, ministr práce Jaromír Drábek je ochoten o ní diskutovat.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Jestli ten základní návrh upřednostňuje nebo počítá s˙tím, že se část prostředků, které jsou dnes odváděny do průběžného pilíře, použije na kapitálové spoření, tak to je prostě jeden pohled. Pokud odbory navrhují, aby ten příspěvek do průběžného pilíře zůstal na dnešní výši a to doplnění se vyřešilo transformací dnešního penzijního připojištění, to je prostě relevantní pohled, který má svůj smysl, je opřený o argumenty a je jenom potřeba zvážit všechna pro a proti a vybrat tu nejlepší variantu.

zdroj: mpsv.cz

Prima TV, 16. 1. 2011, Pořad: Partie

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Dobrý den. Sociální dávky se už brzy mají změnit. Ministr Jaromír Drábek tento týden představil návrh, jak počet nejrůznějších příspěvků snížit, a také jak zjednodušit jejich vyplácení. Vypadá to jako velká změna. Komentátoři se ale shodují, že ministrovy ambiciózní plány z loňského léta se stále přinejmenším odkládají. A nutno dodat, že opozice těmto návrhům příliš netleská. Mými dnešními hosty jsou ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobrý den.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
A jeho stínový protějšek Zdeněk Škromach, dobrý den.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Dobrý den.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
A pojďme začít ale situací ve vládní koalici. Jak byste popsal atmosféru mezi koaličními partnery?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Atmosféra mezi koaličními partnery je normální, věcná, jenom když se někdo vypraví do médií, tak mám dojem, že se ta atmosféra nějak najednou změní, ale to já příliš asi komentovat nemůžu, protože já tak jak se účastním zasedání vlády a jednání mezi koaličními partnery, tak žádné výrazné napětí nevnímám. A pokud jsem účasten nějakého mediálního pořadu, tak je to většinou se zástupci opozice, takže…

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Premiér Petr Nečas tady v médiích, tedy u nás v nedělní Partii, minulý týden mluvil o tom, že cítí poměrně velkou nedůvěru mezi zejména občanskými demokraty a Věcmi veřejnými. To se vás jako místopředsedy TOP 09 tedy nedotýká.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak samozřejmě, že se nás to dotýká, protože důležitá je atmosféra v celé koalici, ale, ale tak jak jste to naznačil, ty vzájemné nevyváženosti nebo komunikační nepravosti a šumy probíhají mimo TOP 09. Takže my to samozřejmě s napětím sledujeme, snažíme se přispět k tomu, aby to napětí v koalici bylo co nejmenší, snažíme se věcně posunovat jednotlivá témata dopředu, a to je tak všechno, Cimrmanovskými slovy, co s tím můžeme dělat,

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Jak k tomu přispíváte, pokud váš předseda Karel Schwarzenberg mluví o tom, že mu Vít Bárta a Petr Nečas nebo Radek John a Petr Nečas připadají jako malí kluci, kteří se jenom přetahují. To není zrovna uklidňující výrok.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak já samozřejmě vzhledem ke svému věku a věku mého předsedy Karla Schwarzenberga nemohu používat podobné, podobné slogany a podobná vyjádření jako on. Nicméně tak jak jsem řekl, TOP 09 se snaží svými věcnými postupy, návrhy, nakonec i způsobem řízení svých resortů přispět k tomu, aby atmosféra v koalici byla maximálně věcná a abychom co nejrychleji naplňovali ty cíle, kvůli kterému ta koalice vznikla.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Ono to skoro vypadá, že ve výsledku jste rádi, že se perou ti dva, a vy z toho můžete vycházet takhle státotvorně tedy.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
To v žádném případě, protože ta atmosféra je samozřejmě ovlivňující celé to dění, nicméně prostě TOP 09 obsazuje ta základní ministerstva, která připravují nejdůležitější reformní kroky, ať už je to ministerstvo zdravotnictví, ať už je to ministerstvo financí, ať už je to ministerstvo práce a sociálních věcí. Takže my na ty mediální polemiky příliš času ani síly nemáme a spíše se soustředíme na ty věcné záležitosti.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Pane Škromachu, pokud se na tu situaci v koalici díváte jako místopředseda největší opoziční strany, je to pro vás tak jenom taková mediálně virtuální záležitost?

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tak určitě není, protože když vidíme korupční aféry na ministerstvu životního prostředí, kde si koaliční partneři vyřizují účty a pak se to snaží zamést pod koberec, jako kdyby se nic nestalo, kdy nakonec vychází najevo, že jeden z ministrů ještě v rámci své firmy špehoval a některé politiky z koaličních stran. Tak asi, asi zřejmě ty vztahy tam nejsou úplně nejlepší a myslím, že ale v čem se asi shodujou, je hlavně ty problémy prostě uklidit a hledat a snažit se převádět tu pozornost někam jinam.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Co si myslíte, že je tedy podle vás důvod, proč koalice pokračuje přesto, že tam teď popisujete nějaké celkem závažné problémy.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
No, tak určitě privatizace důchodového fondu, privatizace zdravotnictví, velké zakázky do životního prostředí na odstraňování škod. To jsou věci, které samozřejmě zajímají i TOP, a myslím, že bývalé, bývalé lidovce, tedy Mirka Kalouska a další, kteří na tom postavili svoji budoucí existenci. Budeme se o tom určitě bavit i u důchodové reformy. Nechápu lpění na povinném pojištění, což je samozřejmě další privatizace.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
K tomu se vrátíme. Pojďme zatím zůstat…

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Jo, určitě to jsou ty věci, které si myslím, že v zásadě drží peníze, moc, a to jsou věci, které v politice u mnohých stran jsou velmi důležité.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Takže nepočítáte s tím, že by sociální demokracie ještě v tomto volebním období řekla nějaké státotvorné slovo a podílela se na vládě.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
To si neumím představit po tom, co se odehrálo po volbách, které sociální demokracie vyhrála, a nakonec i způsob jednání v rámci Poslanecké sněmovny, hovoří se hodně o tom, jak vládní koalice chce komunikovat, ale většinou se chce komunikovat až poté, co všechno, co si všechno schválí. Já věřím, že aspoň pokud půjde o důchodovou reformu, že tam bude, budeme hledat takové řešení, aby přečkalo budoucí vládu a aby bylo na delší období než jedno volební.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Pane Drábku, vy jste už sám říkal, že jako TOP 09 se zatím snažíte stát trochu stranou těch přestřelek mezi Věcmi veřejnými, Občanskou demokratickou stranou. Mění na tom něco ty nové důkazy nebo poznatky, které v tomto týdnu přinesla Mladá fronta DNES ohledně sledování politiků ODS ze strany ABL?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak samozřejmě to velmi pozorně sledujeme, nicméně já bych spíše řekl poznatky než důkazy. To je záležitost, která prostě je čas od času vytahována. Ale já si myslím, že přece ten začátek je už před volbami. Přece ti voliči, kteří chtěli zvolit Věci veřejné, tak znali všechna tahle ta rizika. Ti voliči, kteří chtěli volit ODS, tak znali všechna rizika, která s tím souvisejí. To je přece normální střet ve volbách, který se týká nejenom volebních programů, ale také důvěryhodnosti jednotlivých politických stran. No, a pokud voliči rozhodli takovým způsobem, tak já v podstatě jenom navazuju to, co říkal Zdeněk Škromach. Sociální demokracie vyhrála volby, neměla dostatečný koaliční potenciál. Když se mě ptáte na postoj TOP 09, TOP 09 ve volbách jednoznačně uspěla, měla dostatečný koaliční potenciál, ale samozřejmě tu vládu je potřeba utvořit s nějakými reálnými koaličními partnery. A pokud se dnes ptáte na jednotlivé kauzy, no, tak já musím jenom pokrčit rameny a říci: „Bohužel, to jsou ti reální koaliční partneři.“ Tečka.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
A nevadí vám tedy to, že Vít Bárta dal na podzim čestné slovo Petru Nečasovi, že žádné sledování neprobíhalo, a poté tedy novináři přijdou, jak vy říkáte, s poznatky, které naznačují něco úplně jiného. To vám nezpochybňuje tu spolupráci teď s těmi lidmi, se kterými teď spolupracujete?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ale samozřejmě, že to vadí, vadí to především důvěryhodnosti koalice a důvěryhodnosti vlády jako celku. Pokud se pořád opakují tato témata, která samozřejmě nemají jasné řešení, protože je teď velmi těžko rozhodnout a uvnitř koalice neexistuje nezávislý soud, který by řekl, toto je stoprocentní pravda a toto je jenom nějaká část mediální hry a toto je už zase stoprocentní pravda. Ale tak jak říkám. Přece to věděli všichni voliči před volbami s vědomím, nakonec nevyplynulo nic z mého pohledu podstatně nového, to znamená, voliči s tím byli seznámeni a takhle rozhodli. Na základě toho je sestavena tato vláda, na základě toho je dnes vyváženo to, to rozložení mezi koalicí a opozicí a v tuto chvíli my jako TOP 09 s tím nemůžeme dělat nic jiného, než se ze všech sil snažit naplnit co nejvíce cílů, které si tato vláda předsevzala.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Koneckonců můžete také říct, že s takhle nedůvěryhodnými partnery v koalici nebudete. To máte ještě nějakou variantu než pokračovat v tom pozitivním plnění.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
To bychom samozřejmě říci mohli, ale bylo by to naprosto nezodpovědné, protože tak jak je naprosto zřejmé, pokud bychom sestavovali koalici například se sociální demokracii, tak já si to představit umím, protože konzervativní program se sociálnědemokratickým programem vždycky najde nějaké styčné body, ale najde jich mnohem méně. Prostě to tak je. My jsme se snažili utvořit koalici, kde budeme schopní prosadit co nejvíce z programu TOP 09. A je naprosto zřejmé, byť si to umím představit, že v koalici se sociální demokracií bychom těch bodů z programu TOP 09 prosadili méně.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Koneckonců sociální demokracie by na vás zase vyskočila informace o tom, že nakupuje knížky od odsouzených vrahů před volbami, aby nediskreditovala předsedu.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Určitě nenakupuje sociální demokracie. To, pokud někdo měl takové soukromé iniciativy, je to jeho věc.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Přestože to bylo v zájmu sociální demokracie, tak vás to neznepokojuje.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Já nevím, jestli to bylo v zájmu sociální demokracie, ale týkalo se i našeho bývalého předsedy. Takže asi zřejmě by k tomu mohli mluvit ti, kteří o tom něco vědí. Já o tom nevím nic.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Jakožto bývalý místopředseda nebo stále ještě místopředseda sociální demokracie a posledních 13 let s přestávkami místopředseda sociální demokracie naprosto nic o tom nevíte.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Ne.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
A k bývalému předsedovi nemáte žádný vztah a berete to jaké éru, která s předsedou nejste nic, nemáte nic společného.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Je potřeba rozdělovat dvě věci. Jsou věci, které se odehrávají mimo stranu, a to je věc soukromých osob, když někdo soukromě vylepí billboard, kde bude pomlouvat kohokoliv z nás, je to jeho věc. A ale jiná věc je, o čem rozhoduje sociální demokracie. A v tomto žádné takové rozhodnutí ani jedna, ani v rámci sociální demokracie nebylo. Já myslím, že…

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
A vás neznepokojuje, že se kolem sociální demokracie tedy pohybovali lidé, kteří prováděli takovéhle soukromé iniciativy?

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Já předpokládám, že každý si snese svoji osobní zodpovědnost. Kolem mě se tihle lidé nepohybovali. Já myslím, že se s tím musí, musí vypořádat ti, kteří případně je do strany přivedli nebo kteří s takovýma lidma spolupracují. Ale já myslím, že to je spíš otázka odvádění pozornosti od daleko závažnějších kauz, které se týkají, vláda říká, jsme protikorupční vláda, přitom klidně mezi sebou korupci trpí, dokonce ji kryje a převádět dneska na opozici to, že má zodpovídat za to, co dělá vláda. No, to přece není možné. Vláda má svoji zodpovědnost. Ale jak říkal pan ministr. Určitě občané šli do toho, že se rozhodovali na základě informací, které dostávali ve volbách. Ale ani TOPka nemá zcela čisté svědomí, protože hlavním argumentem pana Kalouska ve volbách bylo Řecko, dneska vlastně pan ministr financí říká, česká ekonomika je na tom dobře, dokonce si může brát vysoké dluhy, které nakonec se projevily i ve státním rozpočtu. A ta situace se mění. Pan Nečas hovořil o tom, že jeho strana zajistí vytvoření, myslím, 170 tisíc pracovních míst. Nevím, pane ministře, jestli máte takové pověření, abyste plnil tento program ODS. Ale to jsou věci, na které lidi čekali. A teď najednou vláda začíná řešit věci, které vůbec nikde v programech těch stran nebyly. Takže i ten informovaný volič se nemohl podle toho rozhodnout.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak tady, tady padlo několik, když to řeknu velmi slušně, politických nadsázek. Já samozřejmě bych nikdy nepoužil takové sousloví, jakože jsou to politické kecy. Ale prostě…

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Vy byste ho nikde nepoužil, než ho řeknete tedy.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Taková tvrzení, jakože vláda kryje korupci, nebo že jsme před volbami říkali, jako TOP 09, že je potřeba, aby stát šetřil, a teď říkáme, že nemusí, to je prostě hrubá nepravda. Nikdy nic takového nepadlo. Dobře víte, že i za cenu velmi nepopulárních úsporných opatření, která byla nutná, to je naprosto jasné, jsme sestavovali rozpočet na rok 2011. Dnes se tady máme bavit o dalších cestách, jak má být stát levnější a efektivnější. Já to považuju za naprosto legitimní, za správné a myslím si, že je to jediná rozumná cesta, jak tento stát vést dál.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Zdeněk Škromach a Jaromír Drábek jsou hosty nedělní Partie. Teď budeme mluvit o letošních plánech ministerstva. Začneme letošnímu úsporami. Vy jste říkal před dvěma týdny ve Faktech Báry Tachecí, že ve vašem resortu neprobíhají žádné takové ty plošné škrty platů všem.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ne, neprobíhají. My jsme nakonec už od srpna loňského roku velmi pečlivě vyhodnocovali efektivitu té struktury jak ministerstva, tak jednotlivých podřízených organizacích. Děláme průběžné úpravy, průběžné kroky, průběžné reorganizace. V podstatě tím zásadním krokem jednorázovým, pokud se na ně ptáte, má být přestavba organizace úřadů práce, která by měla proběhnout…

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Já se zatím ptám na to plošné škrtání, protože potom, co jste to řekl, nám…

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ne, ale to s tím souvisí právě, to s tím souvisí.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Potom, co jste to řekl, tak nám napsala pracovnice pražské správy sociálního zabezpečení, že si den předtím, než jste to řekl, všichni její spolupracovníci, stejně jako ona, převzali nové platové výměry, kde měli stejně pokrácené platy. Takže se ptám, jestli nemáte špatné informace z jednotlivých složek svého resortu, pokud jde o to plošné škrtání?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Určitě nemám špatné informace, pokud na konkrétním pracovišti pražské správy sociálního zabezpečení se příslušný vedoucí zaměstnanec rozhodl, že situaci vyřeší tak, že nebude propouštět lidi, ale že jim sníží plat, tak je to jeho právo. Já jsem jasně řekl, a všichni moji podřízení zaměstnanci měli jasné pokyny, že je v jejich kompetenci, jakým způsobem ty úsporné kroky provedou, zda to bude organizačními změnami, to znamená přestrukturováním agendy v tom jejich oddělení či odboru, či zda to bude úpravami platů. Samozřejmě jsem apeloval na to, aby nebyl použit ten systém – všem škrtnu stejně. Nicméně k tomu v konkrétních případech prostě zabránit nelze.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Pokud to někde neznamená to, že máte v resortu manažera, který nedokáže rozlišit individuální přínos konkrétních zaměstnanců.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
I to se samozřejmě v resortu, kde je 18 tisíc zaměstnanců, v jednotlivém případě může stát. Nicméně dělám všechny kroky pro to, aby to byly ojedinělé případy.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Takže se má šéf pražské správy sociálního zabezpečení teď třást o své místo.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Třást o své místo se určitě nemusí, nicméně určitě tento podnět využiju na další zlepšení manažerské práce v resortu.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Vy už jste otevřel téma té změny, kterou chystáte, a to je sloučení místa, kde je možné žádat o dávky, pouze na jedno. V současné době to jsou úřady práce, obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, teď to mají být tedy pouze úřady práce.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, přesně tak.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
A kde se na tom ušetří ty peníze, přestanete obcím posílat méně peněz, protože to budou teď pouze úřady práce, přestanete jim posílat méně peněz na výkon státní správy?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ušetří se zejména na tom, že se přestanou zpracovávat některé paralelní agendy. A když to mám říct jednoduše, aby to bylo srozumitelné a pochopitelné, tak dnes máme například u podpory osob se zdravotním pojištěním příspěvek na zakoupení motorového vozidla, příspěvek na úpravu motorového vozidla, příspěvek na opravu motorového vozidla, příspěvek na provoz motorového vozidla, příspěvek na úhradu garáže a příspěvek na individuální dopravu. Tedy 6 paralelních dávek, které se samostatně vyřizují, jsou k nim potřeba různé přílohy a je úplně jednoduché vyřizovat tyto všechny záležitosti jako jednu agendu. Druhý příklad, dnes pro účely různých dávek potřebujeme 3 různá lékařská posouzení, která platí stát, to znamená, Lékařská posudková služba musí vyhotovit za státní peníze 3 různé posudky, a těmi třemi různými posudky se potom 3 různí úředníci ve státní správě zabývají pro přiznání některé dávky. To by mělo…

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Vy jste mi teď úplně neodpověděl na tu otázku týkající se obcí, protože stát neposílá přece…

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
A to je právě ono, to je právě…

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
To znamená, že je pošlete ale až jako celkový platby.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Stát posílá peníze za to, že zaměstnanci obcí v rámci přenesené působnosti státní správy tyto agendy vykonávají.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Takže tam pošlete méně peněz, tedy těm obcím.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Takže tam samozřejmě pošleme…

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Těm obcím, které už teď říkají, že dostávají méně peněz, než je výkon státní správy stojí.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
No, však také tím se řeší ten problém, protože pokud od nich nebudu chtít, aby tu agendu vykonávaly, no, tak ji samozřejmě potom, potom není možné si stěžovat, že ji špatně platím nebo nebudu platit vůbec.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Pokud tam necháte ty peníze, ale pokud snížíte ty peníze.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Nebudu ji platit vůbec samozřejmě tu agendu.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Je to věc, která vás přesvědčuje? Předpokládám, že sociální…

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Ne.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
…demokracie má řadu starostů, kteří se s něčím takovým musí potýkat.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Já myslím, že když nemám řešení, tak dělám reorganizace. Pan ministr dělá reorganizaci úřadu práce, teď bude reorganizovat i sociální podpory na. V podstatě to, co říká, znamená, že na těch obcích přestanou platit výkon státní správy v oblasti sociálního zajištění. Tím pádem ti lidé…

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Pouze v oblasti výplaty dávek.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tím pádem samozřejmě ti lidé přijdou o práci na těch úřadech a bude muset navýšit počty lidí na úřadech práce. To je velmi jednoduché. Ale problém je spíš v tom, a je potřeba si říct taky, co od nového roku platí. Ono to všechno spolu souvisí. Protože sice, a říkala to TOP 09, nebudeme zvyšovat daně těm nejbohatším, ale sebereme těm nejchudším, rodinám s dětmi, zdravotně postiženým, snižuje se příspěvek na péči ze dvou tisíc na 800 korun, odebral se prakticky porodné, to dostávají dneska už jenom na první dítě a rodiny pod 2,4 životního minima. Zajímavé je, že ale pan ministr bere sociální zajištění těm, kteří se poctivě starají o rodiny, těm, kteří dokonce pracují, ale těm, tak jak říkali, pod záminkou toho, že vlastně bojuje proti těm, kdo ten systém zneužívají. Vždyť to je přece, když si to vezmeme všechno do důsledku, tak jsou postiženi plošně všichni, teď v souvislosti s těmi novými opatřeními hovoří o tom, že zruší náhradní plnění například pro podmínku zaměstnávání zdravotně postižených, ale…

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Ale teď jste tu, teď jste tu…

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Pojďme zase po jednotlivých tématech, protože to pak vypadá, jakože je to pravda. Ono to samozřejmě pravda není.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Těch témat … ale samozřejmě že ano.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Protože tady se vytrhnou dvě jednotlivé dávky z těch 18, přičemž se také neříká, že například systém hmotné nouze zůstal bez jakýchkoliv změn, to znamená, pokud někdo říká, že těm nejchudším se sbírají peníze, není to pravda. Systém hmotné, systém hmotné nouze zůstal bez jediné změny.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Pane ministře.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Vydržte, pane Škromachu, ať si to taky poslechneme celé.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Co se týká příspěvku…

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Ale já jsem nechal pana ministra domluvit, on mi skočil do řeči.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
No, protože už jsem se vám do ní chystal skočit sám, protože jste otevřel čtvrté téma, na které bylo potřeba reagovat.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Ale já jsem směřoval k tomu, to, co říká pan ministr, sociální příplatek, přes 130 tisíc rodin, nejchudších rodin přišlo bez jakéhokoliv, jakékoliv regulace nebo o tento příspěvek.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Není to pravda, protože pokud by se to týkalo nejchudších rodin, tak je, tak je řeší princip hmotné nouze. Vy dobře víte, že sociální příplatek není zařazen do systému hmotné nouze, byl součástí státní sociální podpory, to znamená té druhé vrstvy pomoci. A dobře víte, že jsme ten sociální příplatek zachovali alespoň v těch případech, kdy se jedná o rodiny se zdravotním postižením. Prostě to, že stát…

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
To je 16 tisíc rodin ze 132 tisíc.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, ano, to je pravda. Ale tam je ten, tam je ten sociální příplatek nejpotřebnější, protože je vyplácen v největších částkách. Pokud u běžných rodin by byl vyplácen v řádu 400 – 500 korun, tak u rodin se zdravotním postižením to mohlo být i několik tisíc korun, a tam je to skutečně velmi vážný problém. Ale já chci říct, že prostě pokud v roce 2006 stát hlasy svých poslanců prostě nastavil ten sociální systém tak, že je neufinancovatelný, to je prostě ten základní problém. A vy jste to říkal u příspěvku na péči. Pokud příspěvek na péči v té nejvyšší kategorie je 12 tisíc korun čistého měsíčně, to znamená téměř dvojnásobek minimální mzdy, tak ano, já říkám, je potřeba někde ušetřit alespoň tolik, aby to stát byl schopen ufinancovat. A kde jinde než u těch úplně nejlehčích postižení, ano, v první kategorii, když ve druhé, třetí a čtvrté skupině, a dokonce u dětí i v první skupině, zůstává ten příspěvek i nadále stejný. Takže nevytrhávejme z kontextu jednu položku z osmi.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Pardon, jestli dobře rozumím té, té vaší diskusi…

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Prostě, prostě kdyby ty peníze, kdyby ty peníze aspoň šly na sociální služby.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Pane Škromachu, pane Škromachu, vydržte. Ten problém nebo ten váš rozpor je tedy v tom, kolik lidí obecně má být v čemsi jako sociální síť státu a v té hranici, odkdy už se o ně stát nemá starat tedy.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, ano, ano. Ne, rozpor, rozpor je v tom, že prostě Česká republika nastavila v roce 2006 tak extenzivní sociální podporu, že ji nechce…

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
To už interpretujete. Já se ptám, jestli, jestli prostě chcete snížit obecně počet lidí a míru nároku, kdy už stát řekne, ano, odtud se o toho člověka budu starat.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Samozřejmě ano, protože pokud dnes je dávka přidělována přibližně polovině občanů České republiky, tak ano, já říkám, sociální síť má být pro 10 až 15 občanů, ale tohle jsme jasně říkali před volbami.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Já myslím, že pan ministr ví, že jeho stranický kolega Kalousek se výrazně zasloužil o to zvýšení rodičovského příspěvku tenkrát. To je největší položka. Pane ministře, dneska, i kdybyste zrušil všechny sociální dávky, tak je to řádově 40, možná 60 miliard, kdybychom tam připočetli i dávky na pro zdravotně postižené. Přesto tam zůstává sto miliard deficitu. Tedy vyřešíte, a to byste nevyplácel ani korunu žádných sociálních dávek. Můžete šetřit dál na rodinách s dětmi, můžete šetřit dál na zdravotně postižených. A i ten návrh, který pokračuje, je zaměřený, to, co navrhujete, to takzvané zjednodušení například u těch dávek pro zdravotně postižené, kterých se týká příspěvků na dopravu a tak dál, tak samozřejmě, že tím takzvaným zjednodušením se sleduje výrazná úspora, protože tam bude nějaký úředník rozhodovat o tom, kolik nebo jak, co ten člověk vůbec dostane.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak a já musím naprosto jasně říci, že tak to není. Ty parametrické úpravy, které bylo nutné udělat k 1. 1. 2011, tak prostě bylo nutné udělat k 1. 1. 2011. Všechny další kroky, které souvisejí se snižováním administrativní náročnosti, nemají vůbec nic společného s úrovní dávek, to znamená s úrovní toho, co je poskytováno občanům. Jde jenom o to, aby to bylo poskytováno jim klientsky přívětivěji, aby nemuseli obíhat různé úřady s různými žádostmi, ale mohli to všechno vyřídit na jednom místě. A jde o to, aby to méně stálo na provozu státu. V žádném případě není cílem slučování dávek například pro zdravotně postižené to, aby těch peněz do toho systému teklo méně. V žádném případě.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Takže říkáte, že budete rozdělovat pořád stejné množství, stejné množství peněz.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, přesně tak, přesně tak.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Čemu na tom, čemu na tom nerozumíte nebo nevěříte, pane Škromachu?

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
No, já nevěřím tomu…

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Pokud vám ministr práce a sociálních věcí řekne, stejný balíky, ale podle jiného klíče.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Já vám to, já vám to uvedu na tom případu právě sociálního příplatku. Tím, že se zrušil, pan ministr říká, ano, ty rodiny mohou dostat dávky ze systému životního minima a hmotné nouze, ale už neřekl, že tenhle, tahle dávka nebyla podmíněna majetkovými poměry, ale dávka životního ministra a hmotné nouze je podmíněna majetkovými poměry. Čili jsou tady dva systémy. Jeden systém, který záleží na výši příjmu, a v druhém, kde musíte prokázat, že jste tak chudý, že už nemáte nic. Ten problém je, že pan ministr a vláda dělá z toho systému systém jenom chudinských dávek. A to je nedůstojné pro mnohé rodiny, které mají nízké příjmy i díky tomu, že tam někdo z rodičů pracuje za minimální mzdu, kterou vláda už pátým rokem udržuje na hranici 8 tisíc korun, a přijďte se, pane ministře, podívat na jižní Moravu třeba nebo do jiných koutů republiky mimo Prahu, kde ty lidi za těch 8 – 10 tisíc korun hrubého mají uživit rodinu. To není tak jednoduché.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Samozřejmě, že to není jednoduché. Nicméně přesně tak, jak jste to řekl, ten systém hmotné nouze je nastaven tak, aby poskytoval podporu těm, kteří ji opravdu potřebují. Ano, a to je ten cíl, a to já, to já nevyvracím. To je tak správně. A já si myslím, že to tak má být.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Tak pojďme se ještě chvíli bavit o těch systémových změnách. Vy jste ještě loni v létě mluvil o tom, že stihnete představit změny celého systému dávek všech těch asi 18, nebo kolik jich je, sloučených do tří. V tuhle chvíli jste představil vlastně jenom změny, které se týkají zdravotně postižených, kde se těch x dávek slučuje do dvou. To jste to v tom létě tak neodhadl, jak to bude složité?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Možná by bylo dobré si pustit to, co jsem říkal v létě. Já jsem říkal, že chci, aby se ty dávky slučovaly do větších celků, co se týká výplaty. A to je přesně to, co děláme. V prvním kroku od roku 2012 to chceme udělat u dávek pro osoby zdravotně postižené, ale zároveň chceme sloučit výplatu. A o to jde. Jde o tu administrativu, sloučit výplatu těch ostatních dávek. Jestli potom v následných krocích budou zase agregovány, tedy slučovány dávky, v těch ostatních oblastech i po formální stránce, to už je jenom procesní krok, který není příliš důležitý. Důležité je, aby ta administrativa se dělala skutečně na jednom místě a v jednom kroku.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tady je zásadní problém, pane ministře, protože víte velmi dobře, že například dávka, která … dávky, které se týkají bydlení, tak souvisí i s otázkou bydlení, protože tady se odtrhuje jakoby dávkový systém od řešení. A dneska vlastně bytovou politiku mají v kompetenci jen a pouze obce. Stát to může nějakým způsobem usměrňovat. A je daleko lepším řešení, když ta obec řeší bytové podmínky pro tu rodinu, než když ale ta rodina hledá horko těžko, jak vůbec zaplatit nájem. A vy víte velmi dobře, že dneska ani příspěvek a doplatek na bydlení nestačí mnohdy na to, aby ti lidé zaplatili, i když budou poctivě platit, aby zaplatili náklady spojené jenom s bydlením.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Ale pardon, pane senátore, chcete tím říct, že to spojení výplaty a administrace dávek pouze na úřady práce je nesmysl, protože tam nemají ti úředníci informace o bytových podmínkách, a chtěl byste tady ty věci držet oddělené? Nebo kam směřujete tou argumentací?

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Samozřejmě ta provázanost obce a výplaty vlastně dávek životního minima v hmotné nouze má svoji logiku, protože ta obec má možnost tu životní situaci toho člověka řešit, protože to je i v její kompetenci. Kdežto ten úřad to nikdy nebude schopen, protože prostě bude jenom, bude jenom takovou výplatnou sociální dávek.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Mně na to nezbývá, než říci, že teoreticky je to možné, ale prakticky nepoužitelné, protože ten stav je prostě nevyhovující. Ty dávky, které do toho jdou, jsou dávky státními, to znamená ze státního rozpočtu. A i přitom, že je v kompetenci obcí zajistit bytovou politiku a zajistit například i sociální bydlení, tak to propojení prostě nedostatečně funguje. A naopak chybí tam to propojení s ostatními sociálními dávkami a dávkami hmotné nouze. To je ten hlavní důvod. Protože pokud dneska například příspěvek na bydlení se vyplácí na jednom místě a doplatek na bydlení na druhém místě, tak to si myslím, že je mnohem horší problém, který je potřeba řešit, než to formální sepětí bytové politiky obce a výplaty dávek ze státního systému.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Přemýšlím, jestli ten problém, který je potřeba řešit, není náhodou ten, že nějaký člověk sociálně slabý nebo v hmotné nouzi potřebuje, potřebuje pomoct. Ono to teď vypadá, že oba dva řešíte trochu, trochu příliš abstraktní rovinu.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já si myslím, že jste to řekl přesně, jak to je, také ten důvod, proč chceme sloučit tu výplatu na jednom místě.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Až na to, že byste každý slučoval někde jinde tedy.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
No, jde o to, že, že to řešení může být buď tím, že mu pomohu vyřešit jeho bytovou problematiku a problematiku třeba sociální, sociálních služeb a podobně. A ty kompetence mají obce. Ty kompetence nebudou mít nikdy úřady práce, které apriori už dneska mají dost problémů s mírou nezaměstnanosti a s řešením nezaměstnaných.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ale realita je úplně jiná. Realita je taková, že je potřeba zajistit životní úroveň toho člověka jako celek výplatou na jednom místě, výplatou nějakých sdružených dávek, a ne spoléhat na to, že teoreticky ty životní potřeby zajistí obec svojí bytovou politikou.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Jaromír Drábek a Zdeněk Škromach jsou hosty dnešní Partie. Teď už se podíváme na důchody. Podle premiéra Petra Nečase to bude prubířský kámen letošního jara. Buď se vládní koalice shodne na důchodové reformě, nebo nemá její existence smysl, tedy existence koalice. A vypadá to, že koaliční partneři to berou vážně. Na veřejnosti se tváří, že už zbývá dořešit jen několik málo detailů. Pane ministře, jak daleko tedy s tím shodováním se jste?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já si myslím, že poměrně daleko. Z toho historického pohledu posledních 15 let, kdy se o důchodové reformě diskutuje a je prostě pravda, že, že optimální čas pro přijetí důchodové reformy byl asi tak před 10 lety, to chci říct naprosto jednoznačně. Myslím si, že v tuto chvíli jsme velmi blízko dohody. Důležité je, že totiž jsme nezačínali od nuly, že tady existovaly práce těch dvou takzvaných Bezděkových komisí. To znamená, my máme k dispozici velmi seriozní analýzy, čísla, propočty, vize, jednotlivé varianty, a dokonce i tento týden ve čtvrtek na jednání Tripartity, jakože obvykle na příliš věcech se neshodneme, tak jsme se v tomto ohledu shodli jak se zaměstnavateli, tak s odbory, že důležité je, že při přípravě důchodové reformy vycházíme z čísel, která jsou nezpochybnitelná. Prostě ty demografické předpoklady a propočty jednotlivých variant jsou nezpochybnitelné. Respektive nezpochybňuje je ani z těch vyjednávacích stran, a dokonce si troufám říct, že podobné je to i u politické diskuse. V tuto chvíli, pokud vybíráme…

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Pardon. Jenom je to tak, nezpochybňujete čísla.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Čísla…

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Myslím předpoklady.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Pokud je na nich shoda, tak samozřejmě ne. Tam je otázka zdrojů těch čísel. To je, na to musí shoda. Na tom, řekněme, budeme respektovat čísla z těchto zdrojů a pak ta debata má jiný, protože samozřejmě každý, když budeme chtít, tak si najdeme vhodná čísla, která ale se budou výrazně lišit.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Respektujete tedy čísla z těch zdrojů, kterými jsou ty dvě komise, které zatím rozpracovávaly varianty důchodové reformy.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Ty komise mají, já myslím, že ty komise jako mají…

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Nikoliv závěry.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Jasně, jako protože ty závěry byly různé. Nakonec Bezděkova komise začala za naší vlády, a tenkrát pan Bezděk byl v trošku jiné pozici, dneska už spíš zastupuje ty pojišťovnické systémy. Ale v zásadě bez, bez té, bez toho říci, jaký bude vývoj, tak to, tak to asi nejde. Druhá věc ale samozřejmě je, zda tato prorodinná politika této vlády nepovede k tomu, že ta demografie se bude ještě zhoršovat jako.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Jasně, takže říkáte, že teď to vláda provádí tak špatně, že se poměry mezi staršími a mladšími budou ještě zhoršovat, můžete za špatný demografický vývoj, pane Drábku.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já bych na tohle, s dovolením, asi nereagoval nebo se k tomu možná dostaneme později. Já jenom dokončím to, na co jste se ptal. To znamená dnes, pokud to není nějaká politická diskuse, tak nikdo nezpochybňuje relevanci těch čísel, z kterých vycházejí ty jednotlivé varianty. A to už je věc skutečně politické diskuse, kterou z těch dnes asi přibližně sedmi rozpracovaných variant, upřednostní. Ale pro právě proto, že máme velmi dobře nadefinované ty varianty, máme k nim dostatek argumentů, tak teď už je to skutečně jenom otázka politické shody na tom, která z těch variant, případně po nějakých úpravách nebo, nebo v nějaké mezivariantě je nejprůchodnější tak, aby byla dlouhodobě udržitelná. A tady skutečně, já to znova zase musím zdůraznit a potvrdit to, co říkal Zdeněk Škromach, důchodová reforma je úkol, který není pro jednu vládu, pro jednu politickou garnituru a potom se může nějakým způsobem zase přeorganizovat, změnit, uhnout a tak dále. Proto já tak lpím na tom, abychom, abychom o důchodové reformě našli shodu nejenom uvnitř koalice, ale i co největší shodu se sociálními partnery a zejména co největší shodu s politickou opozicí, protože je prostě potřeba, aby důchodová reforma byla přijata v takové, v takovém vymezení, aby bylo jasné, že vydrží 10, 20, 30 let, nikoliv že za 3 roky nebo za 8 let bude výrazným způsobem měněna.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Pane Škromachu, kolik už jste měl schůzek s ministrem práce a sociálních věcí na téma shoda nad důchodovou reformou?

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Asi dvě.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Takže opravdu probíhá nějaká snaha se dohodnout.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Ale je to, je to neformální zatím. Já si myslím, že vláda bude muset hledat formální způsoby komunikace. A tady ještě je potřeba říct, že samozřejmě důchodová reforma v podstatě probíhá od roku, od roku 96, kdy byl schválen nový zákon tenkrát Klausovou vládou o důchodech, byly kolem toho velké demonstrace, mezitím se začal prodlužovat důchodový věk, byla shoda na změně parametrů. Já myslím, že se hodně věcí dokázalo najít, které vlastně pokračují. Teď vlastně se dostává do té závěrečné fáze. Myslím si, že třeba náš zásadní spor je v té základní variantě, že situaci, kdy ten základní důchodový systém průběžný už dneska je v deficitu, my považujeme za nepřiměřené té situaci, aby se z toho systému tím takzvaným opt-outem vyváděly peníze. Na druhé straně určitě budeme se hodně, hodně blížit k tomu, že je potřeba tady vytvořit podmínky pro mladší generaci na důchodové připojištění za státní podpory a pak je otázka, my říkáme, proč vyvádět systémy z důchodové, peníze z důchodového systému a pak je tam přes daně, daňové výnosy vracet, když nechat je tam a pak bavit se o tom, jak podpoříme ty, ten doplňkový, doplňkový pilíř. Čili je ten, ten prostor je daný, ale a mě trošku zaráží, že vlastně vládní koalice v této době ještě nemá vlastně aspoň základní rámec. Já jsem předpokládal, že to máte v rámci koaliční dohody, aspoň určité parametry důchodové reformy, čili to je dost důležité.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Jste si ji měl přečíst, tedy to byste zjistil, že ono je tam několik málo obecných, obecných formulací.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Já nemyslím tu oficiální, já teď mám na mysli takovou tu, co se…

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Teď jsme se dozvěděli, že existuje neoficiální koaliční dohoda, tedy podle Zdeňka Škromacha jsem chtěl říct.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ne, ne, ne, počkejte, zastavme to. Víte, že při tom, když se domlouvala vláda a domlouvala se koaliční dohoda, takže jsme se jasně zavázali k tomu, že budeme respektovat výsledky té takzvané druhé Bezděkovy komise, to znamená pracovní expertní skupiny, kterou minulý rok zorganizovali ministr financí a ministr práce a sociálních věcí ve Fischerově vládě. A znova říkám, já si myslím, že ty výsledky jsou velmi cenné, protože prostě máme řádu podkladů, z kterých můžeme vycházet. A tam je i návrh řady parametrů. To znamená, to není tak, že v tuto chvíli by nebylo jak pokračovat, že bychom neměli čísla, od kterých se můžeme odrazit. Ale je to, je to přesně o těch základních politických rozhodnutích, protože s těmi nám bohužel žádná analýza, byť sebeodbornější, nepomůže. To, jestli to má být povinný, nebo dobrovolný systém a za jakých podmínek, to, jestli to má být vyvedení určité části dnešního příspěvku na průběžný pilíř jinam, nebo jestli má být opačná cesta posílení určitých jiných způsobů spoření. To jsou samozřejmě ty základní otázky, na kterých se prostě musíme shodnout politicky, protože těch odborných podkladů je pro to prostě dostatečně.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
A já se vás teď budu ptát tak, abych tomu rozuměl já jakožto člověk, který půjde do penze v závislosti na tom, jak budete upravovat parametry za nějakých 35 až 40 let. Počítáte s tím, že ten průběžný systém bude nadále ufinancovatelný a že od státu budu dostávat alespoň takovou penzi, abych nežil v hmotné nouzi?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Naprosto jednoznačně. Ano, to je cílem té reformy, dlouhodobá udržitelnost prvního pilíře, toho průběžného pilíře.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
To znamená od státu.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak aby zajistil základní životní potřeby v každém případě.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Což znamená poměrně výrazně redukovat počet seniorů, kteří z toho prvního pilíře vůbec budou čerpat, protože jestli máte nějaký poměr pracujících a…

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Nikoliv, nikoliv. Tak z toho prvního pilíře budou čerpat všichni starobní důchodci.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
No, jasně. Ale starobní důchodce může být od 70 nahoru, od 75 nahoru, od 60 nahoru. A tím omezujete počet těch lidí, kteří čerpají.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Samozřejmě. A to je to, o čem jsem mluvil. Ty průběžné parametrické změny systému, které tady probíhají už od poloviny 90. let, a tam já musím potvrdit to, co říkal kolega Škromach, že je velmi důležité, že ty parametrické změny probíhají už řadu let, protože jinak bychom se ocitali v řadě případů v situaci, ve které jsou dnes jiné země, které musí například skokovým způsobem zvyšovat věk odchodu do důchodu.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
My ho zvyšujeme průběžně, teď je to naplánováno do 65 let. Bude ta trajektorie ještě pokračovat dál?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
V tuto chvíli je trajektorie nastavena přibližně do roku 2035. Já si myslím, že je potřeba diskuse o tom, jak se má ta trajektorie vyvíjet za rokem 2035. Ale že je v tuto chvíli příliš brzy, protože 25 let dopředu na základě nějakých demografických předpokladů je skutečně velmi brzy. Obvykle se toto nastavení dělá přibližně 20 let dopředu, tam už je ta demografie celkem jistější. Ta statistická čísla jsou s větší věrohodností. Takže já si myslím, že to je úkol politické, politické, politického rozhodnutí přibližně v roce 2015.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Nicméně vedle toho si myslíte, že je potřeba přijmout nějaká jiná rozhodnutí pro dosypání peněz do toho systému už teď teda.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, v každém případě je potřeba zajistit dlouhodobou stabilitu toho systému a zda to bude cestou, že najdeme dodatečné prostředky, tak jak víte, vláda se jednak zavázala, že těmi dodatečnými prostředky budou výnosy ze státního majetku ať už z pronájmu, ať už z dividend, ať už z prodeje státního majetku. No, a potom je potřeba diskutovat o tom, jestli dalším takovým dodatečným prostředkem má být například výnos nějaké daně, typicky nepřímé daně, typicky DPH.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Je to pro sociální demokracii stejně aktuální diskuse jako pro dnešní vládu?

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tak je to samozřejmě aktuální diskuse. Navíc my jsme jako v rámci vládní zodpovědnosti museli tyto věci řešit. A já myslím, že současná vláda navazuje na to, co bylo, co bylo předtím a bude muset navazovat i ta další, která, která přijde. Já myslím, že tady jedna výhoda je, že můžeme porovnávat i například s Polskem, s Maďarskem, se Slovenskem, kde některé věci zavedli a většinou jim moc nefungujou. A je to vždycky o penězích. Nestačí, nestačí, a to je náš názor, jenom přesypávat z jedné hromádky na druhou. Tím na té hromadě nepřibude ani koruna. Ale je potřeba do toho systému rozumným způsobem přivést další finanční prostředky. A tam je prostor právě pro ty systémy, a já zdůrazňuji, nepovinného připojištění, protože a je potřeba taky zdůraznit, že nutit připojišťovat se lidi, kteří mají podprůměrné a nízké příjmy, je nesmysl, protože ti lidi nemají ani na to, aby uživili slušně rodinu, natož ještě aby si platili zvlášť na důchod. Ten systém, tak jak jste říkal, ten základní je solidární a zajišťuje solidárně lidi s těmi nejnižšími příjmy. Ale vy, který máte vysoký příjem, určitě budete muset…

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
To by mě zajímalo, co vy víte o příjmech v televizi Prima. V každým případě, jestli dobře…

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tak předpokládám, že jste dobře placen jako.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Jestli dobře poslouchám vaši argumentaci, tak se v lecčems shodujete a půjde pouze o dobrovolnost, povinnost.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ale v lecčems ne, protože například ty poslední věty, to je skutečně otázka zásadního pohledu na povinnost a dobrovolnost toho systému, a tam, tam je řada složitých argumentů, do kterých samozřejmě můžeme se v tuto chvíli pustit.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tak tady, tady…

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
V tuto chvíli se do ní pustit nemůžeme, protože by…

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Tady by muselo být záruka, když to bude povinné, že stát zajistí. Ale stát nebude schopen za 20, 30 let zajistit takové pohledávky. A to je hlavní.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, ano, jednoznačně ano. To…

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Opravdu se do této diskuse budeme muset pustit při některé z dalších Partií, protože ta dnešní právě končí, se Zdeňkem Škromachem a Jaromírem Drábkem. Pánové, děkuji, že jste přišli, na shledanou.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Děkuji za pozvání, hezkou neděli.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/
Na shledanou.

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
A já se na vás těším opět příští neděli v 11 hodin tady na Primě.

zdroj: top09.cz

Zjednodušení systému vyplácení sociálních dávek, přísnější postihy pro ty, kteří je zneužívají a další změny chystá ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek v rámci sociální reformy 2011, o které hovořil v Ranním interview na Radiožurnálu.
Radiožurnál, 12. 1. 2011

Moderátor (Petr Král):
Konkrétní kroky chce představit resort dnes odpoledne na tiskové konferenci. Ministr práce asociálních věcí Jaromír Drábek slibuje, že lidé už nebudou zahlceni zbytečným papírováním a kvůli dávkám nebudou muset obíhat hned několik úřadů. V Ranním Interview právě vítám ministra Jaromíra Drábka. Dobrý den.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Dobré ráno.

Moderátor (Petr Král):
Teď se ty různé sociální dávky vyřizují a vyplácejí na různých místech, vyplňují se rozličné formuláře. Do jaké míry to sjednotíte?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Do velké míry. Já musím říct, že my nechceme měnit ten věcný systém, protože sociální síť a sociální podpora u nás je skutečně na špičkové, světové úrovni a vyplývá to i z těch čísel, která říkají, že například v EU jsme zemí s nejnižší mírou ohrožení chudobou. Ale co se týká tzv. procesu, co se týká toho zpracování, tak tam administrativní náklady a ten nekomfort pro žadatele o různé sociální dávky, ten je skutečně vysoký a my chceme tím sjednocením výplaty na jedno místo, jednak zpříjemnit tu stránku klientskou. To znamená, aby člověk nemusel bát, když to řeknu zjednodušeně poloprofesionál a vyznat se ve švech těch dávkových systémech. A na druhou stranu samozřejmě chceme snížit náklady státu na administrativu a výrazně zlepšit možnost kontroly.

Moderátor (Petr Král):
Nic proti tomu, to zní dobře. Jak ale postihovat zneužívání dávek, což je možná ještě větší problém než ta jejich nejednotnost?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
No to je právě, to co chceme řešit. Pokud dnes vyplácíme řádově 18 různých typů dávek a vyplácí se ze třech různých míst, tak ta kontrola je velmi obtížná. Pokud budeme od příštího roku vyplácet všechny dávky z jednoho msta, tak také budeme mnohem jednodušší kontrola. A zároveň chceme zavést některá opatření, která jim výrazně znemožní například pobírání sociálních dávek a zároveň práci načerno.

Moderátor (Petr Král):
Je pravda, že chcete umožnit exekutorům, aby brali dlužníkům celé sociální dávky, v určitých případech?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Nikoliv celé sociální dávky, nicméně chci, aby sociální dávky byly stejně postižitelné exekucí, jako například mzda nebo důchod a to z jednoduchého důvodu. Protože pokud lidé mají sociální dávky a mají jistotu, že jim z nich nikdo nic nevezme, tak hlavně nemají žádnou motivaci jít do zaměstnání, protože pokud by nastoupili do zaměstnání, tak jejich mzda by exekuci podlehla. Takže jenom chceme sjednotit ta pravidla pro výplatu sociálních dávek s tím co je například v oblasti důchodu nebo v oblasti mezd. To znamená, že těm lidem zůstane samozřejmě to tzv. nezabavitelné minimum, úplně stejný jako u mzdy nebo u důchodu, ale ten způsob přístupu k výplatě bude stejný jako u těch ostatních typů.

Moderátor (Petr Král):
Stínový ministr práce a sociálních věcí za ČSSD Zdeněk Škromach toto opatření považuje, cituji, za další vládní úder na sociálně nejslabší skupiny obyvatel. Jaký je váš komentář?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Já za úder na sociálně nejslabší skupiny nepovažuji to, že pro všechny mají platit pravidla stejná. Tak jak jsem řekl, pokud dnes řada lidí, kteří pobírají sociální dávky, tak nechtějí jít pracovat jen proto, že kdyby šli pracovat, tak jim ze mzdy budou sráženy jejich dluhy a zdůrazňuji jejich dluhy, které před tím nadělali. Tak si myslím, že je potřeba stou situací pracovat a je třeba zákony upravit, taky by potom nedocházelo k různým excesům a pohybu na hraně zákona, kdy se spekuluje o tom, jestli, když sociální dávku není možné zbavit, tak hotovost je možné zabavit atd. ta pravidla je potřeba prostě sjednotit.

Moderátor (Petr Král):
Připusťme, že se to dostane do nějakého vámi kýženého ideálního stavu. Přínos tedy, to bude nějaká úspora ve státním rozpočtu, kolik si myslíte, že by se těmito opatřeními mohlo získat, respektive ušetřit?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tak primárně určitě ten cíl je jiný než úspora státních prostředků, samozřejmě my chceme snížit náklady na výplatu sociálních dávek, ale to co uspoříme, tak převedeme na účel kontroly, chceme mnohonásobně zvýšit kontrolu hlavně nelegální práce a zneužívání sociálních dávek a to by mělo mít ten základní efekt.

Moderátor (Petr Král):
Takže dá se to nějak vyčíslit? Kolik z toho bude?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tak určitě se to dá vyčíslit, když se podíváme, že dnes ty sociální dávky a podpory jsou vypláceny ze třech různých míst, to znamená, musí se jimi zabývat tři různá pracoviště a my sjednotíme tu výplatu na jedno pracoviště, vždycky v tom daném regionu, tak určitě dojde k˙velmi významné úspoře, ale tak jak jsem řekl, my ty lidi nepropustíme, my je převedeme na jinou agendu, převedeme je na kontrolní činnost a hlavní efekt bude to, že velmi výrazně snížíme roztah šedé ekonomiky a tam to vyčíslení skutečně není úplně jednoduché, ale ten rozsah šedé ekonomiky a převedení do řádné ekonomiky by mělo být skutečně velmi výrazné.

Moderátor (Petr Král):
A závěrem, pane ministře, jaký je kalendář tohoto plánu. Jinými slovy, kdyby ty změny mohly začít platit?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Všechny ty změny, o kterých jsem mluvil, by měli být účinnosti od 1. ledna příštího roku.

Moderátor (Petr Král):
Děkuji za rozhovor, to byl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, v Ranním Interview. Hezký den, na slyšenou.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Děkuji za pozvání, pěkný den.

zdroj: mpsv.cz