Jaromír Drábek: Nedělní partie (Prima TV)

By Jaromír DrábekNo Comments

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem v pořadu Nedělní partie na Prima TV, kde společně s předsedou ČKOS Jaroslavem Zavadilem diskutovali o plánované stávce, důchodové reformě a změnách v zákoníku práce.
Prima TV, 14. 11. 2010

Chystaná stávka

Moderátor
Dobrý den, po tomto týdnu je to jasné, státní zaměstnanci budou 2. prosincovou středu stávkovat. Pokud nevíte proti čemu odbory protestují, tak je to proti rozšiřování pásmového odměňování. Pokud to nevíte ani teď, sledujete správný pořad. Partie vám v příštích minutách doufám odpoví. Ve studiu vítám ministra práce sociální věci Jaromíra Drábka, dobrý den.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Dobrý den.

Moderátor
A předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Zavadila, dobrý den.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Hezký dobrý den.

Moderátor
Pane Zavadile, pojmenoval jsem ten důvod ke stávce správně?

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já si myslím, že skoro jo, že to bylo skoro úplně přesné, skutečně my jsme už tou demonstrací na 20. září dali najevo myslím dvě věci, že chceme snížit objem mzdových prostředků o 10 a pak že nám podstatně ještě více vadí i to, že mění tem systém, který se podle našeho názoru vůbec nemusel měnit teď v˙téhle době, protože to nemá žádnou vazbu na rozpočet státní a my jsme chtěli spíše o tom stávajícím systému jednat v˙měsících, aby byl čas na to hledat dejme tomu takové změny, které by byly pro obě strany přijatelné, anebo aby od toho stolu odešly každá tak nějak nespokojená.

Moderátor
Takže tomu desetiprocentnímu poklesu peněz na mzdy státních zaměstnanců se sebezapřením rozumíte, tedy?

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ne tomu nerozumím, protože já řeknu, proč tomu nerozumím, já tomu nerozumím proto, protože chápu, že se musí šetřit, to je jedna stránka věci, na druhé straně nechápu, že se řeší celá ta oblast státního rozpočtu jenom na té výdajové straně, že se neřeší na té příjmové straně a my jsme přesvědčeni, že na té příjmové straně se v˙minulosti udělalo tolik chyb vlastně, že se příjem peněz do státního rozpočtu o více než 80 miliard korun, to je částka, kterou nikdo nezpochybní, že vedle toho existují státní zakázky, kde se všeobecně ví, že minimálně 12 % jsou předražovány, l což je zhruba 70 miliard. Kde existují daňové úniky.

Moderátor
Vláda může šetřit někde jinde než na svých zaměstnancích.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
My si myslíme, že vláda měla, měla udělat opatření, která by se tedy dostala do těchto příjmových stran a že pak vůbec nemusela mluvit o těchto věcech, které mimochodem dělají jenom 10 miliard finančních prostředků, v˙čistém 7 miliard.

Moderátor
Pane ministře, rozumíte těm argumentům odborů anebo je jako zástupce vlády zcela odmítáte?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak já ty argumenty vnímám, nicméně si myslím, že jsou chybné. Za prvé je potřeba říci, že stát je drahý. Na tom si myslím, že je potřeba se shodnout, protože provoz státu prostě stojí moc peněz, zbytečně moc peněz a pokud si vláda dala cíl, že sníží provozní náklady státu celkově o 10 %, samozřejmě včetně těch nákladů na mzdy nebo platy, tak si myslím, že je to cíl správný. A nakonec to byl ten základní cíl, který si dala vláda i v programovém prohlášení. Je otázka jakým nástrojem tento cíl naplnit a s tím musím říci to 2. základní z˙čeho já vycházím, že státní správa je nedostatečně efektivní, že prostě ten provoz státu je příliš drahý na to, co státní správa a veřejná správa obsluhuje za agendy a jaké jsou výstupy činností státní správy. A to je ten druhý krok, o kterém tady je řeč. Tady to bylo řečeno takovým celkem nesrozumitelným heslem, rozšíření pásmového odměňování, tak já to trošku vysvětlím. Dneska ty rigidní tabulky, které určují platy ve státní správě, tak například říkají, že je nejvýše postavený úředník má více než pětinásobný plat oproti nejníže postavenému úředníkovi. A to je věc, která se mi nelíbí a proto jsem také navrhl, aby v zákoníku práce toto přesné určení, že nejvyšší úředník má více než pětinásobný plat oproti nejníže postaveného úředníkovi, tak aby toto ustanovení vypadlo.

Moderátor
Tím, tedy argumentujete proto, proč souběžně předkládáte, jak pokles těch peněz. To co odboráři říkali v˙krajním případě ano, ale ať je to plošně pro všechny. To znamená snížení těch o 10 % a proč k˙tomu současně se snažíte změnit ten systém.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
S tím plošným snížení já nemohu v žádném případě souhlasit, protože to je o té 2. stránce, to je o té efektivitě. Pokud bychom přistoupili na plošné snížení, tak jednak poškodíme všechny zaměstnance stejně a určitě tím nedosáhneme zlepšení výkonu práce státní správy a to je 1 z těch hlavních cílů. A pokud říkal pan Zavadil, že je potřeba vytvořit prostor na to, abychom o tom mohli seriózně jednat, aby se ten systém mohl prodiskutovat a změnit, tak jsem přeci jasně řekl ano. Ten systém změníme od 1. ledna 2012, to co navrhuji od 1. ledna 2011, to jsou drobné úpravy, skutečně a zdůrazňuji to, drobné úpravy, protože se jenom rozšiřuje ten způsob odměňování, který už dnes je používán ve zdravotnictví, je používaný u řady jiných profesí, tak se jenom rozšiřuje prostor pro použití tohoto systému pásmového odměňování, kdy není přesně ten tarif určený jenom s ohledem na tu odpracovanou délku praxe.

Moderátor
Tak on se drobným způsobem rozšiřuje na nějakých 600 – 700 000 lidí, to není zase tak drobné rozšíření tedy.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak pokud je dneska používán u více než 100 000 lidí, tak si myslím, že to rozšíření není zase tak úplně razantní, je to systém, který je vyzkoušený, který funguje, proti kterému nikdy nebyly žádné vážné námitky a jenom má za cíl zpružnit a zefektivnit práci ve státní správě jako přechodnou záležitost než prodiskutujeme a od roku 2012 nastavíme nový systém odměňování ve státní a veřejné správě.

Moderátor
Předpokládám, že s těmi charakteristikami toho dosavadního systému asi tolik nesouhlasíte?

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Určitě ne. Já bych chtěl poukázat na to, co bylo řečeno, že to je vyzkoušené zdravotnictví, nikde jinde to není vyzkoušené, je to jenom zdravotnictví a nutno říci, že ten systém, který byl do zdravotnictví zaveden, byl v˙době, kdy se tam zvyšovaly finanční prostředky, čili tam šel větší objem mzdových prostředků nebo platových prostředků a musím říct, že to je zhruba trak napůl, my ty informace samozřejmě ze zdravotnictví máme, kde by se dalo říct, že jim to vyhovuje a kde by se dalo říct, že jim to nevyhovuje, ale prvotní věc je to, že to bylo v˙době zavedené., kdy tam bylo podstatně více mzdových prostředků než dneska, zatímco teď se ten systém zavádí do nebo respektive se to zavádí v˙době, kdy se platy snižují a já vůbec nesdílím optimismus pana ministra, já se domnívám, že to odměňování tak, jak je teďko navrhováno, že vzhledem k˙tomu, že se tam bude řada věcí odehrávat na subjektivním posouzení toho dotyčného člověka, že nebude mít žádná pravidla hry, což si vůbec neumím představit v˙podnikatelské sféře, že bychom sešli na systémy, které nebudou mít pravidla hry v˙těch tarifních složkách mzdy, tak si myslím, že to prostě je špatně a že se skutečně měla využít doba, po rozpočtu a využít tu dobu v˙těch následujících měsících na to, abychom tyto úpravy teď nedělali, protože znovu opakuji, nemá to žádný vliv na státní rozpočet a nikdo mi pořádně neodpověděl, mimi tuhletěch odpovědí, které tady byly, efektivita a já nevím, co všechno, tak že to je nutný udělat teď. Nebylo to nutný udělat teď a nebylo nutné udělat takovou bouři.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak já bych rád opravil chybnou informaci, že to bylo používáno pouze ve zdravotnictví, není to pravda, je to používáno i v 1. až 5. platové třídě z˙těch 16 platových tříd a je to používáno i u dalších profesí, ale co se týká těch pravidel a neexistence pravidel, přece ta pravidla jsou jasná, jsou jak v zákoníku práce, tak v nařízení vlády o odměňování platů zaměstnanců ve veřejné správě. Ta pravidla jsou naprosto zřejmá, je tam rozděleni do 16 tarifních tříd, které jsou přesně popsány, kde je jasné na základě kvalifikace, na základě druhu té práce, je povinnost zařadit toho zaměstnance veřejné správy do příslušné tarifní třídy a také podle jeho odpracované praxe je dosud potřeba přesně zařadit toho zaměstnance do příslušného platového stupně. Jediné co v tuto chvíli děláme, že říkáme ano, my nechceme ten umělý systém, který říká, že pokud 2 zaměstnanci dělají úplně stejnou práci, jsou zařazeni na stejné pozici, na stejné funkci, vykonávají stejný objem práce, tak pokud mají 25 let praxe, tak mají jiný plat než když mají 32 let praxe, to je prostě naprosto nezdůvodnitelné, protože samozřejmě po pětadvaceti letech praxe má stejné penzum zkušeností jako po dalších 7 letech praxe, tam už se to penzum zkušeností nijak nezvyšuje a není žádný důvod takovéto 2 lidi platit různě. To se dá označit i za diskriminaci a hlavně tam nejsou žádná jiná kritéria, je tam jen to kritérium odpracované tzv. započitatelné praxe a to je tak formální kritérium, že to brání jakémkoliv konkrétnímu posouzení té kvality toho pracovníka.

Moderátor
Pane Zavadile, jestli jsme porozuměl té vaší argumentací, jak říkáte, ve státní sféře nepracuje tolik kvalifikovaných manažerů, aby dokázali objektivně nebo přesněji řečeno spravedlivě posoudit, jaké hodnota práce podřízených.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já bych v˙tomhle duchu hned odpověděl, vy jste mě předešel tak trochu, ale samozřejmě, jestliže řídím jakoukoli instituci, tak za prvé o počtu lidí, které tam potřebuji, to tady ještě nepadlo, bych měl mít určitou představu, měl bych mít jasno, kolik lidí potřebuje vůbec k˙tomu výkonu té služby, to zaprvé a zadruhé pokud se týká odměňování a nejen co se týče zařazení do tarifů,. Tam přesná pravidla jsou, ale pokud tedy se budeme bavit o těch nadtarifních složkách, kde je to už na tom volném pohledu toho dotyčného manažera, tak tam samozřejmě žádná pravidla nejsou a to jsme zvědavý, jak se budou tedy nastavovat a já se domnívám, že skutečně se tímhle tím způsobem můžou stát dvě věci. Za prvé, že se může ještě ušetřit finanční prostředky, a tady jsme chtěli záruku, že se ty peníze do budoucna nebudou dále snižovat, zatím nám tu záruku nikdo nedal, je to jenom ve vládním prohlášení, že by se měly zmrazit na 4ropky, ale de facto jinou záruku jsme nedostali a druhá věc je, že tam skutečně dojde k˙posuzování těch, no vy se tomu smějete, ale ve vládním prohlášení

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já se musím smát, protože pokud předseda celorepublikové odborové centrály řekne, že to není nikde potvrzeno, že je to jenom v˙programovém prohlášení vlády, na základě, kterého tato vláda získala důvěru v˙Poslanecké sněmovně, tak to je skutečně velmi úsměvné, jakou další garanci by jste ještě chtěl?

Moderátor
pane ministře, já nejsem příliš přesvědčen o tom, že všechno, co je v˙programovém prohlášení platí a i dosavadní návrhy ministrů jdou proti programovému prohlášení.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
On vás smích přejde, až vám přečtu

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
To si myslím, že za prvé tak není a za druhé, já to musím upřesnit. Pan předseda Zavadil a jeho dalších přibližně 6 kolegů dostalo naprosto jednoznačné ujištění od premiéra a ode mne, že to platí, že objem platů pro příští rok se s˙níží o 10 % a potom bude nominálně zmrazen další tři roky.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Tohle já jsem nezapřel a dokonce jsem to řekl, ale on vás smích přejde až vám přečtu programové prohlášení k˙tomuhle tomu papíru, to je zdravotní pojištění a jak se to tam mění, takže jaksi vládnímu prohlášení se dá věřit jenom částečně, to bych chtěl jenom dodat, čili my jsme přerušili tu debatu, ale ve své podstatě.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak já bych chtěl jednoznačně potvrdit, že v oblasti mého resortu je vládní programové prohlášení vlády tím naprosto základním dokumentem, který určuje způsob mé práce a nasměrování toho, co budu předkládat.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Dobře, to se uvidí.

Moderátor
Pojďme tedy přímo k˙té stávce, která je ohlášena na 8. prosince, můžete popsat, jak bude probíhat, kolik lidí se do ní zapojí.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Víte co, já bych ještě rád popsal jednu situaci, která nastala 22. září.

Moderátor
Ne, já vás poprosím, abyste popsal tu stávku tedy.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Tu popíši, ale musím se k˙tomu vrátit proto, protože tady se vytvořil dojem, že se s˙námi velmi dobře jednalo, že se pořád jednalo, a že vlastně my jsme jakoby byli ti, kteří říkají, ne, ne, ne.

Moderátor
Tím chcete říct, že prostě jste z˙vašeho pohledu vyčerpali všechny možnosti stávky, jediný další prostředek je vyjednávání.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ale chtěl bych popsat klíčové jednání, já bych byl rád, aby to lidé věděli. 22. září, den po demonstraci, pan ministr Drábek sezval naše experty nebo naše představitele odborových svazů k˙jednání, dal jim ústní určitý návrh, který byl nějakým jiným posunem a jinou modifikací toho, že se vlastně pořád odehrávala ta záležitost těch platů s˙rozpětím. Chtěl po nich, aby do tří hodin se to potvrdilo, že se s˙tímto návrhem souhlasí. My jsme se dohodli, že s˙tímto návrhem souhlasit nebudeme a oznámili jsme to panu Drábkovi v˙15 hodin přesně dokonce a ptal jsem se ho, jestli tedy do vlády předloží to původní anebo to současné, co navrhl dneska ústně předestírám. Bylo řečeno, že předloží to ústní, načež po 20 minutách jsem z˙hrůzou zjistil, že v˙televizi bylo řečeno, že po neshodě s odbory se předloží tabulka č. 1, to byla inkriminovaná tabulka, tak já jsem vám přeci do telefonu jasně řekl, že to je na nás podraz a že co se s˙tím teď udělá, vy jste to pak, ne dementoval, ale oznámil jste, že po dohodě se mnou předložíte do vlády tu inkriminovanou novou tabulku, s˙tím, že tedy vláda uvidí, co se s˙tím bude dělat dál. To byla středa.

Moderátor
Přemýšlím, jestli to pojedeme den po dni, prosím stručnou reakci, abychom se dostali k˙té stávce.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já tu musím udělat úplně stejně dlouho jako pan Zavadil, protože jaksi je potřeba napravit a říci, jak to bylo ve skutečnosti. 22. ráno jsme byli to domluveni na schůzce s místopředsedy a dalšími členy vedení Konfederace odborových svazů nikoliv tedy na pracovní úrovni ale na úrovni místopředsedů, protože pan předseda Zavadil se to jednání nezúčastnil, a tam mě delegace odborů požádala o to, abych vytvořil prostor na jednání o změnu systému platů ve státní správě, a aby se tato změna systému byla odložena a já jsem připustil takový odklad za podmínky, že se pro rok 2011 v přechodném období rozšíří princip pásmového odměňování i na jiné zaměstnance státní správy. A řekl jsem, dobře pokud neumíte reagovat na místě, rozmyslete se do odpoledne a hodinu a půl před jednáním vlády, taky abych já se mohl připravit na jednání vlády, mi řekněte, zda s tím souhlasíte či nesouhlasíte, zda o tom budeme jednat dále. V 15 hodin mi volal pan předseda Zavadil a říkal, ne, ten návrh je pro nás nepřijatelný, to nejde a vy budete předkládat ten svůj návrh. A já mu říkám, ano budu předkládat ten svůj návrh. Ten svůj návrh samozřejmě, svůj návrh, tedy původní návrh, to znamená, pokud tady pan předseda Zavadil se snaží to formulovat do nějakého podrazu, tak to je prostě hra, které já nerozumím, tak jak sám řekl o 20 minut později jsme si to vysvětlili. Pokud došlo k nějakému komunikačnímu šumu, já jsem na jeho žádost předložil do vlády tu variantu s rozšířením pásmového odměňování. Tedy závěrem, dělat stávku proto, že jsem na žádost předsedy odborů předložil něco do vlády, mě přijde skutečně poukazující na průběh celého toho jednání.

Moderátor
Myslím, že jste teď oba dva hezky zdokumentovali, v˙čem může být trochu problém v˙těch vyjádření a já teď s˙dovolením se z˙toho 22. září

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
To je taková manipulace, že to až tedy tříská o zem, pane ministře, vy jste dobře slyšel, co jsme vám řekl. Vy jste to změnil teprve na základě

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
V˙žádném případě.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
A já mám na to 6 lidí, kteří u toho rozhovoru byli.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
V˙žádném případě, můžete si to zdokumentovat.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já to nepotřebuji zdokumentovat, já si na rozdíl od vás pamatuji.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
že to, co jsme řekl vám, řekl už minutu před tím do televize, protože jste volal až v˙15:02.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
To nemá cenu, tahle debata.

Moderátor
To jsme rád, že jste ukončili tohle témě, které bylo pro diváky teď mimořádně srozumitelné, jak předpokládám a vás teď poprosím o zcela srozumitelnou, jasnou odpověď k 8. prosinci a tomu, jak má vypadat stávka státních zaměstnanců.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Takže o stávce bylo rozhodnuto, bylo rozhodnuto o tom, že bude 8hodinová, bylo rozhodnuto o tom, že bude neropová, čili rozpočtové svazy nebo svazy působící v˙roposféře a že bude protestní i proto, jakým způsobem tedy vláda potažmo tedy hlavně dva aktéři, protože hlavním aktérem byl pan ministr Drábek a pan premiér, se kterým se ty schůzky potom ještě uskutečňovaly, jakým způsobem se to nakonec bych řekl dokončila celá ta záležitost, prakticky nedokončila, teď tady je opět řečeno, že pan ministr je připravený jednat dál, o dalších úpravách, dobře uvidíme, jak se to všechno bude vyvíjet a to je všechno, co k˙tomu mohu říci. Čili stávka bude, já předpokládám, že se lidé zúčastní té stávky, protože připravují se další věci, o kterých budeme hovořit dál a já si myslím

Moderátor
To znamená, že těch 8 hodin ve středu 8. prosince budou zavřené úřady, nebudou fungovat školy.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Pokud se týká škol, prosím vás, tak samozřejmě jít do techničtějších věcí, ale já nechci, zdravotnictví s˙tím má taky určité problémy, s˙tím, aby dokázali ošetřovat pacienty, to samé je ve školách, protože školy budou stávkovat, ale budou stávkovat hlavně nepedagogičtí a pedagogičtí je podpoří, protože také chtějí aby tedy děti do té školy šly, takže školy nebudou zavřené, co se týče učení, ale pokud se týká obsluhy, obědů atd., protože to se týká nepedagogických, tak ty stávkovat budou a pokud se týká úřadů, tak ty samozřejmě by měly stávkovat také. A měly by se k˙tomu přidat hasiči, policajti, ovšem demonstrativně a pak ovšem i ti pracovníci v˙kulturních svazech.

Moderátor
Předpokládáte, že tu stávku někdo zaregistruje, tedy, kromě nás novinářů, protože o ní samozřejmě budeme informovat?

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já si myslím, že by jí měli zaregistrovat.

Moderátor
Můžete říct s˙jakými požadavky je ta stávka spojena, protože stávka by přece neměla být, tak a teď na vás kašlu, zavírám firmu, měla by být spojena s˙tím, co chcete dosáhnout.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já jsme řekl jasně, že to je stávka protestní, že to je stávka, op které se ví, že už těžko teď vláda změní rozhodnutí o -10 %, že těžko udělá jiný rozhodnutí pokud se týká té záležitosti změna systému, to už bylo nakonec schváleno v˙tzv. rychlém čtení., bylo to schváleno v˙tzv. stavu legislativní nouze a tady se zarazím, proč byl vyhlášen stav legislativní nouze.

Moderátor
To jsme řešili minulý a předminulý týden v˙Partii, takže

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já nevím, jestli jste to řešili v˙Partii, ale já k˙tomu řeknu svůj názor, já vím, proč byl udělaný, nebyly tady žádný velký povodně, bylo tady zemětřesení? Možná bylo v˙senátních volbách, ano, pravda je, že strany vládní koalice dostaly nařezáno v˙senátních volbách, to byl podle mě jediný důvod proč se vyhlásil stav legislativní nouze, v˙tak vážných věcech, jako jsou věci, který teďko procházely v˙sociálních oblastech a samozřejmě i v˙téhle, takže to je pro mě důvod, proč byl vyhlášen stav legislativní nouze.

Moderátor
Myslím, že vláda nějaké důvody zveřejnila také, ale pojďme k˙stávce. Vy ji označujete za protestní, ale zákon o kolektivním vyjednávání zná stávku pouze v˙souvislosti s˙kolektivním vyjednáváním a žádnou jinou.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
To musím opravit, stávkovat se dá i podle Ústavy a nemá to vůbec nic společného tahle stávka s˙kolektivním vyjednáváním.

Moderátor
A Ústava se odkazuje na nějaké zákony, které upravují právo na stávku.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
To je přeci dlouholetý spor, do kterého se tady můžeme pustit samozřejmě.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
To bych nerad ztrácel čas, my jsme sem nepřišli kvůli stávce.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Myslím si, že skutečně tady můžeme vést diskuzi další tři hodiny a určitě by jí vedla řada erudovaných právníků na lepší úrovni než my, nicméně Ústava to říká jasně, ano, stávkovat je možné pouze v˙souladu se zákonem a zákon o kolektivním vyjednávání to vymezuje jasně.

Moderátor
Jestli dobře rozumím těm důvodům pro vyhlášení stávky, tak nevidíte žádný prostor pro to, abyste ještě řekli, stávkovat nebudeme.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já si myslím, že žádný prostor není, já nevím, co by se muselo stát, musel by premiér vystoupit, a já nevím, co by měl říct, já mu to nebudu radit, to je na něm.

Moderátor
Vidíte, pane ministře, ze strany vlády nějaký prostor k˙tomu, abyste stávku státních zaměstnanců odvrátili?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ne, vidím po celém tom jednání, nakonec i potom vyjádření před 10 sekundami, že ta stávka je pravděpodobně neodvratná, protože myslím si, že primární je to rozhodnutí stávkovat, tedy protestovat. Ty důvody se hledají jaksi postupně, minulý týden jsme se dozvěděli, že dalším důvodem jsou zdravotní záležitosti a situace ve zdravotnictví, to v˙té době, kdy centrála odborů rozhodovala o tom, uzda stávka bude nebo ne, tak ještě témě nebylo a já si myslím, že během následujících týdnů můžeme očekávat ještě další tři nebo čtyři témata, která se nejdou, která budou posilovat to vykonání nebo uspořádání stávky, to si myslím, že je standardní proces a je to jasně vidět už od začátku, protože tak jak řadu týdnů probíhalo jednání a znovu zdůrazním, že já jsem na jednání vlády předložil materiál, o jehož předložení mě předseda odborů požádal.

Moderátor
Předseda odborů si to nemyslí.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ne.

Moderátor
Jestli tomu dobře rozumím, tak postoj vlády je tedy ten, dobře, tak si den stávkujte, my si vás poslechneme a pak si prosadíme, co chceme.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ne, v˙žádném případě, já si myslím, že je potřeba říct, jak to je, přece nejde zpochybnit jaké materiály jsme já předkládal do připomínkového řízení na konci srpna, to je naprosto jasné, není možné zpochybnit, jaký materiál jsem předložil po několikerém jednání s˙odbory 22. září do vlády, že skutečně to znamenalo vytvoření prostoru pro jednání případných systémových změnách a že to, co vláda projednala a schválila a to, co je dnes před schválením vlády v˙tom konečném nařízení vlády, že vytváří prostor pro splnění toho cíle, snížení objemu platů o 10%, to je naprosto jasné a za tím já si stojím, že ten nástroj jiný než ten původní navrhovaný, to je taky naprosto jasné, jednali jsme o tom s˙odbory několikrát, to znamená, pokud v˙tuto chvíli odbory říkají, že nemá cenu dál jednat a na druhou stranu říkají, je možné ještě jednat, tak já tomu nerozumím, tak je možné ještě jednat nebo nemá cenu jednat?

Moderátor
Tak ten váš argument tedy, provedl jsem v˙tom svém návrhu tolik změn, že je evidentní, že nějakým způsobem se snažím vyjít sociálním partnerům vstříc.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Naprosto jednoznačně, nikoli v˙tom cíli, ale v˙tom nástroji.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
No a já se domnívám, že to vůbec není pravda a vy mě pane ministře, nezlobte se, připadáte barona Prášila, vy vypravujete příhody, kterým dokonce věříte, ale kdybychom šli do chronologie a já jí tady mám ve 30 stránkách, tak vedle, přesvědčím, že to tak není.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Nepřesvědčíte. Myslím, že už jsme se přesvědčovali mnohokrát a nepřesvědčíte.

Moderátor
Jak vás poslouchám, dovedete si představit, že pokud Jaromír Drábek říká, je to návrh na příští rok, během kterého chceme vytvořit stabilnější dlouhodobější systém odměňování státních zaměstnanců, dovedete si představit, že v˙této sestavě vás dvou, tak jak jsme vás teď poslouchali, si sednete k˙jednacímu stolu a budete o těch návrzích seriozně diskutovat?

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já si to představit umím, pro mě to problém není a samozřejmě tam budou ale spíš lidi, kteří tý problematice velmi rozumí, já si nemyslím, že to je otázka nás dvou, že by si měli sednout experti, že by měli něco připravit a pak je na politickém rozhodnutí, aby tedy rozhodlo, jestli tedy tímto směrem jít nebo tímto směrem ne, to není otázka toho, abychom si my dva sedli a hledali systém.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já si to představit umím, nicméně po zkušenostech z˙minulých týdnů, už jsem přijal jeden odýchá postoj a pan předseda Zavadil o něm ví, že buď chci jednat s˙ním, nebo s˙jasně pověřeným člověkem z˙odborové centrály.

Moderátor
Jaroslav Zavadil a Jaromír Drábek jsou hosty nedělní Partie, teď budeme mluvit o dalších reformních plánech Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zákoník práce

Moderátor
V˙rozruchu kolem vyhlášení stávky státních zaměstnanců poněkud zapadly další změny, které vláda protlačila parlamentem, přitom se jedná o změny, které se dotknou mnohem většího počtu lidí, vláda totiž škrtala v˙oblasti nemocenského a sociálního pojištění a také v˙oblasti dávek. Mimochodem podle svého programového prohlášení to měla dělat sociálně citlivým způsobem, to si předpokládám, pane Zavadile, nemyslíte, že to bylo sociálně citlivým způsobem.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
No to si vůbec nemyslím, dokonce bych chtěl jeden ten případ vyzvednout. Když jsme u nemocenské, všichni víme, že to bylo upraveno Fischerovou vládou, těch kategoriích nemocí 60%, 60%, 60%, předtím to bylo 60, 66, 72 u těch dlouhodobě nemocných.

Moderátor
Mluvíte tady o výši nemocenské, kterou dostává člověk v˙závislosti na tom, jak dlouho je doma.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
A jedna z˙těch největších svinstev, který tedy snad vůbec se udělala, byla ta, že se znovu zpátky šlo na těch 60 % u těch dlouhodobě nemocných, u těch dlouhodobě nemocných, kteří ten systém nějakým způsobem nedefraudují, nesimulují, skutečně jsou na lůžku nebo tedy v˙domácnosti, navíc, když jsou na lůžku, tak se ještě dá očekávat, že ještě dostanou nařezáno za lůžko den, dneska se platí 60 korun, předpokládám, že to nezůstane 60 korun, takže víte, já už nevím, jak to nazvat, já jsme to nazval krádeží, protože já to tak vnímám, jestliže dneska někdo okrade nevidomého nebo tělesně postiženého, tak říkáme, že je gauner a tady se to skládá a schovává pod rozpočtovou odpovědnost, pane ministře, tedy v˙tuhleté věci, v˙tomhle nemůžete mít vůbec žádnou jistotu, že jste šlápli do toho správného místa. to je jedna věc.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já si myslím, že důležité to co tady pan předseda Zavadil řekl, zejména to věcné, co říkal. Ano, šli jsme zpátky na 60 % i u dlouhodobě nemocných, to že po krátkou dobu byly nemocenské dávky rozvrstvené podle délky pracovní neschopnosti, kdy u těch dlouhodobých pracovních neschopností byl vyšší náhradový poměr než u těch krátkých, to je fakt. Nicméně tak jak nakonec to naznačil i pan předseda Zavadil, pokud stát chce spořit a pokud jsme v˙situaci, kdy bohužel stát vynakládá na svoje výdaje mnohem víc než kolik jsou jeho příjmy, no tak se to bohužel dotýká i řady oblastí, kde mě se to nepředkládá lehce a určitě se tady budeme bavit ještě o dalších oblastech, určitě se budeme bavit o zdravotně postižených, určitě se budeme bavit, určitě se budeme bavit o rodinách s˙dětmi, všechny tyto škrty jsou samozřejmě velmi nepříjemné a je to naprosto jasné a nemám z˙nich žádnou radost, nicméně jsou nutné proto, abychom napravili hospodaření státu, protože kdybychom to neudělali teď, tak to tak jako to vidíme v˙jiných státech, tak to za 3, za 4 roky budeme muset dělat mnohem razantněji a to je jediný argument, který je podstatný. Pokud ty škrty, které jsou poměrně jemné, byť se konkrétních lidí mohou dotknout velmi silně, ale podívejte se do jiných zemí, ty škrty jsou velmi jemné v˙porovnání s˙některými jinými státy a pokud bychom je neudělali, tak za několik málo let budeme muset dělat ty škrty mnohem horší.

Moderátor
Tím, co jste říkal o nemocenské, tedy chcete říct, odstraňujeme chybné politické rozhodnutí, které padlo dřív a srovnáváme ji pořád na stejný základ?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak takhle já jsem neřekl, ale takhle já jsme to neřekl, ale řada těch sociální benefitů byla nastavována v˙době vysoké konjunktury a těsně před volbami a prostě dnes nemáme období vysoké konjunktury, a pokud chceme dlouhodobě hospodařit odpovědně, tak si nemůžeme dovolit nic jiného, než se v některých záležitostech v podstatě vrátit před to období roku 2006, kdy populisticky bez ohledu na dlouhodobý vývoj hospodaření státu, byly prostě některé položky přestřeleny.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Takže tyto zásahy v˙té sociální oblasti jdou zhruba asi do tří skupin pro mě nejpodstatnějších, rodiny s˙dětmi, tělesně postižení a nezaměstnaní.

Moderátor
Pro vás by měli být nezajímavější asi nebo nejdůležitější nezaměstnaní předpokládám jako pro odborového bosse.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já jsem to neřekl v˙pořadí, v˙jakém bych to viděl jako v˙důležitosti. Zajímavé je, že pořád se mluví o tom, že nejsou peníze. Ano, nejsou peníze, ale ta příčina přeci je někde jinde, já nechci pořád jak do kolovrátku mlet to, co říkám, že se vláda Topolánkova přiopravila o 90 miliard každoročního příjmu, o 90 miliard, ty vaše škrty v˙sociální oblasti dělají 13 miliard, vy to víte dobře, lépe než já, takže to se pořád bavíme dokola a dokud nejsou peníze.

Moderátor
Jenom, pane Zavadile, abyste nemusel opakovat dokola tenhle argument, tak proti argument zní, že všechny tři strany, které v˙současné době tvoří vládní koalici, měly nějaký program, který říkal, nebudeme zvyšovat daně a voliči si tenhle program ve volbách vybrali, to znamená, že je celkem logické, že většina společnosti v˙červnu rozhodla, že chce jít tím směrem, který spíše škrtá než zvyšuje příjmy.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Když pominu většinu společnosti, tak když řeknu většina lidí, kteří byli voleb, protože to je přesné, to není většina společnosti, v˙tom se shodneme, protože u voleb bylo asi 60 % voličů.

Moderátor
Ale tím ten argument neoslabíte, pojďme tedy k˙těm změnám, které vám vadí tedy v oblasti, která se vás bezprostředně dotýká, to znamená to je zrovna příklad té nemocenské, pane ministře, další z˙těch změn, které v˙té oblasti jsou je, že se prodlužuje doba, po kterou

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ale vy jste se mě ptal, já jsem neodpověděl, já chci odpovědět.

Moderátor
Tak odpovězte!

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Protože ta většina společnosti nevěděla, že když se jim řekne a), když se jim řekne nezvyšovat daně, že se jim zároveň druhou větou by mělo říct, pokud se ty daně zvyšovat nebudou, tak si budete všechno platit, budete si platit školné, budete si platit zdravotnictví podstatně výše než je v˙současné době, žádné standardy nebudou existovat, budete si platit další služby, dopadne to na důchodový systém a tohle to, kdyby řekli, no tak samozřejmě by je nikdo nevolil a dokonce jeden z˙nejmenovaných ministrů, nemám ve zvyku to prozrazovat, mě řekl, no tohle to přece říct nemůžeme, byť to je pravda.

Moderátor
Tak já jsem programy četl a něco takového tam bylo tedy.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Přesně tak, já bych se proti tomu musel ohradit, TOP 09, jejímž jsem místopředsedou tak jasně říkala, s čím jde do voleb.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já to nezpochybňuji.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak prosím, aby to tedy nebylo vztahováno na všechny politické strany.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já jsem to nezpochybnil, já jenom říkám, že neřekli to b a to, co jsme řekl teďko tady já, to tam nikdo neřekl, protože ve skutečnosti nezvyšování daní za situace, která nastala v˙roce 2007 znamená přesně to, co jsme řekl, to znamená platit, platit a budou to platit lidi.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
My jsme ty úsporné kroky měly poměrně detailně popsány ve volebním programu, kdo chce může si to tam najít, stále jsou na webovských stránkách a jednoznačně musím říci, že není pravda, že bychom lidem neřekli i to b, řekli jsme naprosto jasně jakým způsobem chceme postupovat, naprosto jasně jsme řekli jak na příjmové stránce, tak na výdajové stránce včetně těch jednotlivých úsporných opatření.

Moderátor
Zatím jsme si udělali dva výlety, jeden byl do 22. září, teď už jsme v˙červnu, pojďme tedy zpátky.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tohle lez mnohem lépe ověřit, protože na tu webovskou stránku se mohou podívat všichni.

Moderátor
Teď pojďme zpátky do žhavé současnosti, změny nemocenské, první se tedy týká té výše od dlouhodobě nemocných, druhá se týká toho, že se prodlužuje doba, po kterou vyplácí nemocenskou zaměstnavatel, necítíte tam riziko v˙tom, že zaměstnavatelé, aby tuhle položku šetřili, budou lidi tlačit spíše k˙tomu, aby si dovybírali dovolené a obcházeli ten systém placení nemocenské ze strany zaměstnavatele.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já to riziko při prodloužení toho období ze 14 dnů na jednadvacet dní nevidím, protože to riziko se tím nijak výrazně nezvyšuje, to žádném případě, prostě prodloužení o 1 týden ta rizika nijak nepřestavuje, nijak nemění a já musím rovnou říci, že pro mě to není opatření nad kterým já bych jásal nebo které bych vehementně prosazoval, protože si myslím, že hurá, že to je ta správná cesta. Nicméně tak jak jsem to řekl, jsou jednotlivé položky, které jsou důležité pro vývoj státního rozpočtu, a pokud před 3 lety padlo rozhodnutí, že se v podnikatelské sféře v˙období konjunktury, kdy je možné posílit českou ekonomiku, takže se podnikatelské sféře přidělí dalších 10 miliard korun, tím že se sníží pojistné na nemocenské pojištění a za to se přikáže zaměstnavatelům, aby vyplatily 1 a půl miliardy na zvýšení nemocenských dávek nebo náhrad mzdy v těch prvních 14 dnech, no tak prostě v tuto chvíli je situace ve finančních hospodaření státu, kdy takový to způsob vstřícného postoje si prostě nemůžeme dovolit, a proto říkáme, ano, z těch 10 miliard dejte do nemocenských dávek alespoň polovinu a přesně tak to teď vychází. Z těch desetin miliard snížení pojistného, po prodloužení toho období placení, když to řeknu jednoduše nemocenského na první 3 týdny, tak to znamená, že polovinu z toho ušetřeného dají firmy zpátky do výplaty nemocenské a kromě toho ještě .

Moderátor
Pardon, pojďme se snést z˙té mikroúrovně fungujícího systému a přesunu miliard a řekněte mi, co mám dělat jako zaměstnanec, ke kterému přijde šéf a řekne, hele, mě se ta tvoje chřipka nevyplatí, vem si dva týdny dovolenou.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
kromě toho, ten argument vy jste řekl minulý rok úplně stejně, proto já říkám, že to riziko se nijak nemění, a tady já nemohu přistoupit na takové argumenty jako, co má zaměstnanec dělat, když zaměstnavatel porušuje zákon, tak jak chudák zaměstnanec k tomu přijde a je potřeba.

Moderátor
Vy jste ministr práce a sociálních věcí, tak jim poraďte.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak mě nechte dopovědět větu. A je potřeba změnit zákon, aby se to nemohlo dít. Nikdy nebudou zákony takové, aby zabránily jakémukoliv nekalému jednání, ale právě proto přece máme kontrolní orgány státu, právě proto přece máme inspekce práce a právě proto máme například také odbory. Přece pokud se vám něco takového děje, tak v 1. řadě se obrátíte buď na inspekci práce anebo na odborovou organizaci, která vám s tím jistě ráda pomůže.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
To samozřejmě pravda je a určitě pomůže, ale já bych se vrátil k˙těm kontrolním institucím, teď nemyslím inspekci práce, přece celý ten problém nemocenského už historicky před několika lety, když jste ještě nebyl na ministerstvu, vzniknul tím, že se vědělo, že se ten systém zneužívá, že ho zneužívají všichni tři aktéři, to znamená od zaměstnavatelů, zaměstnanci, ale i lékaři a co nebylo možný vůbec jaksi docílit, aby se ten kontrolní systém zlepšil a na základě toho, že jsme tedy absentovali od kontrolního systému, tak jsme tedy udělali všechny možný úpravy, hloupé i, v˙tom pojištění a respektive v˙té nemocenské, vyvrcholilo tedy karanční dobou a toto podle mého názoru bude mít za vliv další, já nechci říct a nechci používat toho příkladu, který tady řekl pan moderátor, ale ve své podstatě ti lidé tím, že to tedy bude hradit zaměstnavatel, budou ještě více se obávat jít marodit s˙odpuštěním, protože samozřejmě se jim to potom může projevit a nechci prostě spekulovat a těžko můžeme říct, tam, kde nejsou odbory, že se jich někdo zastane, to je nakonec potom věc jejich, aby si tam ty odbory založily, ale kontrolní orgány ani v˙tomhle tom nebudou dostatečně účinný., takže my máme obavu z˙tohohle toho prodloužení na platby zaměstnavatelům, že to bude způsobovat ještě další a další jaksi neochotu těch lidí, nebo ne neochotu, to není neochota, ale prostě nebudou chtít marodit a budou přecházet ty nemoci a projeví se to ještě hůř v˙tom jejím celkovém zdravotním stavu a to si myslím, že není dobře.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já tam samozřejmě vnímám i ty výhody nastavení toho systému, já jen říkám, že samotné prodloužení období ze 14 dnů na tři týdny není v tomhle tom ohledu nějak významné, jinak o těch rizicích výhodách samozřejmě jsem ochoten diskutovat a jenom k tomu chci říct, že ta základní nevýhoda nebo to základní riziko u malých firem, kde nějaká chřipková epidemie může způsobit velké problémy u firmy, která má 5, 10 zaměstnanců, tak to je odstraněno tím, že u těch malých firem, oni se mohou přihlásit do jiného mechanismu, kdy mají o něco zvýšené pojistné, ale na druhou stranu stát jim zase vypomůže při výplatě těch nemocenských dávek, takže i z tohoto pohledu je to zabezpečeno.

Moderátor
Když jsme procházel ty návrhy, které se týkají vztahů zaměstnanců zaměstnavatelů, tak jsem na podobné riziko přišel ještě u určování výše podpory v˙nezaměstnanosti, ten návrh počítá s˙tím, že když člověk odejde bez zjevného důvodu, to znamená, že se tak rozhodne, že ve firmě končí, tak je ta podpora od začátku nižší, tuším na 50 % čistého nebo 45, není tam opět to riziko nátlaku ze strany zaměstnavatele, protože těch případů, kdy dotlačíte zaměstnance k˙tomu, aby přistoupil na ukončení pracovního poměru dohodou, je určitě celá řada?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já si myslím, že je to právě přesně obrácené a teď budu mluvit podobnými slovy kupodivu, jako mluvil pan předseda Zavadil, pokud chceme odstranit to spekulativní jednání, tak toto je přece jeden prvek z˙nich, protože, pokud ten zaměstnanec řekne, ale já přece tu dohodu nepodepíšu, protože bych měl nižší podporu v˙nezaměstnanosti, tak to je relevantní argument.

Moderátor
Takže to je spíše argument pro zaměstnavatele.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, je to spíše argument pro to, aby se ty vztahy jasně pročistily, protože pokud se někdo, tedy zaměstnavatel chce zbavit nějakého zaměstnance, tedy mu musí dát výpověď, protože pokud mu nedá výpověď, no tak ten zaměstnavatel, ten zaměstnanec nemá žádný důvod mu tu výpověď podepsat ve chvíli, kdy by měl nižší podporu v˙nezaměstnanosti, pokud samozřejmě nemá příležitost najít si v tu chvíli, v ten okamžik jiné zaměstnání.

Moderátor
Berete tohle konkrétní opatření taky jako vlastně posílení práv zaměstnance?

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Tam jsou dva problémy, ano je pravda a to tady pan ministr neřekl, že tam je definováno, které případy se nevztahují na to, aby když ten zaměstnanec dá výpověď, takže by dostal tu sníženou podporu v˙nezaměstnanosti, to tam je. Pak je tam jedna obecná formulace, jejíž citaci teď úplně přesně neznám, která vlastně to dostává do polohy, že si pod tím můžeme vyložit, co chceme a pak se dostáváme do problému dvou soudních institucí, obecného soudu a správního soudu, které můžou dokonce jít proti sobě a ten zaměstnanec se dostane do situace, kdy tedy, protože bylo rozhodnuto, kdy tedy bude dostávat těch 45 %, bohužel a přitom tedy bude mít pravdu a bude to trvat nějakou dobu než se tohle všechno zjistí, takže jaksi, já se nedomnívám, že tam je to úplně čistě a jasně definováno.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak bohužel to je celkový problém našeho Zákoníku práce, že řada věcí není úplně čistě jednoznačně definovaných, na tom předpokládám, budeme sedět v následujících měsících a jsem rád, že tady zaznívají toto slova, že Zákoník práce je .

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já jsem řekl tento paragraf, teď se nebavím, prosím vás, vidíte to, jak manipulujete se mnou.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já jenom říkám, že z˙mého pohledu takových paragrafů je tam celá řada.

Moderátor
Problém je, že tenhle je nově předložený.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ne, ne, ne. nikoli, to se opírá o paragraf, který je v˙Zákoníku práce řadu let, tedy od roku 2007.

Moderátor
Děkuji za uklidnění. Pojďme ještě k˙poslední věci, která se týká podpory v˙nezaměstnanosti a to je vztah k˙odstupnému, pokud dostanu výpověď třeba zrušením pracovním doby, tak mám nárok na 3měsíční odstupné, ten návrh, pokud jsme ho dobře pochopil, říká po dobu, kdy mám odstupné nebudu dostávat podporu, protože jsem nějak zajištěný, co v˙situaci, kdy mi papírově vznikne právo na odstupné, ale zaměstnavatel je insolventní a prostě mi ty peníze nedá?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
V˙takovém případě samozřejmě je nárok na tu podporu v nezaměstnanosti máte, protože úřad práce, to stačí se podívat na každý úřad práce, kdy je právě vyvěšen ten seznam podniků, které jsou v˙insolvenci, dokonce úřad práce v takovém případě nejenom, že vám přizná podporu v˙nezaměstnanosti, ale je schopen i řešit tu situaci, že vám zaměstnavatel nevyplácí mzdu nebo v tomto případě odstupné.

Moderátor
Takže nemusím být nervózní?

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ale já si myslím, že tady v˙tom případě je potřeba jít po jiných principech, proč vůbec odstupné kdysi vzniklo, proč bylo vypláceno? Proč je vypláceno ve státech EU, kde mimochodem nejsou takovéhle úpravy, které by říkaly, že tedy když ten člověk dostane odstupné, že by tedy se mu neměla vyplácet podpora, vždyť to je přece to odstupné je vyjádřením něčeho, že ten člověk v˙tý firmě něco strávil, strávil tam skutečně řadu let a najednou se ta firma dostala do problému a ona ho propustila a za tomu tedy dává odstupné a stát a teď si samozřejmě ten člověk platil všelijaké ty pojistky v˙vozovkách, které se týkaly pojištění a teď stát mu řekne a houby, já ti nic nedám a protože jsi dostal odstupné, tak po tu dobu, co to odstupné dostaneš, nedostaneš ani korunu, nezdá se vám to asociální, nemohli byste přejmenovat Ministerstvo práce na Ministerstvo práce asociálních věcí, vždyť tohle přece, já se tomu trošku usmívám, ale je to velmi vážné, to přece není dobře, že se to takhle tedy dělá, jenom z˙důvodů úspor.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Je to velmi vážné, protože tento přístup znamená absolutní nepochopení podpory v˙nezaměstnanosti jako institutu. Podpora v nezaměstnanosti přece má překlenout nějaké přechodné období buď do nalezení nového zaměstnání po ztrátě toho předchozího zaměstnání anebo po přizpůsobení výdajů toho člověka, který ztratil práci, tomu že práci nemá a že bude zajišťován systémem v hmotné nouzi. Podpora v nezaměstnanosti právě pro to je přece dočasná a přece tuto podporu v˙nezaměstnanosti, to znamená dočasné překlenutí nedostatku finančních prostředků po ztrátě zaměstnání, na kterou se skládají ostatní spoluobčané, tak tuto podporu přece stát nemůže vyplácet ve chvíli, kdy ten člověk je zajištěn tím, že dostane tříměsíční nebo vyšší odstupné od toho zaměstnavatele, přece ano, určitě je to tak, že odstupné je nějakou kompenzací a zohledněním toho, že ten člověk po nějakou dobu před tím pracoval u konkrétní firmy, ale sociální systém podpora v nezaměstnanosti je přece stavěná z úplně jiného pohledu. To je zajištění konkrétního člověka ve stavu, kdy nemá dostatek finančních prostředků, ve stavu kdy má dostatek finančních prostředků, protože mu náleží zákonné odstupné, tak přece v žádném případě nebudeme tlačit toho člověka do stavu, kdy pokud odejde z˙práce, pokud dostane výpověď, tak má najednou po 3 měsíce téměř dvojnásobný plat. No to je přece špatně.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Pane ministře, nezlobte se, ale to je přece přirovnání, které mě vůbec nemůže uspokojit, tak jak jste to naznačil, tak vy potrestáte toho člověka za to, že si například je schopen ať už tedy sám nebo prostřednictvím odborové organizace nasmlouvat třeba desetinásobné odstupné, tak vy ho za to vlastně potrestáte, tím, že mu tedy odmítnete dát tu podporu v˙nezaměstnanosti, no ne potrestáte, to tak je.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
V˙žádném případě, vy dobře víte, že se to týká pouze zákonného odstupného, to znamená, pokud v˙kolektivní smlouvě je stanoveno vyšší odstupné než zákonné, tak se to nijak netýká nároku na podporu v nezaměstnanosti, protože platit někoho dvojnásobnou částku téměř.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
To nemá cenu, to bychom se nedohodli.

Moderátor
Pane ministře, pane předsedo, tady je vidět, že vidíte jiný přístup. Myslím, že jste popsali rozdílné pohledy na podporu v˙nezaměstnanosti, je jasné z˙jakých úhlů se na ni díváte a jak jí konstruujete.

Důchody

Moderátor
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje dvě důchodové reformy najednou, malá a rychlá reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který chce spravedlivější výpočet důchodů pro bohatší lidi, velká reforma má pak zajistit to, aby důchodový systém v˙příštích letech nezkolaboval. Pane ministře, jak daleko jste s˙tou malou důchodovou reformou?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak ten pojem malá důchodová reforma ten je novinářský, jedná se o reakci na nález Ústavního soudu a tady je potřeba jasně říci, že věcné mantinely pro ten návrh prostě stanovil Ústavní soud svým nálezem a já s tím těžko mohu cokoliv dělat, byť můžu vnitřně mít jakýkoliv názor na ten nález Ústavního soudu. Nález Ústavního soudu jasně řekl, že má být zvýšen ten princip zásluhovosti na úkor o principu solidarity. To, že přitom Ústavní soud pravděpodobně příliš nepřihlédl k˙tomu, že se připravuje důchodová reforma, že doplnění o druhý kapitálový pilíř má být právě tím vyjádřením posílení zásluhovosti, to je škoda, ale cimrmanovsky řečeno, to je tak všechno, co s˙tím můžu dělat, to takto říci.

Moderátor
Pane ministře, na to jak krátkou dobu jste politik umíte velmi odpovídat ze široka. Ta otázka byla, jak daleko jste s˙přípravou téhle malé důchodové reformy?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Řešení nálezu Ústavního soudu je v˙tuto chvíli projednáváno v˙poradě ekonomických ministrů, jakmile bude projednáno v˙poradě ekonomických ministrů, tak půjde do standardního připomínkového řízení a tuším 10. prosince je také jako 1 z˙bodů zařazeno na jednání pléna tripartity.

Moderátor
Dá se v téhle chvíli už popsat, jakým směrem půjdete, zda to znamená pouze zvýšení penzí těm, říkejme jim bohatším seniorům anebo současně snížení těm, kteří mají nárok na menší peněz, jinými slovy, jestli se bude přerozdělovat pořád stejný balík peněz víc ve prospěch tedy těch, kteří do něj více přispívali?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Za prvé netýká se to v žádném případě penzí, které jsou už vypláceny, to znamená, nejedná se v žádném případě o snižování penzí, to v˙žádném případě nebo zvyšování, jsou to nároky, které vzniknou po 1. říjnu příštího roku. Za druhé nález Ústavního soudu jasně říká, že musíme zvýšit důchody u těch, kteří byli vysoko příjmový a já v tuto chvíli při stavu veřejných financí, který je a při deficitu důchodového účtu, který je, tak si nemůžu dovolit navrhnout a nenavrhnu, aby do důchodového systému byly ze státního rozpočtu směrovány další peníze. To znamená, odpověď je jednoduchá, bude to muset být přerozdělením v˙rámci toho systému. Třetí důležitá věc je, že to pravděpodobně budu navrhovat poměrně dlouhé přechodné období, tedy ty změny ve výpočtu nároku na důchod, to znamená u nově přiznávaných důchodů ty změny nahoru a dolů budou v časovém období překryty běžnou valorizaci, která probíhá každý rok. To znamená nějaké novinové titulky, dnešní padesátníci budou mít menší důchody, jsou absolutně mimo mísu, protože vůbec neodpovídají realitě, nic takového se nepřipravuje, nic takového se nestane.

Moderátor
Pokud se tedy bavíme o tom říjnu příštího roku, ke kterému směřuje nález Ústavního soudu, kdyby se ten systém měl začít měnit ve prospěch té větší zásluhovosti, tak tedy říkáte, nenastane tam skoková změna ani pro ty nízko příjmové.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Neříkám, jestli nastane nebo nenastane, já říkám jakým způsobem já přistupuji k tomu problému a jak se budu snažit předložit výchozí materiál, který tak jak jsem říkal, bude projednáván s ostatními rezorty, se sociálními partnery, poté standardním legislativním procesem.

Moderátor
Já se na to ptám proto, že pokud by tam byl skok, který by se týkal těch nízko přijímových, tak by je to dost pravděpodobně tlačilo k˙tomu, aby odcházeli do penze ještě před 1. říjnem, protože pro ně bude výhodnější výpočet?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, proto jsem říkal, není to základní důvod, základní důvod je, aby to mělo nějakou náběhovou křivku, ale je to jeden z důvodů proč budu navrhovat s˙největší pravděpodobností, aby ten náběh měl poměrně dlouhé přechodné období.

Moderátor
Pojďme si teď udělat výlet do velké důchodové reformy. Když jsem opět četl programové prohlášení vlád,y což je moje oblíbená literatur, a tak jsem se dočetl, že pokud jde o průběžný systém, tak uvažujete o dalších parametrických změnách.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já bych se k˙té malé reformě rád vyjádřil, takže jestli se k˙tomu potom dostaneme. Mě to je jedno, ale já bych nechtěl k˙velké, a neudělat, to co chci udělat tady s˙malou.

Moderátor
Necháme pana Zavadila vyjádřit.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Tak samozřejmě, vy jste to tady řekl, že do 1. 10. 2011, by to mělo být účinné, já si myslím, že ten čas tedy hodně letí a že minimálně čtvrt roku bude potřebovat správa na to, aby se s˙tím seznámila a teď už není čas na to, abych tady šel do podrobností, co se v˙této správě děje, atd., už na to čas není, ale chci říct tedy jednu věc. Ten Ústavní soud vlastně řekl, že dvě zásadní věci, pokud pominu všechno to kolo, co bylo řečeno Ústavním soudem, že v˙roce, tuším 94, 95 ty slíbené tři pilíře to znamená, ten druhý a třetí pilíř neexistují, pomíjím samozřejmě připojišťovaní fondy, k˙tomu se teďko nechci vyjadřovat a co tam považuje za největší chybu, jsou stropy, které byly tedy učiněny, to znamená, že bylo zvýšen ten šestinásobek zastrojování toho odvodu a to vlastně byla jedna z˙věcí a ta tam je popsána, která ten Ústavní soud vedla k˙tomu, co řekl a teď jde o to, vy jste tady řekli jednu zajímavou větu, kde vlastně jako byste se nepřímo, ne že byste se přímo vyhnuli odpovědi, ale podle našich informací a přiznám se, že je máme kusé, tak ten náhradový poměr, tak jak se to bude připravovat, bude vypadat takto, já nevím, jestli to diváci budou schopni vidět, ta červená čára, to je čára, která by měla vyjadřovat, jakým způsobem se to změní po tedy úpravě, kterou provede ministerstvo na základě nálezu Ústavního soudu. Ta černá čára je současný stav, který jasně definuje, jak se penze vyvíjejí z˙hlediska tedy náhradového poměru a tady je důležitá tato čára, těch 85 % lidí, je vlastně v˙této části,. Těch se to vlastně týká nejvíc. Pokud se budeme bavit o tom snižování toho důchodu, čili ne že by se nesnižovala důchod, ale pokud se bude snižovat, tak se bude týkat podle našich propočtů 85 % lidí a zvyšování by se týkalo zhruba asi 5 až 8 % lidí, ale nemáme žádná čísla k˙dispozici, jenom to máme propočítaný na základě toho, co je nám sdělováno a tady je potom samozřejmě to, co navrhujeme my, aby to vypadalo takto, a my se domníváme, že to je možné zabezpečit,a by skutečně tato část lidí nebyla postižena a aby tato část lidí dostala navíc přidáno, tady narážím na to, co jste říkal, že nebudete mít peníze, to je druhá otázka, ale každopádně, i když byste měli ty peníze sehnat kdekoli, teď používám tohoto výrazu, tak to přinese podstatně větší klid a podstatně menší problémy než když by se šlo touto cestou, to říkám předem.

Moderátor
Já poprosím o hodně stručnou reakci.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Jednoduchá stručná reakce, toto jsou některé varianty z˙těch propočítávaných, zdůrazňuji některé varianty z˙těch propočítávaných, je jich ještě řada dalších, tak jak jsem řekl, jedná o tom porada ekonomických ministrů, jakmile to jednání bude uzavřeno, tak s tím půjdeme ven a budeme o tom naprosto jednoznačně diskutovat.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ale nezastíráte, jak takovéto varianty existují nebo alespoň tato tedy.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
No tak toto zrovna je jedna z˙variant, která neodpovídá těm propočítávaným variantám, není to tak, možná tam jedna z 6 nebo 7 propočítávaných přibližně takováto je, ale určitě to není základní, v žádném případě, protože pokud tady na grafu máte napsáno, že by se výpočet těch nejnižších důchodů měl snížit o 40 %, tak to je skutečně velmi silné tvrzení a něco takového já bych určitě nepředložil.

Moderátor
Tak pojďme od toho tedy k˙těm parametrickým změnám, na které jsem se ptal na začátku, jednoduše řečeno, počítá vaše vláda s˙tím, že ještě během svého funkčního období posune tu trajektorii, po kterou se zvyšuje věk odchodu do penze?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
To v tuto chvíli nemohu říci, protože tak jak jsem říkal, ta reakce na nález Ústavního soudu, ale i s˙konsekvencemi, které přesahují do velké důchodové reformy, tak jsou v tuto chvíli v jednání a myslím si, že by nebylo fér, abych cokoliv z toho zveřejňoval.

Moderátor
Tak já se ptám na věc v˙programovém prohlášení, programové prohlášení říká, že průběžný systém je bez dalších parametrických změn neudržitelný.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
A to já potvrzuji, nicméně o tom konkrétním provedení o variantách toho, jak upravit parametrické záležitosti průběžného systému, to je skutečně v˙tuto chvíli předčasné.

Moderátor
Je to předčasné, to znamená, kdy to bude aktuální?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak jak jsem to říkal, minulý čtvrtek o tom porada ekonomických ministrů jednala poprvé, respektive minulý týden, příští týden o tom bude jednat podruhé, buď toto jednání uzavře alespoň, co se týká reakce na nález Ústavního soudu nebo bude jednat dál, to v tuto chvíli já neumím předjímat.

Moderátor
Pan Zavadil tady vytáhl další.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já to rozporuji, a tady máme graf, který je z˙Bezděkovy komise a to už se tedy bavíme o velké reformě, aby bylo úplně jasno a my samozřejmě máme zájem o tom jednat, my jsme to dostali už dvakrát přislíbeno a my nechceme v˙žádném případě připustit, aby se sahalo na průběžný fond, na to nechceme v˙žádném případě, protože ty návrhy, které jsou a tady prakticky jde jeden z˙těch návrhů, který prošel i Bezděkovou komisí, který tam prosadil náš zástupce a jak je vidět, tak jsou velmi blízko sobě, takže pokud se na ten průběžný fond sáhne, tak tou měrou, o které se hovoří, to znamená -5% sociálního odvodu a -3% povinného odvodu, pokud to takto bude, ne pokud to takto bude, pane ministře, je to mínus 70 miliard, vy to dobře víte, já říkám, pokud to takto bude.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Já to dobře vím, ale nevytrhávejte z˙kontextu jednu z˙vypočítávaných variant, která má sloužit proto, abychom před sebou měli portfolio variant, ze kterých potom budeme volit podle výhodnosti, nevýhodnosti rizik a předností jednotlivých variant, to je přeci nesmysl, vytrhávat jednu variantu a na ní bojovat proti vládě.

Moderátor
Jenom pane ministře, abych porozuměl té logice, jak vláda přemýšlí o důchodové reformě, tím myslím, dlouhodobou udržitelnost průběžného důchodového systému. Je tedy ta úvaha taková, aby ten průběžný systém byl schopen nabídnout budoucím penzistům pořád nějakou základní životní úroveň sám o sobě?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Samozřejmě, základní problém je demografický a to všichni vědí, prostě pokud v nedávném období na dva ekonomicky aktivní připadal jeden důchodce, tak když to řeknu úplně zjednodušeně, vy tomu možná rozumíte, ale v˙řadě případů tak jak já se setkávám s˙občany, tak to povědomím není úplně jasné, proč se vlastně důchodová reforma dělá, jestli před nedávnem 2 lidé ekonomicky aktivní se skládali na jednoho důchodce, tedy když dal každý čtvrtinu svého platu, tak mu zajistil důchod ve výši poloviny normální mzdy, tak za 30 let tohle je neudržitelné.

Moderátor
Já se ptám na to, jestli to, jak znamená i průběžný systém by měl garantovat nějakou základní úroveň, tak to znamená dvě věci, buď do něj přispívat více penězi anebo v˙tom systému ponechat méně seniorů, to je posouvání věku odchodu do penze a podobně. Ptám se jenom na to, jakým směrem o tom vláda uvažuje?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
Tak přece je naprosto jednoznačné, že všechny ty parametry, nejenom tyhle dva, které jste vyjádřil, tak musíme velmi pečlivě vyvážit a pan předseda Zavadil tady ukazuje některé grafy, které mají právě přispět k˙tomu, aby to vyvážení bylo skutečně optimální, ale mluvit o tom tady u toho stolu s˙třen i vytaženými grafy z několika variant, kde těch parametrů je mnohem víc než ty uvedené 2, tak to samozřejmě je skutečně.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ale ta otázka byla správná, jestli ten průběžný systém zachová i při té demografické křivce, která je.

Moderátor
Já jsme na ní úplně odpověď nedostal a vzhledem..

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
A já vám to řeknu, zachová do roku 2030 to naprosto zachová a pak jsou dvě varianty, jedna je ta první varianta Bezděkovy komise, teď nebudu říkat o jiných, já o jiných nevím, druhá je naše a tady se ty varianty velmi vážně rozcházejí, takže samozřejmě, já bych byl hrozně rád, kdybychom se k˙důchodům dostali při jiných debatách, při debatách i v˙televizi, aby tam byli odborníci.

Moderátor
Určitě to bude při jiných debatách, protože jinak mi za chvíli naše obchodní oddělení utrhne hlavu, protože bude vyřazovat reklamu. Taková byla nedělní Partie s˙Jaroslavem Zavadilem a Jaromírem Drábkem, pánové, děkuji, že jste přišli, nashledanou

Aktuální dění

Jaromír Drábek: Rozhovor s ministrem o chystané stávce odborů (ČRo 6)

By Jaromír DrábekNo Comments

V rozhovoru pro Český rozhlas 6 hovořil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek o chystané stávce odborových svazů v souvislosti s plánovaným snížením a úpravou mezd zaměstnanců ve státní a veřejné správě.
ČRo 6, 11. 11. 2010

Moderátor (Lída Rakušanová):
Ministr zdravotnictví Leoš Heger z˙TOP 09 vyzval dnes lékaře, aby se chovali efektivněji, a hledali ve svých zařízeních vnitřní úspory. Pak by pacienti podle ministra vůbec nemuseli pocítit, že v˙příštím roce dostanou lékaři i nemocnice od zdravotních pojišťoven podle návrhu nové úhradové vyhlášky za léčení v˙průměru o 2 procenta méně. Vyhlášku už napadly nemocnice i prezident České lékařské komory Milan Kubek. Lékařský odborový klub odeslal dnes členů vlády otevřený dopis, v˙němž varuje před hromadnými odchody lékařů z˙nemocnic. Za osm týdnů kampaně se k˙akci Děkujeme, odcházíme připojili už téměř 4000 ze 16000 nemocničních lékařů. Na protest se ale připravují i zaměstnanci ve veřejné scéně. Českomoravský odborový svaz ji vyhlásil na 8. prosince, a teoreticky by se mohla týkat až půl milionu lidí. Nedá se to s˙odborářským předsedou Jaroslavem Zavadilem dohodnout jinak? On sám tvrdí, že je vždy připraven jednat. Totéž prohlašuje i premiér Petr Nečas. A jaký je názor ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Určitě bylo možné se domluvit, myslím, že vládní strana pro to udělala všechno, co bylo v˙jejích silách. My jsme, a všichni to vědí, s˙odboráři velmi trpělivě vyjednávali řadu týdnů. Nicméně, ta jednání – musím říci úplně upřímně – nebyla konstruktivní ze strany odborů. Nebyla konstruktivní v˙tom, že pokud my jsme předkládali naše návrhy, tak obvykle ta jednání probíhala tak, že představitelé odborů si vzali několik dní na rozmyšlenou, a po tom času na rozmyšlenou prohlásili, že o těch předložených návrzích nejsou ochotni diskutovat, ať předložíme jiné návrhy. A takovým způsobem se skutečně velmi těžko dá vyjednat nějaké řešení, se kterým by nakonec vyslovily souhlas obě strany. Možná jenom ještě upřesním, protože ono se to opravdu často zkresluje, v˙žádném případě se nejedná o plošné snižování platů ve veřejné správě. Jedná se o to, že vláda se prostě zavázala, že zlevní provoz státu, že o 10% zlevní provoz státu. To je jako v˙každé firmě, v˙každé rodině, prostě stát může utrácet jenom tolik peněz, kolik má k˙dispozici, a není možné pokračovat v˙tom, že každý rok utrácí stát mnohem více, než kolik jsou jeho příjmy. To zlevnění činnosti státu, zlevnění nákladů na provoz státu, to je prostě tím základním cílem, k˙tomu se vláda zavázala v˙programovém prohlášení, s˙tímto cílem jasně vyjádřeným, získala důvěru poslanecké sněmovny, od tohoto tedy ustoupit nemůže. Diskuse probíhá a může probíhat i nadále o nástrojích, které se k˙tomu použijí. I po těch jednáních s˙odbory, ty nástroje vláda zvolila, a já jsem také předkládal do vlády a do poslanecké sněmovny, ty nástroje jsou, řekl bych, velmi jemné, zejména pro rok 2011. Pokud se na to podíváme, pro zaměstnance státní správy se zachovávají ty tabulky bez plošného snížení, až na některé jednotlivé úseky, které se týkají ozbrojených sil, bez nějakého plošného snížení, jenom s˙tím, co nakonec já zdůrazňuju od začátku, že pokud chceme zefektivnit státní správu, tak nemůžeme ten systém odměňování nechat trvale na té bázi, že bez ohledu na výkonnost toho pracovníka, bez ohledu na další okolnosti, prostě zaměstnanci státní správy budou hodnoceni přísně podle tabulek, podle odpracovaných let. Protože pak docházíme k˙tomu paradoxu, že za stejnou práci, stejný výkon, stejný charakter práce, stejné vymezení pracovních úkolů, dva lidé dostávají různou mzdu, jenom proto, že formálně mají odpracovanou jinou dobu.

Redaktor (Jana Šmídová):
Odbory tedy na 8. prosince vyhlásily další protest, čekají, že bude ještě početnější, než ten předchozí, kdy se zúčastnilo asi 40000 lidí v˙Praze. Co bude vláda dělat do té doby? Bojíte se, že ten protest bude ještě masivnější než v˙předchozím případě?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tak, já bych to výrazně oddělil, protože to, co se událo před několika týdny, byla demonstrace. To já považuji za naprosto legitimní vyjádření nějakého názoru, byť s˙ním nemusím souhlasit, tak to je prostě standardní vyjádření nějaké nespokojenosti, nějakého tlaku na to, že se má něco řešit. Co se týká stávky, byť je to jednoznačně demokratický prostředek, který vymezují naše zákony, tak já to považuji za skutečně už to krajní řešení, a nakonec i zákony to jasně vymezují, že stávka je krajním řešením, když selžou všechny ostatní mechanismy. A já musím říct, že v tuto chvíli se nemohu přihlásit k˙tomu, že selhaly všechny ostatní mechanismy. To, že odbory udělaly tečku a řekly: My už dál jednat nebudeme, nepovažuji za dostatečný důvod k˙vyhlášení stávky, tedy k˙použití toho naprosto krajního prostředku.

Redaktor (Jana Šmídová):
Poněkud jste mi uběhl z˙té otázky, co tedy vláda bude dělat do 8. prosince?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Vláda bude pokračovat ve své činnosti, tak jak to probíhá dosud, protože probíhá legislativní proces v˙těch zákonech, které souvisejí se státním rozpočetem na rok 2011, bude pokračovat další čtení státního rozpočtu na rok 2011 v˙poslanecké sněmovně. Musíme tedy pracovat dál bez ohledu na to, zda se na nějaký konkrétní termín chystá stávka. Pokud se ptáte na tu konkrétní oblast vyjednávání s˙odbory –

Redaktor (Jana Šmídová):
Na to jsem se ptala právě.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
– tak vyjádření pana premiéra bylo naprosto jasné, vyjádření moje je také naprosto jasné: My jsme připraveni opět si sednout ke stolu a jednat dál, my jsme to nakonec nabídli i při tom závěrečném jednání, že i o té jemné změně, to znamená, rozšíření okruhu státních a veřejných zaměstnanců, kteří budou podléhat tomu tzv. pásmovému odměňování, tedy bez vazby na počet odpracovaných let, tak že jsme ochotni diskutovat o vymezení okruhu těchto lidí, kteří budou podléhat tomu pásmovému odměňování. To my můžeme nabízet, nicméně dokud není ta druhá strana ochotná sednout k˙jednacímu stolu, v˙tuto chvíli je třeba říci, že míč je na straně odborů, a pokud to mám říct velmi tvrdě, tak vyhlásit stávku, a zároveň vyhlásit, že už nejsem ochoten se účastnit jednání, to považuji za velmi neobhajitelný krok.

Aktuální dění

Jaromír Drábek: Od škrtů v platech vláda ustoupit v žádném případě nemůže (Právo)

By Jaromír DrábekNo Comments

V rozhovoru pro deník Právo, hovořil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek o plánovaných změnách v odměňování a platech státních zaměstnanců mj. také v souvislosti s chystanou stávkou odborových svazů.
Právo, 11. 11. 2010

Stávka státních zaměstnanců bude 8. prosince. Odboráři i ze soukromého sektoru už hovoří také o dalších možných akcích včetně generální stávky. Jak tomu chcete čelit?

Vláda velmi trpělivě vyjednávala s odbory na platformě tripartity i v rámci bilaterálních jednání. Zejména nad úpravou způsobu odměňování ve veřejné sféře, což je nyní deklarováno jako hlavní ohnisko sporu, jsme já, premiér i moji podřízení strávili spolu s odboráři dlouhé hodiny. Každý dobře ví, že můj návrh ze srpna byl podstatně upraven. Nakonec jsme prozatím navrhli pouze rozšířit možnost tzv. pásmového odměňování na větší okruh zaměstnanců, než je tomu dosud. Předseda odborové konfederace Zavadil přitom sám navrhl, abych tento materiál předložil vládě s tím, že o tom nebudou dál jednat. Nerozumím tedy tomu, proč to nyní odbory označují za hlavní důvod ke stávce. Podle mě jen chtějí ukázat svoji sílu a stávkovat za každou cenu. Odbory většinu dosavadních jednání prakticky ochromily tím, že řekly, že o našich návrzích prostě jednat nebudou. Přesto chceme v jednáních s nimi pokračovat, především na úrovni tripartity.

Obě strany se teď navzájem osočují, že ta druhá nabídla nulový prostor pro kompromis. Nemohli jste např. přistoupit na to, že by se peníze na platy státních zaměstnanců krátily třeba jen o pět, a nikoli o 10 procent?

V tomto ohledu kompromis není možný. Je to součástí programového prohlášení vlády, se kterým kabinet získal důvěru ve Sněmovně. Navíc je spolu s dalšími opatřeními na tom postaven rozpočet pro rok 2011, od kterého bychom se měli odrazit až k vyrovnanému rozpočtu v roce 2016. To je základní plán, na kterém tato vláda staví svoji činnost. Proto žádná diskuse o výši úspor v platových prostředcích není možná. Odborům jsme nicméně opakovaně nabízeli vést diskusi o tom, jak tohoto cíle dosáhnout.

Celkem se má na platech ušetřit zhruba sedm miliard, což není z pohledu státního rozpočtu zase tak obrovská suma. Opravdu nešlo ušetřit jinde, případně zvýšit některé, např. firemní daně?

Úspory provádíme nejen v provozních výdajích státu, ale i v řadě jiných oblastí. Mohu říct, že pro mě je mnohem těžší navrhovat úspory například v příspěvcích pro zdravotně postižené nebo v podpoře rodin než v platech ve veřejné správě. Co se týká daní, pokud chceme nastavit trend k vyrovnaným rozpočtům, zvyšování daní by zhoršilo podmínky pro rozvoj české ekonomiky v dlouhodobějším horizontu. V roce 2000 vybral stát na dani z příjmů právnických osob zhruba 100 miliard korun. V roce 2008, po několikerém snížení sazby této daně, to bylo 175 miliard. Pokud bychom daně zvyšovali, dosáhli bychom přesně opačného efektu – výběr daní by kvůli daňové optimalizaci firem nebo i různým únikům klesl, a navíc bychom zhoršili investiční prostředí.

Jak ale odbory upozornily, rozšíření pásmového odměňování stejně k úsporám ve státním rozpočtu bezprostředně nepovede

Automaticky sice nepovede, ale je to další položka, ve které se ti zodpovědní manažeři mohou rozhodovat, jakým způsobem budou postupovat k cíli snížit objem prostředků na mzdy o desetinu. Nechtěl jsem přistoupit na plošné snížení platů, protože se domnívám, že je zapotřebí především posilovat nástroje motivace a odměňování odvíjet od skutečně odvedené práce, nikoli formálně od počtu odpracovaných let. Že je to jeden z nástrojů pro snižování výdajů státního rozpočtu, je tak naprosto jasné. Zaměstnavatel má obecně dva nástroje, jak úspor dosáhnout – buď sníží počet zaměstnanců, nebo některým pracovníkům sníží mzdy. Zdůrazňuji některým. Jak jsem již řekl, nechtěl jsem, aby snižování platů bylo celoplošné.

Škrty v platech se dotknou i vašich podřízených. Budete tolerovat, pokud budou chtít 8. prosince stávkovat?

Každý má právo vyjádřit svůj názor a tomu já nehodlám nikterak bránit. Samozřejmě se budu zaměstnancům snažit vysvětlit, proč se vláda rozhodla pro tento krok. Myslím si, že každý, kdo tomu chce rozumět, tak rozumí. Tomu, že automatismus ve zvyšování příjmů podle odpracovaných let je dlouhodobě neudržitelný. Ale samozřejmě je na každém zaměstnanci, jak moje argumenty přijme a ke stávce se postaví.

Aktuální dění

Jaromír Drábek: „Malá penzijní reforma“ (ČT 24)

By Jaromír DrábekNo Comments

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl jeden z hostů ve studiu na ČT 24, kde hovořil o přípravě tzv. „Malé penzijní reformy“ v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS), který kritizoval současný systém výpočtu starobního důchodu, který je více výhodný pro nízkopříjmové skupiny obyvatel a méně výhodný pro občany s vyššími příjmy. „ Ministerstvo musí, podle ÚS, nastavit nová kritéria pro výpočet nově přiznávaných starobních důchodů a že teď ta kritéria musí být posunuta k vyšší míře zásluhovosti“, řekl ministr Drábek.
ČT 24, 4. 11. 2010

Moderátor
Až o stovky korun menší důchody by mohli mít lidé, kteří dnes, kterým je přes 50, vydělávají míň než 35 tisíc korun měsíčně. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž připravují reformu, ve které chce víc zohlednit, kolik lidé vydělávají. Malá penzijní reforma je trnem v oku odborům i parlamentní opozici. A návrh ještě není projednán ani ve vládní koalici.

Autor
Diskriminace a nespravedlnost, tak hovoří dnešní padesátníci, kteří vydělávají míň než 35 tisíc korun měsíčně, o návrhu ministerstva práce a sociálních věcí.

Pracující, Praha:
To je nespravedlivý, ti bohatí dostanou ještě víc nebo ti na tom budou zvýhodněni a ty, kteří na tom nejsou dobře, tak bohužel na to doplatí, no.

Kuchařka, Praha:
Tak si spoříme, tak snad to nějak přežijem, no.

Jaromír Drábek , ministr práce a sociálních věcí:
Ústavní soud jasně řekl, že musíme nastavit nová kritéria pro výpočet nově přiznávaných starobních důchodů a že teď ta kritéria musí být posunuta k vyšší míře zásluhovosti.

Autor
Záměr je jasný, kdo vydělává míň, měl by mí ti nižší důchod a naopak. Přesný klíč pro výpočet ale ještě jasný není.

Petr Nečas /ODS/, premiér a předseda strany:
Vládní koalice o těch jednotlivých variantách bude teprve jednat a teprve poté, co se dohodne vládní koalice, bude možné vytvořit nějaký legislativní návrh.

Autor
Podle jedné z variant by nejhůř mohli dopadnout lidé, kteří vydělávají kolem 25 tisíc korun měsíčně. Důchody by se jim mohly propadnout až o několik stovek korun. Češi s příjmem 35- 40 tisíc by měly zůstat na svém a těm s vyššími příjmy by měl dokonce důchod narůst. Nové důchody musí mít vláda připravené a parlamentem schválené do října příštího roku.

Moderátor
Jaromír Drábek je stále ve studiu, nyní jako ministr práce a sociálních věcí, ještě jednou vítejte.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany:
Ještě jednou dobrý večer.

Moderátor
A vítám taky komunistického poslance Miroslava Opálku, dobrý večer.

Miroslav Opálka /KSČM/, poslanec, člen sněmovního výboru pro sociální politiku:
Dobrý večer.

Moderátor
Pane ministře, vy už máte ten koncept dojednán s koaličními partnery, že vlastně dnes už se o tom konceptu můžeme dočítat v novinách. Otázka je, co z něj zbyde, až ho opravdu s koaličními partnery projednáte.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany:
Ne, prosím, tak to je zase tak jak se to děje v posledních měsících, tak tady jsou zase novinové titulky o tom, jak někdo bude mít nižší důchod a o tom, jak je to nespravedlivé.

Moderátor
A nebude?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany:
A přitom ten vlastní materiál ještě není ani dopracován. Takže jediné, co je v tuto chvíli jasné, že musíme reagovat na nález ústavního soudu, ať se mi líbí nebo ne, ať s ním souhlasím nebo nesouhlasím, tak ten nález ústavního soudu platí a pokud bychom neudělali změnu legislativy, tak by to znamenalo, že od 1. října příštího roku by všechny důchody byly vyměřovány v minimální výši.

Moderátor
Dobře, ale data, která jsme slyšeli nebo ty údaje, které jsme si tedy přečetli v Lidových novinách, tak ty jsou pravdivé? Vy říkáte, že ten návrh dojednán není, ale předpokládám, že tam nebyly nepravdivé věci.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany:
Tam těch dat příliš nebylo, to z toho pak udělali další přebírající novináři.

Moderátor
Tak když se podíváme na ty čísla, které tady jsou na stole.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany:
Ta čísla jsou naprosto jasná v tom, že na základě stížnosti podané k ústavnímu soudu, nález ústavního soudu řekl, že se musí zvýšit tzv. ekvivalence důchodu, tzn., že se musí zvýšit nově přiznávané důchody u žadatelů, kteří mají vyšší příjmovou hladinu. No, a pokud jsme ve stavu, kdy nejspíš asi nebudeme mít dalších 50 nebo 80 miliard korun, které bychom mohli přidat, tak je naprosto jasné

Moderátor
Pane ministře, nezlobte se, ještě jednou se vás zeptám, čísla, která jsme slyšeli, že tedy lidé, kteří teď berou 35 tisíc, jsou to padesátníci, šedesátníci budou mít důchod stejný, těm pod 35 tisíc se sníží oproti současnému stavu a těm na 35, že ho budou mít vyšší? Řekněte ano nebo ne.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany:
Vy chcete slyšet ano nebo ne, ale to není férová otázka. Za prvé netýká se to padesátníků nebo šedesátníků.

Moderátor
Tak koho se to týká?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany:
Všech, týká se to všech, kterým bude přiznáván důchod po prvním říjnu příštího roku a ano je pravda, že pokud musíme jedné skupině na základě nálezu ústavního soudu přidat, tak musíme dojít do stavu, kdy ta křivka, která určuje výpočet jednotlivých důchodů, tak musí někde jinde ubrat.

Moderátor
Takže je to pravda, jinak řečeno.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany:
Ale ten přechod bude velmi pozvolný, tzn. pokud dnes někdo straší tím, že ten kdo v říjnu nebo v listopadu příští rok nastoupí do důchodu, tak že bude mít o několik set nižší důchod, tak to prostě není pravda a jsou to zase jenom negativní novinové titulky.

Moderátor
Takže pane poslanče, co nejvíc na té malé důchodové reformě vadí opozici, když jsme slyšeli, že zkrátka nutné to je a že ten sestup bude pozvolný a že to rozhodně nebude o stovky v jednom datu, kdy ten zákon stoupí eventuelně v platnost.

Miroslav Opálka /KSČM/, poslanec, člen sněmovního výboru pro sociální politiku:
Já musím konstatovat, že jsme žádnou malou důchodovou reformu zatím neviděli, takže se bavíme o nějaké virtuální představě.

Moderátor
Můžeme reagovat na to, co jsme teď slyšeli i od pana ministra, který s tímto návrhem půjde do vlády?

Miroslav Opálka /KSČM/, poslanec, člen sněmovního výboru pro sociální politiku:
Já si myslím, že my máme jiné řešení zřejmě, než které předkládá pan ministr, to vychází samozřejmě z našich přístupů. To řešení, které je navrhováno, přinese řadu problémů, možná i soudních sporu, protože dojde k problémům mezi starodůchodci a novo důchodci a ti, kteří byli vypočítáváni za jiných podmínek se budou stejně u ústavního soudu domáhat toho, aby jim byl přepočítán důchod podle nových pravidel. To jsme zažili po roce 1996, kdy došlo k takové první důchodové reformě, jestli to tak chceme nazývat. Takže po té stránce já to vidím jako problém, já bych se radši vrátil k tomu, co bylo před rokem 1992 z důchodového pojištění k důchodovému zajištění a k sociální dani, tak jak to v podstatě po nálezu ústavního soudu říkal i tehdejší ministr financí Janota.

Moderátor
Toto není přijatelné, sociální daně a návrat jak jsme slyšeli od pana komunistického poslance?

Jaromír Drábek , ministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany:
Ne, tak to je cesta, která není přijatelná, protože to váže i na pokračující připravované kroky důchodové reformy a tady ten systém sociální daně, ten návrat prostě možný není. Nicméně já beru velmi vážně ty odborné argumenty, které jsou vznášeny a tak jak jsem jasně řekl, toto je jedna z variant, varianty jsou propočítávány, budou samozřejmě projednávány, jak na úrovni koalice, tak se sociálními partnery. Já jsem jenom řekl ten základní princip, který prostě na základě nálezu ústavního soudu nikdo nemůže zpochybnit. A to, že si nějaký novinář v určitou chvíli uvědomil, že to zarámování ústavním soudem je jasné a ten výsledek při těch mantinelech, které dnes máme, no tak je prostě takový, to si myslím, že je potřeba říci a k tomu nepotřebuje žádný konkrétní propočet z ministerstva práce a sociálních prací.

Moderátor
Pane poslanče, vláda tedy reaguje na to nedávné rozhodnutí ústavního soudu, podle kterého je náš systém penzí nespravedlivý. Při odchodu do důchodu si zkrátka člověk s nižšími příjmy pohorší mnohem míň než ten, kdo v produktivním věku měl vyšší plat. Proč by důchody měly být rovnostářské?

Miroslav Opálka /KSČM/, poslanec, člen sněmovního výboru pro sociální politiku:
Já myslím, že rovnostářské nejsou. Když se podíváte na tu tabulku, tak samozřejmě tam jsou rozdíly.

Moderátor
Ale nespravedlnost toho našeho systému napadá třeba i ÚS.

Miroslav Opálka /KSČM/, poslanec, člen sněmovního výboru pro sociální politiku:
Já se k tomu dostanu. To náhradní plnění je samozřejmě od 18 do 100 procent a to je ten problém solidarity. Kdo jak tu solidaritu pojímá, já když vezmu Švýcarsko, tak tam by tento problém nemohl vzniknout, jak vznikl u nás. Já bych musel začít tím, jak je spravedlivé odměňování. Jestli je spravedlivé, že někdo má 8 tisíc minimální mzdu a někdo 250 nebo 500 tisíc měsíčně. Jestli opravdu ta jeho produktivita o tolik více. Takže tam dochází u těch důchodů k určitému srovnání a pokud nechce stát vyplácet peníze na sociální dávky, tak pak nemá jinou cestu než zabezpečit těm nejméně příjmovým skupinám větší podíl.

Moderátor
Opozice je zkrátka toho názoru, že náklady na řešení nálezu ústavního soudu nemohou nést lidé s nejnižšími příjmy a důchody

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany:
Však to také, to je právě ten propočet jednotlivých variant, protože přece ty varianty jsou právě v tom, jakým způsobem bude ta křivka vyrovnána. Já tady výjimečně s kolegou poslancem Opálkou souhlasím, že skutečně mým názorem je a já to tak budu argumentovat při těch jednotlivých vyjednáváních, mým názorem je, že nemáme sahat do té křivky tak, aby ty nejnižší výpočtové důchody jaksi přispívaly na to zvýšení nejvyšších důchodů, že skutečně máme zvolit to nejširší rozmezí, tak aby ta křivka byla maximálně vyrovnaná.

Moderátor
Vy jste před časem Ihned řekl, že kdo vychovává zodpovědně děti, tomu v důchodu přilepšíte. Jak se to odrazilo v tomto návrhu nebo to podle vás znamená, že děti vychovávají zodpovědně jen bohatí?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany:
Nijak, toto je krok, který musí reagovat na nález ústavního soudu. To, o čem já jsem mluvil.

Moderátor
Se vztahuje k velké penzijní reformě?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany:
Se vztahuje k penzijní reformě jako takové.

Moderátor
A to zohledníte?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany:
Samozřejmě budu předkládat takové návrhy, které zohlední ten princip zásluhovosti při výchově dětí.

Moderátor
Pane poslanče, čekáte, že s vámi s opozicí bude vláda, vládní koalice konzultovat tuto malou penzijní reformu, ale i tu velkou, o které jsme mluvili?

Miroslav Opálka /KSČM/, poslanec, člen sněmovního výboru pro sociální politiku:
Zatím tomu tak po tři volební období bylo, tak předpokládám, že ano. Problémem je, že v tom minulém volebním období jsme v podstatě jenom vyslechli to, co bude. Už nešlo o to, aby respektovali naše názory. Uvidíme, jak to bude v tomto volebním období.

Moderátor
Vládní koalice, často o ní slýcháme, že ty konzultace chystá, že je na ně připravena, ale je to takový evergreen, kdy si opoziční strany stěžují, když už je návrh na stole třeba i v paragrafovaném znění, že se s ní o tom nikdo nebaví.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany:
Ale to je někdy také taková určitá politická rétorika, která se vytáhne v určitou chvíli, když je to potřeba. Já si myslím, že třeba velmi vhodnou platformou je sociální výbor v poslanecké sněmovně, kde ti lidé skutečně tomu rozumí a jsou to v převážné většině odborníci, kteří právě jsou schopni argumentovat a navzájem diskutovat o těch jednotlivých variantách, takže já bych kromě toho vrcholového vedení jednotlivých politických stran, kdy je možné dělat nějaké závěrečné politické rozhodnutí, tak já bych velmi rád, aby o těchto základních koncepčních krocích probíhala diskuze na odborné úrovni. Tím myslím na odborné úrovni lidí, kteří do toho mají politicky co mluvit, ale kteří té odborné stránce věci rozumějí.

Moderátor
Pánové, já vám děkuji, nashledanou, dobrou noc přeji.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda strany:
Dobrou noc.

Miroslav Opálka /KSČM/, poslanec, člen sněmovního výboru pro sociální politiku:
Nashledanou, dobrou noc.

Aktuální dění

Drábek: Vláda neustoupí požadavkům odborů k zákoníku práce (ČTK)

By Jaromír DrábekNo Comments

Vláda neustoupí od svého návrhu změn v odměňování státních zaměstnanců, kvůli kterému chystají odbory stávku. Novinářům to dnes řekl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Premiér Petr Nečas zatím na požadavky odborů nereagoval.
ČTK, 2. 11. 2010

Odbory požadují, aby vláda nerozšiřovala takzvané pásmové odměňování. Obávají se, že by ohrozilo jistotu automatického odměňování podle počtu odsloužených let. Podle Drábka ale odbory žádný konstruktivní návrh nepředložily a pouze trvají na zachování současného stavu. To je podle něj pro vládu nepřijatelné.

„Předpokládám, že v tuto chvíli nemáme důvod od toho plánu ustupovat,“ řekl novinářům Drábek. Odbory se podle něj už poněkolikáté postavily k jednání nekonstruktivně. „Nepřistoupily na žádné výzvy o konkrétním jednání, o konkrétních paragrafech, to znamená, že v tuto chvíli je předložen balík úsporných opatření a v rámci něho i změna zákoníku práce, která umožňuje vládě ve svém nařízení určit okruh zaměstnanců, kde se striktně nepoužijí platové automatické postupy, jenom podle odpracovaných let,“ řekl ministr.

Drábek trvá na tom, že takzvané pásmové odměňování je nutné rozšířit. „Je to jeden z kroků, jak zefektivnit chod státní správy, protože ten povinný automatismus, kdy musíme zvyšovat plat někomu jen proto, že má formálně započitatelnou odpracovanou dobu, to si myslím, že je systém, který není nadále v tom rozsahu, který je dnes používán, udržitelný,“ řekl.

Předseda Českomoravského odborového svazu (ČMKOS) Jaroslav Zavadil dnes oznámil, že odbory vyhlásí stávku, pokud vláda nepřistoupí na jejich požadavek, aby se pásmové odměňování nerozšiřovalo. Pozměňovací návrh, který toto požaduje prý předali Nečasovi. Změna zákoníku práce měnící systém odměňování ve státní správě je součástí úsporného balíčku ministerstva práce a sociálních věcí, který by dnes mohla projednat sněmovna.

Aktuální dění

Jaromír Drábek: Důchodová reforma (ČRo-Rádio Česko)

By Jaromír DrábekNo Comments

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem v diskusním pořadu Studia Česko na ČRo, kde společně s hosty diskutoval na téma důchodová reforma a její zavedení v České republice. V jaké fázi příprava penzijní reformy je a jaké zkušenosti si Česká republika může vzít z ostatních zemí, které už k tomuto důležitému kroku přistoupily, o tom byla debata pozvaných hostů.
ČRo, 22. 10. 2010

Moderátor (Naďa Bělovská):
Penzijní reforma, heslo, které čeští politici skloňují už více než desetiletí. Žádná z vlád, která o důchodové reformě mluvila, jí ale zatím nedokázala uskutečnit. Nebo zřejmě spíš nechtěla, protože pozitivní dopady penzijní reformy jsou dlouhodobé a projeví se až za několik let, ne-li dokonce desetiletí, tedy za dobu delší než její jedno volební období. Současný premiér Petr Nečas teď ale slibuje, že důchodovou reformu prosadí. Bez ní by totiž, jak prohlásil na 8. mezinárodním fóru Zlaté koruny, dnešní 40tníci byli chudými důchodci. V jaké fázi příprava penzijní reformy je a jaké zkušenosti si Česká republika může vzít z ostatních zemí, které už k tomuto důležitému kroku přistoupily, o tom bude i dnešní Studio Česko, kterým vás provede Naďa Bělovská. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek prohlásil, že udělá všechno pro to, aby důchodová reforma mohla začít 1. ledna 2012. Na letošním podzimním fóru Zlatá koruna, věnovaném právě penzijní reformě, jsem se ho proto zeptala, v jaké fázi přípravy na reformu jsou a jestli už je jasné, jak budou konkrétní kroky načasovány.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
V případě penzijní reformy nejsme v bodě nula. Není to tak, že bychom v tuto chvíli začínali práci a začínali od nuly, to znamená, nebylo by nic připravené. Za prvé proběhla už řada parametrických změn průběžného systému, a ty parametrické změny jsou velmi důležité právě pro nastartování té fáze důchodové reformy, kdy kromě průběžného pilíře má být založen ještě další kapitálový pilíř. A za druhé, pracovní expertní skupina, tedy ta takzvaná druhá Bezděkova komise, dala velmi dobrý základ, ze kterého můžeme vycházet při politické a společenské diskusi o dalších krocích v důchodové reformě. A to já chci právě zdůraznit, protože v té situaci v tuto chvíli jsme. V tuto chvíli, já předpokládám, že ten horizont je někdy do konce roku, bych chtěl, aby proběhla politická jednání, abychom našli co nejširší politickou shodu pro start důchodové reformy v tom smyslu rozšíření systému o další pilíř. A na základě této nějaké všeobecné politické shody na té změně, tak bude možné připravit jednotlivé konkrétní legislativní kroky ve smyslu doplnění průběžného systému o kapitálový pilíř.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Kdy by tyto legislativní kroky mohly být dokončeny? Platí ten termín 1.1.2012?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Já bych byl velmi rád, aby se nám podařilo projít tu politickou a společenskou diskusi tak, abychom skutečně na začátku příštího roku mohli začít připravovat konkrétní legislativní kroky. Potom je skutečně reálné, abychom dosáhli toho cíle, aby na konci příštího roku byl ten legislativní základ vytvořen a v platnosti.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Máte už spočítáno, na kolik český stát ta důchodová reforma přijde?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
To je samozřejmě záležitost vyhodnocení jednotlivých variant, takové číslo budeme schopni dát někdy začátkem příštího roku, pokud tak jak jsem řekl, proběhne nějaká všeobecná politická dohoda o tom, jakým konkrétním způsobem postupovat, kterou variantou, s jakými parametry, tak potom budeme schopni předložit konkrétní čísla.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Každopádně to bude jistě vysoké číslo. Máte už jasnější představu, jak budete tyto náklady financovat?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tu odpověď částečně najdeme v programovém prohlášení vlády, kde se jasně říká, že všechny příjmy, které souvisí s vlastnictvím státních podniků, to znamená ať už prodej státních podniků, ať už dividendy se státní účastí, budou směřovány na důchodovou reformu. Nicméně osobně si nemyslím, že tyto prostředky budou stačit. Bude potřeba hledat ještě další prostředky, ale to skutečně není záležitost mého resortu, pouze to vyžaduje širší politickou shodu.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Jedním z hlavních motivů důchodové reformy je stárnutí populace, které ohrožuje finanční udržitelnost současného systému. To ještě před pár lety ekonomové předpovídali na poměrně dlouhou dobu. Systém měl dobře fungovat až do roku 2030, ale pouze za předpokladu ekonomického růstu. Scénář posledních 2 let, kdy se evropské ekonomiky propadly do recese, ze které se teprve vzpamatovávají, ale ukázal, jak je tento předpoklad zásadní. Už loni vykazoval důchodový účet deficit, který letos dále narostl. Ke konci srpna chybělo na výplatu důchodů v Česku téměř 21 miliard korun. A nedá se vyloučit, že v příštích letech se situace bude dále zhoršovat. To je také jeden z důvodů, proč je zapotřebí důchodovou reformu co nejdříve přijmout, prohlásil premiér Petr Nečas. Někteří ekonomové ale upozorňují na to, že hrozba finanční neudržitelnosti současného systému se často přeceňuje a je jen dobrým argumentem, který má pomoci reformu co nejdříve prosadit. Myslí si to například hlavní ekonom Reifeisenbank, Pavel Mertlík.

Host (Pavel Mertlík, ekonom Reifeisenbank):
Udržitelnost stávajícího penzijního systému je do značné míry chiméra, která je dána způsobem diskursu, který se o tom u nás vede. Samozřejmě ten důchodový systém, tak jak vypadá přesně dnes, udržitelný není. Na straně druhé je třeba se podívat na to, že veřejné výdaje na ten první pilíř penzijního systému představují zhruba 8% hrubého domácího produktu, až do loňského roku byly více než dobře kryty sociálním pojištěním, tedy tou složkou na důchody. Loni a letos se ten systém dostal do deficitu, což je dáno z části cyklem, z části některými opatřeními vlády z předchozího období. Každopádně ale třeba v takovém Polsku, které je na tom v mnoha ohledech podobně jako Česká republika, tak ty výdaje jsou zhruba 12 až 13% HDP, Německo má zhruba 12% HDP, má projekci směřující někam k 14, 15% někdy za 30 let. Čili ta dnešní česká situace je docela dobrá. A i když se podíváme na tu dlouhodobou projekci demografickou, s kterou pracovala třeba takzvaná Bezděkova komise, tak tam to směřovalo ke dnu někdy v polovině století, právě někde kolem nějakých 12 až 13% těch výdajů, což je běžná situace v řadě evropských zemí, které mají starší populaci než my. Čili rozhodně to není tak, že by šlo o nějaký fatální problém, lze ho řešit parametrickými změnami, samozřejmě jsou možné i systémové změny typu zavedení druhého pilíře.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Říká hlavní ekonom Reifesenbank Pavel Mertlík. Také stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek je přesvědčen o tom, že současný systém důchodů není v tak kritické situaci, jak někteří odborníci a politici uvádějí.

Host (Jan Mládek, stínový ministr financí za ČSSD):
Takzvaná druhá Bězděkova komise se musela vypořádat s tím, že v České republice stoupl počet obyvatel v posledních asi 3, 4 letech, z těch zhruba 10,3 milionů necelých na 10,5 milionu. To znamená, jsme země, která začíná mít i významnou imigraci. Oni počítali ty imigrační vlivy a byli velmi smutní z toho, že ty imigrační vlivy samozřejmě ještě oddálily ten problém. Takže oni tam mají takový graf a říkají, ale stejně to je problém, protože i ti imigranti jednou zestárnou a tudíž od roku 2070 stejně se dostaneme do problému. Takže v takovýhle horizontech se pohybujeme, co se týče penzijní reformy. Ty penze jsou problém těch mnoha vyspělých zemích, v Německu, ve Francii, ale také v Polsku. A u nás samozřejmě ten problém, pokud se nezačne víc rodit dětí nebo nebude nějaká významnější, pokud možno řízená, imigrace, se objeví s výrazným zpožděním, takže ten problém v žádném případě není akutní, jak je nám neustále podsunováno a jaké je z toho děláno drama.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Upozorňuje ekonomický expert ČSSD Jan Mládek. S jeho názorem ale řada ekonomů nesouhlasí, například makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček upozorňuje na to, že každé odložení reformu výrazně prodraží. A může mít pro hospodářství fatální následky.

Host (Tomáš Sedláček, makroekonomický stratég ČSOB):
Kdybychom to promeškali, toto otevřené okno, tak ten systém poletí dál, 10, 20 let a pak nás čeká skutečně ten řecký scénář.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Také analytik Reifesenbank Aleš Michl je přesvědčen, že Česká republika potřebuje penzijní reformu co nejrychleji. A to nejen kvůli zadržení udržitelnosti celého systému, ale i kvůli dalším ekonomickým aspektům, které jsou s důchodovou reformou spojeni.

Host (Aleš Michl, analytik Reifesenbank):
Já si myslím, že jsou dva nejdůležitější dopady důchodové reformy. První dopad je, že nás to bude stát strašně moc peněz. My si na to nejdříve musíme našetřit, a to minimálně, abychom měli připravených tak 50 miliard korun na každý rok. A ten druhý dopad je, že ani důchodová reforma nezajistí budoucím důchodcům vyšší penzi. Já si myslím, že si musíme spořit bohužel sami, nemůžeme spoléhat na stát.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Kde těch 50 miliard ročně můžeme vzít?

Host (Aleš Michl, analytik Reifesenbank):
Já si myslím, že jsou 2 možné cesty. První, buď začneme strašně moc šetřit a začneme škrtat třeba provozní výdaje, na těch se dá ušetřit 10 miliard korun určitě. A pak veřejné zakázky, na tom se dá také ušetřit desítka miliard korun, takže provozní výdaje, veřejné zakázky. Anebo druhá možnost, počkáme, a budeme se modlit, aby přišel ekonomický růst a vyděláme si na to tím, že ekonomika poroste a že budeme mít větší daňové příjmy. Já bych radši zvolil tu první možnost.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Nebudeme spíš zvyšovat dále daňové zatížení?

Host (Aleš Michl, analytik Reifesenbank):
Já bych strašně varoval před tím, že by se měly zvyšovat daně. Myslím, že to je brzda ekonomiky, takže stále věřím na to, že v současnosti Česká republika si může vydělat na penzijní reformu i tím, když správně přistoupí k výdajům a začne je škrtat.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Ministerstvo práce a sociálních věcí už oznámilo, že má v plánu mít všechny legislativní návrhy hotové a tedy odstartovat reformu 1. ledna 2012. Stihneme se ale tedy do té doby na reformu našetřit?

Host (Aleš Michl, analytik Reifesenbank):
Já jsem zatím strašně opatrný vůči jakýmkoliv datům nebo dnům, kdy by měla být reforma spuštěna. Já si pamatuji, že před 15 lety jsem nastupoval na vysokou školou ekonomickou a první konference byla o tom, jak brzy spustíme penzijní reformu. Takže já si myslím, že ten stát to do toho roku 2012 nezvládne si našetřit. A první takové poznávací znamení, že jsme připraveni na reformu, bude až budeme mít vyrovnaný státní rozpočet.

Moderátor (Naďa Bělovská):
To znamená, do té doby ani nemá cenu penzijní reformu přijímat?

Host (Aleš Michl, analytik Reifesenbank):
Strašně těžké jakoby, čím dál jí budeme oddalovat, tím bude stát víc. Na druhou stranu já nevidím zatím vůbec snahu o to, mít vyrovnaný rozpočet, anebo mít prostě někde 50 miliard jinak, než z vyšších daní. Takže ty takovouhle snahu nevidím, tak prostě si myslím, že ten politik vesměs sice mluví o reformě, ale ve skutečnosti nic pro ní nedělá.

Moderátor (Naďa Bělovská):
To znamená, pokud byste se měl rozhodovat mezi zvyšováním daní a oddalováním důchodové reformy, tak byste vybral druhou variantu?

Host (Aleš Michl, analytik Reifesenbank):
Tak první možnost je škrtat výdaje a druhou možnost, co já bych si vybral tedy, pokud mě doopravdy přimáčknete ke zdi a dupnete mi na nohu a řeknete, musíš si vybrat, tak bych si vybral to zvýšení DPH, přesně ale v tom duchu, jak to navrhuje pan Bezděk, čili jedině tyto prostředky směřovat na penzijní reformu, nijak jinak je nerozpustit v rozpočtu.

Moderátor (Naďa Bělovská):
V Polsku právě kvůli zavedení důchodové reformy se zvýšil deficit státního rozpočtu a to zhruba o 2% hrubého domácího produktu, čeká tedy něco podobného i nás?

Host (Aleš Michl, analytik Reifesenbank):
Ano, určitě ano, protože důchodová reforma neznamená, že ušetříme nebo neznamená to, že reformujeme veřejné finance. Důchodová reforma v příštích desítkách let zatíží nás státní rozpočet. Čili minimálně svým deficitem 1% HDP já bych klidně počítal.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Vladimír Špidla vyčíslil ty náklady důchodové reformy na bilion a 300 milionů korun, je to skutečně realistická částka, tak vysoká?

Host (Aleš Michl, analytik Reifesenbank):
Při vší úctě, já nevím, jak Vladimír Špidla dospěl tady k tomu číslu. Já jenom vím, že kdyby se s důchodovou reformou začalo hned za jeho vlády, tak teď vůbec neřešíme tady ty náklady, a jsou třeba i o polovinu levnější.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Ty částky budou každopádně tedy v desítkách miliard korun, jak se to vlastně počítá a kde tyto částky vznikají? Je to pouze výpadek ve státním rozpočtu nebo jsou tam ještě jiné aspekty?

Host (Aleš Michl, analytik Reifesenbank):
Největší část těch ztrát nebo těch nákladů na důchodovou reformu nám vznikne tehdy, když z toho státního pilíře, z toho státního povinného pojištění vystoupí občané a začnou prostě soukromě spořit. Ten náš systém je takový letadlový, já se to nebojím říct. My prostě současné důchodce vyplácíme ze současných pracujících lidí, z jejich daní. A pokud ten pracující dostane příležitost trošku peněz si stáhnout z toho pilíře a dát si část peněz do soukromého pilíře, tak prostě z toho fondu státního vypadnou jeho daně. Ale ten stát bude muset dál živit ty současné důchodce. Čili to je ta největší ztráta, jak se generují ty miliardy, které vzniknou.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Dá se vyčíslit, jak výrazně by se mohla reforma prodražit, pokud by se odložila o dalších, dejme tomu, 10, 20 let, pokud by se nenašla politická vůle k tomu, aby jí politici přijali?

Host (Aleš Michl, analytik Reifesenbank):
Já si myslím, že pokud příštích 10 let zase počkáme, tak ten deficit našeho důchodového systému půjde jenom na penze, bude kolem 3% HDP, pak půjde zase po dalších desítkách let půjde na 5% HDP. Čili my ty současné deficity, které teď generujeme, tak budeme generovat jenom díky penzím, plus ještě navíc to plýtvání politika, takže budeme mít dvojnásobné nebo trojnásobné deficity veřejných financí, než máme teď. Pokud se na to vykašleme.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Varuje analytik Reifesenbank Aleš Michl. Zatím Česká republika zůstává ve středoevropském regionu jednou z posledních zemí, která důchodovou reformu ještě nepřijala. Polsko se k tomuto kroku už odhodlalo už v roce 1999 a Slovensko o 6 let později v roce 2005. Jaký model slovenská vláda zvolila a jak dnes na Slovensku důchodový systém funguje, na to jsem se zeptala místopředsedy slovenské vlády a současně slovenského ministra práce, sociálních věcí a rodiny, Jozefa Mihála.

Host (Jozef Mihál, slovenský ministr práce, sociálních věcí a rodiny):
Současný systém na Slovensku je sestavený ze 3 pilířů, první pilíř je klasický průběžný systém, do kterého platí všichni pojištěnci, druhý pilíř je založený na kapitálovém spoření na báze osobních důchodových účtů, přispívají do něho ti, kteří se do něho dobrovolně zapojili. A třetí pilíř je doplňkový systém, který je vysloveně na dobrovolné bázi. Platí, že ti pojištěnci, kteří jsou zapojeni v druhém pilíři, svoje odvody, které odvádějí, dělí na 2 části. Jedna část zůstává v průběžném systému, druhá část jde do druhého pilíře. To znamená, že ti občané, kteří zůstali jen v prvním pilíři, všechny ty důchodové odvody ve výši 18% platí do průběžného systému, v druhém pilíři tedy nejsou zapojeni vůbec, a ti občané, kteří se zapojili do druhého pilíře, tak platí také 18%, čili výška těch plateb je úplně stejná. Ale ti, kteří jsou v druhém pilíři, tak těch 18% se dělí na dvě poloviny, 9% zůstává v průběžném systému, a 9% jde do kapitalizačního druhého pilíře.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Vy jste prozradil, že do druhého pilíře se dobrovolně zapojil jeden milion a 400 tisíc Slováků. Co je k tomu vedlo, jakou měli motivaci, aby se sami zapojili dobrovolně do druhého pilíře?

Host (Jozef Mihál, slovenský ministr práce, sociálních věcí a rodiny):
Z přibližně 1,9 milionů pojištěnců na Slovensku je víc než 1,4 milionů zapojeno do druhého pilíře. Je to dáno více faktory. Jednak samozřejmě to způsobila dobrá reklamní kampaň, kterou vedly budoucí důchodové správcovské společnosti, kteří takto získávaly klienty. Jednak sítě, důchodové společnosti vybudovaly síť zprostředkovatelů, kteří získávali klienty. A objektivně určitě je velmi atraktivní druhý pilíř díky tomu, že je tam zavedený princip dědění naspořených úspor. Co to znamená? Znamená to, když spořitel, který je v druhém pilíři, si nakumuluje určité prostředky v druhém pilíři, já nevím, 50 tisíc eur, když jsem trošku optimista. A tento spořitel zemře ještě předtím, než stihne čerpat důchod, tak tyto jeho úspory zdědí jeho pozůstalí, kdežto kdyby byl v prvním pilíři, tak samozřejmě žádné dědění se nekoná. Faktor možnosti dědění úspor v druhém pilíři sehrál významnou úlohu při rozhodování se Slováků, aby šli do druhého pilíře.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Jaké byly náklady reformy, jak byla finančně nákladná, náročná a z čeho jí Slovensko financovalo?

Host (Jozef Mihál, slovenský ministr práce, sociálních věcí a rodiny):
Ten proces samotného spuštění reformy pro Slovensko náročný nebyl. Ty náklady si v podstatě financovaly samotné ty správcovské společnosti z hlediska náboru klientů, náboru pojištěnců. A ty náklady byly relativně vysoké. Druhá věc je ta, tím že milion 400 tisíc Slováků si vlastně svoje důchodové odvody dělí na poloviny, do průběžného systému jde tedy jen poloviny z těch odvodů. Tak důsledkem toho je skutečnost, že Slovenská sociální pojišťovna, to znamená reprezentant toho průběžného systému, má každoroční deficit, protože důchody, které musí vyplácet současným důchodcům, jsou o mnoho vyšší než platby, které reálně přijme od pojištěnců. A ten výpadek příjmů, které následně musí sanovat státní rozpočet, je v tomto momentu okolo 800 milionů eur ročně.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Z čeho se tento výpadek sanuje právě?

Host (Jozef Mihál, slovenský ministr práce, sociálních věcí a rodiny):
Do roku 2009 byl tento výpadek sanovaný z privatizačních příjmů. Tento zdroj se koncem roku 2009 vyčerpal, čili v tomto roku, v roce 2010 tento výpadek vlastně znamená zvyšování rozpočtového deficitu. A de facto zvyšování státního dluhu Slovenské republiky. Ten schodek, který máme, tak financujeme vydáváním státních dluhopisů, jednak tím, že jsme o to více tlačení do korektní a zodpovědné rozpočtové politiky. Protože ano, je to na jedné straně výpadek, je to suma, která se pohybuje něco těsně nad 1% HDP, čili opravdu není to jednoduché. Ale i to je součást filozofie středopravé vlády, která je na Slovensku, zodpovědného chování. Samozřejmě uvědomujeme si, že nám to zvyšuje deficit, ale je to přenášení těch budoucích dluhů, které bychom jinak museli platit střední nebo mladí generace svým rodičům v budoucnosti, tak to že to děláme už teď, to znamená snižování problémů, které by byly někdy v roce 2030, v roce 2040. Čili je to zodpovědné chování se. Ten deficit chceme tedy jednak řešit tím, že umožníme vstup zahraničního kapitálu a vstup investorů do některých státních podniků jako je například Bratislavské letiště nebo Cargo, čili podnik, který zabezpečuje dopravu po železnici. A to budou v podstatě zdroje, které půjdou na krytí nákladů důchodové reformy.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Řekl byste, že se reforma na Slovensku osvědčila? Že se ten způsob, který zvolilo Slovensko, který zvolila slovenská vláda pro to, aby prosadila reformu, že byl ten správný?

Host (Jozef Mihál, slovenský ministr práce, sociálních věcí a rodiny):
To je otázka politického rozhodnutí a jednoduše je to o tom, o co těžší to máme nyní, tak o to lehčí to budeme mít v budoucnosti. Tam platí přímá úměrnost. O co více by se váhalo a o co slabší by byl ten druhý pilíř, tak o to větší problémy by byly v budoucnosti, to je jednoduše systém, kdy pokud problém řešit nebudete, o to větší ho budete mít v budoucnosti o několik let, možná několik desítek let, to je otázka na demografy a podobně. Ale tím, že jistým způsobem přináší tato generace jistou oběť, tak tím získává v budoucnosti.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Kdy čekáte, že už nastane na Slovensku ta pozitivní fáze reformy, tedy že začne ten schodek důchodového účtu snižovat a naopak se vyrovná?

Host (Jozef Mihál, slovenský ministr práce, sociálních věcí a rodiny):
Podívejte, tato reforma začala v roce 2005, to znamená, dnes máme lidi, kteří už 5 let si platí odvody na osobní důchodové účty. A dnes je podle zákona nutná doba 15 let, aby se tyto důchody začaly vyplácet. My pravděpodobně tu dobu 15 let zkrátíme, pravděpodobně na 10, nechci předbíhat, ale tyto úvahy jsou velmi reálné. To znamená, že je předpoklad, že už za 5 let by se měly začít vyplácet první důchody z kapitalizačního systému, z druhého pilíře. A to v tom momentě bude znamenat, že to kyvadlo se začne obracet. To znamená, tito důchodci, kteří tam budou za 5 let odcházet do důchodu, nebudou tak zatěžovat průběžný systém, protože část těch důchodů už bude financovaná z jejich důchodových účtů. Čili za 5 let se ta miska vah začne obracet v prospěch celého rozpočtu.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Nepřišli někteří Slováci během finanční krize o část svých budoucích důchodů právě proto, že si vybrali soukromé penzijní fondy a investovali do těch rizikovějších produktů?

Host (Jozef Mihál, slovenský ministr práce, sociálních věcí a rodiny):
Správcovské společnosti už před krizí investovaly poměrně konzervativně a v růstových fondech, jejichž primární úlohou je investovat do akcií, v růstových fondech už před krizí ta váha těch investic do akcií byla jen kolem 15%. Tato konzervativní strategie správcovských společností znamenala, že v roce 2008, kdy došlo k pádu cen akcií, nebyly ty ztráty až tak vysoké. Což je na jedné straně, při veškeré té smůle, která tedy byla, spojení s krizí v roce 2008, na jedné straně relativně dobré. Špatné je ale to, že v těchto měsících, teda v postatě od druhé poloviny roku 2009, kdy došlo k zotavení akciových trhů a když došlo k nárůstu cen, tak místo toho, aby důchodové společnosti začaly znovu akcie nakupovat a abychom tedy zažívali ten pozitivní růst akcií i v podobě zvyšování se hodnoty majetku spořitelů, tak rozhodnutími předešlé vlády došlo k tomu, že nastavené pravidla investování, hlavně nastavené pravidla porovnávání výkonnosti fondů, dotlačily správcovské společnosti k tomu, aby vlastně vůbec neinvestovaly do nákupu akcií. A tím ze zákona vlastně došlo k jistému znehodnocení majetku spořitelů. Anebo lépe řečeno, nevyužívá se ten potenciál, který by se využívat mohl díky růstu akcií. Výkonnost akciových fondů je porovnávána na 6měsíční bázi, což je velmi krátké časové období. Ale co je horší, tak v případě, že výkonnost toho jimi spravovaného fondu je pod zákonem stanovenou úrovní, tak musí ty jakési ztráty doplatit z vlastních zdrojů. A to vlastně znamená pro tyto důchodové společnosti, že vůbec nejsou ochotné investovat do akcií, protože v případě nějakého dalšího případného výkyvu by na to vlastně doplácely z vlastních zdrojů a na to žádná správcovská společnost samozřejmě neudělá, aby takto riskovala.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Tyto pravidla se budou měnit?

Host (Jozef Mihál, slovenský ministr práce, sociálních věcí a rodiny):
Pravidla my budeme měnit, u mě na ministerstvu je už delší čas, existuje pracovní skupina, která je složená z pracovníků ministerstva, z nezávislých expertů, se zástupci důchodových společností, jsou tam zástupci Národní banky Slovenska. A připravujeme poměrně rozsáhlou novelizaci zákona o starobním důchodovém spoření, zákona o druhém pilíři, kde součástí těch změn budou i jiné pravidla investování, jiné pravidla porovnávání výkonnosti tak, aby tyto bariéry byly odstraněné.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Jak hodnotíte návrhy reformy důchodové, které připravila takzvaná Bezděkova komise?

Host (Jozef Mihál, slovenský ministr práce, sociálních věcí a rodiny):
No v první řadě bych doporučil, aby se návrhy co nejrychleji zrealizovaly do praxe, protože podle mého názoru jste ztratili poměrně hodně času. Na druhé straně, když porovnáme to, co máme na Slovensku, že až 9% jde na důchodové účty, podle vašich návrhů jsou to jen 3%, tak není to příliš odvážné, když to mám diplomaticky nazvat, čili možná bych doporučil trošku větší smělost. Ale samozřejmě to je jednak politické rozhodnutí, jednak tedy vychází z reality státního rozpočtu a podobně. Ale já bych byl na vašem místě trošku odvážnější.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Jaké kroky byste České republice při implementaci penzijní reformy doporučil na základě vašich zkušeností?

Host (Jozef Mihál, slovenský ministr práce, sociálních věcí a rodiny):
Jednak bych trošku možná odvážněji v tom příspěvku do druhého pilíře, čili víc než 3% dát na druhý pilíř. A pokud jde o další doporučení, tak v první řadě udělat slušnou kampaň, kde by se poctivě vysvětlilo lidem, o co vlastně v této reformě jde, jaké to pro ně může mít výhody. Ale pravdivě pojmenovat i případné nevýhody, nic nezamlčovat. V druhé řadě by bylo dobré to udělat tak, aby ta kampaň nebyla příliš drahá. A aby ten nábor účastníků pro druhý pilíř vás nestál tolik, kolik stál důchodové společnosti na Slovensko, protože potom to pro budoucnost znamená poměrně vysoké poplatky za správu fondů, protože ty důchodové společnosti se samozřejmě chtějí ty své úvodní startovací náklady nějak vykrýt. Čili doporučuji to udělat rychle, doporučuji to udělat lacině, ten start. Ale zároveň i poctivě a zodpovědně z hlediska komunikace vůči lidem.

Moderátor (Naďa Bělovská):
Doporučuje místopředseda slovenské vlády a současně slovenský ministr práce, sociálních věcí a rodiny, Jozef Mihál. Od mikrofonu Studia Česko se loučí Naďa Bělovská.

Aktuální dění

Sto dnů ministra Jaromíra Drábka: Voliči mne chodí kritizovat i chválit (Právo)

By Jaromír DrábekNo Comments

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek v rozhovoru pro deník Právo, hovořil o svém působení v úřadu v souvislosti s uplynutím prvních 100 dní vlády kabinetu premiéra Petra Nečase. Co se za tuto krátkou dobu podařilo uskutečnit, jaká opatření musela být přijata a jaké se chystají další změny v působnosti resortu, odpovídal ministr Drábek.
Právo, 20. 10. 2010

Vláda, v níž jste se ujal funkce ministra práce a sociálních věcí, byla jmenována právě před sto dny, 13. července. Čekal jste, že si užijete sto dnů hájení?

Vláda nastoupila v době, kdy si žádný z ministrů sto dnů hájení nemohl dovolit. Byli jsme postaveni do velmi obtížné situace, se kterou jsme ale počítali. Nastoupili jsme v polovině července a okamžitě jsme museli začít připravovat návrh státního rozpočtu na rok 2011. To je práce, která se obvykle dělá už od května. Navíc nás čekal úkol ušetřit deset procent provozních výdajů státu a nastoupit trajektorii směrem k vyrovnaným veřejným rozpočtům. Návrh státního rozpočtu i doprovodné zákony, které ho umožní naplnit, jsou už předloženy Poslanecké sněmovně. Myslím, že to je za prvních sto dnů „hájení“ dobrý výsledek.

Odboráři prohlašovali, že s vámi nemají osobní problémy, protože se znáte z tripartity ještě z dob vašeho působení v hospodářské komoře. Zatím vám ale „nadělili“ například demonstraci a stávkovou pohotovost. Berete to osobně?

Neberu to osobně, nicméně netěší mne to. Já jsem skutečně předpokládal, že se na základě našich předchozích jednání podaří vytvořit atmosféru, kdy budeme věcně diskutovat o jednotlivých návrzích. To neznamená, že spolu musíme navzájem souhlasit, ale že budeme společně hledat východisko.

Jako ministr práce a sociálních věcí asi nebudete bodovat na žebříčcích popularity. Připravoval jste se nějak na úlohu „zlého muže“?

Ve chvíli, kdy byly po koaličních jednáních TOP 09 svěřeny resorty, v nichž se předpokládají skutečně významné strukturální změny, jako jsou ministerstva financí, zdravotnictví nebo práce a sociálních věcí, jsem to vzal jako výzvu. Smířil jsem se s tím, že některé kroky budou nepopulární. Ale k tomu nám voliči dali mandát a udělali to právě proto, že jsme otevřeně říkali: nemůžeme pokračovat v trendu, který byl nastolen v uplynulých letech.

Kdo vás častěji navštěvuje ve vaší poslanecké kanceláři? Vděční voliči proto, aby vám poděkovali, že důsledně prosazujete svůj program, anebo třeba státní zaměstnanci, aby vám „poděkovali“ za chystané změny v tarifních platech?

Myslím, že tyto dvě skupiny názorů jsou celkem rovnoměrně vyvážené. Samozřejmě se ozývají lidé, kterých se navrhované kroky bezprostředně dotýkají. To je ale obecný lidský přístup: všichni víme, že se musí šetřit, ale ve chvíli, kdy se to dotkne konkrétně mé peněženky, samozřejmě nad tím nebudu jásat. Těm se snažím trpělivě vysvětlovat, že to není věc individuálního poškození konkrétního člověka, ale že je potřeba šetřit rovnoměrně. A pak chodí také lidé, kteří nám skutečně dali důvěru. Ti se spíše obávají, abychom neuhnuli, nerozmělnili ty kroky a skutečně dodrželi všechno, co jsme před volbami slibovali.

Dočká se někdy Ústecko, za které jste se dostal do Sněmovny, chvíle, kdy je na posledních příčkách žebříčku nezaměstnanosti vystřídá jiný region?

Pokud se vládě podaří naplnit kroky, které jsme si předsevzali, je tady velká šance, že se nám velmi výrazně sevřou ty rozevřené nůžky mezi severními Čechami nebo severní Moravou a ostatními regiony.

Doznívání recese a oživování ekonomiky znamená snižování nezaměstnanosti. Firmy se ale mezitím z úsporných důvodů naučily zvládat práci s menším počtem lidí. Vrátí se ještě někdy nezaměstnanost na předkrizovou úroveň?

Že se to firmy naučily, je přece správné! Česká ekonomika – doufám – nemá ambici být založena na levné pracovní síle. Je výborné, že firmy postupují v technologickém rozvoji a produktivitě práce – to je směr, kterým se má česká ekonomika ubírat. Že zároveň s tím musíme „lajnovat“ to hřiště, aby to bylo motivační pro vytváření co nejvíce pracovních míst, je naprosto zřejmé. Úlohou státu je ale právě jen to lajnování, nikoli pomoc jednot -livým hráčům. Nebudeme tedy říkat: toto je správný způsob podnikání, tento obor chceme preferovat, tento region budeme podporovat nějakými nadstandardními dotacemi. To musí být aktivita jednotlivých podnikatelských subjektů.

Zaměstnancům jste už několikrát vzkázal, že nejlepší podpora, jaké se jim může od státu dostat, je podpora jejich zaměstnavatelů. Pro ty ale máte v návrzích na změnu legislativy připraveno například prodloužení doby, po kterou zaměstnanci vyplácejí nemocenské, na tři týdny. Čím je tedy ve skutečnosti podpoříte?

Vzhledem k délce legislativního procesu, jak je nastavena, je jasné, že během pěti měsíců není možné udělat nějaký zásadní obrat. Také jsme jasně deklarovali, že ty systémové kroky chceme směřovat k 1. lednu 2012. To, co souviselo s návrhem státního rozpočtu na rok 2011, byly skutečně parametrické změny, které měly zajistit výraznou změnu v chování státu při hospodaření se státními prostředky. Měli jsme dvě možnosti: jít cestou zvyšování daní, což jsme nechtěli, nebo zvolit právě prodloužení doby, po kterou vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel. Před dvěma lety, kdy bylo rozhodnuto o převedení části této náhrady na zaměstnavatele v prvních čtrnácti dnech, ušetřilo snížení pojistného zaměstnavatelům přibližně deset miliard korun. To, že příští rok budou zaměstnavatelé vyplácet náhradu tři týdny, ubírá z těchto deseti miliard polovinu. Stále ještě je to tedy proti předchozím letům velmi výrazně kladné opatření.

Osobně už jsem ve věku, kdy mne začalo zajímat datum odchodu do důchodu, i když je zatím relativně velmi vzdálené. Posunete mi je během svého funkčního období ještě dál?

Na to vám stoprocentně odpovědět nemohu. Je to věc, která souvisí s důchodovou reformou. Propočítáváme jednotlivé varianty. Je jasné, že chceme udržet průběžný pilíř důchodového systému, který se týká naší věkové kategorie. Pro lidi nad čtyřicet let, kteří už nemají možnost se zapojit do nově vznikajícího kapitálového pilíře, bude naprosto rozhodující. V dalších dvaceti letech tak musíme vytvořit předpoklady, aby průběžný pilíř byl dostatečně finančně vybaven. Předpokládám, že nadále budeme valorizovat důchody nejen o výši inflace, aby se jejich reálná úroveň nesnižovala, ale i o třetinu průměrné mzdy, aby se důchodci spolupodíleli na celkovém bohatnutí země. Proti jiným zemím máme velkou výhodu, že už před lety byl nastaven trend postupného zvyšování věku pro odchod do důchodu. To se teď zpětně ukazuje jako velmi prozíravé rozhodnutí a ocenění za to zasluhují všechny bývalé politické reprezentace. Mimo jiné nás to uchránilo před vášněmi, které se teď rozpoutaly ve Francii nebo před nedávnem v Řecku. Jestli ta trajektorie zůstane tak, jak je dnes nastavena přibližně do roku 2030, nebo v ní bude muset dojít ještě k nějakým úpravám, to se teprve ukáže. Já osobně si nemyslím, že by mělo dojít k nějakým razantním změnám.

Už dnes ale mají lidé z věkové skupiny 50+ velké potíže najít zaměstnání, pokud o ně přišli. Co pro ně udělá stát, který bude vyžadovat, aby každý občan pracoval ještě dlouho po šedesátce?

To je velmi závažná otázka, kterou neřešíme jen u nás v České republice. Je třeba k tomu říci dvě zásadní věci. Zaprvé už dnes není myslitelné, aby člověk po celou pracovní kariéru vystačil s tím, čím se jednou vyučil nebo co vystudoval. Pracovní kariéra je také o mnoho delší, než bývala před 50 léty. Dříve to byl problém baletek nebo letušek, dnes je to problém celospolečenský. Každý člověk to bude muset zvažovat při výběru své profesní orientace. Zadruhé tomu musí společnost čili stát jít naproti. Počítáme tedy v rámci aktivní politiky zaměstnanosti s rekvalifikacemi, doškolováním pro lidi, kteří potřebují změnit profesi. Proti současnému stavu to ale chceme mnohem více směrovat na konkrétního zaměstnavatele. V některých současných rekvalifikačních programech je totiž úspěšnost jejich absolventů na trhu práce jen mezi pěti až deseti procenty. Takže 90 procent vložených finančních prostředků nepřináší žádný efekt.

To ale znamená mnohem užší spolupráci s firmami a zároveň mnohem sofistikovanější nastavení jejich HR

To zcela určitě. Na druhé straně je pro to také potřeba vytvořit nutné předpoklady i na straně státu a úřadů práce. Musíme rozlišit ty, na které skutečně máme zaměřit pozornost, úsilí a finanční prostředky, tedy ty, kdo přistupují aktivně k hledání zaměstnání a jsou ochotni pro to i individuálně něco udělat, od těch, pro které být nezaměstnaný je životní styl. U těch pak musíme eliminovat možnosti nelegálního přivýdělku a chovat se k nim tak, že si tento životní styl zvolili dobrovolně.

Jenže tito lidé jsou většinou nezaměstnatelní, dlouhé roky po skončení školní docházky například zůstávají absolventy bez praxe. Jakou šanci budou mít na trhu práce?

Počítáme s tím, že by nám mělo pomoci výrazné rozšíření veřejné služby. To je způsob, jak tyto lidi – pokud ovšem nejsou pevně rozhodnuti, že se žádné aktivity nezúčastní – zatáhnout do toho běžného pracovního režimu. Jde nejen o to, dát jim alespoň nějakou práci, ale i o to, aby jejich děti viděly, že pracovat je normální. Bohužel například v některých regionech právě v Ústeckém kraji už vyrůstá generace dětí, které takový běžný životní rytmus neznají.

Teď jste se dotkl druhé části agendy MPSV, která se týká mimoekonomických opatření. Co chystáte v této oblasti?

Chceme velmi výrazně posilovat terénní práci a práci s rodinami. To je oblast, na kterou chci dát mnohem větší důraz nejen ve věcném, ale i finančním vyjádření. Probíhá například diskuse o tom, že u nás je velmi vysoká míra ústavní výchovy dětí. I to je důsledek nedostatečného důrazu na terénní práci. Kritizují to i nestátní organizace, jako je Fond ohrožených dětí, a musím říci, že mají do značné míry pravdu. Proto bych tu situaci chtěl velmi rychle zlepšit. Tak, aby do té nejdražší a bohužel i méně efektivní ústavní péče spadlo co nejméně dětí.

Aktuální dění

Jaromír Drábek: Z osmnácti typů dávek zbude v roce 2012 jediná (MF Dnes)

By Jaromír DrábekNo Comments

Lidé budou dostávat buď jednu superdávku nebo maximálně čtyři druhy dávek. Vyplácet by je mohly úřady práce. Kdo nebude chtít pracovat, automaticky skončí bez podpory a dostane jen životní minimum. To jsou chystané změny z dílny ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které by mohly platit v příštím roce. V rozhovoru pro MF Dnes o těchto návrzích hovořil ministr resortu Jaromír Drábek.
MF Dnes, 13. 10. 2010

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek už má jasněji v tom, jak části nových důchodců přidat a kde na to vzít. Ještě letos chce prosadit vznik centrálního úřadu práce a zásadní změny zákonů chystá na příští rok: dlouho očekávanou důchodovou reformu, úplné překopání systému sociálních dávek a jejich sjednocení a výplatu na jednom úřadě.

Ústavní soud letos ohledně důchodů rozhodl, že od října 2011 musí být penze vysokopříjmových nových důchodců vyšší. Už má ministerstvo hotové řešení? S nálezem Ústavního soudu se vypořádáme ve dvou krocích: zaprvé musí dojít ke snížení stropu na sociální pojištění, to bude až od roku 2012 (v souvislosti s důchodovou reformou). Zadruhé bude nový vzorec pro výpočet důchodu.

Jaké máte varianty pro nový výpočet důchodu?

Varianty zatím nebudu komentovat, dopracovávají se. Upravíme výpočet důchodu prostřednictvím redukčních hranic tak, aby náhradový poměr (důchod ku průměrné mzdě občana, pozn. red.) byl pro vysokopříjmové důchodce vyšší.

A kde by podle vašich variant ten náhradový poměr měl být?

Chceme zvýšit náhradový poměr někam mezi 20 a 25 procent. Bude to zajištěné pro všechny důchody přiznávané k prvnímu říjnu příštího roku.

Kolik bude navýšení vysokopříjmovým důchodcům stát?

Zadání je naprosto jednoznačné: změna musí být fiskálně neutrální. Už teď máme deficit důchodového účtu přes 20 miliard korun.

Takže snížíte důchody novým nízkopříjmovým důchodcům? Ti mají náhradový poměr nejvýhodnější.

Nebude to tak. A žádné peníze z jiných zdrojů tam skutečně nepůjdou. Řešení by mělo být sociálně co nejcitlivější.

Jak jsou daleko vaše práce na důchodové reformě?

Parametricky vyhodnocujeme, neřeknu nic konkrétního. Budeme vycházet z práce Bezděkovy komise a NERV.

Bezděkova komise mimo jiné navrhuje, aby se důchody valorizovaly pouze inflace, a nikoliv podle růstu reálné průměrné mzdy. Přijmete to také?

Nebudu to navrhovat. Je oprávněné, aby se důchodci podíleli na zvyšování celkového bohatství země, jinak by to bylo nefér.

Vláda v září schválila balík změn zákonů v sociálně-pracovní politice, například vyrovnání celkového příspěvku u dvouleté a čtyřleté rodičovské. Vy jste měl původně radikálnější návrh – zavést volitelnou délku rodičovské dovolené a volitelnou výši příspěvku. Dojde k tomu?

Změna byla odsunuta o rok. Převážil pohled rozpočtové opatrnosti, obavy z toho, že by si velká skupina rodičů zvolila vyšší příspěvek než dnes a znamenalo by to krátkodobý rozpočtový náraz v roce 2011.

Kdy se rodiče, kteří nemohou dát dítě do školky, dočkají slibovaných miniškolek, firemních školek a uzákonění vzájemné rodičovské výpomoci?

Záleží na ministerstvu průmyslu. Náš návrh je připraven a můžeme do toho jít při nejbližší změně živnostenského zákona. Péče o děti by pak byla uznávána jako daňový náklad.

Co myšlenka přenést například dávku přídavků na děti do slevy na dani?

Při koaličním vyjednávání nebyla shoda na parametrech, aby byla proveditelná. TOP 09 chtěla sjednotit dnešní dvoukolejný systém. Zvlášť se zpracovává 360 tisíc žádostí rodičů o přídavky na děti a vedle toho běží systém slevy na dani na dítě, který je administrativně méně náročný. Neříkám, že se o to nepokusíme v budoucnosti, je to ale dlouhodobý úkol.

Úřady práce ve spolupráci se správou sociálního zabezpečení, inspektorátem bezpečnosti práce, cizineckou policií a celníky provádí od září intenzivní kontroly u zaměstnavatelů. Co si od nich slibujete?

V minulosti byly kontroly příliš zaměřené na plnění administrativních povinností. Přesouváme důraz na kontroly v terénu. Je to mnohem náročnější pro kontrolující, kontrolovat přímo ve firmě, v terénu, neohlášen.

Jaké máte možnosti viníky potrestat?

Kromě finančních sankcí nově dáváme také podnět živnostenskému úřadu na odebrání živnostenského oprávnění, podáváme trestní oznámení, pokud máme podezření, že došlo k podvodu. Kontroly mají především preventivní funkci. Je třeba, aby všichni věděli, že porušování pravidel se nevyplácí.

Někdy je téměř nemožné porušení zákona prokázat – tedy práci načerno nebo na švarcsystém. Budete s tím něco dělat?

Vytipováváme potřebné zákonné úpravy, aby byla kontrola účinnější. Jednou z nich je písemná dohoda o provedení práce, jejíž návrh prošel vládou. Dosud stačilo při kontrole prohlásit, že jste dohodu uzavřeli ústně, i když tam dotyčný do té doby dělal načerno.

Chystáte se zřídit centrální Úřad práce České republiky, který zastřeší dnešních 77 okresních úřadů práce. K čemu to bude dobré?

Systém, kdy úřady práce řídí jednostupňově přímo ministerstvo, není dostatečně efektivní. Potřebujeme, aby struktura úřadů práce byla manažersky řiditelnější, sdružíme obslužné záležitosti jako péči o zaměstnance, účetnictví, vnitřní administrativu. Budeme moci flexibilně zaměstnance nasazovat na činnosti podle potřeby. Sjednotí se také kvalita služeb úřadů práce po celé republice.

Budou mít úřednice úřadu práce více času na jednotlivé klienty?

Potřebujeme restrukturalizovat agendu úřadů, abychom měli dostatečnou kapacitu na kontrolní činnost, a chceme se zaměřovat na závažná pochybení. Ze systému chceme eliminovat lidi, kteří jsou v něm jen formálně a nemají zájem získat práci. Stát za ně platí zdravotní pojištění a doba v evidenci se jim započítává do nároku na důchod. Často si k tomu ještě nelegálně přivydělávají. Nově na to nebudou mít čas, budou muset vykonávat veřejnou službu, nebo o dávky přijdou.

Jak vypadá váš projekt jediného superúřadu pro jednu superdávku?

V žádném případě nechci mluvit o superúřadu. V tuto chvíli to znamená sjednotit výplatu dávek do jedné instituce, zvažujeme do jaké. Většina dávek je dnes vyplácena úřady práce, takže v tuto chvíli je nejpravděpodobnější sjednotit je tam. Nahrává tomu i chystaná změna struktury úřadů práce.

Jak by měla vypadat superdávka?

Od 1. ledna 2012 chceme současných 18 typů sociální pomoci a dávek sdružit. Kdo se tomu poloprofesionálně nevěnuje, nemá šanci se vyznat, na jakou sociální pomoc má nárok. Nově bude jedna žádost, jedny přílohy – například jeden lékařský posudek. Ne několik paralelně zpracovávaných záležitostí, které musí někdo vyplnit a úředníci posoudit a vyplatit.

Jak z toho uděláte jedinou dávku?

Buď bude jedna vícekriteriální dávka, nebo tři až čtyři dávky podle typu sociální pomoci – pro ty, co ztratili práci, pro zdravotně postižené, pro ty v sociálně tíživé situaci a pro rodiny s dětmi. Případně poslední dvě sloučíme jako sociálněrodinnou dávku. Sloučené budou lépe kontrolovatelné. Pracovník, který ji přiděluje, bude mít celkový přehled o situaci rodiny.

Budete se inspirovat Slovenskem? Tam se chystají zavést jednotnou dávku ve výši maximálně 185 eur měsíčně, odstupňovanou podle výše příjmu.

Budeme využívat zahraniční zkušenosti a s kolegou ministrem práce Jozefem Mihálem, kterého znám 20 let, intenzivně komunikuji.

Ušetříte také na výši dávek?

Nebudu navrhovat, abychom měnili kritéria přidělování ani výši podpory. Systém je věcně velmi dobře nastaven, Česko patří v Evropě mezi země s nejnižším ohrožením chudobou. Celkově by se měl snížit objem díky účinnější kontrole a lepšímu směrování dávek.

Dotklo by se to nějak osmitisícihlavého molochu ČSSZ, který vyplácí důchody a nemocenskou?

Minimálně důchody mu zůstanou. Dlouhodobě zvažujeme převedení nemocenských dávek pod zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovna má smlouvu s lékařem, který pojištěnce léčí a rozhoduje o jeho pracovní schopnosti. Je mnohem logičtější, aby dozor nad tím měla zdravotní pojišťovna, která má s lékařem obchodní vztah, než sociální správa, která ho nemá.

Předložíte do konce roku ještě nějaký návrh zákona?

V připomínkovém řízení je jen zákon o úřadech práce. Zato v příštím roce chystáme tři stěžejní položky: sjednocení výplaty sociálních dávek, důchodovou reformu a návrh komplexní novely zákoníku práce.

Aktuální dění

Jaromír Drábek: Politikům a soudcům by se měly snížit platy (Radiožurnál)

By Jaromír DrábekNo Comments

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem na Radiožurnálu, kde hovořil o snižování platů představitelů státní moci a soudců. Platy ústavních činitelů by měly být sníženy o 5%.
Radiožurnál, 6. 10. 2010

Moderátor (Petr Král):
Politikům a soudcům by se měli snížit platy, vyplývá to z návrhu zákona o platech ústavních představitelů, soudců a státních zástupců, ten by dnes měl být předložen vládě. A to ministerstvem práce a sociálních věcí. U telefonu je teď ministr Jaromír Drábek, dobré ráno.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Dobré ráno.

Moderátor (Petr Král):
Pane ministře, dá se říct, že budete dnes, tedy hlasovat pro snížení vlastně i vlastního platu. Ono méně mají totiž podle návrhu brát i ministři. Je tomu tak?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Ano, je tak, ten zákon se týká všech ústavních činitelů, to znamená, představitelů státu a soudců. Je důležité ten signál vyslat, tak jak vláda nakonec slíbila i ve svém programovém prohlášení. Je prostě potřeba abychom začali u sebe. Platy ústavních činitelů byly sníženy už na minulý rok, na respektive, na letošní rok, na příští rok navrhuji další snížení platů ústavních činitelů o 5%.

Moderátor (Petr Král):
O 5%, jak jste dospěl zrovna k tomuto číslu?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Je to tak, že už na letošní rok byly platy ústavních činitelů sníženy o 4%, takže dohromady to snížení v podstatě od roku 2007, včetně zmražení úrovní, činí přibližně 10%. Chceme tuto výši zvolit proto, že vláda se zavázala k tomu, že sníží provozní výdaje státu, včetně platů ve státní správě a v celé veřejné zprávě o 10%. Tak abychom se pohybovaly v rámci tohoto čísla.

Moderátor (Petr Král):
Upřímně, v těch penězích celkově, není to přece jenom málo, 4% při těch celkových škrtech?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tak já myslím, že je potřeba říct i ta související opatření, zároveň s tím, jde návrh, nikoliv z mého ministerstva, protože, protože tam je ta resortní příslušnost jiná, jde návrh na zdanění poslaneckých náhrad, ty si myslím, že je také velmi důležitý prvek a třetí důležitý prvek, který už prošel vládou je to, že od 1. ledna budou mít všichni ústavní činitelé stejné nároky na nemocenské jako všichni ostatní zaměstnanci. To znamená, už nebude přetrvávat ten stav, že poslanci, senátoři, ministři, soudci, budou mít nějaké nadstandardní výhody při čerpání nemocenské. To si myslím, že je velmi důležité. Občané na to často upozorňovali a já jsem ten návrh předložil, prošel vládou, jaksi bez zaváhání naprosto jednomyslně.

Moderátor (Petr Král):
Do toho výčtu patří také hlava státu, o kolik peněz by podle toho vašeho návrhu přišel na platu prezident republiky?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tam je ten pokles úplně stejný, jako u všech ostatních ústavních činitelů. To znamená, oproti roku 2007 je to přibližně o 10% a já chci zdůraznit, že už, už od roku 2007 nebo počínaje 1. lednem 2008, nerostou platy ústavních činitelů. To si myslím, že je velmi důležité, na rozdíl od všech ostatních platů. Tak platy ústavních činitelů jsou na úrovni roku 2007. Ten pokles je úplně stejný jako u všech ostatních.

Moderátor (Petr Král):
Pokud bychom teď vzali dohromady peníze politiků, státních zástupců, o které tedy mají podle toho návrhu přijít. Kolik by to přineslo do státního rozpočtu celkem? Určitě to máte spočítané.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tam je potřeba říci, vůči které základně to vztahujeme. Protože tak jak právě mluvím o tom, že platy ústavních činitelů jsou do roku 2007 zobrazené, to znamená, že se nevalorizují podle zákonného schématu, tak pokud by se valorizovali podle zákonného schématu pro rok 2011, tak oproti tomu je ta úspora více než miliardy korun. Je důležité ale říci, že tam je zvláštní otázka soudců, protože soudcům, tak jako všem ostatním ústavním činitelům byl za letošní rok plat snížen o 4%, nicméně Ústavní soud svým nálezem toto rozhodnutí zrušil a od 1. října jsou soudci zase v té původní úrovni platů, to znamená nesnížené.

Moderátor (Petr Král):
Jak chcete zabránit dalším stížnostem u Ústavního soudu?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tak už jsme na to reagovali tak, že jsme rozdělili v zákoně naprosto jasně oblast obecně ústavních činitelů a oblast soudců, tak aby nemohlo dojít k žádným pochybnostem, protože vzhledem právě k tomu nálezu ústavního soudu od 1. října soudci mají nesnížené platy, tedy je to snížení pro rok 2011 navrhované o 5% je u soudců proti té nesnížené částce. Já považuji za velmi nešťastné, že ten systém je nastavený tak, že soudci stejně jako politici rozhodují o svých vlastních platech. Protože myslím si, že i soudci by v této situaci, v té situaci, v jaké jsou veřejné finance, tak by se prostě měli spolupodílet na úsporách státu a já musím upřímně říci, že pokud navrhuji na příští rok snížení platů soudců, tak se mi to navrhuje mnohem lépe, než například snížen podpor rodinám s dětmi nebo zdravotně postiženým občanům.

Moderátor (Petr Král):
Ale přesto jsme byli v rovině toho, že si myslíme a doufáme. Znovu, dá se nějak zabránit dalším stížnostem?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Samozřejmě nedá, na to každý občan ústavní právo, to je samozřejmě právem každého, kdo se cítí poškozen. Nicméně, tak jak jsem říkal, ten nález, ty nálezy v minulosti se odvíjeli od toho, že byly snižovány platy, pouze ústavním činitelům. Protože ta původní platová základna se odvíjí od průměru platů ve veřejné správě. V tuto chvíli je to tak, že pokud snižujeme na příští rok objem platů ve veřejné správě o 10%. Tak je naprosto nezpochybnitelné, že na tomto snížení se musí podílet všechny kategorie státních zaměstnanců, tedy i soudci.

Moderátor (Petr Král):
Říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Díky a na slyšenou.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Na slyšenou.

Aktuální dění

Jaromír Drábek: Dnes začal II. ročník tzv. „Týdne sociálních služeb“ v ČR (Radiožurnál)

By Jaromír DrábekKomentáře nejsou povolené u textu s názvem Jaromír Drábek: Dnes začal II. ročník tzv. „Týdne sociálních služeb“ v ČR (Radiožurnál)

V pořadí již II. ročník tzv. „Týdne sociálních služeb“ v ČR dnes odstartoval svou týdenní pouť, během které se veřejnosti představí více jak 400 poskytovatelů sociálních služeb u nás. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) spolu s˙Asociací poskytovatelů sociálních služeb (APSS) tak chtějí všechny zájemce co nejlépe informovat o této problematice.
Radiožurnál, 4. 10. 2010

Moderátor (Jana Gulda):
Dnes začal Týden sociálních služeb. Ministerstvo práce spolu s˙Asociací poskytovatelů sociálních služeb tak chtějí všechny zájemce co nejlépe informovat o této problematice. Lidé se můžou podívat do azylových domů, denních stacionářů, domovů pro seniory nebo poraden. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z˙TOP 09 řekl, kolik zařízení se do akce zapojilo.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Do toho je zapojeno více než 400 poskytovatelů sociální péče, to znamená když si to přepočítáme průměrně na jeden okres, tak je to několik poskytovatelů v˙každém okrese. V˙každém místě ti poskytovatelé otevírají brány veřejnosti a veřejnost má možnost přímo na místě zjistit, na jaké úrovni jsou ty služby poskytovány, jaká je možnost přístupu k˙těm službám.

Aktuální dění
Blue Taste Theme created by Jabox