Vláda o tabulkových platech

By Jaromír DrábekNo Comments

ČT 24, Studio 6, 7. 12. 2010

František LUTONSKÝ, moderátor
Den před plánovanou stávkou státních zaměstnanců si vláda dodala na program podmínky pro pásmové odměňování státních zaměstnanců, což je v podstatě jeden z důvodů zítřejší stávky. Jak jsme naznačili, ministři budou mluvit o možnosti stanovit tarifní plat bez ohledu na počet odpracovaných let. To se má týkat v podstatě všech zaměstnanců ve státní a veřejné správě, s výjimkou většiny pedagogů.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
U telefonu teď ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Dobré ráno, pane ministře.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobré ráno.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Navážu na to, co František říkal, a ptám se. To schválně chcete dnes dráždit odboráře?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ne, to určitě není schválně. Navíc k žádnému zranění nedojde. Nicméně ten legislativní proces je jasný. Poté co Poslanecká sněmovna schválila některé drobné úpravy zákoníku práce, které byly nutné pro to prováděcí nařízení vlády, ten, ta předloha prošla Senátem a prošla podpisem prezidenta, na základě toho já jsem udělal nebo nechal udělat na ministerstvu konečný text příslušného nařízení vlády. Ten jsem předložil na úřad vlády. Prošel Legislativní radou vlády. A nyní, tedy dnes, je na pořadu jednání. To vůbec nijak nesouvisí s termínem konání stávky.

František LUTONSKÝ, moderátor
No, a co by se stalo, kdybyste to probrali později?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Stalo by se to, že zaměstnavatelé by měli ještě méně času na přípravu nových vnitřních předpisů, případně na kolektivní vyjednávání, takže si myslím, že je spíše i zájmem odborů, aby to nařízení vlády bylo co nejdříve, aby bylo jasné, jaké podmínky budou od 1. ledna tak, aby mohli začít konkrétně vyjednávat se zaměstnavateli.

František LUTONSKÝ, moderátor
Já jsem to, pane ministře, spíš myslel třeba symbolicky, že by se vláda sešla, já nevím, zítra navečer po stávce, až, aby to nebylo, aby to nebylo bráno v podstatě jako provokace v tuhle chvíli.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Taky se to, to přesně se stalo po té minulé demonstraci, kdy já jsem měl zase shodou okolností jednání v den té stávky a zase to bylo avizováno tak, jakože ta stávka nějak ovlivnila jednání a že jsem ustupoval nátlaku odborů. Ono je to v podstatě jedno, jestli to jednání se vede těsně před stávkou nebo těsně po stávce nebo v průběhu stávky, protože vždycky je možné k tomu použít nějaký titulek, že to stávka ovlivnila ať už předem, nebo potom, nebo že je to provokace předem, nebo potom.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Tak aby to tak nebylo, tak jste připraven na dnešní vládu. S čím přesně tam jdete a jak tedy bude vypadat to pásmové odměňování zaměstnanců státu?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Připravené nařízení vlády v podstatě kopíruje to, co bylo dosud platné, to znamená, já jsem splnil svůj slib odborům, že v nařízení vlády nebudu měnit platové tabulky s výjimkou těch, které se týkají pedagogů, a tam dochází k výraznému navýšení platových úrovní, takže to určitě nebude ze strany odborů kritizováno. To znamená, ty tabulky zůstávají v platnosti pouze, to znamená, k žádné systémové změně nedochází. Ten nástroj, který má splnit cíl zlevnění provozu státu, to znamená snížení nákladů na provoz státních agend, ten je právě v tom rozšíření pásmového odměňování. To, co se už dnes v některých oblastech používá, to znamená stanovení tarifu bez přímého ohledu nebo přímé vazby jenom na počet odpracovaných let, a to je, to je věc, která určitě pomůže zefektivnit státní správu, je to vyzkoušené v řadě oborů. A to že vláda dnes, doufám,
rozhodne o tom, že se pásmové odměňování rozšíří i na další obory, kde to dosud nebylo možné, to si myslím, že je jenom správně.

František LUTONSKÝ, moderátor
Takže jestli tomu, pane ministře, správně rozumíme, tak tarifní platy bude možné stanovit zcela bez ohledu na počet odpracovaných let?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
V té příslušné platové třídě, to znamená v tom zařazení podle složitosti a náročnosti práce, bude možné stanovit tarifní plat bez ohledu na přímý počet odpracovaných let, zaměstnavatel k tomu samozřejmě přihlédne. Nicméně nebude mít povinnost zařadit do tarifního stupně přesně podle počtu odpracovaných let, tak jak to už dneska a několik let funguje jednak ve zdravotnictví a jednak v řadě dalších oborů.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Pane ministře, jak to bude vypadat u vás v úřadě zítra? Máte informace, jestli vůbec někdo přijde do práce?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, tak my jsme na ministerstvu samozřejmě sledovali tu situaci a aktuální, aktuální informace je taková, že z těch přibližně 800 zaměstnanců ministerstva se jí zúčastní zítřejší stávky, nechci říkat přesný počet, ale to číslo je menší než 10.

František LUTONSKÝ, moderátor
Vy jste měl problémy s legálností té stávky, jestli si dobře pamatuju. Stále to platí?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já jsem s tím snad ani problém neměl. Jenom jsem upozorňoval na to, že pokud Českomoravská konfederace odborových svazů rozesílala metodický leták na svoje základní organizace, kde upozorňovala na to, že není potřeba, aby zaměstnanci hlásili předem nepřítomnost v zaměstnání, protože se jedná o jinou stávku než stávku podle zákona o kolektivním vyjednávání, tak jsem upozorňoval na to, že, že to je mylná informace a že se může stát, že pokud by nějaký zaměstnanec se touto informací řídil, tak může dojít k tomu, že jeho absence bude posuzována jako neomluvená, protože podle zákoníku práce jasně platí, že pokud někdo předem ví, že nepřijde do práce, tak to zaměstnavateli musí nahlásit, ať je to z jakéhokoliv důvodu.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek ve Studiu 6. Děkujeme za rozhovor, na shledanou.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Také děkuji za pozvání, pěkný den.

Aktuální dění

Rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Jaromír Drábek – body dnešního jednání vlády (Radiožurnál)

By Jaromír DrábekNo Comments

ČRo 1 – Radiožurnál, 07:50 Ranní interview, 7. 12. 2010

Petr KRÁL, moderátor
Zavedení smluvních platů pro zaměstnance ve veřejném sektoru ve 13. a vyšší platové třídě, úpravy pásmového odměňování, ale také snížení platů pro konkrétní zaměstnance, například policisty nebo vojáky z povolání o 10 %. S tím vším počítá hned několik návrhů, které dnes projedná vláda. Návrhy jsou součástí úsporných opatření vlády, no a nejvíc z nich připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí a tak právě proto je teď naším hostem ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Dobré ráno.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobré ráno.

Petr KRÁL, moderátor
Pane ministře, co čekáte, co očekáváte? Že dnes vláda všechny ty návrhy schválí, anebo si myslíte, že se mohou u některých objevit třeba ještě problémy a komplikace?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak to se nedá předem odhadnout. Tak, jak bylo řečeno v tom vašem úvodním příspěvku, tak já jsem připravil, a musím říct, na základě drobné změny zákoníku práce, která proběhla v minulých týdnech legislativním procesem, tak jsem připravil nové znění nařízení vlády, které se vztahuje k odměňování zaměstnanců ve veřejné správě, to znamená, včetně státních zaměstnanců. A ty úpravy jsou skutečně nepříliš závažné, pouze se tam rozšiřuje, rozšiřuje možnost takzvaného pásmového odměňování. Ty tabulky kromě té části ozbrojených sil, tak ty platové tabulky vlastní zůstávají stejné, to znamená nedochází tam k žádnému pohybu, k žádnému snižování platových tarifů, pouze, tak jak už je to dnes možné v některých oborech, tak se rozšiřuje možnost stanovení platového tarifu bez přímé vazby na počet odpracovaných let, to znamená spíše s posouzením konkrétních schopností, zkušeností a práce jednotlivých lidí.

Petr KRÁL, moderátor
Oni tu závažnost ale vnímají odbory úplně jinak. Proti změnám se doslova bouří. Proč by ve státní sféře měly tyhlety změny začít platit?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Protože naše státní správa je prostě příliš drahá a v současné ekonomické situaci se to projevilo výrazně a my si prostě nemůžeme dovolit, pokud chceme odpovědně hospodařit se státními penězi, dál platit tak drahou státní správu. To, co se vláda zavázala, že sníží náklady na provoz státu v roce 2011 oproti letošnímu roku o 10 %, se samozřejmě týká i nákladů na platy zaměstnanců a ten cíl prostě vláda musí dodržet, protože jinak by v podstatě nesplnila jeden ze svých základních cílů, který deklarovala při nástupu do své funkce. Jaké nástroje se pro to použijí, to je samozřejmě už věc jednání a také z těch jednání vyplynulo, že jsme v tuto chvíli nepřistoupili k tomu, že bychom nějak překopávali platové tabulky, vyhověli jsme tomu přání odborů, abychom tu systémovou změnu … na ni nechali delší čas. To znamená, ty úpravy, které jsou dnes na stole, tak dávají možnost splnit ten základní cíl vlády víceméně bez toho, aby se nějak razantně zasahovalo do platových tabulek.

Petr KRÁL, moderátor
Pojďme teď přeci jen trošku do praxe. Jak zajistíte to, aby rozhodování o platech bylo spravedlivé a žádný nadřízený si touhle cestou nemohl s nikým takzvaně vyřizovat účty, už třeba jenom tím, jak mu nastaví plat?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Hm, tak už dnes je možnost nastavení platového tarifu v řadě oborů tím způsobem, jaký je navrhován pro rok 2011 všeobecně. To znamená, ten systém je vyzkoušený a až na výjimky nenaráží na žádné výrazné problémy. Nakonec přiznávají to i jednotliví lidé, s kterými já mám možnost o tom diskutovat. Tam je spíše obava z toho, aby nedocházelo v organizacích k nějakému plošnému snižování platů, ale to už je potom záležitost skutečně jednotlivých manažerů, vedoucích pracovníků a jednotlivých ministrů, aby ta úsporná opatření dokázaly udělat zodpovědně a přiměřeně.

Petr KRÁL, moderátor
Vy veškeré úpravy budete dnes na vládě řešit vlastně jenom den před ohlášenou stávkou odborů, která si bere na mušku právě tyhlety změny. Řekněte nám, je to opravdu jenom náhoda?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak je to, je to časový vývoj. To … přece odboráři ohlásili tu stávku již více než před měsícem a dokonce už tehdy bylo jasné, že to nařízení vlády se bude schvalovat někdy na začátku prosince. Protože tak, jak jsem říkal, pro ten vlastní text nařízení vlády bylo nutné, aby proběhl legislativní proces v rámci toho úsporného balíku. Ten prošel poslaneckou sněmovnou, poté Senátem, poté podpisem prezidenta. Na základě toho já jsem mohl legislativně technicky dokončit ten návrh nového nařízení vlády. Takže ono v jiném termínu to v podstatě nebylo možné předložit, a pokud bychom s tím čekali dál, například na příští týden, tak bychom zase ještě zužovali prosto pro přípravu zaměstnavatelů na, jedna na kolektivní vyjednávání a jednak na přípravu nových vnitřních předpisů, které se týkají odměňování.

Petr KRÁL, moderátor
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem Ranního Interview. Děkujeme, pane ministře a na shledanou.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Děkuji také za pozvání, pěkný den.

Aktuální dění

Jaromír Drábek: Otázky Václava Moravce (ČT 24)

By Jaromír DrábekNo Comments

Stávka odborů a důchodová reforma byly hlavními tématy diskuse mezi ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem a předsedou ČMKOS Jaroslavem Zavadilem v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT 24.
ČT 24, 5. 12. 2010

Moderátor – Václav Moravec
Vstoupili jsme do druhé hodiny dnešních otázek na zpravodajské Čtyřiadvacítce. V jejím úvodu dokončíme diskuzi ministra práce a sociálních věcí místopředsedy TOP 09 Jaromíra Drábka a předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Zavadila. Předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Zavadila těší podpora středeční stávky ze strany učitelů a zaměstnanců škol. Například na Karvinsku se podle něj do stávky zapojí víc než 90 škol a 2 a půl tisíce kantorů a nepedagogických pracovníků. Do poloviny prosince chce ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek od koaličních partnerů připomínky k prvním změnám důchodového systému. Změny ve výpočtu výše penzí, které si vyžádal nález ústavního soudu sníží důchody 80% budoucích důchodců.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Ta změna se týká pouze nově přiznávaných starobních důchodů od října příštího roku. A ta změna bude velmi pozvolná.

Moderátor – Václav Moravec
Připomínám, že hlavními hosty otázek zůstávají ministr práce a sociálních věcí, místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek, ještě jednou vítejte na zpravodajské Čtyřiadvacítce a ještě jednou dobrý den pane ministře.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Ještě jednou pěkné nedělní odpoledne.

Moderátor – Václav Moravec
A vítám ještě jednou i předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Zavadila.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Dobrý den.

Moderátor – Václav Moravec
Který taky zůstává hostem Čtyřiadvacítky. Pokud byste měl reagovat na ono strašení a na ta prostěradla, o kterých mluvil Jaromír Drábek.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já bych nechtěl reagovat na prostěradla, to beru jako nadsázku, ale já bych reagoval na to strašení. My jsme ničím nestrašili, my jsme naopak od samého počátku vždycky tvrdili, že základ všech těch problémů, které teďko řeší tahle vláda, je v reformě Mirka Topolánka, mám na mysli v reformě, která proběhla v roce 2007, kde se nehorázným způsobem podřízly příjmy do státního rozpočtu České republiky, kdy se nehorázným způsobem oškubalo 70-75% lidí, k čemuž tady vám mohu dát několik tabulek a můžete se na to později podívat, kdo na té reformě nejvíc prodělá.

Moderátor – Václav Moravec
To dáváte mě nebo ministrovi?

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ministr si to může samozřejmě zjistit taky nebo si to můžete potom.

Moderátor – Václav Moravec
To já mám zjištěno ale, promiňte proti tomu už se konal ten protest.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já vím, ale teďko se budeme bavit o těch reformách a to má základ právě v těch věcech. Takže dám konkrétní případy, my sice tady zdravotnictví nemáme, ale pan premiér tady hovořil o zdravotnické reformě. Přece zdravotnická reforma nebo respektive to, co se ve zdravotnictví teď děje, že tam je mínus 10 miliard korun, má zase kořeny v tom rozhodnutí tehdejší vlády, tzn. že se zastrojovalo pojistné, že se neplatila, nevalorizovaly platby za státní pojištěnce, proti tomu naproti nesmyslně se zvedla cenová politika léků, takže ty zdravotní pojišťovny se dostaly do dvou problémů a vlastně z toho vzniknul ten deficit těch 10 miliard korun. 10 miliard korun, které se dneska přednáší v tom návrhu zákona 48, který byl nazván a já nevím, kdo na to přišel, pan ministr Heger se pak nakonec za to částečně omluvil na tripartitě, protože žádná technická novela zákona 48 to není. To je závažný zásah do zdravotnického systému a proto teda také se o tom bude dál debatovat, já jsem rád, že se prodloužila lhůta o jeden měsíc.

Moderátor – Václav Moravec
Pane předsedo, vy právě říkáte, nejdřív stávka měla být protestem proti škrtům, desetiprocentního objemu platů ve státní a veřejné sféře, teď k tomu přidáváte i zdravotnictví nebo přidali jste před několika týdny, když se znovu obrátím na Janu Hamanovou, dalšího hosta otázek, ředitelku výzkumu SC&C. My jsme se a ukazoval jsem to v hodině první, na základě vašeho výzkumu dozvěděli, že většina lidí středeční protest podporuje. Dokonce by měla nadpoloviční většina populace pochopení pro generální stávku, pokud by ji odbory vyhlásily. Které skupiny obyvatel Česka protesty odborů podporují včetně té generální stávky?

Jana Hamanová, ředitelka výzkumu agentury SC&C:
Tak je to asi předpokládatelné, levicový voliči v tomto případě jsou výrazně častěji pro tu stávku, tzn. sympatizanti ČSSD, sympatizanti KSČM, naopak proti stávce jsou pravicový voliči, nejčastěji generace 30 až 44 let, tzn. taková ta mladší střední generace, k nim se přidávají podnikatelé a živnostníci, což je asi pochopitelné v této věci, protože se jedná především o tu státní a veřejnou sféru. Na druhou stranu jsme zaznamenali, že nejčastěji se té stávky zúčastní nebo deklarují to alespoň lidé s vysokoškolským vzděláním, což by se mohlo trošku zdát, že jde proti tomu, co jsem teď říkala, ale musíme si uvědomit, koho se ta chystaná stávka jakoby nejvíce týká a ve státní veřejné správě máme hodně lidí, které mají to vyšší vzdělání a proto se tomu ani není co divit.

Moderátor – Václav Moravec
Jano, vaše společnost v tom sociologickém šetření pro dnešní otázky zjišťovala i názor veřejnosti na schopnost českých odborů zastupovat zájmy zaměstnanců, teď se můžeme podívat na výsledek, jak to dopadlo. Dotázaní z našeho výzkumu měli šanci ohodnotit schopnost odborů v České republice zastupovat zaměstnanecké zájmy na 10ti bodové škále. Začíná to tou červenou, tedy nedokáží to až po 10, dokáží to. Sami vidíte, že podle známkování hájení zaměstnaneckých zájmů jde v Česku podprůměrně. Na škále od té 0-10 získávají hodnotu 4,5, znovu se tedy obracím na Janu Hamanovou. Které části populace dávají odborům lepší známku a které naopak tvrdí, že české odbory příliš nehájí zaměstnanecké zájmy, že toho nejsou schopny.

Jana Hamanová, ředitelka výzkumu agentury SC&C:
Tak lepší známku dávají členové odborů, není to sice nějaký dramatický rozdíl, ale dostáváme se už alespoň na ten průměr, nad těch 5 bodů, častěji také kladně hodnotí práci odborů ženy a kupodivu mladá generace 18-29 let, tam to možná může být způsobeno tím, že ještě s nim nemají jaksi tolik zkušeností, ale myslím si, že to velmi silná korelace s tím jak jsme se předtím povídali o tom, jestli jsou kladné nebo jaksi záporné názory na práci odborů, protože spousta lidí si myslí, že odbory jsou slabé, eventuelně zbytečné ve srovnání s minulostí, že už prostě nedokáží to, co byla jejich práce. Možná to také souvisí s určitou image odborů, která možná není úplně jednoznačná, jakoby se úplně přesně neví, jaká je role odborů ve společnosti, není to úplně jednoznačně definováno, možná pro většinu populace.

Moderátor – Václav Moravec
Říká v tuto chvíli socioložka, ředitelka výzkumu společnosti SC&C, Jana Hamanová, za kterou se ještě vypravíme. Pane předsedo, kolik tedy, když říkáte, že vám sice ubírají, ubývají členové odboru, ale zároveň přibývají organizace, základní organizace. Jak velký příbytek to tedy je, ten nárůst počtu organizací.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Objektivně řečeno celkově je pokles, to je potřeba říct, ale vedle toho je právě ten jev, který jsem pojmenoval a to znamená, že skutečně dochází k nárůstu několika stovek organizací, v některých těch odvětvích, ať už to je Kovoart, ať už to jsou další odvětví a tam samozřejmě právě podle našeho názoru vlivem toho, jakým způsobem se teď v téhle fázi a teď nemyslím teď, ale už řadu měsíců, odbory profilují a co vlastně odbory namítají vůči vládním politikám, s jakými stanovisky přicházejí, protože já se domnívám, že my máme poměrně velmi přesné analýzy a že na základě těch analýz jsme schopni víceméně nechci říct konkurovat státnímu aparátu, ale určitě jsme schopni dávat lepší prognózy v mnoha případech, když si vezmu jenom růst HDP v několika letech, které proběhly, tak jsme měli nejlepší.

Moderátor – Václav Moravec
Není to tím, že vám zkrátka vycházeli ty pesimistické odhady.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ne, já si myslím, že to je naprosto profesionální práce našich makroekonomů a že není ničím ovlivněna, to je důležité. Já si myslím, že my nemusíme být nikým ovlivňovány a proto naše prognózy jsou přesnější.

Moderátor – Václav Moravec
Po vyhlášení stávky zaměstnanců státní a veřejné sféry jste vy dva mezi sebou vedli spor o to, zda ta stávka středeční je v mezích zákona nebo není. Podle analýzy pracovněprávního týmu advokátní kanceláře Ambruz & Dark je tato stávka v mezích zákona. Stát by ale měl do budoucna podle právníků upravit pravidla v zákonech, aby všichni, nejenom stávkující, ale i zaměstnavatelé, kterých se ta stávka dotkne, věděli, jakým způsobem mají postupovat. Uvažujete pane ministře, že by jste v těch následujících 4 letech předkládal nějaké takové právní změny.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Ano, považuji tento názor za správný, nicméně to je záležitost skutečně hluboké diskuze, je otázka, jestli například odbory a pan předseda se teď směje, by byly ochotné vůbec diskutovat o nějakém takovém vymezení. Já si myslím, že to vymezení ustavuje skutečně velmi vágní a skutečně jsou různé právní názory na to, nakolik je legitimní stávka, která se neopírá o zákon o kolektivním vyjednávání. Já nechci tu situaci v žádném případě nijak vyhrocovat a strašit. Od toho tady jsou jiní.

Moderátor – Václav Moravec
Abyste také neměl to své bílé prostěradlo.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Abych se nemusel připojit k tomu bílému prostěradlu, nicméně myslím si, že dlouhodobě, v dlouhodobém horizontu že by bylo vhodné, aby všechny typy stávek, pokud mají být prohlášeny za legální, tak aby tak jak říká ústava, aby byly opřeny o prováděcí zákon.

Moderátor – Václav Moravec
Jste připraven na to, že v příštím roce, když už dnes, kdyby odbory vyhlásily tu generální stávku, tak by měla podporu 54% populace.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Dnes, možná by už byla větší. Já předpokládám, že bude větší.

Moderátor – Václav Moravec
A vy kalkulujete s generální stávkou?

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
My kalkulujeme se vším, protože máme v lednu velké shromáždění zástupců základních organizací a ono se to bude týkat právě těch věcí, o kterých budeme hovořit, já jsem naznačil zdravotnictví, jsou tady malá důchodová reforma, velká důchodová reforma, zatím se s námi nikdo o tom nebavil, byť jsem nabízel už v srpnu premiérovi, že by bylo dobře se sejít na úrovni K9.

Moderátor – Václav Moravec
Premiér říká, že žádný premiér severozápadní Evropy se s odbory nebaví tak často jako on s vámi.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já znovu opakuji, že o takto důležitých reformách a bylo nám to přislíbeno, by jsme se bavit měli, protože tyto reformy jako důchodová se bude týkat celé populace.

Moderátor – Václav Moravec
Vy tedy v lednu budete, ano?

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Tak já si myslím, že jsme zase u toho bílého prostěradla. Přece na 10. prosince, tedy na pátek, za necelý týden je svoláno jednání tripartity právě o důchodové reformě.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ano.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Takže není to pravda, že se s odbory nikdo nebaví a já jenom opravdu k tomu strašení. Prostě je to tak. Jestli dnes vyjadřuje pochopení a znovu zdůrazňuji toto slovo, nadpoloviční většina občanů, tak je to také proto, že odbory vyhrožují prostě něčím, co se v reálu prostě neděje a podívejme se jenom na ty transparenty z minulé demonstrace. Nechceme výpověď bez udání důvodů, nechceme snížení platů o 40%, přece nic z toho nikdy vláda nepředkládala a bohužel to často funguje podle toho standardního hesla, něco si vymyslíme a potom proti tomu naprosto razantně vystoupíme.

Moderátor – Václav Moravec
My budeme mluvit pánové, ne pane předsedo, promiňte, budeme bavit se za pár okamžiků o konkrétním kroku, o té malé tzv. penzijní reformě.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Přesně k tomu bych chtěl zamířit.

Moderátor – Václav Moravec
Takže k tomu zamíříte záhy, až vám dám slovo, ale ještě závěrečná otázka. Chápu to správně, že v lednu se bude rozhodovat o generální stávce?

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
V lednu se bude rozhodovat o dalších krocích a z nich samozřejmě nevylučuji ani toto. Takhle bych to řekl, naprosto objektivně a tečka.

Moderátor – Václav Moravec
Penzijní reforma. Jedno z nejčastěji používaných sousloví, které se objevují na stránkách novin, používají ho odboráři v souvislosti se svými protesty i členové vlády. Premiér Petr Nečas považuje právě penzijní reformu za jeden z hlavních úkolů svého kabinetu. Ministr financí Miroslav Kalousek jde ještě dál. Pokud se Nečasova vláda neshodne na reformě důchodů, nemá podle Kalouska právo na další existenci. Čím častěji však členové vlády o reformě penzí mluví, tím více se zamlžuje to, s jakým návrhem vlastně přijdou. Premiér Petr Nečas chce mít jasno o uceleném návrhu reformy penzí do poloviny příštího roku. Ještě předtím se však Nečasova vláda musí vypořádat s nálezem ústavního soudu. Ten v dubnu konstatoval, že české důchody jsou příliš rovnostářské a diskriminují lidi s vyššími platy. Celý systém se podle rozhodnutí ústavního soudu musí změnit do začátku října příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek proto sepsal návrh prvních úprav penzijního systému. Vyplývá z něj, že změny ve výpočtu výše důchodu sníží penze 80% budoucích důchodců. Podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí, to bude až o 5% současného stavu méně. Lidem s platy nad 36 tisíc se důchody naopak zvýší.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí) 30.11.2010:
Ta změna se týká pouze nově přiznávaných starobních důchodů od října příštího roku a ta změna bude velmi pozvolná.

Moderátor – Václav Moravec
Ministr Drábek považuji reakci na rozhodnutí ústavního soudu za první krok k celkové reformě důchodů, která má vstoupit v platnost k 1. lednu 2013. Odvody na sociální pojistné se podle Drábkových představ mají snížit, nejdřív z 28 na 25%. V průběhu dalších dvou let o další dva procentní body. Tedy na 23%. Tyto peníze pak poputují na individuální penzijní účty do licencovaných penzijních společností.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí), 30.11.2010:
Počet penzijních společností bude předpokládám omezen, já sám jsem zastáncem toho, že by jich mělo být poměrně málo, řádově 5.

Moderátor – Václav Moravec
Penzijní společnosti by měly mít minimálně 4 investiční fondy, konzervativní, smíšený, dynamický a profil státních cenných papírů. Vedle toho by měl pro lidi, kteří si žádnou společnost nevyberou vzniknout veřejnoprávní fond, který by investoval do českých státních dluhopisů. Vyplácení naspořených peněz by mělo probíhat po dosažení 65 let věku, přes licencovanou pojišťovnu a to formou doživotních měsíčních výplat. Už dnes je zřejmé, že tyto změny se dotknou státní pokladny.

David Marek, hlavní ekonom, Patria finance, 30.11.2010:
Mluvíme o mnoha desítkách miliard korun, možná i vyšším v řádu, samozřejmě tyto peníze potom mohou chybět ve státním rozpočtu.

Moderátor – Václav Moravec
Povinné odvody do penzijních fondů by se podle návrhu ministra Drábka týkaly všech daňových poplatníků, kterým je méně než 40 let. Nad tuto věkovou hranici by si lidí spořili dobrovolně. Koaliční partneři se mají k návrhu reformy vyjádřit do poloviny prosince. Názor chce ministr Drábek i od opoziční sociální demokracie.

Bohuslav Sobotka /ČSSD/, úřadující předseda strany, 30.11.2010:
Je zajímavé, že před volbami nikdo z představitelů vládní koalice nehovořil o povinném spoření do soukromých důchodových fondů.

Moderátor – Václav Moravec
Součástí plánované penzijní reformy, je také urychlení zvyšování důchodového věku u žen, ze čtyř na 6 měsíců po roce 2015. Rychleji se tak mají dostat na úroveň mužů. Tuto část důchodové reformy chce, ale ministerstvo práce a sociálních věcí prosadit už v rámci schvalování zákona o řešení nálezu Ústavního soudu. Jak byla řeč 10. prosince má právě tripartita probírat i tento návrh ministra Jaromíra Drábka. Pane předsedo Zavadile, tušíte už jako odbory, co řeknete na tripartitě a jaké jsou první připomínky či korekce toho návrhu, který představil ministr práce a sociálních věcí?

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Tak já bych napřed něco k tomu legislativnímu procesu. Byli jsme to my, kteří na předsednictvu, na posledním předsednictvu požádali o to, aby se důchodová reforma dostala na jednání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody. To je první poznámka. Nevím a nechci spekulovat o tom, jestli by se to tam dostalo, kdybychom o to nepožádali. Druhá poznámka ve středu jsme dostali několik variant, z nichž teda jedna byla jakoby „podržená“. A v pátek jsme dostali už legislativní návrh, respektive teda v paragrafovaném znění. A nám se zdá nefér, že máme teda 10. se bavit o různých variantách, protože jakoby už teda ta varianta byla jasná. A to jsem zvědavý, co bude pan ministr, na to řekne.

Moderátor – Václav Moravec
Počkejte, když pan ministr říká, že to je základní varianta?

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
No dobře, ale proč tam teda je 5 těch variant? My se nedomníváme, že teda se máme bavit jenom o jedné variantě. My se domníváme

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Odpověď je naprosto jednoduchá. Stačí se podívat do legislativních pravidel vlády. Je potřeba zpracovat alternativní řešení, ty porovnat a vybrat to nejvhodnější. A my jsme vám předložili kompletní materiál, tak abyste měli maximum informací. Tzn., kromě té základní varianty, což si myslím, že je profesionální a férové, jsme vám předložili i ty další varianty, které jsou spočítané, abyste si mohli porovnat, jaké jsou výhody a nevýhody těch jednotlivých variant a abychom se potom mohli seriozně bavit o tom, která ta varianta a proč ta základní varianta je nejvhodnější. Zda

Moderátor – Václav Moravec
No počkejte, ale když

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Zda, v těch ostatních variantách

Moderátor – Václav Moravec
Když odbory řeknou: „Ano, ale nám se líbí jedna z těch dalších čtyř, které vy jste neoznačili za základní, protože by mohla být dobrá, pokud se dopracuje,“ tak vy si bezesporu budete asi trvat na základní a opět to bude dialog

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Není pravda, pokud by ty argumenty byly tak zřetelné, aby bylo možné změnit, vybrat za základní variantu jinou, tak potom přepis toho legislativního záznamu, tzn., to zachycení v jednotlivých parametrech, protože se to týká skutečně jednotlivých parametrů. To už je skutečně záležitost několika málo dnů. V tom není žádný problém.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já bych byl nerad, aby

Moderátor – Václav Moravec
A samotné ty výhrady, protože teď jsme slyšeli v příspěvku, respektive slyšeli jsme, co obsahuje ta základní varianta. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, ji představil. Dodejme, že nejde o úplnou penzijní reformu, protože jde o ten první krok reakce nález na Ústavní soud.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
No, tak samozřejmě, ještě se zastavím u toho náletu Ústavního soudu. Tam je potřeba si říci, že ten Ústavní soud neřekl, a to pan ministr musí potvrdit, že by se mělo 85% snížit jaksi náhradový poměr, to neřekl. Víceméně namítal, že došlo k tomu, mezi řádky se to dá vyčíst, že došlo k tomu zastropování na 6násobek Fischerovo vládou. Takže my se domníváme, že není potřeba udělat to, co já mám tady namalováno. Protože když se podíváte na tenhle ten graf, tak vlastně já nevím, jestli to snímáte barevně, předpokládám, že jo. Tak ta červená křivka

Moderátor – Václav Moravec
Jsme barevná televize, pane předsedo, ano.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Tak ta červená křivka znamená vlastně, že těch 85% lidí a teď tady není zvýrazněn přesně ten náhradový poměr, dostane méně peněz. A tady

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
To je úplně špatně.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
A tady v té dobře, já říkám, že co jsme si my vykalkulovali, takže tady ten závěr těch zhruba asi 15% lidí teda nedostane přidáno. A my si nemyslíme, že se touhle cestou dá jít.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
To je právě jedna z těch variant, kterou preferuji a o tom chci, abychom v pátek vedli diskuzi. Pokud se přikloníte raději k variantě, že budou, že to zasáhne ty důchodce, kteří mají nejnižší příjmy, tak samozřejmě já ty argumenty budu vnímat. Nicméně, já nejsem přesvědčen, že bychom tu úpravu výpočtů měli udělat, tak aby to zasáhlo důchodce s nejnižšími příjmy. Pokud řeknete, a to se dá očekávat, že budete preferovat variantu, kde se nikomu ten výpočtový budoucí důchod nesníží, tak já na to řeknu, že to bude stát více, než 30 mld. ze státního rozpočtu a v tuto chvíli státní rozpočet na takový výdaj nemá. A pak je tam řada dalších kompromisních variant, kde ta křivka výpočtu je různě zalomená. O tom samozřejmě je možné diskutovat.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Víte, proč na ně nemá, pane ministře? Samozřejmě bychom preferovali tu variantu, o které vy hovoříte, ale nemá na ni proto, že za dva roky jste 6x snížili sociální odvody, sociální pojištění. Mimo jiné

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Já jsem za dva roky nic nesnížil. Poslední dva roky se sociální pojištění snižovalo jenom jednou a to krátkodobě

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Od roku 2008

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
A to krátkodobé snížení už je dávno za námi a v tuto chvíli za rok 2010 je předpokládaný deficit důchodového růstu 30 mld. korun. Tzn., já rozhodně nebudu navrhovat tak nezodpovědný krok, aby k tomuto deficitu se přidával ještě další.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ale pane ministře, nemáte pravdu. Od roku 2008 do roku 2010, došlo 6x ke snížení sociálnímu pojištění, zjistěte si to na vašem ministerstvu. To za prvé. Ta částka dělá 30

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Já odmítám odpovídat na takto emocionálně

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
No, tak ale pak teda si musím přiznat, že

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Tak řekněte konkrétní záležitost, o které mluvíte. Není to prostě pravda to, co říkáte.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Snížení odvodu sociálního pojištění kleslo od roku 2008 do roku 2010 celkem 6x. o tom se tady nechci hádat, to si řekneme na tripartitě. Ale tam je přesně těch 30 mld., o kterých vy hovoříte.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Tak je vyjmenujte, když jste přesvědčen o tom, že 6x, tak je vyjmenujte

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
No, tak já vám teďko nebudu říkat, který datum přesně bylo to sociální pojištění zastropováno, ale bylo. A bylo sníženo.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Dobře víte, že na rok 2010 i na rok 2011 je naopak zvýšený strop na sociální pojištění. Z původního čtyřnásobku na šestinásobek. Takže je to přesně opačně než říkáte.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
K tomu došlo, ano, k tomu došlo v roce 2009, ale celkově, vždyť si pamatujete, že i ty návrhy, které dával NERV, které se zaplať Pán Bůh, neuskutečnily, protože by šlo o dalších 18 mld. Další snížení sociálního pojištění, teď navrhujete do důchodového systému zase o 5% snížit byť teda 3% a 2% opět

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Nemíchejme to dohromady, tzn., od roku 2009 na rok 2010 se zvýšila zátěž v sociálním pojištění, protože se zvýšily stropy ze čtyřnásobku na šestinásobek průměrné mzdy. Je to tak.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
To se stalo jednorázově, ale vedle toho bylo 5x dále sníženo odvody na sociální pojištění a v celkové výši to pak dělá v deficitu

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Takže to jednou z těch šesti bylo zvýšení, tak pojďme k těm dalším pěti.

Moderátor – Václav Moravec
Pane předsedo, vy tedy budete preferovat variantu, aby se stávajícím důchodcům, kteří půjdou do penze po prvním říjnu příštího roku, tak aby se jim vůbec nesáhlo na důchody a těm, kteří mají vyšší platy, tak aby se přidalo.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ano.

Moderátor – Václav Moravec
I s tím rizikem, že

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
I s tím rizikem, že to bude mít nárok na určitý

Moderátor – Václav Moravec
Že to bude 30 mld., jak propočítal

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Teď je otázka, jestli to bude 30 mld., to já teďko

Moderátor – Václav Moravec
To jsou propočty

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
To máte v těch pokladech

Moderátor – Václav Moravec
Ministerstva práce a sociálních věcí

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já jsem je zatím neviděl, že jo, takže, já jsem přijel ve čtvrtek ráno a v pátek odpoledne jsem dostal ten druhý legislativní návrh, kdy jsem tam už nebyl, takže to

Moderátor – Václav Moravec
Veřejnost považuje rychlé řešení reformy penzí za klíčové. I to vyplívá ze sociologického šetření agentury SC&C, které máme k dispozici, v rámci dnešních Otázek znovu se můžeme podívat na data. Jako nutnou označilo urychlenou přípravu důchodové reformy více než 80% dotázaných. 4 z 10 lidí, jak ostatně vidíte sami z toho grafu, ji považují za naprosto nezbytnou. Stejně velká část populace, jako spíše nutnou. Připomínám, že ten bleskový sociologický výzkum agentury SC&C pro dnešní Otázky se uskutečnil na reprezentativním vzorku víc, než 600 respondentů ve čtvrtek a v pátek. Statistická odchylka znovu plus/minus 2%. Po tři čtvrtě roce od zveřejnění nálezu ústavního soudu, o kterém se bavíme, že české důchody jsou příliš rovnostářské a diskriminují lidi s vyššími platy. Má tento názor také nadpoloviční podporu veřejnosti. Na straně rozhodnutí Ústavního soudu je tedy víc, než polovina populace. Vyšší důchod pro lidi, kteří víc odvádějí na sociálním pojištění to je přesvědčení 57% dotázaných občanů ČR. Nesouhlas vyjadřuje třetina lidí, přesně 34% a 9% dotázaných nemají na tuto věc názor. Znovu se ptám socioložky, ředitelky výzkumu agentury SC&C Jany Hamanové. Jano, tak výrazné jsou rozdíly, jak výrazné jsou rozdíly, jsou-li vůbec mezi jednotlivými věkovými vrstvami populace, když se ptáte na urychlenou přípravu té důchodové reformy.

Jana Hamanová, ředitelka výzkumu agentury SC&C:
Ta urychlená příprava důchodové reformy je zásadní pro tu mladší střední generaci. Tzn., věk 30 – 44 let, která se teď asi opravdu ocitá v takové nejistotě, že netuší, podle čeho a kdy půjde do důchodu. A jaký důchod jí bude vypočítán a zda tedy bude moci spoléhat jenom na státní důchod nebo se bude muset připojišťovat. Další takovou skupinou, která by ráda urychleně řešila tuto problematiku, to jsou živnostníci, podnikatelé a vidíme, že když se nám zvyšuje vzdělání toho daného občana, kterého se na to ptáme, tak také ta nutnost té penzijní reformy u něho stoupá. Takže když se podíváme na lidi s maturitou a vysokou školou, tak častěji by se přiklonili k tomu, aby se to řešení neodkládalo, aby se to začalo nějakým způsobem urychleně vyjednávat.

Moderátor – Václav Moravec
Liší se, Jano, výrazně názory veřejnosti na nezbytnost rychlého prosazení penzijní reformy, podle sympatií dotázaných k jednotlivým politickým stranám? Nebo to jde průřezově napříč stranami?

Jana Hamanová, ředitelka výzkumu agentury SC&C:
V tomto případě to jde průřezově, ta pravicová část populace je to trochu mírně více nakloněná tomu rychlejšímu řešení. Ale nejsou to žádné závratné rozdíly mezi těmito skupinami.

Moderátor – Václav Moravec
Názor Ústavního soudu, že české důchody jsou příliš rovnostářské a diskriminují lidi s vyššími platy, zveřejněný letos v dubnu připomínám, má nadpoloviční podporu veřejnosti. Jak výrazné jsou rozdíly mezi jednotlivými vrstvami populace v tom ohledu.

Jana Hamanová, ředitelka výzkumu agentury SC&C:
V tomto případě s tím nálezem Ústavního soudu nejčastěji souhlasí mladí lidé ve věku 18 – 29 let. A potom zase ten souhlas roste se vzděláním, čím vzdělanější člověk, tím častěji bude souhlasit s tím, aby ten důchod byl přímo úměrný tomu, kolik se odvádí do sociálního pojištění. A pravděpodobně je to logické, protože také lidé s vyšším vzděláním vydělávají větší peníze. Pokud jde o mzdy a také by si pravděpodobně představovali, aby ta životní úroveň po dovršení toho penzijního věku, byla jaksi přiměřená tomu na, co jsou zvyklí v té aktivní části svého života.

Moderátor – Václav Moravec
Říká pro tuto chvíli socioložka, ředitelka výzkumu společnosti SC&C Jana Hamanová. Pane ministře, vy jste tedy řekl, že ta varianta, kterou chtějí odbory, ke které se asi přikloní 10. na tripartitě, aby se nesahalo na platy, respektive na důchody, aby se nesnižovali těm, kteří jsou v té středně příjmové skupině, tedy těm 80% o nějakých 5%. Tak existuje něco, kde vy nehodláte slevit ze svého návrhu nebo opravdu budete vstřícný?

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Já samozřejmě jdu do toho jednání, tak že to musí být jednání s jasnými argumenty, tak jak jsem řekl. Já jsem předložil vypočítané varianty. Myslím si, že pokrývají celé spektrum možných řešení nálezů Ústavního soudu. Z toho jednu překládám, jako základní, protože si myslím, že je z těch variant nejvhodnější. Nicméně tak, jak jsem řekl. Já jsem připraven o tom diskutovat. Nakonec to je záležitost potom rozhodnutí celé vlády, jaké legislativní řešení předloží PS, poté Senátu a poté prezidentu republiky. Já jenom v tuto chvíli musím říci, že si neumím představit, abychom dávali do toho důchodového účtu další peníze ze státního rozpočtu rovnou. A znovu jenom zopakuji, že už dnes

Moderátor – Václav Moravec
Ale co kdyby se tam dávali třeba z dividend ČEZu, tady jsme měli sliby vlády, že na penzijní reformu

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Ano, ano, ano

Moderátor – Václav Moravec
Úpravy, jako tak

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Ano, na penzijní reformu. Tzn., na rozjezd kapitálového pilíře a na transformační náklady spočívající v tom, že část toho dnešního odvodu do průběžného pilíře je potřeba přesměrovat do spořícího pilíře. Ale nemůže, ale těch peněz není možné přesunout tolik, aby bylo možné zafinancovat jednak rozjezd kapitálového pilíře, tedy toho spoření. A ještě navíc zvýšení peněz, které tečou do toho průběžného účtu. Tady prostě obě ty možnosti najednou není možné splnit. Tzn., pokud se ptáte

Moderátor – Václav Moravec
Kolik byste dohromady potřeboval, kdybyste měl splnit obě tyhle možnosti?

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Když to řeknu úplně hrubými čísly, tak rozjezd toho spořícího pilíře znamená náklady přibližně kolem 50 mld. korun ročně.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
To souhlasí.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
A pokud bychom měli dodotovat průběžný pilíř, tak abychom

Moderátor – Václav Moravec
Těmi 30 mld.?

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Přibližně 35 mld., tak jsme na 85. A to je příliš velký, příliš velká částka, než aby bylo realistické a zodpovědné ji navrhovat.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Tak a tady k tomu mám zásadní poznámku. My se domníváme, že je naprostý zločin jít do průběžného fondu, snižovat právě ty odvody ze sociálního od těch 3 + 2 a to se ještě nebavíme o tom, co tam v tom návrhu bylo, nevím, jestli to trvá dál, že by se mělo povinně spořit další 3%. Takže by to bylo o 8%, což už by nebylo 50, ale já nevím, jestli to tam je.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Není to tam, máte to od středy k dispozici, stačí si to přečíst.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ne, já vám znova opakuji, že jsem přijel ve čtvrtek ráno a že jsem neměl čas si tohle to přečíst. Ale jestli ten zásadní náš, zásadní naše námitka je v tom, že my zásadně nesouhlasíme s tím, aby se na ten průběžný fond sahalo. Protože to není jenom jednorázová částka, která se tam musí teda vyplácet. A pak v tom případě bychom se mohli bavit o tom, aby ten zásah do rozhodnutí Ústavního soudu nebyl tak drastický. Pak to prostě není problém.

Moderátor – Václav Moravec
Když to, ale teď, protože se ta debata velmi těžko odhlíží od toho, co je ještě rozhodnutí Ústavního soudu a co už jsou ty nové kroky. Snižování onoho sociálního pojištění

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
To jsou nové kroky.

Moderátor – Václav Moravec
To jsou nové kroky té komplexní penzijní reformy. Vy jste si pane ministře za to vysloužil kritiku i od sociologa Jana Kallera. Podíváme se na to, co Jan Keller napsal ve čtvrtek v deníku Právo, kdy psal o Drábkově křivce, citujme: „Chybějí v průběžném penzijním systému peníze, ministr Drábek tento deficit vyřeší jednoduše. Prostě dalších několik set miliard odebere. Ještě na jaře, doporučovala Bezděkova komise přilévat směrem od státu do soukromých penzijních fondů 3% důchodového pojistného ročně. Končí podzim a ministr Drábek už navrhuje začít na 3, postupně však ubírat státu 4 a pak 5%. Jako kdyby se obával, že deficit průběžného systému, penzijního systému je stále ještě příliš nízký“, napsal ve čtvrtek deníku Právo sociolog, profesor Jan Keller. Pane ministře, aby ta Drábkova křivka nezasekla ještě větší díru do toho penzijního systému, proč vůbec chcete snižovat ty odvody na sociálním pojištění nejdříve o 3 pak o další 2%, zkrátka o 5 celkově?

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Tak musím říct, že ta argumentace pana profesora Kellera je trošku opačná, než jak je to ve skutečnosti. Je to tak, že naopak Bezděkova komise navrhovala velmi razantní snížení příspěvku do průběžného pilíře, a to až na 20 procent z dnešních 28 procent. A já už jsem to řekl v jedněch médiích, takový střelec…

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
První varianta, prosím, první varianta.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Takový střelec… takový stř…

Moderátor – Václav Moravec
Ta nejextrémnější z pohledu odborů?

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ano.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Takový střelec já skutečně nejsem. Navrhuji, aby ten celkový odvod na důchodové pojištění, aby zůstal stejný, to znamená aby těch 28 procent z vyměřovacího základu, které se dnes odvádějí na sociální pojištění, tak aby zůstal jako celek stejný na důchodové pojištění, abych to řekl přesněji, aby jenom z toho byla odebrána ta část, která se přesměruje do spořícího pilíře. Ten spořící pilíř je nutný. Pokud ten spořící pilíř nevytvoříme, tak ať si kdo chce co chce říká, tak to velmi výrazně poškodí dnešní třicátníky, protože prostě pokud spořící pilíř nevytvoříme, tak až oni budou odcházet do důchodu, tak budou mít důchod někde na úrovni těsně nad životním minimem. To je prostě naprosto nezbytný krok. Je to odpovědnost vůči budoucím generacím. Je velká škoda, že na rozdíl od jiných zemí jsme tento krok neudělali už před pěti nebo před osmi lety, a čím později ho uděláme, tím nezodpovědnější je to vůči dnešní mladé generaci.

Moderátor – Václav Moravec
Ono ty změny, které se týkají penzijního systému, se dotknou i posunu věkové hranice pro odchod do penze. My se znovu podíváme na data ze sociologického výzkumu agentury SC&C pro dnešní Otázky. I přesto, že v současné době chodí muži do důchodu až po šedesátém roku věku, existuje 10 % populace, která vidí optimální věk pro odchod na zasloužený odpočinek před touto hranicí. Tady se podívejte na data z bleskového průzkumu agentury SC&C pro dnešní Otázky. Šedesátiny jako nejlepší hranici pro odchod mužů do penze považuje devětatřicet procent dotázaných. V průměru je to ale dvaašedesát let, když se podíváme na všechny ty odpovědi. Hranici pětašedesáti let a výše uvádějí jen 4 % populace. Znovu připomínám – bleskový výzkum agentury SC&C pro dnešní Otázky se uskutečnil na vzorku více než šesti stovek respondentů v celé republice ve čtvrtek a v pátek. Statistická odchylka plus minus 2 %. Naposledy míříme za socioložkou, ředitelkou agentury SC&C Janou Hamanovou. Jano, jak se liší pohled jednotlivých skupin populace na hranici pro odchod mužů do důchodu?

Jana Hamanová, ředitelka výzkumu agentury SC&C:
Nejsou tam příliš výrazné rozdíly. Je z toho jenom patrná tendence, že čím starší bude člověk, tak tím si bude častěji myslet, že by se do důchodu mělo odcházet dříve. Asi to bude také tím, na co byli lidé dříve zvyklí, to znamená ta mladší generace je už více smířená s pozdějším odchodem do důchodu, také mírně je to vidět u vzdělanějších lidí, že se častěji jaksi smíří s tou hranicí nad 62, 63 let. Ale jak říkám, dramatické ty rozdíly nejsou. A pravděpodobně se jedná také o to, jakou životní zkušenost ti lidé mají, co vlastně vůbec plánují, že budou ve stáru dělat, do jaké míry je baví jejich práce. Všechny takovéhle věci, které s tím souvisí.

Moderátor – Václav Moravec
Přeji hezký zbytek neděle socioložce, ředitelce výzkumu společnosti SC&C Janě Hamanové. A děkuji za vaši účast v Otázkách.

Jana Hamanová, ředitelka výzkumu agentury SC&C:
Také děkuji.

Moderátor – Václav Moravec
Součástí té plánované penzijní reformy je také urychlení zvyšování důchodového věku u žen ze čtyř na šest měsíců po roce 2015. Rychleji se tak ženy mají dostat na úroveň mužů. To vám vadí, pane předsedo, nebo nevadí? Protože to by mělo být součástí už těch prvních změn v rámci té malé penzijní reformy v reakci na nález Ústavního soudu.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Samozřejmě pokud se týká žen, tak nám to vadí, protože ta jejich zatíženost o rodinu, o děti a tak dále, tak ta samozřejmě přináší pro ně dost negativ v tom společenském životě, takže to nám vadí. Ale já bych se chtěl dotknout ještě jedné věci, protože o tom jsme tady nemluvili, a sice my nezpochybňujeme jakousi transformaci těch současných fondů, které existují a kde je připraven dokonce transformační zákon na ty soukromo-kapitálové, to nezpochybňujeme. Myslíme si, že je potřeba se bavit ještě o jednom pilíři, o kterém jsme se už bavili někdy v roce 94, a to je zaměstnanecko-zaměstnavatelské připojištění, které jakoby teď odumřelo, my ho teda v tom svým scénáři samozřejmě máme, protože tam právě narážíme na to, že řada lidí, kteří se vlastně profilují v těch těžkých provozech, a ono už to dneska není jenom v těžkých provozech – huti, horníci a tak dále a tak dále, ale i zdravotní sestry -, tak se dostává do situace, kdy prostě do toho věku pětašedesáti let bude velmi obtížné, aby pracovali. A tady by měly být vytvořeny určité mechanismy pro to, aby mohli odejít do toho důchodu dřív a eliminovaly se ty dopady, které by způsobil předčasný odchod do důchodu právě těm zaměstnanecko-zaměstnavatelským připojištěním. Takže to je řada věcí, které je potřeba ještě otevřít. A znova zopakuji – na průběžný fond, prokristapána, nesahejte, protože tím zkomplikujete život nejenom státnímu rozpočtu, ale zkomplikujete život i řadě důchodců.

Moderátor – Václav Moravec
Pane ministře, počítáte s tím zaměstnanecko-zaměstnavatelským fondem nebo fondy, které by sloužily k tomu, o čem mluvil Jaroslav Zavadil?

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Je to jedna z alternativ. Já si myslím, že teď by bylo potřeba o tom minimálně půl hodiny diskutovat a říci argumenty na jedné straně. A na druhé straně je potřeba k tomu říct jednu zásadní věc – takzvaná jednoprofesní kariéra už je dneska nemyslitelná. To že, někdo se v mládí něčím vyučil a celou tu…

Moderátor – Václav Moravec
… ve stáří jako když to našel.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
… celou tu pracovní kariéru s tím jedním oborem vydrží až do konce, to už je dneska velmi menšinová záležitost, a je potřeba, je potřeba to jasně přiznat a podle toho je také potřeba provádět aktivní politiku zaměstnanosti, práci ve vzdělávání, průběžné vzdělávání, protože to jsou záležitosti, které jsou velmi důležité. A není jediný recept – to jsou zaměstnavatelsko-zaměstnanecké fondy. Já jsem tím jenom chtěl ukázat, že ten problém je mnohem složitější a že je potřeba se na něj podívat jako na celek a nevytrhovat z toho jednu jedinou záležitost.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já jsem to taky doplnil. A jak chcete používat aktivní politiku zaměstnanosti, když pokud vím, tak jste tam snížili o 60 % finančních prostředků a opět i tady…

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Ale tak teď už…

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Nechci se teďko dostat na bázi úřadu práce, ale prostě to je jeden krok za druhým, který…

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Myslím si, že je zase čas vytáhnout bílé prostěradlo.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ne, ne, ne, to není potřeba.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Prostě to tak není. Přece to je… vytrhujete jednu položku ze státního rozpočtu a nedíváte se na to, že řada těch aktivit…

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Vy mluvíte o APZce.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
… že řada těch aktivit, které jsou součástí aktivní politiky zaměstnanosti, tak jsou placené z jiných zdrojů, z evropských fondů…

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ty dlouho nebudou.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Ale proč vytrhujete zase jednu věc z kontextu, a tím pádem dáváte na nástěnku něco, co prostě není pravda? Když se to řekne takto vytrženě, tak to vypadá jako razantní číslo, ale prostě v kontextu to není pravda.

Moderátor – Václav Moravec
Je zjevné, že dál budete v těch následujících týdnech a měsících hosty Otázek, protože budeme probírat i další témata, jako změny zákoníku práce, a nejen tedy…

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Jestli můžu mít poznámku poslední… Já bych chtěl skutečně vyzvat teď nejenom pana ministra, ale i média – o těchto věcech, jako jsou důchodové reformy, by se nemělo debatovat jenom v této úrovni. Mělo by se debatovat v kulatých stolech, kde by byli experti, kde by se jasně říkaly názory jednotlivých skupin, aby si z toho ten občan taky vybral určitý… určitou představu, protože mně tady… já to cítím jako dluh médií. Teď nemyslím na vás, ale teď myslím obecně. Čtyřiadvacítka, dvojka – to jsou přece pořady, kde by se o těchto věcech mělo dlouhodobě hovořit, aby ta společnost měla jaký si pocit, že je taky vtažena do toho procesu. A mně to připadá, že bohužel teda toto média zatím nedělají a odehrává se to tak jako na rychlých debatách, kde se velmi obtížně v tom ten posluchač nebo ten divák orientuje, a tyto reformy vyžadují toto.

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Ano, já jsem pro, ale je potřeba předkládat argumenty, které jsou pravdivé a relevantní.

Moderátor – Václav Moravec
Počítejte s tím…

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Z obou stran, to s tebou… to s vámi souhlasím.

Moderátor – Václav Moravec
Vy si tykáte normálně?

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Ne, ne, ne, ne.

Moderátor – Václav Moravec
Ne, že jste…

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
To jsem ujel teda…

Moderátor – Václav Moravec
Že jste tyknul tady ministrovi práce a sociálních věcí.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
On to vzal.

Moderátor – Václav Moravec
V každém případě počítejte s tím, že v lednu se možná u velké debaty, kterou bychom třeba dvouhodinovou věnovali penzijní reformě, tak že se ještě dál budeme potkávat. Děkuji ministru práce a sociálních věcí Jaromíru Drábkovi a děkuji i předsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
Já vám taky děkuji a všechny vyzývám osmého na stávku.

Moderátor – Václav Moravec
Ne, ne, ne, už si nedělejte…

Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí):
Děkuji za pozvání, pěkné odpoledne.

Aktuální dění

Rozhovor s Jaromírem Drábkem, ministr práce a sociálních věcí (Radiožurnál)

By Jaromír DrábekNo Comments

ČRo 1 – Radiožurnál, Dvacet minut Radiožurnálu, 3. 12. 2010

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Důchodová reforma je stěžejní záležitost. Proto o ní chce vláda diskutovat v tripartitě i s ČSSD. Podle odpůrců vládních plánů bude toto téma největším střetem pravice s levicí. Návrhy kabinetu jsou prý zaváděním nového a nespolehlivého finančního produktu pod záminkou důchodové reformy. Co je na tom pravdy? Začíná 20 minut Radiožurnálu. Ve studiu vítám ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, dobrý večer.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobrý podvečer.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Vy jste, pane ministře, měli nedávno poradu ekonomických ministrů, kde jste se podle ministra Víta Bárty shodli na jízdním řádu reformy. Jaké jsou tedy jednotlivé kroky reformy a jak jste je načasovali?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Když to mám říct v několika bodech, tak do října příštího roku musíme vyřešit nález Ústavního soudu, který vlastně ruší dosavadní výpočet přiznávaných důchodů a co se týká těch kroků následujících, takzvané velké důchodové reformy, tak cílem je, aby na konci roku 2011 byly projednány všechny legislativní předlohy, které souvisí s novým systémem důchodového pojištění a vůbec důchodů, tak aby v roce 2013 mohl naběhnout takzvaný kapitálový pilíř.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Tedy pojďme po těch jednotlivých krocích. Začněme tím Ústavním soudem. Pokud by tedy vše šlo podle návrhu vašeho ministerstva, tak by do 30. Či reforma začala platit 30. června příštího roku tou změnou, kterou vyžaduje nález Ústavního soudu. Je to tak?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
30.června by měly být v platnosti všechny zákony, které úpravy zákonů, které souvisejí s nálezem Ústavního soudu tak, aby byly tři měsíce takzvané legisla kancel, to znamená, aby od 30. září mohly nabýt ty zákony účinnosti, aby se od 30.září příštího roku mohly důchody vypočítávat novým způsobem.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Já jen posluchačům připomenu, že Ústavní soud označil za nespravedlivé, že činí důchod občana s vysokým platem jen 19 % jeho předdůchodových příjmů, ale bylo to v situaci roku 2004. Tam už se potom řešily průměrné výše důchodu. Ale princip, znamená to tedy, že důchody lidí s nejnižšími platy do 10,5 tisíce zůstanou stejné. Důchody lidí nad 36 tisíc korun příjmů se naopak zvýší a ti mezi tím to zaplatí?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Nejprve je potřeba říci, že se to vůbec netýká již vyplácených důchodů. Týká se to pouze nově přiznávaných důchodů od října příštího roku. A je to tak, že nález Ústavního soudu v podstatě nařídil, že lidem, kteří mají vysoké příjmy, musíme na důchodech přidat, a protože není možné přidávat celkově peníze do důchodového účtu, protože už dnes je ten důchodový účet v třicetimiliardovém deficitu, tak prostě musíme to rozložení výpočtu důchodu udělat jiné, ano, tak jak jste říkala, ten můj základní návrh vychází z toho, že určitě nechceme snižovat úroveň nově vypočítávaných důchodů u nejnižších důchodů, protože bychom tím zapříčinili mnohem vyšší riziko chudoby. Tedy musíme rozprostřít to výpočtové snížení nově přiznávaných důchodů do co nejširšího spektra, těch ostatních důchodů tak, abychom vyhověli nálezu Ústavního soudu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Přesto vám připadá v pořádku, že to zaplatí jako už většinu reforem v minulosti ta středně příjmová vrstva?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já v tuto chvíli nemohu nic jiného, než respektovat nález Ústavního soudu. To nově vypočítávané, tento nově vypočítávané schéma výpočtu důchodů vychází z toho, že bude poměrně dlouhé přechodné období, přibližně pětileté, kde ty změny budou nabíhat postupně. Vzhledem k tomu, že každoročně probíhá nebo téměř každoročně probíhá valorizace důchodů a ta valorizace, když si vezmeme například od ledna příštího roku je v průměrné výši 370 korun, tak oproti tomu ta změna ve výpočtu důchodů by měla být výrazně nižší, to znamená, ta každoroční valorizace ty změny důchodu výrazně překryje.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Přesto dokážete tento svůj plán obhájit před tripartitou?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Předpokládám, že se o tom povede diskuse. Já předložím a dal jsem k dispozici sociálním partnerům jiné varianty, dalších přibližně 5 variant, řešení nálezů Ústavního soudu. Podle mého názoru to, o čem jsem mluvil, ta základní varianta je v tomto okamžiku nejvhodnější.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Tolik tedy první změny vynucené nálezem Ústavního soudu, ale co bude dál? Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, odpovídá ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. K té další nebo k tomu dalšímu bodu důchodové reformy, lidi, kterým do důchodů zbývá dejme tomu, více než deset let, bude zřejmě nejvíc zajímat ta etapa, kde se počítá se vznikem soukromých penzijních fondů povinných pro všechny, kterým bude v době startu reformy méně než 40 let a dobrovolným pro lidi ve věku 40 až 50. Opět stručně, jak má ten systém fungovat?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ten systém vychází z jednoznačného předpokladu, že se výrazně mění poměr mezi takzvaně ekonomicky aktivními, tedy těmi, kteří do toho systému přispívají a důchodci, starobními důchodci, kteří z toho systému čerpají. A protože ten poměr se mění tak, že výrazně ubývá ekonomicky aktivních a výrazně přibývá důchodců, tak ten dnešní průběžný systém je v horizontu 30 až 40 let prostě neudržitelný, protože ty důchody by byly příliš nízké. A nestačily by na udržení základní životní úrovně. Proto je potřeba doplnit ten průběžný systém tak jako v řadě jiných zemí, které už k tomuto kroku přistoupily, o ten systém kapitálový nebo spořící, kde to bude znamenat, že tu další část příjmu důchodců bude zajišťovat spořící systém, kde každý člověk a bude se to týkat lidí, kterým v roce 2013 bude řádově do 40 let, tak si budou do toho důchodového věku spořit a v důchodovém věku z toho naspořeného a penzijními společnostmi zhodnoceného vkladu budou čerpat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
A teď kde si budou spořit a kdo jim bude garantovat kvalitu těch spořících fondů?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ta penzijní společnost, která bude sbírat vklady od lidí, kteří budou v ekonomicky aktivním věku, tak ta penzijní společnost bude muset být licencovaná. Ty licenční podmínky, můžeme si to představit podobně jako je to dnes třeba u bank nebo u stavebních spořitelen, tak ty licenční podmínky budou velmi přísné. Jednak bude velmi přísně oddělen majetek těch vkladatelů od majetku správce, to znamená, té vlastní penzijní společnosti a těmi licenčními podmínkami bude zaručeno, aby ty vklady střadatelů se nemohly snižovat. Aby ta penzijní společnost je mohla zhodnocovat, ale aby nemohlo dojít k úbytku vkladů jako takových.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Vy jste řekl, že to bude podobné zajištění jako bank a tak dále. Také si pamatujeme z minulosti krachy bank. Kdo zajistí, že nezkrachuje takový pilíř penzijní reformy?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Pamatujeme si krachy bank. Nicméně to bylo v období 90-tých let, kdy ten systém ještě nebyl nastaven úplně dokonale a také si pamatujeme všichni to, že pokud ta banka nějakým způsobem se dostala do problému, tak za prvé existuje v tom bankovním systému pojištění vkladů a existuje v současné době už mnohem účinnější dozor České národní banky, který právě vyplývá z těch licenčních podmínek. Ty licenční podmínky a to dozorování státu u penzijních společností musí být skutečně tak přísné, aby nemohlo dojít k takovému špatnému hospodaření té penzijní společnosti. Kromě toho pro ty, kteří nebudou chtít jít do toho běžného komerčního penzijního systému v té penzijní společnosti, tak bude vytvořen jeden veřejnoprávní fond, který bude investovat pouze do státních dluhopisů a tedy stát v podstatě prostřednictvím těch státních dluhopisů ponese garanci za všechny ty vklady.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Víte ale, tady bývá podezření, že co je státní, znamená automaticky nebo říkejme tomu státní pro přehled, znamená automaticky méně prosperující anebo nejméně výhodné.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
To tak samozřejmě je, proto také každý občan bude mít volbu, zda si zvolí penzijní společnost, která sice bude státem dozorovaná, ale bude soukromá a bude investovat do portfolia vkladů, které zajistí určitou výnosnost. Nicméně pokud někdo nebude chtít podstoupit toto riziko, protože samozřejmě to investování může být buď úspěšné nebo neúspěšné, to znamená, ta výnosnost, to zhodnocení vkladů může být buď větší nebo menší, kdo do tohoto rozhodování nebo rizika nebude chtít jít, tak zvolí ten veřejnoprávní fond, kde bude jisté, že ten veřejnoprávní fond investuje pouze do státních dluhopisů, samozřejmě s určitým garantovaným výnosem. Nicméně pravděpodobně průměrně nižším než v těch soukromých společnostech.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
A bude třeba stát po těch soukromých společnostech vyžadovat alespoň jistou míru garance výnosu, aby prostě bylo jisté, že alespoň něco ti lidé vydělají?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Můj návrh je takový, že stát bude vyžadovat naprosto jednoznačné podmínky a plnění těch podmínek tak, aby nemohlo dojít ke znehodnocení těch vkladů, to znamená, aby nemohlo dojít ke snižování té uložené částky.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Čili když to dopadne nejhůře, tak člověk dostane alespoň to, co tam vložil?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Přesně tak, to je naprosto jasné vyjádření a lépe bych to neřekl.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Víte ale, je tady ještě jedno riziko. Vy si myslíte, že lidé v tuto chvíli zhruba do 40 let se budou téměř všichni podle tohoto plánu orientovat alespoň základním způsobem v investování, protože to jsou investiční fondy. Je to de facto už součástí byznysu. Nedopadne to třeba jako kuponová privatizace? Všichni dostali rozdány kuponové knížky a nikdo nevěděl, co s tím.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já se toho neobávám, protože kuponová privatizace proběhla na začátku 90-tých let. Já bych to spíše přirovnal k tomu systému, který dnes běží, k tomu systému penzijního připojištění. Pokud dnes v penzijním připojištění je zapojeno více než 4 miliony lidí, to znamená, naprostá většina těch, kteří jsou ekonomicky aktivní a také volí svoji strategii, protože si vybírají penzijní fond, vybírají si částku, kterou tam spoří. Tak já si myslím, že dnes už jsme skutečně v jiném období a že, pokud není problém si zvolit správnou strategii při investování do penzijního fondu v tom dnešním systému, tak určitě nebude problém ani v tom novém nebo pozměněném systému penzijních společností.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Kolik těch společností by mělo podle vás na trhu fungovat kromě té jedné, říkejme jí státní?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Podle mého názoru je nejvhodnější, aby těch společností bylo přibližně a teď říkám přibližně 5, to znamená, na jedné straně aby byla zajištěna dostatečná konkurence, tak jak to známe například u mobilních operátorů nebo na druhé straně třeba u stavebních spořitelen nebo bank, kde zase je ta nevýhoda, že těch subjektů je příliš mnoho. Dalším takovým typickým příkladem jsou třeba zdravotní pojišťovny. Pokud těch subjektů je příliš mnoho, tak je to pro občany málo přehledné a navíc pro stát mnohem hůře kontrolovatelné než když je těch společností, které jsou v tom konkurenčním postavení poměrně malý počet. Ale tak jak říkám, ten počet nesmí být natolik nízký, aby zabraňoval účinné konkurenci.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Bývalý premiér, sociální demokrat, Vladimír Špidla v Lidových novinách píše, cituji: „Stát hodlá vyvést do soukromých penzijních fondů přibližně jeden bilion korun za prvních pět let od startu důchodové reformy. Peníze budou logicky v důchodovém systému chybět. Takový krok těžce zatíží veřejné finance.“ Jak je to tedy s penězi pro zajištění těchto fondů? Za prvé jde opravdu o bilion korun za pět let?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ne, to číslo bude mnohem nižší, protože návrh, můj návrh, který jsem zkoncipoval jako ten základní, který předkládám do diskuse, tak počítá s tím, že v prvních letech bude odváděno do těch penzijních společností 3 % z vyměřovacího základu. To znamená, pokud mluvíme o nějakém hrubém číslu, tak by to měla být přibližně poloviční suma proti tomu, co uvádí pan Špidla, to znamená někde kolem půl bilionu korun. Nicméně ano, je to poměrně zásadní částka, je to částka, která ovlivní bilanci průběžného systému. Ten průběžný systém je potřeba doplnit z jiných zdrojů, ale ten krok je nutný z toho důvodu, o kterém jsem mluvil. Pokud chceme, aby ten penzijní systém byl udržitelný v horizontu nějakých 40 až 50 let, to znamená, i pro dnešní dvacetileté nebo třicetileté občany, aby měli jistotu, že ten důchodový systém pro ně bude dostatečný, tak jinou cestou prostě jít nemůžeme.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
A to doplnění představuje zvýšení podle návrhu hranice DPH na jednotnou sazbu 19 %.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, tím z mého pohledu správným návrhem na doplnění zdrojů důchodového systému je zvýšení nepřímých daní, to znamená, především zvýšení daně z přidané hodnoty, kromě toho předpokládáme a je to naprosto jednoznačně dohodnuto a nakonec zachyceno i v programovém prohlášení vlády, že do těchto zdrojů půjdou také veškeré výnosy ze státního majetku, tedy ze státních podniků, jednak z prodeje státních podniků z dividend, z pronájmů a tak dále. Nicméně to doplnění o zdroje z nepřímých daní, to je skutečně z mého pohledu nutné a nevidím jinou reálnou cestu, jak zdroje důchodového účtu doplnit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Je tady ještě odstrašující příklad, a to doslova pro celou Evropu maďarské vlády, která de facto teď znárodňuje zpětně soukromé penzijní fondy proto, aby doplnila finanční díru ve státním rozpočtu. Kdo bude garantovat Čechům, že se něco podobného nestane s jejich penězi v soukromých penzijních fondech?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Na to je jednoduchá odpověď. To musí garantovat občané tím, že zvolí takovou politickou reprezentaci, která k takovému kroku nikdy nepřistoupí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
No, počkejte.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ne, to je fakt a nejde to nijak jinak vyjádřit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Takže ta garance de facto neexistuje v té chvíli?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ve chvíli, kdy si občané zvolí vládu, která přistoupí, nebo politickou reprezentaci, která přistoupí ke znárodňování, tak proti tomu není obrana žádným zákonem.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Neboli ty fondy nikdy není možné považovat za jistotu investice?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ale to tak není. Jsou přece země, kde ty fondy fungují dlouhodobě.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Ale jsou také země, kde nefungují. Víte, to je ten klasický příklad to Maďarsko.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak já předpokládám a doufám jako občan České republiky, který ten penzijní systém, doufám, bude využívat také, tak já věřím, že čeští občané budou natolik sami vůči sobě zodpovědní, že nepřipustí takovou politickou reprezentaci, která by opakovala 40-léta minulého století.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
V Maďarsku se to stalo, takže otázka je, že ten systém jenom natolik stabilní, na kolik jsou stabilní názory politiků.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ten systém je natolik stabilní, na kolik jsou stabilní názory občanů. To je fakt a tady nejde použít jiné heslo než to tradiční. Demokracie je prostě nejméně špatným z těch způsobů řízení státu. Pokud občané rozhodnou, že si sami sobě nechají ukrást majetek, tak tomu skutečně nikdo nezabrání.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Bude ještě asi probíhat dlouhá a strastiplná cesta debat, než se vám podaří ustálit se na nějaké podobě penzijní reformy. Skutečně to stihnete do 1. ledna 2012, jak hlásal pan ministr dopravy po schůzce finančních expertů?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já osobně pro to udělám maximum kromě jednání uvnitř koalice, které je už dohodnuté, tak já jsem jasně avizoval, že chci velmi pečlivě vyjednávat jak s opozičními nebo dalšími politickými stranami, tak se sociálními partnery a já doufám jenom, že ta jednání budou co nejvíce konstruktivní.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Ještě k příštímu týdnu a k dění. Jak všichni víme, 8. prosince se bude stávkovat. Vy jste už několikrát uvedl, že vláda odborům neustoupí. Tato vaše pozice stále platí.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já jsem jednoznačně uvedl a na tom trvám, že vláda nemůže ustoupit v tom základním cíli. To znamená, zlevnění provozu státu, snížení nákladů na provoz státu. Já jsem mnohokrát říkal, že jsem připraven k diskusi o nástrojích, jak toho zlevnění provozu státu dosáhnout. Nakonec o tom proběhla řada jednání, která bohužel nevedla ke konstruktivnímu výsledku. Já jsem nějaké nástroje navrhl a ty nástroje jsou naprosto standardní. To že musíme dosáhnout snížení nákladu státu na provoz státu, to je naprosto jednoznačné a z tohoto cíle vláda ustoupit nemůže.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Takže úplně jednoduše řečeno, stávka proběhne, vy se na ní podíváte, vezmete jí na vědomí a pojede se dál?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ne, tak přece všichni občané musí vědět, že ten stát platíme z jejich peněženek, že oni se skládají na provoz tátu a já, pokud chci být odpovědným hospodářem, tak prostě musím říci, že stát musí být levnější a že není možné udržovat dnešní rozsah financování státu a tak jak jsem řekl, jsem ochoten diskutovat o jednotlivých nástrojích. Nakonec o těch nástrojích probíhala dlouhá diskuse. Ale ten základní cíl, ten je prostě nepřekročitelný.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Ještě jedno zajímavé téma. Na příští schůzi vlády, a to s tím souvisí, se snižováním platů o 10 %, kvůli kterému se bude stávkovat, máte také platy duchovních. Jen dodám, že u těchto vysokoškolsky vzdělaných lidí je průměrný plat 16 tisíc hrubého, nástupní 11 tisíc hrubého a na stole je návrh, tento plat také snížit o 10 %. Jste pro nebo proti?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak jednak nejedná se o snižování platů o 10 %, ale snižování objemu platů o 10 %, co se týká, to je velký rozdíl, protože to je právě ten nástroj zefektivnění státní správy. Co se týká duchovních, tak já jsem byl povinen předložit varianty řešení, předložil jsem jak variantu snížení platů duchovních o 10 %, tak variantu takzvaně nulovou, to znamená, ponechání platů duchovních na stávající výši a musím říci, že vzhledem k tomu, že ty nůžky mezi průměrnými platy a platy duchovních se natolik v posledních letech rozevírají a například ty nástupní platy jsou skutečně na velmi nízké úrovni, že budu podporovat ten návrh, aby úrovně platů duchovních nebyly snižovány.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Čili berete za relevantní argument církví, že duchovní de facto nejsou státní zaměstnanci a placeni ze státních peněz jsou jen kvůli nedořešenému vyrovnání státu a církví?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
To je složitá otázka, spíše by měla směřovat na ministra kultury. Z mého pohledu je bez toho, abychom o tom museli vést další půlhodinovou diskusi, je ten pohled jednoduchý. Jak jsem řekl, ty nůžky se příliš rozevřely a rozevírat je dále, by bylo velmi nefér vůči této skupině zaměstnanců, kteří sice formálně státní zaměstnanci nejsou, nicméně bohužel z historického hlediska stát převzal za jejich mzdy odpovědnost a dosud za těch 20 let nebyl schopen se s tím vypořádat tak, aby se této povinnosti zbavil.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky na slyšenou.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Na slyšenou a pěkný večer.

Aktuální dění

Jaromír Drábek: MPSV dnes zveřejnilo koncepci plánované penzijní reformy (Radiožurnál)

By Jaromír DrábekNo Comments

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem pořadu Radiofórum na Radiožurnálu, kde hovořil o koncepci plánované důchodové reformě, kterou dnes MPSV představilo veřejnosti.
Radiožurnál, 30. 11. 2010

Moderátor (Jan Bumba):
Ministerstvo práce a sociálních věcí dnes zveřejnilo koncepci plánované penzijní reformy. Úkolu s nímž si zatím nedokázalo poradit několik vlád po sobě. Základní představa nynějšího ministra bude předmětem ještě dlouhých diskusí, jak v koalici, tak s opozicí, tak se sociálními partnery. Šéf resortu dnes ale předložil novinářům i o něco konkrétnější údaje. Pokud jde o změny, které se mají dotknout budoucích penzistů. Těch, jimž bude důchod přiznán od září příštího roku, zhruba 80% z nich musí počítat s tím, že budou mít úroveň dávek o něco nižší než na jakou by měli nárok nyní. Nový vzorec výpočtu vychází z nedávného verdiktu Ústavního soudu, jak mi ministr Jaromír Drábek vysvětlil krátce před vysíláním.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Nález Ústavního soudu jednoznačně řekl, že je potřeba více zohlednit takzvanou zásluhovost, to znamená, více zohlednit předchozí příjem těch, kteří žádají o starobní důchod a kterým je ten starobní důchod vypočítáván. V té základní variantě, kterou já jsem navrhl je to tak, že by měly být zvýšeny ty vypočítávané důchody u nejvyšších příjmových kategorií, tak to prostě nařídil Ústavní soud a měly by být zachovány úrovně vypočtených důchodů u těch úplně nejnižších důchodů tak, abychom nedostávali ty důchodce, kterým jsou přiznávány nejnižší důchody do nepříznivé sociální situace.

Moderátor (Jan Bumba):
A kde na to nejvíce doplatí lidé s takovými řekněme běžnými průměrnými příjmy.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Nedá s říct, běžnými průměrnými příjmy, je to prostě tak, že ti lidé, kterým bude přiznáván důchod oproti současné situaci, některým bude přiznáván důchod v následujících letech, tak budou mít o několik desetikorun každý rok přiznávaný postupně ten důchod menší, ale když si vezmete, že například k 1. lednu bude valorizace v průměru o 370 Kč, tak si myslím, že nově nastupující důchodci tento pohyb pozvolný v průběhu 5 let ani nepoznají.

Moderátor (Jan Bumba):
Nejvyšší příjmová skupina, která by si měla polepšit to jsou lidé, kteří mají nad 36 tisíc korun měsíčně?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Ano, to vyplývá z nálezu Ústavního soudu, který konstatoval, že dnešní systém počtu nově přiznávaných důchodů dostatečně zohledňuje zásluhovost právě u těch vyšších příjmových kategorií, my jsme se s tím museli nějakým způsobem vypořádat a je to tak, že v tom posledním takzvaném decilu, to znamená v těch 10% důchodců, kteří před nástupem do starobního důchodu měli nejvyšší příjmy, tak tam zvyšujeme náhradový poměr, když to řeknu velmi zhruba tak řádově o 6% bodů z dnešních přibližně 19% na těch navrhovaných přibližných 25%.

Moderátor (Jan Bumba):
Ještě, aby to zaznělo úplně jasně, lidé, kteří dnes pobírají důchod, ti žádnou změnu nepoznají?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Ti, kteří dnes pobírají starobní důchod tak jim se žádným způsobem na přiznaný důchod sahat nebude v žádném případě je to nějak neovlivní a tak, jak jsem řekl, ten náběh do toho nového vzorce bude trvat přibližně 5 let, to znamená, ty změny z roku na rok budou skutečně naprosto nepatrné.

Moderátor (Jan Bumba):
Po těch 5 zhruba 5 letech, jak výrazně se tedy budou lišit důchody lidí s vysokými příjmy a lidi s nižšími příjmy. Jak výrazný bude ten rozdíl oproti dnešku. Půjde řádově o tisíce korun měsíčně?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Ne, v žádném případě, půjde jejich kumulaci za těch 5 let o jednotky stokorun, nicméně musím říci, že ten nový vzorec, který navrhuji, tak je troufám si říci spravedlivější, protože kromě té základní výměry a té části příjmu, která se započítává 100%, což je dneska příjem řádově do, když to řeknu velmi zhruba 11 tisíc korun hrubého měsíčně, tak nad tuto hranici se veškerý příjem bude započítávat stejným procentem. Na rozdíl od dnešní situace, kdy je ta křivka velmi složitá a zalomená, kdy nějaká část příjmu je započítávaná jedním procentem, jiná část příjmu jiným procentem a ten počet je velmi složitý a troufám si říci, že poměrně výrazně nespravedlivý.

Moderátor (Jan Bumba):
Dodává ministr práce a sociálních věcí, Jaromír Drábek. Dnešní poznámka Ozvěn dne patří rozruchu, který opět způsobil internetový server WikiLeaks, když začal na webu zveřejňovat statisíce důvěrných diplomatických depeší, jež odcházely v posledních desetiletí z amerických ambasád, únik těchto materiálů vyvolává řadu mravních, etických i profesních otázek. No a klade si je i komentátor Respektu, Jan Macháček.

Aktuální dění

Jaromír Drábek: Změny penzijního systému (ČT 24)

By Jaromír DrábekNo Comments

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem pořadu Ekonomika na ČT 24, kde hovořil o představeném návrhu důchodové reformy, který v současné době projde odbornou diskusí nejen mezi koaličními partnery.
ČT 24, 30. 11. 2010

Moderátor (Přemysl ČECH):
Až 80 % budoucích důchodců se může začít smiřovat s nižším příjmem. Ústavní soud totiž přikázal, aby se do budoucna penze počítaly podle nového vzorce. Ministr práce Jaromír Drábek ale dodává, že půjde o pokles většinou v řádu desetikorun, který navíc často smaže automatické dorovnání důchodů.

A po telefonu teď zdravím ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Dobrý večer.

Host (Jaromír DRÁBEK; ministr práce a sociálních věcí):
Dobrý večer.

Moderátor (Přemysl ČECH):
Pane ministře, souhlasíte s nálezem Ústavního soudu, nebo s ním máte nějaký problém?

Host (Jaromír DRÁBEK; ministr práce a sociálních věcí):
No, tak já …, mně nezbývá, než respektovat nález Ústavního soudu, ať je můj osobní názor jakýkoliv. Ústavní soud jasně řekl, že od října příštího roku je potřeba posílit takzvanou zásluhovost při výpočtu nově přiznávaných důchodů, a to je také motivem pro tu novou úpravu, kterou bude ministerstvo práce a sociálních věcí navrhovat.

Moderátor (Přemysl ČECH):
Lidé, kteří odvedli do systému víc peněz, si asi zaslouží vyšší důchody, ale musí to být za cenu snížení průměrných důchodů, jiné řešení než jakousi degresi těchto důchodů jste nenašli?

Host (Jaromír DRÁBEK; ministr práce a sociálních věcí):
V žádném případě nedojde ke snížení průměrných důchodů, ten průměr v důchodech zůstane zachován, to opatření bude fiskálně neutrální, to znamená, ta suma celkových peněz, která půjde na výplatu důchodů, tak zůstane stejná. Nicméně pokud Ústavní soud svým nálezem v podstatě nařídil zvýšit nově vypočítávané důchody u vysokopříjmových kategoriích důchodců, tak není jiná možnost, než postupně v tom dlouhém přechodném období tak, jak bylo v tom úvodním příspěvku zmíněno, vyrovnat tu křivku tak, aby bylo dosaženo toho, co Ústavní soud nařídil.

Moderátor (Přemysl ČECH):
Změn chystáte od příštího roku víc, chcete zrychlit zvyšování důchodového věku u žen. Jak, jakým způsobem, jak rychle?

Host (Jaromír DRÁBEK; ministr práce a sociálních věcí):
Jde o to, že v současné době nebo v posledních letech se velmi výrazně rozevírají nůžky mezi takzvanou střední dobou dožití a věkem odchodu do důchodu. Je to způsobeno tím, co všichni samozřejmě kvitujeme pozitivně, že se prodlužuje doba života vlivem zlepšení životních podmínek a také zlepšení zdravotní péče, ale tak jako v jiných státech je potřeba, …

Moderátor (Přemysl ČECH):
Pojďme prosím k těm parametrům rovnou.

Host (Jaromír DRÁBEK; ministr práce a sociálních věcí):
… tak je potřeba přizpůsobit tomu i věk odchodu do důchodu, to znamená, ten současný systém zvyšování věkové hranice pro ženy neodpovídá té rychlosti zvyšování věku dožití, a to je potřeba parametricky upravit tak, aby …

Moderátor (Přemysl ČECH):
Tak, pane ministře, jaké budou ty parametry?

Host (Jaromír DRÁBEK; ministr práce a sociálních věcí):
Tak, aby ten současný systém zvyšování věku odchodu do důchodu, kde se každý rok zvyšuje věk odchodu do důchodu u žen o 2 měsíce, tak aby se zrychlil a já navrhuji v tom materiálu, aby se zvýšil na 6 měsíců zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu každý rok, ale podotýkám až od roku 2015.

Moderátor (Přemysl ČECH):
Tak změnit by se mělo také krácení předčasných důchodů, v jakých parametrech? Poprosil bych jenom ty parametry bez komentáře?

Host (Jaromír DRÁBEK; ministr práce a sociálních věcí):
Tam v tuto chvíli jsou 2 parametry, a to je 0,9 % do 2 let předčasného odchodu do důchodu a nad 2 roky je to 1,5 % a my chceme zjemnit tuto škálu, to znamená, nastavit 3 stupně 0,9, 1,2, 1,5 pro každý rok předčasného odchodu do důchodu.

Moderátor (Přemysl ČECH):
Tak reforma počítá také s tím, že část peněz bude odváděna na individuální penzijní účty a vyplácet se bude formou doživotních měsíčních výplat, jednorázová výplata nebude možná. Jak zajistíme bezpečnost fondů spravovaných soukromými firmami?

Host (Jaromír DRÁBEK; ministr práce a sociálních věcí):
Tak ty fondy budou jednak licencované, to znamená, budou muset splnit velmi přísné podmínky, zejména půjde o oddělení toho hospodaření fondu od majetku správce fondu, to znamená, aby nebylo možné směšovat peníze vlastníka a peníze střadatelů, když to řeknu velmi zjednodušeně a za druhé také to, co již bylo zmíněno, bude existovat zvláštní fond pro ty, kteří chtějí mít skutečně stoprocentní jistotu, nechtějí investovat do rizikových položek, to znamená, fond, který bude investovat pouze do státních dluhopisů, tak, aby tam byla skutečně stoprocentní garance státu nad tím hospodařením, respektive nad vývojem uložené částky.

Moderátor (Přemysl ČECH):
Rozumíme. Ještě velice stručně, říkali jsme, že nebude možná jednorázová výplata. Co se stane, když ten, kdo začne pobírat důchod, tyto dávky a dožije se jen několika výplat. Bude mít jeho rodina prostě smůlu?

Host (Jaromír DRÁBEK; ministr práce a sociálních věcí):
Tam je to skutečně, ta výplata je formou takzvané anuity, to znamená, ten důchod je rozpočítán podle předpokládané délky dožití. Samozřejmě někdo se dožije a budiž mu to přáno mnohem delšího věku, než kolik je ten průměrný a bude dostávat ten důchod až do té doby, dokud bude žít. Na druhou stranu, pokud někdo bude mít délku dožití menší než průměrnou, tak samozřejmě také bude dostávat tu anuitní částku pouze do té doby, dokud se dožije, to je prostě záležitost standardního výpočtu anuity, tedy měsíční částky vypočítávané a vyplácené každému člověku individuálně.

Moderátor (Přemysl ČECH):
Dobře. Pane ministře, já vám děkuji za upřesnění, za vaše názory a přeji hezký večer. Na shledanou.

Host (Jaromír DRÁBEK; ministr práce a sociálních věcí):
Prosím. Pěkný večer a na shledanou.

Aktuální dění

Jaromír Drábek: O reformě penzí budeme jednat i s ČSSD (Právo)

By Jaromír DrábekNo Comments

Důchodová reforma je podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka natolik stěžejní záležitostí, že o ní chce vláda diskutovat v tripartitě i s ČSSD. Drábek to včera řekl po poradě ekonomických ministrů.
Právo, 26. 11. 2010

Podle ministra dopravy Víta Bárty se porada shodla na „jízdním řádu“ reformy. „Je zcela reálné, že 1. ledna 2012 bude hotovo,“ uvedl ministr dopravy. Klíčová koaliční jednání o podobě reformy však očekává až v lednu příštího roku.

Bártovy Věci veřejné včera na poradě zopakovaly svůj návrh na zřízení mezigeneračního fondu, který by měl vytvořit dostatečnou finanční rezervu pro výplaty penzí. Pro VV je klíčové, aby se penze nesnižovaly a jejich ministři zdůrazňují také podporu rodin s dětmi.

„Je to jedna z posuzovaných variant,“ připustil ministr Drábek. On osobně se k ní však prý nepřiklání.

Ministři podle něj projednávali načasování jednotlivých kroků reformy. Diskutovali také o tom, jak vypracovat harmonogram řešení nálezu Ústavního soudu. Ten v dubnu prohlásil, že české důchody jsou příliš rovnostářské a diskriminují lidi s vyššími platy. K počátku října příštího roku musí být zjednána náprava. Drábek předpokládá, že diskusi o důchodové reformě na politické úrovni v první fázi povedou předsedové stran.

Aktuální dění

Jaromír Drábek: Věci veřejné prosazují vytvoření mezigeneračního fondu (Radiožurnál)

By Jaromír DrábekNo Comments

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem pořadu Radiofórum na Radiožurnálu, kde společně s dalšími hosty diskutoval o plánované penzijní reformě a také mj. o návrhu Věcí veřejných k vytvoření tzv. mezigeneračního fondu.
Radiožurnál, 25. 11. 2010

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Se svou představou důchodové reformy přišli na dnešní poradu ekonomických ministrů zástupci Věcí veřejných. Prosazují vytvoření mezigeneračního fondu. Měla by tak vzniknout finanční rezerva, do které má stát sáhnout, pokud se demografická křivka příliš vychýlí a na důchody nebude dost peněz. A nárok na prostředky z tohoto fondu by měli mít taky rodiče s více dětmi. Zaujalo vás téma? Čekáme na vaše otázky. Pište buď e-mailem na adresu ozvenydne@rozhlas.cz nebo esemeskou ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 90 777 04. Diskutovat budou poslanec za Věci veřejné a jeden z autorů návrhu reformy, Radim Vysloužil. Dobrý večer.

Host (Radim Vysloužil /VV/, poslanec a jeden z autorů reformy):
Dobrý večer.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
A taky ministr práce a sociálních věcí, Jaromír Drábek z TOP 09. Dobrý večer.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Pěkný večer.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane poslanče Vysloužile, řekněte ve zkratce, jak by měl fungovat ten mezigenerační fond? Co by měl plnit za úlohu, jak by měl sloužit?

Host (Radim Vysloužil /VV/, poslanec a jeden z autorů reformy):
Tento generační fond je pružným prvkem v důchodovém systému, který zajišťuje stabilitu, jak jste právě říkala, v dobách se špatným demografickým vývojem. To jest v dobách, kdy snížený počet, nižší počet lidí, kteří jsou v produktivním věku a zvýší se počet lidí, kteří jsou ve věku důchodovém. Toto, tento fond plní funkci jak reprodukční, tak funkci zásluhovosti i solidarity. Jedná se o to, že lidé, kteří pracují, odvádí prostředky do tohoto fondu. A v případě narození dítěte dostávají zpět prostředky z tohoto fondu vyplacené.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
V případě narození prvního dítěte?

Host (Radim Vysloužil /VV/, poslanec a jeden z autorů reformy):
V případě narození prvních třech dětí.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
To znamená, že až u toho třetího dítěte, jestli se nepletu?

Host (Radim Vysloužil /VV/, poslanec a jeden z autorů reformy):
Jedná se o to, že dostanou část, to znamená jednu třetinu při narození prvního dítěte. Od té doby se jim snižuje odvod o jednu třetinu. A následujícím, když budou mít dvě děti, dostávají další druhou třetinu. A když mají tři děti, dostávají třetí třetinu.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
A lidé by měli dál ve stejné výši jako dnes odvádět peníze i do toho průběžného systému?

Host (Radim Vysloužil /VV/, poslanec a jeden z autorů reformy):
Ano, my chceme vlastně nesnižovat celkovou výši důchodů, což je samozřejmě předpokladem pro to, aby se odváděla stejná výše, která v současné době je.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane ministře, co si myslíte vy o tom návrhu Věcí veřejných, který teď krátce představil pan poslanec Vysloužil. Je to životaschopná myšlenka, takový mezigenerační fond? Mohl by prospět při penzijní reformě?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Tak jak jste řekla, je to velmi stručné představení. To znamená, je potřeba určitě k tomu dopracovat další podmínky, za kterých by bylo možné ten mezigenerační fond zřídit. Nicméně já jsem nikoliv k tomu cíli, ale k tomu nástroji velmi skeptický. Samozřejmě že důchodová reforma musí zohlednit to, zda lidé, rodiče investují prostředky do výchovy svých dětí. To je samozřejmě koncept, který je potřeba rozpracovat. Nicméně ta forma mezigeneračního fondu má dva zásadní problémy. Za prvé je to velmi nesystémový a nestandardní nástroj. A za druhé tak, jak to bylo představeno, tak by to znamenalo, že rodiče by dostali nějakou jednorázovou dávku při narození dítěte. A ze systémových analýz jednoznačně vyplývá, že jednorázová dávka je to nejhorší řešení. Samozřejmě je potřeba podporovat rodiče při výchově dětí, ale je potřeba podporovat je trvale. Protože u celé výchovy toho dítěte, celých těch, celých těch mnoho let, kdy rodiče to dítě živí, vychovávají a připravují na budoucí samostatnou ekonomickou existenci. Z tohoto důvodu tu formu garančního fondu v této předložené formě považuji za neakceptovatelnou.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane poslanče, není to opravdu spíše takové populistické řešení? dáme dávku, třetinu, za první dítě, další třetinu za další, pak další. Nejsou ty jednorázové dávky opravdu spíš demotivační?

Host (Radim Vysloužil /VV/, poslanec a jeden z autorů reformy):
Já bych doplnil to předešlé vyjádření. My počítáme s tím, že část bude vyplacená, jedna ta jedna třetina, a část bude vyplácena po dobu, kdy ten člověk se stará o to dítě. To znamená do věku osmnácti let. Tam je to, oba dva ty prvky jsou tam obsaženy. Jenom jsem je nezmínil na začátku. Co se týká, jestli, jestli je, já bych řekl, že hlavně tenhle fond je opravdu zásluhový a solidární s těmi, opravdu i těch lidí, kteří pracují.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Říkal jste, že by tam přispívali všichni, kteří pracují. Jakou částkou?

Host (Radim Vysloužil /VV/, poslanec a jeden z autorů reformy):
Tohle závisí procento, kolik by se odvádělo, záleží na tom, jaký bude demografický vývoj a jeho predikce do budoucna.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Můžete být konkrétnější? Tedy pokud by třeba se rodilo víc dětí nebo míň dětí? Výše se od toho bude odvozovat?

Host (Radim Vysloužil /VV/, poslanec a jeden z autorů reformy):
Přesně tak. Záleží na tom, pokud by byla dostatečná reprodukce, což by znamenalo, že ti lidé, když to zjednoduším, měli by dvě nebo tři děti. tím pádem by měl toho budoucího plátce, tak ty procenta by byly minimální. Takže záleží na demografickém vývoji.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane ministře, myslíte si, že by bylo možné, pokud by ten mezigenerační fond už byl v nějakém reálnějším výhledu, uvažovat o tom, že by se výše toho příspěvku měnila právě s ohledem na to, kolik se rodí dětí nebo nerodí naopak?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Ne, to v každém případě považuji za nepřijatelné. Protože přece my při koncepci důchodové reformy musíme dát občanům jasně najevo, na co se mají připravit, jakým způsobem se mají chovat. Jaké budou ty jednotlivé úpravy. A není možné to průběžně nějakým způsobem odvozovat a průběžně měnit. To samozřejmě nejde. Nicméně je z toho představení vidět, že tam je prostě řada věcí ještě nedopracovaných. Já se nebráním diskusi o nástrojích na podporu prorodinné politiky, to v žádném případě ne. Nicméně to musejí být návrhy, které jsou realistické a které jsou opřeny o nějaké jasné vypočitatelné a měřitelné argumenty.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane poslanče, pokud jde o to, kolik peněz by z toho mezigeneračního fondu vzal a dal důchodcům, máte už toto vypočítáno?

Host (Radim Vysloužil /VV/, poslanec a jeden z autorů reformy):
Já bych chtěl doplnit určitě to, že my máme výpočty, máme křivky, se kterými počítáme. Takže není to určitě postaveno na vodě. To je první věc. A já bych hlavně chtěl uvést třeba porovnání s návrhem TOP 09, která chce udělat, dá se říct, že děti budou platit, budou platit svým rodičům důchod. Tak tenhle systém, který je uváděn, je, spíše bych řekl, nekoncepční. A není tam vlastně vytvořena zásluhovost. Hlavně v tom, že popřípadě když rodiče budou mít dítě, které je postižené, tím pádem nevydělává, budou znevýhodněni vůči ostatním. Nebo rodiče, které budou mít děti, které se rozhodnou pracovat v zahraničí a nebudou odvádět do našeho systému, tím pádem také budou znevýhodněni. A nebo ještě ti rodiče, kteří nebudou mít další děti, kteří se budou rozhodovat, že budou mít další děti, tím pádem nebudou vydělávat a budou mít další děti, kteří nám právě jsou ti budoucí plátci do systému. Tak si myslím, že tenhle systém, který my navrhujeme, je právě zásluhový.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Vy tady mluvíte hodně o dětech. Tady mám SMS posluchače, který píše. Bezdětné je potřeba potrestat za to, že žijí? Jak si to můžou dovolit? I tak se to dá brát, pane poslanče. Že lidé, kteří třeba ani mít děti nemůžou, budou v určitém směru znevýhodněni?

Host (Radim Vysloužil /VV/, poslanec a jeden z autorů reformy):
My řešíme to, že když, když člověk má, nebo rodina má dítě, tak s tím jsou spojené nějaké náklady. Počítá se, že tyto náklady přesahují dva miliony korun. Dva miliony korun, než dítě dosáhne věku osmnácti let. Člověk, který je bezdětný, nemá tyto náklady. A může část svých prostředků právě si odkládat a připravovat se na důchod. A hlavně to, že rodiče, kteří mají děti, tak vytváří vlastně další poplatníky do systému. A vlastně musíme odměnit, hlavně tyto lidi musíme odměnit a nesmíme je znevýhodňovat. Protože v současné době jsou spíše znevýhodňováni.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane ministře, Věci veřejné dnes také uvedly, že žádají, aby ten důchod zůstal v té míře, v jaké je teď. Tedy ta výše a také aby se neměnila doba jeho čerpání. Já tomu rozumím tak, že by měla být zachována ta doba pro odchod do důchodu, protože jak bude důchod čerpaný, to asi nikdo úplně neodhadne. Myslíte si, že je to možné zachovat? Nebo garantovat v současné situaci?

Host (Radim Vysloužil /VV/, poslanec a jeden z autorů reformy):
Já se omlouvám, že vám do toho skáču. My jsme říkali, že nesmíme snižovat délku pobírání důchodu.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Ano?

Host (Radim Vysloužil /VV/, poslanec a jeden z autorů reformy):
To znamená v případě, když se prodlouží věk dožití lidí, tak se o to bude prodlužovat vlastně odchod do důchodu. My neříkáme, že …

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Což ale nemůžete nikdy odhadnout?

Host (Radim Vysloužil /VV/, poslanec a jeden z autorů reformy):
Jde propočítávat i tyhle záležitosti. Dá se odhadnout, o kolik se prodloužil věk na dožití. takže dá se podle toho zjistit, kdy je možné odejít do důchodu.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane ministře, dá se to tímto způsobem odhadovat a garantovat, jak dlouho bude kdo pobírat důchod? Podle toho taky odvozovat, jak má být vysoký?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
No však ten systém už dnes je nastavený a běží. A myslím si, že je to dobře, že už několik let se postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu, právě s tím zvyšujícím se průměrným věkem dožití. Takže já to považuji trochu za vlámání se do otevřených dveří. Protože ten systém tak funguje. A samozřejmě že i v rámci vyhodnocení aktuálních dat přípravy důchodové reformy, tak je potřeba vyhodnotit, zda to postupné zvyšování věku odchodu do důchodu, které je dnes naplánováno do roku 2030, tak jakým způsobem tu trajektorii případně upravit a nastavit dále. Protože i dnešní třicátníci by měli vědět, jakou před sebou mají dlouhou pracovní kariéru, kdy budou mít nárok na důchod a jaký nárok na důchod budou mít. A to je, to je směr těch kroků, které já připravuji.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Prosím už jen několika slovy. Pane ministře, byli jsme tady svědky jakési kontroverze nebo střetu dvou různých názorů. Bude to mít penzijní reforma těžké ve vládní koalici?

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Já si myslím, že ten střet názorů není v tuto chvíli závažný v tom smyslu, že by dával najevo, že se v rámci koalice nejsme ochotni dohodnout. Přece ta dohoda uvnitř koalice je naprosto jasná. My vycházíme při návrhu důchodové reformy z toho konceptu, který připravila Bezděkova komise, to je naprosto jednoznačné. To, že jednotlivé strany prezentují nebo neprezentují do médií svoje návrhy před tím nebo v průběhu toho, to je projednávají s koaličními partnery. To je prostě záležitost jejich mediální politiky.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. A děkuji taky poslanci za Věci veřejné a jednoho z autorů reformy, o které jsme mluvili, Radimu Vysloužilovi. Pánové, přeji vám hezký večer, na shledanou.

Host (Radim Vysloužil /VV/, poslanec a jeden z autorů reformy):
Hezký večer.

Host (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí):
Pěkný večer.

Aktuální dění

Jaromír Drábek: Není důležité propocené tričko, počítá se gól (Liberecký deník)

By Jaromír DrábekNo Comments

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek poskytl rozhovor pro Liberecký deník, ve kterém hovořil o svém působení na ministerstvu a zároveň diskutoval o opatřeních, které musí být přijaty v souvislosti s plánovanými úsporami.
Liberecký deník, 20. 11. 2010

Jméno Jaromíra Drábka padlo několikrát v souvislosti s ministerským křeslem už při sestavování úřednické Fišerovy vlády. Vyšel z jablonecké Hospodářské komory směrem na Prahu, léta působil jako prezident Hospodářské komory České republiky.Do Prahy se také letos oficiálně vrátil. Zabodoval v parlamentních volbách za TOP 09 v Ústeckém kraji. Jablonec díky němu má prvního ministra v novodobé historii.

Je to velký skok, jak jste se orientoval v nejvyšší politice? Děláte řadu nepopulárních opatření, možná se to obrátí i proti vám, jako proti člověku.

To je samozřejmě možné. Nicméně když jsem se rozhodl tu zodpovědnost převzít, tak se nemohu divit. Každý má právo na svůj názor. Pokud někdo nesouhlasí s tím směrem, který já prosazuji, tak to považuji za normální. Za normální také považuji demokratickou diskusi o tom, jaké kroky jsou nejlepší. Musím říct, že jsem rád členem vlády, která jasně řekla, že nechce, aby se náš stát dále zadlužoval. A chce udělat řadu úsporných opatření. Každé úspory, když potom dojde ke konkrétním krokům, jsou bolestivé. Doléhají na konkrétní lidi, to je samozřejmě jasné, ale to není dostatečný argument, abychom pokračovali v tom, v čem v minulých letech. V zadlužování státu bez ohledu na možnosti ekonomiky a na to, jaké jsou příjmy státu.

Pokud by se k razantním krokům nepřistoupilo, mohlo by se stát, že bychom se dostali na úroveň Řecka. Pak by lidé třeba vyšli znovu do ulic?

Myslím, že to není jen příklad Řecka. To vidíme i na řadě jiných států našich partnerů v Evropské unii. Pokud to ten stát přežene, dlouhodobě hospodaří tak, že utrácí víc než kolik jsou jeho příjmy, v tu chvíli ztratí důvěru. Ztratí důvěru mezinárodních institucí a v tu chvíli musí přijít mnohem tvrdší řez. „Jemné úpravy“ musíme provádět teď. Říkám, že se to konkrétních lidí dotýká bolestivě.

Naproti tomu, když v některých státech musí snižovat důchody, počet nemocničních lůžek v nemocnicích, o několik desítek procent platy státních zaměstnanců, tak si myslím, že naše kroky jsou daleko jemnější, než by byly za tři čtyři roky. Kdybychom je teď neudělali, tak by ty kroky byly za další tři čtyři roky daleko razantnější.

Původně jste vyšel z komunální politiky, nyní se na to díváte shora. Možná v tomto momentě byste věděl, jak by vám mohli komunální politici v jednotlivých městech a obcích pomoci, abychom se dostali tam, kam vláda spěje.

Týká se to zejména dvou pohledů, které já vidím. To se netýká jen státu. Všichni dobře vědí, že hospodaření s financemi, které jsou veřejným statkem, je posuzováno nejen z pohledu státu. Z pohledu ostatních veřejných institucí, zejména krajů a obcí, takže na komunální úrovni je to také důležité. Pohled transparentnosti. Vláda se prohlásila za vládu, která chce být rozpočtově odpovědná. Ale také se prohlásila za vládu, která chce důsledně bojovat proti korupci, zprůhlednit, to co se děje při rozhodování o veřejných zakázkách. Ale i řadu dalších věcí. Tady je velmi důležité, aby to nezůstalo na úrovni státu, ministerstev a celostátních organizací, ale aby to šlo do regionů, komunální politiky. Myslím, že je to velká výzva a velký, ale také dlouhodobý úkol, který, doufejme, komunální politici alespoň z části naplní.

Jsou to tři otázky pro. Přidala bych jednu bonusovou. Má Jablonec v tomto momentě, jaké je složení radnice, nakročeno tímto směrem jít?

Doufám, že ano. Nicméně já mám na nástěnce takové heslo, že není důležité propocené tričko, ale počítá se gól.

Aktuální dění

Jaromír Drábek: Lafferova křivka skutečně existuje (Právo)

By Jaromír DrábekNo Comments

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek chce uvést na pravou míru několik nesprávných informací, které uvedl redaktor deníku Právo, v komentáři Dojmy s pojmy z předchozího rozhovoru s ministrem na téma zvyšování daně z příjmu právnickým osobám.
Právo, 19. 11. 2010

Polemika

Redaktor Práva Martin Hekrdla se do mne v komentáři Dojmy s pojmy zostra pustil kvůli mým vyjádřením v předchozím rozhovoru pro tento deník za to, že nesouhlasím se zvyšováním daní z příjmu právnických firem. Vysmívá se mému srovnání, že v roce 2000 vybral stát na dani z příjmů právnických osob zhruba 100 miliard korun, a v roce 2008, po několikerém snížení této daně, to bylo 175 miliard. Podle autora vůbec neberu v úvahu, že v letech 2000-2008 česká ekonomika rostla ročně v průměru o více než 4 procenta HDP a po tři roky dokonce mezi 6 až 7 procenty. „Bodejť by se pak na konci tohoto období nevybralo více než na začátku, navzdory (a ne kvůli, jak se domnívá Drábek) průběžnému snižování daňových sazeb.“

Problém s takovou argumentací spočívá v tom, co bylo dříve – slepice nebo vejce. Jinak řečeno, zda to není naopak. Pan Hekrdla se domnívá, že se ekonomice dařilo a díky růstu ekonomiky byl vyšší daňový výnos. Jenže už jaksi nebere v úvahu, že určitá část tohoto růstu byla způsobena právě mimo jiné i snižováním korporátní daně. Firmy měly díky nižším sazbám vyšší zisk, který mohly investovat do dalšího rozvoje podnikání a do mezd.

Stát nikdy žádný zisk nevytváří. Ten vytvářejí pouze podnikatelé. Přerozdělováním zisku přes veřejné rozpočty se bohatství nevytváří. Je zodpovědností politiků, aby udržovali pouze takovou míru zdanění, která by nedusila ekonomický růst a zároveň udržela nezbytnou míru sociální solidarity. Jsem přesvědčen, že současné vládě se i přes zjevné ekonomické problémy tuto rovnováhu daří udržovat.

Existují experimentální a ověřené zkušenosti, že každá úspěšná reforma veřejných financí, která má za cíl dlouhodobé snížení deficitu státního rozpočtu, musí vycházet z poměru jedna třetina opatření na straně příjmové, dvě třetiny na straně výdajové. Tento poměr sleduje i reforma této vlády. Daleko smysluplnější než zvyšování daní je osekání nejrůznějších daňových výjimek a rozšíření daňového základu. Zvýšení sazby korporátní daně by sice bylo jednodušší, ale znamenalo by to plošné zatížení všech firem.

Důsledkem by bylo zadušení většiny menších podnikatelských subjektů a odchod těch, které si to mohou dovolit, mimo území ČR. V současné situaci, kdy se firmy jenom pomalu vzpamatovávají z doznívající ekonomické krize, kdy převracejí každou korunu, aby mohly udržet výrobu či ji případně restrukturalizovat, by byl takovýto postup přímo likvidační. Ekonomika je složitý organismus, v němž neplatí jednoduchá trojčlenka, že vyšší sazba rovná se vyšší daňové inkaso. Zvýšit sazby daní právnických osob je jedna věc.

Zda to přinese vyšší výběr, je věc jiná. Pokud by se experiment nepovedl, nebude na sociální statky ani na platy úředníků státní správy, kterými se Hekrdla zaklíná. Lafferova křivka, které se redaktor tak vysmívá, skutečně existuje, i když o ní někteří bývalí ministři financí, evidentně bližší jeho ideologickému přesvědčení, v době nástupu do funkce netušili. Její existenci opakovaně prokázala hospodářská praxe a za její opomíjení přichází zákonitě trest v podobě poklesu výkonu ekonomiky.

Na závěr lze jenom konstatovat, že k personálním úsporám na provozu státu musí dojít tak jako tak – bez ohledu na to, jak vysoké budou sazby jednotlivých daní.

O autorovi: Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí

Aktuální dění
Blue Taste Theme created by Jabox