Jaromír Drábek

Jsem připraven nést odpovědnost za to, že jsem Vladimíra Šišku přivedl na ministerstvo, řekl v rozhovoru pro HN ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

Policie Šišku a šéfa odboru informatiky Milana Hojera v pondělí obvinila z trestného činu podplácení. Zatím ale neřekla podrobnosti. Neví se například, kterou zakázku mohli oba muži chtít zmanipulovat. Protikorupční detektivové zatím vyloučili, že by šlo o systém vyplácení sociálních dávek nebo zakázku na systemizaci ministerstva práce a sociálních věcí.

Ani vteřinu jste neuvažoval o tom, že byste rezignoval?
Neuvažuji o ničem podobném, protože v tomto případě nemám žádné informace, nad kterými bych měl uvažovat. Udivuje mě však, že je mají média, považuji to za skandální.

Vašeho prvního náměstka a dalšího vysokého úředníka policie obvinila z podplácení…
Zatím nám policie neuvolnila žádné informace, přestože jsme je o to žádali. Zatím vím jen to, že byli obviněni z podplácení.

V jakém momentu to pro vás bude natolik vážné, abyste podal demisi?
Nechci spekulovat o tom, co by kdyby. Až budu mít relevantní informace, rozhodnu o dalších krocích.

Vladimíra Šišku jste na ministerstvo přivedl vy. Počítáte s tím, že vás může jeho aféra připravit o ministerský post?
Samozřejmě jsem za to připraven nést odpovědnost. Nicméně nebudu spekulovat předem o něčem, co je spekulace.

Neuvažujete teď o přezkoumání všech IT zakázek, které spadaly do působnosti obou vysokých úředníků?
My jsme zavedli velmi průhledný systém zadávání zakázek. Jsou dohledatelné na webu, a to nejen pro interní potřeby ministerstva, ale zejména pro veřejnost. Najdete tam všechna výběrová řízení od zadávací dokumentace až po smlouvu. Samozřejmě že pokud budu mít informace, že se případně ta aféra týká nějaké konkrétní zakázky, tak si tu zakázku samozřejmě nechám hloubkově pověřit.

Udělal jste nějaká preventivní opatření?
Neudělal. Nemám k tomu žádné informace, na základě kterých bych mohl nějaká opatření udělat. Snažil jsem se získat informace, které by měl ministr vědět, pokud se jedná o jeho prvního náměstka. Proto, abych na základě toho učinil případné kroky. Bohužel nemám na základě čeho.

Jste s prací pana Šišky spokojen i přes problémy, které provázely například výplaty sociálních dávek?
Posledních devět let je mým blízkým spolupracovníkem. Je to člověk, který za dobu působení na ministerstvu práce a sociálních věcí ukázal, že se umí vypořádat s úkoly, které jsem na něj kladl. Řekl jsem to veřejně a nemám na tom v tuto chvíli co měnit.

autor: Kateřina Eliášová
Hospodářské noviny, 2. 10. 2012
zdroj: top09.cz

Praha /ROZHOVOR/ – Jen vám ztíží přístup k dávkám, varuje před sKartou Národní rada zdravotně postižených. Už několikrát se proto vydala před ministerstvo, aby dala Jaromíru Drábkovi důrazně najevo, že se jí povinné užívání karty nelíbí. Ministr si však nedělá z kritiky hlavu. Sami postižení se s bankou domluví, kde potřebují upravené bankomaty, říká Jaromír Drábek.

Rozjel se ostrý provoz sKaret. Už jste si otestovali, zda přinese úspory?
Ověřili jsme, jak funguje práce s lidmi, kterým úředníci vysvětlují užívání karty a její výhody. Úspora je spíše dlouhodobá, protože se procesy zautomatizují a urychlí. Karta totiž slouží nejen jako platební, ale i jako identifikační.

Tři čtvrtiny lidí si hned přeposlaly peníze na svůj účet. Nebylo by levnější poslat tam dávku rovnou?
Ne, takto neplatíme nic, takže levněji to nejde. Dříve si ale na účet nechávalo dávku posílat kolem 60 procent lidí, při pilotním provozu si peníze přeposílalo 80 procent. To znamená, že i ti, kteří měli vlastní účet, si předtím nechávali vyplácet peníze v hotovosti, což je vůbec nejnákladnější.

A co zbývajících 20 procent lidí, kteří si peníze nepřeposlali?
Lidé často přijdou negativně naladěni, protože si někde přečetli kritiku, ale poté, co jim vysvětlíme, že jde kartou platit, sami uznají, že to problém není. Máme i řadu klientů, kteří přijdou na úřad a ptají se, kdy už kartu dostanou. Říkají, že si nechtěli pořizovat vlastní účet kvůli poplatkům, které tady nejsou, takže kartu chtějí.

Nechali jste si udělat průzkum, nakolik je používání karty přijatelné pro postižené. Jaké jsou výsledky?
O postižených se často šíří, že sKarty nechtějí. To není úplně pravda. Někteří chtějí být samostatní a stojí o to, aby pro ně byly upravené bankomaty – ať už to jsou lidé na vozíku nebo nevidomí. Pak je tu skupina, která upřednostňuje, aby se o ně někdo postaral. Když zjistíme, že jim vyhovuje dávka přes poukázku a vyzvednutí na poště, kde je bezbariérový přístup nebo tam znají důvěryhodnou pracovnici, snažíme se vyhovět.

Nakolik bude reálné přizpůsobit postiženým bankomaty České spořitelny?
Nebudou to všechny bankomaty. Koncipování sítě necháváme na jednání mezi spořitelnou a organizacemi zastupujícími jednotlivé typy zdravotních postižení. Ty nejlépe vědí, kde potřebují upravené bankomaty.

Když při jednání s člověkem zjistíte, že bydlí v malé vesnici, kde nemá možnost si peníze vybrat, jak postupujete?
Tito lidé většinou mívají problém dostat se i na poštu, protože v malých obcích nebývá. Snažíme se najít řešení – třeba zjistíme, kam člověk jezdí do práce, na poštu či k lékaři a kde je tam nejbližší bankomat.

sKarty pro nezaměstnané a lidi v hmotné nouzi se budou vydávat až po Novém roce. Proč?
Jdeme od nejjednoduššího ke složitějšímu. Začali jsme u dávek, které jsou dlouhodobé a každý měsíc stejné – třeba rodičovský příspěvek nebo příspěvek na péči, kde mohou být peníze použity na cokoliv. Oproti tomu podpora v nezaměstnanosti se po dvou měsících mění a není možno ji utratit kdekoliv. Navíc je u těchto lidí třeba znát skutečnou situaci, ne pouze papíry. Pracovník musí zvolit, jaká pomoc je pro ně vhodná.

Už devět měsíců funguje povinná veřejná služba pro nezaměstnané. Jak jste s jejím fungováním spokojen?
Princip se osvědčil, lidí na veřejné službě je víc než loni. Nejde jen o zametání, ale i o práci v knihovnách, ústavech sociální péče, na obecních úřadech – zkrátka tam, kde mohou být užiteční. Řada nezaměstnaných je za to ráda, ale samozřejmě se setkáváme i s negativními ohlasy. Jedny jsou právního charakteru a hledají kličky, proč to nejde. A pak jsou lidé, kteří si myslí, že se stát musí postarat o každého a zajistit mu komfort, ale není za to třeba nic vrátit. S tím nesouhlasím. Když něco po někom chci, měl bych se snažit pomoc oplatit.

Jenže podle kritiků se posílají lidé hlavně ke koštěti, naopak spolupráce s neziskovkami, které potřebují kvalifikovanější dobrovolníky, příliš nefunguje.
Rozšířená možnost, kdy službu neorganizují jen obce, ale i neziskové organizace, platí od tohoto roku a chvíli trvalo, než jsme se s několika tisíci poskytovatelů dohodli. Není to záležitost, která se zvládne za dva tři týdny, ale čísla dostupná na úřadu práce teď dokazují, že to funguje.

Nehrozí ale, že obce budou šetřit na úklidových firmách a raději nezaměstnané pošlou povinně zametat?
To je závažný problém. Platí základní pravidlo, že veřejná služba nesmí nahrazovat standardní pracovní poměr. Proto mají úřady pečlivě sledovat, aby šlo vždy o práci navíc, o něco, co by se za normálních podmínek neudělalo.

Když na problém někdo narazí, na koho by se měl obrátit?
Na úřad práce, a pokud by to příslušná pobočka nechtěla řešit, rovnou na ministerstvo.

Teď trochu odjinud. Pan prezident vám naboural plány s vetem zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Myslíte, že se vám podaří ho přehlasovat?
Nevím. Mrzí mě, že je zlehčována dlouhodobá práce odborníků na tuto oblast. O zákonu přitom byla dlouhá diskuze a byl hodně upraven. Měl zlepšit možnosti adopce a pěstounské péče i ochranu před týráním a zanedbáváním. Pod dojmem, že je třeba něco politicky vyhrotit, se teď stal tématem, kde se vyjadřují politické názory, aniž by se někdo zabýval dopady. Říká se, že novela ruší kojenecké ústavy, ale v zákoně o tom není jediné slovo. Jde o to, aby děti, které nemají možnost vyrůstat ve své rodině, mohly žít v rodině náhradní. Je strašně jednoduché shodit práci, která stála takové úsilí a čas, jen proto, že se to zrovna politicky hodí.

Jsme zemí s nejvyšším počtem dětí v ústavech v Evropě. Pokud zákon neprojde, máte záložní plán?
Budu do poslední chvíle usilovat o to, aby prošel, protože si myslím, že pomůžeme dětem, které jsou na tom špatně. Pokud ale neprojde, budeme rychle pracovat na tom, abychom co nejvíce zásadních věcí pustili do právního řádu. Není to tak, že bychom řekli: Tohle nevyšlo, to necháme být, nezajímá nás, že řízení o adopci trvají moc dlouho a pěstouni nemají dostatečnou oporu státu.

Novela má také zabránit tomu, aby se děti braly z rodin z ekonomických důvodů. Chystají se u nás sociální byty?
Toto téma zpracovává ministerstvo pro místní rozvoj, my na tom spolupracujeme. Připravujeme podmínky sociálního bydlení – tedy kdo by měl mít možnost o něj žádat.

Bude dostupné v řádu několika let?
Troufám si říci, že i dříve. Koncepci chceme dokončit v příštím roce.

Chystáte kampaň na nábor pěstounů?
Ne. Jde nám o to, aby podmínky pro pěstounskou péči byly lepší, a netýká se to jen finanční oblasti. Zákon mění dávku na plat, takže člověk bude mít nárok na důchod či nemocenskou. Je ale třeba zajistit pro pěstouny i odborné zázemí, aby měli možnost se poradit a nebýt v tom sami. Rozvíjí se diskuze, jestli to někdo kvůli zvýšení odměn nebude dělat na kšeft, ale to si nemyslím. Nové odměny jsou sice vyšší, ale není to způsob, jak si extrémně dobře vydělat. Nastavili jsme je tak, aby poskytovaly dostatečné zázemí, ale nelákaly ke kšeftům.

Kromě toho, že chcete zajistit dětem vyrůstání v rodině, snažíte se také, aby se více rodičů mohlo rychle vrátit do práce – díky dětským skupinám. Oponenti návrhu tvrdí, že se ale v takovém typu zařízení bude moci o děti starat kdokoliv bez kvalifikace.
Dětská skupina nemá nahrazovat předškolní vzdělávací zařízení. My jsme si to tady na ministerstvu vyzkoušeli, skupina už tu funguje více než rok. Každý, kdo ji bude chtít založit, ať počítá s počáteční ostražitostí – rodiče se musí přesvědčit, že je to dobré místo pro jejich dítě. Kvalitně provozovaná skupina se ale po několika měsících osvědčí a umožní lidem zkombinovat rodinný a pracovní život. Rodič přijde do kanceláře a ví, že je dítě o patro níže a může se na něj kdykoliv zajít podívat a zkontrolovat, jak se má.

Předpokládáte tedy, že když provozovatel skupinu nastaví špatně – nebude tam vhodné hlídání či zázemí – zafunguje jakási samoregulace, protože tam rodiče dítě zkrátka nedají?
Ano, zaměstnavatel by okamžitě zjistil, že rodiče nejsou spokojeni.

Na závěr bych se přesunula od dětí na druhou stranu věkového spektra. V rámci úsporného balíčku by měly zmizet slevy na daních pro pracující důchodce. Nebojíte se, že to mnohé odradí?
Na rozdíl od řady jiných zemí u nás důchody nepodléhají dani z příjmu. Systémově je tedy správně, že když má někdo další příjem, ten už by být od daně osvobozen neměl. V roce 2007, kdy se ekonomika rozvíjela a chyběly pracovní síly, zavedlo se toto motivační opatření. Při stagnující ekonomice se musíme vrátit k tomu, co platilo do roku 2007.

Takže se nechystáte podporovat lidi v penzi, aby pracovali.
Podporujeme je. Už dva roky platí, že když někdo pracuje v penzi, může si po dvou letech nechat přepočítat důchod, tedy zažádat o zvýšení. Dříve také bylo možné pracovat v penzi jen na dobu určitou, nyní je to bez omezení. Lidé, kteří chtějí být aktivní, motivaci mají.

22. 9. 2012
autor: Michaela Koubová
zdroj: denik.cz

Milí čtenáři, vážení občané,
za ideální lze považovat stav, kdy by pracovali všichni lidé, kteří pracovat chtějí. Bohužel Česká republika se v posledních letech potýká s nedostatkem míst v zařízeních péče o děti, což se odráží i v nižším počtu zaměstnaných žen s malými dětmi.

Rodiče mají jen omezené možnosti, kam umístit své dítě předškolního věku, pokud se chtějí vrátit do práce. Nabídka služeb péče o děti je tak nedostatečná, že loni bylo v České republice zamítnuto zhruba 40 tisíc žádostí rodičů o místo pro dítě ve školce. Alternativa ke klasickým mateřským školám zde sice existuje, soukromé školky ale nemusí být pro každého finančně dostupnou možností. Jiné služby péče o předškolní děti fungují jen ve velmi omezené míře a poskytovány jsou pouze v režimu obecných právních předpisů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí usiluje o zapojení rodičů do pracovního procesu. Připravuje proto zákon, který přispěje ke zlepšení současného stavu. Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině, který má po vzoru západní Evropy pomoci situaci řešit, koncem srpna projednala a přijala vláda.

Služba je poskytována nekomerčně mimo domácnost dítěte v kolektivu dětí, zajistí základní potřeby dítěte, jeho výchovu a péči. Zaměří se úměrně věku dítěte na rozvoj jeho schopností i kulturních a hygienických návyků. Předloha zavádí i daňovou uznatelnost nákladů zaměstnavatele v souvislosti s poskytováním služeb péče o děti jejich zaměstnanců a rodičům poskytuje slevy na dani z příjmů při zajištění péče o děti.

Návrh upravuje veškeré povinnosti poskytovatele včetně základních hygienických standardů. Například je stanoveno, jak velká podlahová plocha je potřeba pro jedno dítě v herní místnosti, apod. Počítá i s jasnými podmínkami odborné způsobilosti osoby pečující o děti, která musí mít buď pedagogické vzdělání, kvalifikaci v sociální oblasti, nebo ve zdravotnictví.

Na MPSV funguje dětská skupina v pilotním režimu již déle než rok. Zaměstnanci o ni mají veliký zájem, dokonce takový, že přestává stačit její současná kapacita. Dnes do skupiny chodí asi 20 dětí, rodič si může vybrat, zda potřebuje mít dítě ve skupině denně, nebo jen některé dny v týdnu, či flexibilně po určitý čas, kdy nemá zajištěno hlídání.

Prostory dětské skupiny nyní MPSV rozšiřuje – i proto, že o tuto službu projevilo zájem také ministerstvo zdravotnictví, které by ji rádo využilo pro své zaměstnance. Stejně bychom chtěli vyjít vstříc také potřebám zaměstnanců organizací podřízených ministerstvu.

Vznik dětských skupin podpoří Evropský sociální fond. Koncem letošního roku MPSV, které je v České republice řídícím orgánem podpory z Evropského sociálního fondu, vyhlásí výzvu k předkládání projektů zaměřených na zřízení a provoz dětských skupin. Zřizovatelé budou moci požádat o dotaci na dvouletý projekt.

Prezident Václav Klaus tento týden podepsal zákon, podle kterého se v následujících třech letech budou penze valorizovat méně než v minulosti. Vláda se tímto a dalšími kroky snaží zastavit nárůst státního dluhu. „Obdobný postup, v řadě případů ještě mnohem razantnější, volí i jiné státy,“ řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Neobáváte se, že se kvůli změnám ve valorizaci penzí začne více důchodců propadat pod hranici chudoby?
Když se podíváte na mezinárodní srovnání, tak Česká republika si v tomto stojí velmi dobře. A vzhledem k tomu, že v posledních letech byl velmi výrazný růst reálné úrovně důchodů, tak mám za to, že ten tříletý nástup snížené valorizace důchodů nebude tak razantní, aby to nějak výrazně zhoršilo statistické ukazatele. Samozřejmě tím nemluvím o jednotlivých konkrétních lidech. Snížení valorizace není příjemné, ale propad reálné hodnoty je oproti růstu, který byl v minulých letech, skutečně zanedbatelný.

Důvodem ke změně byla snaha vlády zastavit zvyšování státního dluhu. Nebude to mít ovšem přece jenom negativní efekt, například v tom, že penzisté budou více žádat o sociální dávky?
To se odvíjí také od míry inflace, od toho, jak roste reálná mzda. A nevidím v tom tak úplně přímou souvislost. To, že základním důvodem, proč byl tento návrh předložen a schválen, je neuspokojivý stav a potřeba konsolidace veřejných financí, to je jasné. Já musím v této souvislosti jenom připomenout, že už dnes je schodek důchodového účtu kolem 50 miliard korun. A prostě si nemůžeme dovolit jeho další prohlubování. Obdobný postup, v řadě případů ještě mnohem razantnější, volí i jiné státy. Jsou prostě země, které rozdělí, jenom co se vybere v důchodovém pojištění, nedotují důchodový účet z jiných zdrojů. Já myslím, že ten postup, který jsme zvolili my, byť je nepříjemný a nepopulární, tak je citlivý.

Za tři měsíce by měl být spuštěn nový pilíř penzijního systému. Jak ministerstvo práce a sociálních věcí hodnotí přípravy na něj?
My se na to velmi pečlivě a intenzivně připravujeme. U nás je to v této fázi především záležitost České správy sociálního zabezpečení, která velmi úzce spolupracuje s generálním finančním ředitelstvím. Máme harmonogram jednotlivých kroků, abychom byli k 1. lednu schopni všechny ty agendy zajistit.

Chystáte v této souvislosti nějakou větší kampaň?
Chystáme ani ne tak kampaň, jako spíše informační tok, který má vysvětlit principy tak, aby lidé měli všechny informace a byli schopni se rozhodnout. Předpokládám ale, že svou roli sehrají i jednotlivé penzijní společnosti, které budou chtít propagovat svoje produkty. My se tedy nebudeme zaměřovat na to, abychom informovali o jednotlivých penzijních společnostech a fondech. Půjde nám spíše o to, aby každý občan měl dostatečné informace, aby se mohl rozhodnout, zda se do toho nového pilíře zapojí, či nikoliv. Na druhou stranu musím říct, že v situaci, kdy má více než 4,5 milionu lidí penzijní připojištění, to nebude až tak velký problém, protože podobný produkt znají.

zdroj: Týden.cz
autor: -pcl-

Jan BUMBA
To, že pro dítě je lepší, když vyrůstá v rodině a ne v ústavu, tak to je takový postulát, který nezpochybňuje asi nikdo, ale jak to bude teď v tom novém systému, pane ministře? Můžete si být jisti, že se najde třeba dost pěstounů, kteří budou schopni se starat o děti, kteří dnes jsou v ústavech?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak dovolte mi nejprve napravit jednu desinformaci, která zazněla v tom příspěvku, v žádném případě to není tak, že by se časově omezoval pobyt dítěte v té pěstounské rodině, to je samozřejmě nesmysl, právě pěstounská péče má mnohem lepší výsledky než ústavní péče, protože to dítě může získat citovou vazbu, ta citová vazba je tam strašně důležitá a to je vlastně ten směr, ke kterému úprava zákona, novela zákona směřuje.

Jan BUMBA
Takže ta obava, že by po třech letech třeba to dítě muselo jít to nějaké jiné rodiny, kterou vyslovili ti pěstouni v té reportáži, ta je lichá.

Jaromír DRÁBEK
To je naprostý nesmysl. Na druhou stranu musím říct, že skutečně je to tak, že principiálně vždycky chceme, aby byla upřednostňována ta přirozená rodina, ta původní biologická rodina, pokud je to možné. A ta profesionalizace pěstounské péče spočívá především v tom, že chceme zajistit pěstounům také doprovodné služby, poradenství, odlehčovací služby, servis, prostě aby nebyli sami vojáci v poli, aby měli také odbornou podporu. A jde především právě o to, aby i v té původní biologické rodině fungovala právě ta podpora, aby z původní biologické rodiny odcházelo co nejméně dětí a poté, když už to není jinak možné, tak poté, aby ta pěstounská rodina právě měla podporu i ve svém okolí, aby, aby se mohla spolehnout na to, že jí někdo pomůže.

Jan BUMBA
Pane senátore Lebedo, vy jste byl z těch senátorů, kteří měli k tomuto návrhu významné výhrady. Co byste označil za svou největší obavu týkající se toho nového systému?

Pavel LEBEDA, senátor (ČSSD)
Těch obav je spousta. Jsou zamlčovány často věci, které jsou známy už ze států, které tu pěstounskou péči mají jako prioritu, jako je třeba Velká Británie, Nizozemsko, v té Velké Británii vznikala, ten systém pěstounské péče celých 30 let a tady obratem ruky má, je preferována a silou protlačována pěstounská péče jako téměř ultimetudium, ačkoliv víme, že pěstounská péče o zdravého novorozenečka z baby-boxu musí být velice jiná než o patnáctileté dítě s kriminální a drogovou zkušeností.

Jan BUMBA
Vám se, vám se to tedy, pane senátore, zdá moc rychlé, moc rychlý přechod.

Pavel LEBEDA
Rychle a naprosto nepřipravené. Pan ministr Drábek vypustil do médií, že k 31.  12.  2013 skončí kojenecké ústavy. Kojeneckých ústavů je v naší republice 34 a ročně jimi projde přes dva tisíce dětí. Kdo se o ně postará, kde se vezmou ty pěstounské rodiny? Za rok bylo v Praze slovy dvě rodiny zájemců o pěstounskou péči. Takže ty peníze to napraví?

Jan BUMBA
Paní ředitelko Vrtbovská, máte taky obavu, že to je moc rychlý skok a vidíte tam taky nějaká rizika, že by to bylo nepřipravené?

Petra VRTBOVSKÁ, ředitelka Institutu náhradní rodinné péče NATAMA
Já si myslím, že to je rychlý skok, ale velmi nutný a potřebný skok, ty kojenecké ústavy se budou vypouštět, jak jistě by pan ministr potvrdil, vlastně postupně, protože to bude děláno po krocích a nebudou se tam umísťovat nové děti. To, že se nám přibližně jedná o 500 pěstounských rodin pro velmi malé děti, a protože se dlouhodobě více než 10 let zabývám přípravou pěstounů na provázení náhradních rodičů, tak vím, že dobře připravit 500 rodin v republice není nepřekonatelný problém, když máme rok.

Jan BUMBA
Jak dlouho, jak dlouho to může trvat?

Petra VRTBOVSKÁ
I velmi dobrá důkladná příprava, psychologické vyšetření, když se na tom dobře pracuje, trvá zhruba 6 měsíců.

Jan BUMBA
Pane ministře, ta hlavní otázka se znovu opakuje, bude dost pěstounů, bude dostatek pěstounských rodin?

Jaromír DRÁBEK
Tak já jenom navážu na to, co už bylo řečeno, to není žádný jednorázový skok, přece pěstounská péče už u nás funguje řadu let, je to jenom zlepšení podmínek pro pěstounskou péči, jde například o to, aby pěstouni tu odměnu, kterou dostávají od státu, tak aby měli započítanou do nároku na důchod, to je velmi důležité právě pro posilování té rodiny. A v žádném případě nemá dojít, dojít k žádnému rušení direktivnímu kojeneckých ústavů, bohužel používají jako zbraň ti, kteří chtějí dát nějaký šrapnel něco, něco, co zaujme, v žádném případě to tak není, ano, my jsme řekli, že chceme snižovat poptávku po umisťování dětí do kojeneckých ústavů, ano, to je pravda, protože pokud loni prošlo kojeneckými ústavy 2 tisíce dětí v naší zemi, tak je to skutečně číslo, které je velmi alarmující.

Jan BUMBA
No, a zpátky k té otázce, jestli bude dost pěstounských rodin, můžete si tím být jisti?

Jaromír DRÁBEK
Tak jisti si samozřejmě nemůže být, nemůžeme být nikdy ničím, ani zítřejším dnem, nicméně děláme všechno pro to, a ta úprava zákona, ta k tomu velmi přispívá, aby právě těch vhodných pěstounů, to znamená proškolených, ti, kteří budou splňovat všechny ty podmínky tak, aby jich byl dostatek, k tomu právě směřuje ta novela zákona.

Jan BUMBA
Pane Lebedo, vaše reakce na to, že nejde o žádný zlom, jak říká pan ministr, ale že jde prostě jenom o to zlepšit podmínky pro pěstouny?

Pavel LEBEDA
No, možná nejsem sám, kdo si v Právu přečetl informaci pana ministra o tom končení kojeneckých ústavů k příštímu roku, ke konci příštího roku, zlom to není, ale bohužel je to skutečně, skutečně naprosto nepřipravený, musím …

Jan BUMBA
A proč myslíte, pokud se zlepší podmínky, včetně finančních podmínek pro pěstouny, co je na tom špatného?

Pavel LEBEDA
Víte, oni to dobře řekli ti pěstouni, se kterými jste mluvili, když bylo motivací pro tu pěstounskou péči to dítě, pak bylo jasný, že to jde s láskou, ale teď, když je ta finanční suma, nebudu ji zmiňovat, významná, tak najednou, kde se ta láska vezme u tolika najednou pěstounských rodin.

Jan BUMBA
Já bych tu sumu docela rád zmínil, pane ministře, kolik, na kolik si bude moci přijít taková pěstounská rodina?

Jaromír DRÁBEK
Pokud se stará o jedno dítě, které není zdravotně postižené, tak je ta odměna ve výši 8 tisíc korun měsíčně. Což je ale na úrovni, tak, jak jsem říkal, započítatelného platu, já si nemyslím, že by to byla nějaká přehnaná odměna, já si myslím, že společnost by měla ocenit ty, kteří jsou ochotni převzít odpovědnost za výchovu dětí a myslím si, že ta odměna je skutečně přiměřená.

Jan BUMBA
Paní Vrtbovská, myslíte, že se nějak vylučuje finanční odměna, která, přiznám se, mně osobně nepřijde nějak přehnaná, finanční odměna a láska k dítěti?

Petra VRTBOVSKÁ
Ale vůbec ne. Ty děti, o kterých mluvíme, jsou děti, které zažily v minulosti většinou velmi těžká traumata, a oni taky potřebují specializovanou a velmi nasazenou péči. To znamená, my například vyžadujeme, aby tito pěstouni nebo minimálně jeden pěstoun zůstal s dítětem doma a plně se mu věnoval, to znamená, ta rodina musí žít v sociálním bezpečí, aby mohla toto udělat, aby dítě, které přišlo například z velmi problematické rodiny nebo z nějakého rezidenčního zařízení, nenastoupilo okamžitě do jeslí nebo školky kvůli financím rodiny, takže to je naprosto oprávněné, nutné a nezbytné s láskou se sociální bezpečí nevylučuje.

Jan BUMBA
A nesdílíte tedy tu obavu, že z toho stane takový trh, že lidé nebo ty pěstounské rodiny začnou „soutěžit“ o děti?

Petra VRTBOVSKÁ
Podívejte se, jedna věc v tom zákoně je trošinku ošemetná a to je právě to, že nelimituje počet dětí v rodině, a to už v historii máme, vznikají obrovské rodiny, které taky i jsou … v současné době pobírají poměrně vysoké částky, my potřebujeme, aby ta péče byla nesmírně kvalitní, tím pádem zafinancovaná a pak musí stát kontrolovat kvalitu té péče právě tím, že limituje počet dětí a soustředí se na kvalitu náhradních rodičů.

Jan BUMBA
Pane ministře, moc prosím, skutečně jenom jednu, dvě stručné věty, máme moc málo času, neměl by stát omezit maximální počet dětí v jedné pěstounské rodině?

Jaromír DRÁBEK
Stát by měl jasně vymezit podmínky a kontrolovat je, k tomu právě ta novela směřuje. Omezovat zákonem počet dětí, považuji za nevhodné, to je vždycky rozhodnutí těch orgánů, které rozhodují o konkrétní situaci a myslím si, že to tak je správně.

zdroj: top09.cz
Český rozhlas 1 – Radiožurnál, Ozvěny dne, 6. 9. 2012
k poslechu on-line zde (33:20)

Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nezdržím vás dlouho, ale považuji za vhodné reagovat na slova pana předsedy Sobotky.

On ten návrh označil za ostudný a řekl, že sociální demokracie bude hlasovat odpovědně. Já bych řekl, že odpovědnost skutečně vypadá jinak. Říkat tady populisticky, že vývoj důchodového účtu za dob sociální demokracie byl nějaký a teď je jiný… Ano, samozřejmě. Jistě je tomu tak, že vláda TOP 09, ODS a Věcí veřejných způsobila celosvětovou ekonomickou krizi, jistě je to tak, že vláda způsobila to, že jsou nižší výběry ze sociálního pojistného. Pokud je to nazíráno touto optikou, tak skoro ani není možné takové argumenty vyvracet.

Chtěl bych jenom ale připomenout, že rozhodnutími především sociální demokracie rostly důchody v době, kdy byla sociální demokracie u vlády, velmi výrazně nad ten standardní vzorec. A možná to je taky jeden z problémů, který dnes musíme řešit. Pokud se za posledních deset let zvýšila reálná hodnota důchodů o 20 procent přibližně, tak to si myslím, že je skutečně k zamyšlení, jestli to byly odpovědné kroky a zda náhodou ty kroky, které musím já dělat jako ministr práce a sociálních věcí a které se mi skutečně nedělají lehce, byť to tady může někdo znevažovat a zlehčovat, tak jestli náhodou také nevyplývají z naprosto neodpovědného postupu vlád sociální demokracie, které bez ohledu na dlouhodobé prognózy zvyšovaly reálné důchodů tak, že je to pro ekonomiku prostě neúnosné.

Musím se také ohradit proti tomu, že by TOP 09 dělala něco jiného, než je v jejím programu. Pokud už se musí předseda sociální demokracie navážet do voličů TOP 09, tak prosím, aby je neznevažoval tím, že si neuměli přečíst program TOP 09. Myslím si, že tam bylo jasně napsáno, jak chceme postupovat a že ten postup tomu odpovídá.

Co se týká zavedení spořícího pilíře. Ano, můžeme podle sociální demokracie v uvozovkách odpovědně strčit hlavu do písku a říkat dnešním třicetiletým – no, ono to nějak bude, ono se to nějak vyřeší. Když tak ty peníze někde natiskneme. To je skutečně záruka v uvozovkách odpovědného přístupu.

A pokud je tady řeč o úsporách, tak si myslím, že dnes už ta čísla, která tady chce pan předseda zpochybňovat, jasně říkají, jaké jsou úspory v IT systémech na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Ta čísla hovoří jasně. Po 19letém monopolu jedné firmy změna informačního systému ušetří v následujících letech, v následujících třech letech, 1,5 mld. korun. Ta čísla hovoří jasně. A jestli to chce někdo vidět optikou svojí, optikou provizí, optikou kšeftů, tak to je samozřejmě jeho věc. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad ODS.)

Projev na 45. schůzi Poslanecké sněmovny dne 5. 9. 2012
zdroj: parlamentnilisty.cz

Život živnostníka uplatňujícího výdajové paušály je příjemný až příliš. Řekl to ministr práce Jaromír Drábek a popudil proti sobě velkou část pravicových voličů. Co tím myslel a jak je to se živnostníky skutečně?

Váš výrok z července o zdanění živnostníků kontrastuje s tím, co jste říkal v roce 2010 (viz citáty dole). Nezdá se vám to jako velký posun?
V prvním případě jde zejmé na o sociální a zdravotní pojištění. V druhém případě se mluví o dani z příjmu. A výdajové paušály slouží ke snížení zdanění.
Ale nezastírám, že situace v polovině roku 2012 je výrazně jiná než v roce 2010. Tehdy nastupující vláda předpokládala, že krize je na ústupu a je třeba nastartovat ekonomiku. Jenže krize má nějakou setrvačnost, a i když se ji snažíte uměle zkrátit nebo narovnat, tak umělá opatření, jako třeba šrotovné, mohou mít krátkodobý efekt, ale celkový objem krize se nezmění.

Kdyby byla ekonomická situace lepší, tak byste tyto změny nenavrhovali?
Rozhodně bychom je neprosazovali tak vehementně. Navíc je tu fakt, že zavedení výdajového paušálu i pro zaměstnance, který jste citoval v úvodu, Parlamentem neprošlo. Takže máme jinou situaci.

Mezi těmi citáty tedy nevidíte žádný rozpor?
Vidím, ne že bych změnil svůj celkový pohled, ale jsme v jiné ekonomické realitě. Navíc se ukázalo, že vysoké výdajové paušály společně s využitím například daňového bonusu na děti vedou k situaci, kdy od skupiny osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) máme prakticky nulový výběr daně z příjmu. Zdůrazňuji, že mluvím jen o výdajových paušálech, nemluvím o tom, že prostředí pro živnostníky je obecně příjemné, jak je mi podsouváno.
Připomínám, že výdajové paušály byly dvakrát zvýšeny. Když byly na 50 procentech u neřemeslných živností a 60 procentech u řemeslných živností, považoval jsem to za poměrně optimální nastavení z oněch známých důvodů: dovolená, stoprocentní ručení, nezastupitelnost a tak dále. Ale další krok, tedy zvýšení paušálů na 60 a 80 procent, byl přehnaný, jak ukazuje i výběr daně.

Když jste provozoval poradenství, taky se vám to nelíbilo?
Jak má člověk na takovou otázku odpovědět? Když vám někdo nechává více peněz, samozřejmě osobně neprotestujete. Avšak i moji přátelé říkali, že je to pro ně sice výhodné, ale systémově nesprávné.

Pro určitou skupinu voličů je překvapivé, že na zhoršení ekonomické situace reagujete zvýšením daní. Z pohledu snahy snížit rozpočtový deficit je to pochopitelné, ale takhle se to od vás nečekalo.
Obecně máte pravdu. TOP 09 ovšem vždycky říkala to, co si myslí a co chce opravdu prosazovat. Už před volbami 2010 jsme říkali, že je potřeba na rok zmrazit důchody, že je třeba zvýšit nepřímé daně i v souvislosti s důchodovou reformou. Stejně k tomu přistupujeme i teď. Jsme jednoznačně proti tomu, aby obecně byly zvyšovány přímé daně, ovšem se dvěma výjimkami.
Jednak v narovnání mezi zaměstnaneckým poměrem a samostatnou výdělečnou činností, ale to není věc přímo výše zdanění, je to jen parametr úlevy, která zvýhodňuje některé skupiny. Druhá výjimka je zdanění nad stropy pro sociální a zdravotní pojištění, tedy ona solidární sedmiprocentní daň z příjmu. Není to ale systémové zvýšení daňového zatížení jako takového.
Snažíme se i v této rozpočtově nepříjemné situaci, abychom úpravami maximálně konsolidovali vývoj státního rozpočtu a při tom neházeli klacky pod nohy rozvoji ekonomiky.

Lze vůbec nějak srovnat finanční výhody nižšího zdanění OSVČ a nefinanční výhody v podobě dovolené a další ochrany zaměstnanců?
Jde to udělat jen nepřímo. Srovnat, jak se pohybuje počet zaměstnanců a OSVČ, nebo porovnat počty s jinými státy. Jedním číslem to objektivně srovnat nejde.

Po roce 2009, kdy se zvýšily výdajové paušály, ale žádný zlom v počtech OSVČ nenastal.
Máte pravdu. Z toho se dá usoudit, že ta změna na 60 a 80 procent nepřispěla k ničemu jinému než ke snížení daňové povinnosti. Proto také nemám žádnou obavu, že by snížení výdajových paušálů u OSVČ zpět na úroveň roku 2009 nějak negativně ovlivnilo ekonomiku. Tedy v tom smyslu, že by došlo ke krachům podniků a podobně.

Ambicí vrátit procenta paušálů zpět není přispět k vyrovnání zaměstnanců a živnostníků v počtech?
Ne, protože v povaze jejich práce i v zodpovědnosti je veliký rozdíl. Ambicí je narovnat to, že v dnešním stavu OSVČ odvádějí v globálu téměř nulovou daň.

Není ambicí ani omezit výhody švarcsystému?
Ne, švarcsystém není legislativně nijak vymezen. Zastírání zaměstnaneckého poměru obchodní smlouvou je mnohem menším problémem, než jak se o tom mluví. Ani při kontrolách se s tím příliš nesetkáváme. My jdeme po nelegálním zaměstnávání, protože to je věc, která všem občanům ubírá peníze ze zdravotního, sociálního i daňového systému. Pak to musí zaplatit ti poctiví. Další věc je, že práce načerno je nekalou konkurencí poctivým zaměstnavatelům.
Samozřejmě když při kontrolách narazíme na případ, kdy u pásu sedí dvacet lidí, deset z nich má zaměstnanecký poměr a dalších deset jsou živnostníci, nezbývá nám nic jiného než takové chování postihnout. Je totiž naprosto jasné, že tam ti lidé pracují na zařízení zaměstnavatele, podle jeho pokynů. Ti lidé musí mít ochranu zaměstnaneckého poměru, protože tak skutečně pracují.

Je snížení výdajových paušálů jedinou možnou změnou?
Diskutujeme o jejich zastropování: Zda je vhodné, aby si někdo s příjmem 15 miliónů korun ročně uplatňoval paušál ve výši 60 procent, tedy devět miliónů. Otázkou je, kde by takový strop měl být.

Měli tedy odboráři aspoň část pravdy, když poukazovali na nízké zdanění živnostníků?
Část ano. Nicméně jejich vyjádření směřovala o čtyřnásobnou délku dál než tam, kde měli pravdu. Padaly návrhy, že je třeba to udělat stejně jako u zaměstnanců. Tedy pomíjejí fakt, že OSVČ nemá nárok na dovolenou a tak dále.

Co považujete za svůj největší úspěch v posledních dvou letech?
V první řadě penzijní reformu. Potom jsou to změny u rodičovského příspěvku, posuzování zdravotního stavu při přiznávání dávek zdravotně postižených osob, sjednocení výplat na jedno místo. Důležité byly změny v zákoníku práce, třeba umožnění výpovědi z důvodu nedodržování léčebného režimu zaměstnancem.
Od letoška nikde ve státní správě neexistuje věkový automat u platů. Lidé teď mohou být více posuzováni podle skutečné zkušenosti z praxe, nikoliv jen, jak formálně vykážou počet odpracovaných let.

Co bude největší úspěch ve zbývající době vašeho ministrování?
Pokud se nám podaří změnit pohled na pěstounskou a ústavní péči, na tom teď pracujeme. Jsme zemí, kde bohužel ještě neproběhl proces individualizace sociální péče, ať už se to týká dítěte, zdravotně handicapovaného člověka, či starých lidí.

A největší neúspěch?
Že se v záplavě různých negativních zpráv, osočování, jednotlivých výpadů ztrácí to celkové, proč to děláme. Třeba že děláme změnu penzijního systému, protože je třeba, aby byl stabilní i za 30 nebo 50 let. Že děláme změnu v procesu sociálního systému, aby byl přehlednější a komfortnější pro občana a levnější pro stát.

Kde se vzaly výdajové paušály OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná může místo skutečných nákladů vedených v účetnictví uplatnit při výpočtu daně výdajový paušál. Jeho odečtením od příjmů vypočítá základ pro výpočet daně z příjmu. Nemusí vést účetnictví a finanční úřad má rovněž jednodušší práci. Čím vyšší paušál, tím víc si OSVČ uleví od daní.
Dnes mají řemeslné živnosti paušál ve výši 80 procent příjmů (když má například živnostník roční příjem 500 tisíc korun, paušální výdaje počítá ve výši 80 procent, což je 400 tisíc. Daň se pak počítá z rozdílu těchto částek.), neřemeslné mají 60 procent a ostatní samostatné výdělečné činnosti 40 procent. Původně byly paušály nastaveny kolem 25 procent. V roce 2009 byly zvýšeny na dnešní úroveň.
Vedle toho mají OSVČ vyměřovací základy u odvodů pro sociální a zdravotní pojištění. Ty byly v devadesátých letech nastaveny na 35 procentech příjmů. Tak nízké byly, aby se při rozjíždějící se ekonomice a téměř neexistenci živnostenského podnikání podnikání rozjelo rychleji. Mezi lety 2004 a 2006 se tento vyměřovací základ postupně zvýšil na 50 procent.

„… zaměstnanci jsou v mnohém zvýhodněni oproti živnostníkům. Když třeba klesá poptávka po výrobcích pekaře a on zkrachuje, nemá nárok na odstupné jako zaměstnanec firmy, po jejíchž výrobcích klesá poptávka stejným způsobem. Stejně tak nemá vymezeno, kolik hodin týdně může maximálně pracovat. Platební neschopnost jeho odběratelů může být pro něj likvidační a ručí celým svým majetkem … Spíše bychom měli jít cestou systémových opatření na straně zaměstnanců, jako je paušální odpočet na výdaje …“
JAROMÍR DRÁBEK, ÚNOR 2010

„OSVČ odvedly v loňském roce na daních téměř nulu. Každý rozumný živnostník, a byl jsem dlouhá léta živnostníkem, ví, že prostředí, kde si můžete automaticky uplatnit paušální výdaje až ve výši osmdesáti procent příjmů u řemeslných živností a šedesáti procent u volných živností, je velmi příjemné. I pro mě to bylo velmi příjemné. Ale nemá to nic společného s ekonomickou realitou.“
JAROMÍR DRÁBEK, ČERVENEC 2012

časopis Reflex, 23. 8. 2012
autor: Miroslav Cvrček

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor
Pojďme to tedy vzít postupně, pane ministře, vy jste, myslím, nesouhlasně kroutil hlavou u některých argumentů, které pan Krása uváděl.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, já bych si dovolil uvést na pravou míru některé informace, jednak zdravotně postižení budou mít možnost i nadále čerpat dávky prostřednictvím poštovní poukázky tam, kde prostě pro to budou mít zdravotní důvody, tak jednoznačně tato možnost bude i nadále bez problémů fungovat, to znamená, to, co pan Krása ventiluje jako ten největší problém, že zdravotně postižení budou muset k bankomatu, nebudou muset k bankomatu, to je prostě zbytečné strašení, co se týká poplatků, tak jednoznačně všechny ty základní funkce jsou bezplatné, je to skutečně na základě smlouvy, která byla uzavřena po ukončení výběrového řízení, na základě vítězství ve výběrovém řízení s Českou spořitelnou, ty základní funkce jako výběr z bankomatu každé dávky nebo převod na jiný běžný účet, když někdo má svůj běžný účet, veškeré placení v obchodech, dnes už také na základě jednostranného kroku České spořitelny i cash back, to jsou všecky položky, které jsou zdarma.

Jan PUNČOCHÁŘ
Nicméně asi také máte, jako řada občanů, zkušenosti s proměnlivostí bankovních ceníků nebo ceníku bankovních služeb. To, co teď říkáte, přeci za dva měsíce nemusí platit.

Jaromír DRÁBEK
Právě proto jsou ty základy, základní parametry dány smlouvou mezi státem a Českou spořitelnou, to znamená, zřízení toho technického účtu, vedení toho účtu, informace o zůstatku, placení kartou, výběr z bankomatu té dávky, to všechno je zaručeno smlouvou, to znamená, to není na libovůli té banky, s těmito parametry Česká spořitelna vyhrála to výběrové řízení, shodou okolností také to bylo jedno z těch, které přezkoumával Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ten průběhu toho výběrového řízení, to znamená, tam jsou pevně tyto parametry zakotveny ve smlouvě, není možné je změnit nějakým jednostranným úkonem.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pane Kráso, když vezmeme dvě věci, které ministr Drábek zmínil, pojďme začít tou první, říkal, že nadále zůstane ta možnost vyplácet dávky poštovní poukázkou. Co je tedy z vašeho pohledu špatně, pokud ten postup ministerstva rozporujete?

Václav KRÁSA, předseda NRZP
Pane ministře, mně je to velmi líto, ale pan ministr všechno vykládá účelově, mě nazval veřejně, že jsem lhářem, já musím říci, že se k tomuto skoro vůči panu ministrovi také odhodlám, protože to jsou účelové řeči, především pan ministr jednoznačně říká, že pokud tomu zdravotní stav bude odpovídat, to znamená, že každý ten člověk by se musel podvolit novému zdravotnímu vyšetření, zda mu budou doručovány dávky poštovní poukázkou nebo ne, ale tady jde například o seniory, o maminky s malými dětmi, které budou mít taky sKarty, protože berou rodičovský přídavek, příspěvek, ty všichni mají daleko k bankomatům, jsou oblasti, a my je máme trošku i zmapovaný, kde je taky 20 kilometrů k nejbližšímu bankomatu, to prostě není jenom o tom, že se to týká lidí se zdravotním postižením. Pan ministr říká, že budou mít možnost poštovní poukázkou, ale ne bezplatně, tam bude ten proces probíhat tak, že nejprve spořitelna pošle peníze na poštu, to stojí asi 24 korun, my máme ceník, a potom pošta pošle nebo doručí ty peníze přímo klientovi také za poplatek a to stojí asi 25 korun, my máme vypočítáno, že zhruba tato jedna platba občanovi bude stát zhruba 50 korun, a to třeba u dávky jako je příspěvek na mobilitu, který je 400 korun měsíčně, je prakticky osmina této dávky pryč, to je úplný nesmysl, já ještě musím říci, to, co říká pan ministr, o tom cash backu, to je prostě znova, nezlobte se na mě, to je lež, to je ohlupování lidí, cash back můžete použít jedině tehdy, když v tom krámě uděláte minimální nákup 300 korun, a to mají všechny řetězce, u takové dávky příspěvek na mobilitu nebo přídavek na dítě, ten je tak 500 korun, tak je úplně nesmysl říci, že můžu vybírat peníze cash backem, když tam napřed musím udělat nákup za 300 korun, to opravdu si pan ministr z lidí dělá trošku hlupáky. Takže to je opravdu velmi složité.

Jan PUNČOCHÁŘ
Nechme pana ministra zareagovat. Pojďme začít tím cash backem, tam jste souhlasně přikyvoval, že to pan Krása tedy nedesinterpretuje.

Jaromír DRÁBEK
Skutečně je to tak, že cash back je nástroj, který při placení kartou zároveň umožňuje vybrat v hotovosti, což já skutečně nevidím jako problém, protože nejspíš každý z nás musí jednou za čas nakoupit nějaké potraviny, takže v tom skutečně nevidím žádný problém. Já bych chtěl jenom opravit zase jednu věc, která tady zazněla úplně, úplně mimo realitu, samozřejmě že to poskytování prostředků zdravotně postiženým prostřednictvím poštovní poukázky bude i nadále bezplatné, není to tak, jak tady se snažil interpretovat pan Krása …

Jan PUNČOCHÁŘ
Ale za všech okolností prostě zdravotně postižený řekne, chci to dostávat poukázkou a bude to …

Jaromír DRÁBEK
Není k tomu potřeba žádné nové zdravotní posouzení, protože to zdravotní posouzení má samozřejmě úřad práce k dispozici, včetně toho rozčlenění schopnosti orientace, schopnosti mobility a tak dále.

Jan PUNČOCHÁŘ
Ale přinejmenším to znamená, že ten člověk, protože vy jste se rozhodli zavést sKarty, bude muset znovu na úřad práce o to zažádat, předpokládat.

Jaromír DRÁBEK
Tak vzhledem k tomu, že stejně úřad práce navštěvuje, nechci říkat každou chvíli, ale s nějakou periodou, tak si myslím, že to není žádná nepřiměřená zátěž. Ještě bych chtěl jednu, vyvrátit jednu, a to já jsem skutečně nazval lží, ano, to má pan Krása pravdu, protože rozesílal svým členům informaci o tom, že na tom technickém účtu k sKartě musí zůstat nějaký povinný zůstatek, myslím, ve výši 200 korun, tak to je, prosím, lež, žádný povinný zůstatek na tom technickém účtu zůstat nemusí. Já  jsem to nazval lží, pana Krásu to urazilo. Já si myslím, že to skutečně lež je.

Jan PUNČOCHÁŘ
Na druhou stranu, pokud vím, tak minimální bankovka, kterou je možné si vybrat z bankomatu České spořitelny, je 200 korun, takže pokud by si člověk chtěl v bankomatu, což prezentujete jako jednu z možností výběru sociální dávky, tu dávku vybrat a zrovna tam měl 4199 korun, tak těch 199 korun tam musí zůstat.

Jaromír DRÁBEK
Ano, těch 199 korun, pokud se …

Jan PUNČOCHÁŘ
Takže to není povinný zůstatek, ale je to reálný, reálný dopad tedy toho opatření …

Jaromír DRÁBEK
Pokud se rozhodne to používat pouze výběrem z bankomatu, nikoliv například převod na svůj běžný účet, což je výrazná nadpolovina, nadpoloviční většina těch případů, protože většina lidí si to nechává zasílat na svůj běžný účet, pokud se skutečně rozhodne to čerpat pouze výběrem z bankomatu, nepoužít platební nástroj, nepoužít cash back, tak skutečně mu tam těch 199 korun zůstane do příštího měsíce, kdy se k tomu přičte zase ta další částka.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pane Škromachu, vy se tady usmíváte, takže předpokládám, že sKartu nepovažujete za tak báječný produkt nebo projekt, jak ho popisuje mi Drábek.

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/
Já myslím, že pan Drábek tady označuje někoho, že lže, ale on lže téměř pokaždé, když o tom mluví, protože vždycky upraví tak, aby se to líbilo a přitom je potřeba vzít celou tu historii. Existovala jednou jedna malá firma, kterou …

Jan PUNČOCHÁŘ
Zkuste to historii nějak rychle …

Zdeněk ŠKROMACH
Velmi rychle to vezmu, malá firma, kterou vlastnil pan ministr z jeho dnešním náměstkem, kteří připravili projekt elektronického účtu, poté, co se dostali do vedení ministerstva, vytvořili společenskou poptávku po takovéto vlastně způsobu placení dávek, například tím, že budou kontrolovat, aby lidi neutráceli peníze za alkohol, za hry a podobně a za kouření, přitom vlastně ten výsledek je takový, že je tady velká zakázka pro jednu, pro jednu velkou spořitelnu, nebo pro jednu velkou banku, na druhé straně prakticky je nekontrolovatelné, a myslím si, že je to dobře, protože tam nemá stát co kontrolovat, ty dávky jsou určeny pro lidi v určité situaci, ale to, co je zásadní, pane ministře, běžte, sedněte si do vozíčku, přijďte k bankomatu a vyberte si tam svoje peníze svojí kartou, zkuste to někdy. Zkusil jste to? Nezkusil jste to. A to si myslím, že je jenom to nejmenší. Vy žijete v Praze, kde máte tady bankomat na každém rohu. Zajeďte si na venkov, zajeďte si na Moravu a běžte za tím seniorem, který dostává důchod nebo …

Jan PUNČOCHÁŘ
Ty nepůjdou na sKartu.

Zdeněk ŠKROMACH
Časem půjdou, pan ministr to říká jasně, že půjdou všechny peníze přes tohle, ale i ti důchodci berou dneska, dneska sociální dávky, když nemají, když nemají na bydlení a podobně, tak běžte, běžte a ukažte jim, kde si mají vybrat ty peníze, kde se v obchodě platí kartou na venkově, skoro nikde. A ta dostupnost je jednoznačný, jeden z největších problémů. A nakonec, proč není součástí smlouvy s bankou taky to, aby v každé obci byl bankomat, aby ta dostupnost tam skutečně byla, což není. Proč ti lidi mají dojíždět někam, copak ta babička nebo dědeček pojedou taxíkem, vezmou si taxíka, zaplatíte jim ho? Zaplatíte jim dopravu k tomu nejbližšímu místu, kde si mohou vybrat peníze, nebo kdy si vůbec můžou upravit to, že jim to bude chodit na účet. Já myslím, že celý ten systém je prostě postavený pouze zase účelově, měla by tam být jednoznačně volba a potom další věc, Senát schválil pozměňovák, který pan ministr taky odmítá, aby veškeré pohyby na účtu byly, sKarty, byly bezplatné, přece proč by měl klient toho systému platit něco, co zanedbalo ministerstvo, ať se stará ministerstvo. Pan ministr to jednoznačně odmítl, takovouto úpravu s tím, že přece on chce ušetřit a tak, kdo to zaplatí, zaplatí to zdravotně postižení, zaplatí to senioři, rodiny s dětmi, takový je přístup k tomuto. A to bychom se mohli samozřejmě bavit i o dalších věcech.

Jaromír DRÁBEK
Tak teď já nevím, jestli mohu reagovat na všechny položky tak, jak šly po řadě.

Jan PUNČOCHÁŘ
Zkusíme na nic nezapomenout.

Jaromír DRÁBEK
Já zkusím na nic nezapomenout, poznamenával jsem si to. Opravdu jsem úplně neporozuměl, jak moje dvacetiletá zkušenost z komerční sféry, včetně toho, že jsem vlastnil nebo spoluvlastnil některé firmy, jakou to má souvislost s Českou spořitelnou, já jsem osobně, jestli si dobře vzpomínám, nebyl nikdy klientem České spořitelny, moje firmy, nevím, jestli měly někdy účet u České spořitelny, někdy v historii ano, ale vůbec nevím, jakou to má souvislost, prostě to je svérázný způsob dnešní politické práce některých lidí, že vždycky se snaží vytáhnout někde nějakou neprokazatelnou nitku, ano, samozřejmě, kdo se pohyboval 20 let v komerční sféře, tak lze vždycky najít, že měl někde známého v nějaké firmě, nebo že se s někým stýkal v nějaké firmě, nebo že měl měla firma, kterou kdysi vlastnil, vazbu na nějakou jinou firmu, která něco dělá, to je, to je prostě velmi těžké obhájit, že něco neexistuje. Ano, já se nestydím za to, že jsem se 20 let pohyboval v komerční sféře, myslím si, že je to docela dobrý předpoklad pro to, aby člověk rozuměl normálnímu životu, říkáte, že já žiju v Praze, nežiju v Praze, respektive v Praze jsem pracovně …

Jan PUNČOCHÁŘ
Rozumějme normálnímu životu a té dostupnosti, možnosti vůbec se k té dávce dostat.

Jaromír DRÁBEK
Přesně tak, ten návrh, který jde ze Senátu, o kterém mluvil pan místopředseda Škromach, tak ten neříká, že pohyby na účtě mají bezplatné, ten říká, že všechny služby spojené s kartou, mají být bezplatné. To znamená, například se /nesrozumitelné/ do toho, že buď stát bude muset hradit České spořitelně neomezený počet výběrů z bankomatů, anebo v podstatě snižuje komfort těm lidem, protože říká, musíte si například těch 7600 korun rodičovského příspěvku vybrat najednou a nemůžete si to vybrat nadvakrát. To si myslím, že není úplně vstřícný návrhů vůči klientům …

Jan PUNČOCHÁŘ
Říkáte, že si to můžou vybrat na dvakrát a vy jim za to zaplatíte.

Jaromír DRÁBEK
Zaplatí za to 6 korun, ano, zaplatí za to 6 korun v bankomatu České spořitelny, což si myslím, že pro někoho, kdo nechce mít doma například 7600 korun v hotovosti najednou, takže je docela přiměřená cena, zvlášť vzhledem k tomu, například, že ten technický účet ke kartě je neexekuovatelný, to znamená, není možné ho postihnout, není možné ho postihnout exekucí, prakticky je neexekuovatelný, protože je to technický účet, tedy není možné sdělovat jeho číslo účtu, bude to zakomponováno i do nové legislativy.

Jan PUNČOCHÁŘ
Mám pocit, že tedy ombudsman i Česká spořitelna říkají něco trochu jiného, že ta chyba nastat může a že se člověk bude muset exekuci bránit …

Jaromír DRÁBEK
Ne, ne, není to možné …

Zdeněk ŠKROMACH
Pan ministr říká, co bude, ale nikoliv, co je dneska.

Jaromír DRÁBEK
Můžu, já jsem taky neskákal do řeči, jestli mohu …

Zdeněk ŠKROMACH
Pardon, já se omlouvám.

Jaromír DRÁBEK
Já tomu rozumím. Jenom poslední poznámku, nebudu zdržovat, co se týká té dostupnosti, kromě počtu bankomatů je potřeba právě také říci, že je možné tou kartou zaplatit na 80 tisících místech, že na 6 tisících místech je možné použít cash back. Samozřejmě pojďme nechat těm lidem, ať si vyberou, proč chcete ty lidi zase svazovat, pojďme těm lidem nechat, ať si vyberou, jakým způsobem se k těm penězům chtějí dostat. Uvidíte, že stejně jako v Itálii a v řadě dalších zemích, že po pár měsících ti lidé budou rádi ty karty využívat, už dnes nám chodí lidé na úřady práce a říkají, kdy už dostaneme tu kartu, my už chceme tu kartu, abychom mohli s těmi penězi nakládat jiným způsobem, než chodit na poštu do fronty.

Jan PUNČOCHÁŘ
Proč tedy nenecháte ty lidi, aby si dobrovolně vybrali, jestli chtějí sKartu nebo ne a musí jí dostat každý.

Jaromír DRÁBEK
Dostane jí každý, protože tu kartu budeme používat i k zvýšení efektivity práce, protože bude sloužit jako autentizační, protože ta karta má čip, takže není jediný způsob použití, ten platební, slouží tak karta i jako identifikační, nicméně to, jestli někdo použije tu platební funkci nebo ne, to je skutečně výhradně na něm.

Jan PUNČOCHÁŘ
A ještě jenom ta poznámka o tom, že na 80 tisících místech bude možné platit a 6 tisíc bankomatů a podobně, to ale přece vůbec neodpovídá na tu otázku, jestli konkrétní člověk, který má sKartu, má k nejbližšímu 20 kilometrů nebo ne.

Jaromír DRÁBEK
Samozřejmě, ano, jistě, ale to ani dnes neodpovídá na tu otázku, jestli má k nejbližší poště tolik nebo tolik kilometrů, já jenom chci ukázat, že ta dostupnost se velmi výrazně zvýší oproti dnešnímu stavu.

Jan PUNČOCHÁŘ
Jenom, pane Kráso, vy jste chtěl reagovat, pokud jsem zaregistroval.

Václav KRÁSA
Ano, já na to musím reagovat, nezlobte se, to jsou všechno zase účelové jenom lži, já to jinak nemůžu nazvat, jak je to se zahraničím, v zahraničí nejsou žádné platební karty, ale jsou tam takzvané dobíjecí karty, jako je třeba u nás na telefon, to znamená, že ten, kdo dobíjí tu kartu, tak nemá sebemenší informace o tom klientovi a je to pouze u chudinských dávek, my máme podrobnou rešerži celého toho systému, a není tam spojena ta funkce veřejné listiny, jako je u nás, což je průkaz ZTP, ZTP/P a bankovní karty. To je prostě nepřípustné, to my zásadně odmítáme, protože ta banka získává o sta tisících lidech v této zemi exkluzivní informace, například tím, že u rodičů, u příspěvku na rodičovské, u rodičovského příspěvku, ona vlastně ví přesně, z jakého základu je ten rodičovský příspěvek stanoven. Ona ví například přesně u příspěvku na dítě, že ta rodina je v určité finanční situaci, proto bere příspěvek na dítě. Ona ví přesně další a další údaje, čili ta banka má exkluzivní, exkluzivní informace. A pak ještě musím říci jedno, já mám účet u České spořitelny sporožiro, 5 let beru příspěvek na péči na tento účet a já vůbec nerozumím tomu, proč mě teďko bude někdo nutit, že mám mít druhý účet u České spořitelny, kam mi půjde příspěvek na péči a já budu muset převádět si tuto částku na svoje sporožiro, to přeci nedává logiku, to každý musí vidět, já takový účet nechci, nejedná se o technický účet, kdyby to byl jenom nějaký technický účet, což je nesmysl, to bankovnictví vůbec neexistuje, my samozřejmě jsme ve spojení i s bankovní asociací, a je to vlastně normální účet, protože je z něj možné platit, platit je z něho možné, je z něho možné vybírat a podobně, já neznám termín technický účet, který pan ministr pořád používá, je to normální účet, na který jdou příjmy a z kterého jdou výdaje. A já prostě si myslím, že nepotřebuji druhý účet, když mám u České spořitelny sporožiro, prostě občan je tady nucen, aby, a mimo zákon dokonce, aby si zvolil pouze jednu spořitelnu, jednu banku, a to Českou spořitelnu a je to samozřejmě proto, protože byla, protože Česká spořitelna na tom bude profitovat, my si to prostě nepřejeme, jsou to exkluzivní údaje, které tato banka bude mít a my si myslíme, že jsme v pluralitní demokracii, tudíž každý občan má právo si zvolit svůj bankovní ústav a jinak to prostě nemůže být.

Jan PUNČOCHÁŘ
Ta argumentace je srozumitelná. Pojďme to vzít postupně, tedy od toho sdružování údajů, což je věc, kterou vám vytýká i ombudsman, tedy podotýkám.

Jaromír DRÁBEK
Ano, co se týká sdružování údajů, tak to je prostě věc toho, zda občan, pro občana je příjemnější raději nosit několik dokladů, anebo raději nosit jenom jeden doklad, už dnes každý občan musí mít …

Jan PUNČOCHÁŘ
Ale vy mu neříkáte, co je pro vás příjemnější, vy mu prostě hodíte kartu, kde ty údaje jsou …

Jaromír DRÁBEK
Já jenom chci říci, to samozřejmě nebyla věc, která by spadla bez nějaké diskuse, přece minulý rok se o tomto problému velmi detailně diskutovalo, nakonec jsme skutečně zvolili ten jednotný průkaz, protože jsme v těch diskusích dospěli k tomu, že je lépe než přidávat k občanskému průkazu, řidičskému průkazu a průkazu zdravotní pojišťovny ještě dva další dokumenty, tak je lépe …

Jan PUNČOCHÁŘ
Pane ministře, s kým jste o tom diskutovali, jestliže vám předseda Národní rady osob se zdravotním postižením říká, že to nechtějí, což jsou tedy uživatelé těch karet, kterým tvrdíte, že jste chtěli zjednodušit práci.

Jaromír DRÁBEK
Ano, samozřejmě, nicméně musím říci, bohužel v řadě případů se stává, že Národní rada osob se zdravotním postižením zdaleka nevyjadřuje názor všech zdravotně postižených, jednali jsme o tom i s dalšími organizacemi zdravotně postižených, nicméně je potřeba prostě se vždycky dívat na všechny ty parametry. Já rozumím tomu argumentu, z mého pohledu převážil ten argument, že je lépe mít jeden dokument, než dva dokumenty, samozřejmě ale toto je skutečně, to uznávám, toto je záležitost prostě názoru, argumentace a toho, co je levnější, co je dražší, co je příjemnější pro klienta, co je méně příjemné pro klienta. Jestli mohu ještě k těm dalším jednotlivým bodům, důležité je, že tato podoba jednotná ušetří daňovým poplatníkům přibližně 20 milionů korun měsíčně, protože 20 milionů korun měsíčně jsou náklady na distribuci těch dávek v tom stávajícím …

Jan PUNČOCHÁŘ
To ušetří daňovým poplatníkům, otázka je, jestli to ušetří těm, těm konečným uživatelům, pokud budou za část těch služeb platit, nebo pokud budou jezdit k těm bankomatům a podobně.

Jaromír DRÁBEK
To je samozřejmě vždycky věc v porovnání toho, co je přínosné pro konkrétního člověka, co je přínosné pro celou společnost, já jsem přesvědčen o tom, že sKarty zvýší komfort těch lidí a že jim nebudou nic ubírat, že je to prostě krok kupředu i směrem k těm klientům, co se týká toho, že je to, že je, pan Krása tvrdí, že je to normální standardní běžný účet, no, není, kdyby to byl normální běžný účet, tak se na něj dají posílat peníze, to je technický účet ke kartě, protože nikdo jiný na něj nemůže převést peníze, než ministerstvo práce a sociálních věcí, respektive Úřad práce České republiky.

Jan PUNČOCHÁŘ
To je ta odlišnost tedy.

Jaromír DRÁBEK
Ano, to je ta odlišnost, že je to jednoúčelový účet a odněkud jinud na něj nemohou směřovat peníze, než z toho jednoho místa, proto je to technický účet, protože slouží pouze k distribuci, nikoliv k běžnému nakládání jako s běžným účtem. Ano, je tam ta variantnost v použití, v tom čerpání, o tom, myslím, že už jsme mluvili docela detailně, ale technický účet je to právě proto, že není možné jej použít na nic jiného, než na převod dávek ze strany státu.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pardon, mě se tady ošívá pan Škromach, já už ho musím nechat reagovat.

Zdeněk ŠKROMACH
Já jsem chtěl poznámku k těm údajům, ten problém je v tom, že tady, a není to první případ za této vlády, kdy vlastně osobní údaje občanů, které vlastně má právo a měl by i chránit stát, tak je předává privátním subjektům bez jaksi mnohdy i souhlasu i toho, toho občana, a to si myslím, že je ten velký problém.

Jan PUNČOCHÁŘ
A myslíte, že to stát dělá proto, že nedostatečně chrání osobní údaje, anebo tím sleduje nějaký zájem, který není veřejný.

Zdeněk ŠKROMACH
Tak je možné za tím hledat cokoliv, nechtěl bych …

Jan PUNČOCHÁŘ
Co za tím vidíte vy, pane místopředsedo.

Zdeněk ŠKROMACH
Tak myslím si, že to je zvýhodňování určitých privátních subjektů, který má přístup k datu, k osobnímu datu, které vlastně má k dispozici pouze stát. A i to má svoji hodnotu, o které pan ministr hovoří, že o ní šetří, ale na druhé straně vlastně poskytování těchto údajů zvýhodňují určité privátní subjekty.

Jaromír DRÁBEK
Tak já musím říci, že banka není standardní soukromý subjekt, že banka je velmi přísně ohraničená zákonem o bankám a tam to bankovní tajemství je skutečně velmi přísně chráněné. Nicméně skutečně je to tak, že Česká spořitelna zvítězila v otevřeném tendru, do kterého se přihlásily 3 největší české banky, byl to tendr, který každý občan mohl sledovat od vypsání výběrového řízení 30. června minulého roku, přes všechnu komunikaci, se všemi účastníky toho výběrového řízení, i dnes je to ještě zpětně dohledatelné na webu, přezkoumával to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Myslím si, že tady skutečně ten průběh byl naprosto transparentní.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pane Kráso, poslední otázka na vás, zaregistroval jsem, že někteří zdravotní postižení chtějí zažalovat ministerstvo práce a sociálních věcí právě kvůli projektu sKaret, v jaké fázi ty žaloby jsou, pomáháte s tím nějak zdravotně postižením, nebo co od toho očekáváte?

Václav KRÁSA
Tak my jsme zjistili, že musí žalovat jednotlivci, zatím lidé se zdravotním postižením nedostávají sKarty, zatím jsou vybírány ty skupiny, které s tím mají nejmenší problémy, to znamená lidé ve velkých městech a lidé, kteří jsou zpravidla zdraví, to znamená, že jim nedělá potíže vybrat z bankomatu. My už máme několik občanů, kteří okamžitě podají žalobu, jakmile bude, budou, převezmou kartu, sKartu, my ale teďko máme ještě podání u ÚHOS, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, pan ministr říkal, že už to jednou prozkoumával, on prozkoumával něco zcela jiného, nežli my jsme, nežli my jsme nyní napadli, protože vlastně ten, já to nechci tady více komentovat, protože to je poměrně složitá otázka, ale jedná se o to, že my jsme napadli především to, že ve skutečnosti nebyla ta soutěž podle koncesního zákona a přitom to, co ta banka nyní provádí, tak je klasická koncese.

Jaromír DRÁBEK
Jednoduchá reakce, jenom velmi stručná, nechci tím zatěžovat diváky, skutečně je to tak, nicméně při tom přešetřování, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže samozřejmě přešetřoval celé to výběrové řízení, to znamená, zda bylo potřeba postupovat podle nějakého speciálního zákona, a to, že ministerstvo je přesvědčeno, že se nejedná o koncesi, to je naprosto jasné, ty argumenty k tomu jsou zřetelné, ale nechci tady s tím zdržovat, ještě jenom dovolím si jednu poznámku, pan Krása tady před tím říkal, že on chce ty peníze dostávat i nadále na účet, to je samozřejmě možné, naprosto bezproblémové. A ta karta má tu výhodu, že když například změníte běžný účet, no, tak jenom v bankomatu naťukáte to nové číslo účtu, místo toho …

Jan PUNČOCHÁŘ
Za předpokladu, že na ten bankomat dosáhnete tedy.

Jaromír DRÁBEK
Za předpokladu, že na ten bankomat dosáhnete, to samozřejmě, místo toho, abyste v 95 procentech případů těch lidí, kteří to umějí, musel běžet a podávat písemnou žádost na úřadu práce, to je jenom příklad toho zlepšení komfortu, protože prostě nebudete muset s některými věcmi obíhat úřady, samozřejmě, že, znovu říkám, pro zdravotně postižené bude i nadále možná ta varianta poštovní poukázka, možná ta varianta přímé komunikace s úřadem práce.

Jan PUNČOCHÁŘ
A nebudou za to nic platit.

Jaromír DRÁBEK
A nebudou za to nic platit.

Jan PUNČOCHÁŘ
Pane Škromachu, poslední reakce, vy souzníte s tím, že sKarta ve výsledku přinese větší komfort uživatelům sociálních dávek?

Zdeněk ŠKROMACH
Jsem přesvědčen, že ne, nakonec hlavně pan ministr zapomíná na venkov, odkud pocházím a kde jednoznačně tyto karty budou pro lidi velkým problémem. Bude potřeba do budoucna ten koncept zcela změnit, protože se, nakonec i praxe ukáže, že ten koncept není správný.

Jaromír DRÁBEK
Tak já věřím, že se tady po pár měsících sejdeme a že spíše budeme hodně realitu, než to, jak …

Zdeněk ŠKROMACH
Pane ministře, po letech, já věřím, že to bude po několika měsících a že to už ministrem nebudete.

Jaromír DRÁBEK
To já na to přistoupím, i když nebudu ministrem. Rád si to s vámi řeknu.

Jan PUNČOCHÁŘ
Už teď se těšíme. Taková byla nedělí Partie s Jaromírem Drábkem, Zdeňkem Škromachem a Václavem Krásou. Děkuji, že jste přišli. Na shledanou.

Zdeněk ŠKROMACH
Na shledanou.

Jaromír DRÁBEK
Pěknou neděli.

Václav KRÁSA
Na shledanou.

Jan PUNČOCHÁŘ
A já se na vás těším opět příští neděli v 11 hodin tady na Prima Family.

zdroj: top09.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek se v rozhovoru pro ČT 1 krátce vyjádřil k novému projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu“, který je určitou obdobou tzv. „kurzarbeitu“ v českém podání.
ČT 1, 28.8.2012

Projekt je určen k udržení zaměstnanosti a posílení odborných znalostí zaměstnanců jednotlivých firem a bude realizován od poloviny září 2012 do 31. srpna 2015. Více informací o projektu naleznete v tiskové zprávě.

Aneta SAVAROVÁ, redaktorka:
V programu vzdělávejte se pro konkurenceschopnost, je zatím 400 milionů korun. Pro státní pomoc už se vžil výraz Kurzarbeit.

Radek VIGLAŠ, redaktor ČT:
Jan ČERNÝ, redaktor ČT:
redaktor:
Kurzarbeit, v němčině a německých firmách znamená zkrácenou pracovní dobu, v Česku se jím rozumí školení místo práce. Ve firmě Brano tohle německé slovo může zachránit desítky pracovních míst.

Pavel JUŘÍČEK, generální ředitel, Brano Group:
My vidíme zhruba 2 měsíce dopředu, takže pokud by samozřejmě ta situace ukazovala, že musíme řekněme „propouštět“, tak se samozřejmě rádi obrátíme na tu výzvu. Si představte, že bychom ze zámečníka se pokusili udělat třeba nástrojaře, anebo ze zámečníka svářeče.

Radek VIGLAŠ, redaktor ČT:
Jan ČERNÝ, redaktor ČT:
redaktor:
Může to být případ i Ludmily Buchtové. Na lince pracuje 3 roky.

Ludmila BUCHTOVÁ, zaměstnankyně:
Určitě bych šla na kurz, než ztratit zaměstnání, to v každém případě.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Chceme, aby ti lidé, kteří nemohou pracovat, protože zaměstnavatel nemá dost zakázek, tak aby neseděli doma, nečinně, ale aby v rámci toho zaměstnavatele se vzdělávali.

Radek VIGLAŠ, redaktor ČT:
Jan ČERNÝ, redaktor ČT:
redaktor:
Na peníze má nárok každá firma, které se během 3 měsíců propadnou tržby meziročně o 20 až 60 procent. Ministerstvo práce pro ně připravilo 400 milionů korun s tím, že když bude třeba, přidá dalších 400. Už teď ale podniky tvrdí, že to nebude stačit.

Pavel JUŘÍČEK, generální ředitel, Brano Group:
Máme obavy z toho, že jestliže nedolijou peníze do té úrovně, kterou jsme říkali, že je minimální

Eva SVOBODOVÁ, generální ředitelka, Asociace malých a středních podniků:
Výhrady se ale snáší i na systém Kurzarbeitu v Česku jako takový. Nebudou firmy motivovány, aby jaksi měly více zakázek, aby se dostaly z té špatné situace.

Aleš ROD, analytik, Liberální institut:
I u těch podniků, u kterých bude ta podpora zavedena, tak to může jenom prodloužit ten čas k zániku.

Radek VIGLAŠ, redaktor ČT:
Jan ČERNÝ, redaktor ČT:
redaktor:
Podle Ministerstva práce se v Česku budou učit nové slovo Kurtarbeit stovky firem. Jeho česká verze má přitom navíc ještě jednu zvláštnost. Zatímco v Německu se na platy Kurzarbeiterů skládali zaměstnavatelé a stát, školení českých pracovníků zaplatí Evropská unie. Radek Viglaš, Vanda Kašová a Jan Černý, Česká televize.

Aneta SAVAROVÁ, redaktorka:
A proč vláda Kurzarbeit zavádí? Nezaměstnanost v Česku mírně roste. V červenci se oproti červnu zvýšila o 2 desetiny procenta a dosáhla 8,3 procenta. Bez práce bylo skoro 490 tisíc lidí. Nejvíc nezaměstnaných hlásí tradičně Ústecký a Moravskoslezský kraj. Statistiku vede severočeský Most, kde bylo bez práce skoro 16 procent lidí. V těsném závěsu následuje Bruntál a s menším odstupem Děčín. Vyhlídky české ekonomiky pro letošní rok nejsou zrovna optimistické. Podle ministerstva financí můžeme čekat nárůst o 2 desetiny procenta a Centrální banka odhaduje, že zůstane na nule a Česká bankovní asociace předpovídá dokonce pokles o 6 desetin procenta. K růstu se podle prognóz vrátí v příštím roce. Právě evropské dotace mají pomoci zachránit až 10 tisíc pracovních pozic. Jak bude stát firmám pomáhat? Nejen na to jsem se ptala ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Jak bude vybírat firmy, kterým peníze půjdou?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Budeme vybírat podniky, respektive budeme přijímat žádosti od podniků, kde se jedná skutečně o přechodný nedostatek zakázek, kde to není tak, že ten podnik nemá šanci na další existenci.

Aneta SAVAROVÁ, redaktorka:
Zatím je na projekt alokována částka ve výši 400 milionů korun, co uděláte potom, až ty peníze vyčerpáte? Kde vezmete další?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
My samozřejmě uvidíme v prvních měsících, kolik nám přijde žádostí, jaké budou ty požadavky. Pokud se ukáže, že toto je skutečně dobrý způsob, jak pomoci českým podnikům v nesnázích, tak jsme připraveni na to dát další prostředky.

Aneta SAVAROVÁ, redaktorka:
Stát bude přispívat na plat zaměstnance do maximální výše 31 tisíc korun měsíčně. Proč jste se rozhodli, že budete hradit celý plat a nebudete následovat podobný model, jako funguje v Německu?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Nechceme platit nějaké, nebo dorovnávat nějaké vysoké platy. Těch 31 tisíc korun je odvinuto od průměrné mzdy, protože pokud nějaký zaměstnanec bere průměrnou mzdu, tak jeho náklady včetně odvodů jsou právě těch přibližně 31 tisíc korun, takže jde nám o to, abychom podporovali běžná pracovní místa, nikoliv ta naprosto specializovaná s velmi vysokým platem.

Aneta SAVAROVÁ, redaktorka:
Kurzarbeit prosadili v roce 2009 odbory v Německu, kde do systému napumpovaly 14 miliard eur. Podle ekonomů se osvědčil, ocenila ho i spolková kancléřka Merkelová, později ho v různých obměnách zavedly taky další země, například Slovensko a Rakousko. V Česku se o jeho zavedení diskutovalo víc než 3 roky.

zdroj: mpsv.cz

Vaše vláda se snaží snížit výdaje státu. Kde se podařilo za dva roky ušetřit vašemu resortu?

Ušetřili jsme velmi výrazně na provozních nákladech. Uspořit se nám podařilo zejména na Úřadu práce, kde jsme sjednotili agendy, které se vykonávaly na obcích a na Úřadech práce, tam jsme dosáhli úspory několika tisíc zaměstnanců. Totéž se týká samotného ministerstva, totéž se týká agend, které jsou zpracovávány na Správě sociálního zabezpečení, zejména u exekuční agendy a námitkového řízení. Na druhou stranu se nám tím vytvořil prostor, že jsme například na Státním úřadu inspekce práce, do kterého byla sjednocena kontrola nelegálního zaměstnávání, mohli posílit počet pracovníků a vytvořit tak lepší předpoklady pro vymahatelnost práva. Také jsme snížili náklady na informační technologie, kde se tím velmi polarizovaným krokem, kdy jsme změnili informační systém při výplatě sociálních dávek, podařilo ušetřit řádově 200 milionů korun v letošním roce a v příštím roce to už bude 300 milionů korun.

A už ten informační systém pro výplatu sociálních dávek funguje?

Často se psalo v médiích, jak systém kolabuje, jak nefunguje. Znovu musím zdůraznit, že už v lednu se vyplácelo jeden a půl milionu dávek v řádném zákonném termínu. A to, že zavádění nového informačního systému je vždycky velmi obtížné a velmi náročné na zaměstnance, kteří s ním musí pracovat, je jasné. Ale proběhlo to bez jakékoli odstávky.

A dnes už systém jede bez jakýchkoli problémů?

Žádný systém, na kterém pracuje osm tisíc lidí, nikdy nebude bez jakýchkoli problémů. Ale když jsme dávali pololetní zprávu sněmovnímu výboru pro sociální politiku, tam se například řešil problém duplicitních plateb, těch bylo objeveno řádově sto. A jen pro srovnání – dávek za první pololetí bylo zpracováno 10 milionů. Z deseti milionů dávek sto chybných není tak špatné číslo.

Ale výrazně jste ušetřili určitě i na mandatorních výdajích…

Druhá část úspor jsou úspory způsobené změnou zákonů, například pří výplatě sociálních dávek. Když jsme restrukturalizovali systém pomoci občanům v jednotlivých typech sociálních dávek, v loňském roce došlo ke snížení některých částek v sociálním systému, a to jsou další úspory, které můžeme přičíst k provozním úsporám.

S čím jste nejvíc spokojen ze všech změn, které se vám podařily prosadit?

Na prvním místě musím jmenovat důchodovou reformu. Podařilo se nám prosadit všechny části důchodové reformy, ať už změnu výpočtu důchodů na základě nálezu Ústavního soudu, ať už parametrické změny průběžného pilíře, to znamená stanovení věku odchodu do důchodu, úpravu předčasných důchodů, zavedení spořícího pilíře, tak i změnu důchodového připojištění, které už patnáct let běží, tedy zvýšení ochrany klienta, oddělení majetku správce a majetku klienta. Celý ten balík penzijní reformy považuji za svůj největší úspěch, protože po patnácti letech diskusí o vývoji penzijního systému a penzijní reformě – to je rozhodně věc, za kterou se tato vláda nemusí stydět.

Velké změny nastaly i u sociálních dávek…

Přestavba systému sociálních dávek, lepší zaměření na klienta, na pomoc tomu, kdo opravdu pomoc potřebuje, sjednocení výplaty na jedno místo, sjednocení agend pomoci osobám se zdravotním pojištěním do jedné opakující se dávky a do jedné jednorázové dávky, přestavba systému hmotné nouze, aby byly dávky lépe provázané – to je další věc, kterou považuji za úspěch. A na třetím místě bych jmenoval poměrně výraznou změnu zákoníku práce. Platí od roku 2007 a už bylo potřeba řadu položek upřesnit, napravit. A další změny zákoníku práce budeme připravovat i v souvislosti s novým občanským zákoníkem.

Většinou vlády přijímají nepopulární kroky v první půlce svého volebního období, pak kvůli blížícím se volbám přibrzdí. Vaše vláda tak postupovat nehodlá?

Připravujeme další opatření, ale ten konsolidační balík, který směřuje k přípravě státního rozpočtu na rok 2013, by měl být poslední takovou omezující finanční předlohou. V resortu připravujeme některá důležitá témata týkající se sociálně právní ochrany dětí, to považuji za velmi důležitý balík směřující ke zlepšení práce s dětmi. Pokračujeme dál v přestavbě sociálního systému, protože by měly být od dubna 2013 sjednoceny dávky podporující bydlení, stejně jako byly sjednoceny dávky u osob se zdravotním postižením. Dnes máme dvě různé dávky – příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení, jeden jde ze systému státní sociální podpory, druhý ze systému hmotné nouze. Dnes, kdy všechny dávky vyplácí Úřad práce, není důvod, aby byly vypláceny na bydlení různé dávky, chceme je sjednotit.

To už je dopředu velmi kritizovaná myšlenka, opozice, odbory a dokonce i majitelé domů varují, že to uvrhne další skupiny osob do chudoby. To vám popularitu nepřinese..

Strana TOP 09 nevstoupila do vlády s vidinou, že získá popularitu. My jsme převzali reformní ministerstva – finance, zdravotnictví a práce a sociálních věcí – a ty reformy je prostě potřeba udělat. Toho, že některé parametry našeho sociálního systému jsou příliš nadsazené, si byl vědom před dvěma lety každý. Když se musí někde něco zpřísňovat, je to vždy nepříjemné, ale jsou to kroky, které jsou nezbytné.

Jak se cítíte jako ministr, který je částí veřejnosti nenáviděný, protože jim bere peníze?

Ve volebním programu TOP 09 jsme férově psali, co je třeba udělat. Poměrně konkrétně jsme popsali všechny kroky směřující ke konsolidaci financí. Neděláme nic jiného, než co jsme slíbili svým voličům. Pozice ministra práce a sociálních věcí je nepopulární, někdy pro mne i lidsky nepříjemná, ale k tomu jsem se zavázal.

autor: Libuše Frantová
parlamentnílisty.cz, 23. 8. 2012
zdroj: top09.cz