Jaromír Drábek

Vznik tzv. dětských skupin bylo hlavním tématem rozhovoru ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka ve vysílání relace Stalo se dnes na Radiožurnálu. Vláda na svém středečním jednání schválila věcný záměr návrhu zákona o vzniku zmíněných dětských skupin a jeho podrobnostech hovořil ve studiu ministr Drábek.
Radiožurnál, 22. 8 2012

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Stát chystá pomoc pro rodiče, kterým se nepodařilo umístit potomka do přeplněných školek a navrhuje vznik takzvaných dětských skupin. Zřizovatel by je mohly firmy, obce nebo neziskové organizace a zaměstnavatel by mohl náklady odečíst z daní. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí schválila dnes vláda. Založit takovou skupinu by přitom bylo jednodušší než vybudovat firemní školku. Podrobnosti má ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Dobrý večer.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, jak by tedy měly ty dětské skupiny fungovat a za jakých okolností je bude možné zřídit?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Důležité je, že dětská skupina je i menší uskupení dětí, než je tomu v těch klasických školkách, a proto také je možné dát menší hygienické požadavky, menší zdravotnické požadavky. Jde prostě o to, abychom nabídli alternativu k těm klasickým školkám, aby firmy například mohly zřizovat pro své zaměstnance takové dětské skupiny, které nabídnou mnohem lepší propojení pracovní aktivity a starosti nebo péče o dítě. Je to tak, že ta dětská skupina bude moci fungovat už řádově od čtyř dětí tak, aby bylo skutečně možné pružně reagovat na potřeby, například zaměstnanců konkrétní firmy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A ten maximální počet, když říkáte, že to bude asi méně dětí než v klasických školkách?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak, my počítáme s tím, že důležitý je ten vztah pečujících osob a dětí, aby maximálně na šest dětí připadala jedna pečovatelka nebo pečovatel nebo vychovatelka nebo vychovatel. Maximální počet dětí v té dětské skupině je až 24, ale podstatné je, že to budou skutečně malé skupiny jednotlivě rozdělené mezi ty vychovatele, že to bude v podstatě práce s dětmi v takové skupině, která je velmi blízká rodinnému prostředí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A kdo by se o děti mohl starat? Jaké vzdělání nebo odbornost by k tomu musel mít?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
My navrhujeme v tom věcném záměru zákona, aby byla jasně stanovena jednak kvalifikační struktura, kvalifikační předpoklady, samozřejmě také hygienické a zdravotnické předpisy. Jde o to, aby ti lidé měli dostatečnou kvalifikaci pro péči o takové děti, mohou to být například zdravotní sestry, mohou to být například pedagogové, kteří mají kvalifikaci buď pro mateřské školy nebo pro první stupeň základní školy, prostě aby měli základní předpoklady pro výchovu dětí, pro péči o dítě v takové malé dětské skupině.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tolik zatím ministr Jaromír Drábek. Prosím, zůstaňte ještě chvíli ve spojení, protože na telefonu je Kateřina Francová z projektu Firemní školky, dobrý večer.

Kateřina FRANCOVÁ, projekt Firemní školky:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Francová, jak vy hodnotíte návrh vlády na zřízení dětských skupin?

Kateřina FRANCOVÁ, projekt Firemní školky:
Tak, my za občanské sdružení Firemní školky jsme samozřejmě rádi za jakoukoliv aktivitu, která umožní návratům maminkám a tatínkům dříve do práce. Nicméně, ty dětské skupiny úplně nepovažujeme za dlouhodobě systémové řešení, a to zejména z toho praktického pohledu, kdy v dětské skupině dohromady jsou děti mladší, starší a nedochází tam k takovému praktickému vzdělávání dětí a k přípravě dětí pro předškolní výchovu, kdy v jedné skupině je několik dětí dvouletých, šestiletých, tam opravdu nelze se, nemůžeme hovořit přímo o vzdělávání. V tom vidíme základní kámen úrazu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ani kdyby tam bylo více vychovatelů, jak teď zmínil pan ministr Drábek?

Kateřina FRANCOVÁ, projekt Firemní školky:
Tak i ve firemních školkách je zhruba na šest až osm dětí, jedna vychovatelka nebo teta nebo pečovatelka. Záleží velice individuálně na tom, jak si to ta konkrétní firma nastaví. Ty formulace v návrhu jsou takové trošičku obecné, podmínky přiměřené, hygienické podmínky přiměřené stavu nebo počtu dětí. My se domníváme, že ty podmínky hygienické, které jsou stanoveny třeba pro firemní nebo soukromé nebo jakékoliv školky, jsou sice relativně přísné, ale protože se jedná o děti, jedná se o hodně malé děti, tak je potřeba opravdu ty podmínky naplnit. Jedná se i o metr čtvereční, jedná se o počty sociálních zařízení na děti, o studie hluku, o studie světlosti, aby děti opravdu měly optimální podmínky pro svůj další vývoj.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Upozorňuje Kateřina Francová z občanského sdružení Firemní školky, děkuji za názor, na shledanou.

Kateřina FRANCOVÁ, projekt Firemní školky:
Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě jednou se obrátím na Jaromíra Drábka. Pane ministře. Teď jsme slyšeli paní Francovou, která říká, jestli by nebylo možná vhodnější ještě upřesnit hygienické podmínky, ve kterých budou malé děti přebývat, třeba i několik hodin denně. Je to v plánu?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Určitě ano, jedná se o věcný záměr. Tam jsou popsány, pokud se budeme dotýkat těch hygienických předpokladů skutečně velmi pečlivě, ty hygienické podmínky podle toho, jak velká je ta skupina dětí a je naprosto jasné, pokud se jedná o skupinu tří, čtyř dětí, tak je úplně zbytečné zatěžovat například firmu, když chce zřídit firemní dětskou skupinu, aby to mělo hygienické předpoklady, ty velmi přísné, které je potřeba splnit pro klasickou mateřskou školu. Je prostě důležité, aby ty podmínky byly přiměřené tomu účelu, aby samozřejmě zajišťovaly zdravý vývoj dětí, ale aby nebyly přehnané, abychom skutečně umožnili vyřešit ten problém, že dnes 40 tisíc dětí nemůže navštěvovat mateřskou školu, protože není dostatečná kapacita. To je základní záměr a myslím si, že ten návrh k tomu směřuje tak, aby ty podmínky byly přiměřené a na druhou stranu abychom uspokojili ty rodiče, kteří chtějí umístit dítě do takového zařízení a chtějí prostě pracovat a v současné době nemohou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A myslíte si, že by bylo dobré takové ty dětské skupiny, o kterých mluvíme, brát spíše jako nouzové řešení dočasné řešení, jak se domnívá paní Francová?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak, my máme na ministerstvu práce a sociálních věcí v pilotním projektu dětskou skupinu více než rok a myslím si, že ta praktická zkušenost možná napoví mnohem více než nějaké teoretické rozbory. Rodiče jsou s tím umístěním spokojeni a myslím si, že ani například ten zmiňovaný věkový rozdíl té malé skupiny dětí, do šesti dětí, nedělá vůbec žádný problém.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Já děkuji, na shledanou.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Děkuji za pozvání, pěkný večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co vy? Dali byste svou ratolest do podobné dětské skupiny a jak moc vám chybí dostupnější školky nebo jesle? Zeptá se vás po půl desáté Tomáš Voženílek.

zdroj: mpsv.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem ve vysílání relace Interview na ČT 24, kde diskutoval mj. o vládou přijatém věcném záměru zákona o tzv. dětské skupině či o systému vydávání tzv. sKaret. Dalším tématem diskuse byla například výroční zpráva BIS za loňský rok.
ČT 24, 22. 8. 2012

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer. Hostem dnešního Interview ČT24 je ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Vláda totiž dnes schválila pravidla pro vznik takzvaných dětských skupin. Ovšem rozruch způsobila výroční zpráva BIS. V ní se mimo jiné uvádí, že státní správu loni ovlivňovali lobbisté i organizovaný zločin. Pane ministře Drábku, přeji vám dobrý večer.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Dobrý večer.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Já jsem zmiňovala už to, co se píše ve výroční zprávě BIS, jsou to data za loňský rok, přesto takový je výsledek protikorupčního tažení vlády Petra Nečase?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak ta zpráva je za rok 2011 a já bych chtěl zdůraznit, že vláda nesedí a nečinně nepřihlíží, že od 1. dubna letošního roku platí nový zákon o veřejných zakázkách, že před několika málo týdny vláda schválila systematický způsob obsazování představenstev a dalších dozorčích rad u státních podniků. Dosud to bylo prováděno nahodile na základě nějakého návrhu, dnes pro to jsou jasná kritéria, jasné postupy. Takže myslím si, že ty kroky, které vláda dělá, tak právě reagují na ty informace, které my máme k dispozici.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem tedy vsuvka, myslela jsem, že přijde později, ale pražský dopravní podnik a možné změny tedy v dozorčí radě a v představenstvu už budou těmito pravidla jaksi svázány a bude se postupovat podle nich?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak já věřím, že ano, ať už formálně ta pravidla už budou v platnosti, nebo nebudou v platnosti. To je nepodstatné, já si myslím, že i tento případ ukazuje na to, že jak pozici ředitele, tak pozice v představenstvu v dozorčí radě, tak že je potřeba svázat určitými pravidly při výběru těch lidí tak, aby to nebyla čistě politická hra, tak aby ti lidé měli dostatečnou kompetenci a teď se nevyjadřuju k jednotlivým lidem, kteří konkrétně v dopravním podniku na jednotlivých pozicích, ale ten výběr skutečně musí podléhat i nějakým pravidlům. Potom si myslím, že je mnohem menší riziko, že bude docházet k různým nejasnostem, třenicím a chybným krokům.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Jaká pravidla myslíte? Pravidlo silnější, toho kdo má větší politický vliv, když se podíváme na to, co se děje, vezmeme třeba ODS, tak zrovna nejvíc kritizovaný David Vodrážka, kterého v podstatě i veřejně vyzýval primátor k tomu, aby odešel z této funkce, tak tam zůstává, má přijít pan Nosek. Jsou tam taky zástupci TOP 09.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak ta pravidla právě stanovují jasné kvalifikační předpoklady, jasný způsob jak postupovat při výběru těch lidí. To znamená, právě jde o to, aby lidé, kteří zastávají jednotlivé posty a, znovu zdůrazňuji, nemluvím o konkrétních lidech v dopravních podniku, beru to jako modelový příklad, tak aby byli vybráni transparentně, podle jasných pravidel, podle jasných kvalifikačních kritérií.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Nezlobte se, že stále tady o tom budu mluvit, protože dnes tím, že vedení TOP 09 podpořilo svoji pražskou buňku, tak v podstatě jaksi podpořilo to dění, které teď sledujeme poslední dny, tak ti lidé, kteří tam teď jsou a kteří budou dovolováni, tak mají předpoklady, o kterých mluvíte?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
No, tak předsednictvo TOP 09 se včera zabývalo na svém pravidelném zasedání tou situací. Vzalo na vědomí zprávu, kterou nám podalo pražské vedení. My jako celostátní vedení TOP 09 samozřejmě nebudeme nijak aktivně zasahovat do toho, co se děje v Praze, to je záležitostí pražské organizace TOP 09. Nicméně z té diskuse jednoznačně vyplynulo právě to, že je potřeba směřovat k jasným, transparentním postupům pod veřejnou kontrolou podle jasných pravidel. V tom má pražská organizace TOP 09 naprostou podporu.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
No, tak ona chce výběrové řízení na nového generálního ředitele.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ano, přesně tak.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ale doteď jí pan Lich nevadil. Jak to?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak myslím si, že to vyjádření…

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Nebo ten jeho výběr a jeho instalace.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
To vyjádření bylo naprosto jasné, pražská TOP 09, která se podílí na rozhodování na Magistrátu hlavního města Prahy, tak vyhověla tomu návrhu primátora Svobody. To znamená, že vyhověla tomu návrhu, aby byl pan Lich jmenován ředitelem bez výběrového řízení. Ukázalo se naprosto jednoznačně, že postup, který je transparentní, s jasnými kritérii, s výběrovým řízením, že je určitě vhodnější.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale pokud jde o jeho odvolání, tak tam v podstatě padaly úplně jiné důvody. Dobře, vraťme se k té…

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ano, tak ten základní důvod byl prezentován jasně. Pokud se zjistilo, že nečinností…

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Veřejné zakázky?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
… nečinností vedení dopravního podniku se dopravní podnik dostává do situace, kdy buď od 1. ledna nebudou pojištěny dopravní prostředky, anebo bude nutné postupovat mimo zákon o veřejných zakázkách, tak to si myslím, že je skutečně zásadní pochybení.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Věříte tomu, nebojíte se, že je to zásadní.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ano, věřím tomu, že je to zásadní pochybení. Myslím si, že…

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Zástupný důvod pro jeho odvolání ve chvíli, kdy se množí trestní oznámení?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak o tom samozřejmě můžeme spekulovat. A jak říkám, ani já jako místopředseda TOP 09 ani předsednictvo nechce nijak aktivně zasahovat do situace, která je na úrovni hlavního města Prahy a skutečně to řeší pražská organizace TOP 09. Pro mě to vysvětlení, které nám dala pražská TOP 09, vedení pražské TOP 09 o tom, jakým způsobem chtějí systematicky postupovat v rámci pravidel s jasnými kritérii, transparentně, tak pro mě to vysvětlení je dostatečně důvěryhodné, abych ho mohl podpořit.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Zpátky tedy k boji s korupcí. Vy jste zmiňoval, že je to zpráva, která se týká minulého roku. Zmiňoval jste taky, co od té doby se snažila vláda udělat. Nicméně třeba konkrétně pokud jde o elektronické aukce, tak se ukazuje, že ten efekt není takový, takže vy jste se spletli nebo jste se dostatečně nerozmysleli jednotlivé kroky toho boje s korupcí? Už přece měla vláda Petra Nečase dost času na to, aby nemusela veřejnost číst takové odsudky, jako že je Česká republika v podstatě prolezlá klientelismem, konkrétně se jmenují firmy České aerolinie, Česká pošta, České dráhy, ČD Cargo, Správa železniční a dopravní cesty, Lesy České republiky. V té zprávě jsou popsány ty mechanismy.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak ani jeden z těch jmenovaných podniků nepatří do mého resortu, takže já k tomu opravdu.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Býval jste ve vládě Petra Nečase protikorupční vlády, která stále mluví o tom, že chce potírat korupci.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ale jenom tím říkám, že budu mluvit obecně a není to proto, že bych se k tomu nechtěl vyjádřit, ale pro to, že neznám. Není to moje resortní příslušnost, to znamená, neznám situaci v těch jednotlivých podnicích tak detailně, abych o tom mohl mluvit.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Znáte situaci z vlády, kdy se snažíte mluvit o tom, jak bojovat s korupcí?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
A já odpovím s dovolením, odpovím na vaši otázku a myslím si, že ten příklad elektronických aukcí, že je velmi trefný. Samozřejmě můžete nastavovat pravidla co nejlepší, transparentnost co nejlepší, ale vždycky se najde někdo, kdo najde nějakou kličku v zákoně. Teď se například ukázalo, že elektronická aukce jde obejít tím, že snad jednotliví účastníci té soutěže mají nějaké číselné kódy, kterými se v rámci té elektronické aukce domlouvají. No, to samozřejmě je nějaký nový způsob, jak obejít zákon, na to samozřejmě musíme reagovat. Ale v každém případě.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Je to vážně nový způsob? Když se znovu vrátím k dopravnímu podniku.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
V každém případě zůstává to, že elektronická aukce je nejčistší, nejtransparentnější způsob, jak něco vybrat ve výběrovém řízení. Pokud je samozřejmě to možné zadat na tom jednom kritériu, kterým je cena. Já chci jenom ukázat, že ten, kdo chce dělat nějaké nepravosti, tak vždycky hledá cestu, jak obejít zákon a vláda nebo zákonodárce je vždycky jenom v té úrovni, že hledá, jak zamezit tomu, jak zneužít nějaký zákon. To samozřejmě děláme, to děláme ve všech oblastech, ať už se to týká daňových úniků, ať se to týká zneužívání sociálních dávek. Ale je to vždycky dohánění někoho, kdo chce využít nějakou díru v zákoně.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Nezdá se vám velký nepoměr mezi tím, jak kdo obchází jaké normy, co si troufá, jaké máme signály o tom, co si troufají politici, když se znovu vrátím k dopravnímu podniku a k té právní analýze pana Lásky a k tomu personálnímu propletenci množství firem, které se sbíhají u jednotlivých lidí. A pokud jste viděl třeba Hyde Park s Martinem Dvořákem, tak sebevědomé tvrzení, že to, že jsou tam nějaké osobní kontakty, vlastně je něco normálního, tak znovu otázka, ten nepoměr mezi tím, jak je regulováno to prostředí a tím, jak moc kliček je schopno si najít?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak víte, ono je také potřebovat rozlišovat mezi realitou a fikcí. To já jsem také často napadán, že mám nějaké spojení s nějakými firmami, které mají zakázky na ministerstvu práce a sociálních věcí, což je napadání naprosto neoprávněné. Ano, já jsem se pohyboval 20 let v byznysu a je řada dalších lidí, kteří působí ve veřejné správě, kteří se pohybovali v komerční sféře. Česká republika není tak velká, aby v jednom oboru ti lidé se navzájem neznali. Nicméně něco jiného je se s někým znát a něco jiného je mít na někoho napojení a to si myslím, že je potřeba rozlišovat. Takže pokud hodnotíme nějaké vazby, tak musíme skutečně hodnotit reálné vazby a nejenom to, že se někdo s někým potkal nebo někdo s někým seznámil.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Já se k těm vašim kauzám dostanu, ale v té zprávě BIS v podstatě se taky naznačuje, že ty nebezpečné kontakty jsou i v justici. Týkají se právě třeba rodinných vazeb a různých známostí. Takže u nás opravdu záleží na tom, kde je kdo vyšetřován, kde je souzen, někde dostane trest, jinde pomůžou kamarádi?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak to nemohu sloužit, nejsem ministr spravedlnosti, toto je skutečně záležitost, která spadá do kompetence ministerstva spravedlnosti. Já si netroufám tohle to hodnotit.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
No, co jako člen vlády na to říkáte, že to z té zprávy může vyplývat?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Jako člen vlády si to netroufám hodnotit. Z té zprávy vyplývají.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A co jako občan na to říkáte, který se může dostat třeba před nějaký soud?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ano, z té já jsem o tom mluvil, z té zprávy jednoznačně vyplývá, že jsou tady nějaká rizika, ta rizika je potřeba vyhodnocovat, ale je potřeba je vyhodnocovat podle skutečností a ne podle nějakých nakreslených čar mezi jednotlivými lidmi, protože se někdy v životě potkali nebo proto, že se někdy v životě pozdravili.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Tak ještě jednou, tam mohou padnout třeba rozdílné rozsudky a záleží tedy na tom, jestli jste souzen na severu nebo na jihu Čech?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
To je skutečně záležitostí justice, ano jednotný přístup v rámci justice, to je určitě věc, která zasluhuje diskusi, zasluhuje řešení, ale tak jak říkám, toto je záležitost ministra spravedlnosti a já mu rozhodně nebudu v tomto zasahovat do resortu.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Mluvčí BIS i ve vysílání čtyřiadvacítky odpoledne ve Studiích ČT24 řekl, že všechno, co je v té zprávě, bylo předáno našim adresátům. Probírala to už vláda? Vy jste něco věděl, co je v té zprávě? Jak se k tomu vlastně staví ti adresáti, kterým ta zpráva je především určena?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ten systém probíhá tak, že ta celková zpráva BIS, ta je pro jednávána vládou jako celkem. Pokud jsou potom nějaké, víte, měla jste možnost se s ní seznámit, mají možnost se s ní seznámit občané, ta zpráva je skutečně poměrně obecná. Neukazuje na jednotlivé konkrétní záležitosti.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Počkejte, jmenování těch podniků, konkrétně třeba popis toho, jak to chodilo ve Správě železniční a dopravní cesty vám nepřijde konkrétní?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Nikoliv. Tam jsou naznačené nějaké vazby, ale nejsou tam konkrétní osoby, nejsou tam konkrétní vazby, je tam poukázáno na to, které podniky to jsou. A já jenom dopovím odpověď na tu vaši otázku. Samozřejmě já jako ministr mám možnost dostat zprávy, které nejsou veřejného charakteru, které potom už ukazují na konkrétní záležitosti, konkrétní rizikové věci. Nicméně to jsou věci, které se týkají mého resortu, respektive každý ministr má možnost získat tyto informace, které se týkají jeho resortu. Ale ty samozřejmě nejsou veřejné, protože s těmi je potřeba pracovat tak, aby nenadělaly více škody než užitku, protože samozřejmě jakmile by se takové…

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Chápu, ale projednala vláda tu zprávu, nebo ne?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ano, samozřejmě. Vláda tu zprávu projednala, vzala ji na vědomí.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Kdy?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Před několika týdny.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Vzala ji na vědomí a nic neřekla, nepředstoupila před veřejnost s tím, jak teď urychleně bude ty problémy z toho vyplývající řešit?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak jak jsem řekl, ta zpráva je roční zpráva, výroční, to znamená, takovou zprávu dostává vláda každý rok. Samozřejmě i na základě té minulé zprávy jsme postupovali jako vláda a já jsem řekl jasné konkrétní kroky, které na základě těch informací, které každý rok dostáváme pravidelně v té výroční zprávě, anebo jednorázově při nějakých konkrétních informacích, tak jakým způsobem vláda postupovala. Od 1. dubna.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Kolik času jste tomu věnovali?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Znovu říkám, od 1. dubna platí nový zákon o veřejných zakázkách, to zabralo poměrně hodně času, příprava toho zákona. Před několika týdny vláda schválila nový způsob, systémový způsob, jak obsazovat řídící místa v představenstvech dozorčích radách u jednotlivých podniků se státní účastí. To si myslím, že je velmi konkrétní odezva na ty podněty, které dává BIS.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A to jsem naivní, když si představuji, že tuto výroční zprávu, kterou teď mi můžeme studovat a to ještě nevíme, co je v té utajené části, prostuduje vláda a veřejně nevystoupí s tím, že se kaje a že ta situace stále dobrá není? To jsem vážně naivní, zkrátka vláda to vzala na vědomí a pokračuje v té své protikorupční strategii, protože to co vy jmenujete, to nejsou věci, kterými vy reagujete na tuhle konkrétní zprávu. To jsou věci, které jsou v dlouhodobém programu.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Samozřejmě že vláda reaguje na konkrétní podněty a tak jak říkám, tohle není první zpráva, to je výroční zpráva, kterou vláda dostává každý rok. Reagovala na zprávu za rok 2009, reagovala na zprávu za rok 2009, stejně tak reaguje na zprávu za rok 2011. Ale je skutečně.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Počkejte, znovu říkám.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Je skutečně naivní si myslet.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ta opatření, která vy tu jmenujete, nejsou reakcí na tu zprávu.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Dovolte mi domluvit větu. Je naivní si myslet, že vláda ve chvíli, kdy tu zprávu projedná, tak v tu chvíli na tom zasedání vlády připraví nějaká konkrétní opatření. Tak přece skutečně není možné pracovat. Přece dostanete.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Je zas tak naivní, že třeba premiér nebouchne do stolu a neřekne „bude se víc pracovat, urychlíme ten proces“?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Bouchnutí do stolu nestačí, to je potřeba skutečně odpracovat.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, tak se vraťme na to jednání vlády.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak se k tomu vraťme.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Jak to tam probíhalo? Co se k tomu řeklo? Zvedl někdo varovný prst, že opravdu to, co v té zprávě je, je neblahé pro Česko?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ta zpráva nebyla projednávána ve veřejném režimu.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Co to znamená?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
To znamená, že byla projednávána v neveřejné části zasedání vlády, tedy o tom nemohu mluvit veřejně.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Takhle, ale vzali jste ji na vědomí.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ano, výsledek byl, že vláda vzala na vědomí tu zprávu.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Nemůžete říct, jaké případně úkoly premiér rozdal, když si to přečetl, co tam v ní je.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Vláda tu zprávu projednávala v neveřejném režimu, ano.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře. Teď k těm vašim kauzám. Můžete, pane Drábku, říct, že ty resortní IT zakázky u vás jsou v naprostém pořádku a že žádné šetření i ta, která probíhají u antimonopolního úřadu, potom neukážou, že jste pochybil?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak stoprocentně nikdy nemůžete říct, že žádný krok, který uděláte, tak že není napadnutelný. To samozřejmě říci nemohu. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že jsme postupovali správně, že jsme postupovali podle zákona, že jsme postupovali transparentně a myslím si, že to lze jednoznačně doložit. A kdo chce si ty informace získat, tak je může získat například i na webovských stránkách ministerstva práce a sociálních věcí, protože ty informace tam zveřejňujeme okamžitě po tom, jak je možné.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Já jsem říkala, že to vyšetřuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Deník Insider 10. srpna napsal, že vynesení toho verdiktu brání neochota ministerstva vnitra poskytnout v podstatě 4 roky starou originální dokumentaci k té zakázce. Je to pravda, je to nějaké krytí?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ne, ne, to je určitě naprosto mylná spekulace, protože Úřad pro ochranu hospodářské soutěže posuzoval tu rámcovou smlouvu už v roce 2008 po jejím uzavření a měl k dispozici tu originální dokumentaci. To, že ministerstvo vnitra od té doby tu originální dokumentaci dnes v roce 2012 pravděpodobně k dispozici nemá, to je záležitost administrativního pochybení. Ale není to věcná záležitost, která by bránila tomu řízení, tak jak říkám, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tu originální dokumentaci měl k dispozici v minulých řízeních a nyní má k dispozici ověřené kopie těch smluvních vztahů.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Zvláštní tedy pak je to, co pro deník Insider říká předseda úřadu Petr Rafaj, jednání ministerstva vnitra zásadním způsobem narušuje a brzdí správní řízení.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
To je otázka pro ministra vnitra. Ministerstvo práce a sociálních věcí nic nebrzdí, předává všechny dokumenty tak, jak jsou požadovány Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Ta řízení probíhají, zatím všechna řízení, která proběhla, zvláště ta, která probíhala v minulém roce ohledně jednotlivých záležitostí, tak byla vždy ukončena tím, že ministerstvo postupovalo správně.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ještě fakta, na základě té smlouvy z roku 2008 o dodávkách licencí loni ministerstvo uzavřelo 6 dodatků, kterými přidělilo zakázky za stovky milionů korun firmám bez výběrového řízení.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Nikoliv, to já musím znovu popřít, znovu se proti tomu razantně postavit.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A jaká tedy byla výběrová řízení a s kým?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Výběrové řízení proběhlo v roce 2008 a na základě něho byla uzavřena rámcová smlouva. Rámcová smlouva znamená, že je uzavřen nějaký rámcový smluvní vztah, ke kterému se dodatky lze přidat. To přece neznamená, že je to bez výběrového řízení.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
No, dobře, ale není to právě to, co se říká třeba i ve zprávě BIS, že může tu být nastavena legislativa, ale najdou se ty kličky?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Jednoznačně ne.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Advokátka Hana Marvanová mluví, promiňte, o výročních zprávách, každý se jimi ohání i dopravní podnik, ale ona sama říká, že se to na první pohled může zdát v souladu se zákonem a nakonec není.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Každý občan má možnost si na webovských stránkách ministerstva práce a sociálních věcí přečíst, jaké je znění rámcové smlouvy, jakým způsobem byly uzavírány dodatky, jaké je znění těch dodatků. Každý k tomu má přístup, každý ať si udělá obrázek sám. Nám se podařilo touto formou po 19 letech zrušit monopolní postavení jednoho dodavatele, který nás měl samozřejmě v hrsti, protože když má někdo 19 let monopol na nějakou činnost, no, tak si samozřejmě může diktovat podmínky. Touto firmou využitím výběrového řízení, které proběhlo na ministerstvu vnitra v roce 2008, se nám podařilo zrušit monopolní postavení dodavatele jednoho, který dodával ten systém bez výběrového řízení 19 let. My tím pádem můžeme nyní využívat evropské fondy na inovaci toho systému, protože to bylo vybráno ve výběrovém řízení, což jsme do konce loňského roku nemohli. A to zrušení monopolního dodavatele už letos nám ušetří 200 milionů korun, nám všem daňovým poplatníkům.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Nenaběhl jste si ale, vy jste to v úvodu zmiňoval, s tím, že tam figurují lidé, které znáte, které jste v životě potkal a že je vyvoláváte třeba právě pochybnosti v tom, že vy a váš první náměstek jste to mohli domluvit?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Samozřejmě. Ty pochybnosti jsou u každého, kdo kdy pracoval v komerční sféře. Já jsem se 20 let pohyboval v komerci, nestydím se za to, myslím si, že člověk, který má řídit tak složitý resort, jako je resort práce a sociálních věcí, tak má mít manažerské zkušenosti. Pro mě získané manažerské zkušenosti z komerční sféry jsou základním předpokladem pro to, abych tak velký resort, který má víc než 18 tisíc zaměstnanců, dokázal řídit. A tak jak už jsem řekl, samozřejmě ano, za 20 let práce v komerční sféře se potkáte s mnoha lidmi, Česká republika není příliš velká.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Nesnažíte se teď tedy kamarádům zařídit nějaký zisk?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
V žádném případě. Já jsem šel do politiky pro to, že jsem chtěl zlepšit úroveň české politiky a ne proto, abych se napakoval.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Sociální karta, naposledy minulý týden vás Rada postižených požádala, abyste stopnul to vydávání těch karet, dokud nerozhodne antimonopolní úřad. To je další věc, ve které je šetřeno ministerstvo práce a sociálních věcí. Uděláte to?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak já musím říct, že ta výzva je spíše taková deklarativní a mediální, protože i Národní rada osob se zdravotním postižením dobře ví, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže šetřil už na základě podnětu tu soutěž, kterou vyhrála Česká spořitelna, soutěž na poskytování dávek, vyplácení dávek prostřednictvím sKarty.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A šetří znovu.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
To šetření Úřadu pro hospodářskou soutěž bylo uzavřeno v loňském roce. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže konstatoval, že jsme při výběru toho dodavatele postupovali v souladu s právními předpisy.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, pojďme do současnosti, protože i.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Nechte mě to, prosím, domluvit.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ale úřad řekl, že teď se objevily nové skutečnosti, nové informace a šetří to znovu.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Úřad nic takového neřekl. Úřad přijal žádost o přešetření od Národní rady osob se zdravotním postižením a standardním způsobem podle zákona zahájil šetření. Podle mého názoru vzhledem k tomu, že šetřil celé to výběrové řízení až do konce a uzavřel ho tím, že jsme postupovali v souladu se zákonem, tak jediné, co v tuto chvíli Úřad pro ochranu hospodářské soutěže může šetřit, jestli jsme tu smlouvu s Českou spořitelnou uzavřeli v souladu s těmi zadávacími podmínkami, které v tom výběrovém řízení byly. A tam já jsem si naprosto jistý, že to tak je.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Pojďme k těm praktickým záležitostem, k tomu jak se mají postižení a staří dostat k bankomatům, k tomu že už teď jeden řetězec družstevních prodejen řekl, že nebude vlastně poskytovat ty služby, tu multifunkčnost.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Nikoliv, nikoliv, nikoliv.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Nikoliv? Mám ho jmenovat?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Řetězec Coop řekl, že nebude poskytovat takzvanou službu cash back, to znamená možnost výběru v hotovosti při placení kartou, nikoliv že nebude poskytovat celý ten rozsah služeb, protože se mu nelíbí obchodní podmínky vůči své zúčtovací bance a vůči České spořitelně. To je standardní obchodní jednání, které probíhá. Já si myslím, že bude uzavřeno nějakým výsledkem, ale neznamená to neposkytování té služby jako celku. Znamená to odmítnutí.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, pojďme k těm bankomatům. Kolik vy jste, pane ministře, projel vesnic, kde žijí postižení a staří, kolik je tam bankomatů?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Přece to není jenom záležitost bankomatů, za prvé.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ne, je to záležitost bankomatů, protože aby si lidé dojeli pro důchod nebo pro dávky, musejí k bankomatu.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
A nyní musejí na poštu.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ne, pošťačka tam, kde chodí, jim může donést peníze až domů.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Může, ale také nemusí.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
No, dobře, ale tak kolik jste viděl bankomatů v českých vesnicích?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Já jenom skutečně, abychom šli k tomu reálnému pohledu a k faktům. My přece nejsme nijaký pustý ostrov a nejsme země, která nemá okolo sebe jiné civilizované země.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Pojďme k těm lidem.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Podívejte se.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Víte, co to znamená? To znamená domluvit se s někým z rodiny.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Nechte mě alespoň dokončit větu. Podívejte se třeba do Itálie.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Tak kolik jste viděl v českých vesnicích bankomatů?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tam už ten systém několik let funguje a funguje k naprosté spokojenosti. V současné době nám chodí lidé na úřady práce.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Nemusím vám věřit, nebyla jsem tam.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Nemusíte, ale tak se tam zajeďte podívat.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Pojďme do Česka, zůstaňme u toho, pane ministře.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Co se týká Česka, je zajímavé, že nám dnes chodí na úřady práce lidé a chtějí tu sKartu, říkají: už nám ji vydejte tu sKartu, my už to chceme.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Kteří? Právě ti staří a postižení tam chodí?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Co se týká starých a postižených, tak já jsem jednoznačně vyhlásil, že pokud bude mít někdo zdravotní důvody, tak bude mít možnost i nadále čerpat ty dávky prostřednictvím poštovní poukázky.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Tak k čemu to pak je?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
K tomu, že…

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Není to kočkopes?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
K tomu, že ušetříme 200 milionů korun ročně na těch poplatcích. Všichni daňoví poplatníci.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
To jste ale říkal ve chvíli, kdy by úplně skončily ty poštovní poukázky.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
No, samozřejmě že ne. Tak pokud nějaké procento těch dávek bude vypláceno prostřednictvím poštovní poukázky, je to samozřejmě možné, ano, samozřejmě pokud budou vážné zdravotní důvody, tak to zaplatí stát. Pokud nebudou vážné zdravotní důvody, tak si to v příštím roce nebo v přespříštím roce zaplatí ten klient sám. Tak jak to funguje dnes u starobních důchodů. To je pozoruhodné, že nikdo nezpochybňuje to, že starobní důchody přiznané po 1. lednu 2010 fungují úplně přesně stejným způsobem.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Pojďme k dětem, pane ministře.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Pojďme k dětem, je to příjemnější téma.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Jak jsem říkala v úvodu, vy jste dnes schválila pravidla pro vznik takzvaných dětských skupin. Má to nějaká úskalí? třeba sociální demokracii vadí to, že se rezignuje na vzdělávání. Protože vy víte, jak to chodí ve školkách, dopoledne se něco dělá, existují pracovní listy, tato skupina nebude děti vzdělávat? Je to chyba, není to chyba?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Víte co, já mám trošku někdy pocit, že základní úskalí je, že opozice musí kritizovat cokoliv.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ale vždyť je to pravda.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Protože jsem například slyšel dneska stínového ministra Chládka, že říkal, že jsme rezignovali na hygienické předpisy a že jsme rezignovali na kvalifikační požadavky.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Já jsem právě schválně vybrala to vzdělávání, protože chápu, že asi ručičky si děti budou mýt, i když je bude někdo hlídat v podniku.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Samozřejmě že to není pravda. Ty hygienické požadavky i ty kvalifikační předpoklady jsou přiměřené tomu, že je to malá skupina dětí a že skutečně ano, to není předškolní zařízení typu vzdělávacího, to je předškolní zařízení, které to je zařízení péče o děti, které má zajistit to, aby to dítě bylo v prostředí, které je nezávadné, které je stimulující. Samozřejmě že tam bude nějaký výchovný plán, ale samozřejmě že nebude na té úrovni, na jaké je v předškolním zařízení, které je zařazeno do školské soustavy. Nicméně v situaci, kdy máme 40 tisíc, téměř 40 tisíc odmítnutých žádostí o umístění dítěte v mateřské škole, tak je podle mě velmi vhodné nabídnout nějakou alternativu těm lidem, kteří prostě nemají možnost umístit dítě do mateřské školy. Je možné, že to resort školství vyřeší za 2 roky, za 4 roky, za 6 let. Ale my prostě chceme nabídnout tu alternativu dříve, a je to alternativa, která je běžná i v jiných státech.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Tam jsou daňové úlevy jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance, ale když už jste zmínil pana Chládka, on dnes taky říkal, že je potřeba to doprovodit dalšími opatřeními, práce na půl, na čtvrt úvazku, práce z domova. Umožní to firmy?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Samozřejmě že je to předpoklad právě pro to, aby se mohla mnohem lépe uplatnit například práce na částečný úvazek nebo částečná práce z domova. A my máme tu výhodu, že už více než rok nám funguje v pilotním provozu právě dětská skupina na ministerstvu práce a sociálních věcí. Máme na to výborné ohlasy po počátečním takovém váhání, tak dnes už máme tu kapacitu naprosto naplněnou. A právě to umožňuje těm rodičům, aby třeba 2 dny v týdnu přišli, dali to dítě do té firemní dětské skupiny a ostatní dny pracovali z domova.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Tak já vám děkuji, pane ministře, díky, že jste přišel do Interview, na shledanou.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Děkuju za pozvání, těším se příště.

 

zdroj: mpsv.cz

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Víc než 100 milionů korun vybrali v prvním pololetí kontroloři ministerstva práce a sociálních věcí na pokutách za práci nebo zaměstnávání načerno. Inspektoři letos můžou stíhat přísněji, než v minulých letech. Černým zaměstnancům hrozí sankce až 100 tisíc korun, a firmám od 250 tisíc do 10 milionů. Vedení resortu věří, že nový systém kontroly je efektivnější a postihy mají větší odstrašující dopad než v minulých letech. Ministr práce Jaromír Drábek z TOP 09 je naším dalším hostem. Dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ
Pane ministře, v jakých sektorech narážejí kontroloři na černé zaměstnance nejčastěji, třeba v průmyslu, stavebnictví, ve službách, kde to je?

Jaromír DRÁBEK
Tak my při kontrolách nebo při plánu kontrol nerozlišujeme úplně detailně jednotlivé okruhy kontrolovaných, je pravda, že Státní úřad inspekce práce postupuje podle schváleného celoročního plánu kontrol, zaměřujeme se především na ty oblasti, kde je největší riziko zaměstnávání načerno, to znamená, na ty oblasti, kde dochází k největším únikům, ať už odvodům na sociální a zdravotní pojištění nebo daně z příjmů, protože to je ten dopad, který potom musí nahradit ti ostatní poctiví.

Veronika SEDLÁČKOVÁ
Máte statistiku, jestli ti nepřiznaní zaměstnanci jsou z větší části domácí nebo cizinci?

Jaromír DRÁBEK
Tak my jsme tou změnou legislativy, která platí od ledna letošního roku, zacílili mnohem více na nelegální zaměstnávání občanů České republiky a občanů Evropské unie, protože to odhalování práce načerno v minulých letech u domácích zaměstnanců bylo velmi obtížné, na rozdíl u cizinců, protože u cizinců ze třetích zemí mimo Evropskou unii je velmi jednoduché zkontrolovat, jestli ten dotyčný člověk má pracovní povolení nebo nemá, u tuzemského občana se musí prokázat skutečně ten výkon práce načerno.

Veronika SEDLÁČKOVÁ
A když máte po ruce hrubé údaje, jakou část těch pokut za první pololetí z toho zhruba 100 milionů korun zaplatili černí zaměstnanci a jestli taky víte, zda u nich padaly i ty nejvyšší, statisícové pokuty?

Jaromír DRÁBEK
Skutečně ta kontrola je zacílena především na umožnění nelegálního zaměstnávání, také je to vidět podle toho rozsahu sankcí, kde tomu zaměstnavateli, který nekale konkuruje svým kolegům, který zaměstnává načerno, neodvádí za svoje zaměstnance odvody, to znamená, může nasadit neférově konkurenčně nižší ceny, tak tam je zaměřena ta kontrola a ta pokuta skutečně v takovém případě, pokud se jedná o nějaké hromadné zaměstnávání načerno, tak může být až v řádu milionů korun, co se týká zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni nelegálně, tak tam je horní hranice pokuty 100 tisíc korun a většinou ta pokuta je spíše charakteru symbolického, důležité je, že pokud se nám podaří při kontrole odhalit někoho, kdo pracuje načerno a zároveň čerpá ze sociálního systému, protože i takové případy jsou, tak tam je podstatné, že ten člověk je vyřazen ze sociálního systému, to znamená, nedostává potom žádné dávky od státu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ
A i to se děje?

Jaromír DRÁBEK
I to se děje, i takové případy jsou a je jich několik desítek, my samozřejmě takového člověka vyřadíme z evidence úřadu práce a on potom nemá nárok na žádnou finanční pomoc od státu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ
Vy taky tvrdíte, že tyto kontroly nebyly zaměřené na takzvaný švarcsystém, ostatně firmy si počátkem roku stěžovaly, že v tomhle směru tuzemská legislativa není úplně jasná a stát by tedy neměl firmy za podobné praktiky stíhat, ustoupili jste od toho záměru?

Jaromír DRÁBEK
Tak já myslím, že za půl roku praxe v tom novém právním pojetí zákona o zaměstnanosti se ukázalo, že skutečně nejde o žádný projekt, který je zaměřen na švarcsystém, on ostatně švarcsystém ani nikde v našem právním řádu zakotven není, jde skutečně o odhalování práce načerno, nelegálního zaměstnávání, bez pracovní smlouvy, tam kde za toho člověka prostě nejsou odváděny žádné odvody, je také jasně prokazatelné na číslech, z těch sta tisíc kontrol my máme dnes přibližně 15 podnětů od těch kontrolovaných zaměstnavatelů na průběh kontroly, i z toho poměru těch čísel si myslím, že je jasné, že s odstupem několika měsíců naprosto evidentně jde o to postihovat práci načerno a ne šikanovat zaměstnavatele tak, jak se to snaží někteří prezentovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ
To znamená, já se ještě vrátím k tomu švarcsystému, máte tady nějaké porovnání s tím, jak vychází kontroly letos a v minulých letech?

Jaromír DRÁBEK
Tak co se týká švarcsystému, tak žádné speciální kontroly na švarcsystém se nedělají, ani dělat nemohou, protože tak, jak jsem říkal, švarcsystém jako takový není upraven v právním řádu, jde skutečně o postihování práce načerno, a tam v tom celkovém postihování práce načerno, tam ta legislativní úprava nová, platná od začátku letošního roku, a zároveň také to, že jsme sjednotili veškerou kontrolu nelegálního zaměstnávání na inspekci práce, to znamená, kontroluje se z jednoho místa, i když, i když v koordinaci s dalšími kontrolními orgány, tak tam je vidět, že ten postup je mnohem efektivnější než byl v minulosti, ta čísla to jasně dokazují.

Veronika SEDLÁČKOVÁ
Dodává ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Děkuji, na shledanou.

Jaromír DRÁBEK
Díky za pozvání, pěkný večer.

 

ČRo1 – Radiožurnál, 21. 8. 2012
zdroj: top09.cz

Ačkoli je důchodová reforma nastavením jednotlivých parametrů v každé zemi unikátní, přesto existují určité společné prvky – posílení odpovědnosti jednotlivce a rozdělení rizika. České republice přinesl dlouholetý odklad řešení problému stárnutí populace jedinou výhodu. Může se poučit z nedostatků od našich sousedů a jiných států.

Kritici české reformy často poukazují na to, že v některých státech došlo k velkým úpravám, či dokonce ke zrušení podstatné části reformy. V Maďarsku nastalo de facto „znárodnění“ naspořených prostředků a jejich zapojení do veřejných rozpočtů, čímž se pouze krátkodobě a opticky zlepšil stav veřejných financí.

Na Slovensku a v Polsku se změnily podmínky a snížilo se procento z mezd, které si lidé mohli vyvázat z průběžného pilíře. To právě představuje jeden z klíčových momentů reforem. Čím vyšší procento úspor v druhém pilíři, tím vyšší diverzifikace rizika a vyšší posílení individuální odpovědnosti, která v našem současném systému téměř chybí. Na druhou stranu tyto prostředky budou dočasně chybět ve veřejných rozpočtech. Kritici zapomínají právě na slovo „dočasně“, protože jakmile začnou lidé spořící si v II. pilíři odcházet do důchodu, nároky na průběžný pilíř se adekvátně sníží.

Nicméně nelze ignorovat ani negativní efekty dočasného výpadku, který vedl k úpravám v okolních státech, a proto byla míra vyvázání stanovena relativně nízko, tedy tři procentní body z hrubé mzdy, pokud si účastník přispěje dvěma procentními body z „vlastního“. Kromě toho dojde k zapojení prostředků z nepřímých daní a výnosů ze státem vlastněných podniků.

Lze uznat, že sebelépe navržený systém potřebuje reagovat na změny, tedy že nelze navrhnout „navždy neměnnou“ podobu II. pilíře. Ostatně průběžný pilíř se mění téměř neustále. Záleží však na tom, jak dlouhodobě je zaměřeno vnímání politické reprezentace. Současná vláda si uvědomuje nutnost hledět daleko za horizont jednoho volebního období, protože řešení problémů spojených se stárnutím populace se týká období desítek let a života několika generací.

Co se týče dalších aspektů reformy, v zahraničí se osvědčila rozumná regulace poplatků, kterou jsme zavedli i u nás. Bez této regulace by mohlo dojít k nepřiměřenému růstu poplatků, které by zbytečně zvyšovaly administrativní náklady a odrazovaly od vstupu do II. pilíře. Praxe ze zahraničí také přispěla ke vhodné konstrukci výběru a správy majetkových účtů účastníků. Jedná se o jednotnou sazbu pojistného a výběr prostřednictvím jedné instituce – u nás finanční správa, která se v roce 2014 stane jedním inkasním místem pro výběr všech přímých odvodů.

Ad LN 26. 7.: Dobeš jako Drábek: zakázky bez soutěže

Nedá mi to a jsem připraven i na stokrát opakovanou lež reagovat tak, aby se nestala pravdou. Text srovnává zavádění informačního systému na úřadech práce s novým registrem vozidel.

Toto srovnání beru, je jasné, že v obou případech se jedná o aplikaci nové technologie. Aniž bych chtěl jakkoli kopat do svého koaličního kolegy, rád bych přece jenom pár odlišností uvedl. Systém výplaty dávek na úřadech práce měl ve svých začátcích technické problémy, některé aplikace nefungovaly, jak měly. I přes tyto komplikace se hned od samého začátku dařilo vyplatit naprostou většinu veškerých dávek včas (výjimky v řádu promile). Nikdo nemusel chodit na úřady vystát každodenní frontu a bez pořízení odejít. Úřady práce měsíčně vyplácejí téměř 1,5 milionu dávek, všechny – ze sta procent (nikoli z pětiny, jak tvrdil text LN) – prostřednictvím nového systému. Tvrzení, že by 80 procent dávek nebylo vyplaceno, nebýt původního systému, je zcela nepravdivé. A na závěr snad jen zmínka o výběrovém řízení, které „neproběhlo“. Řízení proběhlo, v roce 2008 byl stanoven dodavatel systémů do všech složek státní správy, jednoduše proto, aby systémy jednotlivých úřadů byly vzájemně kompatibilní.

 

zdroj: top09.cz

Půl roku poté, co mohou firmy dostat vyšší pokuty za nelegální zaměstnávání osob a zvýšila se intenzita kontrol na něj zaměřená, je ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek s výsledky spokojen. „Zvýšení postihů a intenzity kontrol přinášejí první ovoce, zaměstnavatelé jsou si vědomi tvrdých trestů, které hrozí,“ říká v rozhovoru pro HN.

Jak hodnotíte po půl roce nastavení systému kontrol proti nelegálnímu zaměstnávání a zvýšení pokut?
Jsem přesvědčen, že zpřísnění postupu proti nelegálnímu zaměstnávání, zvýšení postihů za nelegální zaměstnávání, výrazné zvýšení kontrol přináší svoje ovoce. Pokud se podíváte mezi běžné zaměstnavatele, prvním pozitivním důsledkem je, že jsou si všichni vědomi tvrdých postihů, které za nelegální zaměstnávání hrozí. Funguje tedy odstrašující účinek a dá se také očekávat, že se to projeví v praxi. Nejde o žádný boj proti švarcsystému, protože ten naše právní normy ani neznají. Nelegální zaměstnávání ochuzuje veřejné rozpočty, sociální systém, zdravotní systém, daňový systém. Na výpadky způsobené nelegálním zaměstnáváním se musí skládat ti poctiví. Navíc to poškozuje ekonomiku. Ti zaměstnavatelé, kteří postupují v souladu se zákonem, jsou konkurenčně znevýhodněni.

Ozývá se kritika, že postup inspektorů je v některých případech nepřiměřený.
Jsem rád za upozornění na každý případ nesprávné praxe při kontrolách nelegálního zaměstnávání. Nicméně, co jsme zatím přezkoumávali jednotlivé případy, neshledali jsme žádné nepřiměřené postupy.

Jedním z příkladů může být případ pana Sotony, jemuž hrozí půl milionu korun pokuta za to, že mu ve firmě bez nároku na odměnu pomáhali ve svém volném čase 80letí nemocní rodiče. To vám připadá v pořádku?
Proběhla tam řádná kontrola s určitým výsledkem, byla ukončena. Je možné využít opravný prostředek, je možné další řízení ve věci. Je snadné říci takto zjednodušeně, že někdo pomáhal ve firmě bez nároku na odměnu. Nelegální zaměstnávání ale právě většinou spočívá v tom, že někdo prohlásí, že tam jen tak vypomáhal nebo že se šel naučit klást dlažbu a podobně. Nelze to tedy zlehčovat tím, že někdo jen někomu zadarmo vypomáhal. Pokud někdo pracuje na pracovišti, odvádí práci a nemá k tomu smlouvu, pak nelegálně pracuje. Je třeba posoudit konkrétní případ. Prvoplánové vyjádření do médií, že chudáčci rodiče jen tak zadarmo pomáhali, je sice atraktivní, ale příliš to neodpovídá realitě, kterou my vidíme při kontrolách.

Zaznívá ale také kritika, že pravidla nejsou jasně nastavena, firmy tápou ve výkladu zákona. Chystáte kvůli tomu nějaké změny, upřesnění?
Změny, které platí od prvního ledna, měly právě za cíl zpřehlednit a ujasnit, kde je hranice mezi závislou prací a nelegálním zaměstnáváním. Pravidla jsou podle mě jasná, přehledná. Kdo si přečte ustanovení, shledá, že to vymezení je naprosto jednoznačné. Nicméně je samozřejmě možné diskutovat o dalších zpřesněních v závislosti na tom, jak to kdo vnímá a jaká je praxe. Co jsem se ale bavil se zástupci zaměstnavatelských svazů, nenabyl jsem dojmu, že by úprava byla pro někoho nesrozumitelná.

Poslanci ODS přišli s tím, že chtějí švarcsystém legalizovat, že by řešením problémů mohlo být snížení daňové a odvodové zátěže zaměstnanců.
Pokud někdo chce smazat rozdíl mezi závislou prací a samostatnou výdělečnou činností, pak je to extrémně liberální úvaha. Je to relevantní politický názor, ale ne můj politický názor. Co se týká daňového zatížení, pak s tím naprosto souhlasím. TOP 09 navrhovala, aby byla upravena dnešní disproporce, kdy celkové odvody osob samostatně výdělečně činných do veřejných rozpočtů jsou velmi blízké nule na rozdíl od zaměstnanců. Nicméně ODS na takové řešení nepřistoupila. Budu velmi rád, pokud se opět otevře diskuse o vyrovnanější zátěži těchto dvou skupin.

Jste tedy pro zvýšení zátěže OSVČ?
OSVČ odvedly v loňském roce na daních téměř nulu. Každý rozumný živnostník, a byl jsem dlouhá léta živnostníkem, ví, že prostředí, kde si můžete automaticky uplatnit paušální výdaje až ve výši osmdesáti procent příjmů u řemeslných živností a šedesáti procent u volných živností, je velmi příjemné. I pro mě to bylo velmi příjemné. Ale nemá to nic společného s ekonomickou realitou.

Zatížení zaměstnanců tedy snižovat neplánujete.
Hovořit v situaci, kdy je například důchodový účet v padesátimiliardovém deficitu, o snižování sociálního pojištění zaměstnanců, může jen ten, kdo je buď velmi nesoudný, nebo chce lehce získat populistické politické body.

Firmy kvůli přísnějším postihům švarcsystému mění často smlouvy, propouštějí zaměstnance. Nemůže tedy zpřísnění trestů zvýšit nezaměstnanost?
Naopak. Přísnější postihy nelegálního zaměstnávání společně s dalšími opatřeními jako veřejná služba nebo docházka nezaměstnaných na kontaktní místo veřejné správy vytvářejí tlak na přechod zaměstnanců z šedé ekonomiky do standardního pracovního poměru. Funguje odstrašující účinek vysokých pokut a dá se také očekávat, že se to projeví v praxi.

autor: Barbora Strnadová
Hospodářské noviny, 26. 7. 2012
zdroj: top09.cz

 

A naším hostem po telefonu je nyní ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Dobré poledne.
Pěkné poledne.

Podle dnešních Lidových novin se do přeplněných státních školek loni nedostalo 40 tisíc dětí. Myslíte, že by ty dětské koutky mohly vyřešit tento problém?
Ano, určitě částečně ano nebo z velké míry ano. To je také důvod, proč chceme, aby ta legislativa byla co nejsrozumitelnější, tak, aby každý zaměstnavatel, ať už se jedná o státní organizaci, nebo ať se týká komerčního zaměstnavatele, tak aby měl možnost takovou dětskou skupinu zřídit a tím na jednu stranu vyjít vstříc svým zaměstnancům, ale na druhou stranu také přitáhnout ty svoje zaměstnance k zájmu o to, aby co nejdříve a co nejlépe byli schopni sladit ten rodinný a profesní život.

V čem tedy je nebo bude jednodušší založit dětský koutek, dětskou skupinu oproti „normální“ školce?
Tak jak bylo řečeno v příspěvku, tak ono už dneska to jde a my jsme si to na ministerstvu vyzkoušeli právě proto, abychom věděli, s čím vším se bude ten případný zájemce o zřízení dětské skupiny potýkat. Jde především o hygienické předpisy, ale problém je v tom, že dnes ta pravidla jsou roztříštěná do mnoha různých zákonů, a pokud by se někdo v tom chtěl zorientovat, tak skutečně stráví velmi dlouhou dobu studiem těch jednotlivých předpisů. Proto my na ministerstvu jednak děláme poradenství v této oblasti, ale, za druhé, to, co bylo řečeno, připravujeme jednu právní úpravu, to znamená jeden zákon, kde budou přehledně znázorněna ta pravidla, také v podstatě návod, jakým způsobem postupovat.

Zároveň, pane ministře, mateřská škola, to je škola, to je pedagogické zařízení, vzdělávací zařízení, ne odkladiště dětí. Jaký výchovný efekt budou mít ty firemní koutky, když tam nebudou muset pracovat ani kvalifikovaní pedagogové?
Tak dětská skupina není klasickým předškolním zařízením a ani nemá ambicí být předškolním zařízením. Skutečně musíme rozlišovat mezi mateřskou školou jako předškolním zařízením, to znamená výchovným vzdělávacím instrumentem a dětskou skupinou, která skutečně je spíše formou péče o dítě prostřednictvím pečovatelky. Je to stejné, jako když například se domluví maminky, které jsou na mateřské dovolené, a v jeden okamžik hlídá několik dětí jedna z nich a v druhý okamžik druhá z nich.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí. Děkujeme. Na shledanou.
Děkuji za pozvání. Pěkné odpoledne.

autor: Jan Bumba
ČRo1 – Radiožurnál, 23. 7. 2012
zdroj: top09.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) předloží ve čtvrtek vládě návrh na zvýšení platu politiků a soudců. Měly by jim výrazně vzrůst od ledna, přestože vláda původně slibovala, že zůstanou zmrazeny nejméně do roku 2014. Podle Drábka o zvýšení platů rozhodl Ústavní soud svým rozhodnutím. „Nemám jinou cestu než ho respektovat,“ řekl on-line deníku TÝDEN.CZ

Proč jste podal návrh na zvýšení platu politiků a soudců?
Zdůvodnění je naprosto jednoduché. Protože to vyplývá z nálezu Ústavního soud a já jsem kompetenčně příslušný a musím jej respektovat.

A netýkalo se to rozhodnutí soudu jenom platu soudců, nikoliv politiků?
Právě že ne. Na rozdíl od loňského a předloňského nálezu se tento nález týkal všech ústavních činitelů.

Máte propočteno, na kolik to vyjde státní rozpočet?
To budeme řešit zítra (ve čtvrtek – pozn. red.) na jednání vlády. Nevím, jak rozhodne, protože je tam rozpor s ministerstvem spravedlnosti, které chce ještě vyšší platovou základnu, než je v návrhu. Chce trojnásobek průměrné mzdy, já navrhuji 2,7násobek. Je to obrovský rozdíl, jsem si toho vědom. V případě, že to bude chtít Ústavní soud znovu napadnout, že bude počítat s jinou platovou základnou, než je v návrhu, tak to budeme znovu řešit.

A nedalo se proti tomu rozhodnutí Ústavního soudu postupovat jiným způsobem?
Ne. Jestli máte nějaký námět, tak sem s ním, já to rád udělám.

Vláda se snaží prezentovat jako vláda rozpočtové odpovědnosti. Jak myslíte, že se voliči dívají na návrh na zvýšení platů politiků?
Samozřejmě že je to vnímáno negativně. I já to vnímám negativně. Bohužel nemám jinou cestu než ten nález Ústavního soud respektovat. Alespoň v té míře, v jaké jsem ho respektoval já. Tím, že jsem předložil ten návrh na 2,7násobek, tak se vystavuji tomu, že někdo podá k Ústavnímu soudu další stížnost.

Odpoledne se bude ve sněmovně jednat o vyslovení nedůvěry vládě. Jaký očekáváte výsledek?
Na to si budeme muset počkat. Já nechci předjímat, ale předpokládám, že vláda neztratí důvěru.

Jednat se má i o vytvoření poslanecké bezpečnostní komise ke kauze s letouny CASA. Jste pro to, aby vznikla?
Mám za to, že žádná poslanecká komise nikdy nic podstatného nevyřešila a že se to má řešit na jiných úrovních, na kterých se to řeší v tomto případě. A tak je to správné.

autor: Pavel Cechl
zdroj: top09.cz, tyden.cz

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek byl hostem v pořadu Ozvěny dne na Radiožurnálu, kde hovořil o zahájení procesu vydávání tzv. sKaret, přes které stát bude vyplácet nepojistné sociální dávky.
Radiožurnál, 2.7.2012

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Úřady práce začaly vydávat speciální karty, přes které bude stát posílat sociální dávky. Zatím se jedná o pilotní projekt, prostřednictvím kterého chce ministerstvo práce a sociálních věcí vyladit případné nedostatky. Podle vedení resortu takzvaná sKarta příjemcům státní podpory prospěje, protože nebude závislá pouze na bankomatech, ale umožní i přímé platby v obchodech nebo výběr peněz u obchodníků. Proti změně se ovšem bouří parlamentní levice, odbory i zdravotně postižení. Namítají například, že bankomaty České spořitelny, která se státem uzavřela smlouvu na 12 let, nejsou bezbariérové a není důvod zakládat nové účty, když většina zainteresovaných osob už nějaké má. Mluvit o tom budu s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem z TOP 09. Dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Pěkné poledne.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A se senátorem za ČSSD Zdeňkem Škromachem. Dobrý den.

Zdeněk ŠKROMACH, senátor /ČSSD/:
Hezký den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, řekněte, je opravdu nutné zakládat nový systém karet, které spravuje jediná banka, když, jak už jsem zmínila tem argument odpůrců celého projektu, že většina z příjemců sociálních dávek už nějaký bankovní účet má?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak pokud někdo bankovní účet má, dostává na něj dávky státní sociální podpory nebo dávky hmotní nouze nebo jiné nepojistné sociální dávky, tak se pro něj v podstatě nic nezmění, protože i nadále bude moci si nechat převádět ty částky na svůj bankovní účet. Jde spíše o to, jestli skutečně máme dále pracovat v systému, kdy stát tedy každého z nás stojí čtvrt miliardy ročně to rozesílání nepojistných sociálních dávek, anebo tak jako v řadě jiných států máme přejít na elektronický způsob výplaty, je to podle mě jenom otázka času, zda to bude nyní nebo za 2, 3 roky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy zatím to bude tak, že lidé si budou moci vybrat, jestli si nechají posílat peníze na jiný účet nebo složenkou?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ano, ta možnost bude i nadále nechat si posílat peníze prostřednictvím poštovní poukázky. Nicméně to je ta nejdražší varianta, ten nejdražší způsob distribuce státních peněz, tedy my počítáme s tím, že kdo bude chtít nadále si nechat posílat peníze prostřednictvím poštovní poukázky, tak to bude samozřejmě možné. V roce 2012 to bude ještě bezplatné, od roku 2013 chceme najet na podobný systém, jaký už byl zaveden u starobních důchodů, to znamená, kdo bude chtít si to nechat posílat prostřednictvím poštovní poukázky, tak si zaplatí tu poštovní službu, samozřejmě s výjimkou těch případů, pokud je někdo například zdravotně handicapovaný a nemůže jiným způsobem ty peníze dostat než prostřednictvím poštovní poukázky, u těchto případů bude i nadále ta distribuce zdarma.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane senátore Škromachu, proč jste tam vehementně proti zavedení sociálních karet, když mají lidem spíš, alespoň podle ujišťování vedení ministerstva práce a sociálních věcí ulehčit život?

Zdeněk ŠKROMACH, senátor /ČSSD/:
Tak protože je to zaváděno do systému nebo do, který je nesrovnatelný třeba s Velkou Británií a podobně, kde kartou zaplatíte téměř, když to řeknu, poplatek na záchodě nebo vstup do divadla, do kina. Přijeďte na venkov a zkuste zaplatit někde kartou. Prostě takhle to nefunguje. A nakonec očekával bych, že Česká spořitelna umístí bankomaty do každé obce, aby aspoň ta dostupnost byla tak byla, řekněme, srovnatelná pro každého občana. Navíc bezbariérovost a v neposlední řadě je potřeba taky zdůraznit jeden aspekt, který se teďko objevuje a to je, že vlastně ty účty u České spořitelny na sKarty vlastně nejsou chráněny proti exekucím, což bude vyvolávat, může vyvolat velký problém a je to další díra v zákoně. Pokud pan ministr hovořil o tom, že od příštího roku chce zavést zpoplatnění.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Poštovních poukázek.

Zdeněk ŠKROMACH, senátor /ČSSD/:
Zasílání poštovních poukázek, já myslím, že to je, že to je v rozporu se zákonem a že pokud si vybere ten občan tento způsob, tak by to neměl platit, ale měl by to platit ten, s kým ministerstvo práce uzavřelo dohodu, a to je Česká spořitelna, protože pan ministr říká, jak ušetří peníze, ale otázka jestli je ušetří na, tím, že to převzala, převzal peněžní ústav, anebo že ušetří na těch konkrétních lidech, kteří vlastně budou muset buď platit za poukázky, anebo budou platit vlastně za dojíždění někam.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
K tomu bankomatu.

Zdeněk ŠKROMACH, senátor /ČSSD/:
Kde si budou moci peníze vybírat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, to jsou ty hlavní výhrady, tedy dostupnost, jestli jste přemýšleli na ministerstvu o tom, zda se opravdu lidé a především ti handicapovaní dostanou snadno ke svým penězům, pokud půjde o výběr z bankomatů nebo z obchodů, a také jestli byste dojednali s Českou spořitelnou, aby ona se podílela na dalších nákladech?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
A těch výhrad tam padlo několik, doufám, že se postupně dostaneme ke všem z nich, abychom je mohli vysvětlit, nebo abych na ně mohl reagovat. Co se týká dostupnosti, tak proti dnešním řádově 3 tisícům poštovních úřadoven, kde je možné tu poukázku vyzvednout, tak v porovnání s tím existuje několik desítek tisíc míst, na kterých bude možné s tou kartou operovat. Takže to srovnání je naprosto jednoznačné a myslím si, že i během druhého pololetí letošního roku, proto dáváme ten půlroční zaváděcí systém, se naprosto jednoznačně ukáže, že je to výrazné zvýšení komfortu pro ty, kteří čerpají nějakou finanční pomoc pod státu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kdyby se to neukázalo, tak jste ještě přístupný nějakým úpravám?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak já jsem řekl, že v druhé polovině letošního roku ten, kdo bude chtít dostávat peníze prostřednictvím poštovní poukázky, tak to bude možné, bude to bezplatné, nicméně já skutečně nevidím žádný rozumný důvod pro to, aby ten, kdo bez jakéhokoli odůvodnění řekne – já chci, aby mi stát platil donášku peněz domů, tak aby se mu na to ostatní občané skládali. To si myslím, že je skutečně nerozumné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane senátore, nezní opravdu logicky, že by byla zachovaná ta možnost přijímat peníze skrz tu poštovní poukázku bezplatně pro lidi, kteří opravdu jinak se k penězům dostat nemůžou, že budou určité výjimky?

Zdeněk ŠKROMACH, senátor /ČSSD/:
No, tak tam samozřejmě zase už by to musela být i otázka dostupnosti, když člověk bydlí na venkově, má to 20 kilometrů někam, stojí ho dojíždění a druhá věc, samozřejmě že se to dotkne mnohdy i lidí starších, kteří třeba kartu si nepořídili z toho důvodu, že prostě tomu nedůvěřují. V zásadě pan ministr neříká, že vlastně ti lidi, kteří vlastně kartu chtěli, tak ji dneska mají, protože mají svůj účet a tam jim ty peníze chodí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy nepotřebují další, abych to.

Zdeněk ŠKROMACH, senátor /ČSSD/:
A mohou platit a nepotřebují další kartu.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Tak zásadní rozdíl, jestli na to mohu reagovat, je ale v tom, že pokud někdo má běžný účet, tak si za něj musí platit, kdežto tady celá ta transakce probíhá zdarma jak vydání té karty, tak vedení toho kartového účtu, tak operace vztahující se k té vyplacené dávce, to znamená buď výběr z bankomatu nebo převedení na svůj běžný účet je zdarma. Zdarma je také samozřejmě veškeré placení v obchodech, takže ten rozdíl tam je docela zásadní.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 a mluvila jsem taky se senátorem za ČSSD Zdeňkem Škromachem. Děkuji oběma, na shledanou.

Zdeněk ŠKROMACH, senátor /ČSSD/:
Díky, hezký pohodový den.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Děkuji za pozvání, pěkný den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To je z poledních Ozvěn vše.

 

zdroj: mpsv.cz, Radiožurnál

Nová nároková dávka – příspěvek na náklady na bydlení – vzniká spojením principů obou sociálních dávek, poskytovaných dosud v oblasti bydlení. Konstrukce nové dávky primárně vychází z příspěvku na bydlení a jeho atributů v podobě komplexně pojímaných nákladů na bydlení a jejich zastropování, diferencovaného podle formy bydlení, velikosti obce, počtu společně posuzovaných osob.

(projev na schůzi poslanecké sněmovny)

Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v průběhu druhého čtení jsem byl panem poslancem Sklenákem vyzván, abych odůvodnil tu část této předlohy, která se týká resortu práce a sociálních věcí. Já jsem měl za to, že v důvodové zprávě je opatření, které se týká příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení velmi pečlivě odůvodněno. Nicméně samozřejmě, pokud je tady takový požadavek, tak vás zdržím pár minut vysvětlením této pasáže, tedy jednoho z těch tuším 21 bodů, které jsou součástí předlohy. Těm, které to tak úplně nezajímá, tak těm se omlouvám, nicméně považuji za důležité vyhovět tomu požadavku, abych se tomu věnoval speciálně.

Součástí návrhu zákona je návrh na sjednocení sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení a zavedení nové dávky – příspěvku na náklady na bydlení. Tuto úpravu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, a řešení dávkové podpory v oblasti bydlení vychází z úsporných opatření, schválených usnesením vlády ze dne 11. dubna. 2012 č. 275 k přípravě Státního rozpočtu na léta 2013 až 2015 atd. To jenom na vysvětlení toho, co tady bylo před několika dny řečeno, a co já už jsem také v průběhu druhého čtení komentoval, že ten návrh je překvapivý, že nebyl projednán, atd. Není tomu tak, protože vláda o něm jednala už před zpracováním vlastního návrhu zákona.

Navrhovaná právní úprava má pozitivní fiskální dopad, což je velmi důležité z hlediska vládní politiky, zaměřené na postupné snižování schodků veřejných rozpočtů. Odhad říká, že počínaje rokem 2013 bude celková úspora prostředků státního rozpočtu dosahovat přibližně 1,4 mld. Kč ročně.

Kromě stabilizace veřejných rozpočtů existuje několik dalších důvodů pro nové řešení dávkové podpory v oblasti bydlení.

V současné době jsou totiž sociální dávky, kterými stát přispívá nízkopříjmovým skupinám osob k úhradě nákladů, spojených s bydlením, řešeny v rámci dvou samostatných systémů. Ze systému státní sociální podpory je poskytován příspěvek na bydlení, ze systému pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení, a pro každou z těchto dávek jsou stanoveny různé okruhy oprávněných osob, vlastní podmínky nároku, při rozhodování o nároku se posuzují a dokládají odlišné skutečnosti za odlišná časová období.

Tyto rozdílné okolnosti kladou zbytečné nároky na klienty sociálního systému. Osoby, které mají problémy s úhradou nákladů na bydlení, mohou žádat o dvě dávky, což mnohým stěžuje orientaci v podmínkách nároku, komplikuje např. také schraňování patřičných dokumentů, potřebných k doložení určených skutečností, a sjednocení dávkové pomoci v oblasti bydlení je krokem směrem k žádoucímu zjednodušení a zpřehlednění sociálního dávkového systému a zvýšení komfortu pro jeho klienty.

Příspěvek na bydlení i doplatek na bydlení, tedy ty současné dvě dávky, administrativně řeší a vyplácí tentýž státní orgán – Úřad práce České republiky. Vytvořením jednotného výplatního místa pro všechny nepojistné sociální dávky od ledna tohoto roku ztratilo opodstatnění posuzování nároku na finanční podporu v oblasti bydlení ve dvou samostatných dávkových systémech. Organizační hledisko je tedy dalším z důvodů, proč je racionální opustit dosavadní praxi dvou dávek na stejný účel a agendu dávkové podpory bydlení sjednotit procesně a věcně pod jednu dávku, kterou administruje Úřad práce České republiky.

Nová nároková dávka – příspěvek na náklady na bydlení – vzniká spojením principů obou sociálních dávek, poskytovaných dosud v oblasti bydlení. Konstrukce nové dávky primárně vychází z příspěvku na bydlení a jeho atributů v podobě komplexně pojímaných nákladů na bydlení a jejich zastropování, diferencovaného podle formy bydlení, velikosti obce, počtu společně posuzovaných osob.

Hlavním prvkem, který nová dávka přebírá z doplatku na bydlení – tedy té dávky, která dosud byla v systému hmotné nouze – je cílenost podpory na skutečně potřebné osoby, u kterých se hodnotí celkové sociální a majetkové poměry, u některých také pracovní aktivita, respektive ochota zapojit se na trhu práce.

O nároku se tedy rozhoduje nejen ve vztahu k příjmu, ale posuzuje se také, zda si osoby jsou nebo nejsou schopny tento příjem zvýšit vlastním přičiněním kvůli svému věku, zdravotnímu stavu či z jiných vážných důvodů.

Chci upozornit na to, že pracovní aktivita je bonifikována výhodnějších zápočtem pracovního příjmu, a také na to, že do konstrukce příspěvku na náklady na bydlení je rovněž zakomponována rychlejší reakce na změny sociální a bytové situace, než tomu bylo u příspěvku na bydlení, a to v podobě měsíčního dokládání skutečností a vyhodnocování plnění podmínek nároku.

Snadnější přístup k dávce je oproti dosavadnímu stavu zajištěn osobám, které z různých důvodů využívají tak zvané jiné formy bydlení, tedy bydlí např. v ubytovnách, v podnájmech nebo v zařízeních sociálních služeb, které poskytují pobytové služby – zejména se to týká domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem, domovů pro osoby se zdravotním postižením, chráněného bydlení a azylových domů.

Vzhledem k těmto výchozím podmínkám je nová dávka začleněna do systému pomoci v hmotné nouzi. Nárok na dávku má osoba v hmotné nouzi, jestliže její náklady na bydlení jsou vyšší než 50 procent rozhodného příjmu, a zároveň pokud jsou takzvaně přiměřené. Přitom např. čistý příjem z výdělečné činnosti se pro účely pomoci v hmotné nouzi započítává pouze ze 70 procent, příjem z podpory v nezaměstnanosti nebo nemocenského z 80 procent, a proto nelze mechanicky porovnávat dnešní hranici 30 nebo 35 procent příjmů, a tu nově stanovenou hranici 50 procent příjmů, protože dosud se příjem v rámci státní sociální podpory, tedy z příspěvku na bydlení, započítává ze 100 procent. Ty redukované hranice platí pouze pro doplatek na bydlení, tedy pro dávku z hmotné nouze.

Upozorňuji a chci zdůraznit, že do nákladů na bydlení se obdobně jako dnes budou započítávat nejenom nájemné, ale také náklady za plnění, poskytovaná s užíváním bytu, případně srovnatelné náklady a náklady za energie.

Zákon stanoví, kolik činí srovnatelné náklady na bydlení u družstevních bytů, bytů vlastníků a jiné formy bydlení za pevná paliva, a to v závislosti na počtu společně posuzovaných osob.

Zákona také stanoví limitní výše přiměřených nákladů na bydlení, a to odlišně pro různé formy bydlení. Zatímco u nájemní formy bydlení limit výše přiměřených nákladů pro bydlení zohledňuje jak počet společně posuzovaných osob, tak velikost obce, pro ostatním formy bydlení, tedy pro družstevní, vlastnickou a jinou formu bydlení se mění pouze v závislosti na počtu společně posuzovaných osob.

A doplňuji, že tyto zákonem stanovené částky může vláda upravit, tedy zvýšit svým nařízením.

Věřím, že tímto výkladem jsem vyhověl té žádosti o podrobnější představení této části návrhu. Samozřejmě případně jsem připraven zodpovědět jakékoli dotazy, vztahující se k tomuto tématu, ať už tady na plénu, či při jiných příležitostech.

Děkuji za pozornost.

zdroj: parlamentnilisty.cz