Jaromír Drábek

V rámci protikorupčních opatření bude strana TOP 09 tvrdě prosazovat, aby přístup k veřejným zakázkám neměly firmy s anonymními vlastníky. Podobně budeme prosazovat i centrální nákupy státu. Korupce ve státní správě, a to na všech úrovních, je problém, o kterém všichni mluví, ale příliš málo se dělá pro to, aby se tento stav změnil k lepšímu.

V České republice jde do veřejných zakázek čím dál více peněz i díky finančním prostředkům EU. Existence listinných akcií na jméno znemožňuje jakoukoliv kontrolu střetu zájmů. Na rozdíl od většiny zemí EU v České republice však tento způsob podnikání funguje a daří se mu velmi dobře. Je třeba nahlas říci, že ministři, starostové, primátoři, členové zastupitelstva a úředníci tak mají možnost zadávat státní zakázky sami sobě nebo svým spřáteleným firmám.

Politikům a úředníkům s rozhodujícími pravomocemi může dnes firma, která vyhrála výběrové řízení patřit a přitom neexistuje žádný způsob, jak to zjistit. Je nemožné dokázat komukoli, že vlastní podíl v akciové společnosti s listinnými akciemi na majitele. Skuteční vlastníci firem jsou nezjistitelní. Mnoho firem, které dostávají zakázky od ministerstev, krajů, měst a obcí, státních a polostátních firem, má dnes takzvanou skrytou akcionářskou strukturou a mohou fungovat jako skrýš pro korupci. Tomu chceme po volbách zamezit.

Pokud politici mají skutečný zájem tyto poměry v České republice změnit, jistě podpoří zákaz účasti těchto firem na veřejných zakázkách. Je to krok, který podobně jako zrušení obchodního tajemství u veřejných zakázek výrazně sníží riziko korupce ve státní správě a přispěje k větší transparentnosti a průhlednosti hospodaření s penězi daňových poplatníků.

Jaromír Drábek
místopředseda TOP 09

Dlouhodobým záměrem zástupců odborů je zvyšování odvodové zátěže osob samostatně výdělečně činných.

Jejich postoj nabývá na aktuálnosti v souvislosti s projednáváním tzv. exit strategie v rámci tripartity, jak uvedly středeční Hospodářské noviny. Polemika na toto téma by si zasloužila komplexní analýzu, nicméně dovolím si upozornit, že daňové prostředí nelze vytrhovat z celkového rámce, ve kterém se podnikatelské subjekty pohybují.

Daně a jiné odvody totiž nejsou jediným aspektem podnikání. Odlišné podmínky se týkají např. otázky pracovního práva, kde bychom naopak mohli tvrdit, že jsou zaměstnanci v mnohém zvýhodněni oproti živnostníkům. Když třeba klesá poptávka po výrobcích pekaře a on zkrachuje, nemá nárok na odstupné jako zaměstnanec firmy, po jejichž výrobcích klesá poptávka stejným způsobem. Stejně tak nemá vymezeno, kolik hodin týdně může maximálně pracovat. Platební neschopnost jeho odběratelů může být pro něj likvidační a ručí celým svým majetkem. A podobných odlišností bychom mohli nalézt mnohem více.

Spíše bychom měli jít cestou systémových opatření na straně zaměstnanců, jako je paušální odpočet na výdaje, který ve své daňové reformě navrhoval tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Tento koncept jasně uznává, že zaměstnanci mají stejně jako živnostníci výdaje spojené se zaměstnáním a měly by tedy být odečteny z daňového základu. Škoda, že ministerstvo financí paušální odpočet pro zaměstnance již neprosazuje.

Jaromír Drábek
místopředseda TOP 09

ČT24, 21. 1. 2010, pořad Ekonomika ČT24 a Studio burza zde

Principy nového odměňování manažerů státních a polostátních firem, navržené platovou komisí premiéra Fischera, jsou krokem správným směrem a mají podporu TOP 09. Jednoznačně vítáme tuto aktivitu a snahu o to, aby odměny v těchto firmách byly přiměřené a maximálně transparentní. Souvisí to s efektivním hospodařením státu a nakládáním s veřejnými prostředky, což je jedna z hlavních priorit TOP 09 a zároveň naše povinnost vůči občanům.

Každý zodpovědný politik v této zemi ví, že se musí zefektivnit činnost, kontrola, transparentnost a hospodárnost vynakládaných prostředků veřejných financí v polostátních a státních firmách. Změna způsobu odměňování byla z našeho pohledu jen otázkou času a musela dříve či později přijít, protože se jedná o hospodaření s penězi daňových poplatníků a je správné, aby k těmto změnám proto došlo co nejdříve.

Každý rok mají firmy své odhadované hospodářské výsledky a je správné vázat přiměřenou část mzdy na výkon podniku a dosahování předem stanovených cílů.
Jedním z kritérií musí být zlepšování hospodářských výsledků. Klíčovým ukazatelem zvyšování výkonnosti nemusí být jen ekonomický zisk, ale také například rozšiřování a zkvalitňování služeb občanům.
Vytvoření motivační složky, je však zapotřebí proto, aby byl každý manažer zainteresován a motivován na zlepšování konkurenceschopnosti a hospodaření firmy, podobně jako musí naopak nést i větší zodpovědnost za případné ztráty, špatné hospodaření, snižování efektivity a kvality služeb.

Jaromír Drábek, místopředseda TOP 09

21. ledna 2010

Uživatelé pozemních komunikací jsou již dnes zatíženi několika různými daněmi a poplatky. Občané platí při nákupu pohonných hmot spotřební daň a daň z přidané hodnoty, při používání dálnic a rychlostních silnic navíc i dálniční známku. Podnikatelé jsou kromě toho zatíženi silniční daní a u nákladních automobilů také na vybraných komunikacích mýtem. Počet daní a poplatků je plně dostačující a jakákoliv další daň zatěžující dopravu je nesmyslná.

Špatné hospodaření státu není možné řešit dalším zvyšováním příjmů státní pokladny, ale vyšší hospodárností. Je nepřijatelné, aby špatné hospodaření státu platili ze svých kapes znovu občané, jak je dnes bohužel běžná praxe.
Namísto toho, aby se jednotlivá ministerstva snažila maximálně šetřit a hledat úspory, prosazují nejjednodušší řešení, kterým je vždy zvýšení daňové zátěže. Tato politika je nepřijatelná a TOP 09 se jednoznačně staví proti podobným návrhům.
Dosud platí silniční daň u osobních automobilů pouze podnikatelé. Rozšíření povinnosti platit silniční daň u osobních automobilů na všechny občany by bylo nesmyslné. Zvýšila by se výrazně administrativní zátěž občanů i finančních úřadů. Při tom již dnes je výběr silniční daně u osobních automobilů neefektivní. Lepším řešením než zavést silniční daň u všech osobních automobilů by bylo naopak silniční daň u osobních automobilů úplně zrušit.

Pokud by stát chtěl přece jen více zdanit automobilovou dopravu, bylo by systémovějším a spravedlivějším krokem zcela určitě zvýšení spotřební daně na palivo, nikoliv však v době hospodářské krize. Spotřeba paliva odpovídá tomu, jak kdo využívá silnice. Lidé, kteří jezdí více, pak odvádějí větší částku než ti, co vyjedou na silnice dvakrát během léta.

Jaromír Drábek, místopředseda TOP 09

V Praze dne 18. ledna 2010

ČT24, 13. 1. 2010, pořad Ekonomika ČT24 zde

Parlamentní listy.cz, 2. 1. 2010, rubrika Politici voličům (také zde)

Prezident republiky to nemá lehké, neboť novoroční projev musí pronést každý rok. Letos jsme slyšeli novoroční projev tohoto prezidenta už po sedmé.

Naštěstí pro něj minulý rok přinesl řadu událostí, které byly na rozdíl od předešlých let nové a neopakovatelné. Ekonomickou krizi srovnatelnou svou hloubkou s krizí před 80 lety pan prezident nevynechal a velmi trefně podotkl, že žádná sociální skupina se nemůže tvářit, že se jí krize tohoto rozsahu netýká. Naopak jinou velmi významnou událost, a to předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, pan prezident v novoročním projevu ani nezmínil. Na mezinárodní ostudě, kterou si Česká republika přepřaháním uprostřed předsednictví utržila, to však vůbec nic nemění.

Pan prezident volá po silné a akceschopné vládě. Ale silné a akceschopné správným směrem, chce se dodat. Síla a akceschopnost bez přívlastků jsou totiž směrováním k totalitě. Přece jen demokracie vyžaduje nejen sílu a akceschopnost, ale také vyvážený program, ohled na mínění menšiny, schopnost komunikace a vnímání názoru druhého a také schopnost postavit takový program, který bude nést užitek i po dalších volbách.

Zaujala mě slova pana prezidenta, že „zatím nic nedlužíme generacím budoucím“. Nejsem si jist, zda žiji ve stejné zemi, chtělo by se rádoby vtipně podotknout. Pokud vím, veřejný dluh na jednoho obyvatele již činí přes 120 tisíc korun. Pokud dluh nesplatí naše generace, což se vzhledem k dosavadnímu vývoji hospodaření státu rozhodně nedá předpokládat, je to dluh vůči budoucím generacím. A co několik desítek miliard ekologického dluhu bývalých státních podniků? To je dluh vůči příštím generacím, který jsme zatím také nedokázali splatit. Musím však souhlasit s tím, že největším dluhem vůči příštím generacím by bylo předání země nesvobodné, nedemokratické či neprosperující.

Dá-li Bůh, čeká nás novoroční projev prezidenta Klause ještě třikrát. Byl bych rád, kdyby zbývající tři projevy mohly být alespoň o něco optimističtější.

ČT2, 18. 12. 2009, pořad Události, komentáře zde

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak pojďme zpátky do studia Událostí, komentářů. Předseda Mezinárodní obchodní komory v České republice Jaromír Drábek je zde ve studiu, dobrý večer. 

Jaromír DRÁBEK, předseda, Mezinárodní obchodní komora v ČR
Dobrý večer. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
A Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha by měl být připraven v brněnském studiu. Dobrý večer i vám, Vojtěchu. 

Vojtěch KOTECKÝ, programový ředitel, Hnutí Duha, Brno
Dobrý večer. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pane Drábku, jedna z těch vět, která dnes při těch rychlých posunech na jednání v kodaňském summitu zazněla, je, že by globální emise skleníkových plynů měly být sníženy o 50 procent do roku 2050 v porovnání s rokem 90, plus, jak říká agentura Reuters, dovětek o tom, že by vyspělé země redukovaly své emise dokonce o 80 procent. Tak pokud se tento text nebo nějaký podobný opravdu objeví mezi výsledky kodaňského summitu, tak bude to dobrá zpráva pro Českou republiku? 

Jaromír DRÁBEK, předseda, Mezinárodní obchodní komora v ČR
Pro Českou republiku, stejně jako pro celý svět, je základem toho přístupu naprosto nepřipravená situace na to kodaňské jednání, protože tak jak dnes zpracovávaly ty vědecké týmy podklady pro kodaňské jednání, tak je naprosto zřejmé, že ty rozptyly odhadů vlivu skleníkových plynů na globální klima, ten rozptyl je takový, že dnes vůbec není jasné, jakým způsobem se bude ta situace projevovat za 20, za 30, za 50 let. Proto také to číslo 50 nebo 80 procent musíme brát jako spíše politickou deklaraci toho, že všechny státy světa nebo rozhodující ekonomiky chtějí s tímto fenoménem nějak pracovat. Ale myslím si, že ta konkretizace čísel, že přijde v budoucnu a že v tuto chvíli ta konkretizace čísel je skutečně velmi nadsazený politický akt, velmi nadsazené politické prohlášení. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pane Kotecký, není trochu zvláštní logika, protože bezesporu je uplatňována už v průběhu čtrnáctidenního kodaňského summitu, že by vyspělé země měly jednak na jedné straně platit rozvojovým zemím na nějaké peníze na jejich snižování emisí, na pomoc ve snižování emisí skleníkových plynů a ještě sami rozvinuté ekonomiky budou redukovat své emise daleko více než třetí svět. Je tato logika v pořádku? 

Vojtěch KOTECKÝ, programový ředitel, Hnutí Duha, Brno
Bohaté země způsobují mnohem větší exhalace než rozvojové státy. Česká republika vypouští asi 12 tun oxidu uhličitého na obyvatele a rok, Spojené státy asi 20 tun, zatímco Indie asi 1 tunu a Keňa asi 300 kilogramů. Takže je evidentní, že hlavní část odpovědnosti musí vzít bohaté země, které jsou největšími znečišťovali. A mimochodem bude to pro ně velmi výhodné, protože investicemi do zelených technologií, rozhýbání nových průmyslový odvětví, rozhýbáním inovací pomůžeme nejenom snížit exhalace, ale také snížit naši závislost na dovozu ropy a plynu, rozhýbáme ekonomiku, oživíme pracovní místa a tak dále. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Funguje takto ve vašem světě, pane Drábku, takto ta logika, že stačí investovat do zelených technologií a bude se rozvíjet ekonomika? 

Jaromír DRÁBEK, předseda, Mezinárodní obchodní komora v ČR
Určitě ano. Ale ty investice musí být správně namířeny. A tady vidíme dva základní momenty. Jeden jsou investice do technologií ve vyspělých zemích a druhá, druhé hledisko je ten transfer finančních prostředků do rozvojových zemí. A oba ty, oba ty momenty mají velmi výrazná rizika. V tom prvním případě je velké riziko, že tak jako v řadě případů, nyní dám příklad, se budou stavět sluneční elektrárny tam, kde nesvítí slunce, větrné elektrárny tam, kde nefouká vítr, jenom proto, že je to nějaká podporovaná aktivita. V tom druhém momentu a toho si jsou naprosto jasně vědomi politici i ti, kteří vyjednávání, vyjednávají v Kodani a je to také jeden z těch momentů, na kterém to vyjednávání zadrhlo, je účelnost vynaložení těch transferů směrem k rozvojovým zemím. To znamená cílená pomoc do přejímání technologií, nikoliv transfer bez účelů a bez kontroly. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Vy sám, vy sám chováte nějaké pochybnosti o tom, jestli ten transfer a popravdě řečeno, mluví se o 100 miliardách dolarů ročně do roku 2020, jestli je smysluplný? 

Jaromír DRÁBEK, předseda, Mezinárodní obchodní komora v ČR
Ano, je potřeba si uvědomit, jaká je ta částka, to je více než dvojnásobek rozpočtu České republiky každý rok směrem k těmto zemím a tady je skutečně nutnou podmínkou, aby ty peníze byly efektivně využity. To znamená, aby šly do konkrétních projektů, které ale budou také vyhodnocovány a kontrolovány. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pane Kotecký, existuje vůbec mechanismus, jakým způsobem takto ohromný balík peněz, kterým není vyloučeno, že ještě v průběhu kodaňského summitu bude možná zvýšen po tlaku rozvojových zemí, že by byla efektivní kontrola toho, jak bude využit? 

Vojtěch KOTECKÝ, programový ředitel, Hnutí Duha, Brno
Tohle to bylo hlavní téma debat vyjednávání v posledních hodinách. Byla to věc, na které docházelo k největším střetům, zejména mezi Spojenými státy a Čínou a zdá se, že se podařilo ty problémy překlenout a že si skutečně bohaté země vynutily jasnou, přesnou, přísnou kontrolu nad těmito penězmi. Byla to věc, se kterou Evropa i Spojené státy odmítaly vůbec jakkoliv hnout a vyžadovaly naprosto nekompromisně, aby tam jasná kontrola byla. Je potřeba si uvědomit, že ty peníze nepůjdou jenom na to, abychom umožnili rozvojovým zemím zvyšovat životní úroveň, aniž by zvyšovaly svoji závislost na fosilních palivech a potažmo exhalace. On ve skutečnosti největší balík těch peněz půjde do napravování a předcházení škod, ke kterým by docházelo v nejchudších zemích v důsledku globálních změn podnebí kvůli exhalacím, kterým už nestihneme ani v téhle smlouvě zabránit. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak ještě jednou se vraťme k případnému snižování emisí skleníkových plynů v České republice. Co by podle vašeho názoru, pane Drábku, přimělo české firmy, českou ekonomiku nebo český průmysl, chcete-li, k tomu, aby vzhledem k tomu, že je nastaven tak, že je hodně velkým emitentem těch znečišťujících látek, tak že by se začal chovat jinak? 

Jaromír DRÁBEK, předseda, Mezinárodní obchodní komora v ČR
No, ono to není jenom specifikum České republiky, ale v České republice je to, je to vyhrocené. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pojďme se teď bavit o České republice. 

Jaromír DRÁBEK, předseda, Mezinárodní obchodní komora v ČR
Tady jde o to, že právě ty peníze, které jdou do zlepšování životního prostředí, tak jsou v řadě případů velmi špatně cíleny, protože jsou právě cíleny na umělé projekty, které nemají jasně vyhodnocené kritérium. Já dám příklad, a mluvil jsem o tom už částečně, pokud tady je celkem nejasná státní politika v tom, jak podporovat alternativní zdroje energií v tom smyslu střednědobém a dlouhodobém a na druhou stranu nejsou podporovány konkrétní úspory nebo jsou podporovány tak, že jsou neefektivní, až v poslední době s tím například ministerstvo životního prostředí udělalo některé pozitivní kroky, viz zelená a tak dále, to znamená zateplování, které v tom prvním období bylo absolutně nezpůsobilé se vyrovnat s tím, co bylo cílem. Protože tam byla tak přísná kritéria, že vlastně reálný žadatel nemohl v normální situaci uspět. Takže jde o to nastavovat ta kritéria co nejjednodušeji a co nejlépe, ale na základě toho, aby ty přínosy z vložené koruny byly co nejvyšší. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Jak vy, pane Kotecký, hodnotíte, řekněme, úsilí nebo snahu českého státu přimět své podniky, tím myslím podniky v České republice, aby se začaly chovat odpovědněji, co se týče emisí skleníkových plynů? 

Vojtěch KOTECKÝ, programový ředitel, Hnutí Duha, Brno
Česká republika by mohla patřit mezi země, které na tomhle velice vydělají. Nejenom proto, že jsme velkým dovozcem ropy a zemního plynu, Česká republika loni každý den, každý den utratila 380 milionů korun jenom za dovoz ropy a ropných výrobků. Ale také proto, že jsme země se strojírenskou tradicí s velmi schopnými inženýry, s velmi kvalifikovanými dělníky a rozhýbání těch nových průmyslových odvětví by mohla věc, by mohla být věc, která českým podnikům a českému průmyslu velmi pomůže se dostat do světové technologické špičky. Proto je problém v tom, že tady jsou sice dílčí konkrétní dobrá opatření, jako je třeba právě Zelená úsporám, ale celkově jsme hodně pozadu za západní Evropou a za Spojenými státy, za Japonskem v těchto programech a příležitosti, které by česká ekonomika a český průmysl měly, nám úplně zbytečně unikají. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak, pánové, oběma vám díky za komentář a díky za návštěvu Událostí, komentářů, přeji vám hezký večer a já jen dodám pro diváky České televize a ČT 24, že poslední zpráva z kodaňského summitu pochází od francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který řekl: „Bylo dosaženo dohody, která obsahuje celou mezinárodní komunitu. A součástí této dohody je povinnost, aby všechny země, a to včetně Číny, do ledna roku 2010 podaly své plány na snížení emisí skleníkových plynů.

ČT24, 3. 12. 2009, pořad Ekonomika ČT24 zde

Přemysl ČECH, moderátor
Korupce v Česku? Majitel firmy Unicorn Vladimír Kovář to naznačuje. Podle něj obří tendr Českého statistického úřadu na informační systémy je uplacený. Jako první o tom informovaly Hospodářské noviny. 

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, redaktorka
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
redaktorka
Na začátku byl tendr na novou technologii pro velkou akci, sčítání lidu v roce 2011. Zájem projevily Unicorn i Hewlett-Packard. Vítěz ale může být jen jeden a podle majitele Unicornu to má být jeho soupeř. 

Vladimír KOVÁŘ, předseda představenstva, Unicorn
Jestli to tedy není podvrh, tak my máme prostě cenu za 440 milionů a Hewlett-Packard 550, nebo 549, takže to teda o 109 milionů přesně rozdíl, já jsem si říkal – no, tak to jsme teda v docela dobrý pozici. 

Stanislav DRÁPAL, místopředseda, ČSÚ
Statistický úřad vždy postupoval podle zákona o veřejných zakázkách a podle tohoto zákona bude postupovat i nadále. 

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, redaktorka
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
redaktorka
O přesných parametrech nabídky konkurenční firmy Hewlett-Packard se majitel Unocornu dozvěděl z e-mailu, odesílatel neznámý. Kromě něj mu přišla i záhadná SMS. Kolik by stály dva hlasy z komise, která o tendru rozhoduje. 

Vladimír KOVÁŘ, předseda představenstva, Unicorn
Dva hlasy jako stojí 20 milionů korun. 

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, redaktorka
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
redaktorka
Ba co víc, že Unicorn v tendru neobstojí a vítěz je znám předem, naznačoval už koncem října poradce premiéra Vladimír Mlynář. 

redaktor /citace: Vladimír MLYNÁŘ, poradce premiéra Jana Fischera/
„O vážném podezření z netransparentnosti veřejné zakázky jsem počátkem září informoval 1. místopředsedu Českého statistického úřadu inženýra Křováka. 

Vladimír KOVÁŘ, předseda představenstva, Unicorn
Já si opravdu nemyslím, že by v tom byl pan Mlynář namočenej, ale prostě problém je v tom, že když jsem s ním o tom mluvil, z toho jako, jako vyplývalo, že to přece všichni vědí. 

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, redaktorka
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
redaktorka
Premiér Jan Fischer se k celé situaci odmítl vyjádřit do kamery a odkázal se na tiskové prohlášení vlády. 

redaktor /citace: Roman PROROK, mluvčí Vlády ČR/
„V zájmu zachování dobré pověsti Jan Fischr vyzval Český statistický úřad, aby se zveřejněnými námitkami vážně zabýval a rozhodl o dalším postupu, včetně zvážení možnosti soutěž zrušit.“ 

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, redaktorka
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
redaktorka
Jestli český statistický úřad tendr zruší, je zatím otázkou. 

Stanislav DRÁPAL, místopředseda, ČSÚ
Tato brzy nebylo ukončeno, protože probíhá fáze, kdy uchazeči můžou podat námitky proti výsledku, ke kterému dospěla hodnotitelská komise. 

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, redaktorka
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
redaktorka
Majitel Unicornu ji prodávat nebude, podle jeho slov je to zcela zbytečné. Daniela Písařovicová a Hana Vorlíčková, Česká televize. 

Přemysl ČECH, moderátor
No, a na téma korupce si budeme povídat s Jaromírem Drábkem, předsedou Mezinárodní obchodní komory a místopředsedy strany TOP 09, dobrý den. 

Jaromír DRÁBEK, předseda Mezinárodní obchodní komory
Dobrý večer. 

Přemysl ČECH, moderátor
A po telefonu zdravím ekonoma Pavla Kohouta ze společnosti Partner a bývalého člen Národní ekonomické rady vlády, i vám hezký večer. 

Pavel KOHOUT, analytik, člen NERV
Dobrý večer. 

Přemysl ČECH, moderátor
Pánové, já tady nechci pitvat jednotlivé případy, protože bychom se asi stejně ničeho konkrétního nedobrali, ale v poslední době se objevuje stále víc informací o transakcích, které mají korupční charakter, souhlasíte s tím, nebo je to jen optický klam, pane Drábku? 

Jaromír DRÁBEK, předseda Mezinárodní obchodní komory
Tak můj názor je, že, že by se v tuto chvíli vynořilo nějak víc akcí, které jsou korupcí ovlivněny, to je velmi nepravděpodobné. Já si spíš myslím, že to je určitá vlna zájmu, protože i naše politické prostředí se mění a prostě o korupci lidé mají mnohem větší zájem než v minulosti. Přece jenom ta mezinárodní srovnávání, která zařazují Českou republiku někam, kam by určitě zařazena být nechtěla, tak vyvolávají pocit, že s korupcí jako problémem společenským je potřeba v tuto chvíli něco dělat. 

Přemysl ČECH, moderátor
Pane Kohoute, jaký je váš názor na to, víc se o těch problémech píše, nebo jich přibývá, jsou víc vidět, víc se řeší? 

Pavel KOHOUT, analytik, člen NERV
Já si myslím, že ty problémy skutečně přibývají, to znamená, že situace je špatná a ještě horší. 

Přemysl ČECH, moderátor
My si připomínáme 20 let od listopadu, kde ta nebývalá míra korupce začala? Vystopujeme ji už tam, kdy jedni chtěli lepší svět a druzí se připravovali na to, jak na něm vydělat? Myslíte si, že můžeme jít až těch 20 let zpátky, pane Kohoute? 

Pavel KOHOUT, analytik, člen NERV
Tak jako mohli třeba 50 nebo i 70 let zpátky, ale je to vždycky jako nějakým způsobem ta korupce v určité míře přítomna, ale mám pocit, že těch posledních zhruba 10 nebo ještě více 5 let jako opravdu mimořádně vystupující z té historické řady. 

Přemysl ČECH, moderátor
Pane Drábku, klasická otázka která se nabízí, o které se diskutuje v poslední době, co bylo dřív – vajíčko nebo kuře? Legislativa prostě nestačila kopírovat ekonomický vývoj, mohlo to být podle vás jinak nebo dokonce mohlo to být záměrné? 

Jaromír DRÁBEK, předseda Mezinárodní obchodní komory
Mohlo to být jinak, zda to bylo záměrné nebo nebylo záměrné a u koho to bylo záměrné, to skutečně nemá cenu spekulovat. Ale já kromě legislativy vidím jiný problém, který považuju za ještě prioritnější a to je problém exekutivy. Naše zákony nejsou tak špatné, jak si někdy myslíme, v porovnání s jinými zeměmi jsou celkem na standardní úrovni, ale bohužel tady selhává exekutiva, selhávají kontrolní orgány státu, které právě mají sledovat možnosti korupce, vyhodnocovat jednotlivé zakázky a skutečně jít po tom, aby veřejné zakázky byly co nejefektivnější. To znamená, aby skutečně co nejlépe využívaly veřejných peněz. 

Přemysl ČECH, moderátor
O čem to podle vás je, že tato kontrola selhává? Je to třeba také tím, že některé z těch orgánů jsou vtaženy do těch korupčních řetězů, protože my jsme v minulosti tady viděli, že se na nich podíleli exekutoři, podíleli se na nich soudci, teď vidíme, že tam figurovala třeba i Právnická fakulta v Plzni nějakým způsobem možná, jak se o tom diskutuje. 

Jaromír DRÁBEK, předseda Mezinárodní obchodní komory
Může to tím být. Česká republika je poměrně malá, takže to není prostor, kde by mohl být každý na každém nezávislý v tom smyslu, že se nikdo s nikým nezná, jak to, jak to můžeme vidět v řadě jiných zemí, které jsou řádově větší než Česká republika. Ale tady jde hlavně o to ovlivňování, řekl bych, ze strany politiků, ze strany politických stran, protože přece není vhodné, aby jednotlivé kontrolní orgány státu byly obsazovány, řekl bych, politickým rozhodnutím. Začíná to právě na té manažerské úrovni. Ta situace podle mého názoru se výrazně nezlepší do té doby, dokud manažerské posty ve státních kontrolních institucích nebudou obsazovány podle manažerských kritérií. 

Přemysl ČECH, moderátor
Pane Kohoute, čím je to podle vás? Myslíte si, že třeba se nepodařilo prosadit některé legislativní normy, anebo je to také tou exekutivou a takovému obecnému prostředí, že se tady zkrátka korupci dobře daří? 

Pavel KOHOUT, analytik, člen NERV
Tak především je to chybně nastavený politický systém, volební systém například, kdy politická strana sestavuje kandidátku, tak pochopitelně na přední volitelná místa dosadí své kamarády, že jo, a to už je potom jedno s druhým. Potom už ten řetězec pokračuje a pokračuje. Není mimochodem pravda, že máme nějak skvělé zákony. Když se podíváte třeba na zákony o veřejných zakázkách, zrovna NERV to srovnával letos s Finskem, jo, a vyšlo z toho naprosto jednoznačné srovnání, že Finsko má daleko přísnější požadavky na zadávání veřejných zakázek. Kromě toho tedy ten český zákon je nastaven tak, že lze každou zakázku vymodelovat, tak, aby vyhrál předem určený vítěz prostě proto, že je tam možné vybrat naprosto libovolná měřítka, takže ten český zákon o veřejných zakázkách spíš jako slouží ke krytí korupce, nikoli jako prevence. 

Přemysl ČECH, moderátor
Pane Kohoute, dá se odhadnout, jaké škody, řekněme, z ročního pohledu přináší korupce České republice? 

Pavel KOHOUT, analytik, člen NERV
No, tak dá se to odhadnout velmi, velmi těžce, tak jako ale já jsem toho názoru, že pokud by korupce nebyla, nebo pokud by byla alespoň podstatně menší, takže bychom nemuseli mít třeba deficit státního rozpočtu. 

Přemysl ČECH, moderátor
Korupce je, pane Drábku, nejčastěji spojovaná právě s veřejnými zakázkami. Troufnete si odhadnout, jaké procento jich je zmanipulovaných, respektive promítá se do nich korupce? 

Jaromír DRÁBEK, předseda Mezinárodní obchodní komory
Nedá se to odhadnout, nedá se to odhadnout už z toho důvodu, že ta manipulace veřejnými zakázky, veřejnými zakázkami může probíhat několika směry, několika způsoby, ať už je to to, o čem mluvil pan Kohout, to znamená zadáním, vypracovaným tak, aby, aby odpovídal nějakému okruhu firem nebo, nebo jedné firmě. To ale podle mě není primární záležitost zákona, to je právě záležitost kontrolních orgánů, aby takové to jednání vyšetřily a postihovaly. Potom jsou to, potom jsou to způsoby jakými navzájem soutěžitelé mezi sebou komunikují, nepovoleným způsobem, to znamená, různé dohody ve výběrových řízení. No, a pak to může být ta přímá korupce, to znamená přímé zainteresování někoho, kdo o té zakázce rozhoduje, takže odhadnout, jaké procento v kterém z těchle těch případů se může týkat korupce, to je skutečně velmi obtížné. 

Přemysl ČECH, moderátor
Pane Kohoute, v čem je podle vás hlavní chyba, že se s korupcí nedaří efektivně bojovat? Vy to přičítáte tomu politickému systému. Jeden z receptů je řešit korupci u voleb, ale to asi není tak úplně efektivní přístup? 

Pavel KOHOUT, analytik, člen NERV
No, tak jako ještě jsme tady vůbec nezmínili ten hlavní důvod a sice, že těch veřejných zakázek je hodně. Stát má obrovskou sílu, obrovskou moc a přerozděluje obrovské prostředky, kdyby jich přerozděloval méně, tak je také přirozeně méně korupce. A u voleb, no, tak já jsem toho názoru, že ať člověk volí kohokoli, tak jako není šanci se tady tomu vyhnout, jo, takže tady z toho důvodu doporučuji nevolit v příštích volbách, bojkotovat volby. 

Přemysl ČECH, moderátor
Pane Drábku, co by pomohlo podle vás? Agenti provokatéři, přísnější zákon o střetu zájmu nebo nový zákon o veřejných zakázkách? 

Jaromír DRÁBEK, předseda Mezinárodní obchodní komory
Co se týká veřejných zakázek, tak tam já vidím já naprosto jednoduchý recept, to znamená, zprůhlednit veřejné zakázky, udělat z nich veřejné zakázky nejenom co do způsobu financování, ale také co do způsobu informování občanů. 

Přemysl ČECH, moderátor
Vyhlášení. 

Jaromír DRÁBEK, předseda Mezinárodní obchodní komory
To znamená jednoznačně dát na webové stránky všechny záležitosti, které se týkají zakázek od zadání, přes jednání výběrových komisí, přes nabídky. Samozřejmě to znamená drobnou legislativní úpravu v obchodním zákoníku, vypuštění toho, že obchodní tajemství nemá být použito pro účely veřejných zakázek a myslím si, že toto je jednodušší způsob, jak celou, jak celé ty záležitosti rozkrýt, protože pokud je něco pod veřejnou kontrolou, tak je to nejlepší. 

Přemysl ČECH, moderátor
Pánové, já vám děkuji za vaše názory, přeji hezký večer, na shledanou. 

Jaromír DRÁBEK, předseda Mezinárodní obchodní komory
Na shledanou. 

Pavel KOHOUT, analytik, člen NERV
Na shledanou.

Rozhovory s nově zvolenými členy vedení TOP 09

Ondřej ČERNÝ, moderátor
…říká 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Za ním a předsedou strany může v očích širší veřejnosti být velká personální propast. Za nejvýraznějšího místopředsedu je považován Jaromír Drábek, bývalý prezident Hospodářské komory, který Miladě Richterové nastínil, na co se chce ve vedení strany zaměřit. 

Jaromír DRÁBEK, místopředseda strany TOP 09
Já jsem měl možnost s delegáty sněmu v řadě případů hovořit už v průběhu krajských sněmů, takže jim jsem prezentoval, s čím vlastně do té případné kandidatury půjdu. A tak, jak moje odbornost velí a moje zkušenosti z posledních let, tak já bych se chtěl skutečně věnovat oblasti ekonomiky a rozvoje hospodářství, protože je tam řada neřešených problémů, o kterých se buď nemluví vůbec, anebo se o nich jenom mluví, ale nic se v nich nedělá, ať už se to týká veřejných zakázek, kde my skutečně budeme prosazovat, aby veřejné zakázky byly veřejné, nejenom z toho pohledu, že se platí z veřejných peněz, ale také z toho pohledu, aby občan skutečně měl možnost na Internetu se dozvědět informace o tom, jak byla ta zakázka vypsána, kdo se do ní přihlásil, jaká byla zadávací dokumentace, jaké jsou jednotlivé nabídky. To vyžaduje legislativní úpravu. Sice poměrně drobnou, ale vyžaduje tak, aby bylo možné vyjmout tu oblast obchodního tajemství právě z okruhu zadávání veřejných zakázek. Další takovou oblastí je vymahatelnost práva a zpřehledňování právních předpisů, protože to, s čím dnes Česká republika bojuje, je velká složitost a nejednoznačnost právních předpisů. A tady tomu velmi přispívá praxe zejména v Poslanecké sněmovně, kdy jednotliví poslanci mají možnost předkládat pozměňovací návrhy k jednotlivým zákonům, a to nemá obdobu v jiných civilizovaných zemích. Tam je potřeba změnit jednací řád Poslanecké sněmovny tak, aby ty návrhy mohla podávat buď skupina poslanců, nebo ten odborný výbor, který ten návrh projednává, protože v současné době když poslanec má možnost navrhnout jakoukoliv změnu bez toho, aby ji musel odargumentovat, aby prošla připomínkovým řízením, aby prošla nějakou odbornou diskusí, tak to vede k tomu, že se český právní řád zapleveluje různými ne úplně dokonalými úpravami. Potom je řada dalších věcí, zejména v oblasti administrativní zátěže ať už na straně státních úředníků, nebo na straně ekonomických subjektů. A je určitě potřeba udělat řadu kroků, které by měly začít procesní analýzou. Prostě stát je drahý, my utrácíme každý rok jako stát mnohem více peněz, než kolik si můžeme dovolit. Je potřeba říci si pravdu do očí a říct jasně, že tak drahý stát je nad naše možnosti, a musíme jednoznačně říci, kde strukturálně dlouhodobě omezíme státní výdaje. 

Milada RICHTEROVÁ, redaktorka
Do konce března chcete dokončit práci na volebním programu před květnovými volbami do sněmovny. Budou tato témata, která jste zmínil, předmětem také, řekněme, vaší užší spolupráce na tom programu? 

Jaromír DRÁBEK, místopředseda strany TOP 09
Určitě ano. Předpokládám, že tato témata se objeví v našem volebním programu. My jsme před předčasnými volbami postavili vlastně program TOP 09 na hodnotovém desateru, které považuji za neměnné a není na něm co dále diskutovat. Ten volební program, který jsme představili před předčasnými volbami, tak ten byl skutečně jenom po okruzích, nebyl příliš detailní, protože na to nebyl dostatek času. Teď se chceme právě po celostátním sněmu vrhnout na detailní dopracování toho volebního programu tak, abychom před začátkem té ostré volební kampaně v březnu dokázali představit svým příznivcům a potenciálním voličům, co konkrétně chceme dělat v jednotlivých oblastech.

ČRo Rádio Česko, 30. 11. 2009, Rubrika: Studio Česko
zdroj: top09.cz